Zobrazení zdroje stránky Drážďany

{{Různé významy|tento=německém městu|druhý=osadě obce Častrov v okrese Pelhřimov|rozlišovač=Častrov}}
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Drážďany
| originální jméno = Dresden
| koláž = {{Koláž|position=center
|photo1a=Dresden Skyline 01.JPG
|photo2a=Frauenkirche Dresden (bei Nacht).jpg {{!}}alt=Barevná fotografie s panoramatickým pohledem na hlavní dominanty Drážďan: věže kostelů a kupole významných budov starého města na břehu Labe
|photo2b=Dresden Semperoper 04.JPG {{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem na neorenesanční historizující průčelí budovy Semperovy opery s bohatou sochařskou výzdobou
|photo3a=20080607415DR DD-Neumarkt An der Frauenkirche.jpg {{!}}alt=Barevná fotografie zachycující budovu kostela na centrálním půdorysu s mohutnou kupolí
|photo3b=Dresden-Brühl-Terrasse-gp.jpg {{!}}alt=Barevná fotografie zachycující barokní katedrálu a přilehlý rezidenční zámek
|photo4a=Dresdener Schloss bei nacht.jpg {{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem ze Zwingeru na rezidenční zámek v nočním osvětlení
|photo4b=Dresden, Frauenkirche und Kunstakademie.jpg {{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem na kupole kostela Frauenkirche a Vysoké školy výtvarných umění
|photo5a=Elberadweg-pano-DSC06346 Dresden Altstadt bei Nacht.jpg {{!}}alt=Barevná fotografie s panoramatickým pohledem na hlavní dominanty Drážďan: věže kostelů a kupole významných budov starého města na břehu Labe v nočním osvětlení
   |size=280
   |spacing=1
   |color=black
   |border=0
   |foot_montage=Ve směru hodinových ručiček: Drážďanské panorama s řekou [[Labe]], [[Semperova opera]], [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|katedrála Nejsvětější Trojice]], [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysoká škola výtvarných umění]] s kopulí zvanou „''lis na citrony''“ a sochou Fámy, Drážďany za soumraku, [[Rezidenční zámek (Drážďany)|Rezidenční zámek]], zrekonstruované domy na [[Neumarkt (Drážďany)|Neumarktu]] se sochou [[Fridrich August II. Saský|Fridricha Augusta II. Saského]], [[Frauenkirche (Drážďany)|kostel Frauenkirche]] za soumraku}}
| znak = Dresden Stadtwappen.svg {{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující vertikálně půlený štít se lvem vlevo a dvěma svislými pruhy vpravo
| vlajka = Flag of Dresden.svg {{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující horizontálně půlený obdélník s malým znakem uprostřed
| časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1
| stát = Německo
| pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]]
| název vyššího celku = [[Sasko]]
| administrativní dělení = 10 městských částí,<br />9 místních částí
| mapa =
| etnické složení = [[Němci]] 96,4 %<ref name="Zensus" />
| náboženské složení = [[Protestantismus|protestantství]] 15,3 %<br />[[římskokatolická církev]] 4,3 %<ref name="Zensus" />
| status = zemské hlavní město
| titul představitele = [[Primátor]]
| představitel = [[Dirk Hilbert]] ([[Svobodná demokratická strana|FDP]])
| web = http://www.dresden.de
| obecní úřad = Dr.-Külz-Ring 19<br />01067 Dresden
| telefonní předvolba = 0351, 035201 <small>(Langebrück)</small>
| psč = 01067–01328, 01465
| označení vozidel = DD
}}

'''Drážďany''' ({{vjazyce2|de|''{{Audio|De-Dresden-pronunciation.ogg|Dresden}}''}}, {{vjazyce2|hsb|''Drježdźany''}}, původně ''Drežďany'' od praslovanského slova ''drezga'': „les, houština“) jsou zemské hlavní [[město]] (''{{cizojazyčně|de|Landeshauptstadt}}'') [[Sasko|Svobodného státu Sasko]]. Město, v&nbsp;němž žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, disponuje postavením [[Městské okresy v Německu|městského okresu]] (''{{cizojazyčně|de|Kreisfreie Stadt}}''). Drážďany jsou druhým největším městem Saska po [[Lipsko|Lipsku]] a sídlí zde [[Saská státní vláda|státní vláda]], [[Saský zemský sněm|zemský sněm]] a&nbsp;další úřady. Kromě toho jsou zde soustředěny četné saské vzdělávací a kulturní instituce, mezi nimi [[Technická univerzita v Drážďanech]], [[Vysoká škola techniky a ekonomie v Drážďanech|Vysoká škola techniky a ekonomie]], [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysoká škola výtvarných umění]] a [[Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera v Drážďanech|Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera]]. Město na Labi je dopravním uzlem a hospodářským centrem stejnojmenné [[metropolitní oblast]]i, v&nbsp;níž žije na 750 000 obyvatel. Jedná se o&nbsp;jeden z&nbsp;ekonomicky nejdynamičtějších regionů Německa, v&nbsp;němž hrají klíčovou roli inovace a moderní technologie jako např. informační technologie a nanoelektronika. Značnou přidanou hodnotu mají v&nbsp;oblasti Drážďan rovněž obory jako [[farmacie]], [[kosmetika]], [[strojírenství]], [[stavebnictví]], [[potravinářství]], [[Optika|optický průmysl]], [[Služba|služby]], [[obchod]] a [[cestovní ruch]].

Již v&nbsp;[[Doba kamenná|době kamenné]] existovala na březích [[Labe]] první sídliště. První písemná zmínka o&nbsp;Drážďanech se dochovala v&nbsp;jedné listině z&nbsp;roku [[1206]]. Na konci 15. století učinil panovnický rod [[Wettinové|Wettinů]] město sídlem své vlády, a tím i&nbsp;rezidenčním městem saských [[Saské kurfiřtství|kurfiřtů]] a [[Saské království|králů]]. V&nbsp;roce 1685 byly někdejší Staré Drážďany na severním břehu Labe zničeny velkým požárem. Následně zde bylo vystavěno „nové královské město“ (dnešní Vnitřní Neustadt) s&nbsp;velkolepými budovami v&nbsp;barokním slohu, čímž získala tato část města svou dnešní podobu. V&nbsp;roce [[1694]] započala vláda kurfiřta a polského krále Fridricha Augusta I. – známého také jako „[[August II. Silný]]“ (1670–1733). Pod jeho patronací se Drážďany rozvinuly v&nbsp;umělecké a kulturní centrum. Když za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] město napadli [[Prusové]], ztratilo Sasko svoje mocenské postavení. V&nbsp;roce 1918 přestala existovat dosavadní monarchie a Drážďany jsou od té doby (s výjimkou let 1933–1945 a 1952–1990) hlavním městem [[Sasko|Svobodného státu Sasko]].

Mezinárodně známé jsou Drážďany četnými stavebními památkami, jako je barokní [[Zwinger]], význačnými muzei, jako je [[Galerie starých mistrů]], a slavnými hudebními tělesy, např. {{Cizojazyčně|de|''[[Sächsische Staatskapelle Dresden]]''}} nebo chlapecký sbor {{Cizojazyčně|de|''Dresdner Kreuzchor''}}. Drážďanské Staré město, zničené [[Bombardování Drážďan|bombardováním]], bylo z&nbsp;části rekonstruováno a poskytuje tak svědectví o&nbsp;různých architektonických epochách. Vedle Zwingeru je to např. [[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]] na náměstí Neumarkt, [[Semperova opera]], [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|Katedrála Nejsvětější Trojice]] ({{Cizojazyčně|de|''Hofkirche''}}) a Rezidenční zámek, sídlo saských kurfiřtů a králů. [[Dresdner Striezelmarkt|Drážďanský Striezelmarkt]], založený v&nbsp;roce 1434, je jedním z&nbsp;nejstarších a nejznámějších vánočních trhů v&nbsp;Německu. Drážďany, nazývané také ''„[[Florencie]] na Labi“'', což původně souviselo především s&nbsp;[[Staatliche Kunstsammlungen Dresden|uměleckými sbírkami]], se vyznačují jak barokní a středomořsky stylizovanou architekturou, tak i&nbsp;malebnou a klimaticky příznivou polohou v&nbsp;[[Labské údolí v Drážďanech|údolí Labe]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Straub | jméno = Eberhard | odkaz na autora = | titul = Warum Dresden München den Rang abläuft | periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | odkaz na periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | vydavatel = Frankfurter Allgemeine Zeitung GmbH | odkaz na vydavatele = | datum vydání = 2007-03-21 | datum přístupu = 2022-10-09 | url = https://www.faz.net/aktuell/feuilleton/debatten/warum-dresden-muenchen-den-rang-ablaeuft-1408655.html | issn = 0174-4909 | jazyk = de}}</ref>
== Geografie ==
=== Poloha a rozloha ===
{{Citát|Drážďany – zde byla vynalezena krása. Nic než řeka a louky – v těch nejjemnějších barvách a v pohádkovém světle.|[[Johann Joachim Winckelmann]], 1755<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stuhrberg | jméno = Angela | příjmení2 = Münch | jméno2 = Christoph | titul = Baedeker Reiseführer Dresden : mit praktischer Karte | url = | vydavatel = Mairdumont GmbH & Co. KG | místo = Ostfildern | rok vydání = 2018 | vydání = 17 | počet stran = 306 | kapitola = | strany = 1 | isbn = 978-3-8297-4638-0 | jazyk = de}}</ref>}}
[[Soubor:Babisnauer Pappel Blick auf Dresden.jpg|náhled|Pohled na jihojihovýchod u&nbsp;městské části Goppeln; zleva: Räcknitz, Zschertnitz a části předměstí Südvorstadt|alt=Barevná fotografie s pohledem na předměstí Drážďan s cihlovými a panelovými domy]]
[[Soubor:Dresden-Frauenkirche-View.from.top.01.JPG|náhled|Pohled z&nbsp;Frauenkirche k&nbsp;řece|alt=Barevná fotografie pořízená z kupole Frauenkirche zachycuje na vertikální ose koryto Labe se dvěma mosty]]
Město leží na obou stranách Labe zejména v&nbsp;Drážďanské pánvi, zasazené mezi úpatími [[Krušné hory|Krušných hor]], prudkým poklesem [[Lužice|Lužické]] granitové desky a Labským pískovcovým pohořím (nazývaným na české straně hranice [[Děčínská vrchovina]]). Zároveň leží na přechodu od Severovýchodní německé nížiny k&nbsp;východní Středoněmecké vysočině na jihovýchodě Německa.

Severní a severovýchodní městská oblast proto přirozeně náleží k&nbsp;západu [[Hornolužická vrchovina|Hornolužické vrchoviny]] ([[Drážďanský les]] a Schönfeldská vysočina). Jih je utvářen vyústěními údolí krušnohorských přítoků a hornatin na přechodu k&nbsp;východnímu předhůří Krušných hor, jež je v&nbsp;užším slova smyslu označováno jako Drážďanské předhůří Krušných hor a Míšeňská vrchovina. Rozšíření [[Labské údolí v Drážďanech|labského údolí v&nbsp;oblasti Drážďan]] je dílčí jednotkou Saského polabí. Dle Spolkového úřadu pro ochranu přírody celé území Drážďan patří k velkoplošné přírodní krajině {{Cizojazyčně|de|„D19 Sächsisches Hügelland und Erzgebirgsvorland“}}. Referenční nadmořskou výškou Drážďan je centrální náměstí {{Cizojazyčně|de|Altmarkt}} s nadmořskou výškou 113&nbsp;m, nulovým bodem je potom hladina Labe ležící ve výšce 103 m n. m. Nejvyšší vyvýšeninou z&nbsp;celé dnešní rozlohy města je vrch {{Cizojazyčně|de|Triebenberg}} na pravém břehu Labe s&nbsp;výškou 383 m, naopak nejníže položeným místem je břeh Labe v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Niederwartha}} ve výšce 101 m.<ref>{{Citace monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Faktum Dresden : die sächsische Landeshauptstadt in Zahlen. 2012/2013 | url = | vydavatel = Die Oberbürgermeisterin (Hrsg.) | místo = Dresden | rok vydání = 2012 | vydání = 20. (aktualisierte) Auflage | počet stran = | kapitola = | strany = 7 | isbn = | jazyk = de}}</ref>

Město je svou rozlohou po několika rozšířeních o&nbsp;další území čtvrtým největším velkoměstem Německa hned po [[Berlín]]u, [[Hamburk]]u a [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] – před [[Brémy|Brémami]] a [[Mnichov]]em a v žebříčku největších německých obcí z hlediska rozlohy zaujímá 14. místo. Obvod městské hranice činí 140&nbsp;km. Území města měří 22,6&nbsp;km ve směru sever-jih a 27,1&nbsp;km ve směru východ-západ.

Městskou oblastí protékají s&nbsp;výjimkou splavného [[Labe]] (délka v&nbsp;městské oblasti: 30&nbsp;km) rovněž ve východních Krušných horách pramenící přítoky: zleva {{Cizojazyčně|de|Lockwitzbach}} a {{Cizojazyčně|de|Weißeritz}} a vpravo tekoucí {{Cizojazyčně|de|Prießnitz}}. Městem protékají také menší toky jako {{Cizojazyčně|de|Kaitzbach}}, {{Cizojazyčně|de|Landgraben}} a {{Cizojazyčně|de|Lausenbach}}.
{{Panorama|Panorama Dresden.jpg |2001|Výhled na město z Frauenkirche (květen 2015). Podrobný popis panoramatu viz [[commons:File:Panorama Dresden.jpg|zde]].{{!}}alt=Barevná panoramatická fotografie zobrazující centrum města, které se rozkládá kolem ramena Labe}}

=== Reliéf, geologie, půdy ===
[[Soubor:Elbe slope 01 small.jpg|náhled|upright=1.4|Břeh Labe směrem k&nbsp;Lužickému zlomu|alt=Barevná fotografie zachycující strmý břeh Labe s několika domy, vinicí a četnými listnatými stromy]]
[[Reliéf (geografie)|Reliéf]] městské oblasti je od jihovýchodu na severozápad utvářen labskými nivami, svahy, zlomy a bočními údolími, stejně jako ohraničenými vyvýšeninami na východě, severu a severozápadě. Labská niva značně přeformovaná povodňovými hrázemi a osídlením je zde až 5&nbsp;km široká. Absolutní [[nadmořská výška]] Labe tu dosahuje 103 m n. m. Sever území napravo od Labe je formován svahy tektonické linie tzv. [[Lužický zlom|Lužického zlomu]]. V&nbsp;oblasti {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}} se rozkládá Drážďanské vřesoviště ({{Cizojazyčně|de|''Dresdner Heide''}}) vzniklé na glaciálních písečných terasách. Srázy a svahy v&nbsp;městském území mají sklon přes 18 %. Lužická deska je mírně zvlněná oblast s&nbsp;nadmořskou výškou mezi 200 až 300 m n. m. Vedle nejvýše položeného vrchu {{Cizojazyčně|de|Triebenberg}} jsou markantními vyvýšeninami rovněž vrchy {{Cizojazyčně|de|Borsberg}} (355 m n. m.) a {{Cizojazyčně|de|Napoleonstein}} (342 m n. m.). Výškový rozdíl dosahuje u&nbsp;koupaliště {{Cizojazyčně|de|Cossebaude}} více než 105 m. Současný morfologický vývoj se vyznačuje procesem zplošťování či vyrovnávání půdy a postupujícími erozemi. Reliéf labských niv je rovněž ovlivněn nanášením a hromaděním anorganických i&nbsp;organických hmot (akumulace), ke kterému dochází v&nbsp;souvislosti s&nbsp;budováním protipovodňových bariér.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Landschaftsplan der Landeshauptstadt Dresden : Entwurf (Stand: Juni 2014) | url = https://www.dresden.de/media/pdf/umwelt/LP_Erlaeuterungstext.pdf | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191122 | kapitola = 2.1.3 Relief, Landschaftsdynamik | strany = 35–36 | jazyk = de}}</ref>
[[Soubor:Geol map dresden.jpg|náhled|upright=1.4|Zjednodušená geologická mapa Drážďan a okolí|alt=Barevná fotografie s reprodukcí geologické mapy zachycují výskyt hornin v městské oblasti s legendou]]
V&nbsp;oblasti Drážďan vznikaly v&nbsp;relativně úzkém prostoru krajinné prvky, která se obvykle nacházejí jen daleko od sebe: ledovcové kopce a náhorní plošiny, sprašové a tudíž intenzivně využívané zemědělské kopce, různé formy pískovců, křídových skal, širokých niv a úzkých říčních údolí. Pro tuto rozmanitost zdejší krajiny je rozhodující turbulentní geologická historie drážďanské oblasti. Základní geologická struktura se utvářela již v&nbsp;[[Paleozoikum|prvohorách]] ([[paleozoikum]], až 545 milionů let) a poté několikrát procházela dalšími změnami. Mezi Lužickou [[Vrása|antiklinální]] zónou a Krušnohorským [[Vrása|antiklinoriem]] se vytvořila zóna Labe, tzv. {{Cizojazyčně|de|''Elbe-Lineament''}}. Podstatným rysem tohoto území je tedy zřetelné členění mezi hlubokými zlomy, které ohraničují jednotlivé strukturální jednotky. Těmi nejznámějšími jsou Středosaský a Západolužický zlom a [[Lužický zlom|Lužická porucha]]. Zóna Labe tu byla v&nbsp;průběhu geologického vývoje znovu aktivována, což ovlivnilo krajinné formy na jihovýchodě Saska. V&nbsp;[[Petrologie|petrologickém]] ohledu je podloží v&nbsp;tomto prostoru určováno především [[granodiorit]]y a [[droba]]mi Lužického masivu, stejně jako monzonity a [[Extruzivní hornina|extruzivními horninami]] Míšeňského masivu. Ten je [[Tektonika|tektonicky]] vymezen skalními masivy Labského [[Břidlice|břidličného]] pohoří (''Elbtalschiefergebirge''), které zase z&nbsp;části ohraničuje krušnohorská [[Rula (hornina)|rula]].<ref name="G" >{{Citace elektronické monografie | titul = Landschaftsplan der Landeshauptstadt Dresden : Entwurf (Stand: Juni 2014) | url = https://www.dresden.de/media/pdf/umwelt/LP_Erlaeuterungstext.pdf | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191122 | kapitola = 2.1.2 Geologie | strany = 29–31 | jazyk = de}}</ref>

V&nbsp;[[perm]]u (296 až 251 milionů let) vznikla v&nbsp;[[Labské údolí v Drážďanech|Labském údolí]] velká [[sedimentární pánev]], jež zahrnuje různé na povrchu obvykle červeně zabarvené magmatické i&nbsp;[[porfyr]]ické horniny. Po delším období eroze došlo na konci křídy k&nbsp;reaktivaci starší vlhké zóny. Od severu do drážďanské oblasti proniklo [[křídové moře]] (asi před 100 miliony let), v&nbsp;němž se nahromadily povrchové mořské sedimenty. Pozůstatky po tomto období lze pozorovat obzvláště dobře na podloží Ratssteinského zlomu v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Plauen}}. Jihovýchodně od Drážďan se v&nbsp;okrajových oblastech bývalého křídového moře, které se dnes morfologicky jeví jako Labské pískovcové hory, usadily převážně písčité sedimentární [[facie]]. Na konci křídy (až 65 miliónů let) zde v&nbsp;souvislosti s&nbsp;alpinským utvářením hor působily tektonické síly, které v&nbsp;místě Lužického zlomu zanechaly další křídové sedimenty. V&nbsp;[[terciér]]u (65 až 2,6 milionu let) převažovaly v&nbsp;drážďanské oblasti procesy [[eroze]] a nivelace. Dříve se pohybující reliéf byl z&nbsp;velké části zarovnán. Labe v&nbsp;té době protékalo rovinatou zemí širokým ústím na severu ({{Cizojazyčně|de|''Klotzscher Elbelauf''}}). Pro další vývoj oblasti bylo důležité období pleistocénu (2,6 milionu až 10 000 let). Posun skandinávského vnitrozemského ledu v&nbsp;elsteru zcela změnil tok Labe, přičemž se severní část dnešního Labského údolí zvedla až o&nbsp;40 m. V&nbsp;erozních dolinách menších přítoků je morfologicky obzvláště dobře patrný rozdílný odpor podložních hornin. Během kontinentálního zalednění (Weichsel, 15 000 až 10 000 let) byla oblast v&nbsp;podstatě prostá [[vegetace]] nebo pokryta vegetací podobnou [[Tundra|tundře]]. Na severu se objevovaly přikrývky a [[Duna|duny]]. Na jihu se naopak jemnější prach ukládal ve formě uzavřené sprašové vrstvy. To vytvořilo kontrast mezi písečnou a suchou severní stranou údolí Labe a úrodnými jižními svahy, což se ukázalo jako hlavní faktor pro vývoj kolonizace. Geologický vývoj drážďanské oblasti tak byl základem pro vznik dnešní vysoce diferencované a tvarově bohaté krajiny.<ref name="G"/>

=== Vodstvo ===
[[Soubor:Dresdner Elbtal S5002826.JPG|náhled|Údolí Labe v&nbsp;Drážďanech|alt=Barevná fotografie s pohledem na výletní loď uprostřed klidné hladiny Labe]]

Drážďany mají příznivou [[Hydrologie|hydrologickou]] základnu díky svému mírnému vlhkému [[Podnebí|klimatu]]. Průměrné roční množství srážek převažuje nad vypařováním. Přebytek vody zásobuje četné toky v&nbsp;městské oblasti. Nejvýznamnější řekou ve městě je [[Labe]], které nad Drážďany protéká přes Labské pískovcové hory a jejich většinou relativně úzká údolí. Labe protéká městem v&nbsp;délce 30&nbsp;km. Střední průřezová rychlost proudění je 320 m³/s. V&nbsp;oblasti Drážďan je rovněž více než 490 menších vodních toků. Podle saského Zákona o&nbsp;vodách jsou [[přítok]]y {{Cizojazyčně|de|Vereinigte Weißeritz}} a {{Cizojazyčně|de|Lockwitzbach}} s&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Niedersedlitzer Flutgraben}} a {{Cizojazyčně|de|Große Röder}} vodstvy prvního řádu náležícími pod svrchovanost Svobodného státu Sasko. Tyto přítoky pramení v&nbsp;Krušných horách; {{Cizojazyčně|de|Weißeritz}} jako nízký horský potok má obzvláště vysokou dynamiku toku a sedimentu, {{Cizojazyčně|de|Lockwitzbach}} zase vysokou dynamiku odvodnění. Všechny ostatní potoky jsou vodstvy druhého řádu podléhající bezprostředně zemskému hlavnímu městu. Největším z&nbsp;nich je {{Cizojazyčně|de|Prießnitz}}. Tyto přítoky se vlévají do Labe přímo nebo prostřednictvím jiného toku. Způsob, jakým oblastí protékají a jak je jejich voda distribuována, jasně odráží diferenciaci geologického podloží. Na pravém břehu Labe se rozkládá široce rozvětvená síť na granodioritovém podkladu, v&nbsp;oblasti vřesovišť ovšem toky často ztrácejí infiltrací tolik vody, že se nedostanou k&nbsp;Labi, a končí předčasně jako „ztracené vody“. Levý břeh se vyznačuje prodlouženými průběhy toků na sprašovém podloží.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Landschaftsplan der Landeshauptstadt Dresden : Entwurf (Stand: Juni 2014) | url = https://www.dresden.de/media/pdf/umwelt/LP_Erlaeuterungstext.pdf | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191122 | kapitola = 2.1.5 Fließgewässersystem | strany = 40–41 | jazyk = de}}</ref>

[[Pitná voda|Pitnou vodou]] město zásobuje společnost {{Cizojazyčně|de|DREWAG Stadtwerke Dresden GmbH}}. Tato voda pochází z&nbsp;vodovodů {{Cizojazyčně|de|Wasserwerk Coschütz}}, {{Cizojazyčně|de|Wasserwerk Hosterwitz}}, {{Cizojazyčně|de|Wasserwerk Tolkewitz}} a {{Cizojazyčně|de|Wasserwerk Albertstadt}} a získává se jak filtrací vody z&nbsp;Labe a vodních nádrží, tak z&nbsp;podzemní vody. Tyto veřejné vodovody, v&nbsp;nichž je voda upravována podle přísných hygienických norem, používá 99,98 % obyvatel Drážďan. Cena vody se od roku 2001 ustálila na přibližně 2,00 € za m³.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Trinkwasser | url = https://www.dresden.de/de/stadtraum/umwelt/umwelt/055/trinkwasser.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20190916 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref> Od února 2024 cena byla stanovena na 2,60 € za m³.<ref>{{Citace elektronické monografie
| odkaz na korporaci = [[Drewag]]
| titul = Dresdner.Trinkwasser
| url = https://www.drewag.de/wps/wcm/connect/drewag/1f197324-f301-4118-b389-d70af76b2f0f/Preisblatt-Dresdner-Trinkwasser-ab-02-2024.pdf?MOD=AJPERES&CVID=oM.0MAT
| vydavatel = DREWAG – Stadtwerke Dresden GmbH
| místo = Drážďany
| datum vydání = 2024-02-01
| datum přístupu = 2024-02-14
| jazyk = de
}}</ref>

[[Soubor:Weisseritz in Löbtau zur Jahrhundertflut 2002.jpg|náhled|Rozvodněný tok Weisseritz v&nbsp;městské části Löbtau|alt=Barevná fotografie s vertikálním pohledem na rozvodněný přítok Labe, který dosahuje k horní části oblouku mostu]]

=== Povodňová ochrana ===
Povodňová ochrana vždy měla a nadále má pro Drážďany značný význam, neboť město leží na Labi a v&nbsp;blízkosti Krušných hor, v&nbsp;nichž se mnoho vody zachytává v&nbsp;podobě sněhu. Jako významná ochranná opatření v&nbsp;urbanistickém rozvoji byly v&nbsp;blízkosti luk u&nbsp;Labe uvolněny pobřežní oblasti, odstraněny skládky, načež vznikly dva povodňové kanály. Historické centrum města a četné obce venkovského charakteru podél Labe mají větší nadmořskou výšku, a proto jsou chráněny před většinou povodní. Povodně v&nbsp;roce 2002 ovšem způsobily velké škody také v&nbsp;centru Drážďan. Po desetiletích bez větších povodní se tak znovu probudilo obecné povědomí o&nbsp;nutnosti protipovodňových opatření. K&nbsp;poslední větší povodni došlo [[Povodně ve střední Evropě 2013|v&nbsp;roce 2013]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Hochwasser | url = https://www.dresden.de/de/stadtraum/umwelt/umwelt/hochwasser.php | datum vydání = | datum aktualizace = 20191017 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>
=== Podnebí ===
V&nbsp;Drážďanech je vlhké podnebí odpovídající chladnému [[Mírný pás|mírnému klimatickému pásmu]], ale přechod do kontinentálního klimatu je citelný. Největší část městské [[aglomerace]] leží v&nbsp;údolí Labe. Zde existuje mírnější [[mikroklima]] než v&nbsp;okrscích na svazích a kopcích v&nbsp;okolí. Meteorologická stanice se nachází na severním okraji města nad povodím Labe na letišti Drážďany-Klotzsche. Leží na 227 m n. m., což je celoročně asi o&nbsp;1-2 stupně chladnější oblast než v&nbsp;centru města. V&nbsp;rozmezí let 1981 až 2010 byla průměrná teplota v&nbsp;Klotzsche v&nbsp;lednu 0,1&nbsp;°C a v&nbsp;červenci 19,0&nbsp;°C. Měsíční teploty v&nbsp;centru města přibližně odpovídají teplotám v&nbsp;jihozápadních německých městech. S&nbsp;průměrnou roční teplotou ve vnitřní oblasti města 10,4&nbsp;°C jsou Drážďany jedním z&nbsp;nejteplejších měst v&nbsp;Německu.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Wetterdienst.de | titul = Klima Dresden - Station Dresden-Strehlen (120 m) | url = https://www.wetterdienst.de/Klima/Dresden/Klima/ | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Wetterdienst.de | jazyk = de}}</ref> Zejména v&nbsp;létě jsou v&nbsp;Drážďanech znát teplotní rozdíly až 10 stupňů Celsia mezi regionem Lužice a Krušnými horami. Hranice města funguje v&nbsp;jistém smyslu jako [[Izotermický děj|izoterma]]. V&nbsp;Drážďanech je průměrně 1641 hodin slunečního svitu ročně. S&nbsp;průměrem méně než 40&nbsp;mm srážek je únor měsícem s&nbsp;největším množstvím srážek v&nbsp;dlouhodobém průměru od roku 1981 do roku 2010, nejvlhčím měsícem je červenec. V&nbsp;západních okresech (stanice {{Cizojazyčně|de|Dresden-Gohlis}}, 591&nbsp;mm) bývá množství srážek v&nbsp;průměru o&nbsp;10 % nižší než ve východních částech města (stanice {{Cizojazyčně|de|Dresden-Hosterwitz}}, 670&nbsp;mm). Nejvíce srážek za 24 hodin bylo 12. srpna 2002: 158&nbsp;mm. V&nbsp;takzvané povětrnostní situaci Vb, která vedla k&nbsp;této srážkové události a zasáhla celou saskou a českou oblast, došlo k&nbsp;silné povodni na Labi. Rekordním chladem v&nbsp;Drážďanech je teplota minus 30,5&nbsp;°C, jež byla naměřena 11. února 1929 v&nbsp;centru města.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Landschaftsplan der Landeshauptstadt Dresden : Entwurf (Stand: Juni 2014) | url = https://www.dresden.de/media/pdf/umwelt/LP_Erlaeuterungstext.pdf | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191122 | kapitola = 2.1.4 Klima | strany = 39–40 | jazyk = de}}</ref>
{{Podnebí
| místo = Drážďany
| nejvyšší teplota C leden = 2,7
| nejvyšší teplota C únor = 4,1
| nejvyšší teplota C březen = 8,4
| nejvyšší teplota C duben = 12,9
| nejvyšší teplota C květen = 18,7
| nejvyšší teplota C červen = 21,3
| nejvyšší teplota C červenec = 23,6
| nejvyšší teplota C srpen = 23,7
| nejvyšší teplota C září = 18,8
| nejvyšší teplota C říjen = 13,5
| nejvyšší teplota C listopad = 6,9
| nejvyšší teplota C prosinec = 4,0
| nejvyšší teplota C rok = 13,3
| průměrné denní minimum C leden = 2,2
| průměrné denní minimum C únor = 1,8
| průměrné denní minimum C březen = 1,3
| průměrné denní minimum C duben = 3,9
| průměrné denní minimum C květen = 8,6
| průměrné denní minimum C červen = 11,8
| průměrné denní minimum C červenec = 13,7
| průměrné denní minimum C srpen = 13,6
| průměrné denní minimum C září = 10,4
| průměrné denní minimum C říjen = 6,4
| průměrné denní minimum C listopad = 1,9
| průměrné denní minimum C prosinec = −0,6
| průměrné srážky mm leden = 44,3
| průměrné srážky mm únor = 34,9
| průměrné srážky mm březen = 43,1
| průměrné srážky mm duben = 47,3
| průměrné srážky mm květen = 60,0
| průměrné srážky mm červen = 68,5
| průměrné srážky mm červenec = 82,0
| průměrné srážky mm srpen = 77,9
| průměrné srážky mm září = 49,6
| průměrné srážky mm říjen = 44,5
| průměrné srážky mm listopad = 53,5
| průměrné srážky mm prosinec = 56,9
| průměrné srážky mm rok = 662,5
| dní s deštěm leden = 9,8
| dní s deštěm únor = 8,9
| dní s deštěm březen = 8,8
| dní s deštěm duben = 9,3
| dní s deštěm květen = 8,6
| dní s deštěm červen = 10,5
| dní s deštěm červenec = 10,3
| dní s deštěm srpen = 9,2
| dní s deštěm září = 8,3
| dní s deštěm říjen = 8,2
| dní s deštěm listopad = 10,6
| dní s deštěm prosinec = 11,1
| zdroj = DWD<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = World Weather Information Service | url = http://worldweather.wmo.int/en/city.html?cityId=1343 | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20191115 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = | jazyk = en}}</ref> ; wetterkontor.de<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = WetterKontor GmbH | titul = Das Klima in Dresden | url = http://wetterkontor.de/de/klima/klima2.asp?land=de&stat=10488 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = WetterKontor GmbH | jazyk = de}}</ref>
}}

=== Flora a fauna ===
[[Soubor:Dresden. Platanenallee Bremer Straße (2014) 2.jpg|náhled|Platanová alej v&nbsp;ulici Bremer Straße (2014)|alt=Barevná fotografie s pohledem na zalistněné koruny platanů v aleji kolem vertikálně ubíhající asfaltové silnice]]
I&nbsp;přes značný vliv lidí a jejich sídel mají Drážďany stále na mnoha místech zbytky polopřirozené vegetace a vzácné i&nbsp;ohrožené druhy. Patří k&nbsp;nim například listnaté lesy v&nbsp;postranních údolích Labe, vegetace přizpůsobená suchu a teplu na jižně exponovaných svazích Labe a v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Plauen}}, rostlinná společenstva říčních břehů a luk. Drážďanské vřesoviště disponuje nejen lesy s&nbsp;měkkými dřevinami, ale také listnatými a smíšenými lesy, malými zbytky rašelinišť – včetně známého rašeliniště {{Cizojazyčně|de|Saugartenmoor}} – a neporušenými potoky, zejména {{Cizojazyčně|de|Prießnitz}}. Ve venkovských oblastech jsou pole, louky a pastviny, polní plodiny a žijí zde charakteristické rostliny a zvířata. V&nbsp;hustě obydlených městských částech vytváří malá změna místních podmínek pozoruhodnou biologickou rozmanitost s&nbsp;vysokým podílem druhů teplomilných organismů, které těží z&nbsp;vyšších teplot v&nbsp;důsledku nadmořské výšky Labe a přehřátí města. Jako reprezentativní jsou zmiňovány [[ječmen myší]] (''Hordeum murinum''), [[locika kompasová]] (''Lactuca serriola''), [[šedivka šedá]] (''Berteroa incana''), [[křižák pruhovaný]] (''Argiope bruennichi''), [[cvrček domácí]] (''Acheta domesticus, alt. domestica'') a některé druhy [[Sršňovití|sršňovitých]] (''Vespidae''). K&nbsp;typickým zástupcům městské vegetace mezi jinými patří [[truskavec|truskavce]] (''Polygonum''), [[Ruderální společenstvo|ruderální společenstva]], společenstva žijící ve spárách zdiva a [[Pionýrský druh|pionýrské druhy]] stromů a keřů.<ref name="ff" >{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Reiche Pflanzen- und Tierwelt | url = https://www.dresden.de/de/stadtraum/umwelt/umwelt/naturschutz.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20190114 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>
[[Soubor:Eichhörnchen in der Zinzendorfstraße, Dresden (71).jpg|náhled|Veverka v&nbsp;ulici Zinzendorfstraße|alt=Barevná fotografie zachycující veverku, které sedí mezi dvěma kmeny stromů]]
Rostlinný a živočišný svět se živí kulturními produkty osad a zemědělské krajiny, ale také zdroji z&nbsp;některých druhů přírodních stanovišť. Mezi savci jsou běžní [[jeleni]] a [[Prase divoké|divočáci]], také [[Liška obecná (šelma)|liška]] a [[kuna obecná]], vzácněji [[jezevec]]. Z&nbsp;malých savců je běžný ježek a krtek i&nbsp;několik zástupců myší. K&nbsp;tomu lze připočítat rejsky a netopýry. Ti požívají přísné právní ochrany, stejně jako kdysi téměř vyhynulý poddruh [[Bobr evropský|bobra evropského]] (''Castor fiber'') ''bobr labský'', jehož stavy se mezitím opět zvýšily. Mnohem viditelnější jsou četné druhy ptáků, včetně druhů hnízdících na budovách, např. [[rorýs obecný]] (''Apus apus''), [[vrabec domácí]] (''Passer domesticus''), [[rehek domácí]] (''Phoenicurus ochruros''), [[poštolka obecná]] (''Falco tinnunculus''), dále druhy žijící na zahradách, jako jsou [[kos černý]] (''Turdus merula''), [[špačkovití]], [[sýkora modřinka]] (''Cyanistes caeruleus'') a [[sýkora koňadra]] (''Parus major''), [[pěnice slavíková]] (''Sylvia borin''), [[pěnice pokřovní]] (''Sylvia curruca''), [[holub hřivnáč]] (''Columba palumbus''), do města migruje rovněž stále více lesních ptáků (např. [[pěnkava]], [[Sojka obecná|sojka]] a [[strakapoud]]). Konečně na okraji polí a luk žijí mimo jiné [[skřivan polní]] (''Alauda arvensis''), [[strnad obecný]] (''Emberiza citrinella'') a [[konipas bílý]] (''Motacilla alba''). Ze skupiny plazů se zde vyskytuje [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis''), [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara'') a [[užovka obojková]] (''Natrix natrix''), stejně jako přísně chráněná [[užovka hladká]] (''Coronella austriaca''), [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis Linnaeus'') a jako rarita, z&nbsp;jihu pocházející naturalizovaný druh [[ještěrka zední]] (''Podarcis muralis'').<ref name="ff"/>

=== Ochrana životního prostředí ===
Díky 62 procentům lesů a zeleně jsou Drážďany považovány za jedno z&nbsp;nejzelenějších měst v&nbsp;Evropě. Na severu se rozprostírá Drážďanské vřesoviště, což je největší uzavřená lesní oblast města. V&nbsp;centru leží rozsáhlý park {{Cizojazyčně|de|Große Garten}}. Město v&nbsp;údolí Labe leží v&nbsp;kopcovité krajině mezi vinicemi na jihozápadě a oblastmi s&nbsp;vysokou nadmořskou výškou na severovýchodě. Městem protéká Labe, které je obklopeno širokými loukami. Dlouhodobě prozíravé územní plánování zajistilo, že Drážďany mohou být dodnes vnímány jako součást polabské krajiny. Rozvoj města po staletí usiluje o&nbsp;harmonické integrování městských struktur do okolní přírody a zachování bohatství tohoto zvláštního přírodního prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Umwelt | url = https://www.dresden.de/de/stadtraum/umwelt.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20190628 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>
[[Soubor:Dresdner Heide-Küchenbrücke 2016-025.3.jpg|náhled|Most Küchenbrücke v&nbsp;Drážďanském vřesovišti|alt=Barevná fotografie s pohledem na kulatý oblouk malého kamenného mostu uprostřed bujné vegetace]]
Na základě § 23 ''Zákona o&nbsp;ochraně přírody a pěstování krajiny'' ({{Cizojazyčně|de|''Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege''}}; zkráceně: BNatSchG) jsou na katastru města chráněny biotopy čtyř přírodních rezervací ({{Cizojazyčně|de|''Naturschutzgebiet''}} ; zkráceně: NSG): {{Cizojazyčně|de|NSG1 Elbinseln Pillnitz und Gauerenitz}}, {{Cizojazyčně|de|NSG2 Dresdner Elbtalhänge}}, {{Cizojazyčně|de|NSG3 Seifersdorfer Tal}} a {{Cizojazyčně|de|NSG4 Ziegeleigruben Prohlis und Torna}}. Dále deset chráněných krajinných oblastí ({{Cizojazyčně|de|''Landschaftsschutzgebiet''}} ; LSG): {{Cizojazyčně|de|LSG1 Dresdner Heide}}, {{Cizojazyčně|de|LSG2 Elbhänge Dresden-Pirna und Schönfelder Hochland}}, {{Cizojazyčně|de|LSG3 Lockwitztal und Gebergrund}}, {{Cizojazyčně|de|LSG4 Zschonergrund}}, {{Cizojazyčně|de|LSG5 Elbtal zwischen Dresden und Meißen mit linkselbischen Tälern und Spaargebirge}}, {{Cizojazyčně|de|LSG6 Dresdner Elbwiesen und –altarme}}, {{Cizojazyčně|de|LSG7 Bühlauer Wiesen}}, {{Cizojazyčně|de|LSG8 Wilschdorf-Rähnitzer Sandhügelland}}, {{Cizojazyčně|de|LSG10 Moritzburger Kleinkuppenlandschaft}}, {{Cizojazyčně|de|LSG11 Seifersdorfer Tal}}. Dále deset oblastí chráněných podle [[Směrnice o stanovištích]] ({{Cizojazyčně|de|''Fauna-Flora-Habitat-Richtlinie''}} ; zkráceně: FFH): {{Cizojazyčně|de|FFH1 Elbtalhänge zwischen Loschwitz und Bonnewitz}}, {{Cizojazyčně|de|FFH2 Elbtal zwischen Schöna und Mühlberg}}, {{Cizojazyčně|de|FFH3 Täler von Vereinigter und Wilder Weißeritz}}, {{Cizojazyčně|de|FFH4 Rödertal oberhalb Medingen}}, {{Cizojazyčně|de|FFH5 Lößnitzgrund und Lößnitzhänge}}, {{Cizojazyčně|de|FFH6 Dresdner Heller}}, {{Cizojazyčně|de|FFH7 Prießnitzgrund}}, {{Cizojazyčně|de|FFH8 Linkselbische Täler zwischen Dresden und Meißen}}, {{Cizojazyčně|de|FFH9 Lockwitzgrund und Wilisch}}, {{Cizojazyčně|de|FFH10 Separate Fledermausquartiere im Großraum Dresden}}. Dále oblasti chráněné podle [[Směrnice o ptácích]] (zkráceně: SPA): {{Cizojazyčně|de|SPA1 Moritzburger Kleinkuppenlandschaft}}, {{Cizojazyčně|de|SPA2 Elbtal zwischen Schöna und Mühlberg}}, {{Cizojazyčně|de|SPA3 Linkselbische Bachtäler}} a konečně 138 [[Přírodní památka|přírodních památek]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Schutzgebiete nach Naturschutzrecht | url = https://www.dresden.de/de/stadtraum/umwelt/umwelt/naturschutz/Schutzgebiete_nach_Naturschutzrecht.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20191104 | datum přístupu = 20191123 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>

== Historie ==
=== První osídlení, založení města a středověk ===
Již v&nbsp;[[Neolit|mladší době kamenné]] vznikala v&nbsp;prostoru Drážďan první sídliště. Kruhové [[Příkopy (hrad)|příkopové]] dispozice v&nbsp;městské části Nickern z&nbsp;5. století př. n. l. byly prvními monumentálními stavbami na dnešním území města.

Brod přes Labe v&nbsp;úrovni dnešního Starého města vznikl pravděpodobně už v&nbsp;raném středověku. Osidlování bylo ovšem navzdory lukrativní poloze na Labi kvůli neprodyšným lesním porostům problematické. Název Dresden odvozený ze [[Lužická srbština|starosrbského]] slova ''drežďany'' (= „obyvatelé bažiny“ nebo „lužního lesa“, množné číslo)<ref>{{Citace monografie | příjmení = Eichler | jméno = Ernst | příjmení2 = Walther | jméno2 = Hans | titul = Sachsen : alle Städtenamen und deren Geschichte | url = | vydavatel = Faber und Faber Verlag | místo = Leipzig | rok vydání = 2007 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 54 | isbn = 978-3-86730-038-4 | jazyk = de}}</ref> označuje původní slovanské osídlení. ''Dresdene'' ležely v&nbsp;tehdejší nisanské župě, která byla součástí Čech do roku 1142, kdy přešla na římského krále [[Konrád III.|Konráda III.]] V&nbsp;blízkosti Míšně bylo od roku 968 sídlo markraběte z&nbsp;Míšně, které se pak rozvinulo v&nbsp;ústřední místo [[Míšeňské markrabství|Míšeňského markrabství]] a sehrálo důležitou roli během expanze a začleňování [[Lužičtí Srbové|srbských]] sídelních oblastí východně od Labe a Sály. Jihovýchodně od Drážďan se od roku 1156 nacházelo purkrabství [[Donín (město)|Donín]] ({{Cizojazyčně|de|''Dohna''}}), jež bylo českým zbožím v&nbsp;Říši.<ref>{{Citace monografie
 | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 1., Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges
 | url = 
 | editoři = [[Karlheinz Blaschke]]
 | vydavatel = Theiss
 | místo = Stuttgart
 | rok vydání = 2005
 | vydání = 
 | počet stran = 767
 | kapitola = Die Landschaft Nisan vom 10. bis 12. Jahrhundert – Siedlung, Herrschaft, Kirche
 | strany = 63–88
 | isbn = 978-3-8062-1906-7
 | jazyk = de
}}</ref>
<gallery mode="packed">
Soubor:Dresden planskizze1 5 6 JH.jpg|Drážďany v&nbsp;5. a 6. století{{!}}alt=Barevná reprodukce historické mapy zachycující počáteční obydlení kolem ramene řeky Labe
Soubor:Dresden planskizze3 1216.jpg|Drážďany kolem roku 1216{{!}}alt=Barevná reprodukce historické mapy zachycující malé městské jádro s hradbami poblíž ramene řeky Labe
Soubor:Dresden planskizze4 1216a.jpg|Drážďany kolem roku 1270{{!}}alt=Barevná reprodukce historické mapy zachycující malé městské jádro s hradbami poblíž ramene řeky Labe
Soubor:Dresden planskizze5 1529.jpg|Drážďany 1529{{!}}alt=Barevná reprodukce historické mapy zachycující nepatrně zvětšené městské jádro s hradbami poblíž ramene řeky Labe
</gallery>
V&nbsp;roce 1206 byly Drážďany poprvé zmíněny v&nbsp;dochované listině nazvané: {{Cizojazyčně|la|''Acta sunt hec Dresdene''}}.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Wiegand | jméno = Peter | titul = "Das erstemal Dresden" | periodikum = Sächsisches Archivblatt : Mitteilungen des Sächsischen Staatsarchivs | rok vydání = 2006 | měsíc vydání = | ročník = | číslo = 1 | strany = 26 | url = https://web.archive.org/web/20110719081748/http://www.archiv.sachsen.de/download/Archivblatt_1_2006.pdf | issn = | jazyk = de}}</ref> Dokument zhotovený v&nbsp;Drážďanech se zabývá soudním řízením kvůli zboření hradu Thorun na Burgwartsbergu, který leží v&nbsp;oblasti dnešního města [[Freital]] jižně od Drážďan mezi obcemi Potschappel a Pesterwitz. V&nbsp;listině z&nbsp;21. ledna 1216 jsou již Drážďany zmiňovány jako město: {{Cizojazyčně|la|''„Acta sunt hec ... in civitate nostra Dresden.“''}}<ref>{{Citace monografie | titul = Codex Diplomaticus Saxoniae Regiae II 1. Nr. 74 | url = https://codex.isgv.de/codex.php?band=cds1a3&f=&a=b&s=163 | vydavatel = | místo = | rok vydání = | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 72 | isbn = | jazyk = la}}</ref> Listina k&nbsp;udělení městských práv dosud nebyla nalezena, avšak z&nbsp;roku 1350 pochází první zmínka o&nbsp;městu Drážďany na pravém břehu Labe (Staré Drážďany) v&nbsp;místě, kde dnes leží centrum Neustadtu, jako o&nbsp;samostatném sídlišti {{Cizojazyčně|la|„Antiqua Dressdin“}}. K&nbsp;propůjčení městských práv těmto Starým Drážďanům mělo dojít 21. prosince 1403 z&nbsp;moci [[Vilém I. Míšeňský|Viléma I. Míšeňského]].<ref>''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 1., Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges''., Kapitola Die Anfänge Dresdens, s. 88–121.</ref> Na konci 20. let 15. století zasáhly na celém území Míšeňska [[husitské války]], přičemž byly Drážďany vypáleny.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Řezník
 | jméno = Miloš
 | odkaz na autora = Miloš Řezník
 | titul = Sasko 
 | url = 
 | vydavatel = Nakladatelství Libri
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2005
 | vydání = 1
 | počet stran = 196
 | edice = Stručná historie států ; sv. 32
 | kapitola = 
 | strany = 45
 | isbn = 80-7277-275-9
}}</ref>
 
Po smrti Fridricha II. z&nbsp;panovnického rodu [[Wettinové|Wettinů]] převzali v&nbsp;roce 1464 vládu společně jeho synové Arnošt a Albrecht. Jejich společné sídlo bylo přemístěno z&nbsp;Míšně do Drážďan, což byl počátek Drážďan jakožto rezidenčního města. Po rozdělení [[Wettinové|wettinských]] držav ([[Lipské dělení (1485)|Lipské dělení]]) mezi Arnoštem a Albrechtem se město v&nbsp;roce 1485 stalo trvalým sídlem Albertinské linie Wettinů.<ref name="WzR" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 1., Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges''., Kapitola Der Weg zur Residenzstadt, s. 420–459.</ref>

Teprve 29. března 1549 umožnil kurfiřt [[Mořic Saský]] spojení obou osídlení na pravém a levém břehu Labe do jednoho města. Mořic vtiskl Starému město nový ráz, vystavěl ulici {{Cizojazyčně|de|''Moritzstraße''}} a zajistil řádnou městskou správu. Jeho bratr a následovník [[August Saský|August]] nechal vydláždit ulice, vystavěl školu sv. Kříže, kostel sv. Anny, {{Cizojazyčně|de|Zeughaus}}, {{Cizojazyčně|de|Jägerhof}} a mnoho dalších veřejných budov a stal se zakladatelem knihovny a většiny vědeckých a uměleckých sbírek. Mincovna, která se nacházela v&nbsp;blízkosti Rezidenčního zámku, se po uzavření všech provinčních mincoven stala jedinou mincovnou v&nbsp;[[Saské kurfiřtství|Saském kurfiřtství]].<ref name="WzR" />

=== Raný novověk ===
==== Třicetiletá válka ====
Od roku 1620 se Sasové účastnili bojů v&nbsp;rámci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] střídavě na císařské a švédské straně. Město samotné nebylo dobyto, hlad, [[mor]] a ekonomický úpadek však vedly k&nbsp;vážné krizi v&nbsp;jeho rozvoji. V&nbsp;následujících desetiletích se ovšem městu podařilo rychle obnovit starou krásu, zejména prostřednictvím podpory kulturního a ekonomického rozvoje ze strany dvora. Ve {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadtu]]}} byly postaveny první manufaktury, založené v&nbsp;roce 1670. Pro dvorské slavnosti byl vytvořen park {{Cizojazyčně|de|Große Garten}}, byly postaveny první výstavné barokní budovy a díky dílu skladatele [[Heinrich Schütz|Heinricha Schütze]], který přišel do Drážďan v&nbsp;roce 1614 a zemřel tam v&nbsp;roce 1672, dosáhl hudební život města vynikající úrovně.<ref>''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 1., Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges''., Kapitola Lebensbedingungen unter dem Einfluss des Dreißigjähriges Krieges, s. 621–641.</ref> {{Poznámka|Z Čech vypovězení [[Luteránství|luterští]] učitelé a faráři přivezli po Labi v roce 1622 do Drážďan archivy, knihovny, sborové pokladny aj. V roce 1628 zde žilo 26 českých šlechtických rodin, 55 měšťanských, ale rodiny žijící zde bez povolení nebyly do seznamů zapsány. Český [[Exulanti|exulantský]] sbor v Drážďanech existoval od roku 1650. Dne 8. dubna 2000 (350. výročí první české bohoslužby) byla v Drážďanech založena nadace, která má za cíl podporovat historická bádání o náboženské emigraci, péči o udržení exulantské tradice či hájit pronásledované. Název nadace je: {{Cizojazyčně|de|''Evangelisch-Lutherische Stiftung Böhmischer Exulanten zu Dresden''}}.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štěříková | jméno = Edita | odkaz na autora = Edita Štěříková | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku | url = | vydání = 1 | vydavatel = Kalich | místo = Praha | rok vydání = 2004 | počet stran = 549 strany = 186–264 | isbn = 80-7017-008-5 | isbn2 = | oclc = }}</ref>}}

==== Augustovské období ====
[[Soubor:August der Starke.jpg|náhled|vlevo|Král August II. na koni s&nbsp;maršálskou holí (malba od de Silvestre ca 1718, olej na plátně (55 × 70 cm), Jagdschloss Moritzburg)|alt=Barevná repodukce olejomalby zachycující jezdce ve zbroji na vzepjatém bílém koni]]
[[Soubor:Herz-Kapsel August der Starke (1).jpg|náhled|Kapsle se srdcem Augusta Silného v&nbsp;kryptě Hofkirche|alt=Barevná fotografie s pískovcovou patkou čnící ze stěny, na které je oválná olověná nádoba na stojánku]]
Nejvěhlasnější období v&nbsp;dějinách města začalo s&nbsp;vládou kurfiřta [[August II. Silný|Fridricha Augusta I.]] (známého spíše pod jménem [[August II. Silný]]), jenž se po volbě v&nbsp;roce 1697 stal jakožto August II. králem Polska, čímž byla založena sasko-polská [[personální unie]]. Staré Drážďany, které vyhořely roku 1685, byly znovu vystavěny podle velkorysého plánu a nadále nazývány jako Nové město ({{Cizojazyčně|de|Dresden-Neustadt}}). V&nbsp;této době vznikly také četné stavby ve stylu drážďanského baroka, např. {{Cizojazyčně|de|''Blockhaus''}}, Rytířská akademie, Japonský palác, Zwinger (zamýšlený jako nádvoří k&nbsp;nikdy nepostavenému novému zámku), kostel Tří králů, nynější kostel Panny Marie a další stavby. Také umělecké sbírky stejně jako knihovna byly podstatně obohaceny a rozšířeny.<ref name="AZ" >{{Citace monografie
 | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung 
 | url = 
 | editoři = Reiner Groß, Uwe John
 | vydavatel = Theiss
 | místo = Stuttgart 
 | rok vydání = 2006
 | vydání = 
 | počet stran = 861
 | kapitola = Dresdens „Augusteisches Zeitalter“
 | strany = 30–43
 | isbn = 978-3-8062-1927-2
 | jazyk = de
}}</ref>

[[August III. Polský|Fridrich August II.]] (jako [[August III. Polský|August III.]], polský král v&nbsp;letech 1733–1763) dokončil vícero staveb, jež započal jeho otec, a v&nbsp;letech 1739–1754 nechal vystavět [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|Katedrálu Nejsvětější Trojice]] ({{Cizojazyčně|de|''Hofkirche''}}). Velký rozmach saského dvorského života s&nbsp;sebou přinesl ztrojnásobení počtu obyvatel města, jenž v&nbsp;letech 1700–1755 dosáhl 63 000 osob. V&nbsp;této době rovněž poprvé od vyhnání roku 1430 opět vznikla větší židovská obec. Konverze Augusta Silného ke [[Katolicismus|katolicismu]] v&nbsp;rámci jeho snah o&nbsp;získání polské koruny vedla v&nbsp;[[Luteránství|luteránských]] Drážďanech ke konfesionálnímu napětí, což se v&nbsp;roce 1726 odrazilo v&nbsp;zavraždění kazatele kostela sv. Kříže Hermanna Joachima Hahna katolíkem Franzem Laublerem.<ref name="AZ" />

Když Drážďany po bitvě u&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Kesselsdorfu}} (15. prosince 1745) dobyli [[Prusové]] došlo dne 25. prosince 1745 k&nbsp;smíru mezi [[Rakousko|Rakouskem]], [[Prusko|Pruskem]] a Saskem.
<gallery mode="packed">
Soubor:Dresden Stadtkarte 1634.jpg|Isometrický pohled na město;1634{{!}}alt=Černobílá reprodukce měditirytiny zachycující oválný tvar města s patrným uličním členěním
Soubor:Dresden1-1650-Merian.jpg|Pohled na Drážďany, kolem roku 1650{{!}}alt=Černobílá reprodukce s vedutou zachycující panoramatický pohled na Drážďany
Soubor:Dresden1750.jpg|Městské opevnění Drážďan, kolem roku 1750{{!}}alt=Černobílá reprodukce měditirytiny zachycující nárys barokního opevnění s bastiony
Soubor:Dresden Narrenhäusel Augustusbrücke Neustadt Markt 1900.jpg|Pohled na Narrenhäusel, který se nacházel od roku 1755 (do roku 1945) na Augustově mostu{{!}}alt=Černobílá fotografie zachycující barokní dům s věžičkou
</gallery>

==== Sedmiletá válka ====
[[Soubor:Canaletto (I) 013.jpg|náhled|Zřícenina Kreuzkirche (1765)|alt=Barevná reprodukce olejomalby zachycují torzo Kreuzkirche uprostřed zástavby]]
[[Sedmiletá válka]] na dlouhou dobu přerušila rozkvět Drážďan. [[Fridrich II. Veliký]] vtáhl 9. září 1756 do města a „zajal“ saskou armádu obklíčenou u&nbsp;[[Pirna|Pirny]]. Když se na začátku listopadu 1758 říšská armáda a hlavní rakouská armáda přiblížily k&nbsp;městu, nechal pruský guvernér, generálporučík Karl Christoph hrabě von Schmettau podpálit Pirnské a později Wilsdrufferské předměstí. Jakmile se po bitvě u&nbsp;Kunersdorfu 26. srpna 1759 před Drážďanami objevily nepřátelské jednotky, vytlačily Prusy nejprve z&nbsp;Neustadtu, načež došlo 4. září ke kapitulaci celého města. Nejtěžšímu utrpení bylo město vystaveno při neúspěšném obléhání a bombardování Prusů v&nbsp;červenci 1760 pod velením samotného Fridricha II. Velikého.<ref>''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung'', Kapitola Im Siebenjährigen Krieg, s. 50–55.</ref>
==== Po Sedmileté válce ====
Kurfiřt Fridrich August III. (1763–1827), který coby třetí syn Fridricha Augusta II. vystřídal na trůnu kurfiřta [[Fridrich Kristián Saský|Fridricha Christiana]], který vládl pouhých 74 dní. Z&nbsp;důvodu jeho nezletilosti vládl až do roku 1768 princ Xaver. V&nbsp;době opatrovnické vlády bylo město obnoveno, rozšířeno a v&nbsp;roce 1764 byla založena akademie umění. Přesto se město ekonomicky zotavovalo jen velmi pomalu, trvalo 60 let, než se počet obyvatel vrátil do stavu před vypuknutím sedmileté války. Po dosažení plnoletosti přivedl Fridrich August k&nbsp;dokonalosti to, co začal již jeho opatrovník. [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] přivedla do Drážďan mnoho emigrantů, ještě více jich ale přibylo po posledním dělení Polska. Po porážce saské armády 14. října 1806 v&nbsp;bitvě u&nbsp;[[Jena|Jeny]] na straně Pruska obsadil 25. října Drážďany francouzský generál Thiard. Avšak 20. prosince, poté, co se kurfiřt připojil k&nbsp;Rýnskému spolku a přijal královskou hodnost (nyní jako král [[Fridrich August I. Saský|Fridrich August I.]]), se staly Drážďany saským královským městem. Během války s&nbsp;Rakouskem v&nbsp;roce 1809 byly Drážďany několikrát na krátkou dobu okupovány Rakušany. V&nbsp;roce 1810 začaly práce na demolici opevnění, ale tato práce byla přerušena při vypuknutí rusko-francouzské války.<ref>''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung'', Kapitola Nach dem Siebenjährigen Kriege, s. 325–332.</ref>
==== Napoleonské období ====
[[Soubor:Brodowski Napoleon Elbe.jpg|náhled|Napoleon překračuje Labe od Józefa Brodowského (1895)|alt=Barevná reprodukce olejomalby zachycují jezdce na koních ve zbroji, kteří přecházejí kamenný most]]
Od 16. do 28. května 1812 se v&nbsp;Drážďanech konalo prominentní setkání [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], rakouského císaře, pruského krále a různých dalších knížat. V&nbsp;roce 1813 bylo město ústředním bodem vojenských operací Napoleona, který zde postavil na obou březích [[Labe]] celou svou armádou a do svých taktických úloh zahrnul i&nbsp;[[Pirna|Pirnu]], [[Lilienstein]], [[Pevnost Königstein|Königstein]] a [[Stolpen (hrad)|Stolpen]], takže oblast připomínala obrovský vojenský tábor.<ref name="Nap" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung'', Kapitola Unter Napoleons Herrschaft und unter dem Generalgouvernement, s. 333–343.</ref>

Dne 13. března se maršál Davout vrátil z&nbsp;Míšně do Drážďan s&nbsp;12 000 muži a převzal nejvyšší velení. Vzhledem k&nbsp;tomu, že před novým městem proběhly potyčky s&nbsp;[[Kozáci|kozáky]], nechal maršál 19. března vyhodit do povětří jeden pilíř a dva oblouky Labského mostu a odtáhl se svými jednotkami, načež Rusové 22. března obsadili Drážďany. Po bitvě u&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Großgörschenu}} Rusové město vyklidili a 12. května se do Drážďan vrátil saský král. Francouzi tehdy opevnili Neustadt, a když v&nbsp;srpnu po rakouském vyhlášení války Francii vypukla válka, Drážďany zůstaly středem manévrů francouzské armády. Ve dnech 26. a 27. srpna byly během bitvy u&nbsp;Drážďan napadeny [[České království|českou]] armádou. Zde Napoleon uspěl ve svém posledním vojenském vítězství na německé půdě.<ref name="Nap" />

Na základě zprávy, že francouzský generál [[Dominique Joseph Vandamme|Vandamme]], jenž 25. překročil Labe u&nbsp;[[Königstein (Saské Švýcarsko)|Königsteinu]], postupoval proti Pirně a ohrožoval spojení s&nbsp;Čechami, se spojenci v&nbsp;noci ze 27. na 28. srpna vrátili. Ztratili 15 000 mrtvých a zraněných a přes 20 000 zajatců. Ale i&nbsp;Francouzi napočítali více než 10 000 zraněných mužů. Dne 7. října přiměl přístup spojenců Napoleona a saského krále k&nbsp;opuštění města. V&nbsp;Drážďanech a okolí zůstala armáda asi 30 000 mužů pod francouzským generálem [[Laurent Gouvion de Saint-Cyr|Saint Cyrem]] a hrabětem Lobauem. Město, poprvé střežené pouze malým vojenským útvarem, bylo po bitvě národů u&nbsp;Lipska zablokováno rakouským generálem [[Jan z Klenové a Janovic|Janem z Klenové]]. Nedostatek jídla a časté horečky donutily Saint Cyra, aby se vzdal, za což mu měl být umožněn volný průchod. Avšak [[Karel Filip ze Schwarzenbergu]] nesouhlasil a Saint Cyr musel ustoupit s&nbsp;35 000 svých mužů do válečného zajetí. Tehdy se do města vrátili Rusové pod velením generála Gouriewa a Drážďany se 17. listopadu 1814 staly sídlem ruské územní správy pod velením prince Repnina-Wolkonského, než byly 8. listopadu 1814 předány pruskému guvernéru von der Reckemu.<ref name="Nap" />
=== 19. století a počátek 20. století ===
==== Drážďany v&nbsp;Saském království ====
[[Soubor:Sachse 1750 bis 1850 pg237 Die Zerstörung des Dresdner Polizeigebäudes im Jahr 1830.jpg|náhled|Zničení drážďanské policejní budovy v&nbsp;roce 1830|alt=Barevná reprodukce grafiky, která zachycuje dav lidí před domem shromážděný kolem ohně, do něhož vhazují předměty]]
[[Soubor:Dresden Hoftheater.jpg|náhled|Královské dvorní divadlo (První Semperova opera)|alt=Barevná reprodukce olejomalby zachycují oválnou historizující budovu Semperovy opery]]
Po nastolení míru a za vlády krále Fridricha Augusta, který se vrátil do své země 7. června 1815, Drážďany postupně získávaly stále přívětivější vzhled, zejména v&nbsp;důsledku odstranění opevnění, na němž se znovu začalo pracovat v&nbsp;roce 1817. Za vlády krále [[Antonín Saský|Antona]] (1827–1836) bylo zavedeno plynové osvětlení, postavena městská pošta, kasárny jezdectva v&nbsp;Neustadtu, hlavní Staroměstská strážnice, nová pošta ve Starém městě a Weißeritzův most ve {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadtu]]}}. V&nbsp;roce 1828, za vlády krále [[Antonín Saský|Antonína Saského]], bylo vytvořeno nové technické vzdělávací zařízení, tzv. Polytechnikum. Rozšířená část města na straně Neustadtu byla v&nbsp;roce 1835 integrována do čtvrtého městského okrsku pod názvem Antonstadt, načež obdržela městská práva.<ref name="VRzG" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung'', Kapitola Von der Residenz zur Großstadt, s. 527–736.</ref>

Povstání, které vypuklo 9. září 1830 v&nbsp;důsledku červencové revoluce ve Francii, mělo za následek zejména transformaci policejního systému ve městě a zavedení územního plánování. O&nbsp;dalším rozvoji města rozhodoval již ne jen královský soud, ale stále více se zapojovaly hospodářské subjekty a měšťanstvo. Vznikaly průmyslové podniky (1836 strojírenská společnost Übigau), v&nbsp;roce 1825 byl založen Technický vzdělávací institut v&nbsp;roce 1839 a do provozu byla uvedena první německá dálková železnice na trase [[Lipsko]]–Drážďany.<ref name="VRzG" />

Také za vlády krále [[Fridrich August II. Saský|Fridricha Augusta II.]] (1836–1854) byly Drážďany rozšířeny a zkrášleny, zejména novým Královským dvorním divadlem, které 21. září 1869 lehlo popelem, budovou Královské oranžérie a Belvederem na [[Brühlova terasa|Brühlské terase]]. V&nbsp;důsledku odmítnutí německé říšské ústavy, vypracované po březnové revoluci v&nbsp;roce [[1848]], ze strany saského krále, došlo 3. května 1849 k&nbsp;drážďanskému květnovému povstání a boji na barikádách. Od 23. prosince 1850 do 15. května 1851 se zde konaly ministerské konference německých států.<ref name="VRzG" />
==== Industrializace ====
[[Soubor:DD-Ballon-1865.jpg|náhled|Pohled na Drážďany z&nbsp;balónu ca 1865|alt=Černobílá reprodkce litografie, která zachycuje panoramatický pohled na město oblopující rameno řeky Labe]]
S&nbsp;nástupem [[industrializace]] se růst populace zvýšil. Ve městě v&nbsp;roce 1800 žilo ve městě asi 62 000 lidí, v&nbsp;době [[Německý spolek|německého spolku]] (1815–1866) počet obyvatel překročil hranici 100 000, čímž se v&nbsp;roce 1852 stala metropole Saského království velkoměstem. Drážďany jsou tak jedním z&nbsp;nejstarších německých velkoměst po Berlíně (od roku 1747), Hamburku (1787) a Vratislavi (1840) spolu s&nbsp;Mnichovem a Kolínem (od roku 1852 rovněž hlavní města). Do roku 1880 počet obyvatel vzrostl na více než 220 000 a do konce roku 1905 se počet za 25 let více než zdvojnásobil na téměř 517 000. Nejvyšší hodnoty v&nbsp;historii Drážďan bylo dosaženo v&nbsp;roce 1933 s&nbsp;649 252 obyvateli.<ref name="Ind" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung'', Kapitola Technischer Fortschritt und industrielle Entwicklung, s. 577–604.</ref>

Za vlády krále [[Jan I. Saský|Jana I. Saského]] (1854–1873) se Drážďany těšily výraznému rozmachu, pokud jde o&nbsp;vnitřní a vnější rozvoj a zkrášlování.

Centrum města bylo obohaceno mnoha novými budovami a díky rychlému nárůstu počtu obyvatel se předměstí snažila se svými vilami stále více propojovat s&nbsp;nejbližšími příměstskými oblastmi. Události roku 1866, kdy byly Drážďany obklopeny pruskou stranou jako strategický bod, které v&nbsp;novější době ztratily svůj varovný charakter, dokázaly tomuto rozkvětu bránit jen na krátkou dobu. Také ekonomika velmi rychle rostla: V&nbsp;desetiletích po roce 1850 byla pro Drážďany typická precizní [[mechanika]] ({{Cizojazyčně|de|Universelle, Seidel & Naumann}}), [[optika]] ({{Cizojazyčně|de|Ihagee}}, {{Cizojazyčně|de|Ernemann}}, ICA – od roku 1926 {{Cizojazyčně|de|Zeiss Ikon}}), výroba pochoutkové čokolády ({{Cizojazyčně|de|Hartwig & Vogel}}, {{Cizojazyčně|de|[[Jordan & Timaeus]]}}) a cigaret ({{Cizojazyčně|de|Jasmatzi & Sons}}). Na východním okraji {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadtu]]}} byla roku 1909 dokončena továrna na cigarety Yenidze (značka Salem). Její dodnes z&nbsp;daleka viditelná budova na způsob mešity je vysoká 62 metrů.<ref name="Ind" />

Po založení [[Německá říše|Německého císařství]] v&nbsp;roce 1871 byla ve městě umístěna jedna z&nbsp;největších císařských posádek. Pro tento saský XII. Armádní sbor bylo postaveno několik kasáren (zejména rozsáhlý komplex {{Cizojazyčně|de|Albertstadt}} na severu města). Drážďanská koněspřežná tramvaj otevřela svou první linku v&nbsp;roce 1872. „Druhá“ [[Semperova opera]] byla slavnostně otevřena v&nbsp;roce 1878. Zejména v&nbsp;době [[Belle Époque]] na přelomu století ([[fin de siècle]]) následovaly různé budovy veřejné správy, jako například budova ministerstva z&nbsp;roku 1904 (dnes Saská státní kancelář) nebo Nová radnice (1910). Tvář města změnily rozsáhlé dopravní stavby: železniční tratě a stanice, další mosty přes Labe, např. Loschwitzský silniční most ([[Modrý zázrak]]) v&nbsp;1893 a roku 1901 dokončený most Marienbrücke pro železniční dopravu, který byl vystavěn pro [[Albertův přístav]] ({{Cizojazyčně|de|''Alberthafen''}}) v&nbsp;Drážďanech-{{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadtu]]}}. Na přelomu století byly Drážďany pátým největším městem Německého císařství díky řadě připojených území s&nbsp;400 000 obyvateli, a navzdory bouřlivému vývoji si městská krajina dokázala udržet své kouzlo díky pečlivým stavebním předpisům.<ref name="Ind" />

=== Výmarská republika ===
[[Soubor:Stadt Dresden 1905.JPG|náhled|upright|Dluhopis na 500 marek (Drážďany 27. května 1905)|alt=Barevná reprodukce litografie s textem v ozdobném rámečku]]
Po [[Listopadová revoluce v Sasku (1918–1919)|listopadové revoluci]] v&nbsp;roce 1918 se Drážďany staly hlavním městem (prvního) Svobodného státu Sasko. Byly jedním z&nbsp;deseti největších měst v&nbsp;Německu a zároveň kulturním a hospodářským centrem [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. V&nbsp;roce 1919 započalo svou činnost hnutí drážďanské [[secese]], jehož nejznámějším členem byl [[Otto Dix]]. Této epoše předcházela ještě před první světovou válkou umělecká skupina [[Die Brücke]] (Most). V&nbsp;roce 1925 byla založena další tentokrát taneční umělecká škola {{Cizojazyčně|de|Palucca-Schule Dresden}} vedle stávající [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysoké školy výtvarných umění]]. [[Semperova opera|Saská státní opera]] uvedla řadu důležitých světových premiér. Teprve v&nbsp;roce 1913 byla otevřena divadelní budova [[Státní divadlo v Drážďanech|Schauspielhausu]].<ref name="DidWR" >{{Citace monografie
 | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart
 | url = 
 | editoři = Holger Starke, Uwe John
 | vydavatel = Theiss
 | místo = Stuttgart 
 | rok vydání = 2006
 | vydání = 
 | počet stran = 976
 | kapitola = Dresden in der Weimarer Republik
 | strany = 263–304
 | isbn = 978-3-8062-1928-9
 | jazyk = de
}}</ref>

Přestože [[Dresdner Bank]], založená v&nbsp;roce 1872, přestěhovala své hlavní sídlo ještě v&nbsp;19. století do Berlína, zůstaly Drážďany důležitým bankovním centrem, zejména pro menší rodinné rodinné banky až do 20. let 20. století. Přední společnosti zde existovaly v&nbsp;letech 1918–1933 v&nbsp;(elektrickém) strojírenství, farmacii a kosmetice, jakož i&nbsp;v&nbsp;odvětví zpracování tabáku a potravin či nápojů. Některé z&nbsp;těchto společností přežily (často v&nbsp;nově založené podobě) až do současnosti. Provoz městské tramvaje převzatý městem roku 1909 byl v&nbsp;roce 1930 znovu privatizován jako {{Cizojazyčně|de|''Dresdner Straßenbahn AG''}}.<ref name="DidWR" />
=== Období nacionálního socialismu ===
Za [[Nacismus|nacionálně socialistické]] diktatury bylo vyhnáno a později deportováno do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]] 5000 židovských obyvatel Drážďan, kteří byli ještě v&nbsp;roce 1933 členy židovské obce. [[Antisemitismus]] v&nbsp;Drážďanech je zdokumentován hlavně deníky [[Victor Klemperer|Viktora Klemperera]] (''Chci vydat svědectví''). Po druhé světové válce žilo ve městě jen 41 Židů.<ref name="GnsS" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart'', Kapitola Gauhauptstadt im nationalsozialistischen Staat, s. 425–496.</ref>

Při pálení knih 10. května 1933 mělo být mezi jinými „symbolicky navždy vyhlazeno“ také dílo drážďanského spisovatele [[Erich Kästner|Ericha Kästnera]]. V&nbsp;roce 1933 byl zadušen primárně [[Expresionismus|expresionistický]] kulturní život Drážďan z&nbsp;první čtvrtiny 20. století. Díla [[Ernst Ludwig Kirchner|Ernsta Ludwiga Kirchnera]], [[Max Pechstein|Maxe Pechsteina]], [[Karl Schmidt-Rottluff|Karla Schmidta-Rottluffa]] nebo [[Otto Dix]]e byla součástí výstavy „[[Zvrhlé umění|zvrhlého umění]]“. Zabaveno bylo 56 děl [[Galerie nových mistrů]]. Režim rovněž ovlivňoval dění kolem Státní opery, která tehdy žila díly [[Richard Strauss|Richarda Strausse]]. Již v&nbsp;březnu 1933 byl skrze divadelní skandál inscenovaný [[Sturmabteilung|SA]] při uvedení „[[Rigoletto|Rigoletta]]“ z&nbsp;Drážďan vypuzen její slavný dlouholetý hudební režisér [[Fritz Busch]]; [[Erna Bergerová]], kdysi objevená Buschem, která tehdy byla v angažmá ve Státní opeře v&nbsp;Berlíně a jež zde hostovala ten večer jako Gilda, byla svědkem tohoto barbarství. Straussova opera ''Die schweigsame Frau'' měla kvůli svému židovskému [[Libreto|libretistovi]] [[Stefan Zweig|Stefanovi Zweigovi]] premiéru až v&nbsp;roce 1935, a to pouze díky prominenci jejího skladatele. Nakonec musela být z&nbsp;repertoáru odstraněna po pouhých třech opakováních a v&nbsp;Německu zmizela ze scény.<ref name="GnsS" />
[[Soubor:Louis Thümling nach Hermann Krone - Alte Synagoge in Dresden (1850-70) SW.jpg|náhled|Semperova synagoga zničená v&nbsp;roce 1938, litographie od Ludwiga Thümlinga,kolem roku 1860|alt=Černobílá reprodukce litografie zachycující rozlehlou budovu za zídkou se zdobenou bránou]]
Během listopadových pogromů v&nbsp;roce 1938 byla vypálena stará [[Semperova synagoga]]. Četné obchody a byty byly před zraky policie zničeny a vypleněny, židovští občané týráni. Bohatí Židé byli poté deportováni do koncentračních táborů, aby tak byli donuceni k&nbsp;[[Emigrace|emigraci]] a k&nbsp;následné [[Arizace|arizaci]] svého majetku.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Pogromnacht 1938 : Worte wie Feuer | periodikum = Spiegel | odkaz na periodikum = | datum vydání = 20071109 | datum přístupu = 20191125 | url = https://www.spiegel.de/geschichte/pogromnacht-1938-worte-wie-feuer-a-948829.html | issn =}}</ref>

Mezi lety 1939 a 1945 byli tito občané vězni koncentračních táborů [[Auschwitz]] a [[Flossenbürg]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Brenner | jméno = Hans | titul = KZ-Zwangsarbeit während der NS-Diktatur im Dresdner Raum | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = Landeshauptstadt Dresden (Hrsg.) | sborník = 4. Kolloquium zur dreibändigen Dresdner Stadtgeschichte vom 18. März 2000 | jazyk = de}}</ref> Několik stovek žen muselo vykonávat nucenou práci ve zbrojním průmyslu v&nbsp;podniku Zeiss Ikon (685 žen v&nbsp;továrně Goehle a 400 žen v&nbsp;Drážďanech-Reicku<ref name="Czi" >{{Citace monografie | příjmení = Cziborra | jméno = Pascal | titul = KZ Dresden Reick : Tödlicher Typhus | url = | vydavatel = Lorbeer Verlag | místo = Bielefeld | rok vydání = 2014 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}}</ref>) a v&nbsp;továrně na univerzální stroje (685 žen). V&nbsp;táboře {{Cizojazyčně|de|Schandauer Straße}} 68 v&nbsp;Drážďanech-Striesen byl stejnojmenný koncentrační tábor pro berlínskou zbrojní továrnu Bernsdorf & Co. 500 Židů zde muselo vykonávat nucenou práci v&nbsp;kovárně Striesen a po [[bombardování Drážďan]] byli prozatímně do [[Pirna|Pirny]] a později do Zwodau evakuováni vězni z&nbsp;[[Terezínský rodinný tábor|Terezína]].<ref name="Czi"/> V&nbsp;cizineckém středisku péče o&nbsp;děti „Kiesgrube Dresden“ se narodilo 497 dětí a zemřelo zde 225 kojenců a batolat. Přeživší soukromé banky vlastněné židovskými rodinami byly pod nátlakem připojeny k&nbsp;[[Dresdner Bank]]. Drážďany byly po staletí vojenským střediskem a sloužily až do roku 1945 k&nbsp;dislokování velkých vojenských svazů. Albertstadt severně od centra města byl navržen jako soběstačné vojenské město a během období nacionálního socialismu byl dále rozšiřován.<ref name="GnsS" />
[[Soubor:Fotothek df ps 0000010 Blick vom Rathausturm.jpg|náhled|vlevo|Radniční věž po bombardování, snímek [[Richard Peter|Richarda Petera]]|alt=Černobílá fotografie zachycující barokní sochu na ochozu kostela, za níž jsou vidět torza budov zničeného centra města]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-U0816-0010, Dresden, Prager Straße.jpg|náhled|Stejný pohled po odklizení ruin, 1958|alt=Černobílá fotografie zachycující barokní sochu na ochozu kostela, za níž jsou vidět prázdná prostranství porostlá trávou]]
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly první letecké nálety na metropolitní oblast provedeny již v&nbsp;srpnu 1944 a město bylo na bombardování připraveno. Při [[Bombardování Drážďan|náletech na Drážďany]] byly velké části městské oblasti silně poškozeny britskými a americkými bombardéry, jež zasáhly ve čtyřech po sobě jdoucích nočních vlnách od 13. do 15. února 1945.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bombardovaní Plzně a Drážďan
| periodikum = www.lietadla.com
| url = http://www.lietadla.com/historia/plzen.htm
| datum přístupu = 2023-04-14
}}</ref> Přesný počet obětí je nejistý. Dříve se objevoval u&nbsp;jednotlivých revizionistických či extrémně pravicových historiků chybný údaj o&nbsp;asi 350 000 mrtvých. Také text ''Report of the Joint Relief 1941–1946'' od [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodního červeného kříže]] uvádí nepravdivý počet obětí ve výši 275 000 osob. V&nbsp;poslední době byl počet obětí upraven na 22 700, maximálně na 25 000.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Historikerkommission | url = https://www.dresden.de/de/leben/stadtportrait/110/ereignisse/03/c_015.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 201451102 | datum přístupu = 20191125 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20200212153151/https://www.dresden.de/de/leben/stadtportrait/110/ereignisse/03/c_015.php | nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Erklärung der Dresdner
Historikerkommission zur Ermittlung der Opferzahlen der Luftangriffe auf die Stadt Dresden am 13./14. Februar 1945 | url = https://www.dresden.de/media/pdf/presseamt/Erklaerung_Historikerkommission.pdf | datum vydání = 20081001 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191125 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Keine Belege für mehr als 25'000 Tote in Dresden 1945 | periodikum = Neue Zürcher Zeitung | odkaz na periodikum = | datum vydání = 20100317 | datum přístupu = 20191125 | url = https://www.nzz.ch/keine_belege_fuer_mehr_als_25000_tote_in_dresden_1945-1.5237555 | issn = | jazyk = de}}</ref> Podle historika Fredericka Taylora je nadsazený počet obětí následkem strategie samotných nacistů, kteří k&nbsp;údaji jednoduše přidali nulu, aby poškodili spojence v&nbsp;neutrálních médiích a zemích.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Taylor | jméno = Frederick | odkaz na autora = | titul = Drážďany: úterý 13. února 1945 | url = | překladatelé = Jiří Gojda | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok vydání = 2005 | vydání = 1 | počet stran = 462 | kapitola = | strany = | isbn = 80-7341-478-3}}</ref> Poškození budov je také často nadhodnoceno. Útoky bylo těžce zasaženo 60 procent městské oblasti, celkem 15&nbsp;km² od středu města bylo zcela zničeno; městské části na severu a severozápadě však byly poničeny jen málo. Oblasti severně od tehdejšího letiště [[Dresden-Klotzsche|Drážďany-Klotzsche]], které se nachází na okraji města a z&nbsp;něhož byla od února 1945 až do 6. května zásobována [[Vratislav (město)|Vratislav]], spíše než Drážďany samotné, byly 8. května, v&nbsp;den bezpodmínečné kapitulace [[Wehrmacht]]u, obsazeny [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Předtím v&nbsp;jedné tajné akci skupina pěti osob, mezi nimiž byli z&nbsp;jedné pamětní desky známí Paul Zickler a Erich Stöckel, zhatila odstřelení Modrého zázraku, jež bylo plánováno [[Schutzstaffel|SS]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Heimlich | jméno = Dieter | autor = | odkaz na autora = | titul = Die Rettung des „Blauen Wunders“ | odkaz na titul = | jméno sestavitele = | sestavitel = | vydavatel = | odkaz na vydavatele = | místo = Berlin | rok vydání = 1966 | isbn = | url = | kapitola = | strany = 58 | jazyk =}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Blaues Wunder | url = http://www.dresdner-stadtteile.de/Nordost/Loschwitz/Blaues_Wunder/blaues_wunder.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = Dresdner Stadtteile | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20191201074917/http://www.dresdner-stadtteile.de/Nordost/Loschwitz/Blaues_Wunder/blaues_wunder.html | datum archivace = 2019-12-01 | nedostupné = ano }}</ref><ref>''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart'', Kapitola Dresden im Zweiten Weltkrieg, s. 497–530.</ref>

