Přeskočit na obsah

Ivan Řezáč (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Řezáč
Narození20. února 1955 (69 let)
Československo
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Umělecké ceny
Cena Thálie (2005)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Řezáč (* 20. února 1955 Plzeň) je český divadelní, rozhlasový a filmový herec a divadelní režisér

Narodil se do rodiny středoškolského profesora a už jako malý hrával se starším bratrem Jaroslavem s ochotnickým divadlem. Vystupovali i v rozhlase, první mluvenou roli v rozhlase ještě neuměl číst a bratr ho musel text naučit. Maturoval na gymnáziu, kde vyučoval i jeho otec. První přijímací zkouška na DAMU byla neúspěšná, a proto byl v letech 19741975 loutkohercem v divadle Alfa v Plzni. Napodruhé byl na DAMU přijat a herectví absolvoval v roce 1979. První angažmá v letech 1979–1984 měl v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V letech 1984-1987 přestoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem.[1]

Společně s herci z různých divadelních scén získal v roce 1987 angažmá v Národním divadle. Zahrál si zde v několika inscenacích jako například Král Lear, Nebezpečné vztahy nebo Král Jindřich IV. Toto divadlo mu ale nepřinášelo pocit naplnění, ale spíše osobní nedostatečnost. Proto se díky nabídce Vladimíra Strniska v roce 1995 odešel z Národního divadla do Činoherního klubu, kde se mu líbila představa menšího jeviště a větší intimity.

Spolupracoval také s televizí, zejména počínaje koncem 80. let. Hrál v televizních inscenacích, televizních filmech, pohádkách, či seriálech (DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, 1989; ZDIVOČELÁ ZEMĚ, 1997). Větší role ztvárnil například v komediálním příběhu "In flagranti[2]" (1993) nebo adaptaci hry Pavla Kohouta "Válka ve třetím poschodí[3]" (2000).[4]

V letech 1990-1993 vyučoval na katedře činoherního divadla pražské DAMU, v letech 2000-2008 pedagogicky působil na Pražské konzervatoři.

V roce 2002 stál u zrodu Švandova divadla, kde vynikl v představeních Den matky, Tartuffe, Sen noci svatojánské nebo Žebrácká opera. Za roli Prospera ve hře Bouře byl v roce 2003 nominován na Cenu Thálie. Cenu Thálie v kategorii činohra obdržel až v roce 2006 za ztvárnění role Arnulfa v představení Škola ženy[5], za kterou byl i nominován také na Cenu Alfréda Radoka.[6]

V roce 2008 se společně s Jaromírem Medunou stali novými členy uměleckého souboru Divadla na Vinohradech[7], kde vystupoval v inscenacích Láska na Krymu, Bytná na zabití a Kdokoli.

Společně se svými kolegy Ivanem Trojanem a Markem Taclíkem založil v roce 2002 recesisticko-sportovní Unii Woodkopf, jejímž je doživotním náčelníkem a která se zabývá popularizací sportovně-společenské disciplíny Woodkopf a organizováním světových šampionátů. Tato disciplína spočívá ve snaze dvou protivníků srazit na vymezené ploše svou fošnou na zem soupeřovu fošnu, kterou má každý z nich volně položenou na hlavě.[8]

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie

[editovat | editovat zdroj]

V 80. a 90. letech 20. století režíroval několik vesměs kolektivních recesistických děl provedených formou "premiéra=derniéra" v Klubu (později Divadle) v Řeznické amatérským souborem Divadelní ústa[12]. Počínaje rokem 2005 postupně režíroval čtyři divadelní představení - dvě ve Švandově divadle v Praze a po jednom pod širým nebem v Plzni a v libereckém Divadle F.X. Šaldy.

  • Madam Butterfly (paní Motýlek), Divadelní ústa, premiéra-derniéra 19.12.1985, provedeno na scéně Klubu v Řeznické
  • Otázka budoucnosti, podle předlohy Quido Marii Vyskočila, Divadelní ústa, premiéra-derniéra 17.12.1988, provedeno na scéně Klubu v Řeznické
  • Zab ranou /pokud to puhde/, Divadelní ústa, premiéra-derniéra 16.12.1995, provedeno na scéně Divadla v Řeznické na motivy Čechovova Višňového sadu)
  • Josef Kajetán Tyl: Marie (arabeska), Divadelní ústa, premiéra-derniéra 22.12.1992, provedeno na scéně Divadla v Řeznické
  • Bermudský trojúhelník, Divadelní ústa, premiéra-derniéra 16.12.1993, provedeno na scéně Divadla v Řeznické
  • Day after (scénická apokalypsa), Divadelní ústa, premiéra-derniéra 16.12.1995, provedeno na scéně Divadla v Řeznické
  • Dea Loher: Klářiny vztahy, Švandovo divadlo, premiéra 30.09.2005, derniéra 25.04.2007[13]
  • Reza de Wet: Pohřešované, Švandovo divadlo, premiéra 6.10.2007, derniéra 13.6.2008
  • Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, představení pod širým nebem v Plzni provedeno v rámci projektu "Divadelní léto pod plzeňským nebem" v letech 2018, 2019 a 2021[14]
  • Molière: Tartuffe, Divadlo F.X. Šaldy, premiéra 07.10.2022[15][16][17]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové hry, četba a recitace

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ivan Řezáč. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  2. In flagranti (1993) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. Válka ve třetím poschodí - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Ivan Řezáč. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  5. Ceny Thálie za rok 2005 byly rozdány. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  6. Nominace Cen Alfréda Radoka 2005. www.divadlo.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  7. Soubor Divadla na Vinohradech posílí Jaromír Meduna a Ivan Řezáč. www.divadlo.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  8. Ivan Řezáč. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  9. SOPROVÁ, Jana. Špalek textu pro Ivana Řezáče. V roli rozporuplného herce Feuerbacha exhibuje v Divadle v Celetné | Kultura | Lidovky.cz. iDNES.cz [online]. 2023-02-08 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  10. Já, Feuerbach - Divadlo v Celetné | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  11. Divadlo v Celetné » Já, Feuerbach [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  12. Praha-Nové Město: Divadelní ústa (od 1984). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  13. Klářiny vztahy | Švandovo divadlo. www.svandovodivadlo.cz [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  14. V létě přijede do Plzně Cyrano z Bergeracu – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  15. R.O, 5Q, spol s. p. www.saldovo-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  16. Když lidé věří nesmyslům. Liberecké divadlo uvádí Molièrova Tartuffa. Aktuálně.cz [online]. 2022-10-05 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  17. Divadlo F. X. Šaldy Liberec | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  18. MFDF Ji.hlava | Já, herec. www.ji-hlava.cz [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. 
  19. WWW.PRO-IDEA.CZ, Pro-idea s r o /. I, Actor | Czech Film Center. www.filmcenter.cz [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]