Zobrazení zdroje stránky Ruská invaze na Ukrajinu

{{Aktuální}}
{{Různé významy|tento=ruské invazi, jež probíhá od roku 2022|druhý=konfliktu probíhajícím od roku 2014|stránka=rusko-ukrajinská válka}}
{{Infobox - konflikt
| typ konfliktu = válečný
| název = Ruská invaze na Ukrajinu
| součást = [[Rusko-ukrajinská válka]] a [[Druhá studená válka]]
| obrázek = 2022 Russian invasion of Ukraine.svg
| alt = 2416
| popisek = Mapa aktuální situace na Ukrajině s postupem ruských vojsk:{{Legenda|#E3D975|Území kontrolované Ukrajinou}}{{Legenda|#ABD4DD|Ukrajinské území dobyté zpět od Ruska}}{{Legenda|#EBC0B3|Území okupované Ruskem a proruskými separatisty}}
| trvání = [[24. únor]]a [[2022]] – ''probíhá'' <br /> ({{Věk v letech, měsících a dnech|2022|2|24}})
| místo = [[Ukrajina]], západní [[Rusko]] ([[Kurská oblast]]), [[Černé moře]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| příčiny = [[Euromajdan]], [[Anexe Krymu Ruskou federací]], [[Válka na Donbase|Válka na východní Ukrajině]]
| území = *Části ukrajinského území obsazeny Ruskem (na východě a&nbsp;jihu)
*Na severu byly ruské síly odraženy
*Kyjev plně pod kontrolou Ukrajiny
| strana1 = {{vlajka a název|Rusko}}
* {{vlajka|Doněcká lidová republika}} [[Doněcká lidová republika|DLR]]<ref name = "L&D" group = "p">Separatistické útvary ustavené v květnu [[2014]] na území východní Ukrajiny, jejichž nezávislost oficiálně uznávala pouze [[Jižní Osetie]] a, od 21. 2. 2022, také Rusko. Od 30. 9. 2022 je Ruská federace považuje za svoji součást.</ref>
* {{vlajka|Luhanská lidová republika}} [[Luhanská lidová republika|LLR]]<ref name = "L&D" group = "p"/>
* {{vlajka|Wagnerova skupina}} [[Wagnerova skupina]]
* zahraniční dobrovolníci a žoldnéři<ref group="p">Na stranu Ruska se hlásí žoldnéři ze [[Sýrie]], [[Jižní Osetie]], [[Abcházie]], [[Srbsko|Srbska]], [[Libye]] a [[Středoafrická republika|Středoafrické republiky]].</ref>
'''podpora:'''<br/>{{vlajka a název|Bělorusko}}<br/>{{malé|(zázemí, účast popřena)}}<ref group="p">Ukrajinská strana však měla jejich aktivitu na severu země během obléhání Kyjeva zaznamenat.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Staff Writer With AFP
 | titul = Belarus Says Its Army Not Taking Part in Ukraine Invasion
 | url = https://www.thedefensepost.com/2022/02/24/belarus-not-part-ukraine/
 | periodikum = The Defense Post
 | datum_vydání = 2022-02-24
 | datum_přístupu = 2022-02-24
 | jazyk = en
}}</ref><br/>{{vlajka a název|Severní Korea}}<br/>{{malé|(zapojení vojáků od roku [[2024]])}}<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Severokorejci bojují proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti. Hlášeni první dezertéři - Novinky
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-severokorejci-bojuji-proti-ukrajincum-v-ruske-kurske-oblasti-hlaseni-prvni-dezerteri-40493174
| datum vydání = 2024-10-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lysá
| jméno = Tereza
| titul = Severokorejci se už zapojili do bojů. Pod palbu se dostali v Kurské oblasti
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-severni-korea-valka-ukrajina-vojaci-severokorejci-kurska-oblast.A241104_090139_zahranicni_lysa
| datum vydání = 2024-11-04
| datum přístupu = 2024-11-17
}}</ref>
| strana2 = {{vlajka a název|Ukrajina}}
*[[Soubor:International Legion of Territorial Defense of Ukraine emblem.svg|15px]] [[Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny|cizinecká legie dobrovolníků]]
'''podpora:'''<br/>{{vlajka a název|EU}} {{malé|(výcvik)}}<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Cílem EU je vycvičit 60 000 Ukrajinců, Borrell chce řešit navýšení kapacit
 | url = https://www.armadninoviny.cz/cilem-eu-je-vycvicit-60-000-ukrajincu-borrell-chce-resit-navyseni-kapacit.html
 | periodikum = Armádní noviny
 | jazyk = cs
}}</ref>
| vedení1 = {{Plainlist|
* {{vlajka|Rusko}} '''[[Vladimir Putin]]'''<ref group="p">vrchní velitel [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruských ozbrojených sil]], prezident Ruské federace</ref>
* {{vlajka|Rusko}} [[Sergej Šojgu]]<ref group="p">ministr obrany, armádní generál</ref>
* {{vlajka|Rusko}} [[Alexandr Dvornikov]]<ref group="p">velitel „speciální vojenské operace“ a Jižního vojenského okruhu, armádní generál</ref>
* {{vlajka|Rusko}} [[Valerij Gerasimov]]<ref group="p">náčelník generálního štábu [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruských ozbrojených sil]], armádní generál</ref>
* {{vlajka|Rusko}} [[Sergej Surovikin]]<ref group="p">od října 2022 velitel „speciální vojenské operace na Ukrajině“, velitel [[Vzdušně-kosmické síly Ruské federace|vzdušně-kosmických sil]], armádní generál</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Moskva jmenovala nového velitele ruských sil na Ukrajině
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum vydání = 2022-10-08
 | datum přístupu = 2022-12-27
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-novy-velitel-ruskych-sil-na-ukrajine-40410978
}}</ref>
* {{vlajka|Rusko}} [[Gennadij Židko]]<ref group="p">od června 2022 do října 2022 velitel „speciální vojenské operace na Ukrajině“, náměstek ministra obrany, generálplukovník</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusko pokračuje ve skryté mobilizaci a má nového velitele
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum vydání = 2022-06-27
 | datum přístupu = 2022-06-27
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-pokracuje-ve-skryte-mobilizaci-a-ma-noveho-velitele-40401305
}}</ref>&nbsp;
* {{vlajka|Rusko}} [[Jevgenij Prigožin]]<ref group="p">velitel a zakladatel wagnerovců</ref>&nbsp;†
* {{vlajka|Rusko}} [[Dmitrij Utkin]]<ref group="p">velitel wagnerovců</ref>&nbsp;†
* {{vlajka|Čečensko}} [[Ramzan Kadyrov]]<ref group="p">vůdce kadyrovců, prezident Čečenska</ref>
* {{vlajka|Doněcká lidová republika}} [[Denis Pušilin]]<ref group="p">vrchní velitel sil [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]]</ref>
* {{vlajka|Luhanská lidová republika}} [[Leonid Pasečnik]]<ref group="p">vrchní velitel sil [[Luhanská lidová republika|Luhanské lidové republiky]]</ref>
}}
| vedení2 = {{Plainlist|
* {{vlajka|Ukrajina}} '''[[Volodymyr Zelenskyj]]'''<ref group="p">vrchní velitel, prezident Ukrajiny</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Denys Šmyhal]]<ref group="p">předseda vlády Ukrajiny</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Oleksij Danilov]]<ref group="p">[[Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny|Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny]]</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Oleksij Reznikov]]<ref group="p">ministr obrany (do 2023)</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Rustem Umerov]]<ref group="p">ministr obrany (od 2023)</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Valerij Zalužnyj]]<ref group="p">vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny (do 2024)</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Oleksandr Syrskyj]]<ref group="p">vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny (od 2024)</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Serhij Šaptala]]<ref group="p">náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil</ref>
* {{vlajka|Ukrajina}} [[Kyrylo Budanov]]<ref group="p">náčelník vojenské rozvědky</ref>
}}
| síla1 = {{vlajka|Rusko}} 175 000–190 000<ref group="p">Z celkového počtu 900 000 příslušníků vojenských sil, 554 000 příslušníků polovojenských jednotek a 2 000 000 záložníků.</ref> (v prvních fázích invaze)
* {{vlajka|Čečensko}} 20&nbsp;000 [[Čečensko|kadyrovců]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Jemelka
 | jméno = Petr
 | titul = Čečenský vůdce Kadyrov potvrdil vyslání oddílů obávaných zabijáků na Ukrajinu
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/cecensky-vudce-kadyrov-potvrdil-vyslani-oddilu-obavanych-zabijaku-na-ukrajinu-40388498?
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-02-26
 | datum_přístupu = 2022-02-26
}}</ref>
* 50&nbsp;000+ žoldnéřů (včetně [[Wagnerova skupina|wagnerovců]])
* 2&nbsp;000 posily z [[Jižní&nbsp;Osetie]] a [[Abcházie]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusko posiluje. Na Ukrajinu přesouvá až dva tisíce vojáků z Gruzie
 | url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/rusko-posiluje-na-ukrajinu-presouva-az-dva-tisice-vojaku-z-gruzie-40392406#
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-04-01
 | datum_přístupu = 2022-04-01
}}</ref>
* až 300&nbsp;000 rezervistů<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = V Rusku má narukovat až 300 tisíc rezervistů
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-ruska-mobilizace-se-bude-tykat-300-tisic-rezervistu-40409286
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-09-21
 | datum_přístupu = 2022-09-21
}}</ref> (od září [[2022]])
* {{vlajka|Doněcká lidová republika}} 20 000
* {{Vlajka|Luhanská lidová republika}} 14 000
{{vlajka|Severní Korea}} až 10 000 vojáků<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Severokorejci bojují proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti. Hlášeni první dezertéři
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-severokorejci-bojuji-proti-ukrajincum-v-ruske-kurske-oblasti-hlaseni-prvni-dezerteri-40493174
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2024-10-16
 | datum_přístupu = 2024-10-16
}}</ref>
| síla2 = {{vlajka|Ukrajina}} 209 000 vojáků,<br />102 000 polovojenských jednotek,<br />900 000 záložníků,<br />100 000 dobrovolníků,
*[[Soubor:Logo of the International Legion of Territorial Defense of Ukraine.png|15px]] 20&nbsp;000<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Zadražilová
 | jméno = Jitka
 | titul = Polští dobrovolníci zlikvidovali ruskou kolonu, tvrdí nadšení Ukrajinci
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/polsti-dobrovolnici-zlikvidovali-ruskou-kolonu-tvrdi-nadseni-ukrajinci-40389761
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-03-09
 | datum_přístupu = 2022-03-09
}}</ref> zahraničních dobrovolníků [[Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny|cizinecké legie]]
| ztráty1 = '''britský odhad:'''<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Russia is set to lose over 1,000 troops a day through the winter as it fights a war on three fronts: UK MOD
 | periodikum = www.yahoo.com
 | datum vydání = 2024-10-08
 | datum přístupu = 2024-10-27
 | url = https://www.yahoo.com/news/russia-set-lose-over-1-062843906.html
}}</ref><br />(24. únor 2022 – 9. říjen 2024)<br />648 000 mrtvých a zraněných
| ztráty2 = '''odhad [[The Wall Street Journal|WSJ]]:'''<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = One Million Are Now Dead or Injured in the Russia-Ukraine War
 | periodikum = www.wsj.com
 | datum vydání = 2024-09-17
 | datum přístupu = 2024-09-22
 | url = https://www.nytimes.com/2023/08/18/us/politics/ukraine-russia-war-casualties.html
}}</ref><br />(24. únor 2022 – srpen 2024)<br />80 000 mrtvých<br />400 000 zraněných
| poznámky = '''Civilní ztráty:'''
* dle [[Organizace spojených národů]]:<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = "Ukraine: protection if civilians in armed conflict September 2024 update"
 | periodikum = [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva]]
 | datum vydání = 2024-09-30
 | datum přístupu = 2024-10-27
 | url = https://ukraine.un.org/sites/default/files/2024-10/Ukraine_protection_of_civilians_in_armed_conflict_September_2024.pdf
}}</ref><br />(24. únor 2022 – 30. září 2024)<br />11 973 mrtvých<br />25 943 zraněných
| cíle = dobytí Ukrajiny a dosazení proruské vlády
| stav = probíhá
| plánováno = Od roku 2021
}}
'''Ruská invaze na Ukrajinu''' neboli '''rusko-ukrajinská válka''' (běžně též '''ruská [[Zločin agrese|agrese]] na Ukrajině''', '''válka na Ukrajině''' či '''Putinova válka'''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putinova válka
| periodikum = Reportéři ČT
| vydavatel = Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/222452801240008/0/814996-putinova-valka/
| datum vydání = 2022-02-28
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Titlbach
| jméno = Filip
| titul = Studio N: Putinova válka, den pátý
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/822961/studio-n-putinova-valka-den-paty/
| datum vydání = 2022-02-28
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lipold
| jméno = Jan
| titul = Komentář: Putinova válka začala. Dějiny ožily a jsou na naší straně
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-komentar-putinova-valka-zacala-dejiny-ozily-a-jsou-na-nasi-strane-190030
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sobota
| jméno = Jiří
| titul = Putinova válka proti našemu světu
| periodikum = Týdeník Respekt
| vydavatel = Economia
| url = https://www.respekt.cz/tydenik/2022/9/putinova-valka-proti-nasemu-svetu-2
| datum vydání = 2022-02-27
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>), v [[Rusko|Rusku]] pouze pod legálním označením '''„speciální vojenská operace na Ukrajině“''', je mezinárodní [[Válka|ozbrojený konflikt]], který začal zrána 24.&nbsp;února 2022 ruským útokem na [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Je součástí [[Rusko-ukrajinská válka|ruské vojenské intervence na Ukrajině]] a&nbsp;vyvrcholením [[Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)|rusko-ukrajinské krize]]. Jedná se o největší konflikt v [[Evropa|Evropě]] od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] a o jeden z největších konfliktů na světě ve [[21. století]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = 8 Deadliest Wars of the 21st Century | periodikum = Britannica.com | url = https://www.britannica.com/list/8-deadliest-wars-of-the-21st-century}}</ref>

Již ode dne 26. října 2021 se v tisku, v kontextu sílícího napětí mezi [[Rusko|Ruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]], objevovaly zprávy o&nbsp;hromadění desetitisíců ruských vojáků a vojenské techniky při hranicích s&nbsp;Ukrajinou, které vyústilo v&nbsp;oficiálně ohlášené vojenské manévry, avšak Rusko válku doposud [[Vyhlášení války|nevyhlásilo]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Sonne, Paul; Dixon, Robyn; Stern, David L.
 | titul = Russian troop movements near Ukraine border prompt concern in U.S., Europe
 | periodikum = [[The Washington Post]]
 | datum_vydání = 2021-10-30
 | url = https://www.washingtonpost.com/world/russian-troop-movements-near-ukraine-border-prompt-concern-in-us-europe/2021/10/30/c122e57c-3983-11ec-9662-399cfa75efee_story.html
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Charap, Samuel
 | titul = The U.S. Approach to Ukraine’s Border War Isn’t Working. Here’s What Biden Should Do Instead
 | vydavatel = [[Politico]]
 | datum_vydání = 2021-11-19
 | url = https://www.politico.com/news/magazine/2021/11/19/ukraine-russia-putin-border-522989
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Gershkovich, Evan
 | titul = Russia’s Massive Military Drills on Ukraine Border Stir Invasion Fears
 | periodikum = [[The Wall Street Journal]]
 | datum_vydání = 2022-02-10
 | url = https://www.wsj.com/articles/massive-russian-military-drills-on-ukraine-border-ratchet-up-threat-11644496231
 | datum_přístupu = 2022-04-06
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bylo by fér, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku, když už ji napadlo
| periodikum = CNN Prima News
| url = https://cnn.iprima.cz/benda-v-partii-bylo-by-fer-kdyby-rusko-vyhlasilo-ukrajine-valku-kdyz-uz-ji-napadlo-107361
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref>

Dne 3. prosince 2021 americký deník ''[[The Washington Post]]'' s odvoláním na americké zpravodajské služby oznámil, že Rusko shromáždilo armádu 175 000 vojáků a chystá se počátkem roku 2022 napadnout Ukrajinu. V&nbsp;té době měl k dispozici i satelitní snímky ruských základen s připravenou technikou.<ref>[https://www.washingtonpost.com/national-security/russia-ukraine-invasion/2021/12/03/98a3760e-546b-11ec-8769-2f4ecdf7a2ad_story.html Shane Harris and Paul Sonne, Russia planning massive military offensive against Ukraine involving 175,000 troops, U.S. intelligence warns, The Washington Post, 3.12.2021]</ref>

Ruští představitelé přitom přípravy na invazi opakovaně popírali a&nbsp;ještě v&nbsp;lednu a&nbsp;únoru 2022 podobná tvrzení označovali za „hysterii“, „provokace“ a&nbsp;„[[dezinformace]]“ [[Západní svět|Západu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Diplomat blasts West’s ‘Russian invasion of Ukraine’ rumors as cover-up for its own gambit
 | vydavatel = [[TASS]]
 | datum_vydání = 2022-01-20
 | url = https://tass.com/world/1390797
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Dollimore, Laurence; Craven, Nick
 | titul = Ukraine's President demands to see US evidence of Russian invasion 'on Wednesday' as Moscow accuses the West of provoking war 'at any cost': First families return to UK after government told Brits to get out NOW
 | vydavatel = Mail Online
 | datum_vydání = 2022-01-12
 | url = https://www.dailymail.co.uk/news/article-10505243/The-Anglo-Saxons-need-war-Russia-blames-WEST-Putin-decides-invade-Ukraine-WEDNESDAY.html
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref> Dne 16.&nbsp;února [[Státní duma|ruská duma]] uznala nezávislost samozvaných republik v&nbsp;[[donbas]]ké oblasti na východní Ukrajině nazvaných [[Doněcká lidová republika]] (DNR) a&nbsp;[[Luhanská lidová republika]] (LNR). K 18.&nbsp;únoru byly zaznamenány stovky případů porušení příměří včetně explozí na obou stranách hranice separatistických území Doněcké a Luhanské oblasti.<ref name=":13" /> Obě republiky poté vyhlásily evakuaci obyvatelstva<ref name=":14" /> a všeobecnou mobilizaci.<ref name=":15">{{Citace elektronického periodika
| titul = Východ Ukrajiny po mobilizaci separatistů: rostoucí počet porušení příměří i první oběti mezi vojáky
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-doneck-luhansk-mobilzace_2202190843_pj
| datum vydání = 2022-02-19
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref> Dne 21.&nbsp;února ruský prezident [[Vladimir Putin]] zveřejnil téměř hodinový projev, v&nbsp;němž oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a&nbsp;současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny, kterou označil za „integrální součást naší [ruské] historie“.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Perrigo, Billy
 | titul = How Putin's Denial of Ukraine's Statehood Rewrites History
 | periodikum = [[The Time]]
 | datum_vydání = 2022-02-22
 | url = https://time.com/6150046/ukraine-statehood-russia-history-putin/
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK; Hron, Jan; Havlická, Kateřina
 | titul = Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky
 | periodikum = [[IDNES.cz|iDnes.cz]]
 | datum_vydání = 2022-02-21
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-rusko-ministr-palba-hranice-separatiste-donecko.A220221_133619_zahranicni_jhr
 | datum_přístupu = 2022-03-18
}}</ref> Následujícího dne [[Rada federace]] schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území. V&nbsp;ranních hodinách 24.&nbsp;února Putin zveřejnil další prohlášení, v&nbsp;rámci kterého oznámil zahájení „'''speciální vojenské operace'''“ ({{Vjazyce2|ru|специальная военная операция}}, ''specialnaja vojennaja operacija'', případně zkráceně ''{{cizojazyčně|ru|спецоперация}}'') s&nbsp;cílem „demilitarizace a&nbsp;[[denacifikace]] Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřováním [[Severoatlantická aliance|NATO]] a&nbsp;pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelí šikanování a&nbsp;[[Genocida|genocidě]] ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil za [[Neonacismus|neonacisty]]; trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a&nbsp;nehovořil ani o&nbsp;plánech na dobytí [[Kyjev]]a a&nbsp;dalších ukrajinských měst.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Full text: Putin’s declaration of war on Ukraine
 | periodikum = [[The Spectator]]
 | datum_vydání = 2022-02-24
 | url = https://www.spectator.co.uk/article/full-text-putin-s-declaration-of-war-on-ukraine
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Fisher, Max
 | titul = Putin’s Case for War, Annotated
 | periodikum = [[The New York Times]]
 | datum_vydání = 2022-02-24
 | url = https://www.nytimes.com/2022/02/24/world/europe/putin-ukraine-speech.html
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref>

Téměř okamžitě po zahájení invaze Ukrajina oznámila přerušení [[Diplomacie|diplomatických vztahů]] s&nbsp;Ruskou federací. Kvůli vypuknutí bojů vyhlásil prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] na Ukrajině týž den [[válečný stav]] a&nbsp;25.&nbsp;února všeobecnou [[Mobilizace|mobilizaci]]. Ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny z Ruska, [[Krym]]u a [[Bělorusko|Běloruska]], přičemž se k bojové operaci připojili také Ruskem podporovaní ozbrojení separatisté z&nbsp;Doněcké a&nbsp;Luhanské oblasti. První údery byly vedeny proti ukrajinské vojenské [[Infrastruktura|infrastruktuře]], vojenským letištím, zařízením [[Protivzdušná obrana|protivzdušné obrany]] (PVO) a&nbsp;dalším strategickým cílům, aby pozemní jednotky postupně pronikaly dále do vnitrozemí za účelem obléhání a&nbsp;dobývání klíčových měst včetně samotného [[Kyjev]]a, přičemž u&nbsp;některých z&nbsp;nich narazily na tvrdou ukrajinskou obranu a&nbsp;musely se vypořádávat s&nbsp;vážnými [[Logistika|logistickými]] problémy.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Lister, Tim; Tawfeed, Mohammed; Voitovych, Olga; McCarthy, Simone; John, Tara
 | titul = Ukraine war in maps: Tracking the Russian invasion
 | vydavatel = [[CNN]]
 | datum_vydání = 2022-03-14
 | url = https://edition.cnn.com/2022/03/13/europe/russia-invasion-ukraine-03-13-intl-hnk/index.html
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Beaumont, Peter
 | titul = Focus on Kyiv deadlock obscures Russia’s success in south Ukraine
 | vydavatel = [[The Guardian]]
 | datum_vydání = 2022-03-08
 | url = https://www.theguardian.com/world/2022/mar/08/kyiv-deadlock-contrasts-russia-worrying-south-ukraine-war-progress
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref> Ruská strana se vedle toho dopouštěla vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Dozens killed as Russian forces strike targets in western Ukraine
 | vydavatel = BBC news
 | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-60506682
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Wojna w Ukrainie. W Lubaczowie zatrzęsły się szyby. "Wojna dotknęła nas tak blisko"
 | vydavatel = polsatnews.pl
 | datum_vydání = 2022-03-13
 | url = https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2022-03-13/wojna-w-ukrainie-w-lubaczowie-zatrzesly-sie-szyby-wojna-dotknela-nas-tak-blisko/
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = pl
}}</ref> a v některých obléhaných městech ([[Masakr v Buči|Buča]], Irpiň) se po ústupu Rusů začalo hovořit o hromadném vraždění civilního obyvatelstva s podezřením na možné [[válečný zločin|válečné zločiny]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = War in Ukraine: Evidence grows of civilian killings in Bucha
 | vydavatel = BBC news
 | datum_vydání = 2022-04-03
 | url = https://www.bbc.com/news/av/world-europe-60968546
 | datum_přístupu = 2022-04-06
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Ochab, Ewelina U.
 | titul = As Russian Troops Retreat From Irpin And Bucha, More Evidence Of Putin’s War Crimes Emerges
 | vydavatel = [[Forbes]]
 | datum_vydání = 2022-04-03
 | url = https://www.forbes.com/sites/ewelinaochab/2022/04/03/more-evidence-of-putins-war-crimes-in-irpin-and-bucha-ukraine/?sh=39bab160629a
 | datum_přístupu = 2022-04-06
 | jazyk = en
}}</ref>

Podle údajů [[Organizace spojených národů]] (OSN) z 24. dubna 2023 bylo od počátku invaze zabito nejméně 8574&nbsp;civilistů a minimálně 14&nbsp;441&nbsp;jich bylo zraněno; skutečné ztráty na civilním obyvatelstvu jsou však pravděpodobně mnohem vyšší,<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ukraine: civilian casualty update 24 April 2023
 | vydavatel = UNITED NATIONS
 | datum_vydání = 2023-04-24
 | url = https://www.ohchr.org/en/news/2023/04/ukraine-civilian-casualty-update-24-april-2023
 | datum_přístupu = 2023-05-02
 | jazyk = en
}}</ref> protože například není znám skutečný počet obětí v [[Mariupol]]u. Výše materiálních škod na infrastruktuře, budovách a dalších hmotných statcích byla již 10.&nbsp;března 2022 vyčíslena nejméně na 100&nbsp;miliard [[americký dolar|amerických dolarů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Lawder, David
 | titul = Ukraine war damage tops $100 billion so far, economic adviser says
 | vydavatel = [[Reuters]]
 | datum_vydání = 2022-03-10
 | url = https://www.reuters.com/world/ukraine-economic-adviser-says-war-damage-tops-100-billion-so-far-2022-03-10/
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref> Řada měst a obcí ([[Popasna]], [[Marjinka]], [[Vuhledar]], [[Mariupol]], [[Bachmut]]) byla při dobývání ruským vojskem prakticky srovnána se zemí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Rusové vyřadili Popasnu ze seznamu obcí, město srovnali se zemí. Zelenskyj to přirovnal k Lidicím
| periodikum = Hospodářské noviny
| url = https://zahranicni.hn.cz/c1-67183960-rusove-vyradili-popasnu-ze-seznamu-obci-mesto-srovnali-se-zemi-zelenskyj-to-prirovnal-k-lidicim
| datum vydání = 2023-03-16
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref> Invaze navíc odstartovala v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu: dle OSN opustilo Ukrajinu k&nbsp;25.&nbsp;dubnu 2023 přes 8&nbsp;milionů [[uprchlík]]ů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Refugees fleeing Ukraine (since 24 February 2022)
 | vydavatel = The UN Refugee Agency (UNHCR)
 | url = https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine
 | datum_přístupu = 2023-05-02
 | jazyk = en
}}</ref> Již v&nbsp;prvních týdnech od zahájení konfliktu se ruská invaze na Ukrajinu kvůli svému rozsahu stala největší bojovou operací v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] od skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Karmanau, Yuras; Heintz, Jim; Isachenkov, Vladimir; Litvinova, Dasha
 | titul = Russia presses invasion to outskirts of Ukrainian capital
 | periodikum = [[ABC News]]
 | datum_vydání = 2022-02-25
 | url = https://abcnews.go.com/International/wireStory/russia-attacks-ukraine-defiant-putin-warns-us-nato-83078619
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Tsvetkova, Maria; Vasovic, Aleksandar; Zinets, Natalia; Charlish, Alan; Grulovic, Fedja
 | titul = Putin puts nuclear 'deterrence' forces on alert
 | periodikum = [[Reuters]]
 | datum_vydání = 2022-02-27
 | url = https://www.reuters.com/world/europe/western-allies-expel-key-russian-banks-global-system-ukraine-fights-2022-02-27/
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref>

Jednání Ruska odsoudila většina světového společenství a řada mezinárodních organizací. [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1|Rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/1]], kterou podpořila drtivá většina států, odsoudila jednání Ruska a vyzvala [[Moskva|Moskvu]] k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko, [[Severní Korea|KLDR]], [[Sýrie]] a [[Eritrea]]. 35 zemí včetně [[Čína|Číny]], [[Indie]], [[Pákistán]]u, [[Írán]]u a [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.

Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.<ref name="pozadavky">{{Citace elektronického periodika | titul = Je třeba určit konkrétní útočné zbraně, které nebudou na Ukrajině, řekl Lavrov | periodikum = ČeskéNoviny.cz | datum_vydání = 2022-03-02 | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/je-treba-urcit-konkretni-utocne-zbrane-ktere-nebudou-na-ukrajine-rekl-lavrov/2170888}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Denacifikace zmizela. Rusko mírní požadavky, tvrdí poradce ukrajinského prezidenta
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 2022-03-04 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/denacifikace-zmizela-rusko-mirni-pozadavky-tvrdi-poradce-ukrajinskeho-prezidenta-40389244}}</ref>

Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílení [[cenzura|cenzury]] v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcí. V Rusku invaze a [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankce]] přispěly v roce 2022 k poklesu [[Hrubý domácí produkt|HDP]] o 2,5 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD | periodikum = Imf.org | url = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD | datum_přístupu = 2023-02-13}}</ref> Na Ukrajině invaze zapříčinila 30% roční propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]],<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukraine: Gross domestic product (GDP) growth rate 2022 | periodikum = Statista | url = https://www.statista.com/statistics/1258213/gross-domestic-product-gdp-growth-rate-in-ukraine/ | datum_přístupu = 2023-02-13}}</ref> četné ztráty na životech a majetku a pozastavení letecké a námořní dopravy. Z globálního pohledu vedla invaze a související sankce k omezení [[Zahraniční obchod|mezinárodního obchodu]] a prudkému nárůstu cen některých [[Komodita|komodit]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Shalal, Andrea
 | titul = IMF chief Georgieva says Ukraine war to lower global growth forecast
 | vydavatel = [[Reuters]]
 | datum_vydání = 2022-03-10
 | url = https://www.reuters.com/markets/europe/imf-chief-georgieva-says-ukraine-war-lower-global-growth-forecast-2022-03-10/
 | datum_přístupu = 2022-03-18
 | jazyk = en
}}</ref>

== Pozadí ==
{{Podrobně|Válka na Donbase|Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)}}
Ruská invaze na Ukrajinu je nejzávažnější a nejrozsáhlejší [[Postsovětské války|postsovětský konflikt]], tedy válka v [[Postsovětské republiky|zemích bývalého Sovětského svazu]] ([[Rozpad Sovětského svazu|rozpad]] 1991), které Ruská federace označuje za své ''blízké zahraničí'' a usiluje zde o uplatňování svého velmocenského vlivu. Označuje se tak fáze [[Rusko-ukrajinská válka|rusko-ukrajinské války]], která přešla od lokálního konfliktu k útoku na celou Ukrajinu.

Otázka zahraničněpolitické orientace Ukrajiny před válkou do určité míry rozdělovala zemi a orientace na Rusko měla větší podporu na východě a jihu Ukrajiny, kde je více ruskojazyčného obyvatelstva, a na severu a západě země měli větší podporu prozápadní politici. Prvním velkým střetem v této otázce byla [[oranžová revoluce]] na přelomu let 2004 a 2005, která zabránila jmenování Ruskem podporovaného [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]] prezidentem. Po opakování zpochybněných voleb se stal prezidentem [[Viktor Juščenko]], který usiloval o integraci do západních struktur. Žádost o vstup do [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) byla na konferenci v Bukurešti v dubnu 2008 odmítnuta s ohledem na odpor Ruska ostře vyjádřeného v Putinově projevu na [[Mnichovská bezpečnostní konference|mnichovské bezpečnostní konferenci]] o rok dříve. Když se stal Janukovyč v roce 2010 prezidentem, ukončil snahy o vstup do NATO, ale pokračoval v jednáních s Evropskou unií. Ta vyvrcholila přípravou [[Hluboká a komplexní zóna volného obchodu|asociační dohody s EU]], jejíž podpis v listopadu 2013 prezident na nátlak Ruska zrušil s tím, že je ''prozatím nevýhodná. Ruský prezident{{kdo}} tím pozastavil spolupráci s EU''. Odpor k tomuto kroku vyvolal novou [[Ukrajinská krize|ukrajinskou krizi]].

Občanské protesty označované [[euromajdan]] trvaly několik měsíců, měly řadu lidských obětí ozbrojenými zásahy státní moci a pořádaly se protidemonstrace zvané [[antimajdan]]. V únoru 2014 prezident Janukovyč nedodržel čerstvě podepsanou dohodu na řešení krize, uprchl z Kyjeva a stal se nezvěstným. Parlament jej proto sesadil pro neschopnost vykonávat úřad, a to i hlasy části poslanců Janukovyčovy vlastní strany. Mocenská změna eskalovala krizi a Rusko na ni zareagovalo nepřiznaným zahájením [[Rusko-ukrajinská válka|války proti Ukrajině]]. Vojensky [[Anexe Krymu Ruskou federací|obsadilo poloostrov Krym]], což podstatně usnadnila ruská základna v pronajatém [[Sevastopol]]u, a s pomocí proruských separatistů zahájilo [[Válka na Donbase|válku na východě Ukrajiny]] (Donbase), ze které se po neúspěchu dohod [[První minská dohoda|Minsk I]] a [[Druhá minská dohoda|Minsk II]] stal vleklý konflikt. Na odštěpeneckých územích byly zakládány různé [[kvazistát]]y, z nichž déle přetrvaly pouze tzv. [[Doněcká lidová republika|Doněcká]] a [[Luhanská lidová republika]] (DLR a LLR). Rusko hned na jaře 2014 [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektovalo Krym]], zatímco DLR a LLR [[Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny|anektovalo]] až po invazi spolu dalšími okupovanými územími. Na šok z napadení Ukrajina reagovala modernizací a restrukturalizací armády a její přípravy na předpokládaný další útok ze strany Ruska. Události způsobily podstatné změny ve společnosti, ve vztazích k Rusku a vnímání ukrajinské identity, což mělo důsledky například v zákonech o [[Dekomunizace Ukrajiny|dekomunizaci]] (2015) nebo ve vytvoření sjednocené [[Pravoslavná církev Ukrajiny|Pravoslavné církve Ukrajiny]] nezávislé na moskevském patriarchátu.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou [[Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)|znovu eskaloval]] v březnu dubnu roku 2021, kdy Ukrajina v čele s nově zvoleným prezidentem Zelenským projevila odhodlání spolupracovat s NATO, časem vstoupit do NATO a zahájit diplomatická jednání s cílem osvobodit okupovaný Krym, načež Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo vojenské síly. V letních měsících Bruselský summit NATO potvrdil zahájení Akčního plánu procesu vstupu Ukrajiny do NATO a USA podepsaly s Ukrajinou dohodu o strategické obranné spolupráci. Následovalo prohloubení krize a přesun ruských vojsk do Běloruska . Podrobnosti naleznete v článku [[Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)|Rusko-ukrajinská krize (2021- 2022)]]
[[Soubor:Yanukovich.jpg|upright|náhled|Bývalý ukrajinský prezident [[Viktor Janukovyč]]]]
[[Soubor:Ukr elections 2012 multimandate okruhs.png|náhled|Parlamentní volby na Ukrajině v roce 2012 vyhrála [[Strana regionů]] (modře)]]
[[Soubor:SState flag of Ukraine carried by a protester to the heart of developing clashes in Kyiv, Ukraine. Events of February 18, 2014.jpg|náhled|Hořící barikády 18. února 2014 na [[Euromajdan]]u]]
[[Soubor:Отряд самообороны Крыма с щитами раскрашенными в цвета флага республики Крым охраняют памятник Ленина.jpg|náhled||Krymská domobrana se štíty v&nbsp;barvách Autonomní republiky Krym, únor 2014]]
[[Soubor:2022 Russian Invasion of Ukraine Phase 1 animated.gif|náhled|Animovaná mapa postupu vojsk a bombardovaných měst 1. fáze invaze:{{Legenda|#e3d975|Území kontrolované Ukrajinou}}{{Legenda|#ebc0b3|Území okupované Ruskem a proruskými separatisty}}]]
[[Soubor:War_in_Ukraine_(2022)_en.png|vpravo|náhled|Územní mapa Ukrajiny s&nbsp;vyznačením bojových operací a ozbrojených střetů]]

=== Předešlé události ===
{{Upravit část|Žurnalistický styl na mnoha místech je třeba upravit na encyklopedický styl, různé odhady a predikce přepsat do formulací, kdo kdy co řekl, budoucí a přítomný čas adekvátně upravit na čas minulý. Pravopis, formulace; přílišné spoléhání na primární zdroje a doslovné přejímání tvrzení jednotlivých zúčastněných stran, zejm. ruské – hraničící na NPOV}}

Dne 24. března 2021 ukrajinský prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] podepsal dekret č.&nbsp;117/2021, kterým schválil „strategii deokupace a&nbsp;reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol“. Ukrajina si v&nbsp;dekretu vyhrazuje právo uplatnit „všechny prostředky ochrany lidských a&nbsp;občanských práv a&nbsp;svobod, nezávislosti, státní suverenity a&nbsp;územní celistvosti“ na [[Krym]]u a&nbsp;v&nbsp;[[Sevastopol]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dekret o Strategii deokupace a reintegrace Krymu a Sevastopolu
| periodikum = zakon.rada.gov.ua
| url = https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/117/2021#Text
| datum vydání = 2021-03-24
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref> 30.&nbsp;března 2021 přijala Vrchní Rada Ukrajiny zákon 1357-IX, který umožňuje prezidentovi povolat do armády záložáky bez vyhlášení mobilizace a vytvořila legislativní základ pro brannou povinnost určitých skupin žen podle jejich profesí a specializací.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zákon umožňující povolání záložáků do armády bez mobilizace
| periodikum = bbc.com
| url = https://www.bbc.com/ukrainian/news-56576355
| datum vydání = 2021-03-30
| datum přístupu = 2022-03-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zákon 1357-IX o zlepšení jednotlivých otázek výkonu vojenské služby a vedení vojenského účetnictví
| periodikum = zakon.rada.gov.ua
| url = https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/1357-20#Text
| datum vydání = 2021-03-30
| datum přístupu = 2022-03-19
}}</ref>

Od 30.&nbsp;března 2021 začalo Rusko přesouvat značné vojenské síly na svou [[Rusko-ukrajinská státní hranice|hranici s&nbsp;Ukrajinou]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mezi Moskvou a Kyjevem roste napětí, Rusko přesouvá vojska k hranicím
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-armada-ukrajina-hranice-vojenske-cviceni.A210401_153720_zahranicni_dtt
| datum vydání = 2021-04-01
| datum přístupu = 2022-01-23
}}</ref> což vyvolalo obavy z&nbsp;možnosti rozsáhlé invaze, které zesílily začátkem roku 2022. Diplomatická jednání nevedla ke zmírnění napětí a&nbsp;Rusko pokračovalo v&nbsp;soustřeďování vojsk, ačkoliv jeho představitelé opakovaně popírali útočné plány.

19. ledna 2022 byl vnesen k projednání do senátu USA Lend-Lease Act pro zbrojní dodávky Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act of 2022
| periodikum = congress.gov
| url = https://www.congress.gov/bill/117th-congress/senate-bill/3522/all-info
| datum vydání = 2022-01-19
| datum přístupu = 2022-05-12
}}</ref>

26. ledna 2022 vláda České republiky na základě seznamu požadavků Ukrajiny obdrženého o týden dříve odsouhlasila dar pro Ukrajinu 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun pro samohybné kanónové houfnice DANA.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vláda schválila pomoc Ukrajině. Česko daruje zemi čtyři tisíce dělostřeleckých granátů
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ukrajina-pomoc-dar-cesko-delostrelecke-granaty_2201261738_zuj
| datum vydání = 2022-01-26
| datum přístupu = 2022-05-12
}}</ref>

V první polovině února 2022 vyjadřovala západní média a&nbsp;tajné služby s&nbsp;odvoláním na vyjádření prezidenta USA [[Joe Biden|Joea Bidena]] přesvědčení, že ruská invaze na Ukrajinu začne ve středu 16.&nbsp;února 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = ČTK
 | titul = Ruský útok na Ukrajinu je stále jednou z reálných možností, řekl Biden
 | periodikum = Deník.cz
 | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
 | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA
 | odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media
 | datum vydání = 2022-02-15
 | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/rusko-ukrajina-utok-biden-20220215.html
 | datum přístupu = 2022-02-20
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ruský útok na Ukrajinu začne tři hodiny po půlnoci, tvrdí tajné služby
 | periodikum = FORUM 24
 | odkaz na periodikum = Forum24
 | vydavatel = Forum 24
 | datum_vydání = 15. 2. 2022
 | url = https://www.forum24.cz/rusky-utok-na-ukrajinu-zacne-tri-hodiny-po-pulnoci-tvrdi-tajne-sluzby/
}}</ref> Dne 16.&nbsp;února 2022 měla ruská [[Státní duma]] na programu jednání o&nbsp;nezávislosti separatistických republik ([[Doněcká lidová republika|Doněcké LR]] a&nbsp;[[Luhanská lidová republika|Luhanské LR]]), ležících na [[Východní Ukrajina|východní Ukrajině]], během nějž její poslanci přijali usnesení, vybízející Putina k&nbsp;uznání jejich nezávislosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Jednání ruské Státní dumy o nezávislosti Luhanské a Doněcké Republiky
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-ukrajina-uznani-luhanske-donecke-republiky-donbas-kyjev-putin-kreml-sir_2202160640_eku
 | datum vydání = 16. 2. 2022
 | datum přístupu = 2022-03-03
}}</ref>

Na začátku listopadu 2021 se CIA ředitel [[William Joseph Burns|William Burns]] a americký velvyslanec Ruska John Sullivan setkali s generálním tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace, [[Nikolaj Patrušev|Nikolaiem Patruševem]] a informovali ho, že vědí o plánech ruské invaze.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Massicot
| jméno = Dara
| titul = What Russia Got Wrong
| periodikum = Foreign Affairs
| datum vydání = 2023-02-08
| ročník = 102
| číslo = 2
| issn = 0015-7120
| poznámka = Volume Title: March/April 2023
| jazyk = en-US
| url = https://www.foreignaffairs.com/ukraine/what-russia-got-wrong-moscow-failures-in-ukraine-dara-massicot
| datum přístupu = 2024-04-03
}}</ref> Burns varoval, že pokud bude Putin pokračovat v plánech, západ zareaguje tvrdými sankcemi na Rusko.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schwirtz
| jméno = Michael
| příjmení2 = Troianovski
| jméno2 = Anton
| příjmení3 = Al-Hlou
| jméno3 = Yousur
| titul = Putin’s War: The Inside Story of a Catastrophe
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2022-12-17
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/interactive/2022/12/16/world/europe/russia-putin-war-failures-ukraine.html
| datum přístupu = 2024-04-03
}}</ref> Podle Sulivana byl Patrušev velice přesvědčený, že invaze bude úspěšná. Avšak Patrušev veřejně odmítal, že Rusko napadne Ukrajinu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Editor
| jméno = Tom Parfitt, Moscow {{!}} Larisa Brown, Defence
| titul = Even Ukraine doesn’t believe the West’s claim that war is coming, says Russia
| datum vydání = 2024-04-03
| issn = 0140-0460
| jazyk = en
| url = https://www.thetimes.co.uk/article/ukraine-crisis-putin-aide-nikolai-patrushev-seeks-to-create-rift-over-mixed-messages-on-threat-of-war-bvs3bh9b0
| datum přístupu = 2024-04-03
}}</ref>

Ruské ministerstvo zahraničí předložilo 17. prosince 2021 podmínky nenapadení sousedních států, které zahrnovaly odstranění vojenské infrastruktury NATO ve všech spojeneckých zemích, které vstoupily do NATO od roku 1997, což by zahrnovalo [[Baltské státy|pobaltské země]] i všechny země [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] včetně České republiky. Své požadavky předalo NATO i americké diplomacii, kteří však takové podmínky odmítli.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Švamberk
| jméno = Alex
| titul = Rusko zveřejnilo nehorázné požadavky
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-stoltenberg-smetl-podminky-kremlu-k-ukrajine-40381477
| datum vydání = 2021-12-17
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-14
}}</ref>

Rusko 17. února 2022 zveřejnilo odpověď, kde konstatovalo, že americká strana nereagovala konstruktivně na základní prvky návrhu smlouvy o&nbsp;bezpečnostních zárukách se Spojenými státy připravené ruskou stranou. Rusko odmítá další rozšiřování NATO, požaduje odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a&nbsp;Gruzie se stanou členy NATO“,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Závěry summitu v Bukurešti 2008
| periodikum = natoaktual.cz
| odkaz na periodikum = Natoaktual.cz
| vydavatel = Jagello 2000
| odkaz na vydavatele = Jagello 2000
| url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/vysledky-summitu-nato-pro-cechy-hlavne-podpora-radaru.A080404_233239_na_zpravy_m02
| datum vydání = 2008-04-04
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref> a&nbsp;odmítá vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a nejsou členy Severoatlantické aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i&nbsp;návrat vojenských kapacit včetně úderu a&nbsp;infrastruktury NATO do stavu z&nbsp;roku 1997, kdy byl podepsán „[[Zakládající akt Rusko–NATO]]“. Tato ustanovení mají pro Ruskou federaci zásadní význam. Při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k&nbsp;zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a&nbsp;jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a&nbsp;to i&nbsp;prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruská odpověď na odpověď USA a NATO k bezpečnostním požadavkům Ruska z 17.12.2021
| vydavatel = Ministerstvo zahraničí Ruska
| url = https://www.facebook.com/MIDRussia/posts/249982210658180
| datum vydání = 2022-02-17
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref> Fakticky tak žádalo návrat vojenských možností NATO do roku 1997 a opuštění podpory NATO pro středoevropské země, které do NATO vstoupily až poté (včetně ČR).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Drake
| jméno = Daniel
| titul = Rusko neustoupilo ani o píď. Chce stažení NATO i ze střední Evropy včetně Česka
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-rusko-poslalo-reakci-na-navrhy-zapadu-neustoupilo-ani-o-pid-40387531
| datum vydání = 2022-02-17
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-17
}}</ref>

Od 17. února 2022 je podle zpráv monitorovací mise OBSE na Ukrajině evidována mnohonásobně zvýšená intenzita porušení příměří a explozí. Podle zveřejněných map [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] exploze značně převažují na území [[Doněcká oblast|Doněcké]] a [[Luhanská oblast|Luhanské]] oblasti na linii kontaktu ukrajinských a separatistických sil.<ref name=":13">{{Citace elektronického periodika
| titul = Reporty speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině
| periodikum = osce.org
| vydavatel = OBSE
| url = https://www.osce.org/ukraine-smm/reports
| datum vydání = 2022-02-18 až 2022-02-23
| datum přístupu = 2022-03-21
}}</ref><!-- Podle mapek v reportech to vypadá, že exploze značně převažují na území Doněcké a Luhanské republiky, což by svědčilo pro zvýšenou aktivitu vojsk ukrajinské armády. Mohl by někdo, kdo se v reportech OBSE vyzná okomentovat dění na linii konfliktu těsně před vypuknutím války? Omyl, interpretace je chybná (= dezinterpretace, dezinformace) v reportech se píše o regionech Ukrajiny (oblasti), nikoli o samozvaných republikách. Z mapek je evidentní, že exploze jsou na obou stranách linie kontaktu. Přestože jsou vesměs na území Doněcké a Luhanské oblasti, podle textu to spíše vypadá, že většina je na území kontrolovaném ukrajinskou armádou. Z reportu není jasné "kdo si začal", ale v té době vyhlásili separatisté mobilizaci. --> Ve zprávě z 18. února 2022 se uvádí porušování demilitarizované zóny, vládní síly měly v demilitarizované zóně jeden raketový systém země-vzduch, naopak separatisté 13 samohybných houfnic, 8 houfnic, 5 protitankových kanónů a kromě toho přes 80 BVP.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Daily Report 38/2022
 | vydavatel = Organization for Security and Co-operation in Europe, Special Monitoring Mission to Ukraine
 | datum_vydání = 18. 2. 2022
 | url = https://www.osce.org/files/2022-02-18 Daily Report_ENG.pdf
 | datum_přístupu = 2023-05-15
 | jazyk = en
 }}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

Dne 18. února 2022 vyhlásila [[Doněcká lidová republika|Doněcká]] a [[Luhanská lidová republika|Luhanská republika]] evakuaci obyvatel.<ref name=":14">{{Citace elektronického periodika
| titul = Zástupci části Donbasu mimo kontrolu Kyjeva zahájili evakuaci civilistů.
 | periodikum = ČT24
 | odkaz na periodikum = ČT24
 | vydavatel = Česká televize
 | odkaz na vydavatele = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3444000-kyjev-a-ruskem-koordinovane-sily-se-vini-z-porusovani
| datum vydání = 2022-02-18
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref>

Dne 19.&nbsp;února 2022 ukrajinský prezident [[Volodymyr Zelenskyj]] vystoupil na bezpečnostní konferenci v&nbsp;[[Mnichov]]ě a&nbsp;žádal [[západní svět]] o&nbsp;podporu Ukrajiny a&nbsp;jejích obranných schopností. Zelenskyj řekl, že bezpečnostní architektura v Evropě a&nbsp;ve světě je téměř zničena. Je příliš pozdě přemýšlet o&nbsp;opravách, je čas postavit nový systém. Zelenskyj počtvrté a&nbsp;naposledy inicioval konzultace v&nbsp;rámci [[Budapešťské memorandum|Budapešťského memoranda]]. Zelenskyj řekl, že pokud se konzultace nebudou opakovat nebo její výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, bude mít Ukrajina plné právo věřit, že Budapešťské memorandum nefunguje a&nbsp;všechna rozhodnutí o&nbsp;balíčku z&nbsp;roku 1994 jsou zpochybněna. V&nbsp;Budapešťském memorandu se Ukrajina v&nbsp;roce 1994 zavázala být zemí bez jaderných zbraní a byla jí poskytnuta ujištění týkající se respektování její suverenity a&nbsp;územní celistvosti. V roce 2008 Putin v rozhovoru pro televizi ARD ujišťoval, že Krym není sporné území, Rusko uznává hranice Ukrajiny a etnické problémy na Krymu jsou vnitřní záležitostí Ukrajiny do které Rusko nebude zasahovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Krym je vnitřní problém Ukrajiny, ujišťoval Putin v roce 2008
 | periodikum = ČT24
 | vydavatel = Česká televize
 | datum_vydání = 8. 4. 2015
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1518458-krym-je-vnitrni-problem-ukrajiny-ujistoval-putin-v-roce-2008
 | datum_přístupu = 2023-05-15
 | jazyk = česky
}}</ref> Zelenskyj navrhl svolání [[summit]]u o&nbsp;bezpečnostní situaci za účasti [[Rada bezpečnosti OSN#Stálí členové|stálých členů Rady bezpečnosti OSN]] a&nbsp;[[Německo|Německa]], [[Turecko|Turecka]] a&nbsp;Ukrajiny s&nbsp;cílem najít nový rámec záruk ukrajinské bezpečnosti. Žádal o&nbsp;poskytnutí jasné evropské perspektivy Ukrajině, o&nbsp;nástroje podpory dostupné kandidátským zemím a&nbsp;jasného a&nbsp;komplexního časového rámce pro vstup do [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. Dále žádal o&nbsp;podporu transformace na Ukrajině, založení Fondu stability a&nbsp;obnovy pro Ukrajinu, Lend-Lease programu zbrojních dodávek, dodávek nejnovějších zbraní, strojů a&nbsp;vybavení pro ukrajinskou armádu, která podle něj chrání celou Evropu. Ve své řeči zmínil také vyvinutí účinného balíčku preventivních sankcí k&nbsp;odvrácení ruské agrese a&nbsp;zaručení energetické bezpečnosti Ukrajiny včetně zajištění její integrace do energetického trhu Evropské unie.<ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Vystoupení Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově
 | periodikum = [[The Kyiv Independent]]
 | odkaz na periodikum = The Kyiv Independent
 | vydavatel = The Kyiv Independent
 | odkaz na vydavatele = The Kyiv Independent
 | url = https://kyivindependent.com/national/zelenskys-full-speech-at-munich-security-conference/
 | datum vydání = 2022-02-19
 | datum přístupu = 2022-03-03
}}</ref><ref name=":10">{{Citace elektronického periodika
| titul = Projev Volodymira Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
| periodikum = [[Ukrinform]]
| vydavatel = National News Agency of Ukraine
| url = https://www.ukrinform.net/rubric-polytics/3407616-volodymyr-zelensky-ukraine-wants-peace.html
| datum vydání = 2022-02-19
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

Dne 19. února 2022 vyhlásil vůdce Doněcké republiky [[Denis Pušilin]] a vůdce Luhanské republiky [[Leonid Pasečnik]] všeobecnou mobilizaci.<ref name=":15" />

Dne 19. února 2022 uskutečnilo Rusko vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Během cvičení Rusko úspěšně otestovalo střely s&nbsp;plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i&nbsp;na moři. Ruský ministr zahraničí [[Sergej Lavrov]] v&nbsp;telefonátu se svým francouzským protějškem zdůraznil, že Západ musí brát vážně ruské bezpečnostní požadavky. Ignorování ruských požadavků, k&nbsp;nimž patří především to, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, podle něj bude mít negativní dopady na stabilitu v&nbsp;Evropě i&nbsp;ve světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruské cvičení strategických jaderných zbraní
| periodikum = České noviny
| vydavatel = Česká tisková kancelář
| odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář
| issn = 1213-5003
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rusko-v-sobotu-procvici-strategicke-sily-pocita-se-starty-raket-a-strel/2163452
| datum vydání = 2022-02-19
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref>

