Citáty o věku

„Tři druhy mužů se špatně vyznají v ženách - mladíci, muži středního věku a starci.“

„Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Není nic snadnějšího než psát paměti ve věku, kdy už si člověk skoro nic nepamatuje.“

„Počítejte svůj věk přáteli, ne roky. Hodnoť svůj život počtem úsměvů, nikoliv slz.“

„Mládí by bylo mnohem pěknější, kdyby se objevilo v pozdějším věku.“

„Války přicházejí a odcházejí, ale mí vojáci zůstávají na věky.“

„Žena se za svého života podřizuje třem mužům: v dětství otci, v zralém věku svému muži a ve stáří svému synovi. Běda ženě, která se tomu vzepře.“

„Mládí je třeba prožít. Nezáleží na věku, kdy se rozhodneme, že budeme mladí.“

„Chcete-li, aby žena mlčela, musíte jí vyznávat lásku nebo se otázat na její věk.“

„Tisíce věků uplynou, než okolnosti vynesou z davu muže, který sehraje na jevišti dějin podobné divadlo jako já.“

„Je třeba celých věků lásky, abychom zvířatům splatili jejich služby.“

„Smích je dočasný, u fantazie nezáleží na věku a sny jsou napořád“

„S věkem jedny věci ustupujou do pozadí a jiné vystupujou do popředí. Jádro je v tom synchronu, ten je těžkej. Někdy vyžaduje, aby jeden brzdil, když ten druhý nemůže přidat.“

„Padesátka je věk, kdy se člověk v poměrném mládí dožívá úctyhodného stáří.“

„Pravou zkouškou zralosti není věk, ale to, jak zareagujete, když se probudíte na ulici v centru a na sobě máte jen spodky.“

„Musíš se snažit vyhnout se svárlivým lidem a vyhledávat lidi soudné, držet se práce, na kterou nestačíš, a nepouštět se do takové, která je nad síly a schopnosti: co děláš, hleď dělat s největší péčí a nadšením. Budeš-li takto jednat, budeš, myslím, nejmíň volán k zodpovědnosti, v nesnázích najdeš nejspíš pomoc a budeš žít bez potíží a bez nebezpečí až do vysokého věku.“

„Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.“

„Smažme husitskou válku z naší historie, i zhasne sláva českého národa. Ta jediná doba váží více než ostatní naše dějství, ba více, než celé věky čínské říše.“

„Až teprve teď, ve svém věku, jsem konečně poznala, že to nejkrásnější na koni je se společně zastavit“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.“

„Přátelství se má všeobecně posuzovat teprve tehdy, když se ustálí charakter i věk.“

„Když si zlámeš vaz, když nemáš co jíst, když ti hoří dům, tak to je problém. Všechno ostatní je nepohodlí. Život je nepohodlný. Život je hrbolatý. Nauč se rozlišovat mezi nepohodlím a skutečnými problémy. Dožiješ se vyššího věku. Ano, život je hrbolatý. Ale hrbolek na silnici a hrbolek v prsu, to není totéž. Člověk by se to měl naučit rozlišovat.“

„Zpočátku děti své rodiče milují, s přibývajícím věkem je soudí, někdy jim odpustí.“

„Vkus se tříbí věkem. Před čtyřiceti lety se mi stávalo, že jsem se vdala za muže, které bych dnes nepozvala ani na oběd.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Ženy mají zvláštní vášeň pro matematiku: dělí své stáří dvěma, zdvojnásobují cenu svých šatů, ztrojnásobují plat svých mužů a přičítají pět let k věku svých přítelkyň.“

„Umřít přece znamená, že už je po všem, ale umírat, znamená smrt zažít; dá-li se zažít po jeden jediný okamžik, zažili jsme ji na věky věků.“

„Životní moudrostí je, když se v každém období života dopouštíme jen takových omylů, které jsou v souladu s věkem.“

„Zklamání v lásce zapříčiňuje neštěstí v mládí, zklamání nad ctižádostí ve zralém věku a zklamání pro nevděčnost ve stáří.“

„Kéž jsem se neoctl já mezi muži pátého věku, kéž jsem umřel dřív nebo přišel na svět až potom!“

„Dnešní den nedávničko teď nastával nám a jako budoucího něco začínali jsme jej, a hle, již zmizel! Kam se poděl dne tohoto čas ten, kterýž se ukázal, byl a minul, a na věky se nevrátí více? Dejž, milý Pane Bože, ať umíme počítati kratičké dny naše na světě, a moudře sobě počínáme vidouce, an tu místa k přebývání není; časové sami k terminu věčnosti ustavičně nás podávají. Čím jsem se prohřešil dnes, Pane Bože můj, uveď to, prosím, v zapomenutí věčné, ať to mně ani tobě na věky na paměť nepřichází. A když večer života mého přijde, zamlouvám sobě, Pane Bože, u tebe skrýši, v níž bych až do veselého z mrtvých vstání bezpečně odpočinouti mohl. A potom v slávu přijmeš mne.“

„Žádný věk není příliš pozdní k učení.“
NULLA AETAS AD DISCENDUM SERA.

„Čtyřicítka je věkem životního poledne, vrcholem kopce, na jehož úpatí se začíná zřetelně rýsovat silueta krematoria.“

„Dospělost se neurčuje podle vzhledu nebo věku, ale podle vašeho chování a inteligence.“

„Dokážete se rozčílit až k nepříčetnosti? Jo. Když někdo není blbej a není s ním domluva. Když je blbec, tak se s ním člověk nebaví. S blbcem nedůstojno bojovat. V určitým věku. V mládí mu dáte přes držku, ve stáří se mu vyhýbáte.“

„Zbav se vzorce, že tě jiní musí mít rádi, nikdo nemusí nic. Věř, postupem času a s narůstajícím věkem oceníš to, že máš okolo sebe pár pravých lidiček, kteří budou mít k tobě přirozeně úctu, respekt, upřímnost a budou tu pro tebe vždy, jako ty pro ně.“

„Člověk, jak stárne, tak zjistí, že od jistého věku se musí vyhýbat blbcům - je to důsledek toho, že ztrácí fyzické síly a nabývá rozumu. V tomhle věku totiž člověk ví, že blbec je nebezpečnej, že ti může vypíchnout oko, bodnout nožem atd.“

„Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z Boží moci, dílem lásky jdete,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Všechno stvořené přede mnou v tom světě
je od věků. Já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete.“

„Nechovej se, jako kdyby ti bylo předurčeno žít na věky a nečekej na nic. Konej dobro, když můžeš. Konej dobro teď.“

„Studna mládí existuje, je to vaše mysl, vaše nadání, kreativita, kterou vnášíme do svého života a života lidí, které milujeme. Když se naučíme z tohoto zdroje čerpat, skutečně zvítězíte nad věkem.“

„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého… Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všecky ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně.“

„Jsou chvíle, kdy můžeš pociťovat vyčerpanost, vyprahlost a vyhaslost.
Být na pokraji svých sil.
Jako by jsi žil daleko dýl, než je tvůj skutečný věk.
Důvod je zcela prostý, nenasloucháš své duši,
která se teď cítí nenaplněna,
protože nejdeš cestou srdce, kterou jsi byl veden.“

„Žádný člověk se necítí úměrně svému věku. Bytost ukrytá v našem těle – osobnost, duše, vědomí – nemá věk.“

„Jednoho dne odhalí spojení našich dosud oddělených znalostí tak hrozivá zákoutí reality, a děsivou pozici lidstva v ní, že z toho odhalení buď všichni zešílíme, nebo utečeme od tohoto děsivého světla poznání do klidu a bezpečí nového věku temnoty…“

„Kde je málo lékařů a lékárníků, tam umírají lidé sešlostí věkem.“

„S úctou k platům učitelů, hlavním problém nespočívá v tom, že jsou v průměru příliš nízké – ve skutečnosti mohou být v průměru klidně i příliš vysoké – ale že jsou příliš jednotné a svazující. Špatní učitelé jsou značně přepláceni a dobří učitelé jsou značně nedoceněni. Platové tabulky mají sklon sjednocovat a řídit se věkem, dosaženými akademickými tituly a získanými osvědčeními spíš než skutečným přínosem.“

„Smiluj se, Hospodine, nad dědictvím svým a dej, ať po žalostném tomto spuštění jako zahrada Eden zase zkvetneme k slávě jediného tvého jména, Bože požehnaný na věky!“

„Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.“

„Škoda, že o své životní cestě rozhodujeme ve věku, kdy je pro nás nejdůležitější cestička v účesu.“

