Citáty na téma spisovatel

„Herci se schovávají za svoji postavu, spisovatelé za příběh, výtvarníci za svůj obraz nebo sochu. Když ale vyjadřujete něco jako zpěvák, jde to přímo od srdce.“

„Spisovatel je člověk, kterému nestačí knihy těch druhých.“

„O čem psali a píšou spisovatelé na celém světě, to by se dalo spočítat na prstech – láska, smrt, práce, boj. Všechno ostatní se dá zařadit do něčeho z toho.“

„Krásná literatura se obvykle zabývá neobyčejnými lidmi v obyčejných situacích. Mě ale, jako čtenáře a spisovatele mnohem víc zajímají obyčejní lidé v neobyčejných situacích.“

„Většina spisovatelů považuje pravdu za to nejcennější - proto s ní tak šetří.“

„Klasik je spisovatel, jehož díla se chválí, ale nečtou.“

„První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, na to, co chce, aby cítili druzí.“

„Spisovatel vložil celý svůj optimismus do svého díla, pro život mu zbyla jen sebevražda.“

„Spisovatel: člověk, který poskytuje potěšení lidem, kteří nemají dost ducha, aby se bavili lépe.“

„Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.“

„Pomineme-li případy šílenství, platí, co napsal jistý spisovatel:, Pohlédnout smrti do tváře, smířit se s leckdy krutou agonií, dát přednost ztrátě života přinášejícího občas skutečné uspokojení a vystavit se obecnému opovržení, jež sebevraždu obklopuje, to nezasluhuje odsouzení, ale někdy obdiv.“

„Žádné slzy v spisovateli, žádné slzy ve čtenáři.“

„Aby měl spisovatel úspěch, musí být buď mrtvý, nebo cizinec, nebo psát perverzně. Nejlépe je být perverzním zahraničním nebožtíkem.“

„Z toho, co nebylo a nikdy nebude, vytvoří zruční spisovatelé nejkrásnější romány o tom, co je.“

„Praví spisovatelé jsou svědomím lidstva.“

„K čemuž je dále nutno přičíst tradiční handicap českých spisovatelů: berou své knihy vážně. Dyk tak ztratil fůru času hledáním fundamentální ideje a spřádáním nenápadně morálních pravd, jimž jest nechat v románu zaznít.“

„Máme jen dva druhy spisovatelů: ty nečtené a ty nečitelné.“

„Čtení je spolupráce čtenáře se spisovatelem.“

„Spisovatel musí stát pevně na zemi a současně se vznášet do oblak.“

„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul, ale vyskočil z postele a rovnou v podvlíkačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“

„Spisovatel A má mnohem lepší mínění o inteligenci čtenářů než jeho kolega B, B-ovy knihy jdou zato mnohem líp na odbyt.“

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“

„Spisovatel je ten, kdo píše. Ne ten, kdo mlčí.“

„Dva druhy lidí dumají o tom jak zabíjet: psychopati a spisovatelé detektivek - jsem z těch, komu se to vyplácí víc.“

„Oč víc je na světě spisovatelů, o to víc je ve světě sklíčenosti. Buď jsou špatní: jejich nicotnost nás deptá; nebo jsou dobří: to, co říkají, nás ničí.“

„Těžký osud spisovatele - být závislý na spolupráci hlavy se zadkem.“

„Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou.“

„Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.“

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

„Spisovatelé a básníci musejí být daleko prozíravější než policisté a soudci, protože neodsuzují k vězení či k smrti, nýbrž k věčnému zatracení.“

„Všechno, co spisovatel napíše, je o něm samém.“

„Pravím, že je špatným novinářem a špatným spisovatelem novin, kdo uzavírá sebe sama v jakousi uzoučkou duchovní specializaci. Být v novinách a psát pro noviny, to znamená mít především vztah ke všemu, co jest, nalézt živý, přímý, demokratický zájem o celou skutečnost bez intelektuálního fouňovství.“

„To se neodvrací spisovatel od své vlasti. To vlast staví spisovatele mimo zákon, nutí jej k pokoutnosti a tlačí k trýzni.“

„Většina spisovatelů nerozumí literatuře více než ptáci ornitologii.“

„Říká se, že dobrý spisovatel nenapodobuje, ale krade. Celá literatura je na tom postavena. Já kradu zcela vědomě.“

„Spisovatel je někdo, pro kterého je psaní obtížnější než pro jiné lidi.“

„Nejlepším spisovatelem všech dob, je život.“

„Žádná z knih opravdového spisovatele není založena čistě na fikci s výjimkou memoárů.“