Dne 21. února 2022 proběhlo zasedání [[Rada bezpečnosti Ruské federace|Rady bezpečnosti Ruské federace]] o&nbsp;tom, zda uznat nezávislost Donbasu. Všichni přítomní se vyslovili pro toto uznání. Během zasedání se hodnotily výsledky jednání o bezpečnostních garancích s NATO a USA. Lavrov uvedl, že Západ se nechystá přijmout klíčové ruské návrhy bezpečnosti, zejména co se týče nerozšiřování NATO na východ. Tento požadavek byl odmítnut s odkazem na tzv. politiku otevřených dveří aliance a svobodu státu zvolit si způsob zajištění své bezpečnosti. Žádná alternativa k tomuto klíčovému bodu není nabízena ani v reakci Spojených států, ani v reakci Aliance. Pro Rusko základní princip nedělitelnosti bezpečnosti, na který Rusko aktivně odkazovalo, se Spojené státy snaží všemi možnými způsoby obejít. Rada došla k závěru, že Ukrajina nikdy nebude plnit Minské dohody a odmítá jakákoliv jednání s představiteli Donbasu. Šojgu konstatoval „zvýšení intenzity ostřelování území Donbasu ze strany Ukrajiny a přítomnost zakázané těžké ukrajinské vojenské techniky u hranic s Donbasem.“ Obecně vyhodnotil situaci jako extrémně napjatou. Konstatoval, že „od 14. února jsme svědky aktivnější fáze či snahy přivést ukrajinskou armádu prakticky na samý vrchol všech stupňů pohotovosti.“ Z toho vyvozoval, že se buď připravují velké, vážné provokace, nebo se připravuje vojenská varianta, jak vyřešit alespoň otázku Donbasu. Šojgu odkázal na projev Zelenského,<ref name=":9" /><ref name=":10" /> který dle něj znamenal, že by si Ukrajina chtěla vrátit status jaderné země. Další účastníci jednání hovořili o „těžké humanitární situaci“ a „genocidě na Donbase“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zasedání Rady bezpečnosti Ruska
| periodikum = kremlin.ru
| url = http://kremlin.ru/events/president/news/67825
| datum vydání = 2022-02-21
| datum přístupu = 2022-03-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220222153951/http://kremlin.ru/events/president/news/67825
| datum archivace = 2022-02-22
}}</ref> Šéf [[Služba vnější rozvědky|civilní rozvědky SVR]] [[Sergej Naryškin]] při zasedání působil nervózně, po dotazu Putina odpověděl, že je pro začlenění DLR i LLR do Ruské federace, ačkoliv se hovořilo pouze o uznání jejich nezávislosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin na bezpečnostní radě vydeptal a ponížil šéfa rozvědky
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/putin-na-bezpecnostni-rade-vydeptal-a-ponizil-sefa-rozvedky-40387868
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Dne 21. února 2022 Putin oficiálně uznal nezávislost separatistických republik ([[Doněcká lidová republika|Doněcké LR]] a&nbsp;[[Luhanská lidová republika|Luhanské LR]]) na východě Ukrajiny a&nbsp;nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území, což označil za mírovou misi.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Putin nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ruskych-vojaku-pobliz-ukrajiny-pribyva-v-sobotu-dorazi-na-vo/r~c7df599e90b911ec94760cc47ab5f122/
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
 | issn = 1213-0702
 | datum_vydání = 2022-02-21
 | datum_akualizace = 2022-02-22
 | datum_přístupu = 2022-02-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Kottasová
 | jméno1 = Ivana
 | příjmení2 = Qiblawi
 | jméno2 = Tamara
 | titul = Putin orders troops into pro-Russian regions of eastern Ukraine
 | periodikum = CNN.com
 | odkaz na periodikum = CNN
 | vydavatel = CNN Worldwide
 | datum_vydání = 2022-02-21
 | datum_akualizace = 2022-02-22
 | url = https://cnn.com/2022/02/21/europe/russia-ukraine-tensions-monday-intl/index.html
 | datum_přístupu = 2022-02-22
 | jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Herszenhorn
 | jméno1 = David M.
 | titul = Putin orders Russian troops into Ukraine after recognizing breakaway ‘republics’
 | periodikum = Politico.eu
 | odkaz na periodikum = Politico.eu
 | vydavatel = Politico
 | odkaz na vydavatele = Politico
 | datum_vydání = 2022-02-21
 | url = https://www.politico.eu/article/putin-orders-russian-troops-to-breakaway-ukraine-regions-for-peacekeeping/
 | datum_přístupu = 2022-02-22
 | jazyk = en
}}</ref> Stalo se tak den po skončení [[Zimní olympijské hry 2022|zimních olympijských her]] v&nbsp;[[Peking]]u, dle západních zdrojů podle tajné dohody Ruska s&nbsp;pořadatelskou [[Čína|Čínou]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Počkejte s invazí na konec olympiády, naléhala podle zpravodajců Čína na Rusy
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-invaze-rusko-cina-olympijske-hry-peking.A220303_041759_zahranicni_bro
 | datum vydání = 2022-03-03
 | datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref> Ruské jednotky překročily [[Rusko-ukrajinská státní hranice|rusko-ukrajinskou hranici]] a začaly vstupovat na území [[Donbas]]u.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení1 = Di Feo
 | jméno1 = Gianluca
 | titul = Ucraina, i primi soldati russi nel Donbass
 | periodikum = la Repubblica
 | vydavatel = GEDI Gruppo Editoriale
 | issn = 2499-0817
 | datum = 2022-02-21
 | url = https://video.repubblica.it/mondo/ucraina-i-primi-soldati-russi-nel-donbass/408788/409494
 | datum_přístupu = 2022-02-22
 | jazyk = it
}}</ref> Putin následně zpochybnil státnost a suverenitu Ukrajiny. Uvedl, že Ukrajina má v&nbsp;úmyslu v&nbsp;budoucnosti vstoupit do NATO a je otázkou času, kdy získá [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. Za „autora“ moderní Ukrajiny označil bolševického vůdce [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]], který vytvořil [[Sovětský svaz]]. Kritizoval taktéž [[Republiky v Sovětském svazu#Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace|právo sovětských svazových republik]] na jejich vystoupení ze svazu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Prejav ruského prezidenta Putina: Ukrajinu označil sa skorumpovaný štát, kde „vyháňajú ruštinu zo škôl“
 | periodikum = TVNOVINY.sk
 | odkaz na periodikum = TVNOVINY.sk
 | vydavatel = MARKÍZA - SLOVAKIA
 | url = https://tvnoviny.sk/zahranicne/clanok/145230-prejav-ruskeho-prezidenta-putina-ukrajinu-oznacil-sa-skorumpovany-stat-kde-vyhanaju-rustinu-zo-skol
 | jazyk = sk
 | datum přístupu = 2022-02-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ukrajina je bábka bez štátnosti. Čo povedal Putin v prejave?
 | periodikum = SME
 | odkaz na periodikum = SME (noviny)
 | vydavatel = Petit Press
 | url = https://svet.sme.sk/c/22846635/putin-rusko-ukrajina-prejav.html
 | jazyk = sk
 | datum přístupu = 2022-02-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = TOTO povedal Putin v hodinovom prejave o Ukrajine: Velebenie Stalina, Lenina a nepriame vyhrážky
 | periodikum = Nový Čas
 | vydavatel = FPD Media
 | url = https://www.cas.sk/clanok/2646291/
 | datum vydání = 2022-02-21
 | jazyk = sk
 | datum přístupu = 2022-02-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Procházková
 | jméno = Petra
 | titul = Plno urážok, ponižovania a historických nezmyslov. Rozoberáme Putinov prejav
 | periodikum = Denník N
 | odkaz na periodikum = Denník N
 | vydavatel = N Press
 | issn = 2729-9198
 | url = https://dennikn.sk/2732821/plno-urazok-ponizovania-a-historickych-nezmyslov-rozoberame-putinov-prejav/
 | datum vydání = 2022-02-22
 | jazyk = sk
 | datum přístupu = 2022-02-23
}}</ref> Některé komentáře západních médií přirovnávaly Putinův útok na Ukrajinu k [[Adolf Hitler|Hitlerově]] [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|napadení Československa]] v předvečer [[Druhá světová válka|2. světové války]].<ref>{{Citace periodika
 | titul = Putin’s attack on Ukraine echoes Hitler’s takeover of Czechoslovakia
 | periodikum = The Washington Post
 | odkaz na periodikum = The Washington Post
 | vydavatel = Nash Holdings
 | issn = 0190-8286
 | jazyk = en
 | url = https://www.washingtonpost.com/history/2022/02/24/hitler-czechoslovakia-sudeten-putin-ukraine/
 | datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Tingle
 | jméno = Rory
 | titul = 'Dangerous parallels' between Ukraine 'invasion' and Nazis
 | periodikum = MailOnline
 | vydavatel = Associated Newspapers
 | url = https://www.dailymail.co.uk/news/article-10538289/The-dangerous-parallels-Ukraine-invasion-Nazis-Sudetenland.html
 | datum vydání = 2022-02-22
 | datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Dne 22. února 2022 Ukrajina, [[Spojené státy americké]], [[Spojené království]], [[Irsko]], [[Mexiko]] a další státy požádaly o&nbsp;mimořádné svolání [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] kvůli ruské akci.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ještě dnes v noci se kvůli Rusku sejde Rada bezpečnosti OSN
 | periodikum = Deník N
 | odkaz na periodikum = Deník N
 | vydavatel = N Media
 | issn = 2571-1717
 | datum_vydání = 2022-02-22
 | url = https://denikn.cz/minuta/814329/
 | datum_přístupu = 2022-02-22
}}</ref> Ta nakonec v noci (UTC) na 26.&nbsp;února kvůli nesouhlasu několika zemí o odsouzení Ruska nerozhodla. Ani upravený text, vyjadřující kromě požadavku na okamžité stažení Ruska z&nbsp;Ukrajiny pouze politování, přijat nebyl kvůli ruskému [[Veto|vetu]], přičemž tři členové rady&nbsp;– [[Čína]], [[Indie]] a [[Spojené arabské emiráty]]&nbsp;– se zdržely hlasování.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2022-02-26
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rada-bezpecnosti-osn-veto-nato-rusko-valka-ukrajina-rezoluce_2202260203_hyh
 | datum_přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

Dne 24. února 2022 vystoupil Putin s projevem, v němž oznámil, že „dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině“. V projevu též podal vysvětlení, proč k&nbsp;operaci přistoupil. Za hlavní příčiny označil snahy o rozšiřování NATO na východ, přiblížení jeho vojenské infrastruktury k&nbsp;ruským hranicím, údajné odmítání ruských návrhů na principy rovné a nedělitelné bezpečnosti v&nbsp;Evropě, rozbití původních bezpečnostních dohod a smluv, porušení západních slibů, že se NATO nerozšíří ani o&nbsp;palec na východ, údajné nelegitimní útoky západu v&nbsp;[[Jugoslávie|Jugoslávii]], [[Afghánistán]]u, [[Irák]]u, [[Libye|Libyi]] a&nbsp;[[Sýrie|Sýrii]], které podle něj vedly k mezinárodnímu terorismu a extremismu. Spojené státy označil Putin za „říši lží“ a západní blok jako „říši zla“, tvrdil, že po původní jednostranné otevřenosti nového Ruska, připravenosti poctivě spolupracovat s&nbsp;USA a dalšími západními partnery v podmínkách prakticky jednostranného odzbrojování se tito partneři okamžitě pokusili Rusko položit na lopatky, konečně Rusko zničit. Západ podle něj velmi aktivně podporoval separatismus a&nbsp;bandy žoldnéřů na jihu Ruska, na [[Kavkaz]]e. Pokud ale Rusko povolí komukoliv, aby vojensky ovládl území, která přiléhají k&nbsp;ruským hranicím, zůstane tam na mnoho desítek let dopředu, možná navždy a bude to představovat pro Rusko neustálou a narůstající, absolutně nepřijatelnou hrozbu. Za problém označil to, že na územích u&nbsp;ruských hranic&nbsp;– která považuje za vlastní ruská historická území&nbsp;– vzniká pro Rusko nepřátelské „antiRusko“, které prý za plné zahraniční kontroly ožívá vojenskými silami zemí NATO a&nbsp;zaplňuje je těmi nejmodernějšími zbraněmi. Putin vyjádřil obavy, že Ukrajina chce získat zpět [[Donbas]] a poloostrov [[Krym]] silou. Lidové republiky Donbasu se obrátily na Rusko s žádostí o pomoc. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;článkem&nbsp;51 části&nbsp;7 [[Charta Spojených národů|Charty OSN]], se sankcemi Rady federace Ruska a&nbsp;v&nbsp;souladu se [[Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci Ruské federace s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou|smlouvami o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s&nbsp;Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou]], které Federální shromáždění ratifikovalo 22.&nbsp;února, se Putin rozhodl provést „speciální vojenskou operaci“. Jejím cílem je ochrana lidi, kteří byli osm let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu. A za tímto účelem bude Rusko usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, stejně jako o postavení před soud těch, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace. Prohlásil, že „plánem není okupace ukrajinských území. Nikomu a nic nechceme vnucovat násilím. Současně se ale v&nbsp;poslední době dozvídáme, že na Západě stále častěji padají slova o&nbsp;tom, že smlouvy, které podepsal sovětský totalitní režim, které ukotvují výsledky [[Druhá světová válka|druhé světové války]], už nemá cenu dodržovat. A&nbsp;jak na to odpovědět? Základem ruské politiky je svoboda, svobodné volby, svobodný výběr vlastní budoucnosti a budoucnosti svých dětí. Považujeme za důležité, aby se tímto zákonem&nbsp;– právem volby&nbsp;– mohly řídit všechny národy, které bydlí na území dnešní Ukrajiny, každý, kdo to bude chtít.“<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| titul = Vyhlášení speciální operace na Ukrajině prezidentem Ruska
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-dokument-slova-jimiz-putin-rozpoutal-bezprecedentni-valku-190232
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Обращение Владимира Путина. Полный текст
| periodikum = tass.ru
| url = https://tass.ru/politika/13829919
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-04-01
| jazyk = rusky
}}</ref>

=== Problém Putin ===
[[Soubor:Vladimir Putin (2022-02-24).jpg|náhled|Putin při projevu, ve kterém oznamuje zahájení „speciální vojenské operace“ na Ukrajině 24. února 2022.<ref name="declaration of war">{{cite news |title=Full text: Putin's declaration of war on Ukraine |url=https://www.spectator.co.uk/article/full-text-putin-s-declaration-of-war-on-ukraine |work=The Spectator |date=24 February 2022}}</ref>]]
Ve světě se k válce vyjadřovali politici, kteří se s Putinem setkávali jako diplomati. Mnozí z nich, např. bývalá americká ministryně zahraničí [[Condoleezza Riceová]], otevřeně pochybovali o&nbsp;jeho mentálním zdraví: „Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování.“ Podle bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula se změny v Putinově chování začaly projevovat s počátkem [[pandemie covidu-19]], které se panicky bojí. Když šel na návštěvu nemocnice, neměl jen respirátor, nýbrž speciální oblek, který vypadal jako ochrana proti chemickým zbraním nebo radioaktivitě. Také při jednáních s ruskými podřízenými nebo zahraničními státníky sedává na druhém konci velmi dlouhého stolu. Francouzská prezidentská kancelář po návštěvě [[Emmanuel Macron|Emmanuela Macrona]] v únoru v Moskvě potvrdila, že ji Kreml vyzval, aby hlava státu podstoupila na místě PCR test, nebo se nesmí k ruskému prezidentovi přiblížit. Také bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper se obával, zda je Putin „mentálně v rovnováze“.

Tehdejší Putinovy projevy byly plné dříve neobvyklé slovní agrese. Fakt, že se mu Ukrajina i přes [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]] a ovládání části [[Donbas]]u prostřednictvím separatistů vymkla z rukou a směřovala k Evropské unii a NATO, bere jako osobní porážku a možnou potupu svého jména v budoucích ruských učebnicích dějepisu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Putin se izoloval a chová se jinak. Západ analyzuje jeho možnou mentální nestabilitu
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
 | issn = 1213-0702
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/je-vztekly-a-prestava-se-ovladat-rostou-obavy-nakolik-je-put/r~83be3c5c996111ecab010cc47ab5f122/
 | datum vydání = 2022-03-02
 | datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref>

Publicista [[Teodor Marjanovič]] uvedl, že „jako jsme kremelského vládce neodhadli, když se vedla debata o tom, co má za lubem, podobně můžeme být mimo realitu i nyní.“ Podle něj „teze, že se [Putin] zbláznil, je pohodlná i proto, že nás nenutí klást otázku, jestli demokratický svět neudělal chyby v době, kdy se vše teprve chystalo.“<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Marjanovič
 | jméno = Teodor
 | titul = Komentář: Pohodlná teze, že se Putin zbláznil
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
 | vydavatel = Seznam.cz
 | odkaz na vydavatele = Seznam.cz
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-komentar-pohodlna-teze-ze-se-putin-zblaznil-191728
 | datum vydání = 2022-03-04
 | datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

Představitelé amerických zpravodajských služeb varovali vládu Spojených států, že zahnání Putina do kouta ho může přimět k výpadu, který by mohl rozšířit konflikt i mimo Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Washington’s newest worry: The dangers of cornering Putin
| periodikum = WION
| vydavatel = Zee Media Corporation
| url = https://www.wionews.com/world/washingtons-newest-worry-the-dangers-of-cornering-putin-458909
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>
Ředitel [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] [[William Burns]], který v minulosti zastával i post velvyslance v Rusku a s Putinem se setkával, se domnívá, že „Putin žije v bublině propagandy a již mnoho let se dusí v hořlavé kombinaci zášti a ambicí.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = US view of Putin: Angry, frustrated, likely to escalate war
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/ussia-ukraine-war-us-view-of-putin-1271f76008b3e639df6ff21e3644e339
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>
 
Komentátor Neal Ascherson se domnívá, že Putinův 24. únor 2022 se ukáže být jako Hitlerův 22. červen 1941 – „den, kdy napadl Rusko, odsoudil sebe i Německo ke zkáze“. Cituje historičku Margaret MacMillanovou, která vidí významnou paralelu mezi Putinem a Hitlerem: „oba muži mysleli vážně to, co říkali. A v obou případech je nikdo nebral vážně, dokud nebylo příliš pozdě“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = History replays like a half-forgotten song, but once we remember, it’s far too late
| periodikum = the Guardian
| url = https://www.theguardian.com/commentisfree/2022/mar/06/history-repeats-itslelf-like-half-forgotten-song-once-we-remember-too-late
| datum vydání = 2022-03-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Podle [[Forum24|Fora 24]] ze 13. března 2022 se Putin v obavách z atentátu skrývá patrně v některém ze tří speciálně vybavených bunkrů a stýká se pouze s omezeným počtem přísně prověřených osob. Facebook rozhodl, že nebude mazat výzvy k odstranění Putina. Podnikatel Alex Konanychin vypsal odměnu milion dolarů za zatčení nebo likvidaci Putina. Historik [[Alexej Kelin]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Alexej Kelin (1942)
| periodikum = www.pametnaroda.cz
| url = https://www.pametnaroda.cz/cs/kelin-alexej-1942
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> se domnívá, že Putina opouštějí i sankcemi zasažení ruští oligarchové a budou hledat cestu, jak se ho s pomocí FSB, GRU nebo armády zbavit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sám svým vězněm. Putin se ukrývá na neznámém místě, exministr mluví o hrozícím atentátu
 | periodikum = FORUM 24
 | odkaz na periodikum = Forum24
 | vydavatel = Forum 24
| url = https://www.forum24.cz/sam-svym-veznem-putin-se-ukryva-na-neznamem-miste-exministr-mluvi-o-hrozicim-atentatu/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Ke svržení Putina vyzvala 13.&nbsp;března Rusy i hackerská skupina Anonymous.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sesaďte Putina, vyzývají hackeři z Anonymous obyvatele Ruska
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/sesadte-putina-vyzyvaji-hackeri-z-anonymous-obyvatele-ruska-40390254
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Podle deníku [[Daily Mail]], který cituje zpravodajské služby [[Five Eyes]], trpí Putin mozkovou poruchou způsobenou [[Demence|demencí]], [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] nebo tzv. „roid rage“ v důsledku steroidní léčby rakoviny. Zpravodajská komunita sdílí stále více zpráv o „nevyzpytatelném chování“ 69letého Putina, které si spojuje s jeho oteklým vzhledem na posledních záběrech – a absurdním odstupem, který si drží od návštěvníků Kremlu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Owen
| jméno = Glen
| titul = Spies suggest Putin's 'bloated' appearance could be drugs side effect
| periodikum = Mail Online
| url = https://www.dailymail.co.uk/news/article-10606487/Is-Putin-suffering-roid-rage-Spies-suggest-bloated-appearance-drugs-effect.html
| datum vydání = 2022-03-12
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Putinův zdravotní stav zmiňuje i [[Telegram (software)|Telegramový]] účet ''Generál SVR'', o kterém nezávislý web [[Meduza]] tvrdí, že ho provozuje bývalý generál ruské zahraniční zpravodajské služby, který má důvěrné informace o ruském prezidentovi. Ten tvrdí, že Putin je nevyléčitelně nemocný a má rakovinu ve stadiu, kdy nemá šanci na uzdravení. Tím nebezpečnější se jeví možnost, že Putin už nemá žádné zábrany a své geopolitické ambice se snaží realizovat i za cenu jaderného útoku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tajemný zdroj Generál SVR: Putin má rakovinu, zvažuje jaderný útok, zastavte ho
 | periodikum = FORUM 24
 | odkaz na periodikum = Forum24
 | vydavatel = Forum 24
| url = https://www.forum24.cz/tajemny-zdroj-general-svr-putin-ma-rakovinu-zvazuje-jaderny-utok-zastavte-ho/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>
[[Soubor:Встреча с офицерами и прокурорами, назначенными на вышестоящие должности 2.jpg|náhled|[[Nikolaj Patrušev]], podávající si ruku s Putinem, je podle některých zdrojů jedním ze čtyř mužů, kteří znali datum a způsob zahájení invaze na Ukrajinu<ref name="Patrušev">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Muž č. 2 v Kremlu. Jestřáb Patrušev šíří lži o Západu, u Putina má výsadní postavení
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | datum_vydání = 10. 6. 2022
 | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/muz-c-2-v-kremlu-jestrab-patrusev-siri-lzi-o-zapadu-u-putina/r~f60d2d4ce7d911ecbc030cc47ab5f122/
}}</ref>]]
Nejbližšími poradci Putina, kteří rovněž nesou odpovědnost za invazi, jsou [[Ministerstvo obrany Ruska|ministr obrany]] [[Sergej Šojgu]],<ref>{{cite news |title=A look at the trio who convinced Putin to invade |url=https://news.yahoo.com/look-trio-convinced-putin-invade-084200834.html |work=Yahoo News |date=9. 1. 2023}}</ref> náčelník generálního štábu [[Valerij Gerasimov]], šéf bezpečnostní rady [[Nikolaj Patrušev]],<ref name="Patrušev"/> šéf pátého oddělení ruské [[Federální služba bezpečnosti|Federální bezpečnostní služby]] (FSB) [[Sergej Beseda]], ředitel vojenské rozvědky [[GRU]] [[Igor Kosťjukov]], šéf ruské zahraniční rozvědky [[Služba vnější rozvědky|SVR]] [[Sergej Naryškin]], ředitel státní ropné společnosti [[Rosněfť]] [[Igor Sečin]] a ministr zahraničí [[Sergej Lavrov]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tváře války. Kdo jsou Putinovi nejbližší, zodpovědní za krvavý vpád na Ukrajinu
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tvare-valky-kdo-jsou-lide-kolem-putina-kteri-ridi-agresi-na/r~049982a4a07011eca06bac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Putin 16. března 2022 v televizním vystoupení použil jazyk připomínající stalinskou éru. Západ podle něj využívá [[Pátá kolona|pátou kolonu]] zrádných Rusů k vyvolání občanských nepokojů, jejichž cílem je zničení Ruska. Řekl: „Rusové budou vždy schopni rozlišit skutečné vlastence od šmejdů a zrádců a jednoduše je vyplivnou jako komára, který jim omylem vletěl do úst. Jsem přesvědčen, že takováto přirozená a nutná sebeočista společnosti naši zemi jen posílí.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rescuers search for survivors in smashed Mariupol theater
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-putin-kyiv-europe-world-news-303fbd14ea7d3f131abc9b3d5739123f
| datum vydání = 2022-03-17
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Putinův počáteční vojenský plán zřejmě vznikl ve velmi malé skupině s důrazem na utajení, ruští vojenští velitelé nebyli připraveni a někteří vojáci přešli hranice, aniž by věděli, co dělají. John Sipher, který dříve řídil operace CIA v Rusku, se domnívá, že Putin je jediný, kdo v Rusku rozhoduje. Bývalý šéf britské MI6 John Sawers usuzuje, že ani řada lidí z Putinova okolí nemá tušení, co se děje v jeho hlavě a je proto obtížné získat relevantní zpravodajské informace. Podle psychologa Adriana Furnhama je Putin obětí své vlastní propagandy, naslouchá jen určitému počtu lidí a vše ostatní blokuje. Je známa Putinova posedlost sledováním videí, na nichž je libyjský plukovník [[Muammar Kaddáfí|Kaddáfí]] zabíjen poté, co byl v roce 2011 odstaven od moci. Ti, kdo Putina znají osobně, tvrdí, že ruského vůdce pohání touha překonat vnímané ponížení Ruska v 90. letech spolu s přesvědčením, že Západ je odhodlán udržet Rusko na dně a odstavit ho od moci. Kvůli izolovanosti Putin možná stále nemá takový přehled o tom, jak špatně se věci vyvíjejí pro jeho vlastní vojáky, jako západní zpravodajské služby. Putinova koncepce nepřipouští selhání nebo slabost a panují obavy, „že udělá něco neuvěřitelně zbrklého, a to zákeřným způsobem stisknutí tlačítka“.<ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-60807134 Gordon Corera, Ukraine war: Western agents seek to get inside Putin's head, BBC News, 20.3.2022]</ref>

Podle novináře Craiga Copetase se od zahájení invaze na Ukrajin Putin zbavil osmi generálů a propustil asi tisíc lidí ze svého okolí. Putin již mnoho let vede život poustevníka a jeho opatrnost a nedůvěřivost hraničí s paranoiou. Kvůli obavám o život si nechává ochutnávat jídlo.<ref>[https://cnn.iprima.cz/kroky-paranoidniho-putina-boji-se-otravy-zbavil-se-tisicovky-lidi-vcetne-uklizecek-88090 Kroky „paranoidního“ Putina: Bojí se otravy, zbavil se tisícovky lidí včetně uklízeček, CNN Prima News, 22. 3. 2022]</ref>

Podle americké rozvědky se Putinovi vysocí poradci bojí říkat mu pravdu. Američtí představitelé se domnívají, že omezený tok informací –⁠ možná ještě zhoršený Putinovou izolací během pandemie covidu-19 –⁠ mu mohl vnuknout nerealistické představy o tom, jak rychle může ovládnout Ukrajinu. Podle nich Putin nevěděl, že jeho armáda na Ukrajině využívá a ztrácí brance. Také si není plně vědom, do jaké míry je ruská ekonomika poškozována ekonomickými sankcemi. Putin je podle amerických představitelů přinejmenším zčásti stále veden snahou získat zpět prestiž Ruska ztracenou rozpadem Sovětského svazu. Začíná si ale být vědom situace ruské armády na Ukrajině na základě informací, které k němu přicházejí, a mezi ním a vysokými ruskými vojenskými představiteli nyní panuje trvalé napětí.<ref>[https://apnews.com/article/russia-ukraine-putin-europe-00716c99579afeff701af31b32ef7c8c Aamer Mahdani, Nomaan Merchant, Putin misled by advisers on Ukraine, US intel determines, AP News, 30.3.2022]</ref>

=== Možné důvody ===
Ideologicko-velmocenské důvody k invazi shrnuje v souladu s ideologií [[Putinismus|Putinova Ruska]] dlouhodobě šířenou [[Ruská propaganda|ruskou propagandou]]{{Poznámka|group="p"|Například Putinův esej z července 2021 ''O historické jednotě Rusů a Ukrajinců''.<ref>[[Libor Dvořák|Dvořák, Libor]]: [https://www.forum24.cz/historicka-jednolitost-rusu-a-ukrajincu-o-nedavnem-putinove-dejepisnem-exkurzu Historická jednolitost Rusů a Ukrajinců? O nedávném Putinově dějepisném exkurzu], Forum24 2021–07-29</ref>}} článek ''Nástup Ruska a nového světa'' oslavující vítězství na Ukrajině, který vyšel omylem dva dny po začátku invaze na oficiálním státním zpravodajském webu [[RIA Novosti]].<ref>[https://badatele.net/omylem-vyhlasene-vitezstvi-na-ukrajine-co-planoval-putin-plny-preklad-textu/ Omylem vyhlášené vítězství na Ukrajině – Co plánoval Putin] – s komentářem [[Jaroslav Mareš (publicista)|Jaroslava Mareše]]</ref> Rusko neuznává [[Ukrajinci|Ukrajince]] jako samostatný národ a chce „obnovovat ruskou jednotu, jednotu ruského světa a ruského lidu – celistvost Velkorusů, Bělorusů a Malorusů“ a napravit tak jeho rozdělení při [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]], „vracet ztracenou Ukrajinu“ a odčiňovat „národní ponížení“. Další zdůvodnění je obnovování [[supervelmoc]]enského postavení ztracené rozpadem Sovětského svazu, událost označenou Putinem za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Podmaněním Ukrajiny a obnovením „historických hranic Ruska“ by podle ideologie byla poražena globální nadvláda Západu a tím by se potvrdila přeměna unipolárního světa s jedinou supervelmocí USA na [[Polarita (politologie)|multipolární]] svět, kde by jednou z rovnocenných globálních velmocí bylo Rusko.