„Ztracený ráj vstupuje do téže logiky jako zlatý věk; koncept, jenž má svou obdobu i v jiných civilizacích. Specifičnost judeokřesťanského dědictví tkví, jak už bylo řečeno, v lineárnosti času, v níž je předurčen zrod západního historického myšlení. Nový zákon nadto kodifikuje zdokonalitelnost lidského plemene; lidské snažení může být eventuálně smysluplné. Pokusy o znovunalezení či později vybudování pozemského ráje, chiliasmus a příprava k poslednímu soudu se podílejí na urychlení historického času, který je dán lidskému společenství.“

„Mezi dětstvím, jinošstvím, dospíváním a mužným věkem (dospělostí) mají ležet ostré hranice zkoušek, smrti, činů, obřadů, příběhů, písní a soudů.“

„Klukovství není spojeno s s léty. Nemusí končit v určitém věku či po jistých zkušenostech. Klukovství je schopnost. Je to dar. Může být pašováno životem až do pozdních let, nemusí nás opustit, pokud je neopustíme sami, pokud je nezradíme, pokud se za ně nezačneme stydět - před svým okolím či sami před sebou.“

„Láska nemá žádný věk.“

„Láska je jako nemoc. Je nebezpečnější, dostaví-li se v pokročilém věku.“

„K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní.“

„Stárnutí je otrava, ale je to jediný způsob, jak se dožít vysokého věku.“

„Nikoli věkem, leč nadáním se dosahuje moudrosti.“

„S přibývajícím věkem ubývá soudnosti a geniality.“

„Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná vražda na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní – budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování – i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.“

„Za způsobenou škodu když pomstít se chceš člověku, vede tě hněv, ten potlač u samého zrodu! Protože v koloběhu žití přinášel už od věků právě hněv lidem vždycky nejkrutější škodu.“

„K největším radostem zralého věku patří setkání se čtyřicetiletými ženami, s nimiž jsme se neoženili, když nám bylo dvacet.“

„To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale ztráta ideálů.“

„Mám pro vás dobrou zprávu! Tu nejlepší část svého života máte možná před sebou. A pokud se rozhodnete jí využít, na věku ani na jiných okolnostech nezáleží.“

„Kráčejte v čele idejí vašeho věku: tyto ideje půjdou za vámi a budou vám nápomocny. Jděte za nimi - strhnou vás za sebou. Jděte proti nim - povalí vás.“

„V úvodu řeknu, že nejsem sexista, nikdy bych nevyslovil to, co někteří kolegové vyslovili v Poslanecké sněmovně, v této komoře by se to ani nehodilo, se ženami spolupracuji od svých čtyř nebo pěti let, každý si pamatujete, jak to tehdy bylo, jsou krásné, nádherné, lepší a nejlepší, mnohem lepší než my, ale hlavně o naši ochranu nestojí. Jsou svéprávné, ochrání se samy, ale na druhou stranu chtějí být obletovány, chtějí slyšet, že mají dnes krásný účes, krásnou sukni nebo kalhoty - bokovky, které jim sice zničí ledviny, ale ony obětují všechno pro to, jen aby se nám líbily. Proto nemohu v žádném případě podpořit naši paternalistickou ochranu a touhy neukojených feministek, kterým harasment nikdy nehrozí. To je na tom velmi pikantní a zvláštní. Nemohu je jmenovat, protože bych se dopustil toho, čeho se dopustit nechci, ale můžete si je na internetu prohlédnout - ty aktérky, které jsou v těchto směrech aktivní, těm se opravdu nemůže nic stát, nikdo je nikdy obtěžovat nebude. Nevím, proč bych to měl podporovat. Naopak, našich milých a krásných se to týká, a to, co dělám dosud, budu dělat pořád, tím spíš ke svému věku, že mi už nic jiného nezbývá.“

„Teď jsem, Pane můj Ježíši, vezmi mne sobě, tvůj chci býti a zůstávati na věky. Mluv služebníku svému a dej, ať poslouchám: pověz, co chceš, a dej, ať oblibuji: vzlož, coť se líbí, a dej, ať nesu: obrať mne, k čemu chceš, a dej, ať stačuji: poruč, co chceš, a co poručíš, dej: nechť jsem já ničímž, aby ty sám všecko byl.“

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.“

„Od nás jako od celého lidstva se nyní chce, abychom učinili kvantový skok od strachu k lásce, od temnoty ke světlu. Nové paradigma tohoto Sedmého Zlatého věku je tvoření Diamantového věku, kde je taková láska a světlo, až se konečně přeruší cyklicky se opakující vzorec růstu a pádu lidstva.“

„Mládí nezná věku.“

„Stařecký věk je jedním ze stupňů našeho života a má jako všechny ostatní svou vlastní tvář, vlastní atmosféru a temperaturu, vlastní radosti a strasti.“

„Mládí, jemuž se vše odpouští, samo neodpustí nic. Věku, který si všechno odpustí sám, si neodpustí nic.“

„To, co způsobuje stárnutí není věk, ale opouštění ideálů.“

„Chlubně bijeme se v prsa, že věk náš jest věkem osvěty a pokroku - a miliony bližních žijí v tuposti zvířecké.“

„Hudba je jako žena. Roztomilostí dětských krůčků zraje do krásy a věkem získává na úctyhodnosti.“

„Co si myslíte, že je pro člověka největší požitek? Můžete hádat, ale hádala byste špatně, protože nejste dost upřímná. To není výtka, protože k upřímnosti je třeba sebepoznání a k sebepoznání je zapotřebí věku.“

„Smrť nechal vyrůst Ysabell do věku šestnácti let, protože věřil, že se staršími dětmi je snazší pořízení než s těmi malými, což samozřejmě jen dokazuje, že můžete být nesmrtelnou antropomorfní personifikací a přitom se smrtelně mýlit.“

„Dnes je ti 18 let, otevírá se ti svět.
Vítej ve světě dospělých, končí ti doba nezletilých.
Bezstarostný věk ti skončil, do svých rozhodnutí jsi právě vkročil.
Opatrný bud na své volby, hlavu motat, ti budou holky.
Ať se splní tvoje sny a máš samé krásné dny.
Hodně sexu a lásky, abys neměl žádné vrásky.
Hodně peněz, přátel, holek…
Ať tvrdý je tvůj vdolek“

„Hodně čtení po určitém věku odvádí mysl od jeho tvůrčích snah. Každý člověk, který čte příliš mnoho a používá svůj vlastní mozek příliš málo, spadá do líných zvyků myšlení.“

„Nerozvážlivost je patrně znakem příliš mladého, kdežto obezřetnost a prozíravost je znakem věku ji pokročilejšího.“

„Celým světem Mamon vládne, jemu náš se klaní věk, celou zeměkoulí točí průmysl a výdělek.“

„Láska a ctižádostivost jsou spiklenci od věků.“

„Celá hudba světa je od věky věků tonální - až na jeden zanedbatelný omyl v 20. letech minulého století.“

„Stáří začíná a střední věk končí, když počet našich potomků je větší než počet našich přátel.“

„Muži všech věků žvaní nesmysly, přiodívajíce nesmyslné formule pláštíkem moudrosti.“

„Věkem se kazí zrak, ale člověk jaksi lépe vidí.“

„Přistoupil jsem k westernovému žánru s velkou láskou a také velkou ironií. Na první místo jsem postavil péči o věrohodnost. Pokud se týká násilí v mých filmech, jehož přemíra se mně někdy vytýká, jde o zásadní složku oné doby, kdy se na Divokém západě lidé dožívali věku 38 let. Copak to mohly být nějaké romantické časy, jak to ukazují američtí filmaři?“

„Odcházím, ale Francie zůstává na věky.“

„Jsem dítě v pokročilém věku.“

„Víš, Mášrechte, já si myslím, že k zodpovědnosti v chování člověk přijde postupně s věkem,
stejně jako ke křečovým žilám.“

„Zlostnému člověku Bůh nenadělí věku.“

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

„Ženy jsou milenky mladých mužů, družky středního věku a ošetřovatelky starců.“

„Nikoli věkem, ale nadáním se dosahuje moudrosti.“

„Co je jako klenot nesmrtelné, nepyšní se věkem, ale jiskřícím se okamžikem.“

„Léta utíkají a už jsi ve věku, kdy se začíná utrácet kvůli ženám. Uvidíš, že je to vlastně požitek, řekl bych dokonce větší, než postel. Ještě štěstí, že to nevědí.“

„Nemoc našeho věku. Ztrácíme příliš mnoho času naříkáním, že žádný nemáme.“

„Věk hraje roli, jen dokud člověk stárne. Teď, kdy jsem dospěl do vysokého věku, může mi být zrovna tak dvacet.“