„Pro spisovatele existuje jen jediná záchrana: psát.“

„Chtěl jsem říci pouze jediné slovo. Protože se mi to nepodařilo, stal jsem se spisovatelem.“

„Kniha spisovatele B o tom, jak mu manželka udělala ze života peklo, stojí už po léta na listině bestsellerů. Tantiémy za ni dostává teď spisovatelova vdova.“

„Největším triumfem spisovatelů je, když přimějí k přemýšlení ty, kteří jsou toho schopni.“

„Nic nečetl. Nebyl čtenářem, ale spisovatelem.“

„I ten nejzchytralejší spisovatel vyzradí sebe a svůj mravní názor aspoň v každé třetí větě.“

„Kritik žije jako farář - z narozenin, svateb a pohřbů spisovatelů.“

„Spisovatel je jako kočka. Čím víc se mu lichotí, tím víc škrábe.“

„Ve dvě v noci napadla spisovatele úděsná myšlenka - co se stane, když múzy přejdou na osmihodinový pracovní den? Nebo když se dají k feministkám?“

„Spisovatel je svým vlastním učitelem a soudcem.“

„Žádné slzy v spisovateli, žádné slzy v čtenáři. Žádné překvapení v spisovateli, žádné překvapení v čtenáři.“

„Ale většina mužů naštěstí nejsou spisovatelé nebo dokonce řidiči taxíků, a někteří muži - mnoho mužů - bohužel nejsou nic.“

„Když se potkal spisovatel a malíř ve večerce měli se o čem bavit, že zapomněli co chtěli koupit.“

„Čím je spisovatel lepší, tím méně literárně píše.“

„Spokojenost je duševní smrt spisovatelova.“

„Básník si sám vybírá své téma! Ano, jen on tuší, co je třeba, co je důležité. Jinak bude spisovatel jen pisálkem na objednávku, grafomanem, ne skutečným umělcem.“

„Jsem si jist, že pro spisovatele je důležitější důkladně znát malý kousek země než povrchně třeba celý svět.“

„Spisovatelovým řemeslem je mluvit pravdu.“

„Poselstvím spisovatelů je dávat čtenářům možnost vstoupit do světů, v nichž pro slovo ´nemožné´ není místo.“

„Z každé povídky by se měl vyškrtnout začátek a konec. Tam totiž my spisovatelé nejvíce lžeme.“

„Pokud chcete být spisovatelem, musíte udělat především dvě věci: hodně číst a hodně psát.“

„Novinář je spisovatel, jehož tvůrčí fantazie je poněkud omezována skutečností.“

„Spisovatel je někdo, jehož inteligence nedostačuje k tomu, aby přestal psát.“

„Praví spisovatelé jsou lidstvu hryzoucím svědomím.“

„Novinář je spisovatel současnosti.“

„Dnes jsem si lehce vydělal peníze, řekl spisovatel. Prostě jsem několik hodin lámal kameny.“

„Jistá kritika pochovává zaživa. Nejdřív hodí spisovatele do hrobu a zasypají ho blátivými hrudami, a pak teprve spisovatel umře.“

„Pochybovačnost - spisovatelova nemoc z povolání.“

„Slovo je čisté. Nečistota věty je dílem spisovatele.“

„Z duše nesnáším vnucený pocit sounáležitosti s kolektivem. Nikdy se mi nedařilo cítit se v určité skupině skutečně doma. Vždycky jsem zapadala do děr a škvír. Pro spisovatele je to výhoda: z takového postavení člověk snáz přiděluje svým postavám zajímavé myšlenky.“

„Největší tragédií literatury je, že se poprvé stalo psaní předmětem obchodu, volně prodejnou komoditou. Ne každému se to podaří, ale dnešní literát stojí před možností vydělat velké peníze. Jenže takový spisovatel se spíše stává bezpohlavním eunuchem, člověkem bez názoru na svět a život, jako i na politické i sociální změny, ke kterým dochází. Jen vydělává peníze.“

„Nevidím možnost dále žít, protože umění, kterému jsem věnoval svůj život, bylo zahubeno samolibě negramotným vedením strany a nyní už se nedá napravit. (…) Můj život jako spisovatele ztrácí všechen smysl a já s velikou radostí, abych se oprostil od této hnusné existence, kdy se na tebe sype podlost, lži a pomluvy, odcházím z tohoto života. Mojí poslední nadějí bylo aspoň to říct lidem, kteří vládnou státu, ale po dobu již tří let mne bez ohledu na mé prosby nemohou přijmout.“