Po ruské anexi [[Krym]]u Ukrajina uzavřela 400&nbsp;km dlouhý [[Severokrymský kanál]], který přiváděl vodu z [[Dněpr]]u a pokrýval 85 % krymské spotřeby vody.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = Crimea.Realities
 | titul = Crimea Drills For Water As Crisis Deepens In Parched Peninsula
 | periodikum = Radio Free Europe/Radio Liberty
 | vydavatel = RFE/RL
 | odkaz na vydavatele = Svobodná Evropa
 | url = https://www.rferl.org/a/ukraine--crimea-water-shortage-drought/30903039.html
 | datum vydání = 2020-10-25
 | jazyk = en
 | datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Na Krymu bylo několik sladkovodních jezer, která jsou už převážně vyčerpána. Velká část zdrojů pitné vody je spotřebována stále vzrůstajícím počtem ruských vojáků a ruských vojenských základen.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Fake News of Russian Occupation of Crimea
 | periodikum = VoxUkraine
 | vydavatel = VoxUkraine
 | url = https://voxukraine.org/en/fake-news-of-russian-occupation-of-crimea
 | jazyk = en
 | datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Za zásobování obyvatelstva vodou je podle [[Čtvrtá Ženevská úmluva|Čtvrté Ženevské úmluvy]] odpovědná okupující mocnost, tedy Rusko –⁠ nad to se Ukrajina opakovaně vyjádřila, že v případě hrozby humanitární katastrofy je připravena dodávky vody obnovit.<ref name=":4" /> Na podzim roku 2020 však začali ruští představitelé obviňovat Ukrajinu z vytvoření humanitární katastrofy a pokusu o „genocidu“ krymského civilního obyvatelstva. Když Rusko [[Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)#První eskalace (březen–duben 2021)|na jaře 2021 rozmístilo]] na Krymu a u hranic se separatistickými regiony (LPR/DPR) desítky tisíc vojáků a moderních zbraní, mnozí experti (včetně tehdejšího ministra obrany Ukrajiny Andrije Tarana) naznačovali, že Ruská federace zvažuje útok na Ukrajinu, aby si zajistila dodávky vody na okupovaný poloostrov. Podobné problémy zažívaly i&nbsp;okupované oblasti Donbasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Hurska
 | jméno = Alla
 | titul = Water Crises and the Looming Ecological Catastrophe in Occupied Crimea and Devastated Donbas
 | periodikum = The Jamestown Foundation
 | url = https://jamestown.org/program/water-crises-and-the-looming-ecological-catastrophe-in-occupied-crimea-and-devastated-donbas/
 | datum vydání = 2022-01-21
 | jazyk = en
 | datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

Hlavní útok ruských vojsk z Krymu již během prvního dne invaze 24. února směřoval k [[Severokrymský kanál|Severokrymskému kanálu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Russian forces unblock water flow for canal to annexed Crimea, Moscow says
 | periodikum = Reuters
 | odkaz na periodikum = Reuters
 | vydavatel = Reuters
 | odkaz na vydavatele = Reuters
 | datum_vydání = 2022-02-24
 | url = https://www.reuters.com/world/europe/russian-forces-unblock-water-flow-canal-annexed-crimea-moscow-says-2022-02-24/
 | datum_přístupu = 2022-03-03
 | jazyk = en
}}</ref> Ruské jednotky zničily přehradu{{zdroj?}} a obnovily přítok vody na Krym.{{Rozpor|Po zničení přehrady téměř není možné, kvůli nízké úrovni hladiny, odvádět vodu do Severokrymského kanálu. Přítok vody do Severokrymského kanáu byl obnoven po obsazení Nové Kachovky okupačními vojsky, zatímco přehrada byla zničena v roce 2023.}}<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Russian troops destroy Ukrainian dam that blocked water to Crimea – RIA
 | periodikum = Reuters
 | odkaz na periodikum = Reuters
 | vydavatel = Reuters
 | odkaz na vydavatele = Reuters
 | datum_vydání = 2022-02-26
 | url = https://www.reuters.com/world/europe/russian-troops-destroy-ukrainian-dam-that-blocked-water-crimea-ria-2022-02-26/
 | datum_přístupu = 2022-03-03
 | jazyk = en
}}</ref>

Invaze může souviset se snahou uvést do provozu plynovod [[Nord Stream]] 2 a odvést tak pozornost od zelené politiky jak se domnívá [[Frans Timmermans]] či [[John Kerry]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Malá
 | jméno1 = Markéta
 | titul = „Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal
 | periodikum = Echo24.cz
 | odkaz na periodikum = Echo24
 | vydavatel = Echo Media
 | datum_vydání = 2022-02-28
 | url = https://echo24.cz/a/SNmTV/timmermans-je-zcela-mimo-putinova-agrese-muze-ukoncit-green-deal
 | datum_přístupu = 2022-03-03
}}</ref> Důvodem mohou také být naleziště ropy a plynu na území Ukrajiny.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Tyburec
 | jméno1 = Martin
 | titul = Je to válka o ropu a plyn, říká ukrajinský geolog
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | datum_vydání = 2022-04-15
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-bojuje-aby-ukrajina-netezila-ropu-a-plyn-rika-ukrajinsky-geolog-197524
 | datum_přístupu = 2022-06-29
}}</ref>

=== Příprava proruské vlády na Ukrajině v letech 2014–⁠2022 ===
Podle [[Christo Grozev]]a z organizace [[Bellingcat]] Rusko od roku 2014 utratilo miliardy dolarů za síť proruských politiků na Ukrajině. Do přípravy bylo zapojeno 150–160 vysoce placených důstojníků FSB, kteří měli neomezený rozpočet na verbování Ukrajinců všech úrovní. Agenti FSB utráceli peníze za cesty do Thajska, na Maledivy, na Kypr, kde se s ukrajinskými proruskými politiky setkávali a vypláceli jim sumy v hotovosti. Tyto osoby měly provést vnitřní převrat bezprostředně po invazi. Předseda Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny proto činnost stran s vazbami na Ruskou federaci během války pozastavil. Nejvíce proruských politiků se soustředilo v opoziční straně Opoziční platforma – Za život (Опозиційна платформа — За життя, OPZŽ). Jedním z poslanců strany OPZŽ byl Illja Kyva, který těsně před invazí odletěl do Španělska a odtud invazi podpořil. [[Parlament Ukrajiny|Verchovna Rada Ukrajiny]] ho zbavila mandátu a je stíhán za velezradu. Spolupředseda OPZŽ [[Vadym Rabinovyč]] je v Rusku. [[Viktor Medvedčuk]] ze strany OPZŽ, jehož osobním přítelem a kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin, se nachází na neznámém místě a je rovněž stíhán za velezradu.<ref>[https://www.pravda.com.ua/news/2022/03/27/7335026/ Mazurenko Alyona, The Kremlin has invested billions in pro-Russian politicians in Ukraine, but they threw them into the money - Bellingcat, УКРАЇНСЬКА ПРАВДА, 27.3.2022]</ref>

Pro velezradu je stíhán také bývalý šéf ukrajinského Hlavního odboru vnitřní bezpečnosti SBU, brigádní generál Andrij Naumov, který v doprovodu několika lidí opustil Ukrajinu 23. února před zahájením ruské invaze. Jeho rodina opustila Ukrajinu již dříve. Orgány činné v trestním řízení prohledaly v druhé polovině března řadu jeho adres a nemovitostí napsaných na jeho příbuzné.<ref>[https://www.pravda.com.ua/news/2022/03/29/7335636/ Kateryna Tyschchenko, SBU ex-officer Naumov was searched in the case of treason - mass media, УКРАЇНСЬКА ПРАВДА, 27.3.2022]</ref>

Vytvořením sítě proruských agentů na Ukrajině byl pověřen generál ruské tajné služby FSB [[Sergej Beseda]]. Ten Putinovi přislíbil vytvoření dvoutisícových bojůvek mladých mužů v každém větším ukrajinském městě a tisícové davy, které budou vítat ruskou armádu. Miliardy rublů, které na tuto podvratnou činnost Rusko vynaložilo, se ale uvnitř služby rozkradly a Putin dostával o výsledku činnosti FSB zcela zkreslené informace. Podle interního zdroje dokonce Putin vydal rozkaz, aby si tankisté vzali na cestu slavnostní uniformy pro přehlídku v Kyjevě. Korupce v ruské armádě může i za neúspěch celé vojenské akce. Z desítek miliard rublů vyčleněných na [[Wagnerova skupina|Wagnerovu skupinu]] se k žoldákům dostala jen polovina. Ztratilo se také asi osm bilionů rublů, které byly určeny v posledních pěti letech na modernizaci armády, tedy asi čtvrtina státního rozpočtu Ruské federace. Podle informací z centrály FSB tento obludný korupční mechanismus vybudovali dva náměstci ministra obrany [[Sergej Šojgu|Sergeje Šojgu]] – Timur Ivanov a Ruslan Calikov. Ti pak naléhali na rozpoutání války ve víře, že "válka smaže všechny hříchy".<ref>[https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/generalove-ukradli-putinovi-jeho-blitzkrieg-skoncili-ve-vezeni-40393506 Generálové ukradli Putinovi jeho blitzkrieg, skončili ve vězení, Novinky.cz, 11.4.2022]</ref>

V reakci na neúspěch ruské invaze na Ukrajinu zahájil Putin čistky v 5. službě [[Federální služba bezpečnosti|FSB]] (Služba operativních informací a mezinárodních vztahů), v jejímž rámci existuje Odbor operativních informací (DOI), který plní funkce zahraniční rozvědky speciální služby. V dubnu byl [[Sergej Beseda]] zatčen a převezen do vyšetřovací vazby v Lefortovu. Jeho případ vyšetřuje Hlavní vojenské vyšetřovací oddělení Vyšetřovacího výboru Ruské federace.<ref>[https://nv.ua/world/countries/5-sluzhba-fsb-chto-izvestno-o-voyne-vlasti-v-rossii-video-50232905.html "Putin doesn't want to take the blame." After the failures in Ukraine, the Kremlin “cleanses” the FSB and changes the scheme of command of the troops – what does this mean, nv.ua., 11.4.2022]</ref>

=== Příprava invaze ===
Aby Rusko svůj krok ospravedlnilo, vytvořilo propagandistická videa, která měla dokazovat, že Ukrajina válku ve skutečnosti vyprovokovala (tzv. [[operace pod falešnou vlajkou]]). Novinářům se s pomocí veřejně dostupných zdrojů podařilo prokázat, že se často jednalo o zcela amatérsky inscenované scény – např. údajný útok na civilní auto, kde oběti byly ve skutečnosti mrtvoly z márnice se stopami po provedené pitvě. Zničený [[obrněný transportér]] údajně užitý ukrajinskými diverzanty byl typ, který ukrajinská armáda neužívala. [[Raketomet]] použitý k ostřelování pohraniční oblasti Tarasovského rajónu [[Rostovská oblast|Rostovské oblasti]] byl podle geolokace umístěn v okupované [[Luhanská oblast|Luhanské oblasti]], na jižním břehu řeky Siverskij Doněck. Také dělostřelecký granát, který zasáhl mateřskou školku ve městě [[Stanycja Luhanska]] (místo ovládané v době incidentu ukrajinskými vládními silami), byl odpálen z oblasti ovládané Ruskem podporovanými separatisty.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Žabka
 | jméno = Jan
 | titul = Ne oběť boje, ale těla z márnice. Ruskou invazi na Ukrajinu mají vysvětlit i falešná videa
 | periodikum = HlídacíPes.org
 | odkaz na periodikum = HlídacíPes.org
 | vydavatel = Ústav nezávislé žurnalistiky
 | url = https://hlidacipes.org/ne-obet-boje-ale-tela-z-marnice-ruskou-invazi-na-ukrajinu-maji-vysvetlit-i-falesna-videa/
 | datum vydání = 2022-02-24
 | datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

Americká společnost [[Microsoft]] ve spolupráci s [[Národní bezpečnostní agentura|NSA]], NATO, evropskými úřady a ukrajinskými kyberbezpečnostními silami pomohla zlikvidovat velký kyberútok, který na začátku Rusové chystali.<ref>{{Citace periodika
| titul = Ruský trh pro americký big tech zásadní není. Nejrozhodněji reagoval Apple
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-stopaz-rusky-trh-pro-americky-big-tech-zasadni-neni-nejrozhodneji-reagoval-apple-191859
| periodikum = Seznam Zprávy
| odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = Seznam.cz
| odkaz na vydavatele = Seznam.cz
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny [[Oleksij Danilov]] potvrdil, že ukrajinské úřady věděly, že Rusko zaútočí, a začaly se připravovat již v listopadu 2021, ale neoznámily to, aby nevyvolaly chaos. Zaskočilo je pouze zapojení Lukašenkova Běloruska, se kterým nepočítaly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Украина знала о нападении России и начала подготовку к нему еще осенью – Данилов
| periodikum = www.unian.net
| url = https://www.unian.net/war/voyna-s-rossiey-ukraina-eshche-osenyu-znala-o-gotovyashchemsya-napadenii-putina-novosti-vtorzheniya-rossii-na-ukrainu-11738893.html
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

=== Jaderné odstrašení ===
USA v roce 2022 hned v počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu varovaly Rusko, že použití taktické [[Jaderná zbraň|nukleární zbraně]] bude znamenat okamžitý vstup USA do války, likvidaci ruské Černomořské floty a veškerých ruských pozemních a vzdušných cílů na ukrajinském území. Bývalý šéf [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] [[David Petraeus]] potvrdil, že to byl vážně míněný postoj, který zastávaly i politické špičky ve Washingtonu a postoj spojenců v Evropě by v tomto ohledu nehrál žádnou roli, a který byl sdělen Rusku před prostředníky ([[Čína]], [[Indie]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Skýpala
| jméno = Martin
| titul = Bývalý šéf CIA: USA odradily Rusko od útoku jadernými zbraněmi na Ukrajinu
| periodikum = FORUM 24
| url = https://www.forum24.cz/amerika-slapla-rusku-na-krk-kvuli-hrozbe-jaderneho-uderu-na-ukrajinu-byvaly-sef-cia-odhalil-tvrde-varovani
| datum vydání = 2024-09-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-24
}}</ref> Americký prezident [[Joe Biden]] v té době v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinil [[Vladimir Putin|Putina]] z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = USA varovaly Rusko před katastrofou, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně
| periodikum = Seznam Zprávy
| vydavatel = ČTK
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-usa-varovaly-rusko-pred-katastrofou-pokud-na-ukrajine-pouzije-jaderne-zbrane-215316
| datum vydání = 2022-09-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-24
}}</ref> Rusko (Putin) ve stejné době mění ruskou jadernou doktrínu a otevřeně vyhrožuje jaderným útokem na [[Západní Evropa|západní]] země, které podporují Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Švamberk
| jméno = Alex
| titul = Rusko hrozí jaderným úderem proti zemím, které pomáhají Ukrajině
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-rusko-hrozi-jadernym-uderem-proti-zemim-ktere-pomahaji-ukrajine-40490507
| datum vydání = 2024-09-26
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-26
}}</ref>

== Průběh ==
[[Soubor:Вторжение России на Украину.svg|vpravo|náhled|Největší rozsah invaze okolo 24. března, před stažením Ruska ze severní části Ukrajiny]]
[[Soubor:Map of the war in Donbass.svg|náhled|upright|Mapa držení obcí a&nbsp;měst stranami válčícími na Donbasu. Stav: 23.&nbsp;srpna 2022.]]
{{Podrobně|Časová osa ruské invaze na Ukrajinu}}Invaze probíhala v&nbsp;prvních fázích ostřelováním různých vojenských cílů na celém území Ukrajiny, obsazováním letišť a&nbsp;dalších strategických objektů. Ruská vojska či [[Zelení mužíčci (rusko-ukrajinská válka)|neoznačené jednotky]] postupovaly z&nbsp;východu v&nbsp;oblasti samozvaných separatistických republik, od jihu z&nbsp;okupovaného [[Krym]]u i&nbsp;od severu z&nbsp;území Ruska i&nbsp;[[Bělorusko|Běloruska]]. Dne 2. března dobyla ruská vojska město [[Cherson]], dosud největší dobyté město.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rusové znásilňují ženy v okupovaném Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN
| periodikum = CNN Prima NEWS
| url = https://cnn.iprima.cz/cnn-rusove-znasilnuji-zeny-v-okupovanem-chersonu-zabili-17letou-divku-rika-ukrajinka-82629
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-24
}}</ref> V následujících dnech se konaly ve městě protesty proti okupaci, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí a které byly ruskými vojáky rozehnány střelbou.<ref>{{Citace periodika
| titul = Russian soldiers fire on Kherson protesters
| periodikum = BBC News
| jazyk = en
| url = https://www.bbc.com/news/av/world-europe-60827106
| datum přístupu = 2022-04-24
}}</ref>

Dne 26. března prohlásil [[generálplukovník]] ruského generálního štábu [[Sergej Rudskoj]], že „v zásadě byly dosaženy cíle první fáze operace a bojové schopnosti ukrajinských ozbrojených sil byly významně oslabeny“. Rusko se poté stáhlo ze severní části Ukrajiny a soustředilo se na ovládnutí východu, tj. oblasti [[Donbas]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rusko se soustředí na ovládnutí Donbasu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/rusko-se-soustredi-na-ovladnuti-donbasu-40391753}}</ref>

Dne 14. dubna Ukrajina zasáhla [[Protilodní střela|protilodními střelami]] [[Neptun (střela)|Neptun]] vlajkovou loď [[Černomořské loďstvo|ruské černomořské floty]] křižník ''[[Moskva (raketový křižník)|Moskva]]'', která se následně potopila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zasažený křižník Moskva se potápí, oznámila Ukrajina. Rusové se loď pokusí odtáhnout do přístavu
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kriznik-moskva-vybuch-exploze-munice-pozar-cerne-more_2204140647_hyh
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-24
}}</ref>

Dne 23.&nbsp;května byl v Kyjevě odsouzen první ruský voják od začátku invaze –⁠ seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února zastřelil z okna auta 62letého Ukrajince na rozkaz jiného ruského vojáka ve vsi Čupachivka na severovýchodě země. K&nbsp;činu se přiznal hned první den procesu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruský voják dostal v Kyjevě za vraždu ukrajinského civilisty doživotí
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3492596-rusky-vojak-dostal-v-kyjeve-za-vrazdu-ukrajinskeho
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref>

Dne 23. června dostali obránci města [[Severodoněck]] příkaz od ukrajinského vojenského velení, aby se z města stáhli.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku. Město je téměř zcela zničené
| periodikum = Hospodářské noviny
| url = https://zahranicni.hn.cz/c1-67086800-ukrajinsti-obranci-dostali-rozkaz-stahnout-se-ze-severodonecku-mesto-je-temer-zcela-znicene
| datum vydání = 2022-06-24
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref> Dne 25.&nbsp;června, několik měsíců po začátku těžkých bojů v&nbsp;této oblasti, bylo město ruskou armádou a proruskými separatisty dobyto.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruské jednotky dobyly Severodoněck, ukrajinské síly se stáhly k Lysyčansku
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/ukrajinske-jednotky-se-podle-starosty-uz-temer-zcela-stahly-ze-severodonecku-40401238
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref> Dne 27. června [[Vojenské vzdušné síly Ruské federace]] provedly [[Raketový útok na obchodní centrum v Kremenčuku|raketový útok na obchodní centrum]] v [[Kremenčuk]]u, přičemž bylo zabito 18&nbsp;lidí. V&nbsp;době útoku se v&nbsp;obchodním centru mělo nacházet zhruba 1000&nbsp;lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusové zasáhli obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Nejméně deset lidí útok nepřežilo
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/909362/
| datum vydání = 2022-06-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Co za zrůdy to mohlo udělat?" Rusové prolomili mlčení k útoku na Kremenčuk
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-za-zrudy-to-mohlo-udelat-rusove-prolomili-mlceni-k-utoku/r~a965a478f6c611eca873ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-06-28
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref> Dne 2.&nbsp;července se ukrajinští vojáci stáhli z města [[Lysyčansk]]. Následujícího dne oznámil ruský ministr obrany [[Sergej Šojgu]], že ruská armáda toto město dobyla, čímž fakticky získala kontrolu nad celou [[Luhanská oblast|Luhanskou oblastí]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zprávy z bojiště: Rusové obsadili Lysyčansk. Past však zřejmě zůstala prázdná
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zpravy-z-bojiste-rusove-obsadili-lysycansk-past-vsak-zrejme-zustala-prazdna-208228
| datum přístupu = 2022-07-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusové dobyli Lysyčansk, oznámila Moskva. Podle USA se Ukrajinci stáhli záměrně
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-valka-lysycansk-rusko_2207030917_zuj
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-07-23
}}</ref> Ta připadla Česku pro budoucí obnovu země.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Západ si už rozparceloval Ukrajinu. Na Česko ale zbyla rekonstrukce „ruského“ Luhanska
 | url = https://echo24.cz/a/SEJRQ/ukrajina-rekonstrukce-cesko-luhansk-valka-rusko
 | datum_přístupu = 2023-08-23
}}</ref>

Dne 18. srpna 2022 poradce ukrajinského prezidenta [[Oleksij Arestovyč]] uvedl, že válka je ve strategickém patu, za měsíc prý nedošlo k&nbsp;větším strategickým změnám.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Válka na Ukrajině je ve strategickém patu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-valka-na-ukrajine-je-ve-strategickem-patu-40406099}}</ref>

[[Soubor:Annexation of Southern and Eastern Ukraine.svg|náhled|[[Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny|Anektovaná území]] jihovýchodní Ukrajiny, červená linka značí území pod ruskou kontrolou k 30. září 2022]]
Dne 6. září 2022 nastala velká Charkovská protiofenzíva při které dokázali Ukrajinci dobýt zpátky celou [[Charkovská oblast|Charkovskou oblast]], včetně důležitých měst, jako jsou [[Izjum]], [[Kupjansk]] a [[Balaklija]]. Hlavní fáze trvala šest dní a dokázalo se během ní osvobodit více než 3000 km² území.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Z Balakliji a Izjumu se stáhli ruští vojáci. Přeskupují se, tvrdí Moskva | periodikum = Deník.cz | datum_vydání = 2022-09-10 | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/ukrajina-protiutok-na-vychodu-zeme.html}}</ref>

Dne 21. září 2022 vyhlásil Putin [[Mobilizace v Rusku (2022)|částečnou mobilizaci]], která se měla týkat až 300 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Simone McCarthy and Rob Picheta
| titul = Russia announces immediate 'partial mobilization' of citizens, escalating its invasion of Ukraine
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2022/09/21/europe/ukraine-russian-referendums-intl-hnk/index.html
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>

Dne 30. září 2022 se staly 4 ukrajinské oblasti z větší části okupované Ruskem (Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast) součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky [[Referendum|referend]] a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-v-kremlu-zacal-ceremonial-40410249
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-09-30
}}</ref>

Dne 11. listopadu 2022 [[Ozbrojené síly Ukrajiny]] (ZSU) znovu [[Osvobození Chersonu|obsadily město Cherson]] a další části [[Chersonská oblast|Chersonské oblasti]] a [[Mykolajivská oblast|Mykolajivské oblasti]] na pravém břehu [[Dněpr]]u. Ruské ozbrojené síly se v průběhu 9. až 11. listopadu 2022 stáhly na levý břeh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jemelka
| jméno = Petr
| titul = Cherson osvobozen
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-cherson-osvobozen-40414312
| datum vydání = 2022-11-11
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref>

Od 5. června 2023 se spekulovalo, že začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Proč Rusové tvrdí, že začala protiofenziva? Ukrajinci mají vysvětlení | periodikum = Novinky.cz | datum_vydání = 2023-06-05 | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-proc-rusove-tvrdi-ze-zacala-protiofenziva-utrpeli-porazky-na-bachmutske-fronte-vysvetluje-ukrajina-40433752}}</ref> tu Kyjev potvrdil až 10. června.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajinská protiofenziva začala, potvrdil Zelenskyj. Putin ji shazuje. | periodikum = tn.nova.cz | datum_vydání = 2023-06-10 | url = https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/508598-ukrajinska-protiofenziva-zacala-potvrdil-zelenskyj-putin-ji-shazuje}}</ref> Obě strany mají velké ztráty, ovšem v počáteční fázi je postup pomalejší než byl očekáván.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = „Nesplňuje očekávání.“ Ze Západu se ozývá zklamání z počáteční ukrajinské protiofenzivy, tvrdí CNN | periodikum = echo24.cz | datum_vydání = 2023-06-22 | url = https://echo24.cz/a/H2VkY/zpravy-svet-ukrajinska-protiofenziva-nesplnuje-ocekavani-kazda-fronta-tvrdi-odbornik-usa}}</ref> Podle českého prezidenta [[Petr Pavel|Petra Pavla]] bude mít Ukrajina pouze jeden pokus na to, aby provedla zásadní protiofenzivu, další rok již hrozí, že klesne o válku zájem a bude velmi obtížné získat na další finance.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajina má na protiofenzivu jediný pokus, zájem o ni klesne, míní Pavel | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2023-03-20 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-petr-pavel-protiofenziva-usa-evropa-zajem-pomoc.A230320_075111_domaci_vajo}}</ref>