=== Období NDR ===
Od roku 1952 do roku 1990 byly Drážďany hlavním městem stejnojmenného okresu. V&nbsp;době [[Socialismus|socialismu]] bylo odklizeno mnoho trosek těžce poničeného města. Mnohé ruiny v&nbsp;Drážďanech, včetně zbytků {{Cizojazyčně|de|Sophienkirche}}, ale především historických obytných budov, bylo zbořeno nebo odstřeleno. Historické centrum bylo vyklizeno a průběžně dostavováno. Okolí kdysi přeplněné {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}} připomínalo krajinu úhorů, než bylo začátkem šedesátých let přestavěno v&nbsp;[[Socialistický realismus (architektura)|socialistickém stylu]]. Obnoveny nebo zcela zrekonstruovány byly historické monumentální budovy, jako například Stavovský dům (1946), {{Cizojazyčně|de|Augustusbrücke}} (1949), {{Cizojazyčně|de|Kreuzkirche}} (do roku 1955), [[Zwinger]] (do roku 1963), katolická katedrála {{Cizojazyčně|de|[[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|Hofkirche]]}} (do roku 1965), [[Semperova opera]] (do roku 1985), Japonský palác (do roku 1987) a dvě největší nádraží. Některé z&nbsp;těchto prací, ovlivněné celkovou ekonomickou situací [[Německá demokratická republika|NDR]], se táhly po celá desetiletí a někdy byly na dlouhou dobu přerušeny. Zámek byl po mnoho let zabezpečen a části byly rekonstruovány (např. dvůr). Teprve od roku 1986 začala rekonstrukce, která trvá dodnes. Zřícenina [[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]] na Neumarktu měla zůstat jako protiválečný památník.<ref name="ddr" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart'', Kapitola Vom Ende des Zweiten Weltkrieges bis zur Wiederbegründung des Freistaates Sachsen, s. 531–762.</ref>

Zatímco Divadelní a Zámecké náměstí bylo v&nbsp;roce 1990 dostavěno podle historického modelu, Neumarkt zůstal nezastavěný. Altmarkt je naproti tomu charakteristický budovami v&nbsp;[[Socialistický realismus|socialistickém]] [[Klasicismus|klasicismu]] a prostorovým designem a orientací podle socialistických ideálů (např. [[Palác kultury (Drážďany)|Palác kultury]]). Od roku 1955 do roku 1958 byla vrácena velká část uměleckých pokladů odvlečených Sovětským svazem, takže od roku 1960 bylo možné ve znovu postavených budovách nebo na dočasných výstavách otevřít mnoho muzeí [[Staatliche Kunstsammlungen Dresden|Státních uměleckých sbírek]]. Významné orchestry, jako je [[Sächsische Staatskapelle Dresden|Staatskapelle Dresden]], vystupovaly na alternativních místech (například v&nbsp;Paláci kultury od roku 1969). Část kulturních institucí byla přesunuta z&nbsp;centra města (např. Zemská knihovna do {{Cizojazyčně|de|Albertstadtu}}).<ref name="ddr" />
<gallery mode="packed" heights="140">
Soubor:Dresden, Germany around 1980.jpg|Břeh Labe, vlevo je Brühlská terasa (1980){{!}}alt=Černobílá fotografie s pohledem na vertikálně ubíhající silnici na břehu Labe, vpravo je katedrála a zámek
Soubor:DresdenSchlossOkt1985.jpg|Ruiny Rezidenčního zámku (1985){{!}}alt=Barevná fotografie zachycující rezidenční zámek, ze kterého zbylo jen obvodové zdivo
Soubor:Ruine der Dresdner Frauenkirche, Oktober 1985 - Originalversion.jpg|Ruiny Frauenkirche (1985){{!}}alt=Barevná fotografie zachycující torzo kostela s prázdnými portály oken
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1989-1219-034, Dresden, Besuch Kohl, Rede auf Altmarkt.jpg|[[Helmut Kohl]] mluví 19. prosince 1989 před ruinou Frauenkirche na náměstí Neumarkt{{!}}alt=Černobílá fotografie zachycující zábradlím ohrazené pódium s několika řečníky obklopené davem s vlajkami a transparenty
</gallery>
Válkou téměř nepoškozený Vnější Neustadt zůstal na základě občanských protestů zachován v&nbsp;plném rozsahu. V&nbsp;80. letech zde totiž hrozily [[demolice]], protože čtvrť byla velmi zanedbána. V&nbsp;městských částech Prohlis a Gorbitz vzniklo velké sídliště z&nbsp;prefabrikovaných staveb na dříve nezastavěné půdě. Johannstadt a další oblasti v&nbsp;centru města byly rovněž přebudovány velkými bloky nových budov. Nejlépe se dochovaly vilové čtvrti {{Cizojazyčně|de|Blasewitz}}, {{Cizojazyčně|de|Striesen}}, {{Cizojazyčně|de|Kleinzschachwitz}}, {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}} a {{Cizojazyčně|de|Weißer Hirsch}}. Až do konce [[Studená válka|studené války]] byla v&nbsp;Drážďanech a kolem nich rozmístěna 1. gardová tanková armáda sovětské armády a 7. obrněná divize [[Nationale Volksarmee|Národní lidové armády]]. Po období převratu v&nbsp;[[Německá demokratická republika|NDR]] byly od roku 1989 sovětské jednotky z&nbsp;Německa staženy a NVA byla rozpuštěna podle ustanovení Smlouvy dva plus čtyři z&nbsp;roku 1990.<ref name="ddr" />

Mezi 30. zářím a 5. říjnem 1989 odcestovaly speciální vlaky s&nbsp;uprchlíky z&nbsp;německého spolkového velvyslanectví v&nbsp;Praze přes Drážďany a {{Cizojazyčně|de|Plauen}} do Spolkové republiky. Zejména v&nbsp;noci ve dnech 4. až 5. října se na hlavní stanici shromáždily tisíce lidí. To vedlo k&nbsp;násilným střetům mezi bezpečnostními silami a občany. Dne 8. října Drážďany prošlo asi 20 000 lidí, kteří demonstrovali za svobodu pohybu a projevu. Velká část z&nbsp;nich byla obklopena policií na {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}}. Přitom se spontánně utvořila „Skupina dvaceti“, která další den přednesla primátorovi za [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]] Wolfgangu Berghoferovi požadavky demonstrantů. Následující den se v&nbsp;Lipsku konala první velká pondělní demonstrace, která pak proběhla také v&nbsp;Drážďanech.<ref name="ddr" />

=== Po roce 1990 ===
Po politických změnách v&nbsp;roce 1989 a [[znovusjednocení Německa]] v&nbsp;roce 1990 se Drážďany staly hlavním městem obnoveného státu Sasko. Ve městě byly opět strženo několik starých budov. Mnoho dalších však bylo pomocí daňových dotací restaurováno. Četné oblasti Drážďan jsou proto považovány za příklady úspěšné obnovy stavebních památek a jsou jako jednotlivé celky pod památkovou ochranou. V&nbsp;srpnu 2002 bylo město zasaženo [[Evropské povodně 2002|„stoletou vodou“]]. Město zaplavily toky Weißeritz a Labe spolu s&nbsp;několika jejich přítoky. Labe dosáhlo takové hladiny vody, která překonala dosud nejtěžší povodeň z&nbsp;roku 1845. Povodňová vlna kulminovala na 8,9 metrech. Z okolí bylo evakuováno na 30 000 lidí a důležité kulturní památky, například byla vyklizena galerie v {{Cizojazyčně|de|Zwingeru}}. Oprava infrastruktury pokračuje po povodni až do současnosti.<ref name="dt" >''Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart'', Kapitola Landeshauptstadt im Freistaat Sachsen, s. 763–804.</ref>

Díky výstavbě mostu {{Cizojazyčně|de|[[Waldschlößchenbrücke]]}} získaly v&nbsp;roce 2013 Drážďany čtvrtý Labský most určený pro silniční dopravu. Dne 30. října 2005 byla znovu vysvěcena {{Cizojazyčně|de|[[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]]}} po desetileté rekonstrukci, která byla z&nbsp;velké části financována z&nbsp;darů. V&nbsp;roce 2006 město oslavilo 800. výročí svého založení. Vrcholem této akce byla rekonstrukce kompletního Knížecího průvodu jezdci v&nbsp;historických kostýmech. Dne 5. června 2009 město poprvé navštívil americký prezident [[Barack Obama]] a setkal se zde s&nbsp;německou kancléřkou [[Angela Merkelová|Angelou Merkelovou]] v&nbsp;Rezidenčním zámku. Poté navštívil [[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]]. V&nbsp;roce 2012 byla [[Technická univerzita v Drážďanech]] přijata do kruhu „elitních univerzit“ v&nbsp;Německu. V&nbsp;říjnu 2014 začalo protiislámské a [[Xenofobie|xenofobní]] hnutí [[PEGIDA|Pegida]] pořádat demonstrace v&nbsp;Drážďanech a následně v&nbsp;dalších městech. Dne 21. dubna 2015 město získalo společně se švédským městem Vara [[Cena Evropy|Cenu Evropy]], kterou každoročně uděluje [[Rada Evropy]] obcím, které se mimořádně zasloužily o evropskou myšlenku.<ref name="dt" /><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = The Europe Prize | url = https://www.webcitation.org/6aKhwMkag | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191126 | vydavatel = | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20200805232928/https://www.webcitation.org/6aKhwMkag | datum archivace = 2020-08-05 | nedostupné = ano }}</ref>

<gallery heights="180" widths="180" mode="packed">
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0516-011, Dresden, Blick auf Altstadt und Neustadt.jpg|Pohled na centrum města (1990){{!}}alt=Černobílá fotografie shora zachycující klikatící se Labe uprostřed městské zástavby
Soubor:Schillergarten Dresden August 2002.jpg|Schillerova zahrada s&nbsp;pohledem na Loschwitz, [[Evropské povodně 2002|povodeň v&nbsp;roce 2002]]{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující hrázděný dům obklopený vodní hladinou
Soubor:2003-05-17 Dresden Frauenkirche Wiederaufbau.jpg|Výstavba Frauenkirche{{!}}alt=Barevná fotografie zachycující znovupostavení kostela Frauenkirche, na němž je upevněno lešení v podobě krychlového nástavce
Soubor:Dresden An der Frauenkirche.jpg|Náměstí Neumarkt s&nbsp;replikami původních staveb, 2011{{!}}alt=Barevná fotografie s několika průčelími barokně vyhlížejících domů s mansardovou střechou
</gallery>

== Městské symboly ==
=== Znak ===
[[Blason]]: „V&nbsp;rozpůleném štítě napravo je na zlatém pozadí doprava rozkročený černý míšeňský lev s&nbsp;červeným jazykem a červenými drápy, vlevo jsou na zlatém pozadí dva černé landsberské kůly.“ <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hauptsatzung der Landeshauptstadt Dresden
| url = https://www.dresden.de/media/pdf/satzungen/satzung_haupt.pdf
| datum vydání = 2014-09-14
| datum přístupu = 2023-04-03
| jazyk = de
}}</ref>
Legenda: Lev ve znaku zastupuje [[Míšeňské markrabství]], „landsberské kůly“ zase Landsberské markrabství, což bylo v&nbsp;obou případech rodové jmění [[Wettinové|Wettinů]], kteří od středověku městu vládli. Oba symboly se již od roku 1309 objevují na městských pečetích. Kůly byly původně modré (srov. znak [[Lipsko|Lipska]] a [[Saská Kamenice|Chemnitz]]), později však obdržely černou barvu, aby nebyly zaměnitelné právě s&nbsp;těmito městy. Městské barvy jsou tudíž černá a žlutá.

=== Vlajka ===
Vlajka Drážďan je tvořena listem o poměru stran 3:5 se dvěma vodorovnými pruhy – černým a žlutým. Uprostřed listu je umístěn městský znak.<ref>[https://www.fotw.info/flags/de-sx-dd.html Vlajka Drážďan] na [[Flags of the World]]</ref>

== Vývoj městské oblasti a městské části ==
[[Soubor:Dresden planskizze7 1685 (cropped).jpg|náhled|Drážďany, asi 1750|alt=Barevná reprudukce mědirytiny s půdorysem rozšiřujícího se města u ramene Labe s mohutným opevněním]]
[[Soubor:Dresden stadtteile eingemeindungen.png|náhled|Městské části|alt=Barevná reprodukce mapy s legendou, která obsahuje barevně rozlišené městské části současného města]]
[[Soubor:Dresden Altstadt Luftbild Panorama (25181520551).jpg|náhled|Panorama od Starého města k&nbsp;Neustadtu|alt=Barevná fotografie zachycující panorama historického centra města kolem ramene Labe]]
Původně nejstarší část města ležela na pravém břehu Labe, tedy severně od řeky. Tato městská část Staré Drážďany však již neexistuje. Poté, co vyhořela, byla v&nbsp;roce 1732 přestavěna na Nové královské město, což bylo později zkráceno na Neustadt, který se překrýval s&nbsp;dnešním Vnitřním Neustadtem. Jako historické Staré město je dnes nazývána městská část jižně od Labe. Plošší jižní údolí se rozvíjelo dynamičtěji, takže se celé město posunulo na jih. Město se nerozprostírá rovnoměrně, ale následuje údolí Labe v&nbsp;jihovýchodním nebo severozápadním směru. V&nbsp;Drážďanech vyrostla nejprve předměstí, která byla zpočátku opevněná. Začlenění okolních obcí započalo v&nbsp;roce 1835, kdy se Drážďany rozšířily na sever a západ. Od té doby bylo do Drážďan začleněno 65 venkovských obcí, čtyři statky ({{Cizojazyčně|de|Albertstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Wilder Mann}}, {{Cizojazyčně|de|Gorbitzer}} a {{Cizojazyčně|de|Pillnitz Kammergut}}) a město {{Cizojazyčně|de|Klotzsche}}. Venkovské obce začleněné po roce 1990 získaly zvláštní status „městeček“ v&nbsp;rámci nadřazené městské struktury. Nejvýznamnější připojenou jednotkou byl Schönfeld-Weißig na východě města.

Nejen kvůli připojování dalších částí v&nbsp;90. letech 20. století jsou Drážďany rozsáhlým městem s&nbsp;velmi různě strukturovanými okrsky. Mnohé městské části mají dochovaná venkovská centra; některé mají zcela venkovský charakter. Dalšími strukturami jsou předměstí, individuálně rozvíjené oblasti městských vil a panelová sídliště. Nejstarší části původního města jsou dnes téměř všechny součástí okrsků {{Cizojazyčně|de|Altstadt}} a {{Cizojazyčně|de|Neustadt}}. Kromě těchto městských částí ležících za původním městským opevněním mimo městské hradby zahrnuje drážďanský katastr předměstí, která byla z&nbsp;části vybudována podle pokynů saských panovníků a některá nesou i&nbsp;jejich jména ({{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]]}}, {{Cizojazyčně|de|Albertstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Johannstadt}}). Další drážďanská předměstí byla pojmenována podle městských bran nebo dopravních tepen ({{Cizojazyčně|de|Wilsdruffer Vorstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Pirnaische Vorstadt}}) nebo podle – již neexistujících – přírodních prvků ({{Cizojazyčně|de|Seevorstadt}}). {{Cizojazyčně|de|Antonstadt}} je dnes znám pod názvem {{Cizojazyčně|de|Äußere Neustadt}}. Další předměstí pojmenovaná po saských králích si své názvy zachovala. Později se město rozšiřovalo hlavně v&nbsp;19. století, když byly venkovské obce v&nbsp;okolí hustěji zastavěny. Pro jiné části města nebyl po [[První světová válka|první světové válce]] pojem předměstí používán. Od roku 1957 do roku 1991 bylo město rozděleno do pěti městských oblastí Drážďany-střed, -východ, -západ, -jih a -sever.

<gallery mode="packed">
Soubor:Dresden Kaiserpalast Ilgenhaus Pirnaischer Platz um 1910.jpg|Předměstí Pirnaische Vorstadt (kolem roku 1910){{!}}alt=Černobílá fotografie zachycující nároží historizujícího domu s věžičkou obklopeného silnicemi, po kterých jezdí tramvaje
Soubor:Dresden Aeussere Neustadt.jpg|Vnější Neustadt{{!}}alt=Barevná fotografie s průhledem ulicí s auty směrem k nárožnímu domu s věžičkou
Soubor:Dresden-Nordstr.JPG|Radeberger Vorstadt{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující ulici s auty a několik listnatých stromů
Soubor:Dresden Wohnanlage Hansastrasse.jpg|Leipziger Vorstadt{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující blok obytných domů podél asfaltové silnice
Soubor:Dresden Pieschen.jpg|Pieschen – připojeno v&nbsp;roce 1897{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující pohled do ulice se dvěma auty
Soubor:Dresden Trachau.jpg|Trachau – připojeno v&nbsp;roce 1903{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující pohled na bloky obytných domů a nárožní dům s věžičkou
Soubor:Dresden Altkaditz.jpg|Kaditz – připojeno v&nbsp;roce 1903{{!}}alt=Barevná fotografie zachycující trávník s několika venkovskými hrázděnými domy
Soubor:Erlwein-loebtau.jpg|Löbtau – připojeno v&nbsp;roce 1903{{!}}alt=Barevná fotografie zobrazující průhled ulicí lemované dvěma stejnými domy se vstupními portály směrem k průčelí domu s mansardovou střechou
Soubor:Leuben - Neubaugebiet 1.jpg|Leuben – připojeno v&nbsp;roce 1921{{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem na zasněženou městskou oblast s panelovými domy
Soubor:Dresden Altcoschütz 2.JPG|Coschütz – připojeno v&nbsp;roce 1921{{!}}alt=Barevná fotografie s pohledem na malebnou uličku s hrázděnými domy
Soubor:Wachwitz 20060623.jpg|Wachwitz – připojeno v&nbsp;roce 1930{{!}}alt=Barevná fotografie zachycující klidnou hladinu Labe a z části zalesněný břeh s několika domy
</gallery>

=== Městské okrsky a místní části ===
[[Soubor:Ortsamtsbereiche und Ortschaften in Dresden (darkgrey Ortschaften).svg|náhled|Městské okrsky (světle šedá) a místní části (tmavě šedá)|alt=Černobílá grafika s mapou města s vyznačenými barevně rozlišenými částmi]]
Od roku 1991 existuje rozdělení na deset městských částí (pro městská území před rokem 1990) a devět osad (oblasti začleněné po roce 1990). Městské okrsky jsou městské popřípadě místní části územně vymezené 31. prosince 1990, každá z&nbsp;nich má městský úřad, tj. radnici, jakož i&nbsp;obecní radu ve smyslu § 71 saského zákoníku,<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsische Staatskanzlei | titul = Sächsische Gemeindeordnung | url = https://www.revosax.sachsen.de/vorschrift/2754-Saechsische-Gemeindeordnung#p71 | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191126 | vydavatel = Sächsische Staatskanzlei | jazyk = de}}</ref> ve všech důležitých oblastech. Předsedou okresní rady je starosta nebo jím pověřená osoba. Tato pověřená osoba je obvykle vedoucím nebo vedoucím správy městského okrsku (městské části). Čestní členové okresních rad jsou voleni městskou radou podle zastoupení stran a hnutí, které vychází z&nbsp;volebních výsledků ve volbách do městské rady v&nbsp;příslušných obcích. Členové okrskové rady musí mít své trvalé bydliště v&nbsp;příslušné obci.

Okrskem s&nbsp;největším počtem obyvatel je {{Cizojazyčně|de|Blasewitz}}, největší co do rozlohy je {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}}. Centrum Drážďan se nachází v&nbsp;městských částech Staré město ({{Cizojazyčně|de|''Altstadt''}}) a {{Cizojazyčně|de|Neustadt}}. Až do změny hlavního statutu v&nbsp;září 2018 byly městské okrsky označovány pojmem {{Cizojazyčně|de|''Ortsamtsbereiche''}}. Podle toho byly do té doby svolávány městské rady, městské obvodní úřady a vedoucí městských okrsků ({{Cizojazyčně|de|''Ortsbeiräte''}}), místní úřady a vedoucí místních úřadů ({{Cizojazyčně|de|''Ortsamtsleiter''}}). V&nbsp;devíti osadách, které se zčásti skládají z&nbsp;několika místních částí, jsou začleněny do té doby samostatné obce. Pro obce bylo zřízeno celkem pět správních úřadů, pouze město {{Cizojazyčně|de|Altfranken}} je spravováno společně s&nbsp;městem {{Cizojazyčně|de|Cotta}}. Každá lokalita má obecní radu, která je na rozdíl od obecních zastupitelstev osad volena přímo občany obce současně s&nbsp;městskou radou. Každá místní rada si pro svou obec volí svého představeného. Na rozdíl od obecních rad mají místní rady své vlastní rozhodovací pravomoci a své vlastní rozpočty v&nbsp;rámci rozpočtu města. Pokud jejich rozhodovací pravomoci nevyplývají ze saského obecního zákoníku, vládnou pouze v&nbsp;rámci kompetencí příslušné prováděcí dohody, která upravuje jejich pravomoci.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Einführung der Ortschaftsverfassung für das gesamte Stadtgebiet Dresdens | url = http://ratsinfo.dresden.de/vo0050.php?__kvonr=7669&voselect=2686 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191126 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181214132242/http://ratsinfo.dresden.de/vo0050.php?__kvonr=7669&voselect=2686 | nedostupné = ano }}</ref> Největší a nejhustěji osídlenou místní oblastí je {{Cizojazyčně|de|Schönfeld-Weißig}}, která se rozprostírá na Schönfeldské vrchovině. Byla vytvořena z&nbsp;několika bývalých komunit, které se původně spojily v&nbsp;90. letech jako obec {{Cizojazyčně|de|Schönfeld-Weißig}}. Dlouhá léta je neoficiálně diskutováno zavedení místní ústavy pro celé město Drážďany, které bylo v&nbsp;roce 2014 tématem volební kampaně a mělo by být představeno i&nbsp;v&nbsp;rámci následných voleb do městské rady v&nbsp;roce 2019.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Landesdirektion Sachsen trifft Entscheidung zur Hauptsatzung der Stadt Dresden | url = https://www.lds.sachsen.de/index.asp?ID=8177&art_param=371 | datum vydání = 20141203 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191126 | vydavatel = Landesdirektion Sachsen | jazyk = de}}</ref> Novela Saského zákoníku v&nbsp;roce 2018, která posiluje práva místních rad, nakonec zavedení místní ústavy zabránila.
<div class="NavFrame">
<div class="NavHead" style="text-align:left">Drážďanské městské okrsky, osady a městské části v&nbsp;detailu</div>
<div class="NavContent">

{| class="wikitable sortable"
|+ 10 městských okrsků a 9 osad s příslušnými místními a městskými částmi
! Městský okrsek/Osada
! Obyvatelstvo<br />(trvalé bydliště)<br />''<small>(31. prosince 2017)</small>''
! Plocha<br />v km²
! Hustota zalidnění<br />v obyv./km²
! class="unsortable"| '''Městské části/Místní části'''
|-
| {{Cizojazyčně|de|Altstadt}} || 57 958 || 16,97 || 3415 || {{Cizojazyčně|de|Innere Altstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Friedrichstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Johannstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Pirnaische Vorstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Seevorstadt}} a {{Cizojazyčně|de|Wilsdruffer Vorstadt}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Neustadt}} || 50 871 || 14,79 || 3440 || {{Cizojazyčně|de|Albertstadt}}, {{Cizojazyčně|de|Äußere Neustadt}}, {{Cizojazyčně|de|Innere Neustadt}}, {{Cizojazyčně|de|Leipziger Vorstadt}} a {{Cizojazyčně|de|Radeberger Vorstadt}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Pieschen}} || 53 532 || 16,21 || 3303 || {{Cizojazyčně|de|Pieschen, Trachenberge, Mickten, Kaditz, Trachau}} a {{Cizojazyčně|de|Übigau}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Klotzsche}} || 20 782 || 27,07 || 768 || {{Cizojazyčně|de|Klotzsche, Hellerau, Hellerberge}} a {{Cizojazyčně|de|Wilschdorf}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}} || 20 500 || 68,80 || 298 || {{Cizojazyčně|de|Loschwitz, Weißer Hirsch, Rochwitz, Wachwitz, Niederpoyritz, Hosterwitz, Söbrigen, Oberpoyritz, Bühlau, Pillnitz}} a {{Cizojazyčně|de|Dresdner Heide}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Blasewitz}} || 88 917 || 14,49 || 6136 || {{Cizojazyčně|de|Blasewitz, Striesen, Tolkewitz, Gruna, Dobritz}} a {{Cizojazyčně|de|Seidnitz}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Leuben}} || 39 270 || 13,05 || 3010 || {{Cizojazyčně|de|Leuben, Laubegast, Alttolkewitz, Kleinzschachwitz, Zschieren, Meußlitz, Großzschachwitz, Sporbitz}} a části {{Cizojazyčně|de|Niedersedlitz}} a {{Cizojazyčně|de|Dobritz}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Prohlis}} || 58 028 || 21,15 || 2744 || {{Cizojazyčně|de|Großluga, Kleinluga, Kauscha, Leubnitz-Neuostra, Lockwitz, Nickern, Niedersedlitz, Prohlis, Reick, Strehlen, Torna}} a části {{Cizojazyčně|de|Mockritz}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Plauen}} || 57 413 || 15,79 || 3637 || {{Cizojazyčně|de|Plauen, Südvorstadt, Coschütz, Gittersee, Kaitz, Kleinpestitz, Mockritz, Gostritz, Räcknitz}} a {{Cizojazyčně|de|Zschertnitz}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Cotta}} || 74 289 || 19,38 || 3833 || {{Cizojazyčně|de|Briesnitz, Kemnitz, Stetzsch, Cotta, Omsewitz, Leutewitz, Gorbitz, Wölfnitz, Löbtau, Naußlitz, Roßthal, Dölzschen}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Altfranken}} || 1118 || 1,28 || 873 ||
|-
| {{Cizojazyčně|de|Cossebaude}} || 5758 || 8,04 || 716 || {{Cizojazyčně|de|Gohlis, Niederwartha, Cossebaude, Neu-Leuteritz}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Gompitz}} || 3272 || 11,72 || 279 || {{Cizojazyčně|de|Gompitz, Ockerwitz, Pennrich, Roitzsch, Steinbach, Unkersdorf, Zöllmen}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Langebrück}} || 3913 || 6,95 || 563 ||
|-
| {{Cizojazyčně|de|Mobschatz}} || 1468 || 8,50 || 173 || {{Cizojazyčně|de|Alt-Leuteritz, Brabschütz, Merbitz, Mobschatz, Podemus}} a {{Cizojazyčně|de|Rennersdorf}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Oberwartha}} || 432 || 2,03 || 213 ||
|-
| {{Cizojazyčně|de|Schönborn}} || 504 || 5,20 || 97 ||
|-
| {{Cizojazyčně|de|Schönfeld-Weißig}} || 13 086 || 41,34 || 317 || {{Cizojazyčně|de|Borsberg, Cunnersdorf, Eschdorf, Gönnsdorf, Krieschendorf, Malschendorf, Pappritz, Reitzendorf, Rockau, Rossendorf, Schönfeld, Schullwitz, Weißig}} a {{Cizojazyčně|de|Zaschendorf}}
|-
| {{Cizojazyčně|de|Weixdorf}} || 5987 || 15,49 || 387 || {{Cizojazyčně|de|Weixdorf, Marsdorf, Lausa, Friedersdorf}} a {{Cizojazyčně|de|Gomlitz}}
|}
</div></div>

=== Původ názvů městských částí ===
Řada názvů drážďanských městských částí je [[Lužická srbština|lužickosrbského]] původu. Typickým zakončením názvu bývá „-itz“ a rovněž [[sufix]] „-witz“. Obě zakončení mají [[Adjektivum od toponyma|adjektivní]] funkci; první je odvozeno od [[Apelativum|apelativ]], druhé od osobních jmen ve smyslu [[Patronymum|patronyma]]. -nitz není [[Etymologie|etymologicky]] žádnou [[Koncovka (mluvnice)|koncovkou]], nýbrž spojením [[Znělost|znělého]] -n s&nbsp;koncovkou -itz.<ref>{{Citace monografie | titul = Deutsches Ortsnamenbuch | url = | editoři = Manfred Niemeyer | vydavatel = De Gruyter | místo = Berlin/Boston | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 293 | isbn = 978-3-11-018908-7 | jazyk = de}}</ref> Následkem osidlování východních území docházelo ke zpětnému poněmčování těchto místních názvů. Například osada {{Cizojazyčně|de|Leutewitz}} se nejdříve jmenovala Ludiwice „u&nbsp;Ludischen, tj. míněno u&nbsp;lidí z&nbsp;Ludu, vesnice Ludu“. {{Cizojazyčně|de|Pillnitz}} bylo původně nazýváno {{Cizojazyčně|de|Belenewitz}} „Belanova vesnice“. Jiné místní názvy byly vytvořeny podle geografických znaků; takže {{Cizojazyčně|de|Klotzsche}} znamená „vyklučený les“. Velmi málo míst má, jako např. {{Cizojazyčně|de|Langebrück}}, svůj původ v&nbsp;německém jazyce. (Novější) místní jména {{Cizojazyčně|de|„Weißer Hirsch“}} a {{Cizojazyčně|de|„Wilder Mann“}} odkazují na hostince, které se nacházely v&nbsp;těchto okrajích města. Název městské části {{Cizojazyčně|de|Gittersee}} je lidovou etymologií, která se vyvinula se ze slovanského slova „Geterssin“.

== Obyvatelstvo ==
=== Vývoj počtu obyvatel ===
[[Soubor:Einwohnerentwicklung von Dresden - ab 1871.svg|náhled|upright=1.4|Vývoj počtu obyvatel v&nbsp;Drážďanech v&nbsp;letech 1871–2018|alt=Černobílá grafika s grafem, který znázorňuje počet obyvatel ve vybraném období]]
Na začátku 20. století byly Drážďany jedním z&nbsp;pěti nejlidnatějších měst Německa. V&nbsp;roce 1933 byla s&nbsp;642 143 obyvateli dosažena dosud nejvyšší hodnota v&nbsp;historii města. Sčítání lidu dne 17. května 1939 zaznamenalo 629 713 obyvatel, z&nbsp;toho 281 379 mužů a 348 334 žen. Během druhé světové války populace města klesla na asi 468,000 osob (sčítání lidu v&nbsp;roce 1946). Do poloviny 80. let se počet obyvatel zvýšil na přibližně 520 000 osob. Poté pod vlivem migrace a suburbanizace trvale klesal počet obyvatel s&nbsp;trvalým bydlištěm na přibližně 453 000 obyvatel v&nbsp;roce 1998, a to i&nbsp;navzdory začlenění některých menších oblastí v&nbsp;50. letech. Potom se počet zvýšil s&nbsp;dalšími připojenými územími a nadále se trvale zvyšuje mírným přebytkem migrace a nově narozených. Dne 30. června 2006 dosáhla populace přesně 500 068 osob (pouze trvalé bydliště). Dne 12. srpna 2006 přesáhl díky nově narozeným symbolické hranice 500 000 osob. S&nbsp;více než 6 000 narozenými (v&nbsp;roce 2012) byly Drážďany do roku 2014 považovány za „hlavní město nově narozených“ mezi německými velkoměsty. Dne 31. prosince 2017 žilo v&nbsp;Drážďanech podle registračních registrů 557 098 obyvatel s&nbsp;hustotou zalidnění 1 696 obyvatel na kilometr čtvereční.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Bevölkerung & Gebiet | url = https://www.dresden.de/de/leben/stadtportrait/statistik/bevoelkerung-gebiet.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20190411 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref> 31. prosince 2018 mělo podle registračního rejstříku v&nbsp;Drážďanech trvalé bydliště 560 641 obyvatel. Drážďany byly v roce 2019 na 44. místě v&nbsp;žebříčku [[Seznam největších měst v Evropské unii|největších měst Evropské unie]].
{{Více obrázků
 | obrázek1 = Dresden population by km².svg{{!}}alt=Barevná grafika znázorňující hustotu zalidnění Drážďan v jednotlivých městských částech
 | velikost obrázku1 = 230px
 | popisek1 = Populace Drážďan v km²

 | obrázek2 = Bevoelkerungspyramide Dresden 2011.png{{!}}alt=Barevná grafika znázorňující věkovou pyramidu podle počtu obyvatel ve vybraných věkových rozmezích
 | velikost obrázku2 = 250px
 | popisek2 = Struktura obyvatelstva podle věku
}}
=== Migrace ===
'''Němci migračního původu''': K 31. prosinci 2018 žilo ve městě asi 23&nbsp;176 osob, které pocházely ze zahraničí a zároveň měly německou státní příslušnost. Tento údaj odpovídá 4,1 % ze všech obyvatel Drážďan.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Migration, Integration & Asyl | url = https://www.dresden.de/de/leben/gesellschaft/migration.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20191118 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref><ref name="M" >{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Bevölkerungsbestand | url = https://www.dresden.de/de/leben/stadtportrait/statistik/bevoelkerung-gebiet/Bevoelkerungsbestand.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20190924 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>

'''Cizinci/uprchlíci/žadatelé o&nbsp;azyl''': Podíl cizinců (obyvatel bez německé státní příslušnosti) stoupl 31. prosince 2018 na 8,0 procent. Od roku 2010 do roku 2018 vystoupal podíl cizinců z&nbsp;4,7 na 8,00 %, respektive z&nbsp;24 692 na 44&nbsp;665 osob.<ref name="M"/> Mezi cizinci jsou početně nejvíce zastoupeny osoby ze [[Sýrie]] (512 osob), [[Eritrea|Eritreje]] (2016), [[Čína|Číny]] (172), [[Indie]] (129), [[Tunisko|Tuniska]] (109) a [[Libye]] (78). V&nbsp;roce 2013 přijaly Drážďany 1 333 žadatelů o&nbsp;azyl, v&nbsp;roce 2014 dosáhl jejich počet 1 740 osob. V&nbsp;červenci 2015 žilo ve městě asi 2&nbsp;600 žadatelů o&nbsp;azyl. Na základě rostoucího počtu uprchlíků plánovaly Drážďany uvést do provozu 14 nových dočasných ubytoven. Uvažovalo se rovněž o&nbsp;zvýšení počtu těchto ubytoven na 19.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Asyl in Dresden | url = https://www.dresden.de/de/leben/gesellschaft/migration/asyl.php | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = 20191024 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>
=== Dialekt ===
Stejně jako jiná velkoměsta mají i&nbsp;Drážďany vlastní [[Nářečí|dialekt]], který je variantou jednoho z [[Hornosaské dialekty|hornosaských nářečí]], konkrétně tzv. [[Míšeňské dialekty|jihovýchodního míšeňského dialektu]] (''Südostmeißnisch''). Drážďanský dialekt se vyznačuje specifickou [[Hláska|hláskovou]] skladbou, [[Prozódie (lingvistika)|prozódií]], větnou melodií i&nbsp;vlastním [[Slovní zásoba|lexikem]]. V&nbsp;tomto nářečí, jež se vyskytuje v&nbsp;prostoru Drážďany-[[Míšeň]]-[[Pirna]], dochází k&nbsp;[[Střídnice|hláskovým změnám]], např. {{Cizojazyčně|de|Kleid → „Kleed“, Baum → „Boom“}}. Dalším typickým znakem je to, že obyvatelé Drážďan říkají místo {{Cizojazyčně|de|„nein“ „ni“}}, místo {{Cizojazyčně|de|„ich weiß nicht“}} se zde říká {{Cizojazyčně|de|„schweeßni“}} a místo {{Cizojazyčně|de|„haben wir sie“}} zase {{Cizojazyčně|de|„hammorse“}}. {{Cizojazyčně|de|„Ja“}} je potom vyslovováno jako {{Cizojazyčně|de|„nu“}} apod. Toto regionální zabarvení činí z&nbsp;drážďanské němčiny mezi Němci ten nejméně sympatický dialekt, a to i&nbsp;přesto, že je srozumitelnější než bavorština nebo švábština. Tato devalvace drážďanského, popř. saského dialektu patrně souvisí s&nbsp;historickými důvody, zejména s&nbsp;mocenským úpadkem Saska po [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]].<ref>{{Citace elektronického periodika | jméno = Katrin | titul = Linguistin im DNN-Interview: "Die Dresdner sollten sich zu ihrem Dialekt bekennen" | periodikum = Dresdner neueste Nachrichten | odkaz na periodikum = | datum vydání = 20150909 | datum přístupu = 20191124 | url = https://www.dnn.de/Dresden/Lokales/Linguistin-im-DNN-Interview-Die-Dresdner-sollten-sich-zu-ihrem-Dialekt-bekennen | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20200607003151/https://www.dnn.de/Dresden/Lokales/Linguistin-im-DNN-Interview-Die-Dresdner-sollten-sich-zu-ihrem-Dialekt-bekennen | datum archivace = 2020-06-07 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Mitteldeutscher Rundfunk | odkaz na korporaci = Mitteldeutscher Rundfunk | titul = Die sächsischen Dialekte im Überblick | url = https://www.mdr.de/sachsen/mundart/saechsische-dialekte100.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Mitteldeutscher Rundfunk | jazyk = de}}</ref>

== Náboženský život ==
[[Soubor:Blick auf Frauenkirche Dresden - geo.hlipp.de - 25562.jpg|náhled|Pohled na Frauenkirche z&nbsp;nádvoří Rezidenčního zámku|alt=Barevná fotografie s průhledem kamenným obloukem na nádvoří rezidenčního zámku směrem ke kupoli kostela Frauenkirche]]
Reformace se v&nbsp;Drážďanech prosadila v&nbsp;roce 1539. Asi od roku 1571 bylo již město striktně [[Luteránství|luteránské]]. V&nbsp;roce 1661 se zde poprvé opět konaly katolické bohoslužby. Když byl kurfiřt [[August II. Silný|Fridrich August I.]] coby August II. korunován polským králem, přihlásil se se svým dvorem ke [[Katolicismus|katolické víře]]. Katolické farnosti však byly s&nbsp;těmi evangelickými zrovnoprávněny až v&nbsp;roce 1807 a zůstaly počtem farníků nepatrnou menšinou. V&nbsp;souvislosti se zánikem monarchie došlo v&nbsp;Sasku k&nbsp;oddělení církve a státu, což vedlo roku 1922 k&nbsp;volbě prvního zemského evangelického biskupa.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Ev.-luth. Landeskirchenamt Sachsens | titul = Fakten und Zahlen : Geschichte | url = https://www.evlks.de/wir/fakten-und-zahlen/geschichte/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Ev.-luth. Landeskirchenamt Sachsens | jazyk = de}}</ref> V&nbsp;období NDR poklesl podíl členů evangelických církevních obcí z&nbsp;85 % (1949) na 22 % (1989). V&nbsp;roce 1980 se Drážďany staly sídlem katolického biskupa a [[Děkanát Drážďany|děkanátu]] [[Diecéze drážďansko-míšeňská|diecéze drážďansko-míšeňské]], pročež byl někdejší dvorní [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|kostel Nejsvětější Trojice]] ({{Cizojazyčně|de|''Hofkirche''}}) povýšen na [[Katedrála|katedrálu]].