„Kdyby byl Karel Čapek psal jinou řečí než češtinou, byl by světový spisovatel. Jeho jasnozřivost, to je něco jako když jsme četli knihy Julese Vernea. Jenomže Čapek byl navíc filozof. Tím Verneho předčil. Škoda, že se nějak zapomnělo, jaký to byl spisovatel. Myslím si, že je naše rodinné stříbro.“

„…pravda, za probuzení zájmu o literaturu a vědomí důležitosti objektivní odpovědnosti spisovatele vděčím Maximu Gorkému.“

„Spisovatel není nic jiného než lovec monster.“

„Vytvořit postavu a ponechat ji vlastnímu osudu dokáže pouze vynikající spisovatel.“

„Slovo spisovatele je jeho vlastní lex vitae. Kdo jej zneužije pro svou ideologii, jakoby znásilnil a zavraždil mladou čistou duši. Spisovatel stojí přeci mimo politiku, mimo společnost, mimo světská témata i problémy. Pokud je do těchto bolů zainteresovaný, je daleko spíše agitátorem, kritikem, debatérem nebo ubrečeným děckem, které pláče pro svoje mizerné bolístko. Spisovatel kráčí vždy vlastní cestou, tj. takovou, která předchází kroky lidí a pádí napříč nemožnosti.“

„Když jsem byl malý chlapec, považovali mě za lháře, ale teď když jsem dospělý, považují mě za spisovatele.“

„Myslím, že spisovatel nebo jakýkoliv umělec obecně by měl tvořit, jak je mu libo, ukázat lidem svůj úhel pohledu, svůj způsob psaní nebo dělání věcí, svá témata i technologii jejich zpracování.“

„Práce novináře, ale i spisovatele, není bezhlavé kopírování každé propagandistické informace, ale snaha o hledání objektivní pravdy a pokládání nepříjemných otázek, nehledě na to, na jaké straně právě se svým názorem stojí.“

„Úkolem spisovatele není říkat to, co dokáže říct každý, ale to, co říct nedokážeme.“

„Chceš-li se už jednou provdat, neber si spisovatele, ale nakladatele.“

„Spisovatel Iks nikdy neudělá kariéru. Jeho knížky jsou beznadějně dobré.“

„Synonymum je slovo, které spisovatelé používají, když nevědí, jak se píše vlastní slovo.“

„Spisovatel, říkával Diderot, může mít milenku, která píše knihy, musí však mít manželku, která mu žehlí košile.“

„Klasikem nazýváme spisovatele, které můžeme chválit, aniž bychom ho četli.“

„Existují spisovatelé, kteří na pouhých dvaceti stránkách dovedou vyjádřit to, na co já někdy potřebuji až dva řádky.“

„Z každé napsané povídky by se měl konec a začátek vyškrtnout. Tam totiž mi spisovatelé nejvíce lžeme.“

„Spisovatel Ypsilon schválně zemřel v okurkové sezóně, aby měl v novinách delší nekrology.“

„Spisovatel X jel na chatu tvořit. Vzal s sebou hromádku čistých bílých archů a slečnu Vlastičku. Papír se vrátil do prahy panensky neporušený.“

„Máme spisovatele zvučných jmen, škoda jen, že si je dalším psaním kazí.“

„I ti nejlepší spisovatelé moc mluví.“

„Spisovatelé, kteří vědí, o co jde, kladou naivní otázky. Ti, kteří nic nevědí, dávají přesné odpovědi.“

„Není to špatná vlastnost, je-li spisovatel skoupý na slovo.“

„Flaubert radí spisovatelům, aby líčili svět, jaký je, a ne aby nad ním naříkali.“

„Spisovatel jako nestoudná žena obchodně využívá své drobné intimnosti.“

„Jak netaktní jsou někteří spisovatelé. Čtou knihy druhých.“

„Moderní spisovatelé nesmí úplně opomíjet vnitřní život jedince, který je stále důležitý i přes všechny vnější jevy dožadující se pozornosti.“

„Spisovatel je především paměť, proto je u tolika autorů neustále přítomno dětství a mládí.“

„Představoval jsem si, že spisovatel je člověk, který netráví soboty v prádelně.“

„Když jsem dokončil univerzitu, věděl jsem, že bych chtěl být spisovatelem. A když jsem pak - o tři a půl roku později - Paříž opouštěl, už jsem spisovatelem byl. Takže to byla doba, kdy se z, možná‘ stalo, ano.‘“