ruch

Etymology

Inherited from Old Czech ruch, from Proto-Slavic *rȗxъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrux]
• Hyphenation: ruch

Noun

ruch m inan

1. movement, especially brisk, quick movement of many people
2. traffic
3. Onomatopoeia for a striking or cracking sound; bang

Further reading

• “ruch”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ruch”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ruch”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈrux/
• Rhymes: -ux
• Syllabification: ruch

Noun

ruch m inan

1. Alternative form of rëch.

Further reading

• Eùgeniusz Gòłąbk (2011) “ruch”, in Słownik Polsko-Kaszubski / Słowôrz Pòlskò-Kaszëbsczi‎

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rȗxъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈrux/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈrux/

Noun

ruch m inan

1. movement (physical motion between points in space)

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “ruch”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Adjective

ruch

1. rough, uneven
2. gruff, harsh