Eliška Polská
Eliška Polská | |
---|---|
Česká kněžna | |
Úmrtí | 2. dubna 1209 |
Pohřbena | klášter Dobrilugk |
Předchůdce | Alžběta Uherská |
Nástupce | Alžběta Uherská |
Manželé | Soběslav II. Konrád II. Lužický |
Potomci | Anežka Lužická Mechtilda Lužická |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Měšek III. Starý |
Matka | Alžběta Uherská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eliška Polská (1152? – 2. dubna 1209) byla manželka Soběslava II. a česká kněžna. Svým druhým sňatkem se stala lužickou markraběnkou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Eliška byla dcerou Měška III. Starého z dynastie Piastovců a zřejmě jeho první manželky Alžběty Uherské, dcery Bély II.[1] Přesné datum jejího narození není známé, ale jako dcera z prvního manželství se musela narodit před rokem 1154[2]. Podle některých vědců přišla na svět okolo roku 1152[3].
Za Soběslava II. se vdala buď roku 1173 nebo 1177 díky dynastické politice svého otce. V každém případě dlouho kněžnou nebyla. Čeští předáci jejího muže v roce 1178 zradili a ten se skryl na hradě jménem Skála. Eliška padla do zajetí staronového knížete Bedřicha, který oblehl Prahu.
Soběslav koncem roku 1179 utekl do Uherska a pravděpodobně ho následovala i jeho žena[4], ale již 29. ledna 1180 zemřel. Snad třicetiletá bezdětná vdova se krátce poté vrátila do Polska.
Nejpozději v roce 1190 se Eliška vdala podruhé, za Konráda z rodu Wettinů, syna markrabího Dolní Lužice. Po smrti otce se Konrád stal jeho nástupcem. O roli Piastovny na lužickém dvoře mnoho vědomostí není. Z druhého Eliščina manželstí se narodily tři děti - Konrád, který zemřel ještě v dětství, Matylda, manželka braniborského markrabího Albrechta II., a Anežka, provdaná Jindřicha, syna Jindřicha Lva, panovníka Saska a Bavorska. V historické literatuře se ovšem dá setkat i s tvrzením, že Eliška zemřela bezdětná[5].
Na počátku roku 1209 porazil Eliščin manžel v bitvě u Lubusze vojska jejího bratra, velkopolského knížete Vladislava III. Dost možná i tento fakt přispěl ke smrti Piastovny[6]. Markrabí Konrád zemřel o rok později, 6. května 1210.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jasiński, K. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004, s. 236–238.
- ↑ Balzer, O. Genealogia Piastów. Kraków, 1895, s. 199.
- ↑ Pieradzka, K. Elżbieta. Polski Słownik Biograficzny, 6. svazek, Krakov, 1948, s. 259.
- ↑ Ożóg, K. Elżbieta. Piastowie. Leksykon biograficzny, Krakov, 1999, s. 119.
- ↑ Pieradzka
- ↑ Zientara, B. Henryk Brodaty i jego czasy. Warszawa, 1997, s. 183.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Balzer O., Genealogia Piastów, Kraków 1895, s. 199.
- Dworzaczek W., Genealogia, Warszawa 1959, tabl. 81.
- Jasiński K., Rodowód pierwszych Piastów, wyd. 2, Poznań 2004, s. 236–238, 240.
- Ożóg K., Elżbieta, [w:] Piastowie. Leksykon biograficzny, pod red. K. Oźóga i S. Szczura, Kraków 1999, s. 119–120.
- Palacký F., Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, Praha 1998, s. 123–124.
- Pieradzka K., Elżbieta, [w:] Polski Słownik Biograficzny, t. 6, 1948, s. 259.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 68–69.
- Zientara B., Henryk Brodaty i jego czasy, Warszawa 1997, s. 181, 183.
- Alžběta ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Česká kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Uherská |
1173/1177 – 1178 Eliška Polská |
Nástupce: Alžběta Uherská |