Přeskočit na obsah

Markus Strassmann

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Markus Strassmann
fotografie pořízená před rokem 1900
fotografie pořízená před rokem 1900
Narození3. května 1831
Tlumačov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. září 1903 (ve věku 72 let)
Moravská Ostrava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánípodnikatel a radní
Děti8 dcer a 3 synové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markus Strassmann (3. května 1831, Tlumačov – 23. září 1903, Moravská Ostrava) byl podnikatel, majitel pivovaru v Moravské Ostravě, radní města Moravské Ostravy a nositel titulu císařského rady.[1][2][3][4] Jeho manželkou byla Theresa Rösi Rössl Irena rozená Katscher (24. květen 1837, Branky – 17. říjen 1907, Moravská Ostrava).[5]

Život

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní ostravská synagoga v roce 1879

Před rokem 1857 bydlel a podnikal v Lipníku nad Bečvou. V roce 1857 získal do nájmu malý ruční pivovar v Moravské Ostravě, který se nacházel na Černé louce.[6][7] Z doby pivovaru se dochovala pouze jediná budova: „Vila Tereza", postavená v roce 1896 ostravským architektem Felixem Neumannem. Od roku 1945 na adrese Střelniční ulice 16/78 (GPS: 49.834481, 18.295515).[8][9][10][11]

V roce 1875 se stal prvním předsedou založené Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě, která byla založena 7. března. Ve funkci předsedy byl v letech 1875–1903. Zasloužil se o založení židovského hřbitova a výstavbu hlavní ostravské synagogy.[12][13] V roce 1892 byl zakládajícím členem spolku Deutsches Haus, který se zasadil o stavbu Německého domu v Moravské Ostravě.[14][15]

V manželství s Theresou Rösi Rössl Irenou Katscher se narodilo 14 dětí, 11 se dožilo dospělosti.[16] Všechny se narodily v Moravské Ostravě:

Markus Strassmann zemřel 23. září 1903 v Moravské Ostravě. V ten den se uzavřely všechny kavárny a hostince. Pohřebního průvodu se účastnily tisíce lidí, v čele šli radní města. Na jeho práci navázali dva z jeho synů: Adolf a Ernest.[32] Na jeho počest byla pojmenována ulice. Zasedání obecního zastupitelstva Moravské Ostravy (č. 4653, a č. 4714) odsouhlasilo přejmenování ulice Gabelsbergergasse na Straßmanngasse. Toto ustanovení vešlo v platnost dne 23. června 1911. Ulice vedla od Nádražní třídy směrem k řece Ostravici.[33][34][35][36]