81,3 % z&nbsp;počtu obyvatel Drážďan je dnes bez konfese. Na konci roku 2018 patřilo 78 782 obyvatel (14,1 %) k&nbsp;některé z&nbsp;evangelicko-luterských obcí a 25 776 (4,6 %) k&nbsp;římsko-katolické církvi.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Faktum Dresden : Sachsens Landeshauptstadt in Zahlen 2018/2019 | url = https://www.dresden.de/media/pdf/statistik/pdfBrFaktumdt18_Net.pdf | datum vydání = 2019 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref> Městské zastupitelstvo odhaduje počet členů dalších křesťanských církví, jako je např. ruská pravoslavná církev, svobodné církve a ne-křesťanská náboženská společenství na přibližně 5000 osob. V&nbsp;Drážďanech žije asi 760 [[Židé|Židů]]. Dalšími registrovanými náboženskými komunitami jsou [[Islám|muslimská]], [[Buddhismus|buddhistická]] a [[Hinduismus|hinduistická]] společenství a komunita [[Bahá’í|baháistů]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Weitere Glaubensgemeinschaften | url = https://www.dresden.de/de/leben/stadtportrait/kirchen/glaubensgemeinschaften.php | datum vydání = | datum aktualizace = 20170109 | datum přístupu = 20191124 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>

== Politika a správa ==
=== Městská správa ===
[[Soubor:Dresden Rathaus 2.jpg|náhled|Nová radnice|alt=Barevná fotografie s pohledem na veřejné prostranství s trávníkem, v jehož středu je velká budova na centrálním půdoryse s mohutnou výraznou věží z pískovcových kvádrů]]
Celkem 70 městských rad v&nbsp;Drážďanech je voleno na dobu pěti let podle saského vícehlasého systému obvyklého na komunální úrovni vždy třemi hlasy, což umožňuje kumulaci a panašování. Město samotné je před každou místní volbou rozděleno do volebních obvodů, které jsou založeny na přibližně stejném počtu voličů, čímž se ovšem jejich hranice jednu volbu od druhé posouvají. Rozdělení křesel v&nbsp;městské radě se počítá podle [[D'Hondtova metoda|D'Hondtovy metody]] (§ 22 KomWG) a na tomto základě jsou nejprve podle příslušného nejvyššího počtu hlasů ve volebním obvodu a poté podle získaných preferenčních hlasů v&nbsp;příslušném volebním obvodu, zvoleny jednotlivé osoby.

Hlavním orgánem města je městská rada, jež vykonává své zákonné pravomoci, vydává obecně platná nařízení a řeší rozhodnutí, která musí městská správa (včetně starostů) přijímat. Jako orgán se zabývá záležitostmi, které jsou mimo jurisdikci primátora. Členové každé strany městské rady tvoří jednotlivé frakce. Městské rady pracují v&nbsp;jedenácti rozhodovacích výborech a v&nbsp;jednom poradním výboru a účastní se také sedmi poradních sborů.<ref>{{Citace monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Faktum Dresden. Die sächsische Landeshauptstadt in Zahlen. 2012/2013 | url = | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | místo = Dresden | rok vydání = 2012 | vydání = 20 | strany = 10 | isbn = | jazyk = de}}</ref> Jednotlivý člen má právo na rozsáhlé dotazovací právo na informace, jakož i&nbsp;právo na nahlédnutí do spisu.

Primátor ({{Cizojazyčně|de|''Oberbürgermeister''}}) je výlučně zodpovědný za řízení města podle spolkového a státního práva. Řídí správu města, odpovídá za každodenní jednání a zastupuje město navenek. V&nbsp;souladu s&nbsp;ustanoveními Saského městského zákoníku (SächsGemO) je občany volen přímo na dobu sedmi let. Pomáhá mu sedm supervizorů, kteří jsou odpovědní za jednotlivé poradní orgány a odpovídají za jejich správu. Primátorka Helma Orosz odešla v&nbsp;roce 2015 ze zdravotních důvodů předčasně do důchodu. Jejím zástupcem, který byl od roku 2008 prvním starostou, se stal [[Dirk Hilbert]] ([[Svobodná demokratická strana|FDP]]). Dne 5. července 2015 byl ve druhém hlasování s&nbsp;54,2 % hlasů zvolen do funkce primátora. Město Drážďany má 6 500 zaměstnanců, kteří jsou rozmístěni na více než 50 místech ve městě.

=== Městská rada ===
Při posledních komunálních volbách 26. května 2019 byla zvolena následující městská rada:<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = IVU Traffic Technologies AG | titul = Stadtratswahl 2019 | url = http://wahlen.dresden.de/2019/srw/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191126 | vydavatel = | jazyk = de}}</ref>
[[Soubor:Dirk Hilbert 2009 (cropped).jpg|náhled|[[Dirk Hilbert]], úřadující primátor Drážďan ([[Svobodná demokratická strana|FDP]])|alt=Barevná fotografie muže ve středním věku s pleší a v obleku s kravatou]]
{| class="wikitable zebra" style="text-align:right;"
|-
! colspan="2" style="text-align:left; vertical-align:top;"|Strany a volební sdružení
! Počet procent<br />2019<br />
! Místa<br />2019
! Počet procent<br />2014
! Místa<br />2014
|-
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Grüne}}
|style="text-align:left;"|[[Svaz 90/Zelení]]
| 20,5
| 15
| 15,7
| 11
|-
|style="text-align:left;"|CDU
|style="text-align:left;"|[[Křesťanskodemokratická unie]]
| 18,3
| 13
| 27,6
| 21
|-
|style="text-align:left;"|AfD
|style="text-align:left;"|[[Alternativa pro Německo]]
| 17,1
| 12
| 7,0
| 5
|-
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Linke}}
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|[[Die Linke]]}}
| 16,2
| 12
| 20,9
| 15
|-
|style="text-align:left;"|SPD
|style="text-align:left;"|[[Sociálnědemokratická strana Německa]]
| 8,8
| 6
| 12,8
| 9
|-
|style="text-align:left;"|FDP
|style="text-align:left;"|[[Svobodná demokratická strana]]
| 7,5
| 5
| 5,0
| 3
|-
|style="text-align:left;"|FW
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Freie Wähler Dresden}}
| 5,3
| 4
| 0,1
| –
|-
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Piraten}}
|style="text-align:left;"|[[Pirátská strana Německa]]
| 2,4
| 1
| 3,3
| 2
|-
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Die PARTEI}}
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Partei für Arbeit, Rechtsstaat, Tierschutz, Elitenförderung und basisdemokratische Initiative}}
| 1,8
| 1
| 0,9
| –
|-
|style="text-align:left;"|FB
|style="text-align:left;"|{{Cizojazyčně|de|Bündnis Freie Bürger Dresden}}
| 1,5
| 1
| 5,3
| 2
|-
|style="text-align:left;"|NPD
|style="text-align:left;"|[[Nationaldemokratische Partei Deutschlands]]
| 0,6
| –
| 2,8
| 2
|-
| colspan="2"| Ostatní
| colspan="2"| –
| 3,9
| –
|- class="hintergrundfarbe5"
|style="text-align:left;" colspan="2"|'''Celkem'''
| '''100,0'''
| '''70'''
| '''100,0'''
| '''70'''
|- class="hintergrundfarbe5"
|style="text-align:left;" colspan="2"|'''Volební účast v procentech'''
|colspan="2"|'''66,9'''
|colspan="2"|'''49,0'''
|-
|}

=== Témata komunální politiky nadregionálního významu ===
[[Soubor:Waldschlößchenbrücke - Dresden, Germany - DSC09192.JPG|náhled|Waldschlößchenbrücke, 2013|alt=Barevná fotografie s pohledem na moderní obloukový most přes Labe]]
'''Spor o&nbsp;stavbu mostu'''
Stavba nového mostu přes Labe nazvaného {{Cizojazyčně|de|[[Waldschlößchenbrücke]]}} vyvolala rozbouřenou debatu, jakmile organizace [[UNESCO]] považovala stavbu mostu za natolik důležitou, že pohrozila Drážďanům odebráním titulu Světové kulturní dědictví 2009. Občané však rozhodli pro stavbu mostu, takže v&nbsp;listopadu 2007 byla zahájena výstavba, v&nbsp;srpnu 2013 pak byl otevřen nový most.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Drážďanech otevřeli most, kvůli němuž město vyškrtli ze seznamu UNESCO
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/otevreni-mostu-v-drazdanech.A130825_163300_zahranicni_ert
| datum vydání = 2013-08-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-04-03
}}</ref> V&nbsp;důsledku toho Drážďany ztratily titul Světové kulturní dědictví 2009.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = UNESCO vyškrtlo Drážďany ze seznamu světového dědictví {{!}} Svět
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/svet/unesco-vyskrtlo-drazdany-ze-seznamu-svetoveho-dedictvi.A090625_210602_ln_zahranici_ter
| datum vydání = 2009-06-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-04-03
}}</ref>

'''Oddlužení města prodejem společnosti Woba'''

V&nbsp;březnu 2006 se městská rada rozhodla prodat bytovou společnost Woba Dresden s&nbsp;47 000 byty americké investiční společnosti Fortress Investment Group LLC. Díky tomu se Drážďany staly prvním prakticky oddluženým městem v&nbsp;Německu. Prodej byl kontroverzní a vyvolal širokou mediální reakci. Byl zajištěn rozsáhlou sociální chartou zahrnující mj. právo na bezplatné přednostní právo na 8 000 bytů po celých 20 let, jakož i&nbsp;ochranu nájemníků, četná omezení ukončení a zvýšení nájemného. Dne 21. června 2007 přijala městská rada v&nbsp;hlavním statutu města zákaz dluhu s&nbsp;37 až 12 hlasy (9 členů se zdrželo hlasování). Zatímco v&nbsp;roce 2006, v&nbsp;době prodeje, byl trh s&nbsp;nemovitostmi v&nbsp;Drážďanech charakterizován vysokou mírou neobsazenosti, v&nbsp;posledních letech investoři, jako je Capital Holding S.A. a Intershop Holding AG ({{Cizojazyčně|de|''MiKa-Quartier''}}), Adler Real Estate AG ({{Cizojazyčně|de|''Hufewiesen Alttrachau''}}) nebo Immokles AG ({{Cizojazyčně|de|''Lingner Altstadtgarten Dresden''}}) objevují trh s&nbsp;nemovitostmi v&nbsp;Drážďanech jako investici s&nbsp;velkou návratností. Poměr nákladů na bydlení představuje v&nbsp;Drážďanech 32 % celkového příjmu rodin, což město řadí na 4 místo, prakticky na stejnou úroveň jako [[Norimberk]]. Politická řešení tohoto problému, jako je např. odkup bývalého městského bydlení, uplatňovaný například v&nbsp;Berlíně, nebo založení státních bytových společností, jak je obvyklé například v&nbsp;Bavorsku, nepřipadají v&nbsp;Drážďanech v&nbsp;úvahu, protože je třeba zachovat status městské dluhové svobody.

'''Neumarkt'''

[[Soubor:Dresden Luftbild Stadtteil Altstadt Ostansicht 2005.jpg|náhled|Staré město s&nbsp;náměstími Neumarkt a Postplatz (2005)|alt=Barevná fotografie s pohledem shora na hustě zastavěné centrum města]]
Znovupostavení náměstí {{Cizojazyčně|de|Neumarkt}} – v&nbsp;jakékoli podobě, ať už moderní nebo historizované – dokládá mezinárodní zájem o&nbsp;drážďanskou architekturu. Kvůli tomuto sporu byla založena Společnost Historischer Neumarkt Dresden.

'''Opatření proti pravicovému extremismu'''

Městská rada v&nbsp;Drážďanech přijala 30. října 2019 politické prohlášení proti pravicovému extremismu. To bylo v&nbsp;mezinárodním i&nbsp;národním zpravodajství interpretováno jako stav ohrožení [[Neonacismus|neonacismem]]. Primátor [[Dirk Hilbert|Hilbert]] se od této formulace distancoval až o&nbsp;několik hodin později. Deklarace byla přijata napříč všemi frakcemi na základě hlasování SPD, Aliance 90/Zelení, [[Die Linke]], [[Svobodná demokratická strana|FDP]] a bezpartijních a předpokládá „posílení struktur demokratické každodennosti“, „důraz na občanství a svornost občanské společnosti oddané lidským právům“. Jejím cílem je podpora a pomoc obětem pravicového násilí, důsledné stíhání pachatele a zamezení šíření lidem nepřátelských a extrémně pravicových postojů na veřejných místech.

=== Zastoupení v&nbsp;Bundestagu ===
Volební obvod 159 (Drážďany I) zahrnuje okresy jižně od Labe s&nbsp;výjimkou některých západních oblastí. V&nbsp;tomto volebním obvodu je zástupcem poslanec Markus Reichel zvoleným za CDU.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ergebnisse Dresden I - Die Bundeswahlleiterin
| periodikum = www.bundeswahlleiterin.de
| url = https://www.bundeswahlleiterin.de/bundestagswahlen/2021/ergebnisse/bund-99/land-14/wahlkreis-159.html
| datum přístupu = 2024-02-13
}}</ref>

Volební obvod 160 (Drážďany II) zahrnuje všechny části města severně od Labe a některé západně od Labe a sahá až do okresu Míšeň. Zástupcem tohoto volebního obvodu je Lars Rohwer z&nbsp;CDU.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ergebnisse Dresden II – Bautzen II - Die Bundeswahlleiterin
| periodikum = www.bundeswahlleiterin.de
| url = https://www.bundeswahlleiterin.de/bundestagswahlen/2021/ergebnisse/bund-99/land-14/wahlkreis-160.html
| datum přístupu = 2024-02-13
}}</ref>

Dále jsou reprezentovány zemskými listinami příslušných stran [[Katja Kippingová]] ({{Cizojazyčně|de|Die Linke}}) a Stephan Kühn (Zelení) a míšeňská členka {{Cizojazyčně|de|Bundestagu}} Susann Rüthrich (SPD).
=== Partnerská města ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1988-0121-323, Dresden, Städtepartnerschaft, Wolfgang Berghofer (cropped).jpg|náhled|Dne 14. prosince 1987 podepsali drážďanský primátor Wolfgang Berghofer (vpravo), a prezident úřední rady a 1. starosta města Hamburku Klaus von Dohnanyi dohodu o&nbsp;rozvoji komunálních vztahů v&nbsp;plenárním sále radnice v&nbsp;Drážďanech|alt=Černobílá fotografie s pohledem na čelní místo konferenčního sálu s cedulí s městskými znaky, na němž tři muži podepisují dohodu.]]
*{{partnerské město|Vratislav (město)|rok=1959}}
* {{partnerské město|Coventry|rok=1959}}
* {{partnerské město|Petrohrad|rok=1961}}
* {{partnerské město|Skopje|rok=1967}}
* {{partnerské město|Ostrava|rok=1971}}
* {{partnerské město|Brazzaville|rok=1975}}
* {{partnerské město|Florencie|rok=1978}}
* {{partnerské město|Hamburk|rok=1987}}
* {{partnerské město|Rotterdam|rok=1988}}
* {{partnerské město|Štrasburk|rok=1990}}
* {{partnerské město|Salcburk|rok=1991}}
* {{partnerské město|Columbus (Ohio)|rok=1992}}
* {{partnerské město|Chang-čou|rok=2009}}

=== Konzuláty a zahraniční mise ===
Vedle českého generálního konzulátu se v&nbsp;Drážďanech nacházejí honorární konzuláty [[Dánsko|Dánska]], [[Ekvádor]]u, [[Finsko|Finska]], [[Itálie]], [[Kapverdy|Kapverd]], [[Kazachstán]]u, [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Litva|Litvy]], [[Lucembursko|Lucemburska]], [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Rakousko|Rakouska]], [[Panama|Panamy]], [[Filipíny|Filipín]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Slovinsko|Slovinska]], [[Španělsko|Španělska]], [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]], [[Jižní Korea|Jižní Koreje]] a [[Maďarsko|Maďarska]]. Kromě toho je v&nbsp;Drážďanech Institut français.

== Kultura ==
[[Soubor:Dresden bei Nacht.jpg|náhled|Terasovitý břeh Labe|alt=Barevná fotografie s pohledem na osvětlené městské panorama s věžemi kostelů v době setmění]]
Drážďany jsou světovým městem kultury a umění a od roku 2004 do roku 2009 byly na seznamu světového dědictví UNESCO. Ve městě je přes 50 muzeí, více než 35 divadel a kabaretů a vynikajících souborů. Významné akce přitahují každý rok domácí i&nbsp;zahraniční hosty. Každoročně se uděluje Umělecká cena města Drážďany.<ref>{{Citace monografie
 | titul = Kulturverführer Dresden
 | url = 
 | vydavatel = Helmut Metz Verlag
 | místo = Hamburg 
 | rok vydání = 2012
 | vydání = 
 | počet stran = 208
 | kapitola = 
 | strany = 5–7
 | isbn = 978-3-937742-41-0
 | jazyk = de
}}</ref>

=== Divadlo ===
[[Soubor:Semperoper Dresden.jpg|náhled|Semperova opera|alt=Barevná fotografie s nočním pohledem na osvětlenou historizující budovu Semperovy opery s rozsvíceným kandelábrem a jezdeckým pomníkem v pozadí]]
Saská státní opera v&nbsp;Drážďanech byla založena v&nbsp;roce 1841 na svém nynějším místě ve známé budově [[Semperova opera|Semperovy opery]]. Tato budova byla ve své historii dvakrát zničena. Celkově vzato byla Státní opera po více než 50 let své 160leté historie nucena hrát na jiném místě než v&nbsp;Semperově opeře. V&nbsp;Semperově opeře a jejích předchůdkyních byly mj. v&nbsp;premiéře uvedeny opery [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] a [[Richard Strauss|Richarda Strausse]]. Orchestrem opery je {{Cizojazyčně|de|Sächsische Staatskapelle Dresden}} (viz sekce Hudba). Semperova opera má rovněž komorní scénu {{Cizojazyčně|de|„Semper Zwei“}}.<ref name="KDT" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Theater : Im on und off, s. 7–45.</ref>

[[Státní divadlo v Drážďanech]] (Staatsschauspiel Dresden) provozuje {{Cizojazyčně|de|„Schauspielhaus“}} – všeobecně nazývaný {{Cizojazyčně|de|„Großes Haus“}} –, což je největší divadlo ve městě, a rovněž {{Cizojazyčně|de|„Kleines Haus“}} v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Glacisstraße}}. Na Divadelním náměstí {{Cizojazyčně|de|([[Theaterplatz (Drážďany)|Theaterplatz]]}}) se nachází divadlo {{Cizojazyčně|de|Theaterkahn Dresden}}, což je scéna na palubě lodi. Státní opereta v&nbsp;Drážďanech sídlí v&nbsp;bývalé elektrárně na fosilní palivo {{Cizojazyčně|de|Kraftwerk Mitte}}.<ref name="KDT" />

Nejvýznamnějšími kabarety ve městě jsou {{Cizojazyčně|de|„Die Herkuleskeule“}}, {{Cizojazyčně|de|„Breschke & Schuch“}}, {{Cizojazyčně|de|„Comödie Dresden“}} a {{Cizojazyčně|de|„Boulevardtheater Dresden“}}.<ref name="KDT" />

Divadlo moderních forem je zastoupeno scénou {{Cizojazyčně|de|Theater Junge Generation}}, ke které patří i&nbsp;loutkové divadlo {{Cizojazyčně|de|Puppentheater}}, dále {{Cizojazyčně|de|neubauLABOR}} sídlící v&nbsp;budově {{Cizojazyčně|de|„Kleines Haus“}} a zvláště {{Cizojazyčně|de|Festspielhaus Hellerau}}, v&nbsp;němž sídlí Evropské centrum umění. Další divadla a scény jsou {{Cizojazyčně|de|Societaetstheater}}, {{Cizojazyčně|de|„die bühne“}}, {{Cizojazyčně|de|„Das Projekttheater“}} stejně jako {{Cizojazyčně|de|„Theaterruine St. Pauli“}} v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Neustadtu}} a {{Cizojazyčně|de|„Boulevardtheater Dresden“}}. Představení se konají také pod záštitou kulturních spolků {{Cizojazyčně|de|„Mimenstudio Dresden e. V.“}}, {{Cizojazyčně|de|„Kulturverein riesa efau“}} a {{Cizojazyčně|de|„Motorenhalle – Projektzentrum für zeitgenössische Kunst“}}, město je rovněž domovskou scénou tanečního divadla {{Cizojazyčně|de|Tanztheater Derewo}}.<ref name="KDT" />

=== Hudba ===
[[Soubor:Semperoper at night.jpg|náhled|Semperova opera v&nbsp;noci|alt=Barevná fotografie s nočním pohledem na průčelí historizující budovy Semperovy opery]]
[[Soubor:Kulturpalast Dresden-1.jpg|náhled|Palác kultury znovuotevřený v&nbsp;roce 2017|alt=Barevná fotografie na moderní budovu ve stylu brutalismu, za níž ční dvě věže]]
[[Soubor:Dresdner kreuzchor kreuzkirche 2012.jpg|náhled|Dresdner Kreuzchor v&nbsp;Kreuzkirche (2012)|alt=Barevná fotografie s chlapci v oblecích, kteří v ruce drží notové party]]
V&nbsp;Drážďanech sídlí vícero slavných orchestrů a sborů.

{{Cizojazyčně|de|[[Sächsische Staatskapelle Dresden]]}} je považována za nejstarší nepřetržitě fungující orchestr světa a je stále jedním z&nbsp;nejlepších souborů vůbec. Její předchůdkyně, {{Cizojazyčně|de|Königliche Hofcantorey}}, byla [[Mořic Saský|Mořicem Saským]] založena již roku 1548. Na počátku 17. století začalo toto hudební těleso doprovázet operní představení, jeho kapelník [[Heinrich Schütz]] složil a v&nbsp;roce 1627 v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Torgau}} uvedl první německojazyčnou operu {{Cizojazyčně|de|Daphne}}. Autorem libreta přeloženého z&nbsp;italské opery [[Jacopo Peri|Jacopa Periho]] byl [[Martin Opitz]]. [[Johann Georg Pisendel]], od roku 1728 koncertní mistr, zavedl „moderní orchestrální dirigování“, díky němuž se orchestr v&nbsp;první polovině 18. století dostal mezi nejvýznamnější v&nbsp;Evropě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Köpp | jméno = Kai | titul = Johann Georg Pisendel (1687–1755) und die Anfänge der neuzeitlichen Orchesterleitung | url = | vydavatel = Schneider | místo = Tutzing | rok vydání = 2005 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 3-7952-1140-9 | jazyk = de}}</ref> Hudebními řediteli v&nbsp;19. století byli mimo jiné [[Carl Maria von Weber]] a [[Heinrich Marschner]]. [[Richard Wagner]] byl asistentem. Od září 2012 je šéfdirigentem souboru [[Christian Thielemann]].<ref name="KDM" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Musik : Klassische Erkunden, s. 45–65.</ref>

[[Drážďanská filharmonie]], mezinárodně uznávaný městský koncertní orchestr, byla založena v&nbsp;roce 1871.<ref>{{Citace monografie | titul = Adreßbuch für Dresden und seine Vororte | url = http://digital.slub-dresden.de/id31475276Z/2370 | vydavatel = | místo = | rok vydání = 1904 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}}</ref> Do roku 1915 nesl orchestr název {{Cizojazyčně|de|„Gewerbehaus-Kapelle“}}, až do roku 1923 {{Cizojazyčně|de|„Dresdner Philharmonisches Orchester“}}. Hlavní dirigenti byli do nedávna Kurt Masur a Marek Janowski. Aktuálním šéfdirigentem je Michael Sanderling.<ref name="KDM" />

Mladým orchestrem je od roku 1996 hudební těleso {{Cizojazyčně|de|Dresdner Sinfoniker}} založené Svenem Helbigem a Markusem Rindtem. Tento symfonický orchestr se kromě běžného koncertního repertoáru věnuje výhradně současné hudbě. V&nbsp;roce 2004 byl vyznamenán cenou {{Cizojazyčně|de|ECHO Klassik}} a jeho důležitým hudebním počinem bylo společně se skupinou [[Pet Shop Boys]] vytvoření hudby k&nbsp;filmu [[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]].<ref name="KDM" />

Dalšími orchestry jsou ansábly specializované na dobovou komorní hudbu, např. {{Cizojazyčně|de|Sinfonietta Dresden, Dresdner Barockorchester, Dresdner Kapellsolisten}} a {{Cizojazyčně|la|Virtuosi Saxoniae}}.<ref name="KDM" />

V&nbsp;roce 2012 pro drážďanské slavnostní hry založen {{Cizojazyčně|de|Dresdner Festspielorchester}} (DFO), což je mezinárodně obsazený ansábl pod vedením Ivora Boltona, který roku 2016 vydal své první CD.<ref name="KDM" />

Drážďany mají dva slavné sbory s&nbsp;dlouhou historií:

* {{Cizojazyčně|de|Dresdner Kreuzchor}} ''({{Cizojazyčně|la|Capella sanctae crucis}})'' je chlapeckým sborem při chrámu {{Cizojazyčně|de|Kreuzkirche}}, s&nbsp;nímž je identifikován, třebaže je od svého založení až dodnes sborem městským. Některé zdroje jej považují za tak starý jako samo město a kladou jeho vznik do 13. století.
* Chlapecký sbor při katedrále {{Cizojazyčně|de|Hofkirche}} známý jako {{Cizojazyčně|de|Dresdner Kapellknaben}} je katolickým protějškem {{Cizojazyčně|de|Kreuzchoru}}.<ref name="KDM" />

Další sbory v&nbsp;Drážďanech jsou:
* {{Cizojazyčně|de|Dresdner Kammerchor}} – mezinárodní renomovaný sbor s&nbsp;širokým repertoárem od staré hudby k&nbsp;romantismu, založený v&nbsp;roce 1985 a vedený Hansem-Christophem Rademannem.
* {{Cizojazyčně|de|Sächsisches Vocalensemble}} – založený v&nbsp;roce 1996; těžištěm repertoáru je stará hudba, sbor vede dirigent Matthias Jung.
* {{Cizojazyčně|de|Philharmonische Chöre Dresden}} – založený v&nbsp;roce 1967; spolupracuje převážně s&nbsp;filharmonií, současným dirigentem je Gunter Berger.
* {{Cizojazyčně|de|Knabenchor Dresden}} – založený roku 1971 studijním radou Manfredem Winterem, veden Matthiasem Jungem.
* {{Cizojazyčně|de|Singakademie Dresden}} – je jedním z&nbsp;nejvýznamnějších laických sborů ve středním Německu, vyšel ze spolku {{Cizojazyčně|de|Dresdner Lehrergesangverein}}, založeného v&nbsp;roce 1884, sestávajícího z&nbsp;dětí, komorního, oratorního a seniorského sboru, dirigentem je Ekkehard Klemm.<ref name="KDM" />
* {{Cizojazyčně|de|Chorus 116}}<ref name="KDM" />

Sven Helbig byl zároveň producentem skupiny {{Cizojazyčně|de|Polarkreis 18}}, která byla první drážďanskou skupinou, jejíž píseň {{Cizojazyčně|de|''Allein Allein''}} se stala hitem číslo jedna v&nbsp;německých singlových žebříčcích. V&nbsp;sedmdesátých letech byly Drážďany centrem rockové hudby v&nbsp;NDR s&nbsp;kapelami jako Electra a Lift. Členy těchto kapel byli především studenti [[Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera v Drážďanech|Vysoké hudební školy Carla Marii von Webera]]. Zde zahájila svou hudební kariéru mj. zpěvačka Veronika Fischer. Na počátku 90. let patřili {{Cizojazyčně|de|Freunde der italienischen Oper}} podle mnoha novinářů k&nbsp;nejlepším a nejvíce inovativním kapelám v&nbsp;nových spolkových zemích. Skupina Ray & the Rockets publikovala v&nbsp;roce 1998, 44 let po „vynálezu“ rock'n'rollu první rock'n'rollvý nosič z&nbsp;Drážďan.<ref name="KDM" />

Mezi známé skladatele, kteří působili v&nbsp;Drážďanech, patří Fritz Geissler, Jörg Herchet, [[Heinrich Schütz]], [[Richard Wagner]], [[Carl Maria von Weber]], [[Jan Dismas Zelenka]] a [[Udo Zimmermann]]. Dnes v&nbsp;Drážďanech žijí skladatelé Thuon Burtevitz, Alexander Keuk, Wilfried Krätzschmar, Karoline Schulz a Jorge García del Valle Méndez.<ref name="KDM" />

=== Muzea a galerie ===
[[Soubor:SKULP.jpg|náhled|Pohled na sochařské sbírky|alt=Barevná fotografie s pohledem do přeplněného depozitáře s kamennými sochami]]
[[Soubor:Dresden-Zwinger-Armoury-Tournament.01.JPG|náhled|Expozice Zbrojnice|alt=Barevná fotografie s pohledem na dva modely koňů v životní velikosti s figurínami jezdců v pestré zbroji]]
Drážďany mají mimořádně rozmanitou muzejní krajinu složenou z&nbsp;historicky zavedených i&nbsp;mladých institucí. Staletý kulturní příspěvek Drážďan představuje asi 50 muzeí, včetně mnoha napůl státních a soukromých institucí.
==== Zemská muzea ====
[[Staatliche Kunstsammlungen Dresden|Drážďanské Státní umělecké sbírky]] (SKD) zahrnují nejznámější muzea ve městě. Ústředními institucemi uměleckých sbírek jsou Rezidenční zámek a [[Zwinger]].<ref name="KDMus" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Museen : Weltweit bedeutend, s. 107–163.</ref>

[[Galerie starých mistrů|Obrazová galerie starých mistrů]] se nachází v&nbsp;Semperově budově náležející k&nbsp;Zwingeru od roku 1855. Nejznámějším exponátem je ''[[Sixtinská madona|Sixtinská Madonna]]'' od [[Raffael Santi|Raffaela]], která byla původně namalována v&nbsp;letech 1512/13 jako oltářní obraz. V&nbsp;galerii jsou kromě jiného [[Rembrandt]]ovy, [[Peter Paul Rubens|Rubensovy]], [[Bernardo Bellotto|Bellottovy]] a další renesanční a barokní malby. Termín „Staří mistři“ je určen k&nbsp;vymezení vůči malířům z&nbsp;[[Galerie nových mistrů]].<ref name="KDG" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Galerien : Etabliertes bis Studentenkunst, s. 163–179.</ref>

Mezi tyto nové mistry patří malíři jako [[Caspar David Friedrich]], [[Max Liebermann]], [[Max Slevogt]], [[Otto Dix]] a členové umělecké skupiny [[Die Brücke]]. Galerie tak nabízí díla [[Romantismus|romantismu]], [[Impresionismus|impresionismu]] a [[Expresionismus|expresionismu]]. Na rozdíl od [[Galerie starých mistrů]] mělo mnoho umělců v&nbsp;této galerii osobní spojení s&nbsp;Drážďany, studovalo nebo učilo na zdejší [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysoké škole výtvarných umění]].<ref name="KDG" />

Dalším zařízením SKD je {{Cizojazyčně|de|[[Grünes Gewölbe]]}}. V&nbsp;expozicích Rezidenčního zámku je k&nbsp;vidění sbírka saských kurfiřtů a králů. Poklad ve formě šperků a reprezentativních exponátů je sbírkou evropského zlatnictví a výtvarného umění. Nejznámější díla vytvořil dvorní zlatník Johann Melchior Dinglinger a [[Balthasar Permoser]]. Jedním z&nbsp;vynikajících kousků sbírky je „Dvůr z&nbsp;Dillí k&nbsp;narozeninám velkého mogula Aurang-Zebeho“. Obzvláště dobře známé je také třešňové jádro se 185 vyřezávanými lidskými hlavami.<ref name="KDG" />

Zvláštním muzeem SKD je [[Matematicko-fyzikální salon]], který je umístěn ve [[Zwinger]]u. Obsahuje matematické a fyzikální nástroje z&nbsp;období baroka a osvícenství, jakož i&nbsp;glóby a objekty astronomické kartografie. Jedná se o&nbsp;jeden z&nbsp;nejčasnějších důkazů o&nbsp;spojení kultury a vědy v&nbsp;Drážďanech a byl založen v&nbsp;roce 1728 z&nbsp;obecné umělecké sbírky. Základy této sbírky byly položeny již před staletími.<ref name="KDG" />

K&nbsp;dalším zařízením uměleckých sbírek patří {{Cizojazyčně|de|Kunstgewerbemuseum}} na zámku [[Pillnitz (zámek)|Pillnitz]], [[Grafický kabinet Drážďany|Grafický kabinet]] s&nbsp;archivem Josefa Hegenbartha, Muzeum saského lidového umění, [[Porcelánová sbírka (Drážďany)|Porcelánová sbírka]], což je sbírka čínského a míšeňského porcelánu, Sbírka loutek, [[Kabinet mincí v Drážďanech|Kabinet mincí]], [[Zbrojnice (Drážďany)|Zbrojnice]], sbírka soch a budova Kunsthalle v&nbsp;Lipsiově budově.<ref name="KDG" />

==== Národní muzea ====
[[Soubor:Militärhistorisches Museum Dresden 01.JPG|náhled|Vojensko-historické muzeum Bundeswehru|alt=Barevná fotografie s pohledem na historizující budovu muzea, ze které ční moderní architektonický prvek v podobě lichoběžníku]]
Německé muzeum hygieny ({{Cizojazyčně|de|Deutsches Hygiene-Museum}}), založené v&nbsp;roce 1912, slouží ke zdravotnické, humánně-biologické a lékařské osvětě široké veřejnosti. Nejznámějším exponátem je skleněná žena, která umožňuje plastický pohled na všechny vnitřní orgány.<ref name="KDMus" />

Na severu města, v&nbsp;bývalém kasárenském předměstí {{Cizojazyčně|de|Albertstadtu}}, leží Vojenské historické muzeum [[Bundeswehr]]u ({{Cizojazyčně|de|Militärhistorische Museum der Bundeswehr}}). Bylo přestavěno v&nbsp;letech 2006–2011 podle plánů [[Daniel Libeskind|Daniela Libeskinda]]. 10 000 exponátů přibližuje kulturní historii násilí. Sbírka zahrnuje zbraně a válečné vybavení z&nbsp;několika století.<ref name="KDMus" />

==== Městská muzea ====
[[Soubor:Landhausstr.5.jpg|náhled|Landhaus na náměstí Pirnaischer Platz|alt=Barevná fotografie s pohledem na barokní budovu s mansardovou střechou s moderním vnějším schodištěm]]
Městské muzeum v&nbsp;Drážďanech ({{Cizojazyčně|de|Stadtmuseum Dresden}}) a Městská galerie se nacházejí v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Landhausu}} (první sněmovní budova zemských stavů) na náměstí {{Cizojazyčně|de|Pirnaischer Platz}}.<ref name="KDMus" />

Další muzea spadající pod město jsou Technické sbírky ({{Cizojazyčně|de|Technischen Sammlungen}}), {{Cizojazyčně|de|Carl-Maria-von-Weber-Museum, Kraszewski-Museum, Kügelgenhaus – Museum der Dresdner Romantik, Schillerhäuschen, Palitzsch-Museum, Leonhardi-Museum}} a {{Cizojazyčně|de|Kunsthaus Dresden}}.<ref name="KDMus" />

=== Literatura ===
V&nbsp;oblasti literatury si zaslouží zmínku zvláště ti autoři a autorky, kteří alespoň část svého života prožili v&nbsp;Drážďanech, což jsou [[Volker Braun]], [[Heinz Czechowski]], [[Durs Grünbein]], [[Erich Kästner]], [[Victor Klemperer]], [[Theodor Körner (básník)|Theodor Körner]], [[Karl Mickel]], [[Ludwig Renn]], [[Friedrich Schiller]], [[Ingo Schulze]], [[Ludwig Tieck]] a [[Józef Ignacy Kraszewski]].<ref name="Lit" >{{Citace elektronické monografie
 | titul = Literatur
 | url = https://www.dresden.de/de/kultur/kunst-und-kultur/literatur.php
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020-03-10 
 | datum přístupu = 2020-07-31
 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden
 | jazyk = de
}}</ref>

V&nbsp;současnosti zde mají své bydliště někteří známí autoři, jako jsou např. [[Marcel Beyer]], Ralf Günther, Undine Materni, Thomas Rosenlöcher, Volker Sielaff, [[Uwe Tellkamp]], Jens Wonneberger a Michael Wüstefeld.<ref name="Lit" />

Jednou ročně je městem vypsána cena {{Cizojazyčně|de|Dresdner Stadtschreiber}}. Vybraní spisovatelé žijí pokaždé šest měsíců ve městě. Každé dva roky je udělována cena za lyriku {{Cizojazyčně|de|[[Drážďanská cena lyriky|Dresdner Lyrikpreis]]}}.<ref name="Lit" />

Kromě toho se propagaci literatury věnují spolky podporující současnou literaturu, jako jsou {{Cizojazyčně|de|Literarische Arena, Literaturbüro}} a {{Cizojazyčně|de|Literaturforum Dresden}}.<ref name="Lit" />

=== Knihovny ===
[[Soubor:Dresden SLUB 2010 4.jpg|náhled|[[Saská zemská a univerzitní knihovna v Drážďanech|Saská zemská a univerzitní knihovna (SLUB)]]|alt=Barevná fotografie s pohledem na dvě moderní geometrické budovy z betonu]]
Saská zemská knihovna, respektive [[Saská zemská a univerzitní knihovna v Drážďanech|Saská zemská a univerzitní knihovna v&nbsp;Drážďanech]], se nachází v&nbsp;jižní části města v&nbsp;kampusu [[Technická univerzita v Drážďanech|Technické univerzity]]. Vznikla v&nbsp;roce 1996 sloučením Drážďanské univerzitní knihovny se Saskou zemskou knihovnou, která byla založena v&nbsp;roce 1556 jako dvorní knihovna. Je to jedna z&nbsp;největších knihoven v&nbsp;Německu s&nbsp;přibližně devíti miliony knižních jednotek a zákonnou povinností uchovávat knihy vydávané v&nbsp;Sasku. V&nbsp;knihovně sídlí [[Deutsche Fotothek|Německá fototéka]].<ref name="Bibl" >{{Citace elektronické monografie
 | titul = Städtische Bibliotheken Dresden
 | url = https://www.dresden.de/de/kultur/kunst-und-kultur/literatur/bibo-dresden.php#?searchkey=St%C3%A4dtische&searchkey=Bibliotheken&searchkey=Dresden&searchkey=dresden
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020-07-25
 | datum přístupu = 2020-07-31
 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden
 | jazyk = de
}}</ref>

Univerzitní knihovny existují na Vysoké škole obchodní a technologické, na [[Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera v Drážďanech|Vysoké hudební škole Carla Marii von Webera]], na [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysoké škole výtvarných umění]] a ve společném kampusu Berufsakademie Dresden a na Protestantské univerzitě v&nbsp;Drážďanech.<ref name="Bibl" />

Městská knihovna v&nbsp;Drážďanech je jednou z&nbsp;nejintenzivněji používaných knihoven v&nbsp;Německu. Ročně půjčuje více než pět milionů médií. Kromě centrální knihovny existuje 19 okresních knihoven a mobilní knihovna.<ref name="Bibl" />

Město Drážďany má několik městských archivů a Hlavní státní archiv.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Hauptstaatsarchiv Dresden
 | url = https://www.staatsarchiv.sachsen.de/hauptstaatsarchiv-dresden-3994.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-07-31
 | vydavatel = Sächsisches Staatsarchiv
 | jazyk = de
}}</ref>

=== Kina ===
[[Soubor:Filmtheater Schauburg, Dresden, 2006.jpg|náhled|Kino Schauburg|alt=Barevná fotografie s pohledem na průčelí domu z červených cihel se vstupním portálem]]
V&nbsp;Drážďanech je velmi široká nabídka kin. Funguje zde 18 kin s&nbsp;asi 10 700 místy.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Filmförderungsanstalt | titul = Kinoergebnisse 2010 - Städte in Deutschland mit über 200.000 Einwohnern | url = http://www.ffa.de/downloads/marktdaten/3_Besucher_Umsatz_Preise/3.3_Staedtemehrals200000/2010.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191128 | vydavatel = Filmförderungsanstalt | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20111125040316/http://www.ffa.de/downloads/marktdaten/3_Besucher_Umsatz_Preise/3.3_Staedtemehrals200000/2010.pdf | datum archivace = 2011-11-25 | nedostupné = }}</ref> Vedle kin CinemaxX v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Blasewitz}} (otevřeno roku 2000), UCI v&nbsp;Labském parku (otevřeno roku 1997) a kina {{Cizojazyčně|de|Ufa-Kristallpalast}} v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}} (1998) existují celkem tři multiplexová kina. Po jejich otevření se s&nbsp;12 000 místy staly Drážďany německým městem s&nbsp;více než 200 000 obyvatel, v&nbsp;němž na počet obyvatel připadá nejvíce míst v&nbsp;kině. Po populačním nárůstu byly Drážďany v&nbsp;roce 2010 v&nbsp;této statistice na třetím místě za Augsburgem a Magdeburgem. Architektonicky zajímavý je zejména palác UFA; tento palác ze „skleněného křišťálu“ navržený architektonickou firmou Coop Himmelb(l)au (viz část o&nbsp;architektuře) stojí hned vedle stejně markantního oválného kina z&nbsp;doby NDR.<ref name="KDK" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Kinos : Leckerbissen für Cineasten, s. 77–91.</ref>

Navzdory trendu multiplexových kin stále existují různá programová kina a se {{Cizojazyčně|de|Schauburgem}} v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Neustadtu}} velké „klasické“ kino. I&nbsp;přes konkurenci zvítězil například {{Cizojazyčně|de|Schauburg}} opakovaně v&nbsp;anketách městského časopisu o&nbsp;nejoblíbenější kino. Mezi programová kina patří především {{Cizojazyčně|de|''Programmkino Ost''}}, {{Cizojazyčně|de|''Kino im Dach''}}, {{Cizojazyčně|de|''Kino im Kasten''}} a {{Cizojazyčně|de|''Thalia''}}. V&nbsp;roce 2006 bylo znovu otevřeno {{Cizojazyčně|de|Kino in der Fabrik}}, zkráceně KIF, což není čistě programové kino. Za zmínku stojí jeho neobvyklá atmosféra kina v&nbsp;bývalé továrně, které mimo jiné zaujme fantastickým barevným schématem.<ref name="KDK" />

=== Kuchyně ===

*[[Štóla (moučník)|Drážďanská štóla]]
* {{Cizojazyčně|de|Russisch Brot}}
* {{Cizojazyčně|de|Dominostein}}
* {{Cizojazyčně|de|[[Eierschecke|Dresdner Eierschecke]]}}
* {{Cizojazyčně|de|Pflaumentoffel}}
* {{Cizojazyčně|de|Quarkkäulchen}}

== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Dresden-Schloss.and.Dom.JPG|náhled|Zámek (vpravo) a Hofkirche na náměstí Theaterplatz|alt=Barevná fotografie s pohledem na tryskající fontánu, za níž je vpravo rezidenční zámek a vlevo věž Hofkirche]]
[[Soubor:Brühlsche Terrasse, Aufbau der Frauenkirche, Dresden 2003.jpg|náhled|Brühlská terasa s&nbsp;Frauenkirche v&nbsp;rekonstrukci|alt=Barevná fotografie s pohledem na Labe s výletní lodí a břeh s městskou zástavbou, ze které ční rozestavěný kostel Frauenkirche s nástavcem z lešení]]
Drážďany jsou známé jako město baroka, třebaže s&nbsp;výjimkou Vnitřního Neustadtu, žádným barokním městem v&nbsp;pravém slova smyslu nejsou. V&nbsp;oblasti architektury se zde vyvinulo drážďanské baroko, přičemž dochované stavby byly postaveny převážně pro saské monarchy a částečně jsou již novobarokní. Existuje však i&nbsp;několik dochovaných příkladů původního měšťanského baroka. Na druhé straně je mnoho budov baroku nesprávně připisováno, neboť rozsáhlé oblasti města byly budovány buď ve stylu renesance, nebo klasicismu, ale zejména v&nbsp;pozdějším historismu. Skutečně barokní přístup vyznačující se uspořádáním v&nbsp;jasných symetrických formách byl uplatňován v&nbsp;územním plánování na volných prostranstvích kolem Labe.

