Benátsko
| Benátsko Regione Veneto | |
|---|---|
 Benátská laguna, Lido a Benátky | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Benátky |
| Souřadnice | 45°44′ s. š., 11°51′ v. d. |
| Rozloha | 18 345,3 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 869 830 (2021) |
| Hustota zalidnění | 265,5 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Itálie |
| Nadřazený celek | Itálie |
| Druh celku | region |
| Podřízené celky | 7 provincií (Belluno, Padova, Rovigo, Treviso, Venezia, Verona, Vicenza) 579 obcí |
| Vznik | 1970 |
| Guvernér | Luca Zaia (Liga) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IT-34 |
| NUTS | ITD3 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benátsko (italsky Veneto [ˈvɛːnɛto]IPA) je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Furlanskem-Julským Benátskem a Jadranem. V letech 1935–1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea. Region má rozlohu 18 391 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 7 provincií. Hlavním městem jsou Benátky (Venezia), dalším významným pak Padova. Od roku 2007 je druhým oficiálním jazykem regionu, vedle italštiny, také benátština.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Od neolitu žili ve nížinách vyspělá zemědělská společenství, využívajících úrodné půdy a příznivého klimatu.[1]
V období římské republiky byla krajina osídlena indoevropskými Venety, odtud pochází i nynější název. Pronikali sem Etruskové, Řekové, v 4. století Germáni. Právě před nimi obyvatelstvo uprchlo až k moři. V roce 810 zde byly založeny Benátky.[2]
Většina území Veneta byla v letech 697–1797 součástí Benátské republiky. Mírem v Campo Formio z roku 1797 se stala většina území Benátska součástí Habsburské monarchie, jíž zůstala až do konce prusko-rakouské války, kdy byla po porážce Rakouského císařství začleněna do území Italského království.
Po tomto připojení nebyla benátština uznána jako oficiální jazyk, kterým byla určena italština a i státní úředníci působící ve Venetu byli najímání z jiných částí Itálie. Na území probíhaly těžké boje za první i druhé světové války.
V letech 1935–1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea.
Po zániku království a vzniku Italské republiky předpokládala nová ústava, přijatá roku 1947 a v platnost vstoupivší roku 1948, vytvoření italských regionů, k němuž ale došlo až v roce 1970.
V roce 2014 proběhlo neoficiální internetové referendum o nezávislosti Benátského regionu.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Benátsko leží v severovýchodní části Itálie, severně od ústí největší italské řeky Pádu do Jaderského moře. Severní část Benátska je hornatá, nachází se zde část Dolomit a Karnských Alp, jižní přímořská část je naopak pokračováním Pádské nížiny a má rovinatý charakter. Z hlediska povrchu lze Benátsko rozdělit ne sedm jednotlivých celků: alpské, předalpské a podalpské pásmo, horní a dolní nížinu a systém lagun a deltu Pádu. Sever Benátska tvoří Karnské Aply a východní Dolomity s nejvyšším vrcholem Marmoladou (3 342 m) náležící do alpského pásma. Předalpské pásmo tvoří okolí vrcholu Monte Baldo u jezera Lago di Garda, skupina Monte Lessini, Pasubio, okolí vrcholu Monte Grappa a vrcholy okolo města Belluno. Do podalpského pásma náleží vrchy v okolí jezera Lago di Garda, skupina Asolo a vrchy okolo města Conegliano. Nížinnou oblast tvoří Benátská nížina, pramení zde řeky Bacchiglione a Sila. Pro dolní část nížiny jsou charakteristické rozsáhlé zavodňovací systémy. Benátské laguny bývaly členitější. Dnes se nachází dvě laguny u měst Caorle a Bibione, největší laguna leží v okolí Benátek. Deltu Pádu tvoří kultivovaná údolí, laguny, mokřady, malé ostrůvky a porosty rákosu. Žije zde velké množství ptačích druhů, např. volavky či kolihy.[3]
Řeky
[editovat | editovat zdroj]Administrativní celky a regionální samospráva
[editovat | editovat zdroj]
Provincie a obce
[editovat | editovat zdroj]Benátsko se skládá ze sedmi provincií a 581 obcí. Nejlidnatější je provincie Padova s 905 100 obyvateli, naopak nejméně obyvatel má provincie Belluno v Alpách a to 213 060.
Regionální prezident a vláda
[editovat | editovat zdroj]V čele regionu stojí guvernér Benátska (Presidente della Regione), jež je zároveň předsedou Benátské regionální vlády (Giunta Regionale del Veneto), jejíž členy i sám vybírá a jmenuje. Dříve byl guvernér regionu jmenován, od roku 2000 je volen občany Benátska a jeho funkční období trvá 5 let.
Současným guvernérem je Luca Zaia za Ligu severu.[4]
Regionální zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]Regionální zastupitelstvo Benátska (Consiglio Regionale del Veneto) je regionální parlament, vznikl v roce 1970 spolu se samotným regionem. Funkční období rady je 5 let, ale pokud prezident regionu rezignuje, zemře během výkonu funkce, nebo mu je Radou vyhlášena nedůvěra, potom je Rada rozpuštěna a nové volby do ní probíhají zároveň s volbou nového Benátského prezidenta. Rada má 60 členů, standardně je 47 z nich voleno za volební okrsky v Benátsku (1 zástupce za každý okrsek), 12 je voleno v celém regionu ze speciální listiny sestavené kandidátem na prezidenta a 1 místo je rezervované pro druhého nejúspěšnějšího kandidáta na prezidenta (tomu, kdo skončí druhý za vítězem prezidentských voleb). V případě, že podporovatelé vítězného kandidátka na prezidenta získají více než 55 % ze 47 okrsků, potom je 12 míst připadajících na prezidentskou kandidátskou listinu sníženo na 6 a o zbylých 6 je rozšířen počet okrsků na 53.
Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (září 2020)
[editovat | editovat zdroj]
| ||||||
| Koalice | Strana | Hlasy | Mandáty | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | |||||
| CDX | Luca Zaia guvernérem | 916 087 | 44.6 | 23 | ||
| Liga severu | 347 832 | 16.9 | 10 | |||
| Bratři Itálie | 196 310 | 9.6 | 5 | |||
| Forza Italia | 73 244 | 3.6 | 2 | |||
| Autonomistická kandidátka | 48 932 | 2.4 | 1 | |||
| Středopravice celkem | 1 582 405 | 77.0 | 41 | |||
| CSX | Demokratická strana | 244 881 | 11.9 | 7 | ||
| Benátsko, které chceme | 41 275 | 2.0 | 1 | |||
| Zelená Evropa | 34 647 | 1.7 | 1 | |||
| Ostatní strany | 16 651 | 0.8 | 0 | |||
| Středolevice celkem | 337 454 | 16.4 | 9 | |||
| Hnutí pěti hvězd | 55 281 | 2.7 | 1 | |||
| Ostatní strany | 80 036 | 3.9 | 0 | |||
| Celkem | 2 055 173 | 100 | 51 | |||
Hlavní centra Benátska
[editovat | editovat zdroj]Benátky
[editovat | editovat zdroj]
Ostrovní město v Benátské laguně, jímž protéká množství kanálů, nejznámější je Canal Grande. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří náměstí Svatého Marka, Bazilika svatého Marka, Dóžecí palác a množství kostelů jako například Santa Maria dei Frari, La Salute a San Giorgio Maggiore.
Je zde významná galerie Galleria dell'Accademia a galerie moderního umění Sbírka Peggy Guggenheimové a prestižní univerzita Ca' Foscari.
Každoročně se zde pořádá karneval, přehlídka moderního umění Biennale a filmový festival.
Od roku 1987 jsou Benátky součástí světového dědictví UNESCO.
Verona
[editovat | editovat zdroj]Na místě prehistorické osady (rétské a později keltské) vznikla ve 2. stol. př. n. l. římská kolonie, která se postupně vyvinula v metropoli celé oblasti.[5]
Mezi nejvýznamnější památky tohoto města na Adiži patří bezesporu římská aréna, Castel vecchio, Basilica di San Zeno Maggiore, Dóm a kostel Chiesa di Santa Anastasia. Další turisticky atraktivní památkou je balkon Romea a Julie.
Město je od roku 2000 součástí světového dědictví UNESCO.
Padova
[editovat | editovat zdroj]
na náměstí Prato della Valle, Padova
Dalším významným centrem Benátska je Padova. Je sídlem jedné z nejstarších světových univerzit (nejstarší po univerzitě v Bologni).
V Padově se nachází Basilica di Sant’Antonio, Capella degli Scrovegni, Palazzo della Ragione, Donatellova jezdecká socha Gattamelata. Centrem města je náměstí Prato della Valle.
Patronem města je svatý Antonín Paduánský
Vicenza
[editovat | editovat zdroj]_-_facade_on_Piazza_dei_signori.jpg)
ve Vicenze
Ve Vicenze působil především významný sochař Andrea Palladio. K jeho dílům patří Bazilika, divadlo Teatro Olimpico, Palazzo Chiericati a slavná Villa Rotonda. Celkově je mu v samotném měste připisováno 23 staveb a dalších 24 vil v okolí.[6] Město Vicenza je od roku 1994 součástí světového dědictví UNESCO.
Treviso
[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází gotický kostel San Nicolò, Palazzo dei Trecento, Loggia dei Cavalieri, Dóm a kostel Svatého Františka.
Město je také sídlem mnoha muzeí a galerie Ca’ dei Carraresi.
Belluno
[editovat | editovat zdroj]V Bellunu najdeme Dóm a Palazzo dei Rettori.
Další turisticky významná města
[editovat | editovat zdroj]
letecký pohled
- Arquà Petrarca – místo posledního odpočinku Francesca Petrarcy
- Cortina d'Ampezzo – významné lyžařské středisko v Dolomitech
- Chioggia – významné přímořské letovisko jižně od Benátek
- Rovigo
Opevněná města
[editovat | editovat zdroj]
- Asolo
- Bassano del Grappa
- Castelfranco Veneto
- Cittadella
- Cologna Veneta
- Conegliano
- Este
- Feltre
- Lazise
- Marostica
- Monselice
- Montagnana
- Noale
- Oderzo
- Peschiera del Garda
- Soave
- Treviso
- Vittorio Veneto
- Verona
- Vicenza
Přímořská letoviska
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ADAMEC, Jaromír. Od Alp k Jadranu. Země světa. 1.5.2022, roč. 21, čís. 6, s. 2–7. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Veneto (Benátky), s. 16.
- ↑ PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. ISBN 978-80-86236-12-4. S. 105 – 108.
- ↑ Il Presidente della Regione del Veneto. Regione Veneto [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (v italštině)
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Město slavných milenců. Země světa. 1.5.2022, roč. 21, čís. 6, s. 8–13. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Palladiova Vicenza. Země světa. 1.5.2022, roč. 21, čís. 6, s. 14–19. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benátsko na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mapa Benátska
- časopis Benátsko
