Přeskočit na obsah

Marie Uherská (1257–1323)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Marie Uherská (1257-1323))
Marie Uherská
královna neapolská
Portrét
Narození1257
Úmrtí25. března 1323 (ve věku 65–66 let)
PohřbenaKostel Santa Maria Donna Regina v Neapoli
ManželKarel II. Neapolský
PotomciKarel I. Martel
Ludvík z Toulouse
Robert I. Neapolský
Filip I. z Taranta
Ramon Berengar z Andrie
Jan
Tristan
Petr Tempesta
Jan z Durazza
Markéta z Anjou
Blanka z Anjou
Eleonora z Anjou
Marie Neapolská
Beatrix z Anjou
DynastieArpádovci
OtecŠtěpán V. Uherský
MatkaAlžběta Kumánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Uherská (italsky Maria d'Ungheria, 1257? – 25. března 1323/1324[1] Neapol) byla neapolská královna z dynastie Arpádovců.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila jako dcera uherského krále Štěpána V. a Alžběty, dcery kumánského chána Kuthena. V květnu či červnu 1270[1] byla provdána za šestnáctiletého Karla, syna sicilského krále Karla z Anjou a Beatrix Provensálské.

„ Král Štěpán V. ... měl kromě dalších dcer jednu, která se jmenovala Marie. Tu dal za manželku Karlovi Kulhavému, synovi Karla Velikého... “
— Dubnická kronika[2]

Karel se stal po otcově smrti roku 1285 neapolským králem, sicilská koruna připadla již roku 1282 po krvavém povstání aragonskému králi Petrovi III. Roku 1300 je doložena na neapolském královském dvoře Mariina sestra Alžběta, vdova po Falkenštejnovi, nevlastním otci českého krále Václava.

Z Mariina manželství s Karlem se narodilo čtrnáct dětí a téměř všechny se dožily dospělosti. Svého manžela Marie přežila o mnoho let, je pohřbena v kostele Santa Maria Donna Regina v Neapoli. Královnin dodnes dochovaný náhrobek je dílem Tina Camaina.[pozn. 1]

Děti

[editovat | editovat zdroj]
Marie, Karel a jejich děti v Bibli neapolské

Marie a její manžel měli čtrnáct dětí:

  1. Karel Martel (1271–1295), titulární uherský král[3]
  2. Markéta (1273 – 31. prosince 1299), hraběnka z Anjou a Maine, se 16. srpna 1290 v Corbeil provdala za Karla z Valois,[4] bratra francouzského krále, a stala se předkem dynastie Valois
  3. Ludvík (9. února 1274, Nocera – 19. srpna 1297, Chateau de Brignoles),[5] toulouský biskup, později svatořečen
  4. Robert I. (1276–1343), neapolský král[5]
  5. Filip I. (1278–1331) achajský a tarantský kníže, rumunský despota, pán z Durazza, titulární konstantinopolský císař[4]
  6. Blanka (1280 – 14. října 1310, Barcelona), provdaná 1. listopadu 1295 ve Villebertranu za Jakuba II. Aragonského[4]
  7. Raymond Berengar (1281–1307),[5] provensálský hrabě, princ z Piemontu a Andrie
  8. Jan (1283 – po 16. březnu 1308), kněz
  9. Tristan (1284–1288)[4]
  10. Eleonora (srpen 1289 – 9. srpna 1341, klášter sv. Mikuláše), provdaná 17. května 1302 v Messině za Fridricha III. Sicilského[4]
  11. Marie (1290 – asi 1346), provdaná poprvé 20. září 1304 v Palma de Mallorca za Sancha I. Mallorského,[4] podruhé provdaná v roce 1326 za Jaimeho de Ejerica (1298 – duben 1335).
  12. Petr (1291 – 29. srpna 1315, bitva u Montecatini), hrabě z Graviny[4]
  13. Jan (1294 – 5. dubna 1336, Neapol), vévoda z Durazza, achajský kníže a hrabě z Graviny, se oženil v březnu 1318 (rozveden 1321) s Matildou Henegavskou (29. listopadu 1293 – 1336) a podruhé se oženil 14. listopadu 1321 s Anežkou z Périgordu († 1345)[4]
  14. Beatrice (1295 – asi 1321), provdaná poprvé v dubnu 1305 za Azza VIII. d'Este, markýze z Ferrary († 1308),[6] provdaná podruhé v roce 1309 za Bertranda III. z Baux, hraběte z Andrie († 1351)

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ondřej II. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
Béla IV.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Gertruda Meranská
 
 
 
 
 
 
 
Štěpán V. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Theodoros I. Laskaris
 
 
 
 
 
 
 
Marie Laskarina
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anna Komnena Angelina
 
 
 
 
 
 
 
Marie Uherská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Suthoi
 
 
 
 
 
 
 
Kuthen
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kumánská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mstislawna
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zadavatelem náhrobku byl Robert, syn zesnulé, který tak respektoval matčino poslední přání, být pohřbena v tomto kostele. V jedenácti výklencích sarkofágu jsou zobrazeni potomci královny.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b www.fmg.ac
  2. ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 96. 
  3. ↑ ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 5: c.1198-c.1300. Svazek 5. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. (The New Cambridge Medieval History). Dostupné online. ISBN 978-0-521-36289-4. (anglicky) DOI: 10.1017/CHOL9780521362894. 
  4. ↑ a b c d e f g h DUNBABIN, Jean. The French in the Kingdom of Sicily, 1266-1305. [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. S. 12. (anglicky) 
  5. ↑ a b c HOCH, Adrian S. The Franciscan Provenance of Simone Martini's Angevin St. Louis in Naples. Zeitschrift für Kunstgeschichte. 1995, roč. 58. Bd., H. 1, s. 22. 
  6. ↑ ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 6: c.1300-c.1415. Příprava vydání Michael Jones. Svazek 6. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. (The New Cambridge Medieval History). Dostupné online. ISBN 978-1-107-46070-6. S. 490. DOI: 10.1017/CHOL9780521362900. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ELLIOT, Janis; WAR, Cordelia War. The Church of Santa Maria Donna Regina. Art, Iconography and Patronage in Fourteenth Century Naples. Farnham: Ashgate Publishing, 2004. 272 s. ISBN 978-0-7546-3477-5. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Neapolská královna
Předchůdce:
Markéta Burgundská 		1285–1309
Marie Uherská (1257–1323) 		Nástupce:
Sancha Mallorská
Neapolské královny a princové manželé
*také sicilská královna
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Uherská_(1257–1323)&oldid=24340447“