Přeskočit na obsah

Stanislav Bělehrádek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Stanislav Bělehrádek
ministr pro hospodářskou soutěž ČR
Ve funkci:
31. října 1992 – 4. července 1996
Předseda vládyVáclav Klaus
ministr bez portfeje ČR
Ve funkci:
2. července 1992 – 30. října 1992
Předseda vládyVáclav Klaus
2. senátor za obvod č. 49 – Blansko
Ve funkci:
21. listopadu 1998 – 21. listopadu 2004
PředchůdceLibor Pavlů
NástupceVlastimil Sehnal
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 1. listopadu 1996
poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992
zastupitel obce Rozseč nad Kunštátem
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998
Ve funkci:
21. října 2006 – 21. října 2010
1. předseda ÚOHS
Ve funkci:
1991 – 1998
NástupceJosef Bednář
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 1967)
Narození10. prosince 1943 (81 let)
Rozseč nad Kunštátem
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PříbuzníJiří Bělehrádek (sourozenec)
Alma materVUT Brno
Profesepolitik a technik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bělehrádek (* 10. prosince 1943, Rozseč nad Kunštátem[1]) je český technik a politik KDU-ČSL, po sametové revoluci poslanec České národní rady, v 90. letech člen Poslanecké sněmovny a ministr vlády ČR, pak předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a senátor.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 absolvoval Vysoké učení technické v Brně (Strojní fakulta). Působil nejprve jako vývojový pracovník v podniku Minerva Boskovice. V období let 1975–1985 byl vedoucím technického oddělení v podniku Karborundum Kunštát, pak do roku 1989 působil ve funkci vedoucího pracovníka nezemědělské činnosti v JZD Lysice.[2] V roce 1967 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL). V roce 1969 se stal nejmladším předsedou Okresního výboru ČSL v Československu. V roce 1987 pak dosáhl postu místopředsedy Krajského výboru ČSL a člen Ústředního výboru Československé strany lidové. Za tuto stranu byl od roku 1981 poslancem jihomoravského krajského národního výboru, od roku 1986 i členem rady KNV a angažoval se i na celostátní politické úrovni coby tajemník klubu poslanců ČSL ve Federálním shromáždění a ČNR. 13. prosince 1989 se stal místopředsedou jihomoravského KNV pro oblast školství, zdravotnictví a kulturu a od února 1990 1. místopředsedou KNV pro plán a rozpočet, kterým byl až do zániku krajských národních výborů v závěru roku 1990.[3][4]

Po sametové revoluci pokračoval i jeho vzestup v ČSL. V únoru 1990 se stal předsedou jihomoravské organizace strany.[4] Ve volbách v roce 1990[5] a opětovně ve volbách v roce 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj).[6][7] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde setrval do konce funkčního období a ve volbách v roce 1996 poslanecký mandát obhájil. V dolní komoře parlamentu setrval jen do listopadu 1996.[8]

Zároveň tehdy zastával vládní posty. V první vládě Václava Klause byl nejprve několik měsíců ministrem bez portfeje ČR, pak od října 1992 do roku 1996 ministrem pro hospodářskou soutěž.[9][10] Po transformaci tohoto ministerstva na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se stal jeho předsedou, kterým byl až do roku 1998. Kvůli výkonu této pozice rezignoval na podzim 1996 na poslanecký mandát.[11]

V letech 1994-2000 byl předsedou OV KDU-ČSL v Blansku a od roku 1993 i předsedou Moravskoslezské zemské organizace KDU-ČSL.[4] 7. sjezd KDU-ČSL v roce 1995 ho zvolil za jednoho ze tří místopředsedů strany.[12]

V senátních volbách roku 1998 byl zvolen členem horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 49 – Blansko, coby kandidát KDU-ČSL.[13][14] V roce 2004 poté, co již skončil jako senátor, se stal členem dozorčí rady firmy Český Telecom.[2]

Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za KDU-ČSL do zastupitelstva obce Rozseč nad Kunštátem. Opětovně byl zvolen v komunálních volbách roku 2006. Uvádí se jako důchodce.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Bělehrádek Stanislav [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Výsledky řádné valné hromady Českého Telecomu [online]. itpoint.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  3. ↑ Významní rodáci, čestní občané a osobnosti spjaté s obcí [online]. rozsec.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-20. 
  4. ↑ a b c Vánoční příloha – Bývalý ministr zvažuje návrat do politiky [online]. boskovicko.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-20. 
  5. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. – 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. – 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stanislav Bělehrádek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vláda Václava Klause I. (02.07.1992 – 04.07.1996) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1450. 
  11. ↑ Volby 2006 [online]. boskovicko.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-09. 
  12. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1437. 
  13. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 13.11. – 14.11.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1440. 
  15. ↑ Počet obyvatel: 512 Osoba: Stanislav Bělehrádek [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Senátor za obvod č. 49 – Blansko
1996–1998: Libor Pavlů • 1998–2004: Stanislav Bělehrádek • 2004–2010: Vlastimil Sehnal • 2010–2016: Jozef Regec • od 2016: Jaromíra Vítková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Bělehrádek&oldid=23917687“