Dne 1. prosince 2023 uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že ukrajinská protiofenziva nebyla úspěšná, odůvodnil to především nedostatkem zbraní a pozemních sil.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zelenskyj: Protiofenziva nebyla úspěšná kvůli nedostatku vojáků a zbraní | periodikum = Novinky.cz | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zelenskyj-protiofenziva-nebyla-uspesna-kvuli-nedostatku-vojaku-a-zbrani-40452749 | datum_přístupu = 2023-12-01}}</ref> Zelenskyj také prohlásil, že pro Ukrajinu bude jednodušší získat zpět poloostrov Krym než oblast Donbasu na východě země, Donbas je prý totiž silně militarizován a jsou tam časté proruské nálady.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Krym získáme zpátky snáze než Donbas, míní Zelenskyj | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2023-11-30 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volodymyr-zelenskyj-ukrajina-rusko-valka-na-ukrajine.A231130_131611_zahranicni_seel}}</ref>

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) podle proslovu prezidenta Putina v prosinci 2023, Putin i nadále trvá na svých maximalistických cílech na Ukrajině, které se rovnají úplně kapitulaci Ukrajiny i Západu.<ref name=":21">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bauer
| jméno = Vojtěch
| titul = Putinova slova naznačují budoucí konfrontaci s NATO
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-putinova-slova-naznacuji-budouci-konfrontaci-s-nato-40454586
| datum vydání = 2023-12-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> Pokusil se také popřít slova amerického prezidenta Joea Bidena, který prohlásil, že Rusko v budoucnu zaútočí na některou z členských zemí NATO, Rusko prý nemá žádný důvod bojovat proti NATO. Analytici považují Putinova slova za „prázdná“, protože dříve vyhrožoval Finsku (když prohlásil, že Finsko bude mít s Ruskem po vstupu do NATO problémy) a Polsku (když prohlásil, že Rusko odpoví všemi možnými prostředky na přesun polských vojsk k hranicím s Běloruskem).<ref name=":21" />

Dne 17. února 2024 ruská armáda po dlouhé bitvě [[Bitva o Avdijivku|dobyla Avdijivku]], předměstí města [[Doněck]]u. Toto vítězství mohlo zvýšit morálku Ruska, podle některých názorů šlo však spíše o [[Pyrrhovo vítězství]], když ruská armáda v těchto bojích ztratila přes 16 tis. vojáků a stovky kusů obrněné techniky a jejich výsledkem bylo prakticky kompletní zničení města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Axe
| jméno = David
| titul = Russian Regiments Collide With Ukraine’s Rebuilt Defensive Line—And Lose 80 Vehicles In One Day
| periodikum = Forbes
| url = https://www.forbes.com/sites/davidaxe/2024/03/08/the-russians-usually-lose-20-armored-vehicles-a-day-around-march-1-they-lost-more-than-80/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Institute for the Study of War
| periodikum = Institute for the Study of War
| url = http://dev-isw.bivings.com/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-09
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220325065358/https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-assessment-march-24
| datum archivace = 2022-03-25
}}</ref>

Po půlroční republikánské blokaci poslanci v [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|americké Sněmovně]] 20. dubna 2024 schválili pozměněný zákon o pomoci Ukrajině už dříve schválený [[Senát Spojených států amerických|Senátem]]. Pro Ukrajinu se počítá s přibližně 61&nbsp;miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a partnerům v regionu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
| jméno = Martin
| titul = Miliardy, které Ukrajinu dostanou z nejhoršího. Co změní schválená pomoc z USA
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/miliardy-ktere-ukrajinu-dostanou-z-nejhorsiho-co-obnasi-schv/r~0f94fe98fbd311eeb689ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2024-04-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bahounková
| jméno = Petra
| titul = Není to hra, pochopil šéf americké Sněmovny reprezentantů a žádá miliardy na pomoc Ukrajině
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/neni-to-hra-pochopil-sef-americke-snemovny-reprezentantu-a-zada-miliardy-na-pomoc-ukrajine-348379
| datum vydání = 2024-04-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-25
}}</ref> Důvodem byla reálná možnost, že Evropa v případě neúspěchu Ukrajiny bude ohrožena rozpínavostí Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bartošová
| jméno = Michaela
| titul = Dalším Putinovým cílem může být Pobaltí, naznačuje analýza. NATO by útoku nestihlo zabránit
| periodikum = CNN Prima NEWS
| url = https://cnn.iprima.cz/dalsi-cil-putina-muze-byt-pobalti-naznacuje-analyza-nato-by-utoku-nestihlo-zabranit-434822
| datum vydání = 2024-04-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-25
}}</ref>

V květnu 2024 zahájila ruská armáda z území Ruska ofenzivu v [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]], jejímž cílem mělo být zřejmě dobytí [[Charkov]]a. Armáda obsadila přes 10 vesnic, z oblasti bylo evakuováno přes 10 tis. obyvatel. Koncem května se postup ruské armády v této oblasti zastavil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko uspěchalo ofenzivu u Charkova. Přišlo o moment překvapení a ztrácí dobytá území
| periodikum = FORUM 24
| url = https://www.forum24.cz/rusko-uspechalo-ofenzivu-u-charkova-prislo-o-moment-prekvapeni-a-ztraci-dobyta-uzemi
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-08-09
}}</ref>

V srpnu 2024 ukrajinský armáda zahájila první ofenzivu na území Ruska, když [[Tažení do Kurské oblasti (2024)|zaútočila na Kurskou oblast]], během které obsadila mj. město [[Sudža]]. K 8. 8. 2024 pronikla až 35 km do ruského vnitrozemí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Institute for the Study of War
| periodikum = Institute for the Study of War
| url = http://dev-isw.bivings.com/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-09
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220325065358/https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-assessment-march-24
| datum archivace = 2022-03-25
}}</ref> Cíle útoku nejsou jasné.

V říjnu 2024 se do invaze na straně ruské armády zapojili vojáci ze [[Severní Korea|Severní Koreje]]. Podle Ukrajinské vojenská rozvědky se má do bojů zapojit 12 tis. těchto vojáků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zelenskyj: Rusko nasadí severokorejské vojáky do boje na přelomu týdne
| periodikum = ČeskéNoviny.cz
| vydavatel = Česká tisková agentura
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/severokorejsti-vojaci-jsou-jiz-na-zapade-ruska-tvrdi-ukrajinska-rozvedka/2586118
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-26
}}</ref>

== Mírová jednání ==
[[Soubor:Переговоры России и Украины в Беларуси -- Макей- Можете чувствовать себя в полной безопасности!.webm|náhled|První mírová jednání 28. února 2022]]
Dne 28. února 2022 se ruská a ukrajinská delegace poprvé během invaze sešla na ukrajinsko-běloruských hranicích k rozhovorům, po šesti hodinách však průlom nepřinesly a obě strany se dohodly na dalším jednání.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = První kolo rozhovorů Ukrajinců s Rusy skončilo. Průlom nepřineslo | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2022-02-28 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-valka-schuzka-jednani-primeri-odklady-hranice.A220228_080208_zahranicni_pmk}}</ref> Rozhovory o příměří poté nadále pokračovaly prostřednictvím videohovorů.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Mírové jednání delegací Ruska a Ukrajiny nepokročilo. Sejdou se opět ve středu | periodikum = TN.cz | datum_vydání = 2022-03-15 | url = https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/457044-delegace-ukrajiny-a-ruska-opet-jednaji-zelenskyj-doufa-v-posun | datum_přístupu = 2022-03-22}}</ref>

Ruská strana si kladla šest podmínek: ukrajinskou neutralitu (nevstoupení do NATO), odzbrojení a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi, proces „de-nacifikace“, zákonná práva používání jazyka ruských menšin v zemi, uznání nezávislosti dvou separatistických republik ([[Doněcká lidová republika|DLR]] a [[Luhanská lidová republika|LLR]]) a uznání Krymu jako součásti Ruské federace.<ref name=podminky>{{Citace elektronického periodika | titul = Putin Erdoganovi oznámil mírové podmínky pro Kyjev. „Jsou nepřijatelné,“ uvádí turecká diplomacie | periodikum = Echo24.cz | datum_vydání = 2022-03-19 | url = https://echo24.cz/a/SvaML/putin-erdoganovi-oznamil-mirove-podminky-pro-kyjev-jsou-neprijatelne-uvadi-turecka-diplomacie}}</ref> Ukrajinská delegace žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou přerušila ‚technická pauza‘. Týmy se opět potkají v úterý | periodikum = iROZHLAS | datum_vydání = 2022-03-14 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-na-ukrajine-mirova-jednani-prestavka-rusko_2203141626_zuj}}</ref> K jistému porozumění došlo u prvních čtyř ruských požadavků, zbylé dva byly nejpalčivější problémy jednání.<ref name=podminky/>

Ruská strana byla do poslední chvíle v naději, že Ukrajinu dotlačí do podpisu takové dohody o příměří, kde bude obsažena neutralita Ukrajiny. Rusko bylo připraveno zakončit válku, jestli Ukrajina přijme neutralitu a dá garance, že nevstoupí do [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Ukrajina nepřijala mírový návrh ze dvou příčin: Zaprvé by se musela měnit ukrajinská ústava, kde je zapsáno, že se Ukrajina chystá stát členem NATO a za druhé kvůli nedůvěře k ruské straně, že splní své závazky. Kromě toho rozhodnutí Ukrajiny ovlivnil [[Boris Johnson]], který po návratu z istanbulských mírových jednání navštívil Kyjev a vyzval, ať se nic nepodepisuje-ať se místo toho bojuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Давид Арахамия: РФ обещала Украине мир за отказ от НАТО
| url = https://www.dw.com/ru/david-arahamia-rf-obesala-ukraine-mir-v-slucae-otkaza-ot-nato/a-67551135
| vydavatel = Deutsche Welle (DW)
| datum vydání = 2023-11-25
| datum přístupu = 2023-11-26
}}</ref>

Jeden z pracovních dokumentů z istanbulských jednání s názvem „Smlouva o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti pro Ukrajinu“ byl podepsán ukrajinskou delegací.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Putin Reveals Details Of Draft Treaty On Ukrainian Neutrality During Meeting With African Leaders
| url = https://todaynewsafrica.com/putin-reveals-details-of-draft-treaty-on-ukrainian-neutrality-during-meeting-with-african-leaders/
| vydavatel = Today News Africa
| datum vydání = 2023-06-18
| datum přístupu = 2023-11-26
}}</ref> Podle Putina byl odsouhlasen návrh této dohody, ale po stažení ruských jednotek z blízkosti Kyjeva – na žádost ukrajinské strany, aby Rusko vytvořilo podmínky pro uzavření konečné dohody – kyjevské úřady opustily všechny předchozí dohody.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Встреча с главами делегаций африканских государств по украинской проблематике
| url = http://kremlin.ru/events/president/news/71835
| vydavatel = kremlin.ru
| místo = Petrohrad
| datum vydání = 2023-07-28
| datum přístupu = 2023-11-26
}}</ref>

V polovině března 2022 předložilo Rusko Ukrajině návrh mírové dohody, kterou připravilo už před zahájením útoku. Podle polského diplomata Jakuba Kumocha, který se zúčastnil mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem, byla ruská dohoda pro Ukrajinu ponižující a předem počítala s kapitulací Ukrajiny a ztrátou území, za což ale zároveň nenabízela žádné reálné záruky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stein
| jméno = Ditta
| titul = Kreml měl „mírovou smlouvu“ už před válkou, líčí diplomat. Lačnou, ponižující
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-valka-mir-jednani-mirova-dohoda-volodymyr-zelenskyj-polsko-ambasador-jakub-kumoch.A240523_115425_zahranicni_dtt
| datum vydání = 2024-05-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-23
}}</ref>

Od července 2022 ukrajinský prezident Zelenskyj odmítá jednat o příměří, Ukrajina prý musí nejprve dobýt zpět všechna ztracená území na východě země, až pak přijde čas na jednání.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zelenskyj: Příměří až po vrácení území. Rusko je najezená velryba, co chce pauzu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 2022-07-22 | url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/zelenskyj-primeri-az-po-vraceni-uzemi-rusko-je-najezena-velryba-co-chce-pauzu-40403754}}</ref>

K lednu 2023 Putin uvedl jako podmínku k vážnému dialogu s Ukrajinou uznání požadavků na zohlednění nových územních skutečností.<ref>{{Cite news |date=5. 1. 2023 |title=Putin Signals Readiness for Peace Talks if Kyiv Cedes Occupied Regions |work=The Moscow Times |url=https://www.themoscowtimes.com/2023/01/05/putin-signals-readiness-for-peace-talks-if-kyiv-cedes-occupied-regions-a79877}}</ref>

V listopadu 2023 na summitu [[G20]] Vladimír Putin kritizoval ukončení mírového jednání ukrajinskou stranou, apeloval na jejich obnovení a ukončení tragických válečných akcí na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Putin tvrdí, že chce mír, protože nehodlá řezat skalpelem do dětských těl | periodikum = Deník N | datum_vydání = 2023-11-22 | url = https://denikn.cz/minuta/1290480/}}</ref>

Dne 23. prosince 2023 deník ''The New York Times'' zveřejnil informaci, kterou získal od několika vysoce postavených amerických a ruských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, že Putin od září 2022 několikrát tajně nabídl přes prostředníky, že je ochoten uzavřít [[příměří]], které zmrazí válku na současných frontových liniích.<ref>{{cite news |title=Putin Quietly Signals He Is Open to a Cease-Fire in Ukraine |url=https://www.nytimes.com/2023/12/23/world/europe/putin-russia-ukraine-war-cease-fire.html |work=The New York Times |date=23 December 2023}}</ref> Bývalý vysoký ruský představitel řekl ''The New York Times'', že Putin byl ochoten zastavit válku na současných pozicích, ale nebyl ochoten ustoupit o jediný metr.<ref>{{cite news |title=Vladimir Putin open to ceasefire negotiations with Ukraine: Report |url=https://www.wionews.com/world/vladimir-putin-open-to-ceasefire-negotiations-with-ukraine-report-673072 |work=WION |date=24 December 2023}}</ref> Tajné nabídky na příměří a zmrazení konfliktu byly v roce 2023 odmítnuty Ukrajinou i Spojenými státy.<ref>{{cite news |title=Exclusive: Putin's suggestion of Ukraine ceasefire rejected by United States, sources say |url=https://www.reuters.com/world/europe/putins-suggestion-ukraine-ceasefire-rejected-by-united-states-sources-say-2024-02-13/ |work=Reuters |date=13 February 2024}}</ref><ref>{{cite news |title=Putin’s war must not become ‘frozen,’ Zelensky warns as Ukraine’s troops face shortages of weaponry and aid |url=https://edition.cnn.com/2024/01/16/europe/zelensky-davos-wef-ukraine-russia-frozen-intl/index.html |work=CNN |date=16 January 2024}}</ref>

Podle průzkumu agentury [[STEM]] z ledna 2024 by více než dvě třetiny Čechů (69 %) podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že by Rusko získalo část ukrajinských území.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Většina Čechů podporuje rychlý konec války na Ukrajině. I za cenu ztrát území | periodikum = Deník.cz | datum_vydání = 2024-02-23 | url = https://www.denik.cz/z_domova/cesi-chteji-konec-valky-na-ukrajine-20240223.html}}</ref> K říjnu 2024 by si již více než polovina Rusů přála okamžitý konec války.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusové už toho mají taky dost. Polovina z nich chce válku okamžitě ukončit | periodikum = Novinky.cz | datum_vydání = 2024-10-05 | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-rusove-uz-toho-maji-taky-dost-polovina-z-nich-chce-valku-okamzite-ukoncit-40491701}}</ref>

V květnu 2024 zveřejnila agentura Reuters informaci s odkazem na čtyři ruské zdroje z Putinova okolí, že Putin je ochoten uzavřít příměří a zastavit válku na „současné linii bojů“, ale je připraven dál bojovat, pokud Ukrajina a západní země jeho návrh na příměří odmítnou.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Putin je připraven jednat, chce zmrazit válku na současné frontě
 | periodikum = Novinky.cz
 | datum_vydání = 24. května 2024
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-putin-je-pripraveny-jednat-40473286
}}</ref>

V květnu 2024 byl představen [[Čína|čínsko]]-[[Brazílie|brazilský]] mírový plán, šestibodový návrh vyzývá k okamžitému příměří, deeskalaci a obnovení přímých mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou. Volodymyr Zelenskyj jej odmítl jako „destruktivní“.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrinform - zprávy z Ukrajiny | periodikum = Ceskenoviny.cz | url = https://www.ceskenoviny.cz/ukrinform/cesky/zprava.php?id=1249145}}</ref> V září 2024 vyjádřilo podporu tomuto plánu i [[Švýcarsko]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Švýcarsko vyjádřilo podporu čínsko-brazilské mírové iniciativě o Ukrajině | periodikum = Deník N | datum_vydání = 2024-09-29 | url = https://denikn.cz/minuta/1537804/}}</ref>

V říjnu 2024 předložil Volodymyr Zelenskyj pětibodový mírový plán.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hron
| jméno = ČTK, Jan
| titul = Zelenského tajný plán vítězství. Prvním bodem je pozvání do NATO
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-rusko-mirovy-plan-zelenskyj-nato.A241016_115036_zahranicni_jhr
| datum vydání = 2024-10-16
| datum přístupu = 2024-11-10
}}</ref>

== Kybernetická válka ==
=== Útoky z Ruska a Číny ===
[[Soubor:Anonymous Screenshot 2022-02-26 150339.jpg|náhled|upright|Anonymous pomocí DDoS útoku odstavil webové stránky ministerstva RF.]]
Deník [[The Times]] zveřejnil informaci, že v době od skončení [[Zimní olympijské hry 2022|Olympijských her v Pekingu]] do začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikli čínští hackeři asi 600 útoků na ukrajinské weby spojené s ministerstvem obrany Ukrajiny, jadernými zařízeními a dalšími úřady. Účelem útoku bylo získat nebo zničit data, ale ukrajinští odborníci tvrdí, že žádný z útoků nebyl úspěšný. Ukrajinská rozvědka původ útoků nekomentovala, ale zdroje z amerických zpravodajských služeb potvrdily, že za kybernetickými útoky stojí čínští hackeři.<ref>[https://www.thetimes.co.uk/article/china-cyberattack-ukraine-z9gfkbmgf Maxim Tucker, China accused of hacking Ukraine days before Russian invasion, The Times, 1. 4. 2022]</ref><ref>[https://www.unian.ua/war/times-povidomiv-pro-ataku-hakeriv-z-kitayu-pered-vtorgnennyam-rf-v-ukrajinu-v-sbu-vidpovili-novini-vtorgnennya-rosiji-v-ukrajinu-11769175.html Violetta Orlova, Times reported on attack by hackers from China before the Russian invasion of Ukraine: the SBU responded, Unian, 1. 4. 2022]</ref>

Z dat, která získal bezpečnostní systém Turris Sentinel a hardwarový firewall Turris Shield, které provozuje správce české národní domény [[CZ.NIC]], ruští hackeři zkoušeli zranitelnost ukrajinských cílů na webu už 36 hodin před invazí. Během přibližně dvou hodin zachytila asi čtvrtina routerů, které sdílejí data se systémem Turris Sentinel, snahy o hledání míst napadnutelných následným útokem, pocházející z Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruští hackeři si oťukávali ukrajinské cíle na webu už 36 hodin před invazí
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/rusti-hackeri-si-otukavali-ukrajinske-cile-na-webu-uz-36-hodin-pred-invazi-40390285
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Útoku ruské armády předcházel 23. února 2022 kybernetický útok typu [[denial of service|DDoS]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bajak
| jméno = Frank
| titul = Cyberattacks accompany Russian military assault on Ukraine
| periodikum = AP News
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-technology-business-europe-russia-9e9f9e9b52eaf53cf9d8ade0588b661b
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Od 16:30 kyjevského času byly nedostupné webové stránky ukrajinského parlamentu, ministerstva zahraničních věcí a Rady ministrů (včetně všech stránek jednotlivých ministerstev) a Bezpečnostní služby Ukrajiny. Internetové stránky Rady ministrů byly znovu spuštěny přibližně v 17:10 místního času; většina ostatních stránek byla spuštěna do dvou hodin po útoku. Nezávislý výzkumník hrozeb Snorre Fagerland ve spolupráci s [[Bellingcat]] a [[The Insider]] určil jako zdroj útoku webovou službu, která zřejmě slouží jako řídicí a kontrolní centrum a která sehrála roli v minulých kybernetických útocích spojených s ruskými státními zájmy. Použitý malware má souvislost s předchozími kybernetickými útoky na ukrajinskou vládu z dubna 2021 a také na gruzínskou vládu a předběžně je připisován hackerskému oddělení ruské vojenské rozvědky ([[GRU]]), známému jako APT28 nebo [[Fancy Bear]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Attack on Ukrainian Government Websites Linked to GRU Hackers
| periodikum = bellingcat
| url = https://www.bellingcat.com/news/2022/02/23/attack-on-ukrainian-government-websites-linked-to-russian-gru-hackers/
| datum vydání = 2022-02-23
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref>

V den útoku Ruska na Ukrajinu byl hackerským útokem zasažen satelitní internet KA-SAT, jehož prostřednictvím EuroSkyPark připojuje k síti až 5800 německých větrných elektráren Enercon s výkonem okolo 11 GW. Větrné elektrárny po výpadku spojení přešly do automatického režimu a nadále vyrábějí elektřinu, nelze je ale dálkově monitorovat a ovládat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Čížek
| jméno = Jakub
| titul = Až 5 800 německých větrných elektráren je bez internetu a nelze je ovládat. Spekuluje se, že šlo o kybernetický útok
| periodikum = Živě.cz
| url = https://www.zive.cz/clanky/az-5-800-nemeckych-vetrnych-elektraren-je-bez-internetu-a-nelze-je-ovladat-spekuluje-se-ze-slo-o-kyberneticky-utok/sc-3-a-215213/default.aspx
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> 3. března na tiskové konferenci francouzského ministerstva ozbrojených sil generál Michel Friedling potvrdil, že proti satelitnímu systému KA-SAT byl veden kybernetický útok a jeho zákazníci jsou stále bez konektivity.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Čížek
| jméno = Jakub
| titul = Satelity skutečně odstavil kybernetický útok. Francouzi nechtějí ukázat na viníka z diplomatických důvodů
| periodikum = Živě.cz
| url = https://www.zive.cz/clanky/az-5-800-nemeckych-vetrnych-elektraren-je-bez-internetu-a-nelze-je-ovladat-spekuluje-se-ze-slo-o-kyberneticky-utok/sc-3-a-215213/default.aspx
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref> Americká společnost [[Viasat (USA)|Viasat]], která vlastní satelity, poskytla 30. března nové podrobnosti o způsobu provedení kybernetického útoku, který je dosud největším známým útokem v rámci války. Útok postihl uživatele od Polska po Francii, vyřadil z provozu vzdálený přístup k tisícům větrných turbín ve střední Evropě. Na Ukrajině v prvních hodinách ruské invaze způsobil značnou ztrátu komunikace. Útok v časných ranních hodinách 24. února na satelitní síť KA-SAT začal distribuovaným útokem typu DDoS („denial-of-service“), který vyřadil z provozu velké množství modemů. Poté přešel k destruktivnímu útoku, při němž škodlivá aktualizace softwaru distribuovaná v síti vyřadila z provozu desítky tisíc modemů v celé Evropě tím, že přepsala jejich vnitřní paměť. Viasat svým zákazníkům v Evropě, z nichž většina využívá službu pro širokopásmový přístup k internetu pro domácnosti, zaslala 30 000 náhradních modemů. Nejvyšší ukrajinský představitel pro kybernetickou bezpečnost Victor Zhora uvedl, že nemá informace o tom, zda byla služba obnovena, a nedokázal říci, které ukrajinské agentury mimo armádu byly postiženy. Ze smluv však vyplývá, že mezi zákazníky, mezi nimiž jsou i policejní orgány a obce, je i ukrajinská agentura Zhora, Státní služba pro speciální komunikace.<ref>[https://apnews.com/article/russia-ukraine-technology-business-europe-broadband-internet-895f8aad2e71f56a5930aeaf833ff20f Frank Bajak, Cyberattack in Ukraine war affected thousands across Europe, AP News, 30.3.2022]</ref>

