Přeskočit na obsah

Okres Rakovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Rakovnicko. Možná hledáte: Rakovnický kraj existující do roku 1849.
Okres Rakovník
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)		Rakovník
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ020C
ISO 3166-2CZ-20C
SPZ (1960–2001)RA
Zeměpisné souřadnice50°6′ s. š., 13°42′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha896,3 km²
Počet obyvatel56 410 (2024)[1]
Hustota zalidnění62,9 obyv./km²
Počet ORP1
Počet POÚ4
Počet obcí83
z toho 3 města
a 6 městysů
Okres Rakovník na mapě
Další údaje
Kód okresu3212
Kód SO ORP272
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Rakovník je okres v západní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Rakovník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je totožný s územím okresu.

Na východě a jihovýchodě sousedí se středočeskými okresy Kladno a Beroun, na jihu a jihozápadě s okresy Rokycany a Plzeň-sever (Plzeňský kraj) a na severozápadě a severu s okresem Louny (Ústecký kraj).

Charakteristika okresu

[editovat | editovat zdroj]

Rakovnicko má v rámci kraje nejnižší počet obyvatel i hustotu zalidnění.[2] Celé tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Rakovník), který se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Jesenice, Křivoklát, Nové Strašecí a Rakovník). Z celkem 83 obcí okresu jsou tři města: Rakovník (16 tisíc obyvatel), Nové Strašecí (6 tisíc obyvatel) a Jesenice (2 tisíce obyvatel), a šest má status městyse (Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce). Historicky se Rakovnicko člení na šest oblastí: centrální s Rakovníkem, Křivoklátsko na jihovýchodě, Novostrašecko na severovýchodě, Poddžbánsko na severu, Jesenicko na západě (dříve součást Sudet) a tzv. Balkán a Čistecko na jihu.[3]

Území okresu tvořila k roku 2019 z 52,5 % zemědělská půda a z 38,1 % lesy, jde tak o jeden z nejvíce zalesněných okresů kraje.[2] V oblasti zemědělství převažuje tradiční chmelařství, na jihu se také pěstují brambory a obilí. Průmysl je především chemický (prací prášky a čisticí prostředky) a keramický (obkladové dlaždice). Okresem prochází dálnice D6, která zde pokračuje jako silnice I/6. Dalšími silnicemi I. třídy jsou I/16 a I/27. Silnice II. třídy v okrese jsou II/116, II/201, II/206, II/221, II/227, II/228, II/229, II/233, II/236, II/237 a II/606.

Povrch je mírně zvlněný, přecházející do pahorkatin. Na severovýchodě se nachází plošina Džbán, na severozápadě Rakovnická pahorkatina, na jihozápadě Plaská pahorkatina a na jihovýchodě se zdvíhá Křivoklátská vrchovina. Zde hlubokým údolím protéká Berounka a na většině jejího území byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, mimořádně cenné a převážně zalesněné území. Kromě ní se v okrese Rakovník nacházejí také čtyři národní přírodní rezervace: Pochválovská stráň, Týřov, Velká Pleš a Vůznice. I díky husté síti pěších a cyklistických cest a naučných stezek je Rakovnicko oblíbeným cílem pro rekreaci a přitažlivé pro turistický ruch.[2] Nejvýznamnější památkou je Křivoklát, gotický hrad a národní kulturní památka. Kromě něj se zde nachází např. zřízeniny hradů Krakovec, Týřov nebo Džbán, nejvíce památek má ovšem samotný Rakovník, zejména kostel sv. Bartoloměje či dvě zachované městské brány (Pražská a Vysoká). U severních hranic okresu se také nachází Kounovské kamenné řady neznámého původu.

Zeměpisné extrémy

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejvyšší místo okresu (612 m n. m.) se nachází taktéž v katastrálním území Skryje nad Berounkou, obec Skryje a je jím již zmíněný vrch Vlastec, součást Křivoklátské vrchoviny.

Seznam obcí a jejich částí

[editovat | editovat zdroj]
Rozsah okresu Rakovník s vyznačenými názvy a hranicemi obcí
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Rakovník.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bdín • Branov • Břežany • Čistá (Křekovice • Kůzová • Lhota • Nová Ves • Smrk • Strachovice • Zdeslav) • Děkov (Nová Ves • Vlkov) • Drahouš (Svatý Hubert • Tlestky) • Hořesedly • Hořovičky (Bukov • Hokov • Vrbice) • Hracholusky • Hřebečníky (Novosedly • Šlovice • Týřovice • Újezdec) • Hředle • Hvozd (Žďáry) • Chrášťany (Nový Dvůr) • Janov • Jesenice (Bedlno • Chotěšov • Kosobody • Podbořánky • Soseň) • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice (Heřmanov • Zderaz) • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec (Zhoř) • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát (Častonice • Písky) • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín (Povlčín) • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice (Lodenice) • Mutějovice (Lhota pod Džbánem) • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí (Pecínov) • Nový Dům • Olešná • Oráčov (Klečetné) • Panoší Újezd • Pavlíkov (Chlum • Ryšín • Skřivaň • Tytry) • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice (Dučice) • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník (Rakovník I • Rakovník II) • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy (Nový Dvůr) • Řevničov • Senec • Senomaty (Hostokryje • Nouzov) • Skryje • Slabce (Kostelík • Malé Slabce • Modřejovice • Nová Ves • Rousínov • Skupá • Svinařov) • Smilovice • Srbeč • Svojetín (Veclov) • Sýkořice • Šanov • Šípy (Bělbožice • Milíčov) • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková (Kalubice • Malá Buková) • Velká Chmelištná (Hůrky) • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno (Újezd nad Zbečnem) • Žďár (Otěvěky)

Změna hranice okresu

[editovat | editovat zdroj]

Do 1. ledna 2007 spadala do okresu Rakovník ještě obec Lány – nyní okres Kladno.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ a b c Charakteristika okresu Rakovník [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. Rakovnicko. Praha, Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-908-6. S. 5, 6. 
  4. ↑ Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Středočeský kraj
Okresy Vlajka Středočeského kraje
Správní obvody ORP
Největší města
Města, městyse a obce okresu Rakovník
Bdín • Branov • Břežany • Čistá • Děkov • Drahouš • Hořesedly • Hořovičky • Hracholusky • Hřebečníky • Hředle • Hvozd • Chrášťany • Janov • Jesenice • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice • Mutějovice • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí • Nový Dům • Olešná • Oráčov • Panoší Újezd • Pavlíkov • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy • Řevničov • Senec • Senomaty • Skryje • Slabce • Smilovice • Srbeč • Svojetín • Sýkořice • Šanov • Šípy • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková • Velká Chmelištná • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno • Žďár
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Rakovník&oldid=24239719“