Jméno Markuse Strassmanna bylo zmíněno v knize Bezejmenní od Milana Krčmáře. Tato kniha byla psána v žánru literární fikce.[37]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Titul je zachován v německém jazyce, aby se předešlo jazykovému zkreslení při ev. překladu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NAVRÁTIL, Boleslav. Muži velké Ostravy. První. vyd. [s.l.]: Repronis, 2009. 76 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7329-224-9. Kapitola Markus Strassmann vařil nejlepší pivo, s. 23. 28 medailonků významných rodáků a činovníků Ostravy.. 
  2. ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Židé a Morava : sborník z konference konané 15. listopadu 2000 v Muzeu Kroměřížska. První. vyd. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2001. 194 s. ISBN 80-85945-26-6. Kapitola Markus Strassmann - manažer, podnikatel, kapitalista. (Nástin života moravského pivovarníka), s. 67–80. 
  3. ↑ GENI.com: Markus Strassmann. 2019-12-12.
  4. ↑ REDAKCE. Nezapomněli jsme na ně?. www.ostrmuz.cz [online]. Ostravské muzeum, 2013-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ GENI.com: Therese Rösi Rössl Irene Strassmann (Katscher). 2019-12-12.
  6. ↑ REDAKCE. Pivovar M.Strassmanna, Moravská Ostrava. Pivovary.Info [online]. Pivovary.Info [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-20. 
  7. ↑ Věstník MCP 1/2016 (Ostravské pivovary). www.das-mcp.cz [online]. Muzeum cenných papírů, 2016-01 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Felix Neumann (1860-1942) - ostravský architekt a stavitel. jarnemec.com [online]. Jaroslav Němec [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31. 
  9. ↑ a b c KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky. Regiony [online]. Český rozhlas, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ REDAKCE. Vila Markuse Strassmanna. Ostravské památky [online]. Spolek Fiducia [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Střelniční. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ MYŠKA, Milan; DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Tisk: Optys, Opava, 1997. 136 s. ISBN 80-7042-470-2. 
  13. ↑ GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. První. vyd. Brno: Brünn, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929. 623 s. Dostupné online. 
  14. ↑ KITTL, Julius. Adressen-Buch der Stadt Mähr.-Ostrau und ihrer Nachbargemeinden des mährisch-slesischen Industrie-Bezirkes Přivoz, Witkowitz, Poln.-Ostrau etc.. camea2.svkos.cz [online]. Druck unii VerUg voq Julius Kittl in Miihr.-Ostrau, 1897 [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-25. 
  15. ↑ Encyklopedie města Ostravy: NĚMECKÝ DŮM (DEUTSCHES HAUS). 2019-12-12.
  16. ↑ DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3–4. Dostupné online. 
  17. ↑ GENI.com: Mathilde Gross (Strassmann). 2019-12-12.
  18. ↑ GENI.com: Paula Munk (Strassmann). 2019-12-12.
  19. ↑ GENI.com: Kamilla Hüttner (Strassmann). 2019-12-12.
  20. ↑ Camilla Hüttner. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ GENI.com: Flora Klein (Strassmann). 2019-12-12
  22. ↑ Flora Kleinová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ GENI.com: Adolf Strassmann. 2019-12-12.
  24. ↑ GENI.com: Ida Weiss (Strassmann). 2019-12-12.
  25. ↑ Ida Weissová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ GENI.com: Olga Fuchs (Strassmann). 2019-12-12.
  27. ↑ Olga Fuchsová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ GENI.com: Ernst Strassmann. 2019-12-12.
  29. ↑ GENI.com: Richard Strassmann. 2019-12-12.
  30. ↑ GENI.com: Marta Kohn (Strassmann). 2019-12-12.
  31. ↑ GENI.com: Amalie Morawetz (Strassmann). 2019-12-12.
  32. ↑ MADEJ, Josef. Průmyslový, obchodní a živnostenský Adresář města Mor. Ostravy = Industrie-, Handels- und Gewerbe- Adressbuch d. Stadt Mähr.-Ostrau. camea2.svkos.cz [online]. Nakladatelství adresářů, informačních, propagačních brožur a časopisů „PUBLICITAS' , zops. spol. s r. o. v Mor Ostravě, 1931 [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. 
  33. ↑ Situační mapa z roku 1924 Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine. v knize O.M.Štěpánka Lidový dům v Mor. Ostravě. 2019-12-10.
  34. ↑ 1911. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ Moravská Ostrava Archivováno 25. 1. 2021 na Wayback Machine.: strana 148. 2019-12-12.
  36. ↑ Veleslavínova. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  37. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Bezejmenní. První. vyd. [s.l.]: Computer Press, a.s., 2019-10-21. 480 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2789-6. S. 142. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NAVRÁTIL, Boleslav. Muži velké Ostravy. První. vyd. [s.l.]: Repronis, 2009. 76 s. ISBN 978-80-7329-224-9. S. 23.
  • ZÁŘICKÝ, Aleš. Židé a Morava : sborník z konference konané 15. listopadu 2000 v Muzeu Kroměřížska. První. vyd. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2001. 194 s. ISBN 80-85945-26-6. Kapitola Markus Strassmann – manažer, podnikatel, kapitalista. (Nástin života moravského pivovarníka), s. 67–80.
  • MYŠKA, Milan; DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Tisk: Optys, Opava, 1997. 136 s. ISBN 80-7042-470-2.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky [online]. Ostrava: Český rozhlas Ostrava, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  • REDAKCE. Ostravský pivovar byl postaven před 110 lety jako projev českého vlastenectví [online]. Ostrava: Moravskoslezský Deník, 2007-06-17 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markus_Strassmann&oldid=24042915“