Antivirová společnost [[ESET]] uvedla 1. března, že stovky zařízení na Ukrajině byly napadeny těsně před vpádem ruských vojáků do země destruktivním virem nazývaným HermeticWiper. Analýzou malwaru zjistila, že vznikl již 28. prosince 2021 a útok byl připravován nejméně 2 měsíce předem. S ukrajinskou vládou spolupracují bezpečnostní experti společnosti [[Microsoft]]. Na ruské straně pracuje více hackerských skupin – uskupení Conti, běloruské UNC1151, skupina SandWorm (patrně organizovaná přímo ruským státem) a TheRedBanditsRU.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajina není na hackery sama, pomáhá jí Microsoft
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/ukrajina-neni-na-hackery-sama-pomaha-ji-microsoft-40388771
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Nezávislý ukrajinský web Suspilne, který nepřetržitě informuje o situaci během ruské invaze na Ukrajinu oznámil 1. března, že byl terčem útoku počítačovým virem, který maže data. Ve stejnou dobu byl rušen signál satelitního vysílání UA: Pershiy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Суспільне
| titul = Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne
| periodikum = Суспільне
| url = https://suspilne.media/211514-russia-invades-ukraine-live-updates-suspilne/?
| datum vydání = 2022-03-01
| jazyk = uk
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref> Ruští hackeři znovu napadli stránky ukrajinského zpravodajského webu Suspilne News 8. března v 10.51. Suspilne pokračuje v poskytování informací na sociálních sítích: Telegram, Facebook, Instagram, YouTube, Viber a také na Twitteru.<ref name="susp8">{{Citace periodika
| příjmení = Суспільне
| titul = Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne
| periodikum = Суспільне
| datum vydání = 2022-03-12
| jazyk = uk
| url = https://suspilne.media/211514-russia-invades-ukraine-live-updates-suspilne/
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Ruští hackeři na napadení ruských vládních webů 16. března reagovali napadením ukrajinské státní televize, kam na lištu vpašovali falešnou výzvu prezidenta Zelenského, aby Ukrajinci složili zbraně. Ten to komentoval jako dětinskou provokaci a vzkázal ruským vojákům aby složili zbraně a vrátili se domů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = Hackeři napadli vysílání ukrajinské televize, vpašovali výzvu ke složení zbraní
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SkbLq/hackeri-napadli-vysilani-ukrajinske-televize-vpasovali-vyzvu-ke-slozeni-zbrani
| datum vydání = 2022-03-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Na finanční instituce na Ukrajině byl podniknut útok novým druhem viru, označovaným CaddyWiper, který se snaží ničit data. Při šíření škodlivého kódu byl zneužit mechanizmus pro hromadnou konfiguraci operačního systému Windows.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Destruktivní virus útočí na Ukrajině na finanční instituce
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/destruktivni-virus-utoci-na-ukrajine-na-financni-instituce-40390469
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Do kybernetické války proti Západu se zapojili také čínští hackeři ze skupiny ''Mustang Panda''. Jejich hackerské nájezdy cílí na evropské diplomatické subjekty, a to včetně jednotlivců zapojených do služeb pro uprchlíky a migranty. Český [[Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost]] (NÚKIB) už od konce února varuje, že hrozba kybernetických útoků a kyberšpionáže platí i pro české subjekty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Do kyberválky se zapojila už i Čína. Ohrožené jsou i cíle v Česku
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/do-kybervalky-se-zapojila-uz-i-cina-ohrozene-jsou-i-cile-v-cesku-40390616
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Dne 19. března oznámila Státní služba pro speciální komunikaci a ochranu informací Ukrajiny, že od 15. února bylo na Ukrajinu ruskými hackery podniknuto více než 3 000 útoků DDoS. Dosavadní rekord činil 275 útoků DDoS za den. Nejsilnější útok ve své špičce přesáhl 100 Gb/s. Hackeři útočí především na informační zdroje státních úřadů, institucí a společností ve finančním a telekomunikačním sektoru. Všechny služby však fungují a jsou uživatelům k dispozici. Poskytovatelé a operátoři se potýkají s kybernetickými útoky na své sítě.<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/03/19/684330/ Cyber War: Since February 15, there have been more than 3,000 DDoS attacks, Економічна правда, 19.3.2022]</ref> 28. března byl z Ruskem okupovaných území podniknut kybernetický útok na ukrajinského poskytovatele telekomunikačních služeb ''Ukrtelecom''. Předcházela mu přípravná fáze, během které se hackeři snažili analyzovat, jak je uspořádána IT infrastruktura poskytovatele. Druhou fází byl kybernetický útok z 28. března, během kterého se hackeři pokusili vyřadit zařízení a služby společnosti a získat kontrolu nad sítí a zařízením společnosti Ukrtelecom. Tento útok IT specialisté společnosti Ukrtelecom odvrátili tím, že dočasně omezili přístup ke službám pro soukromé uživatele a firmy. Uživatelská data nebyla v důsledku kybernetického útoku poškozena ani ohrožena.<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/04/6/685322/ Ilya Koldomasov, Details of the cyber attack on Ukrtelecom have become known, Економічна правда, 6.4.2022]</ref>

Check Point zveřejnil detaily o struktuře a fungování známé ruské ransomwarové skupiny Conti, která může mít vazby na tamní zpravodajské služby. Conti navenek operuje jako klasická high-tech společnost s jasnou řídící, finanční i personální strukturou, ale podniká ransomwarové útoky na desítky organizací včetně kritické infrastruktury a zdravotnictví a vymáhá výkupné. Přitom její zaměstnanci, placení z výnosu této trestné činnosti ani nemusejí vědět, že se podílejí na kyberzločinech.<ref>[https://smartmania.cz/ruska-skupina-napada-kritickou-infrastrukturu-a-zdravotnictvi-zamestnanci-casto-netusi-ze-pracuji-pro-kyberzlocince/ Michal Javůrek, Ruská skupina napadá kritickou infrastrukturu a zdravotnictví. Zaměstnanci často netuší, že pracují pro kyberzločince, Smartmania, 20.3.2022]</ref>

Ředitel FBI [[Christopher A. Wray|Christopher Wray]] oznámil, že Federální úřady USA zlikvidovaly botnet, který byl řízen ruskou vojenskou zpravodajskou službou [[GRU]]. Botnet, který v tomto případě zahrnoval tisíce infikovaných síťových hardwarových zařízení, byl zneškodněn dříve, než mohl způsobit škodu.<ref>[https://apnews.com/article/russia-ukraine-putin-technology-viktor-vekselberg-europe-b5505db50b8a6337e647fe08b74fbe99 Eric Tucker, Michael Balsamo, US charges Russian oligarch, dismantles cybercrime operation, AP News, 6.4.2022]</ref>

=== Útoky na Rusko ===
Druhý den konfliktu se ve velkém rozběhly kybernetické útoky proti Rusku. Ukrajina kvůli hrozbě ruské hybridní války začala ve velkém rekrutovat hackery.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fišer
| jméno = Miloslav
| příjmení2 = Zoulová
| jméno2 = Lenka
| autor3 = Novinky
| titul = Hybridní válka v plném proudu. Ukrajina rekrutuje hackery ve velkém
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/hybridni-valka-v-plnem-proudu-ukrajina-rekrutuje-hackery-ve-velkem-40388316
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Představitelé ukrajinského [[Ministerstvo obrany Ukrajiny|ministerstva obrany]] požádali hackerské podsvětí o&nbsp;pomoc při posilování kybernetické bezpečnosti. Spoluzakladatel kyjevské společnosti Cyber Unit Technologies zabývající se kybernetickou bezpečností Jegor Aušev, sdělil, že budou provádět digitální špionáž proti ruským silám, zatímco defenzivní dobrovolníci pomohou chránit infrastrukturu země.<ref name="Kylián">{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Kilián | jméno1 = Karel | titul = Hackeři z Anonymous vyhlásili Rusku kybernetickou válku. Terčem už byly státní weby i televize RT | periodikum = Živě.cz | vydavatel = Czech News Center | odkaz na vydavatele = Czech News Center | datum vydání = 2022-02-25 | url = https://www.zive.cz/clanky/hackeri-z-anonymous-vyhlasili-rusku-kybernetickou-valku-tercem-uz-byly-statni-weby-i-televize-rt/sc-3-a-215122/default.aspx | datum přístupu = 2022-02-26}}</ref> Skupina IT dobrovolníků, která si říká [[IT Army of Ukraine]], má více než 230&nbsp;000 příznivců na Telegramu a tipuje cíle, na které mají hackeři zaútočit, jako jsou ruské banky a burzy kryptoměn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A free-for-all but no crippling cyberattacks in Ukraine war
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-vladimir-putin-technology-europe-hacking-a61c1c631fd4fc945d02066e03fec534
| datum vydání = 2022-02-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Hackerská skupina [[Anonymous (skupina)|Anonymous]] v nočních hodinách 24. února oznámila na [[twitter]]ovém účtu, že oficiálně vstupuje do kybernetické války s Ruskem<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = https://twitter.com/youranonnews/status/1496954233492541444
| periodikum = Twitter
| url = https://twitter.com/youranonnews/status/1496954233492541444
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> a ráno 25. února oznámila, že vyřadila z provozu zpravodajskou stanici [[RT (televizní stanice)|RT]] (dříve Russia Today).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fišer
| jméno = Miloslav
| autor2 = Novinky
| titul = Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/hackeri-vyhlasili-rusku-valku-vyradili-z-provozu-statni-televizi-rt-40388303
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Netíková
| jméno = Magdaléna (mne)
| titul = Anonymous vytáhli do kyberválky s Ruskem. Ukrajina rekrutuje hackery
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-rusko-hackeri-kyberneticke-utoky.A220225_010312_zahranicni_mgn
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Cílem hackerských útoků se staly rovněž weby Kremlu, [[Vláda Ruska|ruské vlády]] a [[Ministerstvo obrany Ruska|ministerstva obrany]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/hackeri-vyhlasili-rusku-valku-vyradili-z-provozu-statni-televizi-rt-40388303
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Hackeři vyslovili své přesvědčení, že Ukrajina je demokratická země napadená [[Putinismus|fašistickou diktaturou]] a nejde o bitvu mezi NATO a Ruskem, ale o boj demokracie s [[Fašismus|fašismem]].<ref name="Kylián"/> K blokování webů pro ruské klienty i firmy vyzývali rovněž čeští programátoři a zveřejnili skript, který umožní všem správcům webových stránek zablokovat přístup ruským uživatelům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fišer
| jméno = Miloslav
| příjmení2 = Zoulová
| jméno2 = Lenka
| autor3 = Novinky
| titul = Blokujte weby Rusům, burcují čeští programátoři. Nástroj vytvořili pro celý svět
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/blokujte-weby-rusum-burcuji-cesti-programatori-nastroj-vytvorili-pro-cely-svet-40388337
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Dne 8. března byl web projektu asi hodinu terčem masivního hackerského útoku typu DDoS. Do projektu, který ruským uživatelům zobrazuje ukrajinskou vlajku a požadavek zastavit ruskou agresi proti Ukrajině, je zapojeno 16 580 webů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čeští programátoři Rusům ukazovali, co se opravdu děje na Ukrajině. Zaútočili na ně hackeři
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/cesti-programatori-rusum-ukazovali-co-se-opravdu-deje-na-ukrajine-zautocili-na-ne-hackeri-40389675
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref> Hackerská skupina Anonymous 26. února vyřadila weby šesti ruských státních institucí, včetně cenzurního úřadu [[Roskomnadzor]]. Na Twitteru zveřejnila video s ruskými televizními stanicemi vyhrávajícími [[Ukrajinská hymna|ukrajinskou hymnu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Soukup
| jméno = Jaroslav
| autor2 = Novinky
| titul = Hackeři pokračují v útocích proti Rusku, televizní stanice vyhrávaly ukrajinskou hymnu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/hackeri-pokracuji-v-utocich-proti-rusku-televizni-stanice-vyhravaly-ukrajinskou-hymnu-40388509
| datum vydání = 2022-02-27
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref>

Skupina [[Anonymous (skupina)|Anonymous]] mobilizovala pro válku s Putinovým režimem hackery po celém světě a 27. února vyslala následující vzkaz přímo Putinovi: ''„Pokud budete pokračovat v této cestě, ztratíte podporu ruských občanů, ostatní země světa s vámi odmítnou spolupracovat a budete čelit bezprecedentním kybernetickým útokům ze všech koutů světa. Členové Anonymous vyhlásili vašemu agresivnímu režimu kybernetickou válku a v posledních několika dnech vyřadili z''&nbsp;''provozu řadu vládních webových stránek. Několik vyřazených webových stránek je však pouze začátek. Brzy pocítíte hněv světových hackerů, z nichž mnozí pravděpodobně pocházejí z vaší země. Vaše tajemství již nemusí být v''&nbsp;''bezpečí a existuje možnost, že budou napadeny klíčové součásti vaší vládní infrastruktury. Nyní, s invazí na Ukrajinu, se začínají do popředí dostávat předchozí invaze do Gruzie a na Krym a ukazují jasnou strategii Ruska, jak znovu získat oblasti, které kdysi držel Sovětský svaz. Sovětský svaz před mnoha lety selhal a svět na brutalitu tohoto režimu nezapomněl. Lidé na celém světě se vám budou bránit na každém kroku. Tuto válku nemůžete vyhrát bez ohledu na to, jak mocní si myslíte, že jste.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Anonymous hack sees Ukraine national anthem played on Russian state's channels
| periodikum = MARCA
| url = https://www.marca.com/en/lifestyle/world-news/2022/02/27/621b73fa46163f6b328b45be.html
| datum vydání = 2022-02-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

[[Facebook]], [[YouTube]] a čínský [[TikTok]] zablokovaly 2. března vysílání proruských médií [[RT (televizní stanice)|RT]] a [[Sputnik (agentura)|Sputnik]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zítko
| jméno = Tomáš
| titul = Z Facebooku, YouTube a čínského TikToku zmizela proruská média RT a Sputnik. Sociální sítě začaly blokovat kremelskou propagandu
| periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
| url = https://hn.cz/c1-67039580-z-facebooku-youtube-a-cinskeho-tiktoku-zmizela-proruska-media-rt-a-sputnik-socialni-site-zacaly-blokovat-kremelskou-propagandu
| datum vydání = 2022-03-02
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref> [[Microsoft]] jako globální společnost uvedl, že má jen omezené možnosti jak sankcionovat Rusko. Aby zabránil šíření ruské propagandy, zablokoval na svých webových stránkách státem sponzorovaný obsah televizí RT (Russia Today) a Sputnik a zároveň odstranil zpravodajské aplikace RT z obchodu Microsoft Store. Bezpečnostní experti [[Microsoft]]u spolupracují s ukrajinskou vládou, aby jí pomohli odrážet kybernetické nájezdy hackerů, kterých během prvních tří dnů bojů přibylo o 196 %. Anglická softwarová společnost INSYDIUM, jejíž pluginy užívají i ruské banky, zablokovala hned po vpádu ruských vojsk bez varování všem ruským uživatelům licence na své aplikace, což způsobilo nefunkčnost některých směnárenských aplikací a nemožnost vybrat si peníze.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Windows Rusům nezablokuje. Za Ukrajinu ale Microsoft nachystal jinou odvetu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/software/clanek/windows-rusum-nezablokuje-za-ukrajinu-ale-microsoft-nachystal-jinou-odvetu-40388791
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Hackerské skupině NB65, která je k [[Anonymous (skupina)|Anonymous]] přidružená, se v noci na 2. března podařilo vyřadit z provozu počítačové systémy kontrolního centra ruské vesmírné agentury [[Roskosmos]]. Jejím prostřednictvím jsou řízeny i [[špionáž]]ní satelity, které jsou pro Moskvu při útoku na Ukrajinu klíčové. Ruská strana to nepotvrdila, ale hackeři na Twitteru zveřejnili snímky z administračního rozhraní serverů, které potvrzují, že jsou skutečně mimo provoz.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusům jsme vyřadili špionážní satelity, jedou naslepo, hlásí Anonymous
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/rusove-budou-utocit-naslepo-kvuli-anonymous-ztratili-kontrolu-nad-spionaznimi-satelity-40388888
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref> Útok nakonec potvrdil šéf agentury [[Dmitrij Rogozin]], který kybernetický nájezd odsoudil. Podle ruské státní agentury [[TASS]] navíc požaduje potrestání hackerů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Musí být potrestáni, zlobí se Rusové za hackerský útok na vesmírnou agenturu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/musi-byt-potrestani-zlobi-se-rusove-za-hackersky-utok-na-vesmirnou-agenturu-40388977
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref>

Ukrajinský zpravodajský web [[Ukrajinska pravda]] 2. března uvedl že ukrajinské Centrum obranných strategií získalo osobní údaje 120 000 ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Záznamy obsahují jména, adresy, čísla pasů, názvy jednotek a telefonní čísla. Web nyní tyto údaje volně sdílí na svých internetových stránkách, ale nebylo možné je ověřit.<ref>[https://www.theregister.com/2022/03/02/russian_soldier_leaks/ Details of '120,000 Russian soldiers' leaked by Ukrainian media, The Register, 2.3.2022]</ref>

Dne 4. března ohlásili hackeři [[Anonymous (skupina)|hnutí Anonymous]], že se jim už podařilo napadnout 2 500 webových stránek ruské a běloruské vlády, státních médií, bank, nemocnic, letišť, společností a proruských hackerských skupin, nejčastěji útoky typu DDoS. Na opačné straně stojí hackeři TheRedBanditsRU, kterým se podařilo proniknout do kamerového systému ukrajinských policistů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kybernetická válka: Anonymous napadli 2500 ruských a běloruských cílů
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/kyberneticka-valka-anonymous-napadli-2500-ruskych-a-beloruskych-cilu-40389280
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref>

Dne 5. března ohlásili hackeři [[Anonymous (skupina)|hnutí Anonymous]], že se jim podařilo napadnout stránky ruské [[Federální služba bezpečnosti|Federální bezpečnostní služby]]. Webové stránky FSB nejsou přístupné, místo toho se na nich zobrazuje chybové hlášení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Kyiv Independent
| periodikum = The Kyiv Independent
| url = https://kyivindependent.com/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Ministerstvo pro digitalizaci a média Ruské federace vydalo rozhodnutí, že země se 11. března odpojí od [[World Wide Web|světového internetu]]. Dosáhne tak téměř absolutní kontroly nad tím, jaké informace občané Ruska dostávají. Druhým cílem opatření je ubránit se dalším [[Kybernetický útok|kybernetickým útokům]], jaké provedli např. hackeři hnutí Anonymous. Tyto anonymní volně spolupracující skupiny mnoha hackerů po celém světě nemusí být nutně soukromé, ale mohou skrývat operace jiných hackerů, včetně státních ze zemí NATO, nebo dokonce Číny, Indie a Izraele. Skupina Anonymous byla schopná napadnout i ruské systémy navádějící rakety dlouhého doletu na cíl a soustředěné kybernetické útoky by mohly Rusko velmi citelně oslabit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Spurný
| jméno = Jaroslav
| titul = Putin se bojí hackerů a má proč
| periodikum = Týdeník Respekt
| url = https://www.respekt.cz/komentare/putin-se-boji-hackeru-a-ma-proc
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Dne 10. března zveřejnili hackeři z Anonymous více než 360&nbsp;000 utajovaných dokumentů (balík dat o velikosti 820&nbsp;GB),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Roskomnadzor – Distributed Denial of Secrets
| periodikum = ddosecrets.com
| url = https://ddosecrets.com/wiki/Roskomnadzor
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref> které získali proniknutím do databáze ruského cenzurního úřadu [[Roskomnadzor]]. Uniklá databáze obsahovala i čerstvé dokumenty, některé nesly razítko 5.&nbsp;března 2022. Dokumenty byly volně přístupné na internetu, očekáválo se, že jejich analýza potrvá minimálně několik dní či týdnů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Fišer
 | jméno1 = Miloslav
 | příjmení2 = Husák
 | jméno2 = Ondřej
 | titul = Anonymous hacknuli ruský úřad Roskomnadzor. Zveřejnili 360 tisíc utajovaných dokumentů
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-03-10
 | url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/anonymous-hacknuli-rusky-urad-roskomnadzor-zverejnili-360-tisic-utajovanych-dokumentu-40389974
 | datum_přístupu = 2022-03-10
 | spoluautoři = Novinky
}}</ref>

V neděli 13. března skupina Anonymous napadla německou pobočku ruské firmy [[Rosněfť]] ''Rosneft Deutschland'' a z laptopů zaměstnanců zcizila 20 TB dat. Zároveň na dálku vymazala obsah na 59 telefonech i dalších zařízeních. Předsedou dozorčí rady této firmy je [[Gerhard Schröder]], který je terčem kritiky pro blízké vztahy s Putinem i pro jeho postoj k invazi Ruska na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Globe24.cz
| titul = Hackeři zaútočili na německou součást ruského ropného koncernu Rosněfť
| periodikum = globe24.cz
| url = https://globe24.cz/svet/hackeri-zautocili-na-nemeckou-soucast-ruskeho-ropneho-koncernu-rosneft.b20a818b
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Hackerská skupina GhostSec, která je součástí hnutí Anonymous, získala přístup k několika stovkám ruských vládních i vojenských tiskáren. Začala na nich tisknout protiválečný vzkaz Rusům, který končí slovy: „Sláva Ukrajině! Bůh žehnej Ukrajincům a Rusům. Nechte ruskou vládu zažít, co Ukrajinci zažívají každým dnem.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hackerům se povedl husarský kousek. Napadli Putinovy tiskárny
| periodikum = SMARTmania.cz
| url = https://smartmania.cz/hackerum-se-povedl-husarsky-kousek-napadli-putinovy-tiskarny/
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>
<!-- 	
7. března kolem 4. hodiny ranní došlo k výpadku na polské železnici, který vyřadil 19 z celkem 33 řídicích center a způsobil problémy na 820 kilometrech železničních tratí. Pro podezření na hackerský útok svolal vládní zmocněnec pro kybernetickou bezpečnost Janusz Cieszyński tým pro kritické bezpečnostní incidenty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polská železnice kolabuje. Můžou za to hackeři
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/polska-zeleznice-kolabuje-muzou-za-to-hackeri-40390727
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Později mluvčí francouzského výrobce vlaků Alstom, který za systémy v Polsku zodpovídá, kybernetický útok vyloučil a přiznal že šlo o chybu v softwaru – problém s formátováním času, který se projevil i v Itálii a některých asijských zemích.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3456142-rizeni-polske-zeleznice-postihl-vypadek-vlaky-nabiraji-dlouha-zpozdeni-mohlo-jit-o Řízení polské železnice postihl výpadek, vlaky nabraly dlouhá zpoždění. O kyberútok nešlo, ČT, 17.3.2022]</ref>
 -->

Hackeři Anonymous napadli ruské [[Ministerstvo pro mimořádné situace Ruska|Ministerstvo pro mimořádné situace]]. To na svých webových stránkách v noci na 17. března v ruštině zobrazovalo návštěvníkům informace, že na Ukrajině zuří ničivá válka, při které umírají vojáci na obou stranách a informace o tom, že ruská média jsou pod přísným dohledem ruského cenzurního úřadu [[Roskomnadzor]], a proto nemohou o ruské agresi na Ukrajině informovat objektivně.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/ruske-ministerstvo-hlasalo-pravdu-o-valce-na-ukrajine-diky-hackerum-40390741 Richard Novák, Ruské ministerstvo hlásalo pravdu o válce na Ukrajině. Díky hackerům, Novinky.cz, 17.3.2022]</ref> Podle agentury [[TASS]] si ruské ministerstvo pro digitální rozvoj stěžuje, že Rusko čelí bezprecedentním kybernetickým útokům. Napadeny už byly webové stránky Kremlu, dopravce Aeroflot či banky Sberbank.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/celime-bezprecedentnim-kybernetickym-utokum-priznalo-rusko-40390703 Hubert Jánský, Kreml, Sberbank, Aeroflot. Čelíme bezprecedentním kybernetickým útokům, přiznalo Rusko, Novinky.cz, 17.3.2022]</ref>

Hackeři skupiny [[squad303]], která se hlásí k hnutí Anonymous, zřídili speciální webovou stránku [[1920.in]], prostřednictvím které může kterýkoli běžný uživatel internetu Rusům rozesílat zprávy. Díky tomu, že o projektu informovala přední světová zpravodajská média, bylo tak odesláno k 17. březnu už 30 milionů zpráv. Ve zprávě rozesílané na čísla mobilních telefonů stojí: „Vaše média jsou cenzurována, Kreml vám lže. Zjistěte pravdu o Ukrajině. Je čas svrhnout diktátora Putina!“<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/za-tri-dny-10-milionu-zprav-hackeri-bombarduji-rusy-zpravami-o-deni-na-ukrajine-40390770 Lenka Zoulová, Za tři dny 10 milionů zpráv. Hackeři bombardují Rusy zprávami o dění na Ukrajině, Novinky.cz, 17.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous 20. března napadli stránky ruské státní korporace pro atomovou energii [[Rosatom]], poslali pozdrav Putinovi a zveřejnili gigabajty dat. Hackeři se také nabourali do populární ruské sociální sítě [[VK (sociální síť)|Vkontakte]] a jejím uživatelům poslali zprávu, ve které se uvádí, že Rusko napadlo Ukrajinu a 25 dní ostřeluje naše města. Zpráva uvádí počet mrtvých Ukrajinců i ztráty útočníků. Autoři zprávy vyzývají Rusy, aby vyšli na náměstí svých měst a požadovali zastavení války a Putinovo odstoupení. Zároveň byli uživatelé upozorněni, že sociální síť byla napadena hackery a veškerá data a korespondence byly předány příslušným orgánům. Ti, kteří mají na svých profilových fotografiích symbol „Z“, mohou být považováni za zločince a zařazeni na seznam mezinárodně hledaných osob. V budoucnu mohou být zadrženi v kterékoli zemi na světě.<ref>[https://globalhappenings.com/technology/130002.html HACKERS HACKED VKONTAKTE AND SENT THE RUSSIANS THE TRUTH ABOUT THE WAR, Global Happenings, 20.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous dali 21. března lhůtu 48 hodin všem západním firmám, které dosud nepřerušily své aktivity v Rusku a varovali, že musí Rusko opustit, jinak se stanou terčem hackerů. Na fotografii, kterou zveřejnili Anonymous, jsou loga 41 společností, včetně [[Burger King]], [[Cargill]], [[Nestlé]] a dalších, které podle nich financují ruskou armádu a nesou vinu za utrpení Ukrajinců.<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/03/21/684412/ Hackers Anonymous threatened companies that remain in Russia: gave 48 hours to exit, Економічна правда, 21.3.2022]</ref> Hned následujícího dne hackeři z KelvinSecurity Group, kteří se hlásí k Anonymous, hrozbu podpořili zveřejněním 10 GB dat zahrnujících e-maily, hesla, obchodní partnery, atd. firmy [[Nestlé]].<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/03/22/684490/ Dana Gordiychuk, The countdown is over: Anonymous "drained" Nestle's database, Економічна правда, 22.3.2022]</ref> 23. března na hrozbu reagovala firma [[Bridgestone]] a oznámila ukončení svých aktivit v Rusku.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/anonymous-vyhrozovali-ze-je-znici-prvni-firma-se-radeji-stahuje-z-ruska-40391418 Miloslav Fišer, Hubert Jánský, Anonymous vyhrožovali, že je zničí. První firma se raději stahuje z Ruska, Novinky.cz, 23.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous oznámili 22. března, že získali přístup k aktivům Ruska po celém světě ve výši více než 17 miliard amerických dolarů.<ref>[https://www.fonetech.cz/anonymous-pritvrdili-hackeri-svlekli-rusko-do-naha/ Tomáš Richter, Anonymous přitvrdili. Nejnovějším útokem svlékli Rusko do naha, Fonetech, 22.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous oznámili 23. března, že pronikli na web ruské Federální služby pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor), provedli tzv. defacement a umístili tam ukrajinskou vlajku a vzkaz ruskému prezidentovi – Killer Putin, Fuck Putin!<ref>[https://www.fonetech.cz/hackeri-z-anonymous-ovladli-dalsi-rusky-web-vyvesili-na-nem-ukrajinskou-vlajku-a-putinovi-vzkazali-at-si-trhne-nohou/ Mirek Kočí, Hackeři z Anonymous ovládli další ruský web. Vyvěsili na něm ukrajinskou vlajku a Putinovi vzkázali, ať si trhne nohou, Fonetech, 23.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous oznámili 24. března, že se jim podařilo získat data [[Centrální banka Ruské federace|Ruské centrální banky]] a mají v úmyslu zveřejnit několik desítek tisíc interních dokumentů, včetně tajných dohod.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/ukradli-jsme-data-ruske-centralni-banky-chlubi-se-hackeri-40391496 Richard Novák, Ukradli jsme data ruské centrální banky, chlubí se hackeři, Novinky.cz, 24.3.2022]</ref> Zároveň zahájili útoky na západní firmy, které odmítají ukončit svou činnost v Rusku, a napadením prostřednictvím [[Denial of service|DDoS]] vyřadili tři ruské weby – největšího světového prodejce sportovního zboží [[Decathlon]], francouzského prodejce pro domácí kutily a zahradnictví [[Leroy Merlin]] a francouzské nadnárodní maloobchodní skupiny [[Auchan]].<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/anonymous-sestrelili-decathlon-utoky-pokracuji-i-na-dalsi-ruske-cile-40391503 Hubert Jánský, Anonymous sestřelili Decathlon, útoky pokračují i na další ruské cíle, Novinky.cz, 24.3.2022]</ref> Přitom opakovali svou výzvu západním firmám, které ještě v Rusku působí, aby tam okamžitě ukončily činnost. Zveřejnili seznam dalších potenciálních cílů, mezi kterými jsou firmy Lenovo, MSI, Acer, Asus, Deutsche Telekom, Knauf, Geberit, Metro, Emirates či Raiffeisenbank.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/lenovo-t-mobile-ci-raiffeisenbank-hackeri-zverejnili-seznam-cilu-ktere-chteji-znicit-40391491 Miloslav Fišer, Lenka Zoulová, Lenovo, Deutsche Telekom či Raiffeisenbank. Hackeři zveřejnili seznam cílů, které chtějí zničit, Novinky.cz, 24.3.2022]</ref> Na varování [[Anonymous (skupina)|hnutí Anonymous]] reagovala americká softwarová společnost Teradata a také švýcarská firma Geberit a ukončila v Rusku podnikání.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/anonymous-vyhnali-z-ruska-dalsi-spolecnost-40391825 Miloslav Fišer, Barbora Růžičková, Anonymous vyhnali z Ruska další společnost, Novinky.cz, 27.3.2022]</ref>

