Přeskočit na obsah

Wilfried Van Moer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wilfried Van Moer
Osobní informace
Datum narození1. března 1945
Místo narozeníBeveren, Belgie
Datum úmrtí24. srpna 2021 (ve věku 76 let)
Místo úmrtíLovaň
Výška1,68 m
Klubové informace
Pozicezáložník
Profesionální kluby
Roky Klub
1964–1965
1965–1968
1968–1976
1976–1980
1980–1982
1982–1984
Belgie KSK Beveren
Belgie Royal Antwerp FC
Belgie Standard Liège
Belgie K. Beringen FC
Belgie KSK Beveren
Belgie K. Sint-Truidense VV
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1966–1982 Belgie Belgie 05700(9)
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1996–1997 Belgie Belgie
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Stříbrná medaile ME 1980 Belgie
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilfried Van Moer (1. březen 1945, Beveren24. srpna 2021) byl belgický fotbalista. Hrával na pozici záložníka.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Hrál pouze ve své vlasti, postupně za kluby KSK Beveren, Royal Antwerp FC, Standard Liège, K. Beringen FC, opět KSK Beveren a K. Sint-Truidense VV.

Třikrát byl vyhlášen nejlepším hráčem belgické ligy, získal tzv. „belgickou zlatou kopačku“ (1966 v dresu Royal Antwerp FC, 1969 a 1970 v dresu Standard Liège).[2] V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, skončil roku 1980 čtvrtý.[3]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S belgickou fotbalovou reprezentací vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství Evropy roku 1980.[4] Hrál i na světovém šampionátu roku 1970 a 1982.[5]. Celkem za národní tým odehrál 57 utkání a vstřelil v nich 9 gólů.[6]

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, vedl Sint-Truiden, SK Beveren, Assent and FC Diest.

V roce 1995 se po sérii nezdarů „rudých ďáblů“ (přezdívka belgického reprezentačního A-mužstva) stal asistentem hlavního trenéra Paula Van Himsta. V letech 1996–1997 vedl A-mužstvo belgické reprezentace, když jej převzal po Paulu Van Himstovi. Hlavním trenérem byl v 5 zápasech. Začátkem roku 1997 jej u reprezentace nahradil Georges Leekens.[7]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]