=== Památky světového dědictví UNESCO ===
Kulturní krajina údolí drážďanského Labského údolí od zámku {{Cizojazyčně|de|[[Pillnitz (zámek)|Pillnitz]]}} k&nbsp;zámku {{Cizojazyčně|de|Übigau}} byla v&nbsp;roce 2004 zařazena na seznam památek světového dědictví [[UNESCO]], ale v&nbsp;roce 2009 to bylo zrušeno v&nbsp;důsledku stavby mostu {{Cizojazyčně|de|[[Waldschlößchenbrücke]]}}. Organizace UNESCO viděla v&nbsp;mostě hrozbu pro krajinu jakožto světové dědictví.

Na začátku dvacátého století byly v&nbsp;drážďanské oblasti postaveny významné budovy reformního umění. První německé zahradní město Drážďany-Hellerau, které bylo založeno v&nbsp;roce 1909, usiluje od roku 2011 o&nbsp;zařazení do seznamu světového dědictví UNESCO pro tuto drážďanskou čtvrť. Na návrhu reformního sídliště založeného Karlem Schmidtem-Hellerauem se podíleli známí umělci a architekti jako Richard Riemerschmid, Hermann Muthesius, [[Theodor Fischer]], Kurt Frick a [[Heinrich Tessenow]].

=== Sakrální stavby ===
* '''{{Cizojazyčně|de|[[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]]}}''' – (původně: {{Cizojazyčně|de|''Kirche Unserer Lieben Frau''}} „Kostel naší milé paní“), česky kostel Panny Marie, je evangelicko-luterský kostel a formativní monumentální stavba drážďanského {{Cizojazyčně|de|Neumarktu}}. Je považován za velkolepý doklad protestantské náboženské budovy, má jednu z&nbsp;největších kamenných kostelních kopulí severně od Alp a je považován za jednu z&nbsp;největších pískovcových budov na světě. {{Cizojazyčně|de|Frauenkirche}} byla postavena v&nbsp;letech 1726–1743 podle návrhu [[George Bähr|Georga Bähra]] a stala se symbolem drážďanského baroka a součástí městského panoramatu. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla takřka zničena při [[Bombardování Drážďan|náletech na Drážďany]]. V&nbsp;období [[Německá demokratická republika|NDR]] byla zřícenina zachována a ponechána jako protiválečný památník. Po převratu začalo roku 1993 třídění ruin a fragmentů a od roku 1994 pak rekonstrukce kostela. Většina prací dokončených v&nbsp;roce 2005 byla financována sponzorskými sdruženími a dárci z&nbsp;celého světa, včetně americké nadace „Friends of Dresden“. Dne 30. října 2005 se ve Frauenkirche konala slavnostní bohoslužba. Z&nbsp;ruiny se tak stal oficiální symbol smíření.<ref name="SB" >{{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | titul = Dresden : Architektur und Kunst | url = | vydavatel = Cybela Verlag GmbH | místo = Oybin-Lückendorf | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 520 | kapitola = Sakralbauten | strany = 89–138 | isbn = 978-3-944470-00-9 | jazyk = de}}</ref>
* '''[[Katedrála Nejsvětější Trojice (Drážďany)|Katedrála Nejsvětější Trojice]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Katholische Hofkirche der heiligsten Dreifaltigkeit''}}) – Katolický dvorní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici (''Sanctissimae Trinitatis''), je katedrálou Drážďansko-míšeňské diecéze a zároveň farním kostelem. Byl postaven v&nbsp;období 1739–1755 v&nbsp;barokním slohu za kurfiřta Fridricha Augusta II. Gaetanem Chiaverim. Jako bývalý dvorní kostel je propojen nadchodem přes Chiaveriho ulici s&nbsp;Rezidenčním zámkem. Stojí na Starém městě mezi náměstími {{Cizojazyčně|de|Schlossplatz}} a {{Cizojazyčně|de|Theaterplatz}}. Jeho plánování začalo deset let po zahájení výstavby protestantské Frauenkirche, která je o&nbsp;300 metrů dál na Neumarktu.<ref name="SB"/>
[[Soubor:Dresden Kreuzkirche 2008.jpg|náhled|upright|Kreuzkirche (2008)|alt=Barevná fotografie s pohledem na barokní kostel z pískovcových kvádrů na centrálním půdoryse s mohutnou věží a zamračenou oblohou]]
[[Soubor:Dresden-Dreikoenigskirche.jpg|náhled|upright|Kostel Tří králů|alt=Barevná fotografie s pohledem na barokní kostel s výraznou věží z pískovcových kvádrů za dvěma stromy]]
* {{Cizojazyčně|de|'''Kreuzkirche'''}} – Je hlavním městským protestantským kostelem v&nbsp;Drážďanech. Vedle míšeňského Dómu je to rovněž kostel určený ke kázání saského zemského biskupa evangelicko-luteránské církve Saska. Kreuzkirche s&nbsp;více než 3000 místy je největším kostelem v&nbsp;Sasku. Jako působiště sboru {{Cizojazyčně|de|Dresdner Kreuzchor}} a zdejších varhaníků je také centrem církevní hudby ve městě. Kostel byl ve své historii zničen pětkrát, naposledy za druhé světové války. Vnější rekonstrukce proběhla v&nbsp;letech 1946–1955, rekonstrukce interiéru se secesními prvky pokračuje dodnes. Světoznámý saský dvorní malíř [[Bernardo Bellotto]] (zvaný {{Cizojazyčně|it|„Canaletto“}}), který ve svých obrazech zachytil staré Drážďany, zachytil pohled na kostel v&nbsp;jeho gotické a renesanční podobě.<ref name="SB"/>
* '''Kostel svaté Sofie''' ({{Cizojazyčně|de|''Sophienkirche''}}) – Kostel svaté Sofie byla evangelická sakrální budova nedaleko Zwingeru. Byl postaven v&nbsp;roce 1351 jako kostel františkánského kláštera a byl tak v&nbsp;době svého zničení jediným zachovaným gotickým kostelem ve městě. Během náletů na Drážďany v&nbsp;roce 1945 byl vážně poškozen. Přes četné protesty i&nbsp;za hranicemi NDR byly v&nbsp;letech 1962–1963 zbořeny jeho ruiny a na jejich místě byla postavena rozsáhlá restaurace.<ref name="SB"/>
* '''Kostel Tří králů''' ({{Cizojazyčně|de|''Dreikönigskirche''}}) – Kostel Tří králů je sakrální stavba na vnitřním Neustadtu. Je centrem farnosti a používá se také pod názvem Dům církve k&nbsp;různým událostem. Na tomto místě byl kostel poprvé zmíněn počátkem 15. století. Po jeho rozsáhlém poškození za druhé světové války byl koncem 80. let přestavěn. Od roku 1990 do roku 1993 sloužil jako sídlo Saského zemského sněmu. Kostel a fontána před ním jsou kulturními památkami města Drážďany.<ref name="SB"/>
[[Soubor:Dresden-Annenkirche.jpg|náhled|upright|Kostel svaté Anny|alt=Barevná fotografie s pohledem na omítnutý barokní kostel s výraznou věží z pískovcových kvádrů s oválnou helmicí]]
* '''Kostel svaté Anny''' ({{Cizojazyčně|de|''Annenkirche''}}) – Kostel postavený v&nbsp;roce 1578 na Wilsdrufferském předměstí je nejstarším příměstským kostelem v&nbsp;Drážďanech. Stavba byla také první protestantskou církevní stavbou ve městě. Dnešní pískovcový kostel byl postaven v&nbsp;letech 1764–1769 poté, co byla budova jeho předchůdce zničena za sedmileté války.<ref name="SB"/>
* '''Kostel svatého Matouše''' ({{Cizojazyčně|de|''Matthäuskirche''}}) – Kostel svatého Matouše je evangelickým luteránským farním kostelem v&nbsp;drážďanské čtvrti {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]]}}. Barokní kostel, který byl postaven v&nbsp;18. století, byl v&nbsp;roce 1945 těžce poškozen a v&nbsp;poválečném období přestavěn. Je zapsán jako památka v&nbsp;seznamu památek města Drážďany.<ref name="SB"/>
* '''[[Kostel svatého Simeona (Drážďany)|Ruský pravoslavný kostel]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Russisch-Orthodoxe Kirche''}}) – Kostel postavil v&nbsp;letech 1872–1874 architekt Harald Julius von Bosse, což byl ruský státní rada německého původu, který byl rovněž stavitelem německého kostela v&nbsp;Petrohradě, a architekt Karl Weißbach v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Reichsstraße}} (nyní {{Cizojazyčně|de|Fritz-Löffler-Straße}}) na jižním předměstí. Ruský státní rada, Simeon Wikulin, věnoval asi sedm desetin stavební částky 520 000 říšských marek. Podle něho byl kostel pojmenován podle svatého patrona Symeona Stylita mladšího.<ref name="SB"/>
* '''Kostel Martina Luthera''' ({{Cizojazyčně|de|''Martin-Luther-Kirche''}}) – Pískovcová stavba byla postavena Ernstem Giesem a Paulem Weidnerem v&nbsp;letech 1883–1887. Architektura stylistickými prostředky odpovídá historismu, přičemž novorománské prvky, jako je oblouk, byly kombinovány s&nbsp;neogotickými proporcemi.<ref name="SB"/>
* '''St. Pauli (Divadlo)''' – St. Pauli je zřícenina evangelického luteránského kostela sv. Pavla v&nbsp;rezidenční čtvrti {{Cizojazyčně|de|Hechtviertel}}, která slouží jako letní divadlo a kostel.<ref name="SB"/>
* '''Kostel svaté Trojice''' ({{Cizojazyčně|de|''Trinitätiskirche''}}) – {{Cizojazyčně|de|Trinitätiskirche}} je ruina kostela v&nbsp;drážďanské čtvrti {{Cizojazyčně|de|Johannstadt}} na náměstí {{Cizojazyčně|de|Trinitatisplatz}} mezi ulicemi {{Cizojazyčně|de|Blasewitzer Straße}} a {{Cizojazyčně|de|Fiedlerstraße}}.<ref name="SB"/>
* '''Kostel svatého Martina (Posádkový kostel)''' ({{Cizojazyčně|de|''St. Martin/Garnisonskirche''}}) – Posádkový kostel sv. Martina (vlastně simultánní kostel sv. Martina) je kostel ve čtvrti {{Cizojazyčně|de|Albertstadt}}, který byl vytvořen pro vojenské město saské armády. Byl postaven v&nbsp;letech 1893–1900 uprostřed kasárenského komplexu. Je rozdělen na protestantskou a římsko-katolickou část, z&nbsp;nichž se od roku 1945 používá pouze část katolická.<ref name="SB"/>
* '''Kostel svatého Lukáše''' ({{Cizojazyčně|de|''Lukaskirche''}}) – {{Cizojazyčně|de|Lukaskirche}} v&nbsp;Drážďanském jižním předměstí je církevní stavba protestantské obce sv. Lukáše v&nbsp;Drážďanech. Exteriér kostela je charakterizován historizujícím stylem novorenesance, v&nbsp;interiéru původně dominovala secese. Věž kostela, který kdysi dotvářel městské panorama, chybí od svého zničení za války. O&nbsp;její rekonstrukci usiluje občanská iniciativa.<ref name="SB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Zionskirche}}''' – Označení {{Cizojazyčně|de|„Zionskirche“}} náleželo dvěma protestantsko-luteránským kostelům v&nbsp;drážďanském předměstí {{Cizojazyčně|de|Südvorstadtu}}. Starý {{Cizojazyčně|de|Zionskirche}} je od roku 1945 ruinou, Nový {{Cizojazyčně|de|Zionskirche}} je novostavbou z&nbsp;roku 1965.<ref name="SB"/>
* '''[[Nová synagoga v Drážďanech|Synagoga]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Synagoge''}}) – Nová synagoga je synagogou židovské komunity v&nbsp;Drážďanech od roku 2001. Nachází se na Hasenbergu 1 na vyvýšeném starém městě Labe mezi bývalými opevněními na Brühlské terase a mostem {{Cizojazyčně|de|Carolabrücke}}.<ref name="SB"/>

=== Sakrální stavby městských částí začleněných po roce 1892 ===
{{Sloupce|3|
* '''{{Cizojazyčně|de|Briesnitz}}, Farní kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Briesnitz, Pfarrkirche''}})<ref name="SB2" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Sakralbauten seit 1892, s. 142–186.</ref>
* '''{{Cizojazyčně|de|Cotta}}, Kostel Vykupitele''' ({{Cizojazyčně|de|''Cotta, Heilandskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Cotta}}, Kostel Panny Marie''' ({{Cizojazyčně|de|''Cotta, Marienkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Hosterwitz, Maria am Wasser}}'''<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Hosterwitz, Maria am Wege}}'''<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Kaditz}}, Emauzský kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Kaditz, Emmauskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Klotzsche}}, Starý kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Klotzsche, Alte Kirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Klotzsche}}, Kristův kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Klotzsche, Christuskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Lausa}}, Farní kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Lausa, Pfarrkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Leuben}}, Kostel Nanebevzetí''' ({{Cizojazyčně|de|''Leuben, Himmelfahrtskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Leubnitz}}, Farní kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Leubnitz, Pfarrkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Löbtau}}, Mírový kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Löbtau, Friedenskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Löbtau}}, Kostel svatého Antonína''' ({{Cizojazyčně|de|''Löbtau, St Antonius''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Löbtau}}, Kostel Naděje''' ({{Cizojazyčně|de|''Löbtau, Hoffnungskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Loschwitz}}, Farní kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Loschwitz, Pfarrkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Pieschen}}, Kostel svatého Josefa''' ({{Cizojazyčně|de|''Pieschen, St Josef''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Pieschen}}, Kostel svatého Marka''' ({{Cizojazyčně|de|''Pieschen, Markuskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Pillnitz}}, Viničný kostel svatého Ducha''' ({{Cizojazyčně|de|''Pillnitz, Weinbergkirche „Zum Heiligen Geist"''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Plauen}}, Kostel Zmrtvýchvstání''' ({{Cizojazyčně|de|''Plauen, Auferstehungskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Strehlen}}, Kristův kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Strehlen, Christuskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Strehlen}}, Obecní kostel Ježíše Krista posledních dnů''' ({{Cizojazyčně|de|''Strehlen, Gemeindehaus der Kirche Jesu Christi der Heiligen der letzten Tage''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Strehlen}}, Kostel svatého Petra''' ({{Cizojazyčně|de|''Strehlen, St Petrus''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Striesen}}, Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova''' ({{Cizojazyčně|de|''Striesen, Herz-Jesu-Kirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Striesen}}, Kostel Smíření''' ({{Cizojazyčně|de|''Striesen, Versöhnungskirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Tolkewitz}}, Betlémský kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Tolkewitz, Bethlehemkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Trachau}}, Apoštolský kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Trachau, Apostelkirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Weißer Hirsch}}, Evangelický kostel''' ({{Cizojazyčně|de|''Weißer Hirsch, Evangelische Kirche''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Weißer Hirsch}}, Kostel svatého Huberta''' ({{Cizojazyčně|de|''Weißer Hirsch, St. Hubertus''}})<ref name="SB2"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Wilschdorf}}, Kostel svatého Kryštofa''' ({{Cizojazyčně|de|''Wilschdorf, Christophoruskirche''}})<ref name="SB2"/>
}}

=== Hřbitovy ===
[[Soubor:Grufthäuser Eliasfriedhof 1.jpg|náhled|Restaurované hrobky od architekta Georga Bähra na severní straně Eliášova hřbitova|alt=Barevná fotografie zachycující ubíhající sedlovou střechu, pod níž jsou zamřížované portály s hrobkami]]
* '''[[Starý katolický hřbitov v Drážďanech|Starý katolický hřbitov]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Alter (Innerer) Katholischer Friedhof''}}) – Je jedním z&nbsp;nejstarších existujících pohřebišť v&nbsp;Drážďanech a v&nbsp;době svého vysvěcení v&nbsp;roce 1724 byl prvním katolickým hřbitovem ve městě. Z&nbsp;důvodu velkého množství barokních, rokokových a klasicistních náhrobků, je považován za kulturněhistoricky nejdůležitější hřbitov v&nbsp;Drážďanech. Hřbitov patří mezi kulturní památky drážďanského {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadtu]]}}. Mezi jinými jsou zde pohřbeni [[Balthasar Permoser]], [[Friedrich Schlegel|Friedrich von Schlegel]], [[Franz Schubert|Franz Anton Schubert]], [[Josef Tichatschek]] a [[Carl Maria von Weber]].<ref name="F" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Friedhöfe, s. 189–200.</ref>
* '''Eliášův hřbitov''' ({{Cizojazyčně|de|''Eliasfriedhof''}}) – Tento hřbitov je v&nbsp;kulturně-historickém ohledu považován za nejdůležitější ve městě. Uzavřen je od roku 1876, autorem některých hrobek je architekt {{Cizojazyčně|de|[[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]]}} George Bähr. Hřbitov byl v&nbsp;roce 2015 zařazen do programu financování „celonárodně cenných kulturních památek“ spolkové vlády.<ref name="F"/>
* '''Starý židovský hřbitov''' ({{Cizojazyčně|de|''Alter Jüdischer Friedhof''}}) – Starý židovský hřbitov v&nbsp;Drážďanech je nejstarším dochovaným židovským hřbitovem v&nbsp;Sasku. Nachází se severně od ulice Bautzner Straße v&nbsp;ulici Pulsnitzer Straße (původně Juden-Gasse) v&nbsp;Neustadtu, poblíž kostela Martina Luthera a zahrnuje pouze 3500 metrů čtverečních. Je chráněn jako kulturní památka.<ref name="F"/>
* '''Neustadtský hřbitov''' ({{Cizojazyčně|de|''Innerer Neustädter Friedhof''}}) – Hřbitov Vnitřního {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}} je jedním z&nbsp;nejstarších hřbitovů v&nbsp;Drážďanech a nachází se jižně od {{Cizojazyčně|de|Bischofsplatz}} na předměstí Lipska. Název odkazuje na původní umístění hřbitova uvnitř drážďanského opevnění. Díky svým dochovaným barokním hrobkám je jedním z&nbsp;historicky nejzajímavějších hřbitovů v&nbsp;Drážďanech.<ref name="F"/>
* '''Nový hřbitov svaté Anny''' ({{Cizojazyčně|de|''Neuer Annenfriedhof''}}) – Nový hřbitov svaté Anny leží v&nbsp;drážďanské čtvrti {{Cizojazyčně|de|Löbtau}} a je památkově chráněn.<ref name="F"/>
* '''Urnový háj Drážďany-Tolkewitz''' ({{Cizojazyčně|de|''Urnenhain Dresden-Tolkewitz''}}) – Městský hřbitov a Urnový háj Drážďany-Tolkewitz je lesní hřbitov v&nbsp;drážďanské čtvrti {{Cizojazyčně|de|Tolkewitz}}, kde se konají pouze pohřby žehem. Hřbitov se nachází vedle hřbitova {{Cizojazyčně|de|Johannisfriedhof}} v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Wehlener Straße}} a je v&nbsp;komunálních rukou. Jedná se o&nbsp;šestý největší hřbitov v&nbsp;Drážďanech o&nbsp;rozloze 70 500 metrů čtverečních.<ref name="F"/>

=== Rezidenční stavby (Staré město) ===
[[Soubor:DD-Schloss-gp.jpg|náhled|Rezidenční zámek, pohled od Zwingeru k&nbsp;ulici Sophienstraße|alt=Barevná fotografie s pohledem na členité průčelí rezidenčního zámku s věžemi a střechami]]
[[Soubor:Dresden-Zwinger-Wallpavillion-gp.jpg|náhled|Wallpavillon|alt=Barevná fotografie s pohledem na sochařsky zdobený barokní pavilón s okny]]
* '''Rezidenční zámek''' ({{Cizojazyčně|de|''Residenzschloss''}}) – Rezidenční zámek je renesanční stavba v&nbsp;centru Drážďan. Byl sídlem drážďanského dvora, jenž patřil saským kurfiřtům (1547–1806) a králům (1806–1918). Jako sídlo Albertinské linie panovnického rodu Wettinů formoval kulturní rozvoj Drážďan již od 16. století. Zámek je jednou z&nbsp;nejstarších budov ve městě a je významnou architektonickou památkou, protože na něm zanechaly stopy všechny styly od románského slohu po historismus. Komplex byl znovu vystavěn od 80. let 20. století a po rekonstrukci je sídlem pěti muzeí: Historické a nové části [[Grünes Gewölbe]], [[Kabinet mincí v Drážďanech|Kabinetu mincí]], [[Grafický kabinet Drážďany|Grafického kabinetu]] a [[Zbrojnice (Drážďany)|Zbrojnice]] se sálem {{Cizojazyčně|de|Türckische Cammer}}. Je zde také knihovna zaměřená na dějiny umění a generální ředitelství Státních uměleckých sbírek Drážďany ([[Staatliche Kunstsammlungen Dresden]], SKD).<ref name="RB" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Residenzbauten, s. 203–266.</ref>
* '''Velká zahrada''' ({{Cizojazyčně|de|''Großer Garten''}}) – Velká zahrada v&nbsp;Drážďanech je parkem barokního původu. Současný největší park ve městě byl vybudován od roku 1676 na příkaz kurfiřta Jana Jiřího III. a byl v&nbsp;průběhu své historie několikrát prodloužen, takže má dnes přibližně obdélníkový půdorys na ploše přibližně 1,8 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Jeho podélný rozsah je asi 1900 metrů, šířka dosahuje maximálně 950 metrů. Nejvýznamnější stavbou uprostřed parku je Letní palác ({{Cizojazyčně|de|''Sommerpalais''}}) postavený kolem roku 1680 Johannem Georgem Starckesem. Během své více než třísetleté historie prošel areál mnoha změnami, takže barokní základní struktura zůstala dodnes rozpoznatelná, ale již nelze hovořit o&nbsp;barokní zahradě v&nbsp;užším slova smyslu.<ref name="RB"/>
* '''Palác Taschenberg''' ({{Cizojazyčně|de|''Taschenbergpalais''}}) – Znovu vystavěný palác je sídlem Hotelu {{Cizojazyčně|de|Taschenbergpalais Kempinski}}. Název pochází od {{Cizojazyčně|de|Taschenbergu}}, dnes neznatelného kopce, na kterém byla budova kdysi postavena. Nachází se vedle Rezidenčního zámku a přímo naproti {{Cizojazyčně|de|Zwingeru}}.<ref name="RB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|[[Zwinger]]}}''' – {{Cizojazyčně|de|Zwinger}} je stavební komplex se zahradami založený na souhře architektury, sochařství a malby. Areál byl postaven pod vedením architekta [[Matthäus Daniel Pöppelmann|Matthäuse Daniela Pöppelmanna]] a sochaře [[Balthasar Permoser|Balthasara Permosera]]. Je jednou z&nbsp;nejvýznamnějších barokních staveb a vedle {{Cizojazyčně|de|[[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]]}} je nejznámější architektonickou památkou Drážďan. Označení {{Cizojazyčně|de|Zwinger}} se vrací ke středověkému názvu prostoru mezi vnější a vnitřní stěnou opevnění. {{Cizojazyčně|de|Zwinger}} byl postaven v&nbsp;roce 1709 jako [[Oranžérie|oranžerie]], zahrada a reprezentativní festivalový areál. Jeho ozdobené pavilony a galerie lemované [[balustráda]]mi, figurami a vázami svědčí o&nbsp;výtvarném stylu éry kurfiřta [[August II. Silný|Fridricha Augusta I.]] V&nbsp;původním návrhu byl areál koncipován jako nádvoří nového zámku, který nebyl realizován. Teprve o&nbsp;století později byl {{Cizojazyčně|de|Zwinger}} uzavřen Semperovou galerií podle návrhu architekta [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]].<ref name="RB"/>
* '''Městské opevnění''' ({{Cizojazyčně|de|''Stadtbefestigung''}}) – Drážďanské opevnění je poprvé písemně zmíněno v&nbsp;roce 1299 a rostlo s&nbsp;městem až do svého zboření na začátku 19. století. Pevnost Drážďany obklopovala vnitřní Staré město ve tvaru prstenu. Nejznámější dochovanou částí opevnění je [[Brühlova terasa|Brühlská terasa]], pod níž je zřízeno {{Cizojazyčně|de|Museum Festung Dresden}}.<ref name="RB"/>
{{Panorama|obrázek=Dresden-Fuerstenzug3.jpg|šířka=1800|alt=Barevná fotografie s pohledem na reliéf z malovaných porcelánových panelů, na nichž je ve stylu historismu znázorněn průvod jezdců|popisek=Triumfální průvod knížecího rodu Wettinů, porcelánová mozaika na zdi Dvorních koníren z 19. století.}}

=== Zámky a šlechtické paláce ===
[[Soubor:Dresden Japanisches Palais 6.jpg|náhled|Japonský palác v&nbsp;pohledu z&nbsp;náměstí Palaisplatz|alt=Barevná fotografie s pohledem na trojosou barokní budovu se sedlovou střechou]]
[[Soubor:Pillnitz-Wasseransicht.jpg|náhled|Panorama Zámku Pillnitz|alt=Barevná fotografie s pohledem na rozlehlý barokní zámek se dvěma postranními křídly]]
[[Soubor:Schloss Albrechtsberg 2011.jpg|náhled|Zámek Albrechtsberg z&nbsp;druhé strany Labe|alt=Barevná fotografie s pohledem na historizující zámek na návrší se dvěma věžičkami]]
* '''Zámek {{Cizojazyčně|de|Schönfeld}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Schloss Schönfeld''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Schönfeld}} je zámek v&nbsp;drážďanské místní části {{Cizojazyčně|de|Schönfeld}}. Tento renesanční zámek, postavený v&nbsp;16. století, stojí na místě středověkého vodního hradu.<ref name="SuA" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Schlösser und Adelspalais, s. 269–318.</ref>
* '''Japonský palác''' ({{Cizojazyčně|de|''Japanisches Palais''}}) – Japonský palác je historická budova ve vnitřním {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}. Leží mezi náměstím {{Cizojazyčně|de|Palaisplatz}} a {{Cizojazyčně|de|neustadtským}} břehem Labe. Japonský palác slouží jako budova muzea a sídlí zde Muzeum etnologie a Senckenbergova přírodovědná sbírka.<ref name="SuA"/>
* '''Palác {{Cizojazyčně|de|Kurländer}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Kurländer Palais''}}) – Palác {{Cizojazyčně|de|Kurländer}} je historická budova v&nbsp;Drážďanech. Byl postaven v&nbsp;letech 1728–29 Johannem Christophem Knöffelem pro hraběte Augusta Christopha von Wackerbartha ve stylu drážďanského baroka a je považován za první rokokovou budovu v&nbsp;Drážďanech. Za druhé světové války byl až na obvodové zdi zničen, zůstal po dlouhou dobu poslední staroměstskou válečnou zříceninou; od roku 2006 do roku 2008 byl znovu vybudován.<ref name="SuA"/>
* '''[[Pillnitz (zámek)|Zámek Pillnitz]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Schloss Pillnitz''}}) – Zámek z&nbsp;18. století se nachází na řece Labi v&nbsp;bývalé obci {{Cizojazyčně|de|Pillnitz}}, která je dnes součástí Drážďan. Skládá se ze tří částí: {{Cizojazyčně|de|Wasserpalais}} na Labi, {{Cizojazyčně|de|Bergpalais}} naproti svahu a {{Cizojazyčně|de|Neues Palais}} na východní straně. Barokní rekreační zahrada obklopená budovami je doplněna okolním zámeckým parkem. Zámek {{Cizojazyčně|de|Pillnitz}} je vynikajícím příkladem čínské módy 18. století. Krátce po dokončení se zde v&nbsp;roce 1791 konalo shromáždění knížat, jehož výsledek vstoupil do světové historie jako Pillnitzská deklarace.<ref name="SuA"/>
* '''Zámek {{Cizojazyčně|de|Übigau}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Schloss Übigau''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Übigau}} je barokní stavba postavená v&nbsp;letech 1724–1726 pro císařského hraběte [[Jakob Heinrich von Flemming|Jacoba Heinricha von Flemminga]], avšak krátce před jeho dokončením byl získán kurfiřtem a králem Augustem Silným. V&nbsp;polovině 19. století tu sídlilo správní ředitelství strojírenské firmy {{Cizojazyčně|de|Übigau}}, a stavba je tak úzce spjata s&nbsp;výstavbou první lokomotivy postavené mimo Anglii. Ve dvacátých letech 20. století sloužil jako sídlo společnosti sousední loděnice {{Cizojazyčně|de|Übigau}}.<ref name="SuA"/>
* '''Palác Brühl-Marcolini''' ({{Cizojazyčně|de|''Palais Brühl-Marcolini''}}) – Palác {{Cizojazyčně|de|Brühl-Marcolini}} je zahradní palác postavený v&nbsp;roce 1727 v&nbsp;dnešní čtvrti {{Cizojazyčně|de|[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]]}}. Dnes je v&nbsp;paláci umístěna nemocnice Krankenhaus Dresden-Friedrichstadt.<ref name="SuA"/>
* '''Palác {{Cizojazyčně|de|Cosel}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Palais Cosel''}}) – Tento palác ve vnitřním Starém městě v&nbsp;Drážďanech, na adrese {{Cizojazyčně|de|An der Frauenkirche 12}}. Historický palác byl jedním z&nbsp;pozdních děl drážďanského baroka. Po zničení za druhé světové války došlo k&nbsp;postupné rekonstrukci dokončené roku 2000. Palác, rekonstruovaný v&nbsp;upravené podobě, slouží jako administrativní budova a restaurace.<ref name="SuA"/>
* '''Palác {{Cizojazyčně|de|Beichlingen}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Palais Beichlingen''}}) – Palác {{Cizojazyčně|de|Beichlingen}} byl barokní palác postavený v&nbsp;roce 1715 poblíž Neumarktu. Nachází se mezi vnitřní {{Cizojazyčně|de|Pirnaische Gasse}} (dnes {{Cizojazyčně|de|Landhausstraße}}) a {{Cizojazyčně|de|Moritzstraße}}, s&nbsp;fasádami na obou stranách. Krátce po výstavbě byly obě části budovy strukturálně odděleny. Část vnitřní na {{Cizojazyčně|de|Pirnaische Gasse}} je známá jako britský hotel, jižní část paláce se jmenovala Palais de Saxe. Stavba zničená za druhé světové války byla znovu vystavěna roku 2010.<ref name="SuA"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Keppschloss}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Keppschloss''}}) – {{Cizojazyčně|de|Keppschloss}} na {{Cizojazyčně|de|Dresdner Straße 97}} v&nbsp;Drážďanech-{{Cizojazyčně|de|Hosterwitz}} je bývalá selská usedlost. Dnešní podoba je výsledkem rekonstrukce.<ref name="SuA"/>
* '''Zámek {{Cizojazyčně|de|Albrechtsberg}}''' ({{Cizojazyčně|de|''Schloss Albrechtsberg''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Albrechtsberg}} v&nbsp;Drážďanech, nazývaný také {{Cizojazyčně|de|Albrechtsschloss}}, je jedním ze tří [[Labské zámky|Labských zámků]] na pravém břehu Labe v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}}. Byl postaven v&nbsp;letech 1850–1854 Adolfem Lohseem pro knížete Albrechta Pruského (1809–1872), nejmladšího bratra pruských králů [[Fridrich Vilém IV.|Fridricha Viléma IV.]] a [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]] (od roku 1871 také německého císaře). Pozdně klasicistní stavba připisovaná [[Karl Friedrich Schinkel|Karlu Friedrichu Schinkelovi]] je nejreprezentativnější ze tří Labských zámků. V&nbsp;roce 1925 jej dědici prodali městu.<ref name="SuA"/>
* '''Vila {{Cizojazyčně|de|Stockhausen}} (Zámek {{Cizojazyčně|de|Lingner}})''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Stockhausen (Lingner Schloss)''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Lingner}}, či {{Cizojazyčně|de|Villa Stockhausen}}, je geograficky uprostřed tří zámků na Labi. Terasa se nachází bývalém pozemku původního majitele a obyvatele budovy, Karla Augusta Lingnera, vynálezce ústní vody Odol.<ref name="SuA"/>
* '''Vila Souchay (Zámek {{Cizojazyčně|de|Eckberg}}) ''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Souchay (Schloss Eckberg)''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Eckberg}} je jedním ze tří zámků na Labi a nachází se na pravém břehu Labe v&nbsp;Drážďanech, asi 3&nbsp;km proti proudu od centra města. Západně od zámků {{Cizojazyčně|de|Lingnerschloss}} a {{Cizojazyčně|de|Albrechtsberg}}.<ref name="SuA"/>
* '''Nový Wachwitzský zámek''' ({{Cizojazyčně|de|''Neues Wachwitzer Schloss''}}) – Zámek {{Cizojazyčně|de|Wachwitz}} je zámek v&nbsp;bývalé královské vinici v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Wachwitz}}. Leží na přibližně na 27 akrové ploše uprostřed parku. Kromě zámku a královské vily zahrnuje také rododendronovou zahradu a četné přístavby.<ref name="SuA"/>

=== Vládní budovy ===
[[Soubor:20070106172DR Dresden Schloßplatz Ständehaus.jpg|náhled|Stavovský dům na náměstí Schloßplatz|alt=Barevná fotografie s pohledem na vrcholně barokní palác s průčelím a věží, za nímž je vidět kostel Frauenkirche]]
* '''{{Cizojazyčně|de|Landhaus}} (Městské muzeum)''' ({{Cizojazyčně|de|''Landhaus (Stadtmuseum)''}}) – {{Cizojazyčně|de|Landhaus}} patří k&nbsp;politickým profánním stavbám města. Byl postaven v&nbsp;letech 1770 až 1776 Christianem Gottfriedem Hahmannem podle plánů Friedricha Augusta Krubsacia v&nbsp;pozdně barokním slohu na místě bývalého Paláce {{Cizojazyčně|de|Flemming-Sulkowski}}. Pozemek a dům byly vytvořeny jako reprezentativní místo k&nbsp;setkávání zemských stavů. Ty byly zodpovědné za daňovou správu země. Dnes se v&nbsp;budově nachází Drážďanské městské muzeum a Městská galerie.<ref name="RGB" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Regierungsbauten, s. 321–334.</ref>
* '''Stavovský dům''' ({{Cizojazyčně|de|''Ständehaus''}}) – Saský stavovský dům je budova ve Starém městě, která dotváří siluetu města. Je to bývalá budova parlamentu a dnes sídlo Nejvyššího krajského soudu v&nbsp;Drážďanech a Saského státního úřadu pro památkovou péči.<ref name="RGB"/>
* '''Nový saský sněm''' ({{Cizojazyčně|de|''Neuer Sächsischer Landtag''}}) – Nový saský sněm je státní parlament Svobodného státu Sasko. Nachází se ve stejnojmenné budově v&nbsp;centru hlavního města Drážďan.<ref name="RGB"/>
* '''Ministerstvo financí''' ({{Cizojazyčně|de|''Finanzministerium''}}) – Saské státní ministerstvo financí (SMF) je úřadem Svobodného státu Sasko, se sídlem v&nbsp;hlavním městě. Budova se nachází na náměstí Carolaplatz 1 v&nbsp;drážďanské vládní čtvrti ve vnitřním {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}.<ref name="RGB"/>
* '''Saská státní kancelář''' ({{Cizojazyčně|de|''Sächsische Staatskanzlei''}}) – Saský státní kancléř (SK) je nejvyšším zemským úřadem Svobodného státu Sasko a oficiální sídlo saského předsedy vlády. Od roku 1995 existuje jako ministerstvo v&nbsp;zemském hlavním městě. Budova se nachází v&nbsp;drážďanské vládní čtvrti ve vnitřním {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}.<ref name="RGB"/>

=== Profánní stavby ===
[[Soubor:Albertinum.jpg|náhled|Albertinum|alt=Barevná fotografie s pohledem na monumentální budovu ve stylu historismu s výraznou bosáží]]
[[Soubor:Karstadt-Warenhaus-Dresden.jpg|náhled|Bývalý obchodní dům Centrum je ukázkou architektury NDR|alt=Barevná fotografie s pohledem na moderní budovu s plastickým geometrizujícím obložením]]
[[Soubor:Neue Terrasse 20060620.jpg|náhled|Nová terasa, ukázka moderní architektury v&nbsp;Drážďanech|alt=Barevná fotografie s pohledem na Labe, za nímž je moderní architektura a věž Yenidze]]
[[Soubor:Dresden-Kugelhaus-det-night.jpg|náhled|Kugelhaus|alt=Barevná fotografie s pohledem na barevnou moderní budovu oblého tvaru]]
* '''[[Albertinum]]''' – Albertinum se nachází na východním konci Brühlské terasy. Původně bylo arzenálem zbraní, který byl přestavěn koncem 19. století Carlem Adolphem Canzlerem na budovu muzea. Jméno Albertinum sahá až do konce 19. století, kdy vládl král Albert I. Saský. Po rekonstrukci je v&nbsp;Albertinu od roku 2010 uložena sbírka soch a galerie nových mistrů drážďanských Státních uměleckých sbírek.<ref name="PB" >PIETSCHMANN, Thorsten. ''Dresden : Architektur und Kunst'', Kapitola Profanbauten, s. 339–426.</ref>
* '''{{Cizojazyčně|de|Jägerhof}}''' – {{Cizojazyčně|de|Jägerhof}} je nejstarší památkou drážďanského {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}. Nachází se východně od náměstí {{Cizojazyčně|de|Neustädter Markt}} v&nbsp;ulici Köpckestraße. Budova byla postavena v&nbsp;16. století v&nbsp;renesančním stylu. Původně se skládala ze čtyř křídel, z&nbsp;nichž se zachovalo pouze západní křídlo. Od roku 1913 je zde Muzeum saského lidového umění. V&nbsp;horním patře budovy je od roku 2005 umístěna sbírka loutek.<ref name="PB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Societätstheater}}''' – Stavba byla realizována v&nbsp;letech 1715–1717, nachází se v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Hauptstraße 19}}. Sloužila jako měšťanské divadlo.<ref name="PB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Blockhaus}}''' – Budova se nachází na náměstí {{Cizojazyčně|de|Neustädter Markt}}, pár metrů od Zlatého jezdce. Název {{Cizojazyčně|de|Blockhaus}} je pravděpodobně odvozen z&nbsp;tvaru stavby. Architektem byl Zacharias Longuelune.<ref name="PB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Neues Gewandhaus}}''' – Barokní budova v&nbsp;centru Drážďan, která byla postavena v&nbsp;letech 1768–1770. Od roku 1967 slouží jako hotel.<ref name="PB"/>
* '''Lesní zámeček''' ({{Cizojazyčně|de|''Waldschlösschen''}}) – {{Cizojazyčně|de|Waldschlösschen}} je památkově chráněná budova v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Radeberger Vorstadt}}. Postaveno podle plánů neznámého architekta z&nbsp;roku 1800 jako lovecký zámeček pro vlivného saského soudního úředníka Camilla Marcoliniho. Je považována za raný příklad historismu v&nbsp;Sasku a nejstarší novogotickou budovu v&nbsp;Drážďanech.<ref name="PB"/>
* '''Lipská brána''' ({{Cizojazyčně|de|''Leipziger Tor''}}) – {{Cizojazyčně|de|Torhäuser Leipziger Tor}} jsou dvě strážnice na dnešním náměstí {{Cizojazyčně|de|Palaisplatz}}. Patří k&nbsp;příkladům čistě klasických budov starých Drážďan.<ref name="PB"/>
* '''Staroměstská strážnice''' ({{Cizojazyčně|de|''Altstädter Wache''}}) – Klasicistní Staroměstská strážnice zvaná také Schinkelwache (po [[Karl Friedrich Schinkel|Karlu Friedrichu Schinkelovi]]) nebo {{Cizojazyčně|de|Neue Hauptwache}}.<ref name="PB"/>
* '''První Královské dvorní divadlo Gottfrieda Sempera''' ({{Cizojazyčně|de|''Erstes Königliches Hoftheater Gottfried Sempers''}}) – První budova divadla byla postavena [[Gottfried Semper|Gottfriedem Semperem]] v&nbsp;letech 1838–1841, vyhořela roku 1869.<ref name="PB"/>
* '''Vojensko-historické muzeum Bundeswehru''' ({{Cizojazyčně|de|''Militärhistorisches Museum der Bundeswehr (ehem. Arsenalhauptgebäude)''}}) – Budova vojenského muzea se nachází na náměstí Albertplatz a byla postavena v&nbsp;letech 1873–1879 architektem Clemensem Alfredem Niessem a Gustavem Adolfem Rumpelem jako sklad arzenálu. V&nbsp;roce 2001 vznikla přístavba Daniela Liebeskinda.<ref name="PB"/>
* '''[[Semperova opera|Operní dům (Druhé Královské dvorní divadlo Gottfrieda Sempera)]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Opernhaus (Zweites Königliches Hoftheater Gottfried Sempers)''}}) – Budova byla navržena v&nbsp;roce 1869 podle plánů Karla Moritze Haenela, veřejnost si však vyžádala, aby se stavba realizovala opět podle plánů [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]]. V&nbsp;roce 1871 byl položen základní kámen. Stavbu řídil Manfred Semper.<ref name="PB"/>
* '''Gymnázium Wettinů''' ({{Cizojazyčně|de|''Wettiner Gymnasium (Hochschule für Musik Carl Maria von Weber)''}}) – Gymnázium bylo založeno v&nbsp;roce 1879 jako druhé městské zařízení tohoto druhu. Dnes je sídlem [[Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera v Drážďanech|Vysoké hudební školy Carla Marii von Webera]].<ref name="PB"/>
* '''Akademie umění a výstavní budova''' ({{Cizojazyčně|de|''Kunstakademie- und Kunstausstellungsgebäude''}}) – Budova byla vystavěna podle plánů Karla Moritze Haenela a Georga Hermanna Nicolaie v&nbsp;letech 1841, popř. 1863 a 1880–1881. Návrh realizoval Konstantin Lipsius.<ref name="PB"/>
* '''Obvodní soud''' ({{Cizojazyčně|de|''Amtsgericht''}}) – Budova byla postavena Arwedem Roßbachem v&nbsp;ulici Lothringer Straße. V&nbsp;roce 1945 částečně vyhořela, do roku 1958 trvala její rekonstrukce.<ref name="PB"/>
* '''Policejní prezídium''' ({{Cizojazyčně|de|''Polizeipräsidium''}}) – Budova vznikla podle plánů Julia Eduarda Tempera v&nbsp;ulici Schießgasse v&nbsp;letech 1895–1900. V&nbsp;letech 2002–2005 byla rekonstruována.<ref name="PB"/>
* '''Evangelicko-luterský zemský církevní úřad''' ({{Cizojazyčně|de|''Evangelisch Lutherisches Landeskirchenamt''}}) – Tuto pískovcovou budovu v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Lukasstraßse}} postavil v&nbsp;roce 1897 Ludwig Wilhelm Lippold. Dodnes je sídlem církevního úřadu.<ref name="PB"/>
* '''Vysoká škola užitého umění''' ({{Cizojazyčně|de|''Kunstgewerbeschule (Hochschule für Bildende Künste)''}}) – Novostavba z&nbsp;let 1903–1906 byla realizována podle plánů Karla Schmidta, Herrmanna Viehwegera, Williama Lossowa a Hanse Maxe Kühneho.<ref name="PB"/>
* '''Nová radnice''' ({{Cizojazyčně|de|''Neues Rathaus''}}) – Nová radnice vznikla na místě své středověké předchůdkyně v&nbsp;letech 1905–1910 podle plánů Karla Rotha, realizována s&nbsp;mírnými modifikacemi byla pod vedením Rotha a Edmunda Brätera.<ref name="PB"/>
* '''[[Státní divadlo v Drážďanech|Divadlo]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Schauspielhaus''}}) – Budova měšťanského divadla byla realizována podle vítězného návrhu architektonického studia Williama Lossowa a Hanse Maxe Kühneho v&nbsp;letech 1911–1913 a otevřena jako Královské divadlo.<ref name="PB"/>
* '''{{Cizojazyčně|de|Festspielhaus Hellerau}}''' – Stavba byla založena v&nbsp;roce 1902 podle anglické předlohy pro Společnost Zahradní město Hellerau v&nbsp;tzv. reformním slohu.
* '''[[Italienisches Dörfchen (Drážďany)|Italská vesnička]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Italienisches Dörfchen''}}) – Původní stavba hostince v&nbsp;místě, kde byli ubytováni italští kameníci pracující na stavbě Hoffkirche, byla postavena Hansem Erlweinem v&nbsp;letech 1911–1913. Dnešní stav je po rekonstrukci v&nbsp;letech 1955–1957.
* '''Městský dům''' ({{Cizojazyčně|de|''Stadthaus''}}) – Dům vznikl v&nbsp;souvislosti s&nbsp;připojením dalších městských částí v&nbsp;letech 1922/23 podle plánů Ludwiga Wirtha.<ref name="PB"/>
* '''Německé muzeum hygieny''' ({{Cizojazyčně|de|''Deutsches Hygiene-Museum''}}) – Budova muzea byla po velkém úspěchu 1. Mezinárodní hygienické výstavy vystavěna v&nbsp;letech 1928–1930 pod vedením Wilhelma Kreise bezprostředně před Palácem prince Jiřího.<ref name="PB"/>
* '''Bývalé Letecké komando''' ({{Cizojazyčně|de|''Ehem. Luftgaukommando''}}) – Areál určený pro IV. Letecké komando vznikl podle plánů Wilhelma Kreise v&nbsp;roce 1938.<ref name="PB"/>
* '''[[Palác kultury (Drážďany)|Palác kultury]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Kulturpalast''}}) – Modernistická stavba na náměstí {{Cizojazyčně|de|Altmarkt}}. Vznikla v&nbsp;duchu tehdejší moderní architektury Východního Německa. Stavba podle návrhu architekta Wolfganga Hänsche byla dokončena v&nbsp;roce 1969 a od té doby slouží veřejnosti. Jeho průčelí odpovídá uliční čáře nedaleké třídy {{Cizojazyčně|de|Wildsruffer Straße}}.<ref name="PB"/>
* '''Gymnázium svatého Benna''' ({{Cizojazyčně|de|''St. Benno-Gymnasium''}}) – Moderní novostavba gymnázia byla postavena podle plánů Güntera Behnische a Ericha Wiesnera v&nbsp;letech 1994–1996.<ref name="PB"/>
* '''Dům dětí a mládeže Schieferburg Gruna''' ({{Cizojazyčně|de|''Kinder- und Jugendhaus Schieferburg Gruna''}}) – Areál vznikl podle plánů Andrease Weise Kelfa Uweho Treunera v&nbsp;letech 1995–1996.<ref name="PB"/>
* '''[[UFA Kristallpalast]]''' ({{Cizojazyčně|de|''UFA-Kristallpalast''}}) – Stavba je jedním z&nbsp;nejvýraznějších děl rakouské skupiny COOP Himmelb(l)au, postavena byla v&nbsp;letech 1993–1998. V&nbsp;roce 1999 byla tato budova oceněna Německou cenou za architekturu.<ref name="PB"/>
* '''[[Saská zemská a univerzitní knihovna v Drážďanech|Saská zemská a univerzitní knihovna]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden''}}) – Moderní budova Saské zemské knihovny, jejíž funkcí mělo být shromáždit Zemskou a Univerzitní knihovnu pod jednou střechou, vznikla v&nbsp;letech 1999–2003 podle plánů Architektonického studia Manfreda Ortnera.<ref name="PB"/>
* '''Kongresové centrum''' ({{Cizojazyčně|de|''Kongresszentrum''}}) – Novostavba Kongresového centra byla postavena v&nbsp;letech 2001–2004 podle plánů architektonického studia Storch Ehleers Partner.<ref name="PB"/>

=== Vily a domy ===
{{Sloupce|2|
* '''Rezidence Heinricha Schütze''' ({{Cizojazyčně|de|''Heinrich-Schütz-Residenz''}})
* '''Venkovský dům Johanna Melchiora Dinglingera''' ({{Cizojazyčně|de|''Landhaus Johann Melchior Dinglingers''}})
* '''{{Cizojazyčně|de|Friedrichstraße 29}}'''
* '''Vládní dům''' ({{Cizojazyčně|de|''Regierung''}})
* '''Leonhardiho muzeum''' ({{Cizojazyčně|de|''Leonhardi-Museum''}})
* '''Muzeum Carla Marii von Webera''' ({{Cizojazyčně|de|''Carl-Maria-von Weber-Museum''}})
* '''Schillerův domek''' ({{Cizojazyčně|de|''Schillerhäuschen''}})
* '''Bývalá Brockhausova vila''' ({{Cizojazyčně|de|''Ehemalige Brockhaus-Villa''}})
* '''Vila Ilgen''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Ilgen''}})
* '''Pfundova mlékárna''' ({{Cizojazyčně|de|''Pfunds Molkerei''}})
* '''Vila Weigang''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Weigang''}})
* '''Vila Rothermund''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Rothermund''}})
* '''Dům umělců Loschwitz''' ({{Cizojazyčně|de|''Künstlerhaus Loschwitz''}})
* '''Vila San Remo''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa San Remo''}})
* '''{{Cizojazyčně|de|Sekundogenitur}}'''
* '''Vila Eschebach''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Eschebach''}})
* '''Vila Westendstraße''' ({{Cizojazyčně|de|''Villa Westendstraße''}})
* '''{{Cizojazyčně|de|Art'otel}}'''
* '''Pasáž umělců''' ({{Cizojazyčně|de|''Kunsthofpassage''}})
}}

=== Kašny a pomníky ===
{{Sloupce|2|
* '''Mořicův monument''' ({{Cizojazyčně|de|''Moritzmonument''}})
* '''Turecká kašna''' ({{Cizojazyčně|de|''Türkenbrunnen''}})
* '''Jezdecký pomník krále Augusta II.''' ({{Cizojazyčně|de|''Reiterdenkmal König August II.''}})
* '''Moreauův pomník''' ({{Cizojazyčně|de|''Moreau-Denkmal''}})
* '''Pomník krále Fridricha Augusta I.''' ({{Cizojazyčně|de|''Denkmal König Friedrich August I''}})
* '''Cholerová kašna''' ({{Cizojazyčně|de|Cholera-Brunnen}})
* '''Schody k Brühlské terase''' ({{Cizojazyčně|de|''Freitreppe zur Brühischen Terrasse''}})
* '''Mauzoleum rodiny Kap-herr''' ({{Cizojazyčně|de|''Mausoleum der Familie Kap-herr''}})
* '''Pomník Carla Marii von Webera''' ({{Cizojazyčně|de|''Carl-Maria-von-Weber-Denkmal''}})
* '''Pomník Ernsta Rietschela''' ({{Cizojazyčně|de|''Ernst-Rietschel-Denkmal''}})
* '''Jezdecký pomník krále Jana''' ({{Cizojazyčně|de|''Reiterdenkmal König Johanns''}})
* '''Pomník Martina Luthera''' ({{Cizojazyčně|de|''Martin-Luther-Denkmal''}})
* '''Pomník Gottfrieda Sempera''' ({{Cizojazyčně|de|''Gottfried-Semper-Denkmal''}})
* '''Pomník Wolfganga Amadea Mozarta''' ({{Cizojazyčně|de|''Wolfgang-Amadeus-Mozart-Denkmal''}})
}}

=== Technické a hospodářské stavby ===
{{Sloupce|2|
* '''Augustův most''' ({{Cizojazyčně|de|''Augustusbrücke''}})
* '''Větrný mlýn Gohlis''' ({{Cizojazyčně|de|''Windmühle Gohlis''}})
* '''[[Vodárna Saloppe]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Wasserwerk Saloppe''}})
* '''Plynárna Reick''' ({{Cizojazyčně|de|''Gasanstalt Reick''}})
* '''Loschwitzský most (Modrý zázrak)''' ({{Cizojazyčně|de|''Loschwitzer Brücke (Blaues Wunder)''}})
* ''' [[Dresden Hauptbahnhof|Drážďany hlavní nádraží]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Dresden Hauptbahnhof''}})
* '''[[Yenidze]]''' ({{Cizojazyčně|de|''Fabrik Yenidze''}})
* '''Erlweinova sýpka''' ({{Cizojazyčně|de|''Erlweinspeicher''}})
* '''Televizní věž''' ({{Cizojazyčně|de|''Fernsehturm''}})
* '''World Trade Center''' (''World Trade Center'')
* '''Letiště Drážďany-Klotzsche''' ({{Cizojazyčně|de|''Flughafen Dresden-Klotzsche''}})
* '''Skleněná manufaktura''' ({{Cizojazyčně|de|''Gläserne Manufaktur''}})
}}

== Volný čas ==
=== Sport ===
[[Soubor:EnergieVerbund Arena.jpg|náhled|EnergieVerbund Arena|alt=Barevná fotografie na rozlehlou pravoúhlou moderní budovu uprostřed zasněžené pláně]]
[[Soubor:Dresden Citylauf 507.JPG|náhled|Dresden Citylauf, 2012|alt=Barevná fotografie s pohledem na průjezd cyklistů obklopených diváky ulicemi městského centra]]
==== Sportovní spolky ====
Prvním [[fotbal]]ovým klubem v&nbsp;Drážďanech byl {{Cizojazyčně|en|[[Dresden English Football Club]]}}. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] dokázal {{Cizojazyčně|de|[[Dresdner SC|Dresdner Sportclub 1898 e. V.]]}} (DSC) pod vedením pozdějšího spolkového trenéra Helmuta Schöna vyhrát dvakrát německý pohár ({{Cizojazyčně|de|''Tschammerpokal''}}) a německé mistrovství. {{Cizojazyčně|de|[[Dresdner SC]]}} hraje od roku 2012 pouze v&nbsp;okresní lize (7. liga).

Nejlépe hodnocený současný fotbalový klub {{Cizojazyčně|de|[[Dynamo Drážďany|SG Dynamo Dresden]]}} hrál od roku 1968 do roku 1991 nepřetržitě v&nbsp;první lize, nejvyšší divizi ve fotbale NDR. Celkem osmkrát se týmu podařilo vyhrát šampionát. Z&nbsp;98 her evropského poháru bylo největším úspěchem dosažení semifinále Poháru [[UEFA]] v&nbsp;roce 1989. Jako finalista v&nbsp;poslední sezoně ligy se klub Dynamo kvalifikoval do Bundesligy, ve které klub hrál až do roku 1995. Pak musel sestoupit kvůli odebrání licence v&nbsp;Regionální lize. Poté, co Dynamo Dresden mezitím hrál v&nbsp;Regionální lize a ve 3. fotbalové lize, je dnes klub opět ve 2. Bundeslize. Vysoká zadluženost a nižší příjmy v&nbsp;nižších ligových třídách vedly téměř ke bankrotu klubu. Jeho domov, Stadion Rudolfa Harbiga, byl zbořen a nahrazen novým stadionem. Nový stadion byl dějištěm německého mistrovství světa žen ve fotbale 2011. Od září 2018 nese stadion vlastněný městem Drážďany po změně názvu opět označení Stadion Rudolfa Harbiga. Fanoušci mohli hlasovat o&nbsp;jeho jméně na internetu. Další možností na výběr byl název Stadion Dynamo ({{Cizojazyčně|de|''Dynamo-Stadion''}}).

Pro sezóně 2007/08 byly dva nejvýznamnější fotbalové kluby přejmenovány na: 1. {{Cizojazyčně|de|FC Dynamo Dresden}} a {{Cizojazyčně|de|SC Borea Dresden}}.

Mnohem úspěšnější než dnes fotbalové oddělení mužů v&nbsp;DSC je ženská sekce DSC ve volejbalu, která je čtyřnásobným německým šampionem od svého povýšení na Bundesligu a vítězem Evropského poháru 2010 Challenge Cup.

Úspěšnými sportovními kluby v&nbsp;jiných sportech jsou {{Cizojazyčně|de|Dresden Monarchs}}, kteří hrají v&nbsp;GFL, první Bundesligu amerického fotbalu, dále {{Cizojazyčně|de|HC Elbflorenz}}, kteří hrají v&nbsp;2. házené Bundesligy a [[Dresdner Eislöwen]], kteří hrají v&nbsp;DEL2. Divize ledního ledního hokeje ({{Cizojazyčně|de|''Dresden Cardinals''}}) hraje v&nbsp;první lize.

Drážďany jsou také historickým centrem šachu v&nbsp;Německu. {{Cizojazyčně|de|Dresdner Schachbund}} se skládá z&nbsp;více než deseti šachových klubů, z&nbsp;nichž některé mají dlouhou tradici; V&nbsp;roce 2008 se zde konala šachová olympiáda.

Klub snooker SAX-MAX Dresden hrál od roku 2013 do roku 2016 v&nbsp;1. Snooker Bundeslize.

{{Cizojazyčně|de|Dresdner Nachtskaten}} se věnuje bruslení na různých trasách ve městě. Tyto akce se konají po celé léto.

Nejstarší týmový duathlon v&nbsp;Německu – 100&nbsp;km duathlon – se koná každé jaro od roku 1996 a běží se při něm na 100&nbsp;km dlouhé závodní dráze kolem Drážďan.

V&nbsp;Tanečním klubu Saxonia je k&nbsp;dispozici část parketu pro vozíčkáře. Kromě toho trénink v&nbsp;turnaji pro vozíčkáře, který navázal na úspěchy posledních let, kdy dvojice několika německých šampionů v&nbsp;roce 2004 dosáhla na světovém poháru v&nbsp;Tokiu na 3. místo.

Další kluby jsou:

* {{Cizojazyčně|de|FV Dresden 06}}, fotbal
* {{Cizojazyčně|de|SG Dresden Striesen}}, fotbal
* {{Cizojazyčně|de|[[SV Guts Muts Dresden]]}}, fotbal
* {{Cizojazyčně|de|Dresden Titans}}, basketbal
* {{Cizojazyčně|de|UPS TU Dresden}}, více disciplín

=== Noční život ===
[[Soubor:Bärenzwinger Dresden Eingang.JPG|náhled|Studentský klub „{{Cizojazyčně|de|Bärenzwinger}}“ pod Brühlskou terasou|alt=Barevná fotografie s pohledem na bývalé kasematy pod barokní budovou s mansardovou střechou]]
Vnější {{Cizojazyčně|de|Neustadt}} je jednou z&nbsp;největších dochovaných městských oblastí z&nbsp;[[Gründerzeit|gründerského období]] v&nbsp;Německu. Zároveň se tu nachází ve městě největší barová scéna s&nbsp;asi 175 restauracemi. V&nbsp;oblasti chátrající zástavby se ve městě rozvinula alternativní kulturní scéna. V&nbsp;roce 1989 někteří obyvatelé vytvořili zájmové společenství na protest proti špatné bytové situaci a demoličním plánům, které bylo v&nbsp;roce 1990 nazváno ''Bunte Republik Neustadt'', aby tak ospravedlňovali módní charakter čtvrti.<ref name="KDC" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Clubkultur : Traditionell bis alternativ, s. 65–77.</ref>

V&nbsp;této městské části je nejvyšší koncentrace klubů, barů a hospod. Stav čtvrti se v&nbsp;posledních letech výrazně zlepšil, a proto je díky své univerzální kulturní nabídce jednou z&nbsp;nejoblíbenějších obytných oblastí u&nbsp;mladých lidí v&nbsp;Drážďanech. Nabídka restaurací je velmi rozmanitá a sahá od jazz baru, indie a electro klubů až po malé diskotéky.<ref name="KDC" />

Na jižní straně Labe, poblíž vysokých škol, sídlí třináct studentských klubů. Většina z&nbsp;nich je podporována organizací {{Cizojazyčně|de|Studentenwerk Dresden}}, ale jsou to i&nbsp;nezávislá sdružení. Klub „{{Cizojazyčně|de|Bärenzwinger}}“, který byl uveden do provozu v&nbsp;šedesátých letech minulého století u&nbsp;bývalých kasemat pod Brühlskou terasou, patří k&nbsp;nejstarším a nejznámějším studentským klubům v&nbsp;Drážďanech. Ostatní kluby jsou rovněž v&nbsp;areálu kolejí i&nbsp;v&nbsp;restauracích Technické univerzity a Univerzity aplikovaných věd. Od zmenšení lokálu klubu {{Cizojazyčně|de|Bärenzwinger}} v&nbsp;roce 2000 se dnes mezi nejznámější studentské kluby v&nbsp;Drážďanech řadí i&nbsp;„Club Mensa“.<ref name="KDC" />

Velmi dobře známý je jazzový klub {{Cizojazyčně|de|Tonne}}, založený v&nbsp;roce 1977, který sídlil v&nbsp;ruinách Paláce {{Cizojazyčně|de|Kurländer}} v&nbsp;letech 1979–1997. Poté byl v&nbsp;klenutých sklepech v&nbsp;oblasti {{Cizojazyčně|de|Waldschlösschen}} a ve vnitřním {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}, po bankrotu byl obnoven a od roku 2015 se znovu nachází v&nbsp;mezitím přestavěném Paláci {{Cizojazyčně|de|Kurländer}}. Motor Techno-Club, který byl umístěn v&nbsp;oblasti {{Cizojazyčně|de|Felsenkeller}} v&nbsp;letech 2002–2013, také dosáhl velké popularity.<ref name="KDC" />

V&nbsp;průmyslové oblasti severně od centra města ve směru ke {{Cizojazyčně|de|Klotzsche}} se nachází industriální komplex {{Cizojazyčně|de|Kulturzentrum Strasse E}}. Mezi známé kluby v&nbsp;průmyslové oblasti patří {{Cizojazyčně|de|Sektor Evolution}}, {{Cizojazyčně|de|Objekt klein}} a {{Cizojazyčně|de|Club Paula}}. Další kluby a místa pro koncerty se nacházejí v&nbsp;areálu starých jatek, průmyslové památky na Lipském předměstí, včetně Klubu {{Cizojazyčně|de|Neu}}, {{Cizojazyčně|de|Alter Schlachthof}} a {{Cizojazyčně|de|Puschkin}}.<ref name="KDC" />

Noční život dále zahrnuje koncertní sály a domy, které se používají trvale nebo dočasně pro jevištní akce. Trvalými koncertními zařízeními jsou Stará jatka, která pojmou až 1800 návštěvníků, „Beatpol“ (do roku 2007: „Starclub“) v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Briesnitz}} a venkovní scéna {{Cizojazyčně|de|„Junge Garde“}} v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Großer Garten}}. Příležitostně se používají koncertní pódia pro veletrh v&nbsp;Nových jatkách, Kongresovém centru a částech kampusu TU a Labských luk. Koncerty se konají také na filmových nocích na březích Labe.<ref name="KDC" />

== Pravidelné události ==
V&nbsp;Drážďanech se po celý rok konají různé festivaly a významné události. Zejména hudební události mají mezinárodní ohlas. Tuto nabídku doplňují festivaly jednotlivých městských částí s&nbsp;různou nabídkou.
=== Jaro ===
[[Soubor:Filmnaechte.jpg|náhled|Filmová noc na břehu Labe|alt=Barevná fotografie s nočním pohledem na hlediště exteriérového kina s rozsvíceným filmovým plátnem]]
[[Soubor:Dresden, Marienbrücke 010.JPG|náhled|Drážďany v&nbsp;zimě, pohled od mostu Marienbrücke směrem k&nbsp;městu, únor 2012|alt=Barevná fotografie s průhledem pod klenbou mostu na zasněžený břeh a částečně zamrzlou hladinu Labe]]
[[Soubor:Striezelmarkt 2009 00950.jpg|náhled|575. Drážďanský Striezelmarkt, 2009|alt=Barevná fotografie na barevně nasvícené historické centrum s četnými stánky a vánočním stromem]]
V&nbsp;dubnu se koná {{Cizojazyčně|de|''Filmfest Dresden''}} věnovaný animovanému a krátkému filmu. Daleko bohatší tradici má hudební festival {{Cizojazyčně|de|Dresdner Musikfestspiele}}, jehož předchůdci jsou hudební slavnosti barokního dvora. Tyto slavnosti jsou známy po celém Německu jako událost klasické hudby.<ref name="KDJe" >''Kulturverführer Dresden'', Kapitola Durchs Jahr : Wiederkehrende Events, s. 179–191.</ref>

V&nbsp;roce 1971 se konal první {{Cizojazyčně|de|''Internationale Dixieland-Festival''}}. V&nbsp;celosvětovém měřítku se jedná o jednu z&nbsp;nejdůležitějších jazzových a bluesových událostí. S&nbsp;přibližně 500 000 návštěvníky ročně je také největší kulturní akcí v&nbsp;Sasku. K&nbsp;některým prvkům festivalu, jako je {{Cizojazyčně|de|Jazzmeile}}, která prochází městem, je volný vstup. Hlavní část festivalu se však odehrává v&nbsp;četných klubech a barech.<ref name="KDJe" />

Každé jaro se koná mezinárodní taneční akce {{Cizojazyčně|de|''Internationale Tanzwoche Dresden''}}. Od roku 1992 představuje na několika místech v&nbsp;Drážďanech soubory mezinárodní úrovně od baletu, tanečního divadla až po současný tanec.<ref name="KDJe" />

=== Léto ===
Pod siluetou Starého města se konají od roku 1990 Filmové noci na břehu Labe ({{Cizojazyčně|de|''Filmnächte am Elbufer''}}). Již poprvé trvala tato událost deset dní. Na promítání filmů, akce a koncerty přišlo za přibližně 60 dní asi 150 000 diváků, což z&nbsp;akce činí největší událost svého druhu v&nbsp;Německu.<ref name="KDJe" />

Událostí politického původu je festival Vnějšího Neustadtu {{Cizojazyčně|de|''Bunte Republik Neustadt''}}. V&nbsp;letech 1990–1993 se konal v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Neustadtu}} na protest proti chátrající zástavbě a zhoršených podmínkám bydlení v&nbsp;této městské části. Během festivalu došlo v&nbsp;letech 2001 a 2002 k&nbsp;nepokojům, v&nbsp;posledních několika letech však probíhal pokojně. Festival zůstal jednou z&nbsp;akcí alternativní scény.<ref name="KDJe" />

Na pravém břehu Labe se každý rok koná umělecký a kulturní festival {{Cizojazyčně|de|''Elbhangfest''}}. Odehrává se v&nbsp;městských částech {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}} a {{Cizojazyčně|de|Pillnitz}}. Vrcholem je mimo jiné přehlídka dračích lodí. Po povodni na Labi v&nbsp;roce 2002 se na druhé straně Labe koná ostrovní festival {{Cizojazyčně|de|''Inselfest''}}.<ref name="KDJe" />

V&nbsp;létě se konají nejrůznější akce ve večerních a nočních hodinách. Na konci června nebo začátkem července zvou výzkumné instituce a univerzity na Dlouhou noc věd ({{Cizojazyčně|de|''Langen Nacht der Wissenschaften''}}). Akce pro univerzity, ústavy a spolupracující technologické společnosti nabízí příležitost představit svou práci širokému publiku. Od roku 1999 probíhá začátkem července Letní muzejní noc. V&nbsp;roce 2015 byla přejmenována na [[Muzejní noc]] a konala se v&nbsp;letech 2016–2017 z&nbsp;důvodu poklesu návštěvníků v&nbsp;minulých letech (často ve stejný den utkání světových pohárů a mistrovství Evropy) třetí neděli v&nbsp;září, od roku 2018 se koná znovu bez udání důvodu v&nbsp;červenci. Od roku 2003 následuje obdobná [[Noc kostelů]], ve které otevírá své dveře na šedesát kostelů a sborů křesťanské církve. Koná se každé 2 roky, jen v&nbsp;roce 2016 byla zrušena kvůli Německému evangelickému festivalu hry na trubku.<ref name="KDJe" />

V&nbsp;srpnu se koná městský festival, který pokrývá celé centrum města. Kromě živé hudby nabízí program přizpůsobený rodinám. Každoročně se zúčastní asi 500 000 hostů.<ref name="KDJe" />

Dalšími letními festivaly a akcemi jsou Drážďanský umělecký festival ({{Cizojazyčně|de|''Dresdner Kunstfest''}}), Kulturní noc a Noční bruslení, při němž několik tisíc inline bruslařů projíždí po uzavřených silnicích města.<ref name="KDJe" />

=== Podzim ===
Na podzim se koná Festival lidových tanců a flašinetářů ({{Cizojazyčně|de|''Volkstanzfest und Drehorgeltreffen''}}). Další podzimní akce zahrnují Drážďanské dny soudobé hudby ({{Cizojazyčně|de|''Dresdner Tage der zeitgenössischen Musik''}}), literární festival {{Cizojazyčně|de|''Bardinale''}} a Festival kouzelnického umění ({{Cizojazyčně|de|''Festival der Zauberkunst''}}) a Den venkovských církví ({{Cizojazyčně|de|''Tag der Dorfkirchen''}}) každé dva roky. V&nbsp;roce 1997 bylo vrcholem kouzelnických aktivit v&nbsp;Drážďanech tříleté mistrovství světa mezinárodní organizace {{Cizojazyčně|fr|Fédération Internationale des Sociétés Magiques}} (FISM).<ref name="KDJe" />

Od roku 2004 se každoročně na podzim koná událost spolku Chaos Computer Club (CCC) „Data Traces“.<ref name="KDJe" />

=== Zima ===
Během adventní sezóny se koná {{Cizojazyčně|de|[[Dresdner Striezelmarkt]]}}. Tento vánoční trh, jehož počátky sahají do roku 1434, je jedním z&nbsp;nejstarších v&nbsp;Německu. Koná se obvykle ve Starém městě na náměstí {{Cizojazyčně|de|Altmarkt}} a je jednou z&nbsp;největších turistických atrakcí během vánoční sezóny. Název trhu je odvozen od jeho hlavního produktu, {{Cizojazyčně|de|Dresdner Stollen („Striezel“)}}. Vrcholem trhu je {{Cizojazyčně|de|Dresdner Stollenfest}}.<ref name="KDJe" /> Ve stejnou dobu jako {{Cizojazyčně|de|Striezelmarkt}} se každý rok ve stájích Rezidenčního zámku koná středověký vánoční trh a na dalších místech ve městě, jako je ulice {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}}, náměstí {{Cizojazyčně|de|Neumarkt}} nebo ulice {{Cizojazyčně|de|Hauptstraße}}, jsou paralelně i&nbsp;další vánoční trhy.<ref name="KDJe" />

Dne 13. ledna 2006 se poprvé po 67 letech konal v&nbsp;Semperově opeře Drážďanský operní ples ({{Cizojazyčně|de|''Dresdner Opernball''}}). Od té doby se koná každý rok a těší se stále větší oblibě.

V&nbsp;únoru se koná Festival saských loutkářů.<ref name="KDJe" />

== Ekonomika a infrastruktura ==
=== Ekonomické ukazatele ===
Drážďany jsou střediskem v&nbsp;současné době nejsilnější ekonomické oblasti v&nbsp;nových spolkových zemích a jednou z&nbsp;nejsilnějších hospodářských oblastí v&nbsp;Německu. V&nbsp;roce 2016 poskytly Drážďany v&nbsp;rámci svých městských hranic [[hrubý domácí produkt]] (HDP) ve výši 20,725 miliard €, a umístily se tak na 15. místě v&nbsp;žebříčku německých měst podle ekonomické produkce. Ve stejném roce byl HDP na obyvatele 37 993 € (Sasko: 28 947 €, Německo 38 180 €). V&nbsp;roce 2016 bylo ve městě přibližně 324 900 zaměstnaných osob. Index [[Kupní síla|kupní síly]] na obyvatele byl v&nbsp;roce 2013 90,1 (Německo: 100). Lze pozorovat, že index kupní síly na obyvatele každoročně klesá. V&nbsp;evropském srovnání by Drážďany dostaly index přibližně 121 (EU-27: 100) ve srovnání s&nbsp;bývalým správním obvodem Drážďany 87,7, Saskem 86.1 a Německem 115,1. Obzvláště vysoký podíl na celkové ekonomické produkci má zpracovatelský průmysl. Samotné mikroelektronické společnosti dosáhly obratu více než tří miliard €. V&nbsp;tzv. Atlasu budoucnosti se roku 2016 město Drážďany umístilo na 28. místě ze 402 okresů a nezávislých měst v&nbsp;Německu, čímž se stalo jedním z&nbsp;míst s&nbsp;„velmi příhodnou perspektivou do budoucna“. Podle studie se Drážďany řadí na první místo mezi všemi městy a okresy ve východním Německu.

V&nbsp;prosinci 2018 činil podíl nezaměstnaných 5,6 procenta ve srovnání se všemi civilními pracovními silami. Absolutní počet byl 16 515 osob. Míra nezaměstnanosti v&nbsp;Drážďanech činila v&nbsp;roce 2017 v&nbsp;průměru 6,1 procenta.

Ve městě ke konci roku 2021 pracovalo 276 000 zaměstnanců, z&nbsp;nichž asi 96 000 jsou dojíždějící, což je nejvíce za poslední období. Ve městě má trvalé bydliště asi 225 000 pracovníků, z toho kolem 58 000 vyjíždějících. Vzhledem&nbsp;k&nbsp;saldu vyjíždějících a dojíždějících v počtu ca. 40 000 osob jsou Drážďany městem dojíždějících.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Pendleratlas (Datenstand Juni 2021) | url = https://statistik.arbeitsagentur.de/DE/Navigation/Statistiken/Interaktive-Statistiken/Pendleratlas/Pendleratlas-Nav.html | datum vydání = 2021 | datum přístupu = 2022-10-22 | vydavatel = Bundesagentur für Arbeit | jazyk = de}}</ref>

Asi 20 procent zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání. Tento vysoký počet a mnohá zařízení aplikovaného výzkumu ukazují, že drážďanská ekonomika se vzdaluje strukturálnímu principu „prodloužené ruky výroby“. Slabou stránkou drážďanské hospodářské struktury zůstává malý počet sídel společností ve městě: všechna hlavní sídla v&nbsp;posledních letech jsou v&nbsp;obchodním rejstříku v&nbsp;Drážďanech registrována pouze jako dceřiné společnosti.

V&nbsp;městské oblasti je 307 hektarů provozní a průmyslové plochy, 10 885 hektarů se využívá k&nbsp;zemědělství.<ref name="faktum">{{Citace monografie | titul = Faktum Dresden : Sachsens Landeshauptstadt in Zahlen : 2012/2013 | url = | vydavatel = Amt für Presse- und Öffentlichkeitsarbeit | místo = Dresden | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = | strany = 8 | isbn = | jazyk = de}}</ref>

=== Cestovní ruch ===
Jako turistická destinace jsou Drážďany známé po celém světě. Každý rok navštíví město asi sedm milionů hostů, z&nbsp;nichž 1,1 milionu stráví v&nbsp;Drážďanech průměrně asi dva dny. Tyto hodnoty již patří mezi nejvyšší hodnoty v&nbsp;Německu a v&nbsp;Evropě. Cestovní ruch je silně stimulován událostmi v&nbsp;kulturním životě. Počet návštěvníků se v&nbsp;roce 2005 (rok otevření {{Cizojazyčně|de|Frauenkirche}}) zvýšil na 8,8 milionu hostů. Roční obrat v&nbsp;cestovním ruchu činí zhruba půl miliardy €.

V&nbsp;roce 2011 zde přenocovalo 1,9 milionu hostů, včetně asi 20 % osob ze zahraničí; 116 hotelů nabízí asi 20 000 lůžek. Zastoupeno je 26 hotelů vyšší a luxusní třídy. Kapacita se dále rozšiřuje; obsazenost lůžek je kolem 50 %. Spolu s&nbsp;Drážďanským veletrhem a novým kongresovým centrem se město také snaží prosadit jako místo konání konferencí. Saská kasina v&nbsp;Drážďanech provozují {{Cizojazyčně|de|„Casino Dresden“}} v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Café Prag}}, jedno ze tří kasin v&nbsp;Sasku.