26. března napadli hackeři IT infrastrukturu ruských leteckých úřadů. [[Ruský úřad pro civilní letectví]] ''Rosaviatsia'' přišel o přibližně 65 terabajtů dat. Podle Rosaviatsia se ztratily všechny dokumenty, pošta, soubory na serverech, registr letadel a leteckého personálu, byl odstraněn systém veřejných služeb. Ztratily se všechny příchozí a odchozí dopisy za období 1,5 roku.<ref>[https://www.unian.ua/russianworld/hakeri-znishchili-dani-rosaviaciji-za-pivtora-roku-ta-poklali-merezhu-dzherelo-novini-rosiji-11763286.html Violetta Orlova, Hackers destroyed Rosaviatsia data in a year and a half and "put" the source network, Unian, 28.3.2022]</ref>

Hackeři Anonymous zveřejnili 4. dubna nový seznam společností, které obcházejí sankce a nadále podnikají v Rusku. Oznámili, že po masakru civilistů v [[Buča|Buče]] budou tyto firmy terčem kybernetických útoků v rámci kampaně #OpRussia. Na seznamu jsou společnosti jako Lenovo, Acer, Asus, Atos, Check Point, Emirates Airlines, Huawei, Kery Group, Metro AG, MSI, Raiffeisen Bank, Ritter Sport, Turkish Airlines, Tencent či Xiaomi.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/krvave-obchody-v-rusku-pokracuji-hackeri-chteji-znicit-technologicke-giganty-i-aerolinky-40392723 Richard Novák, Krvavé obchody v Rusku pokračují. Hackeři chtějí zničit technologické giganty i aerolinky, Novinky.cz, 4.4.2022]</ref>

Hackerům ze skupiny Black Rabbit, která se hlásí k Anonymous, se podařilo proniknout do počítačových systémů, které řídí bezpečnostní kamery v sídle ruského prezidenta a zveřejnili minutové video, které zachycuje Kreml i s jeho pracovníky z různých místností.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/hackeri-ovladli-kamery-v-kremlu-zverejnili-video-z-ostre-strezene-pevnosti-40393037 Miloslav Fišer, Richard Novák, Hackeři ovládli kamery v Kremlu. Zveřejnili video z ostře střežené pevnosti, Novinky.cz, 6.4.2022]</ref>

Hackeři Anonymous zveřejnili 8. dubna 437 500 firemních e-mailů, které se jim podařilo stáhnout z napadených serverů ruské ropné a plynárenské společnosti Aerogas, těžební společnosti Forest a petrohradského obchodního centra Petrovsky Fort. U Aerogasu jde o balík 145 GB dat a zhruba 100 tisíc e-mailů.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/nejvetsi-kyberneticky-utok-za-24-hodin-hackeri-ukradli-rusum-437-500-e-mailu-40393218 Miloslav Fišer, Richard Novák, Největší kybernetický útok za 24 hodin. Hackeři ukradli Rusům 437 500 e-mailů, Novinky.cz, 8.4.2022]</ref>

=== Útoky na Čínu ===
Hackeři z [[Anonymous (skupina)|hnutí Anonymous]] napadli počítačové systémy čínské investiční banky UBS Securities. Čínu považují za legitimní cíl kvůli jejímu liknavému postoji k ruské invazi na Ukrajinu. Do kybernetické války se už v březnu zapojili phishingovými útoky členové čínské hackerské skupiny Mustang Panda, kteří napadají služby pro uprchlíky a migranty z Ukrajiny v evropských zemích.<ref>[https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/nejen-ukrajina-a-rusko-hackeri-zatahli-do-kybervalky-uz-i-cinu-40393455 Miloslav Fišer, Lenka Zoulová, Nejen Ukrajina a Rusko. Hackeři zatáhli do kyberválky už i Čínu, Novinky.cz, 10.4.2022]</ref>

== Dezinformace šířené Ukrajinou ==
Jedním z aspektu [[Ukrajinská propaganda|ukrajinské propagandy]] je potřeba vyvolat emocionální odezvu ukrajinské i světové veřejnosti pomocí extravagantních a dramatických válečných příběhů, jako jsou například příběhy o [[Kyjevský přízrak|Kyjevském přízraku]], o ukrajinském důchodci, který údajně obyčejnou puškou sestřelil ruský [[stíhací bombardér]] [[Suchoj Su-34]], nebo o ukrajinské babičce, která údajně otrávila osm ruských vojáků palačinkami.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Prima
| jméno = F. T. V.
| titul = VIDEO: Životní trefa. Ukrajinský důchodce sestřelil puškou moderní ruskou stíhačku, dostal medaili
| periodikum = CNN Prima NEWS
| url = https://cnn.iprima.cz/neuveritelna-trefa-ukrajinsky-duchodce-sestrelil-puskou-ruskou-stihacku-dostal-medaili-185454
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-07
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Prima
| jméno = F. T. V.
| titul = VIDEO: Životní trefa. Ukrajinský důchodce sestřelil puškou moderní ruskou stíhačku, dostal medaili
| periodikum = CNN Prima NEWS
| url = https://cnn.iprima.cz/neuveritelna-trefa-ukrajinsky-duchodce-sestrelil-puskou-ruskou-stihacku-dostal-medaili-185454
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-07
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Prima
| jméno = F. T. V.
| titul = Ukrajinská babička otrávila jídlem osm Rusů. Jeli domů v zinkových rakvích, tvrdí voják
| periodikum = CNN Prima NEWS
| url = https://cnn.iprima.cz/nova-chlebickova-afera-ukrajinska-babicka-mela-pohostit-a-otravit-osm-ruskych-vojaku-87948
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-07
}}</ref>

== Dezinformace šířené Ruskem ==
Putinovo zdůvodnění invaze, že se Rusko „speciální vojenskou operací“ brání před napadením „nacistickou“ Ukrajinou a snaží se chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východní Ukrajině,<ref name="declaration of war"/> je považováno za propagandu a dezinformace, které byly určené především pro domácí ruské publikum. Ve svém projevu oznamujícím invazi Putin také nepravdivě tvrdil, že [[Severoatlantická aliance|NATO]] na Ukrajině vybudovalo vojenskou infrastrukturu a ohrožovalo Rusko.<ref>{{cite news
|title=Fact check: Russia's disinformation campaign targets NATO |url=https://www.dw.com/en/fact-check-russias-disinformation-campaign-targets-nato/a-64675398
|publisher=[[Deutsche Welle]]
|date=13 February 2023
}}</ref> Podle pozdějšího tvrzení „Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.“ Ministr zahraničí Lavrov to interpretoval slovy: „na Ukrajinu jsme nezaútočili. Vznikla tam situace, která přímo ohrožuje bezpečnost Ruské federace.“ Podobně Putin zamlžoval fakta už při anexi Krymu roku 2014 a teprve později přiznal, že na Krym poslal armádu „pod záminkou ochrany vojenských objektů“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Válka na Ukrajině {{!}} Věřit lháři Lavrovovi aneb Kreml hraje vabank, o žádnou dohodu nestojí
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz//clanek/valka-na-ukrajine/112150/verit-lhari-lavrovovi-aneb-kreml-hraje-vabank-o-zadnou-dohodu-nestoji.html
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref> [[Jevgenij Prigožin]] naopak v&nbsp;červnu 2023 prohlásil, že „''údajná genocida ruských obyvatel v Donbasu a Luhansku je mýtem''“, „''Ukrajina osm let nebombardovala Doněck, pouze ruské pozice. Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko s vojáky NATO, ruské ministerstvo obrany klame veřejnost i prezidenta. Donbas byl od roku 2014 plundrován Rusy a válka v roce 2022 začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti inzerovány.''“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kaizr
| jméno = Patrik
| titul = VIDEO: Rusové útočí na mé muže, zuří Prigožin. Vzpoura, tvrdí Kreml a poslal na něj tajnou službu
| periodikum = CNN Prima News
| url = https://cnn.iprima.cz/donbas-byl-od-roku-2014-plundrovan-rusy-sokoval-prigozin-armadu-obvinil-ze-lzi-366313
| datum vydání = 2023-06-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-06-26
}}</ref>

[[Soubor:Vladimir Putin and Konstantin Ernst 24 March 2014.jpeg|náhled|Putin a Konstantin Ernst, šéf státem kontrolované televizní stanice [[První kanál (Rusko)|První kanál]]. Asi 85 % Rusů získává většinu informací z ruských státních médií, které šíří propagandu a dezinformace.<ref name="Time-Stengel">{{cite magazine |last1=Stengel |first1=Richard |title=Putin May Be Winning the Information War Outside of the U.S. and Europe |url=https://time.com/6179221/putin-information-war-column/ |magazine=[[Time (magazine)|TIME]] |date=20. 5. 2022}}</ref> ]]

Putin tvrdil, že během [[Válka na Donbase|války na Donbase]] se Ukrajina od roku 2014 dopouštěla [[genocida|genocidy]] na ruskojazyčném obyvatelstvu [[Donbas]]u, a ruská invaze na Ukrajinu měla za cíl tuto genocidu zastavit.<ref>{{cite news |last=Hinton |first=Alexander |date=25 February 2022 |title=Putin's claims that Ukraine is committing genocide are baseless, but not unprecedented |work=[[The Conversation (website)|The Conversation]] |url=https://theconversation.com/putins-claims-that-ukraine-is-committing-genocide-are-baseless-but-not-unprecedented-177511 |url-status=live |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220226/https://theconversation.com/putins-claims-that-ukraine-is-committing-genocide-are-baseless-but-not-unprecedented-177511 |archive-date=26 February 2022}}{{cbignore}}</ref> Kremelská propaganda, která byla namířená především na domácí ruskou veřejnost, ale měla vliv i mimo hranice Ruska, hovořila o osmi letech genocidy ruskojazyčných obyvatel Donbasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Osm krvavých let. Ruský příběh o ukrajinské genocidě žije dodnes
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | datum_vydání = 19. března 2022
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-osm-krvavych-let-rusky-pribeh-o-ukrajinske-genocide-zije-dodnes-192748
}}</ref> Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo během války na Donbase 6,500 ozbrojených proruských separatistů, 4,400 ukrajinských vojáků a 3,404 civilistů na obou stranách frontové linie. Naprostá většina civilistů zahynula během prvního roku bojů.<ref name="OHCHR">{{cite web |url= https://ukraine.un.org/sites/default/files/2022-02/Conflict-related%20civilian%20casualties%20as%20of%2031%20December%202021%20%28rev%2027%20January%202022%29%20corr%20EN_0.pdf |title= Conflict-related civilian casualties in Ukraine |page=3|work= [[Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights|OHCHR]] |date= 27 January 2022 |access-date= 27 January 2022}}</ref> V roce 2019 zahynulo na Donbase v důsledku války 27 civilistů, v roce 2020 došlo k 26 úmrtím a v roce 2021 k 25 úmrtím, z čehož více než polovina byla v důsledku exploze min a nevybuchlé munice.<ref name="OHCHR"/>

Putinova slova o snaze „ochránit“ ruskojazyčné obyvatele na Ukrajině byla v přímém rozporu se skutečností, že ruská armáda během invaze bombardovala a ničila převážně ruskojazyčná města na východě Ukrajiny jako [[Charkov]], [[Oděsa|Oděsu]] nebo [[Mariupol]], ve kterých většinu obyvatel tvořili etničtí [[Rusové]] nebo ruskojazyční [[Ukrajinci]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Putin tvrdí, že osvobozuje Rusy. Ale vraždí je stejně jako Ukrajince
 | periodikum = Deník.cz
 | datum_vydání = 3. března 2022
 | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/putin-ukrajina-rusko-valka-20230302.html
}}</ref>

Tvrzení o boji proti "nacistům" a "banderovcům" na Ukrajině je pokusem Kremlu zvýšit podporu pro válku mezi ruskými občany. Kremelská propaganda začala válku na Ukrajině označovat za pokračování "[[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]" Sovětského svazu proti [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]],<ref>{{cite web |last1=Garner |first1=Ian |title=Russia and Ukraine Are Fighting for the Legacy of World War II |url=https://foreignpolicy.com/2022/03/26/russia-ukraine-war-soviet-legacy/ |website=[[Foreign Policy]] |date=26 March 2022|access-date=16 October 2023}}</ref><ref>{{cite news |title=The 'Death Cult' Keeping Russia in Ukraine |url=https://www.thebulwark.com/the-death-cult-keeping-russia-in-ukraine/ |work=[[The Bulwark (website)|The Bulwark]] |date=1 June 2022|access-date=16 October 2023}}</ref> protože rétorika 'boje proti fašismu' hluboce rezonuje v Rusku, které utrpělo v boji proti nacistickému Německu [[Oběti druhé světové války|obrovské ztráty]] na lidských životech.<ref>{{Cite news |last=Berger |first=Miriam |date=2022-02-25 |title=Putin says he will 'denazify' Ukraine. Here's the history behind that claim. |language=en |newspaper=Washington Post |url=https://www.washingtonpost.com/world/2022/02/24/putin-denazify-ukraine/ |url-status=live |url-access=subscription |access-date=2022-03-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220303000147/https://www.washingtonpost.com/world/2022/02/24/putin-denazify-ukraine/ |archive-date=2022-03-03}}</ref><ref>{{cite news |title='It's a reference to the USSR — to its return' Why is the Kremlin incorporating Soviet symbols into its war propaganda? |url=https://meduza.io/en/feature/2022/05/05/it-s-a-reference-to-the-ussr-to-its-return |work=[[Meduza]] |date=5 May 2022 |language=en |archive-date=5 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220505190445/https://meduza.io/en/feature/2022/05/05/it-s-a-reference-to-the-ussr-to-its-return |url-status=live }}</ref> Jako mnoho dalších zemí měla i Ukrajina okrajová [[Krajní pravice|krajně pravicová]] hnutí, jako [[Pravý sektor]] nebo [[Svoboda (politická strana)|Svobodu]], ale analytici se obecně shodují, že ruská propaganda krajně pravicový vliv na Ukrajině silně zveličovala a v ukrajinské vládě, armádě ani mezi voliči neexistuje široká podpora pro krajně pravicové ideologie.<ref>{{cite news |last=Berger |first=Miriam |date=24 February 2022 |url=https://www.washingtonpost.com/world/2022/02/24/putin-denazify-ukraine/ |url-status=live |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220227/https://www.washingtonpost.com/world/2022/02/24/putin-denazify-ukraine/ |archive-date=27 February 2022 |title=Russian President Valdimir Putin says he will 'denazify' Ukraine. Here's the history behind that claim. |newspaper=The Washington Post |access-date=16 October 2023}}</ref><ref>{{cite news |last=Abbruzzese |first=Jason |date=24 February 2022 |title=Putin says he is fighting a resurgence of Nazism. That's not true |publisher=[[NBC News]] |url=https://www.nbcnews.com/politics/politics-news/live-blog/russia-ukraine-conflict-live-updates-n1289655/ncrd1289673 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220224112830/https://www.nbcnews.com/politics/politics-news/live-blog/russia-ukraine-conflict-live-updates-n1289655/ncrd1289673 |archive-date=24 February 2022}}</ref> V ukrajinských parlamentních volbách v roce 2019 získala koalice krajně pravicových stran včetně Pravého sektoru pouze 2 % hlasů a nezískala žádný mandát.<!--For the election results, see <ref>[https://www.ukrinform.net/rubric-elections/2748306-cec-counts-100-percent-of-vote-in-ukraines-parliamentary-elections.html CEC counts 100 percent of vote in Ukraine's parliamentary elections], [[Ukrinform]] (26 July 2019)<br/>{{in lang|ru}} [https://www.pravda.com.ua/rus/articles/2019/07/21/7221526/ Results of the extraordinary elections of the People's Deputies of Ukraine 2019], [[Ukrainska Pravda]] (21 July 2019)</ref>--><ref>{{cite news |last1=Arredondas |first1=Margarita |title=Azov Battalion key to Russian propaganda justifying invasion of Ukraine |url=https://atalayar.com/en/content/azov-battalion-key-russian-propaganda-justifying-invasion-ukraine |work=Atalayar |date=5 April 2022}}</ref> Ukrajinský dobrovolnický [[Pluk Azov]], který měl krajně pravicový původ, byl středem pozornosti kremelské propagandy. V době invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla ale brigáda do značné míry depolitizovaná.<ref>{{cite news |title=Azov Regiment takes centre stage in Ukraine propaganda war |url=https://www.france24.com/en/live-news/20220325-azov-regiment-takes-centre-stage-in-ukraine-propaganda-war |work=France 24 |date=25 March 2022}}</ref><ref name="propaganda-myth">{{cite news |last1=Ritzmann |first1=Alexander |title=The myth far-right zealots run Ukraine is Russian propaganda |url=https://www.euronews.com/2022/04/12/the-myth-far-right-zealots-run-ukraine-is-russian-propaganda-view |work=Euronews |date=12 April 2022}}</ref>

V polovině března 2022 se na sociálních sítích a také na webu ukrajinské televize objevilo falešné video, v němž prezident Zelenskyj vyzýval své vojáky ke složení zbraní. Jednalo se o [[deepfake]], softwarově upravené záběry. Facebook i Twitter vydaly prohlášení, že tato videa odstraňují.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zelenského výzva ke složení zbraní byl deepfake. ‚Rusové chtějí zpochybnit úplně vše,‘ míní Koubský
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/deep-fake-zelenskyj-slozte-zbrane-dezinformace-ruska-propaganda_2203182232_vtk
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-18
}}</ref>

Dne 6. dubna 2022 prohlásil mluvčí [[Ministerstvo obrany Ruska|ruského ministerstva obrany]] Igor Konašenkov, že ukrajinská rozvědka SBU připravuje provokaci v chemickém závodě Pervomajskyj u Charkova, kde se chystá odpálit zásobník se 120 tunami chloru a obvinit pak ruskou armádu ze způsobení chemické katastrofy. Chemická továrna na uvedeném místě však už několik let nefunguje a většina budov byla zbourána. Na internetu jsou dohledatelné záběry z roku 2013 zachycující výbuch jedné z budov.<ref>[https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/moskva-odhalila-ukrajinskou-provokaci-v-chemicce-ma-to-chybku-tovarna-neexistuje-40393373 Daniel Drake, Moskva odhalila ukrajinskou provokaci v chemičce. Má to chybku. Továrna neexistuje, Novinky.cz, 8.4.2022]</ref>

=== Blokování dezinformačních webů v Česku ===
{{Podrobně|Dezinformační web}}
Po invazi Ruska na Ukrajinu požádala dne 25.&nbsp;února&nbsp;2022 [[vláda Petra Fialy]] a [[Vojenské zpravodajství]] (žádalo o zablokování 22 webů) sdružení [[CZ.NIC]] o blokování dezinformačních webů, které šířily v Česku ruskou propagandu obhajující invazi.<ref name=":17">{{Citace periodika
| příjmení = Saitzová
| jméno = Hana
| titul = K soukromoprávním hlediskům blokace dezinformačních webů (studie)
| periodikum = Advokátní deník
| datum vydání = 2022-09-23
| jazyk = cs
| url = https://advokatnidenik.cz/2022/09/23/k-soukromopravnim-hlediskum-blokace-dezinformacnich-webu-studie/
| datum přístupu = 2023-02-03
}}</ref> Oprávněnost blokování potvrdil v únoru&nbsp;2023 Nejvyšší správní soud.<ref name=":22">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Horák
| jméno = Jan
| titul = Neexistuje žádné právo na přístup k dezinformačním webům, řekl Nejvyšší správní soud
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nss-dezinformace/r~1e3fb580a2f311edb1f50cc47ab5f122/
| datum vydání = 2023-02-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-03
}}</ref>

Městský soud v Praze se 29. února 2024 usnesl, že zablokování webu provozovaného společností AC24 s.r.o. v únoru roku 2022, který byl vládou označen za jeden z tzv. dezinformačních webů, bylo nezákonné. Blokace webů porušila nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o svobodném přístupu k internetu. Dle tohoto nařízení může poskytovatel připojení web zablokovat pouze ve stanovených případech, například když obsah serveru porušuje zákony daného státu nebo když hrozí zahlcení serveru. Obsah daného webu žádné zákony neporušoval, jelikož český právní řád s tzv. dezinformacemi vůbec neoperuje. Poskytovatel připojení neměl zablokovat web na základě výzvy vlády ČR a Národního centra kybernetických operací (NCKO). Tato výzva byla dle rozhodnutí soudu pouhou politickou proklamací bez právní odpovědnosti. Odpovědnost za škody vzniklé společnost AC24 s.r.o. tak nese poskytovatel internetového připojení T-Mobile. Podle advokátky Denisy Sudolské, která zastupovala poškozenou firmu, se jedná o přelomový rozsudek, neboť do té doby nenesl za zablokování webu nikdo odpovědnost. Společnost T-Mobile se odkazovala na výzvu vlády a NCKO, tyto orgány však nenesly právní odpovědnost, jelikož se jednalo pouze o výzvu a konečné rozhodnutí udělala společnost T-Mobile. Dle advokátky se zablokování webů se podobalo cenzuře s cílem omezit přístup k danému webu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kvůli Rusku vyzvala vláda k vypnutí dezinformací. Ilegální, řekl poprvé soud - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-kvuli-rusku-vyzvala-vlada-k-vypnuti-dezinformaci-ilegalni-rekl-poprve-soud-247406
| datum vydání = 2024-03-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Městský soud v Praze konstatoval nezákonnost blokace webů ze strany operátorů {{!}} AK Sudolská {{!}} Advokátní kancelář {{!}} JUDr. Denisa Sudolská - Italská 1219/2, Praha 2
| periodikum = www.aksudolska.cz
| url = https://www.aksudolska.cz/zajimavosti-z-prava/mestsky-soud-v-praze-konstatoval-nezakonnost-blokace-webu-ze-strany-operatoru/
| datum přístupu = 2024-11-02
}}</ref>

=== Mandát OSN ===
Rusko při zdůvodňování invaze tvrdí, že USA vedly v minulosti také krvavé války bez mandátu OSN, případně že „Počet obětí zločinné politiky USA je srovnatelný s počtem obětí Hitlerova režimu.“<ref name=":16">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petráček
| jméno = Zbyněk
| titul = Lekne se i Brazílie? Proč Moskva přesvědčuje svět o bizarnostech
| periodikum = Lidovky.cz
| odkaz na periodikum = Lidové noviny
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.lidovky.cz/nazory/lekne-se-i-brazilie-proc-moskva-presvedcuje-svet-o-bizarnostech.A220707_155526_ln_nazory_rkj
| datum vydání = 2022-07-08
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-07-08
}}</ref> Rusko připomíná vojenské akce Západu proti [[Válka v Zálivu|anexi Kuvajtu]] (1990), [[Operace Spojenecká síla|vojenská akce proti Bělehradu]] (1999) či [[Válka v Iráku|vůči Bagdádu]] (2003), které také nezískaly mandát OSN. Na rozdíl od ruské invaze na Ukrajinu, však Západ o mandát OSN usiloval a předkládal důkazy v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]], zatímco podobný postup Rusko v OSN vůči Ukrajině neuplatnilo, nedoložilo údajnou genocidu etnických Rusů na Ukrajině, nepožádalo o mandát Radu bezpečnosti OSN ani nepředložilo tyto věci v plénu OSN.<ref name=":16" />

=== Biologické zbraně ===
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja během zasedání Rady bezpečnost 11. března 2022 v sídle OSN obvinil Ukrajinu z vývoje biologických zbraní. Na této konspirační teorii je pravdivý pouze fakt, že Ukrajina má síť biologických laboratoří, které se zabývají výzkumem patogenů, a tyto laboratoře dostávají finanční prostředky a podporu výzkumu také od USA. Laboratoře však vlastní a provozuje Ukrajina a jejich práce není tajná. Je součástí iniciativy nazvané Program snižování biologických hrozeb, jejímž cílem je snížit pravděpodobnost vypuknutí smrtelných epidemií, ať už přírodních, nebo způsobených člověkem. [[Světová zdravotnická organizace]] už požádala Ukrajinu, aby zničila všechny vzorky, které by v případě úmyslného nebo náhodného uvolnění mohly představovat hrozbu.

