Hradní vrch Hukvaldy
Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Torzo stromu v oboře | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 23. září 1999 |
Zrušení | 27. července 2013 |
Nadm. výška | 303–481 m n. m. |
Rozloha | 77 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Frýdek-Místek |
Umístění | Hukvaldy (Sklenov) |
Další informace | |
Kód | 2080 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradní vrch | |
---|---|
Vrchol | 479 m n. m. |
Prominence | 120 m ↓ sedlo s Kazničovem |
Izolace | 0,9 km → Kazničov |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Podbeskydské pahorkatiny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Podbeskydská pahorkatina |
Souřadnice | 49°37′12″ s. š., 18°13′44″ v. d. |
Hradní vrch | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy se nacházela v obci Hukvaldy. Lokalita zahrnovala středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce, na jehož svazích se rozkládá historická hradní obora. Přírodní památka byla k 27. červenci zrušena a nahrazena přírodní památkou Hukvaldy.[2]
Lesní porost má charakter bučiny, staré 160–240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí holub, krutihlav, datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Nerozložené bukové listí brání vzniku bohatšího bylinného podrostu. Obora, která se zahrnuje krom přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy také vrchol Kazničov (601 m), má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.
První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. V tomto roce byla obora pro vysokou zvěř založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova. Zdá se, že biskupa k tomu vedly reprezentační důvody. Po celé období episkopátu biskupa Prusinovského máme doloženu snahu o získávání zvěře do obory jak z oborních chovů císařských statků ve východních Čechách, tak od aristokracie z celé Moravy. Zvěř byla odchytávána také na dalších biskupských statcích. Obora zřízená v podhradí hradu Hukvaldy zároveň poskytovala možnost pozorovat zvěř přímo ze zámku a je zde doložena i snaha ochočit si zvěř tak, aby se nebála lidí a na samotný hrad docházela.
-
Stádo daňků v oboře
-
Liška Bystrouška
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-03-05].
- ↑ Hradní vrch Hukvaldy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠTĚPÁN, Jan. Obora na Hukvaldech ve druhé polovině 16. století aneb oslavenec má 440 let. In: Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2007. ISBN 978-80-86166-22-3. Svazek 18. S. 24–39.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradní vrch Hukvaldy na Wikimedia Commons