Stanislav Mazel
brig. gen. Stanislav Mazel | |
---|---|
Narození | 12. listopadu 1894 Sivice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. dubna 1943 (ve věku 48 let) Untermaßfeld Velkoněmecká říše |
Příčina úmrtí | neošetřený zápal pohrudnice a plic |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov (Brno), skupina 77, řada 5, dvojhrob 476-477 |
Národnost | česká |
Alma mater | Škola vysokých studií pedagogických při Masarykově univerzitě, Vysoká škola válečná |
Povolání | voják |
Zaměstnavatel | Československá armáda |
Choť | Marie Žáková |
Děti | Jiřina Mikulášková |
Rodiče | František Mazel, Františka Buchtová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stanislav Mazel (12. listopadu 1894 Sivice – 30. dubna 1943 Untermaßfeld) byl československý legionář, důstojník, odbojář a oběť nacismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Před první světovou válkou
[editovat | editovat zdroj]Stanislav Mazel se narodil 12. listopadu 1894 v Sivicích čp. 58 na Brněnsku v rolnické rodině Františka Mazla a Františky, rozené Buchtové. Mezi lety 1907 a 1914 vystudoval vyšší reálné gymnázium v Brně, plánoval studium na historie na filozofické fakultě, což mu znemožnilo vypuknutí první světové války.
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Stanislav Mazel nastoupil prezenční službu u c. a k. armády u pěšího pluku 8 v Brně. Od 3. ledna 1915 studoval na škole pro důstojníky pěchoty v záloze v Sibinji, poté byl odvelen v hodnosti kadeta na ruskou frontu. Zde již 11. dubna téhož roku v prostoru Karpat zběhl. Po více než dvouletém pobytu v ruských zajateckých táborech se v zimě 1916 přihlásil do Československých legií, zařazen do 8. československého střeleckého pluku byl k 29. červenci 1917. Zúčastnil se ústupových bojů před Němci z Ukrajiny a Sibiřské anabáze. Mezi červnem a říjnem 1919 absolvoval důstojnickou školu v Sljuďance. Z Vladivostoku odplul 2. července 1920 a do Československa se vrátil 10. srpna téhož roku v hodnosti poručíka.
Mezi světovými válkami
[editovat | editovat zdroj]Stanislav Mazel zůstal po návratu do Československa v armádní službě. Působil v Brně v různých funkcích, přičemž se dále vzdělával a kariérně stoupal. Mezi lety 1925 a 1926 studoval na Škole vysokých studií pedagogických při Masarykově univerzitě, následně do roku 1928 na Vysoké škole válečné v Praze, po ukončení studií působil jako přednosta I. oddělení štábu 6. divize v Brně. Mezi lety 1929 a 1930 absolvoval kurs pro výcvik důstojníků generálního štábu ve službě vojensko-železniční u železničního traťového velitelství v Praze a poté nastoupil do funkce železničního traťového velitele v Bratislavě. Mezi zářím 1936 a zářím 1937 působil tamtéž jako velitel praporu u pěšího pluku 39, poté jako podnáčelník štábu velitelství IV. sboru v Olomouci, během Všeobecné mobilizace 1938 v Litovli. Dosáhl hodnosti plukovníka.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po německé okupaci v březnu 1939 se stal Stanislav Mazel náčelníkem štábu IV. sboru a jako takový spoluřídil jeho likvidaci, která byla součástí rozpuštění celé Československé armády. Poté byl přeložen k Zemskému úřadu v Brně, kde pracoval jako vrchní rada v Moravském zemském archívu. Již od dubna 1939 se zapojil do protinacistického odboje na pozici náčelníka štábu Oblastního velitelství Obrany národa Morava - východ a poté i zástupce jejího velitele brig. gen. Václava Ždímala. Za svou činnost byl společně s pplk. Josefem Ejemem 3. října 1940 zatčen gestapem. Vyslýchán a vězněn byl na brněnských Sušilových kolejích, ve věznici gestapa v Olomouci, Breslau, Wohlau a Landsbergu. Dne 13. dubna 1942 byl berlínským Lidovým soudem odsouzen ke dvanácti letům žaláře. Trest vykonával v káznici v Untermaßfeldu v Durynsku. Zde onemocněl zápalem pohrudnice a plic, zůstal bez ošetření, což jeho vězněním oslabený organismus nevydržel. Zemřel 30. dubna 1943. Jeho tělo bylo zpopelněno v nedalekém Meiningenu, urnu s jeho popelem se podařilo dostat do vlasti a pohřbít nejprve v Pozořicích a poté v Brně na Ústředním hřbitově.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Stanislav Mazel se oženil s vídeňskou rodačkou Marií Žákovou. Manželům se v roce 1924 narodila dcera Jiřina, provdaná Mikulášková.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Československý válečný kříž 1914–1918
- Československá revoluční medaile
- Československá medaile Vítězství
Posmrtná ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Stanislavu Mazlovi byl v roce 1945 in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
- Stanislav Mazel byl v roce 1946 in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála
- Na jeho rodném domě v Sivicích čp. 58 byla Stanislavu Mazlovi odhalena pamětní deska[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 193–194.
- STANISLAV MAZEL / 12. listopadu 1894 – 30. dubna 1943 (článek na stránkách Vojenského historického ústavu, 2023)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Českoslovenští legionáři v Rusku
- Českoslovenští generálové
- Absolventi Vysoké školy válečné
- Osobnosti Obrany národa
- Oběti nacistického Německa
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Držitelé Československé revoluční medaile
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Narození 12. listopadu
- Narození v roce 1894
- Narození v Sivicích
- Úmrtí 30. dubna
- Úmrtí v roce 1943
- Úmrtí v Durynsku
- Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně