Pohořílky (Otín)
| Pohořílky | |
|---|---|
 Dolní část Pohořílek | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Otín |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′5″ s. š., 15°54′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 86 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pohořílky u Otína (2,0 km²) |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 594 01 |
| Počet domů | 33 (2011)[2] |
  Pohořílky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 116548 |
| Kód k. ú. | 716545 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohořílky (německy Pohorschilek) jsou vesnice, místní část obce Otína. Leží 1 km na jih od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí II. třídy č. II/349. Nadmořská výška se pohybuje mezi 518 – 548 m n. m. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres.[3] Ve vesnici žije 86[1] obyvatel.
Katastrální území Pohořílek sousedí na severu s územím Otína a Geršova, na východě s Šeborovem a Uhřínovem, na jihu s Horními Radslavicemi a na západě s Pavlínovem. Sama vesnice se rozkládá v údolí Pohořilského potoka, přítoku říčky Balinky, na samém jihu vlastního katastrálního území. K severozápadu se území zvyšuje až k Pavlínovské horce (614 m n. m.) na hranicích s Geršovem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1376.[4] Část sousední obce Svařanov (7 lánů) patřila Přibíkovi z Pohořílek, který roku 1376 zapsal 50 kop grošů věna své manželce Kateřině z Hartvíkovic. Roku 1420 Kuník Havlův z Pohořílek daroval její dceři Anežce ve vsi Svařanově cca 6 lánů s příslušenstvím. Za Adama z Pohořílek bylo prodáno těchto cca 6 lánů Ondřeji z Batouchovic. Roku 1406 přijímá Markéta z Pohořílek, vdova po Michkovi z Pohořílek, svého druhého manžela Jana Vidláka a jejich děti na vše, co má v Pohořílkách a ve vsi Pivcova Zhoř s lesem zvaným Ochoza. V roce 1447 koupil rychtář Matěj z Martinic les řečený Ochoz mezi Pivcovou Zhoří a Kochánovem od paní Hedviky z Pohořílek.[zdroj?!]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | vao | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 99 | 112 | 118 | 111 | 104 | 100 | 130 | 140 | 107 | 106 | 110 | 88 | 87 |
V roce 1869–1950 byly Pohořílky vedeny jako osada obce Pavlínova, jako část obce Otína od roku 1961.[5]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Panský dvůr – usedlost založená roku 1620 sloužila původně jako statek a rychta, později jako zájezdní hostinec. Po roce 1989 byl přebudován na penzion.
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple sv. Cyrila a Metoděje -
Panský dvůr -
Pohořílky od Panského dvora -
Horní část Pohořílek
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Adresy v České republice:STAŘEČ – mvcr.cz
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (623 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 411.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohořílky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pohořilky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích