Kristián X.
Kristián X. Dánský | |
---|---|
král dánský a islandský | |
Kristián X. Dánský | |
Doba vlády | 1912–1947 |
Úplné jméno | Kristián Karel Frederik Albert Alexandr Vilém |
Narození | 26. září 1870 zámek Charlottenlund |
Úmrtí | 20. dubna 1947 (ve věku 76 let) Kodaň, Dánsko |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Frederik VIII. |
Nástupce | Frederik IX. |
Manželka | Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Potomci | Frederik Knut Kristián |
Rod | Oldenburkové |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Frederik VIII. |
Matka | Luisa Švédská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián X. (26. září 1870, zámek Charlottenlund u Kodaně – 20. dubna 1947 Kodaň) byl v letech 1912–1947 dánský a mezi lety 1918–1944 islandský král.
Narodil se jako Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm 26. září 1870 na zámku Charlottenlund blízko Kodaně jako nejstarší syn krále Frederika VIII. a Luisy Švédské (jeho mladším bratrem byl pozdější norský král Haakon VII.). Na trůn nastoupil v roce 1912 po smrti svého otce.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Dva roky po jeho nástupu na trůn začala první světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně, neboť Německo uložilo Dánsku, aby zaminovalo úžiny a zabránilo tak jakémukoli anglickému zásahu v Baltském moři. Při té příležitosti se ostatně potopilo přes tři sta plavidel dánského obchodního loďstva.
Během války 5. června 1915 byla přijata nová ústava, jež zavedla proporční zastoupení a rozšířila volební právo na ženy.
Po německé porážce se konal plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka hlasovali 75 % hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80 % obyvatel jižního Šlesvicka hlasovalo pro připojení k nové Německé republice. 10. července 1920 pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročil hranici a vjel na znovunabyté území. Tento obraz zůstal nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostali socialisté, ihned zrušili první bod svého programu, jímž bylo zrušení monarchie.
Za německé okupace
[editovat | editovat zdroj]Roku 1939 souhlasilo Dánsko bez váhání s podepsáním paktu o neútočení s Říší, což však Hitlerovi nezabránilo připravovat operaci Weserübung s cílem zmocnit se dánských a norských námořních základen. 9. dubna 1940 v 5 hodin ráno operace začala a za svítání byl král zpraven o ultimatu, jež jeho vláda dostala: okamžitě přijmout říšskou ochranu nebo čelit útoku německých vojsk. Král u vědomí nerovnosti sil odmítl přikázat mobilizaci. Královská garda vystřelila pár výstřelů z pušky, avšak když německé bombardéry začaly přelétat nad Kodaní, rozhodl se král se svými ministry přijmout okupaci „s výhradami“ za podmínky, že dánské záležitosti zůstanou v rukou Dánů. Když dánská armáda kapitulovala, bylo napočítáno 13 zabitých – proti 20 mrtvým Němcům.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Dne 26. dubna roku 1898 se princ Kristián oženil s princeznou Alexandrinou von Mecklenburg-Schwerin, dcerou velkovévody Fridricha Františka von Mecklenburg-Schwerin. Z manželství vzešli dva synové:
- Frederik (11. března 1899 – 14. ledna 1972), pozdější dánský král v letech 1947–1972, ⚭ 1922 Ingrid Švédská (28. března 1910 – 7. listopadu 2000)
- Knut Kristián (27. července 1900 – 14. června 1976), do roku 1963 dědičný dánský princ, ⚭ 1933 Karolina Matylda Dánská (27. dubna 1912 – 12. prosince 1995)
Kristiánův oficiální titul byl:
- Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.
V roce 1918 po vyhlášení nezávislosti Islandu se titul změnil:
Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Islandu, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.
Po rozpuštění Dánsko-Islandské personální unie v roce 1944 se titul opět změnil:
- Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.
Kristián X. zemřel v Kodani 20. dubna 1947 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Tituly a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián X. Dánský na Wikimedia Commons
- http://www.kongernessamling.dk/en/amalienborg/person/christian-x/
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#C10
Předchůdce: Frederik VIII. |
Dánský král 1912–1947 |
Nástupce: Frederik IX. |
Předchůdce: Frederik VIII. |
Král Wendů a Gothů 1912–1947 |
Nástupce: Frederik IX. |
Předchůdce: nový titul |
Islandský král 1918–1944 |
Nástupce: republika |
Předchůdce: Frederik VIII. Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský |
Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1912–1947 Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský, do r. 1921 Albert Augustenburský (1921–1931) Fridrich Ferdinand Glücksburský (1931–1934) Vilém Fridrich Glücksburský, od r. 1934 |
Nástupce: Frederik IX. Vilém Fridrich Glücksburský |
- Glücksburkové
- Dánští králové
- Islandští králové
- Šlesvicko-holštýnští vévodové
- Protestantští panovníci
- Velkokomtuři Řádu Dannebrog
- Nositelé Řádu islandského sokola
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Řádu Karla XIII.
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy s řetězem
- Nositelé Řádu nizozemského lva
- Nositelé velkokříže Řádu svatého Karla
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé velkokříže s diamanty Řádu peruánského slunce
- Nositelé Řádu bílé orlice
- Narození v roce 1870
- Narození 26. září
- Narození v regionu Hovedstaden
- Úmrtí v roce 1947
- Úmrtí 20. dubna
- Úmrtí v Kodani
- Pohřbení v katedrále v Roskilde