=== Hlavní podniky ===
[[Soubor:Dresden Glaeserne Manufaktur.jpg|náhled|Skleněná manufaktura společnosti Volkswagen|alt=Barevná fotografie s pohledem na komplex moderních budov shromážděných kolem domu ve tvaru tubusu]]
Ve městě jsou aktivní především podniky z&nbsp;oblasti mikroelektroniky, informačních technologií a biotechnologií stejně jako elektrotechniky, které využívají blízkost univerzity a četných výzkumných institucí. Oblasti kompetenčních výhod Drážďan spočívají v&nbsp;následujících oborech:
* Mikroelektronika, informační a komunikační technologie
* Nové materiály a nanotechnologie
* Strojírenství, dopravní technologie, solární technika
* Biotechnologie, farmacie a vakcíny
* Cestovní ruch, obchod a trhy
* Vzdělávání, umění, humanitní a sociální vědy
Mnoho oblastí kompetencí se objevilo až v posledních letech. Jiné, například mikroelektronika, která měla v&nbsp;Drážďanech centrum už před rokem 1989, byly úspěšně rozšířeny.

Díky příležitostem pro úzkou spolupráci mezi průmyslem a místními univerzitami a výzkumnými zařízeními bylo město jedním z&nbsp;předních center výroby polovodičů v&nbsp;Evropě. V&nbsp;posledních letech byly vytvořeny nové výrobní závody předními společnostmi, jako jsou Globalfoundries a Infineon. Nový polovodičový závod společnosti {{Cizojazyčně|de|[[Robert Bosch GmbH|Robert Bosch]]}} měl být uveden do provozu na konci roku 2021. Mnoho oblastí dodavatelského průmyslu (technologie čišticích prostor, speciální strojní zařízení, křemíkové destičky) se nachází v&nbsp;Drážďanech a okolí, takže se po vzoru Silicon Valley v&nbsp;Kalifornii často mluví o&nbsp;Silicon Saxony.

Očekává se, že výzkum nanotechnologií a materiálů se stane přední obchodní oblastí pro vznikající nanoelektroniku, což bude znamenat významný skok v&nbsp;elektronickém zpracování dat. Rovněž se pracuje na ekonomickém využití speciálních elektromagnetických vlastností supravodičů (Meißner-Ochsenfeldův efekt).

Kromě mikroelektronického a polovodičového průmyslu je softwarový průmysl zastoupen například také dceřinou společností T-Systems MMS a pobočkami výrobců softwaru {{Cizojazyčně|de|[[SAP]] Deutschland}}, Amazon, LogMeIn a polským Comarchem. Existuje také řada malých a středních podniků a začínajících vývojářů softwaru, jako je Lovoo.

Po znovusjednocení zřídila společnost {{Cizojazyčně|de|Siemens}} v&nbsp;Drážďanech specializované pracoviště. V&nbsp;roce 1991 koncern koupil transformátorové a rentgenové středisko „Hermann Matern“, která navazuje na produkci {{Cizojazyčně|de|Koch & Sterzel AG}}. Kolem tohoto závodu v&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Übigau}} převzala skupina pozemek o&nbsp;rozloze přibližně 350 000 metrů čtverečních.

Společnost {{Cizojazyčně|de|Volkswagen}} nechala v&nbsp;Skleněné manufaktuře vyrobit nový luxusní vůz ([[Volkswagen Phaeton]]). V&nbsp;březnu 2016 však byla výroba zastavena v&nbsp;15. roce po uvedení do provozu a v&nbsp;dubnu 2017, po úpravách zařízení, byla zahájena nevýhradní výroba e-Golfu. Skupina Airbus (do roku 2013 EADS) má v&nbsp;Drážďanech dceřinou společnost {{Cizojazyčně|de|Elbe Flugzeugwerke}}, zejména pro přestavbu letadel Airbus. Tato společnost se také podílí na vývoji [[Airbus A380|Airbusu A380]]. Na jedné straně části interiérového designu pocházejí z&nbsp;továren, na druhé straně je jeden ze dvou postupů zkoušení materiálu prováděn v&nbsp;IABG/IMA. V&nbsp;Drážďanech vyrábí mnoho dodavatelů automobilového průmyslu své elektronické komponenty. Dceřiná společnost {{Cizojazyčně|de|Linde}} navrhuje a plánuje provozy pro farmaceutický a chemický průmysl.

Drážďany hrály významnou roli ve farmaceutickém a lékařském sektoru více než sto let. Bylo tu vyvinuto a používáno mnoho metod průmyslové výroby léků. Bývalý podnik {{Cizojazyčně|de|Sächsische Serumwerk Dresden}} (dnes součást skupiny GlaxoSmithKline) je mezinárodně významným dodavatelem vakcín proti chřipce. Jako svého hlavního klienta zahrnuje například Ministerstvo zdravotnictví USA. Na významu nabývá také farmaceutická výroba v&nbsp;Radebeulu, která je založena na dlouhé tradici (jako {{Cizojazyčně|de|Chemische Fabrik Dr. F. von Heyden}} a {{Cizojazyčně|de|Arzneimittelwerk Dresden}}) a která patří do italské skupiny Menarini.

Kromě toho má v&nbsp;Drážďanech sídlo výrobce cigaret [[Altria Group|Philip Morris]] (značka f6), které navazuje na {{Cizojazyčně|de|VEB Vereinigte Zigarettenfabriken Dresden (VEZIFA)}} v&nbsp;rámci závodu z&nbsp;doby NDR {{Cizojazyčně|de|VEB Kombinat Tabak}}. Společnost {{Cizojazyčně|de|Feldschlößchen AG}} provozuje v&nbsp;Drážďanech největší pivovar v&nbsp;Sasku.

=== Maloobchod ===
Před svým zničením leteckými nálety existovalo prestižní nákupní centrum plné specializovaných obchodů na {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}}, zatímco v&nbsp;oblasti {{Cizojazyčně|de|Altmarktu}} dominovaly velké obchodní domy. Začátek roku 1952 znamenal výstavbu obchodního domu v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Wilsdruffer Straße}} poblíž náměstí {{Cizojazyčně|de|Postplatz}}. V&nbsp;té době tato budova známkou postupného stavebního probouzení Drážďan, takže její význam pro město na začátku padesátých let v&nbsp;obklopení novějšími okolními budovami lze dnes stěží docenit.
[[Soubor:Dresden Prager Strasse (01).jpg|náhled|Pohled od Hlavního nádraží do ulice Prager Straße|alt=Barevná fotografie s pohledem ulice v centru města s novodobou zástavbou]]
Dnes je největší koncentrace obchodních domů a obchodů v&nbsp;centru Drážďan na severní straně {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}} a na {{Cizojazyčně|de|Altmarktu}}. Tam se usadily pobočky hlavních obchodních řetězců a spolu s&nbsp;galerií {{Cizojazyčně|de|Altmarkt}} a galerií Centrum tvoří jedno z&nbsp;hlavních nákupních center města. {{Cizojazyčně|de|Altmarkt-Galerie}} byla do roku 2011 rozšířena na náměstí {{Cizojazyčně|de|Postplatz}} a od té doby má více než 200 obchodů, včetně mnoha jedinečných značkových obchodů ve východním Německu, jako jsou Hollister, Apple a O'Neill. K&nbsp;areálu se dostanete několika tramvajovými zastávkami. Také [[Dresden Hauptbahnhof|hlavní nádraží]] na jižním konci {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}} je od svého dokončení a rozvoje náměstí {{Cizojazyčně|de|Wiener Platz}} důležitým centrem maloobchodu.

{{Cizojazyčně|de|Königstraße}} v&nbsp;Drážďanech-Neustadtu se stala nákupní ulicí pro vysoce kvalitní a luxusní zboží, což bylo dříve privilegium {{Cizojazyčně|de|Prager Straße}}. Obchody tohoto cenového rozpětí jsou silně provázány s&nbsp;cestovním ruchem města. Podobná struktura se vyvinula na {{Cizojazyčně|de|Neumarktu}} kolem {{Cizojazyčně|de|Frauenkirche}}.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1982-0211-018, Dresden, Neustädter Markt, Wohnblocks, Straßenbahn (cropped).jpg|náhled|Náměstí Neustädter Markt s&nbsp;tzv. Zlatým jezdcem (1982)|alt=Černobílá fotografie zobrazující ulici s projíždějící tramvají, za kterou jsou panelové domy, vlevo je jezdecká socha]]

Pěšími zónami protkaná ulice {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}} {{Cizojazyčně|de|Hauptstraße}}, prožila „svůj nejlepší čas“ v&nbsp;80. letech. Nedaleko je {{Cizojazyčně|de|Neustädter Markthalle}}, malé nákupní centrum s&nbsp;20 prodejci v&nbsp;rekonstruované secesní budově.

I&nbsp;ve starých centrech jednotlivých městských částí, jako je Schillerovo náměstí v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Blasewitz}}, byla znovu vytvořena hlavní nákupní centra. Jiná zařízení, jako je {{Cizojazyčně|de|Elbepark}}, jsou soustředěna mimo centrum města na dálničních výjezdech a mají tedy jasně nadregionální vliv. Cenový tlak na komerční oblasti v&nbsp;centru města prostřednictvím velkých nákupních center na periferii je patrný i&nbsp;v&nbsp;Drážďanech a je často kritizován. Centrum města ({{Cizojazyčně|de|Innenstadt}}) představuje pouze 22 procent maloobchodních tržeb. To je relativně málo, i&nbsp;když existuje několik sekundárních center.

=== Tradiční/bývalé společnosti ===
Jedna z&nbsp;nejznámějších společností, {{Cizojazyčně|de|[[Dresdner Bank]]}}, byla založena 12. listopadu 1872. Již v&nbsp;roce 1885 bylo provozní řízení přemístěno do Berlína, ale až do roku 1950 zůstala banka zapsána v&nbsp;obchodním rejstříku města Drážďany.

Flotila {{Cizojazyčně|de|Raddampferflotte}}, kterou provozuje Saská parní společnost, je považována za svého druhu největší a nejstarší na světě. Parník Stadt Wehlen postavený v&nbsp;roce 1879, a pojmenovaný po městě {{Cizojazyčně|de|Wehlen}} v&nbsp;Saském Švýcarsku, je nejstarší lodí ve flotile. Na 13 lodích se ročně přepraví asi 500 000 cestujících.

Jen o&nbsp;něco mladší je družstvo {{Cizojazyčně|de|Konsum Dresden}}, obchodní společnost, která byla založena v&nbsp;roce 1888 jako {{Cizojazyčně|de|„Konsumverein Vorwärts“}}. Nekvalitní a předražené potraviny vedly k&nbsp;tomu, že několik rodin v&nbsp;Drážďanech začalo nakupovat pro sebe a společně obchodovat. S&nbsp;vlastní výrobní a logistickou strukturou byla zřízena prodejní síť a v&nbsp;roce 1931 byla otevřena první továrna na maso v&nbsp;Drážďanech. V&nbsp;současné době společnost provozuje přes 40 poboček a má kolem 25 600 členů.

Ústní voda Odol, jejž výroba byla zahájena v&nbsp;roce 1892 drážďanským podnikatelem Karlem Augustem Lingnerem, byla vyráběna v&nbsp;továrně {{Cizojazyčně|de|Lingner-Werken}}, zničené v&nbsp;roce 1945.

[[Soubor:Niedersedlitz_1900_Sachsenwerk.jpg|náhled|Továrna ''Sachsenwerk Niedersedlitz'', v popředí nádraží, v roce 1900|alt=Černobílá fotografie s šikmo ubíhající silnicí v popředí a s budovou nádraží, za níž je komplex budov továrny s kouřícím komínem]]

Společnost {{Cizojazyčně|de|„Sachsenwerk, Licht- und Kraft AG“}} byla založena v&nbsp;roce 1903 a stavěla hlavně transformátory a spínací zařízení pro elektrické osvětlení a velké elektrické stroje. Od dvacátých let byla továrna významným výrobcem tramvajových a lokomotivních motorů. Dnes patří {{Cizojazyčně|de|VEM Sachsenwerk GmbH}} do skupiny VEM.

V&nbsp;roce 1907 začala v&nbsp;podkroví lékárny {{Cizojazyčně|de|Löwen}} výroba zubní pasty {{Cizojazyčně|de|Chlorodont}}, která byla vyráběna a uváděna na trh od roku 1917 v&nbsp;nově založeném {{Cizojazyčně|de|Leowerken}} ve stále větším množství. Nástupnická společnost dodnes stále používá původní prostory.

Společnost [[Melitta (společnost)|Melitta]], která působí v&nbsp;mezinárodním měřítku po celá desetiletí, byla 15. prosince 1908 zapsána jako {{Cizojazyčně|de|Melitta Bentz}} se 73 feniky vlastního kapitálu do obchodního rejstříku v&nbsp;Drážďanech.

Společnosti {{Cizojazyčně|de|Zentrum Mikroelektronik Dresden (ZMD)}} a {{Cizojazyčně|de|Kombinat Robotron}} začaly v&nbsp;roce 1961 v&nbsp;Drážďanech období výroby mikroelektroniky a počítačů. V&nbsp;roce 1989 pracovalo v&nbsp;mikroelektronickém centru přibližně 4 000 zaměstnanců a {{Cizojazyčně|de|Kombinat Robotron}} zaměstnával až 68 000 lidí. ZMD obchodovalo od roku 1961 do roku 1976 jako pracoviště pro molekulární elektroniku v&nbsp;Drážďanech (původně AME, od roku 1969 AMD). Po dalším přejmenování a privatizaci v&nbsp;90. letech pracovalo v&nbsp;roce 2011 v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|„ZMD AG“}} asi 300 inženýrů, techniků a kvalifikovaných pracovníků. {{Cizojazyčně|de|Kombinat Robotron}} byl rozpuštěn v&nbsp;roce 1990 a jeho pobočky byly privatizovány. Z&nbsp;těchto nástupnických společností existuje v&nbsp;Drážďanech pouze {{Cizojazyčně|de|Robotron Datenbank-Software}} s&nbsp;442 zaměstnanci (2017/2018).

Firma {{Cizojazyčně|de|Dresdner Maschinenbau}} má tradici přímého dodavatele pro místní farmaceutický průmysl, optiku a potravinářský průmysl. Saský průmysl dokázal získat konkurenční výhody především díky použití přesné mechaniky při konstrukci velkých strojů. Vedle toho pokračovala ve spolupráci se se speciálními výrobci strojů technologie čistících prostor.

Drážďany a jejich okolí zůstaly ústředním bodem německého optického strojírenského průmyslu až do poválečného období, zejména v&nbsp;oblasti výroby fotografických kamer. Sídlily zde společnosti: {{Cizojazyčně|de|[[Ernemann-Werke]]}}, {{Cizojazyčně|de|[[Zeiss Ikon]]}}, {{Cizojazyčně|de|[[Ihagee]]}} (vynález [[zrcadlovka|jednooké zrcadlovky]]), {{Cizojazyčně|de|[[Kamera-Werke Niedersedlitz|Kamera-Werkstätten]]}} a {{Cizojazyčně|de|[[Pentacon|Kombinat VEB Pentacon]]}} (fotoaparáty [[Praktica]]). Rovněž v&nbsp;Drážďanech založil v&nbsp;roce 1923 osmnáctiletý fotograf Martin Hanke společnost {{Cizojazyčně|de|[[Hama]]}}.

Společnost {{Cizojazyčně|de|''Elbe Flugzeugwerft''}}, která dnes po názvem {{Cizojazyčně|de|Elbe Flugzeugwerke}} patří Airbusu, byla již velmi brzy po druhé světové válce důležitou továrnou na výrobu letadel. Byla postavena na severovýchodním okraji letiště {{Cizojazyčně|de|Dresden-Klotzsche}} na části terénu bývalé školy {{Cizojazyčně|de|Luftkriegsschule 1}}. Čtyřmotorový proudový dopravní letoun [[Baade 152]], který zde byl vyroben v roce 1958, byl prvním německým dopravním letadlem v poválečném období.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schultz | jméno = Helga | titul = Die DDR im Rückblick : Politik, Wirtschaft, Gesellschaft, Kultur | url = | editoři = Jürgen Wagener | vydavatel = Links | místo = Berlin | rok vydání = 2007 | vydání = 1 | počet stran = 336, viii | strany = 189 | isbn = 978-3-86153-440-2 | jazyk = de}}</ref> Výnosem politbyra SED v&nbsp;roce 1961 však musela být jeho výroba zastavena kvůli nedostatku prodejních příležitostí letadel v&nbsp;NDR, a tím i&nbsp;celý tento projekt.
{| class="wikitable"
|+ Historický přehled tradičních odvětví podnikání v Drážďanech
|-
! Jméno podniku
! Založeno
! Současný status
! Branže
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Farmacie]] a [[kosmetika]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|APOGEPHA Arzneimittel GmbH}}
| 1882
| Samostatný rodinný podnik
| Farmaceutické produkty
|-
| {{Cizojazyčně|de|DENTAL-Kosmetik}}<br /><small>v mezidobí {{Cizojazyčně|de|VEB Elbechemie Dresden}}</small>
| 1907
| {{Cizojazyčně|de|GmbH & Co. KG}}
| Zubní hygiena
|-
| {{Cizojazyčně|de|Li-iL}}
| 1910
| [[Gesellschaft mit beschränkter Haftung|GmbH]] v soukromém vlastnictví
| Hygienické produkty
|-
| {{Cizojazyčně|de|Lingner-Werke}}
| 1892
| 1945 zničeno; později součást {{Cizojazyčně|de|VEB Elbe-Chemie}}
| Ústní hygiena
|-
| {{Cizojazyčně|de|Sächsisches Serumwerk Dresden}}
| 1911
| GlaxoSmithKline Biologicals Dresden, dceřiná společnost GSK-Konzernu
| Vakcíny proti chřipce
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Infrastruktura]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Dresdner Verkehrsbetriebe}}<br /><small>v mezidobí {{Cizojazyčně|de|VEB Verkehrsbetriebe der Stadt Dresden}}</small>
| 1872
| [[Akciová společnost|AG]] v majetku města
| Místní doprava
|-
| Drewag<br /><small>v mezidobí {{Cizojazyčně|de|VEB Energiekombinat Dresden}}</small>
| 1930
| Od roku 1997 městská společnost
| Energie
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Strojírenství]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Clemens Müller}}
| 1855
| 1945/46 vyvlastněno, od roku 1951 společně s {{Cizojazyčně|de|Seidel & Naumann VEB Schreibmaschinenwerk(e) Dresden}}
| Šicí stroje
|-
| {{Cizojazyčně|de|Elbe Flugzeugwerft}}
| 1955
| Dceřiná společnost [[Airbus Group]]
| Výroba letadel
|-
| {{Cizojazyčně|de|Gläser-Karosserie}}
| 1864
| 1946 {{Cizojazyčně|de|VEB Karosseriewerk Dresden (KWD)}}, 1994 privatizace
| Karosérie
|-
| {{Cizojazyčně|de|Schiffswerft Laubegast}}
| 1898
| Samostatná akciová společnost
| Stavba lodí určených k dopravě po kontinentu
|-
| {{Cizojazyčně|de|Seidel & Naumann}}
| 1870 (1868 {{Cizojazyčně|de|Naumann}})
| 1945/46 vyvlastněno, od roku 1951 společně s {{Cizojazyčně|de|Clemens Müller VEB Schreibmaschinenwerk(e) Dresden}}, od roku 1980 Kombinat Robotron, od roku 1990 {{Cizojazyčně|de|Robotron Erika GmbH}}, 1992 likvidace
| Šicí stroje, jízdní kola, [[psací stroj]]e, počítací stroje
|-
| {{Cizojazyčně|de|VEB Mikromat}}
|
| Od roku 1992 GmbH
| Obráběcí stroje
|-
| {{Cizojazyčně|de|Nagema}}
|
| Likvidace
| Balicí stroje
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Optika]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Balda AG}}
| 1909
| Sídlo přeloženo do [[Bad Oeynhausen]]
| Optika
|-
| {{Cizojazyčně|de|Ernemann-Werke AG}}
| 1889
| 1926 ke {{Cizojazyčně|de|Zeiss Ikon}}
| Optika
|-
| {{Cizojazyčně|de|Zeiss Ikon}}<br /> <small>dříve {{Cizojazyčně|de|Ernemann-Werke AG}} a další</small>
| 1926
| 1955 zestátněno, integrace do pozdější společnosti Pentacon
| Optika
|-
| {{Cizojazyčně|de|VEB Pentacon Dresden}}<br /> <small>dříve {{Cizojazyčně|de|Zeiss Ikon}}, {{Cizojazyčně|de|Ihagee}}, {{Cizojazyčně|de|Kamera-Werke Niedersedlitz}}, {{Cizojazyčně|de|Meyer-Optik Görlitz}} a další</small>
| 1955
| Dceřiná společnost {{Cizojazyčně|de|J. Schneider Optische Werke}}, vyčleněna {{Cizojazyčně|de|[[Meyer-Optik]] GmbH}} insolventní roku 1991, {{Cizojazyčně|de|Kamera-Werke Niedersedlitz}} částečně restituováno (dnes {{Cizojazyčně|de|''Kamera Werk Dresden''}})
| Optika
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Potravinářství]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Aktienverein der Societätsbrauerei zu Dresden}}
| 1836
| Gastronomický podnik {{Cizojazyčně|de|Brauhaus am Waldschlösschen}}
| Pivovarnictví
|-
| {{Cizojazyčně|de|Feldschlößchen-Brauerei}}
| 1883
| Část {{Cizojazyčně|de|Frankfurter Brauhaus GmbH (TCB Beteiligungsgesellschaft)}}
| 
|-
| {{Cizojazyčně|de|f6 Cigarettenfabrik}}<br /> <small>v mezidobí {{Cizojazyčně|de|VEB Dresdner Zigarettenfabriken}}</small>
| 1909
| Část Altria Group
| Tabákový průmysl
|-
| {{Cizojazyčně|de|VEB Dresdner Süßwarenfabriken Elbflorenz}}<br /> <small>dříve {{Cizojazyčně|de|Hartwig & Vogel}}</small>
|
| likvidace
| Potraviny
|-
| {{Cizojazyčně|de|Spezialitätenbäckerei Dr. Quendt}}
| 1876
| {{Cizojazyčně|de|Dr. Quendt KG}} v soukromém vlastnictví
| Potraviny
|-
| {{Cizojazyčně|de|Konsum Dresden eG}}
| 1888 jako sdružený konzum {{Cizojazyčně|de|„Vorwärts“}}
| Samostatné konzumní družstvo ca 25 600 členy, {{Cizojazyčně|de|Konsum Dresden eG}}
| Obchod s potravinami, specializace na jídlo a nápoje
|-
| {{Cizojazyčně|de|Dr. Doerr Feinkost GmbH & Co. KG}}
| 1933 jako {{Cizojazyčně|de|''Feinkostfabrik Dr. Herbert Doerr''}}
| Rodinný podnik rodiny Doerrů
| Lahůdky
|-

! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Elektrotechnika]] a [[Elektrotechnika|mikroelektronika]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Koch & Sterzel AG}}<br /> <small>v mezidobí {{Cizojazyčně|de|VEB TuR „Hermann Matern“ Dresden}}</small>
| 1904
| Dceřiná společnost {{Cizojazyčně|de|[[Siemens (firma)|Siemens AG]]}}
| Elektrotechnika/rentgenová zařízení
|-
| {{Cizojazyčně|de|Radio H. Mende & Co.}}
| 1922
| červen 1945 demontáž; 1948–1969 {{Cizojazyčně|de|VEB Funkwerk Dresden}}, 1969–1990 {{Cizojazyčně|de|VEB Robotron-Meßelektronik Dresden}}
| Radiotechnika, elektrická měřící technika
|-
| {{Cizojazyčně|de|Sachsenwerk}}
| 1903
| část {{Cizojazyčně|de|VEM-Gruppe}}
| Elektrotechnika
|-
| {{Cizojazyčně|de|Zentrum Mikroelektronik Dresden}}
| 1961
| Samostatná AG
| Mikroelektronika
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== [[Služba|Služby]] ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|[[Dresdner Bank]]}}
| 1872
| Sídlo od roku 1950 přeloženo [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], od roku 2009 fúze s {{Cizojazyčně|de|Commerzbank}}
| Banka
|-
| {{Cizojazyčně|de|Dresdner Wach- und Schließgesellschaft}}
| 1902
| 1945 zestátněno
| Bezpečnost
|-
! colspan="4" style="text-align:left" class="hintergrundfarbe5"|

==== Jiné ====
|-
| {{Cizojazyčně|de|Deutsche Werkstätten Hellerau}}
| 1898
| 1946–1989 VEB, 1992 privatizace
| Nábytek
|-
| {{Cizojazyčně|de|Eg-Gü}}
| 1890
| Nové založení 2006 v Lichtenau u Chemnitz
| Čištění bot / čisticí prostředky
|-
| {{Cizojazyčně|de|Eschebachsche Werke}}
| 1867
| 2004 likvidace
| Nábytek
|-
| {{Cizojazyčně|de|Novatic-Gruppe}}
| 1990
|
| Barvy a laky
|}

=== Doprava ===
[[Soubor:Dresden, Alberthafen 012.JPG|náhled|[[Albertův přístav]], 2012|alt=Barevná fotografie zachycují zmrzlou řeku s lodí a nákladním jeřábem]]

==== Dělba přepravní práce ====
Následující tabulka ukazuje rozpis ujetých vzdáleností dopravními prostředky v&nbsp;Drážďanech před rokem 2014 (z&nbsp;hlediska provozu označovaných [[dělba přepravní práce]]) a jejich změny od roku 1991.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Verkehrsmittelwahl in Dresden 2014: Anteil des Radverkehrs steigt | url = https://statistik-dresden.de/archives/11533 | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = Statistik Dresden | jazyk = de}}</ref>
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right;"
|+ Rozložení dopravy v letech 1991–2018 v procentech
! Dopravní prostředek {{0|000}} || 1991|| 1998 || 2003 || 2008 || 2013 || 2018 
|-
| style="text-align: left;" | Motorizovaná individuální doprava<br />(auto, motocykl, moped)|| 36|| 44 || 43 || 41 || 38 || 36
|-
| style="text-align: left;" | Cyklistika || 6|| 10 || 12|| 16 || 17 ||18 
|-
| style="text-align: left;" | Pěší provoz ||36|| 26 || 24 || 22 || 24 ||26 
|-
| style="text-align: left;" | Městská hromadná doprava || 22|| 21 || 20 || 21 || 21 ||20 
|}
V&nbsp;posledních letech zůstává poměr cest [[Městská hromadná doprava|městskou hromadnou dopravou]] relativně konstantní. Podíl motorizované soukromé dopravy po převratu výrazně vzrostl, v&nbsp;posledních deseti letech však opět klesal. Naopak podíl cyklistických stezek od roku 1991 neustále roste.

==== Železnice ====
[[Soubor:Dresden-Germany-Main station.jpg|náhled|[[Dresden Hauptbahnhof|Drážďany hlavní nádraží – Dresden Hauptbahnhof]]|alt=Barevná fotografie s pohledem shora na rozlehlý komplex nádražních budov kolem trati]]
Železniční uzel Drážďany spojuje pět hlavních a dálkových tras. Drážďanské hlavní nádraží ({{Cizojazyčně|de|''Dresden Hauptbahnhof}}) je jedním z&nbsp;20 dálkových dopravních uzlů v&nbsp;Německu a spolu s nádražím [[Dresden-Neustadt (nádraží)|Dresden-Neustadt]] je nejdůležitější stanicí města. Drážďany mají přímé dálkové spojení v&nbsp;každodenním provozu mimo jiné s&nbsp; [[Děčín]]em, [[Dortmund]]em, [[Düsseldorf]]em, [[Essen]]em, [[Kiel]]em, [[Kolín nad Rýnem|Kolínem nad Rýnem]], [[Lipsko|Lipskem]], [[Liberec|Libercem]], [[Litoměřice]]mi, [[Berlín]]em, [[Praha|Prahou]], [[Erfurt]]em, [[Magdeburg|Magdeburkem]], [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem nad Mohanem]], [[Wiesbaden]]em, [[Hamburk]]em, [[Rostock]]em, [[Hannover]]em, [[Brno|Brnem]], [[Bratislava|Bratislavou]], [[Budapešť|Budapeští]], [[Břeclav]]í, [[Ústí nad Labem|Ústím nad Labem]] a [[Vídeň|Vídní]]. V&nbsp;sezonním provozu je k&nbsp;dispozici spoj do [[Greifswald]]u, [[Stralsund]]u, Binzu a Westerlandu. [[S-Bahn]] Drážďany spojuje město s&nbsp;okolím a letištěm. V&nbsp;regionální dopravě jsou Drážďany spojeny s&nbsp;[[Budyšín]]em, [[Görlitz]], [[Lužice|Lužicí]], [[Saská Kamenice|Chemnitz]], [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuzí]], [[Cvikov (Německo)|Zwickau]], [[Lipsko|Lipskem]], [[Míšeň|Míšní]], [[Hof (město)|Hofem]], [[Plavno|Plavnem]], [[Pirna|Pirnou]], [[Žitava|Žitavou]] a [[Freiberg]]em.

Největším nákladním nádražím ve městě je železniční stanice Dresden-[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]] s&nbsp;centrem nákladní dopravy a kontejnerovým terminálem pro kombinovanou dopravu.

==== Silniční provoz ====
[[Soubor:RVD Busdepot Dresden Hbf.jpg|náhled|Stanoviště autobusů RVD|alt=Barevná fotografie zobrazující v řadě parkující autobusy]]
V&nbsp;drážďanské aglomeraci jsou čtyři spolkové dálnice. Severozápadním městem vede [[Dálnice A4 (Německo)|dálnice A4]] do [[Görlitz]] nebo [[Saská Kamenice|Chemnitz]] a [[Erfurt]] s&nbsp;pěti spojovacími body. Od dálnice A4 na severu města, u letiště, se [[Dálnice A13 (Německo)|dálnice A13]] odklání ve směru na [[Berlín]] a západně od Drážďan na [[Dálnice A14 (Německo)|dálnici A14]] do [[Lipsko|Lipska]].

[[Dálnice A17 (Německo)|Dálnice A17]] dokončená v&nbsp;roce 2006 začíná na západě Drážďan a dotýká se jihu města třemi spojovacími body. Tato dálnice se pak překrývá s&nbsp;[[Evropská silnice E55|evropskou silnicí E55]] a vede přes Krušné hory do Prahy. Pod dvěma drážďanskými městskými obvody probíhá dálnice A17 v&nbsp;tunelech. Dálnice je obzvláště důležitá pro dálkový provoz kamionů ve směru sever-jih a uvolňuje hlavní silnice města ve špičce, protože vede paralelně a blízko k&nbsp;oblasti zahuštěné dopravy, a je proto využívána dojíždějícími z&nbsp;[[Pirna|Pirny]] a [[Heidenau (Sasko)|Heidenau]]. Kritizovány byly vysoké náklady na tuto novou trasu a související problém [[Sídelní kaše|rozrůstání měst do okolní krajiny]]. Také nově rozvinutá sídliště by v&nbsp;dlouhodobém horizontu mohla generovat nový provoz pro dojíždění a neměla by za následek odlehčení dopravy. Kriticky byl nahlížen rovněž vliv na ovzduší ve městě.
[[Soubor:B6 Dresden Mordgrund.jpg|náhled|Spolková silnice 6 v&nbsp;Mordgrundu na okraji Drážďanského vřesoviště|alt=Barevná fotografie s pohledem na asfaltovou silnici s autem a stromy]]
U&nbsp;Mordgrundu na okraji Drážďanského vřesoviště ({{Cizojazyčně|de|Dresdner Heide}}) městem dále vedou spolkové silnice B6, B97, B170 a B173. Město Drážďany s&nbsp;mnoha čtyřpruhovými silnicemi je relativně dobře průjezdné, což však zároveň nepopírá vysokou úroveň zdejší městské hromadné dopravy.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Reisezeitmessungen 2005, Verkehrsprognose 2020 und Güterverkehrszählung 2005 | url = https://www.dresden.de/de/rathaus/aktuelles/pressemitteilungen/archiv/2006/07/c_078.php | datum vydání = 200607204 | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>

[[Labská cyklotrasa]], kterou v&nbsp;roce 2015 členové [[ADFC]] po jedenácté zvolili za nejpopulárnější dálkovou cyklotrasu v&nbsp;Německu,<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = ADFC | titul = Die ADFC-Radreiseanalyse 2015 | url = http://www.adfc.de/radreiseanalyse/die-adfc-radreiseanalyse-2015 | datum vydání = 2015 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = ADFC | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20150412235603/http://www.adfc.de/radreiseanalyse/die-adfc-radreiseanalyse-2015 | datum archivace = 2015-04-12 | nedostupné = }}</ref> ve městě vede až na několik výjimek podél Labe. V&nbsp;průzkumech o&nbsp;přívětivosti k&nbsp;cyklistům v&nbsp;celém Německu zaujímají Drážďany místo na přibližně uprostřed za Chemnitz a Lipskem (v&nbsp;testu v&nbsp;roce 2014 se umístily na 21.&nbsp;místě z&nbsp;celkového počtu 38 velkoměst nad 200&nbsp;000 obyvatel).<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = ADFC | titul = Städteranking ADFC-Fahrradklimatest 2012 | url = http://www.adfc.de/misc/filePush.php?mimeType=application%2Fpdf&fullPath=http%3A%2F%2Fwww.adfc.de%2Ffiles%2F2%2F35%2F499%2F130131_Staedteranking_ADFC_Fahrradklima_Test_2012_Mappe.pdf | datum vydání = 2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = ADFC | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20171113174527/http://www.adfc.de/misc/filePush.php?mimeType=application%2Fpdf&fullPath=http%3A%2F%2Fwww.adfc.de%2Ffiles%2F2%2F35%2F499%2F130131_Staedteranking_ADFC_Fahrradklima_Test_2012_Mappe.pdf | datum archivace = 2017-11-13 | nedostupné = }}</ref> V&nbsp;průzkumu mezi občany města z&nbsp;roku 2014 71 % respondentů uvedlo, že městské zastupitelstvo by se mělo více angažovat ve věci cyklistiky.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Kommunale Bürgerumfrage 2014 | url = https://www.dresden.de/media/pdf/onlineshop/statistikstelle/KBU_2014_-_Tabellenteil.pdf | datum vydání = 2015 | datum aktualizace = | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref> Obyvatelé města jsou totiž nadšení cyklisté: i&nbsp;při první účasti v&nbsp;městské cyklistické soutěži v&nbsp;roce 2011 vyhráli v&nbsp;kategorii měst s&nbsp;aktivními cyklisty s&nbsp;nejvíce najetých kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Landeshauptstadt Dresden | titul = Unterwegs zur Siegerehrung: Dresden erhält Preis für fahrradaktivste Stadt mit den meisten Radkilometern | url = https://www.dresden.de/de/rathaus/aktuelles/pressemitteilungen/archiv/2011/11/pm_064.php | datum vydání = 20111115 | datum aktualizace = 20191207 | datum přístupu = | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden | jazyk = de}}</ref>

Celkově silniční síť v&nbsp;městské správě pokrývá 1400&nbsp;km silnic, 1908&nbsp;km pěšin a 370&nbsp;km cyklostezek.

==== Veřejná doprava ====
[[Soubor:DVB NGT6DD Zwinger.jpg|náhled|Tramvaj NGT6DD před Zwingerem|alt=Barevná fotografie s pohledem na projíždějící žlutou tramvaj, za níž je jeden z pavilónů Zwingeru]]
Vedle systému příměstské železnice [[S-Bahn]] existuje ve městě 12 tramvajových a více než 30 autobusových spojů provozovaných Drážďanských dopravním podnikem a některými autobusovými společnostmi. Významné pozemní linky s&nbsp;napojením na Drážďany provozuje veřejný dopravce {{Cizojazyčně|de|Regionalverkehr Sächsische Schweiz-Osterzgebirge}}. Tramvaje zde fungují od roku 1872, zpočátku jako koňské tramvaje, od roku 1893 postupně elektrifikované. Z&nbsp;počátku existovaly dvě konkurenční soukromé společnosti, jejichž vnějšími identifikátory byly různé barvy vagonů (proto byly v&nbsp;populaci označovány jako „žlutá“ nebo „červená“ společnost). Ty byly v&nbsp;roce 1905 sjednoceny. Od té doby je tramvajová síť provozována v&nbsp;jedné režii, nejprve městem samotným, v&nbsp;průběhu času různými více či méně na městě závislými dopravci. Drážďanská tramvaj je známá vagonem {{Cizojazyčně|de|„Großer Hecht“}} („velká štika“) používaným v&nbsp;letech 1931–1972. Už za Výmarské republiky částečně existoval tříminutový interval. Od poslední změny trati město provozuje dvanáct tramvajových tratí na přibližně 204&nbsp;km dlouhé trati, která sahá až do sousedních měst Radebeul, Coswig a Weinböhla; Tato pozemní železnice je nabízena turistům jako tzv. {{Cizojazyčně|de|Kultourlinie}}.
[[Soubor:Dresden Faehre Pillnitz2.JPG|náhled|Přejezd přes Labe v&nbsp;Drážďanech-Pillnitz|alt=Barevná fotografie s pohledem na loď dopravního podniku na hladině Labe]]
Drážďanské společnosti veřejné dopravy již léta modernizují svou síť a flotilu. Od června 2010 se s&nbsp;pohodlnými bezstupňovými vstupy běžně používají pouze nízkopodlažní železnice vyrobené v&nbsp;[[Bombardier Transportation]] v&nbsp;[[Budyšín]]ě. Jen pro speciální služby se příležitostně používají [[Tatra T4|Tatry T4D]], kromě pravidelné zkrácení intervalu u&nbsp;linky 3 v&nbsp;přednáškovém období.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Springer | jméno = Christoph | odkaz na autora = | titul = Warum fahren in Dresden wieder alte Tatras? | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 20161209 | datum přístupu = 20191207 | url = https://www.saechsische.de/warum-fahren-in-dresden-wieder-alte-tatras-3561523.html | jazyk = de}}</ref>

Tři přejezdy přes Labe umožňují vedle mostů (každý z&nbsp;nich s&nbsp;veřejnou dopravou po železnici, autobusem nebo tramvají) také přechod přes Labe: z&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Johannstadtu}} do {{Cizojazyčně|de|Neustadtu}}, z&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Niederpoyritz}} do {{Cizojazyčně|de|Alttolkewitz}} a z&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Kleinzschachwitz}} do {{Cizojazyčně|de|Pillnitz}}).

V&nbsp;městské části {{Cizojazyčně|de|Loschwitz}} jsou v&nbsp;provozu také historické lanovky: [[Pozemní lanová dráha|pozemní lanovka]] do vilové čtvrti {{Cizojazyčně|de|Weißer Hirsch}} a [[Visutá dráha v Drážďanech|visutá dráha]] do {{Cizojazyčně|de|Oberloschwitz}} nabízí výhled na město a krajinu na jihozápadě.

Na Labi plují lopatkové parníky Saské paroplavby<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Saská paroplavba {{!}} Navigátor VVO – váš mobilní portál pro Drážďany a region
| periodikum = www.vvo-online.de
| url = https://www.vvo-online.de/cs/tarify-a-jizdenky/specialni-jizdenky/saechsische-dampfschifffahrt-160.cshtml
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref> (Weiße Flotte Sachsen; Bílá flotila) a poskytují výhradně turisticky využívaná spojení proti proudu k&nbsp;[[Saské Švýcarsko|Saskému Švýcarsku]] a po proudu k[[Míšeň|&nbsp;Míšni]]. Drážďany jsou také zastávkou osobních lodí organizátorů říčních plaveb.

==== Letecká doprava ====
[[Soubor:DRS Terminal 1.JPG|náhled|alt=Barevná fotografie s pohledem na moderní hangár letiště|[[Letiště Drážďany]]]]

Na severu Drážďan, v&nbsp;místní části {{Cizojazyčně|de|[[Dresden-Klotzsche|Klotzsche]]}}, se od roku 1935 nachází mezinárodní [[Letiště Drážďany]] ({{Cizojazyčně|de|''Flughafen Dresden''}}). V&nbsp;areálu letiště a v&nbsp;jeho terminálu jsou kromě příletové a odletové části i&nbsp;různé obchody, konferenční centrum či vyhlídková plošina pro návštěvníky. Zajímavostí je prosklená [[lávka]], která propojuje kryté parkoviště s&nbsp;odbavovacími přepážkami. Kromě toho má letiště saské metropole vlastní přípojku na dálnici a disponuje i&nbsp;[[Dresden Flughafen (nádraží)|vlakovým nádražím]]. Terminál, bývalý hangár určený na výrobu letadel, je díky své průmyslové architektuře považován za jeden z&nbsp;nejkrásnějších letištních terminálů v&nbsp;Německu. Každou poslední neděli v&nbsp;měsíci je zde možná prohlídka v&nbsp;češtině.

