Přeskočit na obsah

Stolístek klasnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStolístek klasnatý
alternativní popis obrázku chybí
Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďzrnulovité (Haloragaceae)
Rodstolístek (Myriophyllum)
Binomické jméno
Myriophyllum spicatum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) je vodní rostlina rostoucí ve stojatých i pomalu tekoucích vodách, která dokáže za příhodných podmínek kolonizovat téměř celou vodní plochu. Propletenými lodyhami vytváří husté, vícepatrové rohože, které zastiňují ostatní rostliny a snižují množství kyslíku ve vodě.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření tohoto druhu je, vyjma polárních a pouštních oblastí, téměř celosvětové. Pochází z Euroasie a severní Afriky, na ostatní území (např. do Ameriky nebo Pacifiku) se rozšířil druhotně. Je velmi přizpůsobivý teplotním podmínkám, úspěšně roste jak v zamrzajících jezerech, tak i v přehřátých mělkých vodách v tropech, daří se mu i v brakické vodě. Obvykle se vyskytuje od planárního do submontánního stupně, v Asii byl pozorován i v nadmořské výšce okolo 4000 m.

V České republice roste od nížin až do podhůří (cca 600 m n. m.) roztroušeně až hojně. Nejlépe mu vyhovují líně tekoucí a nevysychající stojaté vody s bahnitým nebo písečným dnem. Vyskytuje se především v rybnících, slepých ramenech řek, zatopených lomech a pískovnách, ve vodních kanálech a v pomalých údolních částech řek bohatých na živiny.

Nejlépe prospívá ve vodě s hloubkou 0,2 až 3 m; tehdy rostlina spolehlivě doroste k hladině, kde po silném rozvětvení lodyhy vytvoří velkou listovou plochu k jímání slunečního svitu. Pokud koření v hloubkách okolo 5 a více metrů, nedoroste jeho lodyha mnohdy k vodní hladině a vytváří na pohled neduživé submersní rostliny trpící nedostatkem světla.[2][3][4]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá vodní rostlina s 3 až 4 mm silnou lysou lodyhou dlouhou 0,2 až 3 m, v tropických oblastech až 6 m, která se po celé délce rozvětvuje. Křehká lodyha s kolaterálními cévními svazky vyrůstá z plazivého, článkovaného, mělce v bahně kořenícího oddenku a je porostlá listy sestavenými nejčastěji do čtyřčetných přeslenů a mívá bělavou nebo načervenalou barvu. Ponořené olivově zelené listy, obvykle 1 až 2,5 cm dlouhé, jsou pro dobrý styk s vodou rozděleny do 13 až 38 tuhých, protistojných, nitkovitých segmentů o délce 1,5 až 2,5 cm a šířce 0,1 až 0,3 mm.

Ze ztlustlých částí lodyh splývajících pod hladinou vyrůstají nad hladinu mnohokvěté konečné klasy 5 až 16 cm dlouhé, které se na začátku doby kvetení vztyčují. Čtyřčetné květy rostou v přeslenech po čtyřech z paždí drobných listenů. Spodní listeny jsou zpeřeně dělené nebo zpeřeně rozeklané a mnohdy delší než květy, hořejší převážně celokrajné jsou kratší než květy a širší než delší. V nejspodnějších 3 až 4 přeslenech jsou samičí květy bez kališních lístků a s jen nepatrnými korunními, semeník mají čtyřpouzdrý (v pouzdru je po jednom vajíčku) a na krátkých čnělkách čtyři obvykle zakřivené, chlupaté, narůžovělé nebo nahnědlé blizny dozrávající dříve než se začnou uvolňovat pylová zrna z prašníků samčích květů téhož květenství. V horních přeslenech jsou samčí květy s trojúhelníkovými, brzy opadávajícími kališními lístky a prohnutými červenými korunními lístky a s osmi žlutozelenými krátkými, obdiplostemonickými tyčinkami s prašníky 1 až 1,5 mm dlouhými. Uprostřed klasu bývají květy oboupohlavné. Rostlina rozkvétá obvykle v období od června do září.

Květy jsou nenápadné a drobné, opylovány jsou větrem. Květ je k tomu uzpůsobený, blizny jsou velké, tyčinky snadno pohyblivé a lehounký pyl je lehce rozprášitelný. Po opylení klesne květenství na hladinu a tam zůstává, než dozrají plody. Semeník opyleného květu se přetvoří v suchou, kulovitou, asi 2 až 3 mm velkou peckovici s bradavičkami a čtyřmi rýhami, ta se později poltí na čtyři jednosemenná merikarpia, která klesnou na dno.[2][3][4][5][6][7][8]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se semeny nebo kořenícími oddělky svých lodyh. Z jednoho květenství se obvykle vyvine 12 až 40 semen s dlouhou dormancí, nová rostlina z nich ale vyroste jen zřídka. Nejvíce se rozmnožují odlomky svých lodyh, které jsou proudem vody zanášeny na volná místa. Hlavně po odkvětu se z rostlin uvolňují úlomky, které rychle vytvářejí vláskové kořínky; ty po klesnutí na dno zakoření a vytvoří tak základ pro novou rostlinu. Dospělé rostliny se v pozdním létě a na podzim rozpadávají a na dně rozkládají. Fragmenty nových lodyh s kořínky a novými listy obvykle přezimují u dna.[2][3][7]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

V ČR ani v Evropě nejsou, až na výjimky, s rozšířením stolístku klasnatého zásadní problémy. Svou zápornou vlastnost, zastiňování vodní hladiny, obvykle vyvažuje poskytováním vhodného úkrytu pro čerstvě vykulený rybí potěr a pro rozmnožování drobného hmyzu, který je vhodnou potravou pro větší vodní živočichy.

V Severní Americe, kde byl ve volné přírodě objeven až v roce 1940, se zavlečený stolístek klasnatý stal nepříjemnou invazní rostlinou, která v mnoha oblastech zcela pokrývá vodní hladinu. Potlačuje růst původních druhů a zcela pozměňuje vlastností stanoviště tím, že svým rozkladem snižuje hladinu kyslíku obsaženého ve vodě. Znemožňuje také využívat mnohé vodní plochy pro rekreační účely jako plavání, veslování, rybolov apod.[7][8][9]

  • Květenství
    Květenství
  • Listy lodyhy
    Listy lodyhy
  • Splývající lodyhy
    Splývající lodyhy
  • Semena – plůdky
    Semena – plůdky

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c HRDINOVÁ, Magdalena. Problematika stolístků (Myriophyllum L.) ve střední Evropě. Praha, 2012 [cit. 14.08.2013]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Pavel Trávníček. Dostupné online.
  3. ↑ a b c LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Stolístek klasnatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.10.2008 [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Flora of China: Myriophyllum spicatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Myriophyllum spicatum [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2013-08-14]. S. 504–506. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Stolístek klasnatý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-08-14]. S. 606–608. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c RHOADS, Ann F.; BLOCK, Timothy A. Invasive Plants: Myriophyllum spicatum [online]. Morris Arboretum of the University of Pennsylvania, Philadelphia, PA, USA [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-01. (anglicky) 
  8. ↑ a b Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Myriophyllum spicatum [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA, rev. 06.04.2011 [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Aquatic plants: Eurasian Water-Milfoil [online]. Plant Conservation Alliance, Washington, DC, USA [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stolístek_klasnatý&oldid=20982471“