==== Dálkové autobusy ====
Drážďany nemají vlastní terminál pro dálkovou autobusovou dopravu. Autobusy používají zastávky v&nbsp;ulici {{Cizojazyčně|de|Bayrische Straße}} u [[Hlavní nádraží Drážďany|Hlavního nádraží Drážďany]] ({{Cizojazyčně|de|''Dresden Hauptbahnhof''}}), nebo na zastávce u&nbsp;nádraží {{Cizojazyčně|de|Dresden-Neustadt}}.

Zejména autobusová zastávka jižně od hlavní stanice není navržena pro rostoucí dálkový autobusový provoz. Především zde chybí přístřešky a lavičky. Je tedy třeba vybudovat centrální autobusové nádraží severně od hlavního nádraží na západním konci Vídeňského náměstí. Přesné plány nejsou v&nbsp;současné době k&nbsp;dispozici.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Brüggemann | jméno = Dominik | odkaz na autora = | titul = Fernbus-Unternehmen in Dresden bemängeln fehlenden Zentralen Omnibusbahnhof | periodikum = Dresdner neueste Nachrichten | odkaz na periodikum = | datum vydání = 20141029 | datum přístupu = 20191207 | url = http://www.dnn-online.de/dresden/web/dresden-nachrichten/detail/-/specific/Fernbus-Unternehmen-in-Dresden-bemaengeln-fehlenden-Zentralen-Omnibusbahnhof-3541098774 | jazyk = de | url archivu = https://archive.today/20141029135004/http://www.dnn-online.de/dresden/web/dresden-nachrichten/detail/-/specific/Fernbus-Unternehmen-in-Dresden-bemaengeln-fehlenden-Zentralen-Omnibusbahnhof-3541098774 | datum archivace = 2014-10-29 }}</ref>

Kromě velkého množství národních linek obsluhují Drážďany také některé mezinárodní linky. Dosažitelná města [[Amsterdam]], [[Budapešť]], [[Brusel]], [[Londýn]], [[Kodaň]], [[Paříž]], [[Praha]], [[Stockholm]], [[Vídeň]] nebo [[Curych]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Busverbindungen von und nach Dresden | url = http://www.fernbusse.de/buslinien/dresden/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191207 | vydavatel = Fernbusse.de | jazyk = de}}</ref>

==== Nákladní doprava ====
[[Soubor:VW-Cargotram-Dresden.jpg|náhled|CarGoTram|alt=Barevná fotografie s pohledem na modrou tramvaj projíždějící pod výškovým panelovým domem]]
Drážďany byly a jsou důležitým železničním uzlem v&nbsp;nákladní dopravě, ke které náleží nádraží Drážďany-[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]]. Pro automobilové závody koncernu [[Volkswagen]] v&nbsp;Chemnitz, Zwickau, v&nbsp;Mladé Boleslavi a v&nbsp;Drážďanech samotných hraje toto nádraží důležitou roli jako logistické centrum pro nákladní dopravu. Každý den jezdí přes labskou železnici kolem 200 nákladních vlaků do České republiky a zpět.

Zvláštností Drážďan je nákladní tramvaj CarGoTram, která slouží továrně {{Cizojazyčně|de|Volkswagen: Gläserne Manufaktur}}. Trať byla zřízena tak, aby propojila tuto továrnu s&nbsp;centrem města či logistickým centrem na nákladním nádraží ve {{Cizojazyčně|de|Friedrichstadtu}} bez použití dalších nákladních vozidel.

Drážďanský [[Albertův přístav]] se nachází na levém břehu Labe v&nbsp;Drážďanech-Friedrichstadtu a slouží ke kontejnerové a vnitrozemské lodní dopravě. Od roku 2007 se zde používají speciální lodě [[Roll-on/roll-off]] pro dopravu kolových vozidel s&nbsp;maximálním přípustným zatížením 500 tun.

Drážďany se nacházejí na křižovatce důležitých evropských silnic [[Evropská silnice E40|E40]] a [[Evropská silnice E55|E55]]. Výstavbou [[Dálnice A17 (Německo)|dálnice A17]] se podařilo přemístit dálkovou nákladní dopravu z&nbsp;města. Samotný E55 používá denně více než 2000 nákladních vozidel.

=== Média ===
==== Deníky ====
V&nbsp;Drážďanech se vydávají dva tradiční deníky: ''{{Cizojazyčně|de|[[Sächsische Zeitung]]}}'' (SZ) a {{Cizojazyčně|de|''Dresdner Neueste Nachrichten''}} (DNN). Saské noviny byly od roku 1946 po celé období NDR orgánem [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]]. Dnes je většinovým vlastníkem vydavatelství {{Cizojazyčně|de|Gruner + Jahr}}.

Předchůdci DNN byly noviny [[Národně-demokratická strana Německa (Německá demokratická republika)|Národně-demokratické strany Německa]] ({{Cizojazyčně|de|''Sächsische Neueste Nachrichten''}}) Liberálně-demokratické strany Německa ({{Cizojazyčně|de|''Sächsisches Tageblatt''}}) a [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] (''Die Union''). DNN dnes patří k&nbsp;Lipské nakladatelské a polygrafické společnosti, která je rovněž akcionářem novin {{Cizojazyčně|de|''Leipziger Volkszeitung''}} (LVZ). Z této lipské nakladatelské a polygrafické společnosti je 100 % vlastněno společností {{Cizojazyčně|de|Verlagsgesellschaft Madsack}}, která se zase podílí více než 20 % na Německé tiskové a vydavatelské společnosti (dd_vg), která je mediální investiční společnosti [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]].

Dalšími novinami jsou {{Cizojazyčně|de|''Dresdner Morgenpost''}} a místní vydání deníku {{Cizojazyčně|de|''Bild''}}.

==== Další noviny a časopisy ====
[[Soubor:Landesfunkhaus Dresden (cropped).jpg|náhled|Budova Saského rozhlasu|alt=Barevná fotografie s pohledem na komplex budov s několika stromy]]
Bezplatný list {{Cizojazyčně|de|''Dresdner Amtsblatt''}} (DDA) vydává městské zastupitelstvo jednou týdně. Jeho první předchůdce vycházel již od roku 1839, proto je považován za služebně nejstarší tištěné médium v&nbsp;Drážďanech.

{{Cizojazyčně|de|''Dresdner Kulturmagazin''}} (bezplatný) a magazín {{Cizojazyčně|de|''Sax''}} jsou jednou měsíčně vydávané městské časopisy s&nbsp;kalendářem akcí. Gastronomický magazín {{Cizojazyčně|de|''Augusto''}} vychází jednou ročně. Dalšími časopisy jsou {{Cizojazyčně|de|''Frizz''}}, {{Cizojazyčně|de|''Spot''}}, {{Cizojazyčně|de|''DD-INside''}}, {{Cizojazyčně|de|''Skunk''}}, {{Cizojazyčně|de|''SPIESSER''}}, {{Cizojazyčně|de|''Urania''}}, {{Cizojazyčně|de|''caz''}}, {{Cizojazyčně|de|''Prinz''}} a {{Cizojazyčně|de|''port01''}}, které jsou částečně financovány z&nbsp;reklamy. Některé z&nbsp;těchto listů jsou zastoupeny také v&nbsp;dalších německých městech.

Kromě toho jsou ve městě o&nbsp;víkendech distribuovány bezplatné reklamní časopisy {{Cizojazyčně|de|''Wochenkurier''}}, {{Cizojazyčně|de|''freitagSZ''}} a {{Cizojazyčně|de|''Dresden am Wochenende''}}, přičemž poslední dva patří do portfolia vydavatelství {{Cizojazyčně|de|''Sächsische Zeitung'' (DDV Mediengruppe)}}. Kromě toho existují reklamní listy pro příslušné čtvrti, např. {{Cizojazyčně|de|''Leubener Zeitung''}} pro městskou část {{Cizojazyčně|de|Leuben}}.

Vedle toho jsou pak v&nbsp;Drážďanech vydávány literární časopisy {{Cizojazyčně|de|''Ostragehege''}} a {{Cizojazyčně|de|''Signum''}}.

==== Rozhlas a televize ====
[[Soubor:Wachwitz Elbe 01.jpg|náhled|upright|Televizní věž Drážďany-Wachwitz|alt=Barevná fotografie s pohledem na štíhlou televizní věž nad krajinou předměstí]]
Vzhledem k&nbsp;tomu, že v&nbsp;Labském údolí bylo jen několik míst, kde bylo možné přijímat celostátně vysílané programy, byla v&nbsp;roce 1969 postavena 252 metrů vysoká televizní věž.

V&nbsp;Drážďanech se kromě zemského vysílače [[Mitteldeutscher Rundfunk|MDR]] nachází také řada produkčních a servisních společností.

Soukromé rozhlasové stanice jako {{Cizojazyčně|de|Hitradio RTL, Radio PSR, Energy Sachsen, Radio Dresden}} a {{Cizojazyčně|de|R.SA}} jsou v&nbsp;Drážďanech zastoupeny svými programy.

Kromě televizních stanic v&nbsp;jednotlivých městských částech, jejichž signál je šířen anténami, existuje také drážďanská televize {{Cizojazyčně|de|Dresden Fernsehen}} stejně jako soukromý rozhlas pro celé město. V rámci kabelové cítě Vodafone nepřetržitě vysílá lokální televizní stanice tvM ({{Cizojazyčně|de|Meissen Fernsehen}}). Prostřednictvím Primacomu je v&nbsp;Drážďanech distribuován regionální sportovní kanál 8Sport.

V&nbsp;Drážďanech jsou dva saské vzdělávací kanály (SAEK) – jeden pro školy určený kanál SAEK v&nbsp;{{Cizojazyčně|de|St. Benno-Gymnasium}} a jeden v&nbsp;středisku mediální kultury Pentacon. Zde zájemci z&nbsp;řad občanů najdou otevřená studia a mohou se učit produkci i&nbsp;vysílání (na vlastní radiostanici NEON 425 na 104,25&nbsp;MHz).

Kromě veřejných a soukromých rozhlasových stanic v&nbsp;Drážďanech lze zdarma poslouchat rádio coloRadio ve všední dny od 18 do 24 hodin a o&nbsp;víkendech od 12 do 24 hodin na frekvencích 98,4 a 99,3&nbsp;MHz. Tyto frekvence jsou sdíleny stanicemi coloRadio s&nbsp;apollo rádio.

Během období NDR nebylo v&nbsp;Drážďanech možné naladit většinou žádné západní televizní stanice, proto se Drážďanům někdy říkalo „[[Údolí netušících]]“. V&nbsp;lidovém jazyce bylo jméno [[ARD]] interpretováno jako {{Cizojazyčně|de|'''A'''ußer '''R'''aum '''D'''resden}} („ARD všude jinde, jen ne v&nbsp;Drážďanech“). Aby však bylo možné sledovat západoněmecké televizní stanice, založené po roce 1987, vzniklo několik občanských iniciativ, které šířily skrze státem tolerované satelitní signály západoněmecké televizní programy v&nbsp;malých kabelových sítích. Částečně teritoriálně slabě přijímané západoněmecké programy byly v&nbsp;těchto kabelových sítích nabízeny v&nbsp;kolísavé kvalitě. Kromě toho byly šířeny i&nbsp;české televizní programy, ve kterých se občas vysílaly německé filmy s&nbsp;českými titulky.

=== Veřejné instituce nadregionálního významu ===
Vzhledem k&nbsp;tomu, že Drážďany jsou hlavním zemským městem, nachází se tu řada státních veřejných institucí a institucí veřejného práva, jako je [[Saský zemský sněm]], Saská státní kancelář, všechna ministerstva Saské vlády, Saský komisař pro ochranu údajů, Státní kriminální policie Saska a další státní orgány. V&nbsp;Sasku byla dodržována zásada územního oddělení legislativních a výkonných složek soudnictví tak, že kromě Vyššího krajského soudu pro obecnou jurisdikci se všechny ostatní vrchní krajské soudy nacházejí v&nbsp;Lipsku, Chemnitz a Budyšíně.<ref name="AuE" >{{Citace elektronické monografie
 | titul = Städtische Ämter und Einrichtungen
 | url = https://www.dresden.de/de/rathaus/struktureinheiten.php
 | datum aktualizace = 2020-07-21 
 | datum přístupu = 2020-07-29
 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden
 | jazyk = de
}}</ref>

Univerzitní klinika Carla Gustava Cara při Technické univerzitě v Drážďanech, založená v&nbsp;roce 1954, je nemocnicí pro východní Sasko s&nbsp;asi 1300 lůžky. Městská klinika Drážďany-[[Friedrichstadt (Drážďany)|Friedrichstadt]] je nemocnicí pro pacienty se zvláštními potřebami.<ref name="AuE" />

K&nbsp;dispozici je také Komora pro řemesla a Obchodní a průmyslová komora.<ref name="AuE" />

Vodní a lodní úřad Drážďany je podřízen Ředitelství pro vodní cesty a lodní dopravu směrem na východ a je odpovědný hlavně za Labe na úseku 290&nbsp;km. Federální celní správa zahrnuje Celní vyšetřovací úřad a Hlavní celní úřad se sídlem v&nbsp;Drážďanech. Posledně jmenovaný a přidružený celní úřad je podřízen Centrálnímu federálnímu finančnímu ředitelství v&nbsp;Postupimi. Do 31. prosince 2007 byl podřízen celnímu a spotřebnímu oddělení (ZuVA) Oberfinanzdirektion Chemnitz. Na konci tohoto roku však byla ZuVA rozpuštěna.<ref name="AuE" />

V&nbsp;Albertstadtu se vedle Důstojnické školy a Vojenského historického muzea nachází Státní velitelství Saska. Spolková agentura pro technickou pomoc má v&nbsp;Drážďanech regionální úřad. Ten je podřízen THW Saskému státnímu sdružení v&nbsp;Durynsku se sídlem v&nbsp;Altenburgu. Spolková agentura pro elektřinu, plyn, telekomunikace, poštu a železnice je zastoupena v&nbsp;Drážďanech vlastní pobočkou. Kromě toho má ve městě ředitelství [[Saská akademie umění]], Saská státní nadace Příroda a životní prostředí, Komunitní nadace, Nadace Brücke/Most-Stiftung a od roku 2006 Archiv Gerharda Richtera.<ref name="AuE" />

== Vzdělávání a výzkum ==
Drážďany jsou tradičním sídlem významných společností a institucí, které dotvářejí renomé města jako důležitého centra moderních průmyslových technologií a inovací, ale i&nbsp;jeho pověst jakožto významného uměleckého a kulturního města s&nbsp;možností vzdělávání ve výtvarném umění a humanitních oborech. Vzájemná provázanost a tradice v&nbsp;oblasti výzkumu, ekonomiky a kultury přispěly k&nbsp;tomu, že Drážďanům byl od společnosti Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft za rok 2006 propůjčen titul „Město vědy“.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = „Stadt der Wissenschaft“: Aachen zieht in Dresden den Kürzeren
 | periodikum = Aachener Zeitung
 | vydavatel = Medienhaus Aachen GmbH 
 | datum vydání = 2006-03-28
 | datum přístupu = 2020-07-29
 | url = https://www.aachener-zeitung.de/kultur/stadt-der-wissenschaft-aachen-zieht-in-dresden-den-kuerzeren_aid-28064493
 | jazyk = de
}}</ref> Související akce byly úzce spjaty s&nbsp;oslavami 800. výročí města.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = 800-Jahrfeier: Die Vorbereitungen zum historischen Festumzug laufen an
 | url = https://www.dresden.de/de/rathaus/aktuelles/pressemitteilungen/archiv/2006/04/c_070.php
 | datum vydání = 2006-04-19
 | datum přístupu = 2020-07-29
 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden
 | jazyk = de
}}</ref>

Ukotvení vědy a vzdělávání v&nbsp;městské populaci je zvláště patrné při každoročně dobře navštěvované akci {{Cizojazyčně|de|„Lange Nacht der Wissenschaften“}} (''Dlouhá noc s&nbsp;vědou'').<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = jungvornweg GmbH | titul = Dresdner Lange Nacht der Wissenschaften | url = http://www.wissenschaftsnacht-dresden.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191203 | vydavatel = jungvornweg GmbH | jazyk = de}}</ref>
=== Vysokoškolské vzdělávání a univerzitní výzkum ===
[[Soubor:TU Dresden 50.jpg|náhled|Posluchárna [[Technická univerzita v Drážďanech|Technické univerzity v&nbsp;Drážďanech]]|alt=Barevná fotografie s pohledem na prosklené průčelí moderní budovy]]
[[Soubor:Dresden Blick von der Frauenkirche auf die Akademie der Bildenden Künste 2.JPG|náhled|Vysoká škola výtvarných umění na Brühlské terase|alt=Barevná fotografie s pohledem s výšky na komplex budov s výraznou centrální kupolí]]

Ve městě je devět vysokých škol, které jsou na jedné straně zaměřeny na techniku a ekonomii, na straně druhé na umění a kulturu. Celkem zde studuje více než 40 000 osob. O&nbsp;studenty vysokých škol pečuje organizace {{Cizojazyčně|de|Studentenwerk Dresden}}.<ref name="HSD" >{{Citace elektronické monografie
 | titul = Hochschulen in Dresden
 | url = https://www.dresden.de/de/wirtschaft/wissenschaft/09/Hochschulen.php
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020-02-28 
 | datum přístupu = 2020-07-29
 | vydavatel = Landeshauptstadt Dresden
 | jazyk = de
}}</ref>

[[Technická univerzita v Drážďanech]] (TUD) je 18. největší univerzitou v&nbsp;Německu s&nbsp;necelými 33 000 studenty a přibližně 6 000 zaměstnanci.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Universitäten in Deutschland | url = https://www.studis-online.de/Hochschulen/Universitaeten/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191203 | vydavatel = | jazyk = de}}</ref> Její kampus se nachází jižně od centra města v&nbsp;blízkosti [[Dresden Hauptbahnhof|Hlavního vlakového nádraží]], velká část je na území městské části {{Cizojazyčně|de|Südvorstadt}}. Souvisejícím projektem TUD je Dresden International University (DIU), kde lze studovat pouze postgraduálně. Kromě toho se na TUD v&nbsp;každém semestru pořádá dětská univerzita (Kinderuniversität) ve stylu přednášek na různá témata.<ref name="HSD" />

Největší odbornou školou v&nbsp;Drážďanech je [[Vysoká škola techniky a ekonomie v Drážďanech|Vysoká škola techniky a ekonomie]] ({{Cizojazyčně|de|''Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden''; HTW Dresden}}). Hlavní budova HTW Dresden se nachází přímo u&nbsp;Hlavního nádraží. Do roku 1992 fungovala Vysoká škola dopravy „Friedricha Lista“, která je nyní stejnojmennou Fakultou dopravy „Friedricha Lista“ v&nbsp;rámci Technické univerzity. Na HTW momentálně studuje asi 5000 studentů.<ref name="HSD" />

V&nbsp;oblasti výtvarného umění lze v&nbsp;Drážďanech studovat [[Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech|Vysokou školu výtvarných umění]] ({{Cizojazyčně|de|''Hochschule für Bildende Künste Dresden''}}), která se nachází přímo v&nbsp;centru na Brühlské terase. Dalšími uměleckými školami jsou Vysoká škola tance (Gret) Paluccy ({{Cizojazyčně|de|''Palucca Hochschule für Tanz Dresden''}}) a [[Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera v Drážďanech|Vysoká hudební škola Carla Marii von Webera]] ({{Cizojazyčně|de|''Hochschule für Musik Carl Maria von Weber Dresden''}}).<ref name="HSD" />

Od prosince 2012 je navíc k&nbsp;dispozici Univerzita spojených národů ({{Cizojazyčně|de|''Universität der Vereinten Nationen''}} / ''United Nations University''; UNU), na níž lze studovat na Institute for Integrated Management of Material Fluxes and of Resources (UNU-FLORES). Tento institut je zaměřen na globální změny a správu zdrojů pro ekologické hospodaření.<ref name="HSD" />

Dalšími vysokými školami jsou Evangelická vysoká škola pro sociální práci ({{Cizojazyčně|de|''Evangelische Hochschule für Soziale Arbeit Dresden''}}) a Vysoká škola pro církevní hudbu ({{Cizojazyčně|de|''Hochschule für Kirchenmusik Dresden''}}).<ref name="HSD" />

Vedle toho existuje, jakožto další důležitá vysoká škola Akademie pro kooperativní vzdělávání ({{Cizojazyčně|de|''Berufsakademie Dresden''}}), což je pobočka Státní studijní akademie Saska ({{Cizojazyčně|de|''Staatliche Studienakademie Sachsen''}}), a Saská správní a hospodářská akademie ({{Cizojazyčně|de|''Sächsische Verwaltungs- und Wirtschafts-Akademie e.V.''}}), tedy instituce sloužící k&nbsp;pokračujícímu vzdělávání. K&nbsp;těmto institucím lze přiřadit také Vysokou důstojnickou školu ({{Cizojazyčně|de|''Offizierschule des Heeres''}}), která tradičně školí důstojníky německé armády.<ref name="HSD" />

=== Mimouniverzitní vědecké organizace ===

==== Fraunhoferova společnost ====
[[Fraunhoferova společnost|Fraunhoferova společnost k&nbsp;podpoře aplikovaného výzkumu]] ({{Cizojazyčně|de|''Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e. V.''}}) s&nbsp;více než 26 600 zaměstnanci je největší organizací pro aplikovaný výzkum a vývoj v&nbsp;Evropě. Tato společnost sídlící v&nbsp;Mnichově provozuje v&nbsp;Drážďanech jedenáct zařízení a centrální institut, což je v&nbsp;Německu daleko největší pobočka této společnosti. Výzkum Fraunhoferovy společnosti se stal významným lokalizačním faktorem pro řadu high-tech společností. Společnost – integrovaná do zařízení bývalého závodu Qimonda – provozuje v&nbsp;Drážďanech Fraunhoferovo centrum nanoelektronických technologií ({{Cizojazyčně|de|''Fraunhofer-Center Nanoelektronische Technologien''}}).<ref name="FGD" >{{Citace elektronické monografie
 | titul = Fraunhofer Dresden
 | url = https://www.dresden.fraunhofer.de/
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-07-29
 | vydavatel = Fraunhofer
 | jazyk = de
}}</ref>

==== Společnost Maxe Plancka ====
[[Soubor:Max Planck Institut Dresden.JPG|náhled|Institut Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku|alt=Barevná fotografie s pohledem na blok několika moderních budov]]
{{viz též|Společnost Maxe Plancka}}
[[Společnost Maxe Plancka]] provozuje od roku 2001 v&nbsp;Drážďanech Institut Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku ({{Cizojazyčně|de|''Max-Planck-Institut für molekulare Zellbiologie und Genetik''; MPI CBG}}). Od té doby se zde rozvinul mj. výzkumný program molekulárního bioinženýrství, jenž souvisí s&nbsp;celkovou specializací této pobočky na funkční [[Genomika|genomiku]]. V&nbsp;institutu pracuje asi 300 spolupracovníků.
 
Dalšími ústavy [[Společnost Maxe Plancka|Společnosti Maxe Plancka]] jsou v Drážďanech Institut Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných látek ({{Cizojazyčně|de|''Max-Planck-Institut für Chemische Physik fester Stoffe''}}) a Institut Maxe Plancka pro fyziku komplexních systémů ({{Cizojazyčně|de|''Max-Planck-Institut für Physik komplexer Systeme''}}).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Max-Planck-Gesellschaft
 | url = https://www.forschung.sachsen.de/max-planck-gesellschaft-4019.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-07-28
 | vydavatel = Sächsisches Staatsministerium für Wissenschaft, Kultur und Tourismus
 | jazyk = de
}}</ref>

==== Helmholtzovo centrum Drážďany-Rossendorf ====
Helmholtzovo centrum Drážďany-Rossendorf ({{Cizojazyčně|de|''Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf e.V.''}}), což je přírodovědné výzkumné centrum se sídlem v&nbsp;drážďanské místní části Rossendorf, patří od roku 2011 k&nbsp;Vědecké společnosti Gottfrieda Wilhelma Leibnize ({{Cizojazyčně|de|''Wissenschaftsgemeinschaft Gottfried Wilhelm Leibniz''}}, zkráceně ''{{Cizojazyčně|de|Leibniz-Gemeinschaft''}}). Těžištěm činnosti tohoto centra jsou např. výzkum rakoviny, výzkum energií a materiálů. Od roku 2009 v&nbsp;Drážďanech sídlí pobočka Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění ({{Cizojazyčně|de|''Deutsches Zentrum für Neurodegenerative Erkrankungen''; DZNE}}).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Helmholtz-Gemeinschaft
 | url = https://www.forschung.sachsen.de/helmholtz-gemeinschaft-4021.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-07-28 
 | vydavatel = Sächsisches Staatsministerium für Wissenschaft, Kultur und Tourismus
 | jazyk = de
}}</ref>
==== Wissenschaftsgemeinschaft „Gottfried Wilhelm Leibniz“ ====
Leibnizova společnost ({{Cizojazyčně|de|''Leibniz-Gemeinschaft''}}), která se specializuje na mimouniverzitní výzkum, provozuje v&nbsp;Drážďanech několik ústavů, které se zabývají různými obory:
* {{Cizojazyčně|de|Leibniz-Institut für Festkörper- und Werkstoffforschung (IFW) Dresden}}
* {{Cizojazyčně|de|Leibniz-Institut für Polymerforschung Dresden (IPF)}}
* {{Cizojazyčně|de|Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung (IÖR)}}
* {{Cizojazyčně|de|ifo Institut für Wirtschaftsforschung}} (Pouze odvětví se zaměřením na ekonomiku v&nbsp;nových spolkových zemích)<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Leibniz-Gemeinschaft
 | url = https://www.forschung.sachsen.de/wissenschaftsgemeinschaft-gottfried-wilhelm-leibniz-4015.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-07-28
 | vydavatel = Sächsisches Staatsministerium für Wissenschaft, Kultur und Tourismus
 | jazyk = de
}}</ref>

=== Gymnázia ===
[[Soubor:Sportschulzentrum Dresden Friedrichstadt 2.jpg|náhled|Školní nádvoří Sportovního gymnázia v&nbsp;okolí areálu památkově chráněných bývalých městských jatek|alt=Barevná fotografie s pohledem na čtvercové nádvoří komplexu moderních budov, za nímž ční věž]]
Drážďany mají 31 gymnázií, z&nbsp;nichž {{Cizojazyčně|de|Martin-Andersen-Nexö-Gymnasium}} poskytuje prohloubené matematicko-přírodovědecké vzdělání, {{Cizojazyčně|de|Romain-Rolland-Gymnasium}} hlubší jazykové vzdělávání a {{Cizojazyčně|de|Semper-Gymnasium}} zase prohloubené umělecké vzdělávání. Gymnáziem poskytující klasické humanitní vzdělání je protestantské {{Cizojazyčně|de|Kreuzgymnasium}}, jehož historie sahá až do 13. století. Saské státní hudební gymnázium Carla Marii von Webera školí hudebně nadané studenty. K&nbsp;dispozici je také elitní sportovní škola, jíž je Sportovní gymnázium ({{Cizojazyčně|de|''Sportgymnasium''}}).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Liste der Gymnasien
 | periodikum = Stadtwiki Dresden
 | odkaz na periodikum = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | datum vydání = 2019-12-03
 | datum přístupu = 2020-07-28
 | url = https://www.stadtwikidd.de/wiki/Liste_der_Gymnasien
}}</ref>

== Osobnosti ==
[[Soubor:Schutz.jpg|náhled|[[Heinrich Schütz]] (1585–1672), hudební skladatel a varhaník|alt=Barevná reprodukce olejomalby s portrétem staršího šedovlasého muže s bílým límcem, který drží srolovanou listinu s notami]]

* [[Heinrich Schütz]] (1585–1672), hudební skladatel a varhaník
* [[August II. Silný]] (1670–1733), saský kurfiřt a polský král
* [[Jan Dismas Zelenka]] (1679–1745), český barokní skladatel
* [[August III. Polský]] (1696–1763), saský kurfiřt a polský král
* [[Wilhelm Friedemann Bach]] (1710–1784), hudební skladatel a hudebník, syn Johanna Sebastiana Bacha
* [[Caspar David Friedrich]] (1774–1840), malíř a kreslíř, krajinář
* [[Carl Maria von Weber]] (1786–1826), hudební skladatel, kapelník, klavírista a dirigent
* [[Pjotr Stolypin]] (1862–1911), předseda vlády v&nbsp;carském Rusku
* [[Heinrich Kühn]] (1866–1944), fotograf a pionýr fotografie
* [[Melitta Bentz]] (1873–1950), vynálezkyně kávového filtru a zakladatelka společnosti [[Melitta (společnost)|Melitta]]
* [[Arno Plauert]] (1876–1937), podnikatel ve strojírenství, výrobce obráběcích strojů ve [[Varnsdorf]]u
* [[Max Immelmann]] (1890–1916), stíhací pilot, letecké eso v&nbsp;1. světové válce
* [[Charlotte Rudolph]] (1896–1983), fotografka se zaměřením na portrétní a taneční fotografii
* [[Erich Kästner]] (1899–1974), novinář a spisovatel
* [[Manfred von Ardenne]] (1907–1997), fyzik, vynálezce řádkovacího elektronového mikroskopu
* [[Günter Behnisch]] (1922–2010), architekt
* [[Gerhard Richter]] (* 1932), malíř a vizuální umělec
* [[Jiga'el Tumarkin]] (1933–2021), malíř a sochař
* [[Matthias Sammer]] (* 1967), fotbalista, držitel [[Zlatý míč|Zlatého míče]]
* [[Cathleen Tschirchová]] (* 1979), atletka
* [[Peter Scholze]] (* 1987), matematik, profesor na Bonnské univerzitě, držitel [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]]
* [[Johannes Vetter]] (* 1993), atlet, mistr světa v [[Mistrovství světa v atletice 2017 – Muži hod oštěpem|hodu oštěpem v r. 2017]]

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Poznámky}}

=== Reference ===
{{Překlad|de|Dresden|194372718}}
<references>
<ref name="Zensus">{{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|vydavatel=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|titul=Zensus 2011|datum přístupu=2018-11-06|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/|nedostupné=ano}}</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bach | jméno = Ansgar | odkaz na autora = | titul = Dresden : ein literarischer Reiseführer | url = | vydavatel = Lambert Schneider | místo = Darmstadt | rok vydání = 2011 | vydání = | počet stran = 144 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-650-23773-6 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bruschke | jméno = Gerhard | titul = Drážďany | url = | překladatelé = Lenka Svobodová | vydavatel = Ikar | místo = Praha | rok vydání = 2012 | vydání = 1 | počet stran = 272 | edice = Společník cestovatele | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-249-1896-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Czok | jméno = Karl | odkaz na autora = | titul = August der Starke und seine Zeit : Kurfürst von Sachsen, König in Polen | url = | vydavatel = Piper | místo = München ; Zürich | rok vydání = 2016 | vydání = 6 | počet stran = 207 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-492-24636-1 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Karel | příjmení2 = Kárník | jméno2 = Josef | příjmení3 = Navrátil | jméno3 = Martin | titul = Železniční trať Praha - Drážďany | url = | vydavatel = Tváře | rok vydání = 2018 | vydání = 1 | počet stran = 171 | edice = Železniční tratě na starých pohlednicích; 10 | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-907294-5-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Dehio | jméno = Georg | odkaz na autora = | titul = Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler. Dresden (Neubearbeitung) | url = | vydavatel = Deutscher Kunstverlag | místo = München | rok vydání = 2005 | vydání = | počet stran = 370 | kapitola = | strany = | isbn = 3-422-03110-3 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Delau | jméno = Reinhard | odkaz na autora = | titul = Dresden - zwei Städte am Fluss | url = | vydavatel = Ed. Sächsische Zeitung | místo = Dresden | rok vydání = 2009 | vydání = | počet stran = 196 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-938325-66-7 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 1., Von den Anfängen bis zum Ende des Dreißigjährigen Krieges | url = | editoři = [[Karlheinz Blaschke]], Uwe John | vydavatel = Theiss | místo = Stuttgart | rok vydání = 2005 | vydání = | počet stran = 767 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-8062-1906-7 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 2., Vom Ende des Dreißigjährigen Krieges bis zur Reichsgründung | url = | editoři = Reiner Groß, Uwe John | vydavatel = Theiss | místo = Stuttgart | rok vydání = 2006 | vydání = | počet stran = 861 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-8062-1927-2 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | titul = Geschichte der Stadt Dresden, Bd. 3., Von der Reichsgründung bis zur Gegenwart | url = | editoři = Holger Starke, Uwe John | vydavatel = Theiss | místo = Stuttgart | rok vydání = 2006 | vydání =
 | počet stran = 976 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-8062-1928-9 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Löffler | jméno = Fritz | odkaz na autora = | titul = Das alte Dresden : Geschichte seiner Bauten | url = | vydavatel = Sachsenverlag | místo = Dresden | rok vydání = 1958 | vydání = 3 | počet stran = 426 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pietschmann | jméno = Thorsten | titul = Dresden : Architektur und Kunst | url = | vydavatel = Cybela Verlag GmbH | místo = Oybin-Lückendorf | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 520 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-944470-00-9 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Richter | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | titul = Drážďany | url = | vydavatel = Obelisk | místo = Praha | rok vydání = 1970 | vydání = 1 | počet stran = 246 | kapitola = | strany = | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Řezník | titul = Sasko | url = | vydavatel = Nakladatelství Libri | místo = Praha | rok vydání = 2005 | vydání = 1 | edice = Stručná historie států; 32 sv. | kapitola = | isbn = 80-7277-275-9}}
* {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Sachsen und Dresden im Siebenjährigen Krieg | periodikum = Dresdner Hefte : Beiträge zur Kulturgeschichte | odkaz na periodikum = | rok vydání = 2001 | měsíc vydání = 11 | ročník = 19 | číslo = 68 | strany = 1–96 | poznámka = | url = | issn = 0863-2138 | isbn = 3-910055-60-5 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Stuhrberg | jméno = Angela | příjmení2 = Münch | jméno2 = Christoph | titul = Baedeker Reiseführer Dresden : mit praktischer Karte | url = | vydavatel = Mairdumont GmbH & Co. KG | místo = Ostfildern | rok vydání = 2018 | vydání = 17 | počet stran = 306 | kapitola = | strany = 1 | isbn = 978-3-8297-4638-0 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Sucher | jméno = Kerstin | odkaz na autora = | titul = Drážďany | url = | překladatelé = Alice Kavinová | vydavatel = Jan Vašut s.r.o. | místo = Praha | rok vydání = 2017 | vydání = 4 | počet stran = 128 | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-7541-088-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Štech | jméno = Václav Vilém | odkaz na autora = Václav Vilém Štech | titul = Drážďany: praktický průvodce | url = | vydavatel = Máj | místo = [Praha] | rok vydání = [1912] | vydání = 2 | počet stran = | kapitola = | strany =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Taylor | jméno = Frederick | odkaz na autora = | titul = Drážďany: úterý 13. února 1945 | url = | překladatelé = Jiří Gojda | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok vydání = 2005 | vydání = 1 | počet stran = 462 | kapitola = | strany = | isbn = 80-7341-478-3}}

==== Beletrie ====
* {{Citace monografie | příjmení = Bendel | jméno = Oliver | odkaz na autora = | titul = Verlorene Schwestern : Roman | url = | vydavatel = Leipzig : Leipziger Literaturverlag | místo = Leipzig | rok vydání = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 110 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-86660-079-9 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | titul = Die wüste Stadt : sieben Dichter über Dresden | url = | editoři = Renatus Deckert | vydavatel = Insel-Verlag | místo = Frankfurt am Main ; Leipzig | rok vydání = 2005 | vydání = | počet stran = 260 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-458-34849-8 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kügelgen von | jméno = Wilhelm | odkaz na autora = | titul = Jugenderinnerungen eines alten Mannes | url = | vydavatel = Hendel | místo = Halle a.d. Saale | rok vydání = [1899] | vydání = | počet stran = 4, 423 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Panitz | jméno = Eberhard | odkaz na autora = | titul = Dresdner Novelle 1989 | url = | vydavatel = Verlag am Park | místo = Berlin | rok vydání = 2009 | vydání = | počet stran = 155 | kapitola =
| strany = | isbn = 978-3-89793-232-6 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | titul = Dresden : eine literarische Einladung | url = | editoři = Detlev Schöttker | vydavatel = Wagenbach | místo = Berlin | rok vydání = 2006 | vydání = 1 | počet stran = 140 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-8031-1239-2 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Althoff | jméno = Christiane | odkaz na autora = | titul = Uwe Tellkamp, Der Turm : Geschichte aus einem versunkenen Land | url = | vydavatel = Schöningh | místo = Paderborn | rok vydání = 2014 | vydání = 1 | počet stran = 136 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-14-022602-8 | jazyk = de}}
* {{Citace monografie | příjmení = Ullmann | jméno = Mathias | odkaz na autora = | titul = Ohne Engel : Roman | url = | vydavatel = Thiele | místo = Mainz am Rhein | rok vydání = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 269 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-940884-20-6 | jazyk = de}}

==== Průmysl ====
* {{Citace monografie | titul = Industriearchitektur in Dresden | url = | vydavatel = Kiepenheuer | místo = Leipzig | rok vydání = 1997 | vydání = 1 | počet stran = 85 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-378-01019-2 | jazyk = de
}}
* {{Citace monografie | titul = Industriegeschichte der Stadt Dresden 1945-1990 : Beiträge zum 800. Stadtjubiläum | url = | editoři = Reinhardt Balzk a Jürgen Leibiger | vydavatel = Rosa-Luxemburg-Stiftung Sachsen | místo = Leipzig | rok vydání = [2007] | vydání = | počet stran = 272 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-89819-257-6 | jazyk = de}}

==== Hudba ====
* ''Musik in Dresden.'' Schriften der Hochschule für Musik „Carl Maria von Weber“ Dresden. Laaber-Verlag, Laaber 1995–2005.
** Band I: ''Die Dresdner Oper im 19. Jahrhundert.'' Hrsg. von Michael Heinemann und Hans John, {{ISBN|3-89007-310-7}}.
** Band II: ''Die Dresdner Stadtmusik, Militärmusikkorps und Zivilkapellen im 19. Jahrhundert.'' Hrsg. von Anneliese Zänsler, {{ISBN|3-89007-319-0}}.
** Band III: ''Die Dresdner Kirchenmusik im 19. und 20. Jahrhundert.'' Hrsg. von Matthias Herrmann, {{ISBN|3-89007-331-X}}.
** Band IV: ''Dresden und die avancierte Musik im 20. Jahrhundert. Teil I: 1900–1933.'' Hrsg. von Matthias Herrmann und Hanns-Werner Heister, {{ISBN|3-89007-346-8}}.
** Band V: ''Dresden und die avancierte Musik im 20. Jahrhundert. Teil II: 1933–1966.'' Hrsg. von Matthias Herrmann und Hanns-Werner Heister, {{ISBN|3-89007-510-X}}.
** Band VI: ''Dresden und die avancierte Musik im 20. Jahrhundert. Teil III: 1966–1999.'' Hrsg. von Matthias Herrmann und Stefan Weiss, {{ISBN|3-89007-511-8}}.
** Band VII: ''Die Dresdner Oper im 20. Jahrhundert.'' Hrsg. von Michael Heinemann und Hans John, {{ISBN|3-89007-651-3}}.

=== Související články ===
* [[Bitva u Drážďan]]
* [[Drážďanský mír]]
* [[Památník Bautzner Straße (Drážďany)]]
* [[Saská vinařská oblast]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
* {{Wikislovník|heslo=Drážďany}}
* {{NK ČR|ge129086|věc=ano}}
* [http://www.dresden-lexikon.de/ Dresden-Lexikon] {{de}} {{en}}
* {{Oficiální web}} {{de}} {{en}} {{pl}} {{cs}}
* {{YouTube|u=LHDDresden|Landeshauptstadt Dresden}}
* {{Facebook|stadt.dresden|Stadt Dresden}}
* {{Instagram|visit.dresden|Visit Dresden}}
* [https://www.youtube.com/watch?v=wr6oF56BfhU Procházka po drážďanských pamětihodnostech (video s německými titulky)]
{{Německo}}
{{Města v Německu}}
{{Okresy Saska}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Německo}}

[[Kategorie:Drážďany| ]]
[[Kategorie:Města v Sasku]]
[[Kategorie:Sídla na Labi]]
[[Kategorie:Svatojakubská cesta v Německu]]
[[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]]
[[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]]
[[Kategorie:Hlavní města spolkových zemí v Německu]]
[[Kategorie:Univerzitní města v Německu]]