Ve Spojených státech tuto ruskou dezinformaci začala šířit krajní pravice spojená s bývalým prezidentem [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]], jako skupina “Patriot Voices”, [[Tucker Carlson]] z [[Fox News]] nebo [[Donald Trump Jr.]] Mnohé z účtů, které toto tvrzení zveřejnily, se odvolávají na ruské propagandistické zdroje. Když představitelé Kremlu ve čtvrtek 10. března 2022 zopakovali konspirační teorii, že USA vyvíjejí biologické zbraně zaměřené na konkrétní etnika, trvalo jen několik minut, než se jejich citace objevily na amerických sociálních sítích. Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová během výpovědi před senátním výborem pro zpravodajské služby potvrdila, že tato vlivová kampaň je zcela v souladu s dlouhodobými snahami Ruska obviňovat Spojené státy ze sponzorování práce s biologickými zbraněmi a je určena především domácímu publiku. Tuto konspirační teorii převzala i čínská státní média a následně ji ještě posílilo čínské ministerstvo zahraničí, které zopakovalo tvrzení Ruska a vyzvalo k vyšetřování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russia's bioweapon conspiracy theory finds support in US
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-covid-science-health-donald-trump-0f535c2e136cacab85cfd269dc3124f2
| datum vydání = 2022-03-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

== Vojenské neúspěchy ruské armády ==
{{Cedule
 | typ = content
 | obrázek = Crystal Clear app clock-orange+!.svg
 | nadpis = Tato část článku potřebuje aktualizovat.
 | text = Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na [[Diskuse:Ruská invaze na Ukrajinu|diskusní stránku]], zda tam nejsou náměty k doplnění. 
 | poznámka = }}

=== Selhání úvodní fáze invaze ===
Vojenští analytici hodnotí neúspěšný pokus obsadit [[Kyjev]] jako zásadní porážku ruské armády. Na letišti v [[Hostomel]]u Rusové plánovali zřídit základnu, na niž by mohli přivážet další vojáky a lehkou obrněnou techniku na dostřel od centra hlavního města. Do akce byly nasazeny elitní ruské výsadkové jednotky, ale ukrajinská armáda některé vrtulníky sestřelila ještě ve vzduchu a zbytek výsadku zlikvidovala dělostřeleckou palbou a ručními zbraněmi. Snaha o ovládnutí vojenské letecké základny ve [[Vasylkiv]]u jižně od [[Kyjev]]a rovněž narazila na tvrdý odpor a ukrajinská obrana údajně sestřelila několik ruských těžkých dopravních letadel [[Iljušin Il-76|Il-76]] s výsadkáři. Další transportní letouny musely změnit směr letu a vrátit se na základny v Bělorusku. Přestože se Rusům nakonec podařilo ovládnout letiště Hostomel, tvrdý odpor Ukrajinců v oblasti hlavního města si vynutil přehodnocení plánu invaze.<ref>[https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-battle-for-kyiv-dc559574ce9f6683668fa221af2d5340 Robert Burns, Russia´s failure to take down Kyiv was a defeat for the ages, AP News, 6.4.2022]</ref>

Průběh počátku ruské invaze u Kyjeva a neúspěšný pokus o obsazení letiště Hostomel rekapituluje animované video.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/animace-apokalypsa-u-kyjeva-jak-ukrajinci-v-noci-prelstili-r/r~d6914aeeb5b511ec8b18ac1f6b220ee8/ Animace: Apokalypsa u Kyjeva. Jak Ukrajinci v noci přelstili Rusy a zvrátili invazi, Aktuálně.cz, 7.4.2022]</ref>

=== Širší důvody vojenských neúspěchů ===
[[Soubor:Vostok-2018 military manoeuvres (2018-09-13) 53.jpg|náhled|Putin, [[Sergej Šojgu]] a [[Valerij Gerasimov]] s představiteli Číny a Mongolska během vojenského cvičení [[Východ 2018]]]]
[[Soubor:Stamp of Ukraine s1989.jpg|náhled|Ukrajinská poštovní známka paroduje krádeže Ruské vojenské techniky]]
Ruský prezident Putin před útokem na Ukrajinu zřejmě přeceňoval sílu ruských ozbrojených sil a věřil v rychlé vítězství.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin: Ruskí vojaci môžu byť do dvoch dní vo Varšave či Rige
| periodikum = www.info.sk
| url = https://www.info.sk/sprava/46187/putin-ruski-vojaci-mozu-byt-do-dvoch-dni-vo-varsave-ci-rige/
| datum vydání = 2014-09-18
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin soll Europa massiv gedroht haben
| periodikum = www.sueddeutsche.de
| url = https://www.sueddeutsche.de/politik/berichte-des-ukrainischen-praesidenten-putin-soll-europa-massiv-gedroht-haben-1.2134168
| datum vydání = 2014-09-18
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref> Ruské plány na počátku vojenské operace předpokládaly rychlý postup ruských vojsk a ovládnutí Ukrajiny během několika dní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajina mala padnúť za niekoľko dní, podľa ruských predpokladov
| periodikum = www.svetozor.eu
| url = http://www.svetozor.eu/politika-sucasnost/ukrajina-padnut-niekolko-dni.html
| datum vydání = 2022-08-08
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref> Tomuto vývoji nasvědčovaly i předpoklady amerických tajných služeb.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = USA čekají pád Kyjeva do několika dní, odhadují znalci
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-usa-cekaji-pad-kyjeva-do-nekolika-dni-odhaduji-insideri-190259
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-10-23
}}</ref> Podle vojenského analytika Dušana Rovenského Rusko počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|obsazení Československa v srpnu 1968]]. Podcenilo přitom náladu obyvatel a odhodlání i bojové zkušenosti ukrajinské armády, získané mimo jiné ve střetech se separatisty na východě země. Podobný výcvik mají v Rusku jen speciální jednotky, ale nikoli vojáci základní služby, které Rusko poslalo na Ukrajinu přímo z vojenských manévrů.

V invazi Rusko nasadilo zastaralou techniku (tanky [[T-72]]),<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Expert: Těžko Putin dosadí své loutky, když se Ukrajina nevzdala první týden
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 5. března 2022
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/expert-tezko-putin-dosadi-sve-loutky-kdyz-se-ukrajina-nevzdala-prvni-tyden-40389306
}}</ref> která je při překonávání velkých vzdáleností nespolehlivá a selhává v důsledku opotřebení. U Kyjeva se Rusům nepodařilo ovládnout klíčové letiště Hostomel a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska. Nepřipravenost na dlouhodobější operace se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice a kolony čekají než se podaří dopravit zásoby z Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vojenský analytik: Rusko chybně vyhodnotilo zpravodajské informace
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=2169531
| datum přístupu = 2022-03-03
}}</ref>

Dlouhou kolonu ruských vojsk roztaženou před Kyjevem na 64 kilometrů se podařilo zastavit díky malé ukrajinské průzkumné jednotce [[Aerorozvidka]] o 30 vojácích, která operuje s drony a je vybavena pouze čtyřkolkami, termokamerou a přístroji pro noční vidění. Těm se podařilo zničit tři první vozidla kolony a pak během následujících dvou nocí i další vozidla. Postupně zničili také některé důležité mosty přes menší vodní toky. Velitelem je plukovník Jaroslav Hončar. Jednotka se zaměřuje také na špionáž a rušičky, které Rusko používá v rámci elektronické války.<ref>[https://echo24.cz/a/SyCu9/zachranci-kyjeva-vstupuji-do-historie-prosluly-rusky-konvoj-znehybnilo-30-vojaku Zachránci Kyjeva vstupují do historie. Proslulý ruský konvoj znehybnilo 30 vojáků, Echo24, 6.4.2022]</ref>

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra Rusko zabředlo do konfliktu, který nemůže vyhrát. Hluboké systémové problémy v ruských ozbrojených silách se projevily při plánování celé invaze a pokračují zejména v logistice. Rusko postrádá prostředky i vojenskou sílu, která by mu dovolila obléhat velká města a následnou okupaci země se 40 miliony obyvatel. Visingr soudí, že Rusové dojdou k poznání „že Vladimir Putin už není nepostradatelný tak, jak býval. Generálové jsou vojenští profesionálové a musí už nyní chápat, že akce na Ukrajině je z ruského pohledu sebevražda.“ Předpokládá, že „už nyní se v Kremlu podle všech možných indicií a »tradičních politických metod« hledá viník, na kterého se vše hodí. Převrat musí udělat někdo ze silového bezpečnostního aparátu.“<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = V okolí Kremlu se začíná rodit myšlenka, která může změnit válku. Likvidace Vladimira Putina je každým dnem bližší, říká vojenský a bezpečnostní analytik
| url = https://zivotvcesku.cz/v-okoli-kremlu-se-zacina-rodit-myslenka-ktera-muze-zmenit-valku-likvidace-vladimira-putina-je-kazdym-dnem-blizsi-rika-vojensky-a-bezpecnostni-analytik/
| datum vydání = 2022-03-07
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Rusku se nepodařilo zcela zničit ukrajinský systém protivzdušné obrany, který stále částečně funguje. Kromě toho mu chybí specializovaná letadla pro radioelektronický boj, která umožňují ničit nepřátelské systémy PVO a&nbsp;chránit vlastní stroje. Nad Ukrajinou už ztratilo velké množství letadel, včetně nejmodernějších stíhacích bombardérů [[Suchoj Su-34]], které létají nízko, aby nebyly zaměřeny radarem a stávají se pak cílem ručních protiletadlových zbraní jako jsou americké stingery nebo ruské igly. Ruské snímky zničených zaparkovaných letadel ukrajinské armády patrně ukazují pouze vyřazená uskladněná letadla nebo cvičné Albatrosy L-39 na odstavné ploše.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusku se nedaří kontrolovat vzdušný prostor nad Ukrajinou, chybí mu technika
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusku-se-nedari-kontrolovat-vzdusny-prostor-nad-ukrajinou-chybi-mu-technika-40389635
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

{{Více obrázků
 | obrázek1 = № 3009 А.И. Старчков.jpg
 | alt1 = 

 | obrázek2 = № 3005 М.А. Концов.jpg
 | alt2 = 

 | patička = Ruští vojáci, kteří zahynuli ve válce v roce 2022
 | pozadí patičky = #BBDD99
 | velikost obrázků = 110px
}}

Ruské armádě nefunguje moderní šifrovací komunikační systém Era, protože v místech, kde operují zničili 3G a 4G&nbsp;vysílače, na kterých je závislý. Jsou proto nuceni užívat ke komunikaci obyčejné mobilní telefony, které ukrajinská armáda může odposlouchávat a&nbsp;navíc určit jejich souřadnice. Svědčí pro to i&nbsp;úspěšné ničení ruských vozidel přesnou dělostřeleckou palbou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Rusové zničili vysílače a teď jim nefunguje šifrování, Ukrajinci proto vědí, kam střílet
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/ShUuq/rusove-znicili-vysilace-a-ted-jim-nefunguje-sifrovani-ukrajinci-proto-vedi-kam-strilet
| datum vydání = 2022-03-10
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Podle vyjádření ukrajinské strany se Ukrajincům podařilo zabít pět ruských [[generál]]ů: [[Vitalij Gerasimov|Vitalije Gerasimova]] (náčelník štábu a 1.&nbsp;zástupce velitele 41.&nbsp;vševojskové armády), [[Andrej Suchověckij|Andreje Suchověckého]] (zástupce velitele 41.&nbsp;vševojskové armády), [[Andrej Kolesnikov (generál)|Andreje Kolesnikova]] (velitel 29.&nbsp;vševojskové armády), [[Oleg Miťajev|Olega Miťajeva]] (velitel 150.&nbsp;motorizované divize, měl padnout v&nbsp;bojích u&nbsp;Mariupolu) a [[Andrej Mordvičev|Andreje Mordvičeva]] (velitel 8. gardové vševojskové armády).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajina ohlásila zabití ruského generála, od začátku invaze už třetího
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/ukrajina-ohlasila-zabiti-ruskeho-generala-od-zacatku-invaze-uz-tretiho-40390111
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko podle Kyjeva od začátku invaze přišlo
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/838890/
| datum vydání = 2022-03-16
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = AP
| titul = Ukraine says fourth Russian general killed during battle for Mariupol
| periodikum = www.timesofisrael.com
| url = https://www.timesofisrael.com/liveblog_entry/ukraine-says-fourth-general-killed-during-battle-for-mariupol/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Zabití většího počtu takto vysoko postavených důstojníků je v&nbsp;moderní době neobvyklé.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = REFRESHER
| titul = Na Ukrajině zabili už třetího ruského generála
| periodikum = refresher.cz
| url = https://refresher.cz/111747-Na-Ukrajine-zabili-uz-tretiho-ruskeho-generala
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref><ref>https://echo24.cz/a/Seniy/ukrajina-hlasi-pateho-zabiteho-ruskeho-generala-andreje-mordviceva</ref><ref>https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/odposlouchavaji-mobily-a-cihaji-na-kolony-jak-ukrajinci-lovi/r~3bf0bcbeaaab11ec9136ac1f6b220ee8/</ref> Centrum pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvedlo 16.&nbsp;března jména ruských důstojníků zabitých od počátku invaze. Jmenovitě se má jednat o čečenského generálmajora Magomeda Tušajeva, o&nbsp;již jmenované generálmajora Vitalije Gerasimova a&nbsp;generálmajora Andreje Kolesnikova, dále o&nbsp;[[plukovník]]a Andreje Zacharova, plukovníka Sergeje Porochňu, plukovníka Igora Nikolajeva, [[podplukovník]]a Jurije Agarkova, podplukovníka Dmitrije Sofronova a&nbsp;podplukovníka Michaila Jermolina.<ref>Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne, [https://suspilne.media/211514-russia-invades-ukraine-live-updates-suspilne/], 16.&nbsp;března 2022 (anglicky).</ref>
 
Rusko počet zabitých vojáků nezveřejňuje a z ruských zdrojů lze celkové ztráty pouze odhadovat. Například senátorka za Tuvskou autonomní republiku [[Ljudmila Narusovová]] uvedla, že z celé roty tamních odvedenců (100 vojáků) přežili jen čtyři. Podle některých odhadů k únoru 2023 bylo zabito nebo zraněno až 200&nbsp;000 ruských vojáků.<ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2023/02/02/us/politics/ukraine-russia-casualties.html|journal=[[The New York Times]]|date=February 2, 2023|title=Soaring Death Toll Gives Grim Insight Into Russian Tactics}}</ref> Potvrzeny jsou ztráty důstojníků: 5 generálů, 2 plukovníků, nejméně 9 podplukovníků, nejméně 20 majorů a nejméně 70 nižších důstojníků, dále desítky výsadkářů, přinejmenším sedm členů speciálních sil armádní rozvědky [[GRU]], příslušníci elitních jednotek ruské [[Národní garda Ruské federace|národní gardy]] a elitní jednotky Viťaz a jednotek OMON, dále nejméně osm vojenských letců a jejich posádky a podle radia Svoboda také nejméně 130 profesionálních vojáků z Dagestánu. Podle vyšetřování BBC dorazil „[[náklad 200]]“ (šifra pro zabité vojáky) do nejméně 70 z 83 ruských regionů. V 15 regionech úřady neoznámily ani jediné úmrtí vojáků a jinde zprávy o mrtvých později mažou.<ref>[https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bbc-naklad-200-aneb-kolik-ruskych-vojaku-uz-bylo-zabito-na-ukrajine/2181080 BBC: Náklad 200 aneb kolik ruských vojáků už bylo zabito na Ukrajině, ŤK, 21.3.2022]</ref> Ruská strana neprojevuje zájem o těla svých padlých vojáků, která jsou v rukou Ukrajinců, mnoho těl ruských padlých tak podléhá rozkladu ve válečné zóně. Ukrajinská strana se také pomocí mobilní aplikace snaží padlé ruské vojáky identifikovat a kontaktovat přímo příbuzné padlých v Rusku.<ref>https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tela-ruskych-vojaku-zustavaji-na-ukrajinskych-ulicich-rusko/r~2219ab66ab7311ecab010cc47ab5f122/</ref>

Překvapivý neúspěch ruské armády přičítají západní vojenští odborníci špatně vyváženými investicemi do různých vojenských odvětví, neschopností ovládnout vzdušný prostor, nízkou kvalitou údržby pozemní techniky, chybami v taktice vedení boje, složením armády, kde 20–25 % tvoří branci, špatnou logistikou. Generál [[David Petraeus]] k tomu přičítá nekvalitní a neprofesionální ruský poddůstojnický sbor. Západní analytici už v roce 2017 tvrdili, že je síla ruské armády přeceňována a že je technologicky zaostalá. Bývalý velitel sil americké armády v Evropě generálporučík Ben Hodges už 14. března odhadoval, že ruské armádě dochází čas, vojenské síly a možná i munice a kulminace konfliktu může nastat během dvou týdnů.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ruska-neschopnost-jako-nejvetsi-zahada-valky-kde-udelali-soudruzi-chybu-193933 Daniela Kučerová, Ruská neschopnost jako největší „záhada“ války. Kde udělali soudruzi chybu?, Seznam zprávy, 17.3.2022]</ref> Český plukovník Daniel Zlatník označil za zásadní příčinu katastrofální logistiku ruských útvarů a také vliv onemocnění [[covid-19|covidem-19]] (varianta omikron) mezi ruskými vojáky. Problematická byla i neprůchodnost bažinatým územím na severu Ukrajiny a vliv [[rasputica|rasputice]].<ref>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/armada-valka-na-ukrajine-ruska-armada-logistika-zasobovani-acr-konvoj-mariupol_2203310500_gut</ref>

Podle ukrajinského Ministerstva obrany spáchal sebevraždu velitel 13. tankového pluku v rámci 4. tankové divize Ruské federace poté, když zjistil, že 90 % záložních tanků jeho útvaru je kvůli chybějícím součástkám neschopných nasazení. Ruská technika po dekonzervaci ze skladů je v mnoha případech nepojízdná, protože během skladování bylo rozebráno elektrické zařízení, které obsahovalo drahé kovy, nebo byla použita na náhradní díly.<ref>[https://cnn.iprima.cz/rusky-velitel-se-mel-zastrelit-kdyz-jistil-ze-90-tanku-v-zaloze-je-nepouzitelnych-88505 Další smrt ruského velitele: Zastřelil se kvůli nepojízdným tankům, tvrdí Ukrajinci, CNN Prima News, 27.3.2022]</ref>

V důsledku enormních ztrát těžké bojové techniky bylo Rusko nuceno nasadit do bojů zastaralé tanky [[T-62]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ztráty na technice donutily Rusko nasadit na Ukrajině zastaralé tanky T-62 {{!}} 26. 5. 2022
| periodikum = Britské listy
| url = https://blisty.cz/art/108315-ztraty-na-technice-donutily-rusko-nasadit-na-ukrajine-zastarale-tanky-t-62.html
| datum vydání = 2022-05-26
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruská armáda z tlustých do tenkých – na frontu vrhá stařičké tanky T-62. V roce 1968 obsazovaly Československo {{!}} SECURITY MAGAZÍN
| periodikum = www.securitymagazin.cz
| url = https://www.securitymagazin.cz/defence/ruska-armada-z-tlustych-do-tenkych-na-frontu-vrha-staricke-tanky-t62-v-roce-1968-obsazovaly-ceskoslovensko-1404068813.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-05-27
}}</ref> a výrazně zastaralé [[T-54 a T-55|T-55]] ze skladů zakonzervovaných zásob.

==== Ztráty vysokých důstojníků ruské armády ====
* Generál [[Magomed Tušajev]] († 26. února 2022){{doplnit zdroj}}
* Generálmajor [[Andrej Suchověckij]] († 28. února 2022)
* Generálmajor [[Vitalij Gerasimov]] († 7. března 2022)
* Generálmajor [[Andrej Kolesnikov (generál)|Andrej Kolesnikov]] († 11. března 2022)
* Generálmajor [[Oleg Miťajev]] († 15. března 2022){{Poznámka|Ruské úřady smrt nepotvrdily.}}
* Generálmajor [[Vladimir Frolov]] († 16. dubna 2022)<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Na Ukrajině zemřel už osmý ruský generál. V Petrohradě pohřbili Frolova | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2022-04-17 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/valka-na-ukrajine-vladimir-petrovic-frolov-pohreb-armada-general-rusko.A220417_144153_zahranicni_hend}}</ref>
* Generálmajor [[Andrej Simonov]] († 30. dubna 2022)
* Generálmajor v. v. [[Kanamat Botašev]] († 22. května 2022)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruský generál v penzi sedl do suchoje a vznesl se nad Luhansk. Sestřelili ho
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusky-general-v-penzi-sedl-do-suchoje-a-vznesl-se-nad-luhansk-sestrelili-ho-40398045
| datum přístupu = 2022-05-24
}}</ref>
* Generálmajor [[Sergej Gorjačev]] († 12. června 2023)
* Generálmajor [[Vladimir Zavadskij]] († 28. listopadu 2023)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Moskva potvrdila smrt ruského generála: Zemřel na Ukrajině, vybuchla pod ním mina
| periodikum = iRozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusky-general-vladimir-zavadskij-smrt-ukrajina-valka_2312041336_ava
| datum vydání = 2023-12-04
| datum přístupu = 2023-12-08
}}</ref>
* Generálporučík [[Alexandr Sančik]] († 2. března 2022)
* Generálporučík [[Jakov Rezancev]] († 24. března 2022){{Poznámka|Ruské úřady smrt nepotvrdily.}}
* Generálporučík [[Roman Kutuzov]] († 5. června 2022)<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Na Ukrajině podle médií zemřel další ruský generál
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| datum vydání = 2022-06-05 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/na-ukrajine-podle-medii-zemrel-dalsi-rusky-general-40399164}}</ref>
* Generálporučík [[Oleg Cokov]] († 11. července 2023)

==== Dopady korupce v armádě ====
Prostředky vyčleněné na zbrojní průmysl často končily na soukromých účtech vládních úředníků, velitelů nebo ředitelů podniků. V roce 2019 začala vyšetřovat FSB proč nebyl včas uveden do provozu podnik [[Uralvagonzavod]], který měl sériově vyrábět nejnovější ruský tank [[T-14 (tank)|Armata T-14]], představený už roku 2015. Velká část raketové a letecké techniky, kterou ruští vojáci používají, je pouze modernizovaná výzbroj sovětské konstrukce a jinak existuje pouze v prototypech. V armádě je také ve velkém a na všech úrovních zdrojem přivýdělku obchod s palivem, jehož nedostatek se projevil při bojovém nasazení na Ukrajině.<ref>[https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ruskou-armadu-trapi-obrovska-mira-korupce/ Vít Lukáš, Jedním z důvodů katastrofálního neúspěchu ruské armády na Ukrajině je obrovská míra korupce, Uralvagonzavod je zářným příkladem, Armádní zpravodaj, 29.3.2022]</ref>

Množství projektů moderních zbraní (hypersonické zbraně, moderní tanky, bezpilotní letouny) v ruské armádě bylo pozastaveno, případně se vývoj dostal jen na úroveň nefunkčních prototypů.<ref>https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/projekty-t-14-armata-su-57-su-75-ochotnik-ruska-armada.A220328_151523_vojenstvi_alv</ref> U dalších zbraní selhaly při bojovém nasazení jejich zásadní deklarované vlastnosti. Například "nezastavitelné" střely [[Ch-47M2 Kinžal|Kinžal]] byly opakovaně všechny sestřeleny ukrajinskou armádou pomocí systémů [[MIM-104 Patriot|Patriot]].

==== Ztráty ruské armády ====
Rusko své ztráty na podhodnocuje a nelze je nijak ověřovat. Podle USA byly v prosinci 2023 celkové ztráty živé síly na ruské straně kolem 300 tisíc vojáků. Vladimir Putin 14. prosince 2023 během dlouhého projevu sdělil údaje, ze kterých vyplývají ztráty 363 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kordík
| jméno = Jiří
| titul = Putin se prořekl. Na Ukrajině padly stovky tisíc Rusů, přiznal omylem
| periodikum = TN Nova
| url = https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/533098-putin-se-prorekl-na-ukrajine-podle-nej-padlo-300-tisic-rusu
| datum vydání = 2023-12-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-14
}}</ref>

== Důsledky ve světě ==

=== Uprchlická krize ===
{{Podrobně|Ukrajinská uprchlická krize}}
[[Soubor:Ukrainian civilians wait at the border checkpoint with Hungary.jpg|náhled|Hraniční kontrola uprchlíků na přechodu s&nbsp;Maďarskem]]

Ukrajinu opouštějí zejména ženy s dětmi, protože pro muže platí všeobecná branná povinnost. [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky]] (UNHCR) spolupracuje s vládami sousedních zemí a vyzývá je, aby ponechaly hranice otevřené pro ty, kteří hledají bezpečí a ochranu. K 26. únoru se před válkou pokoušelo uprchnout do sousedních zemí kolem 150&nbsp;000 Ukrajinců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fallon
| jméno = Katy
| titul = ‘No place to go’: Ukraine’s neighbours open up for refugee influx
| periodikum = www.aljazeera.com
| url = https://www.aljazeera.com/news/2022/2/26/european-countries-open-borders-for-ukrainian-refugees
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> Podle UNHCR byl počet uprchlíků v neděli 27. února již 368&nbsp;000, z toho 45&nbsp;200 dorazilo na hranici s Polskem během 15 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Brezar
| jméno = Aleksandar
| titul = More than 500,000 refugees have fled Ukraine in just four days - UN
| periodikum = Euronews
| url = https://www.euronews.com/my-europe/2022/02/27/ukraine-war-european-nations-open-their-doors-as-nearly-120-000-ukrainian-refugees-flee
| datum vydání = 2022-02-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> Polsko, kde žije asi 2 miliony Ukrajinců, z nichž mnozí přišli již po první okupaci částí Ukrajiny Ruskem v roce 2014, je připraveno na přijetí až jednoho milionu běženců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukraine’s neighbours bracing for millions of refugees if Russia invades
| periodikum = the Guardian
| url = https://www.theguardian.com/world/2022/feb/21/ukraines-neighbours-bracing-for-millions-of-refugees-if-russia-invades
| datum vydání = 2022-02-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

[[Soubor:Humanitarian Aid Point, Railway Station in Krakow, Poland.jpg|náhled|Místo humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny, železniční stanice v [[Krakov]]ě]]
Podle německého ministra vnitra se EU jednomyslně dohodla se všemi členskými zeměmi, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky až po dobu tří let, aniž by museli nejprve žádat o azyl. Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení [[Janez Lenarčič]] očekává, že konflikt humanitárně zasáhne přibližně 18 milionů Ukrajinců a asi čtyři miliony uprchnou ze země.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukraine live updates: Russia warns it will hit targets in Kyiv
| periodikum = BBC News
| url = https://www.bbc.co.uk/news/live/world-europe-60542877
| jazyk = en-gb
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Podle mluvčí [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|UNHCR]] Laury Padoan činil počet uprchlíků z Ukrajiny ráno 28. února už 422&nbsp;000 a kromě toho se na území Ukrajiny nachází asi 100&nbsp;000 lidí vyhnaných ze svých domovů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Status 1498195309763211266
| periodikum = Twitter
| url = https://twitter.com/laura_padoan/status/1498195309763211266
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

K 1. březnu eviduje UNHCR 660&nbsp;000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří přecházejí hranice Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Moldávie. Nejhorší je situace na hranici s Polskem, kde čekací doba je až 60 hodin a s Rumunskem, kde čekají až 20 hodin. Ostatní státy vycházejí vstříc a snaží se proceduru přijetí uprchlíků maximálně urychlit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Refugees
| jméno = United Nations High Commissioner for
| titul = UNHCR mobilizing to aid forcibly displaced in Ukraine and neighbouring countries
| periodikum = UNHCR
| url = https://www.unhcr.org/news/briefing/2022/3/621deda74/unhcr-mobilizing-aid-forcibly-displaced-ukraine-neighbouring-countries.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref>

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od začátku ruského útoku na Ukrajinu do 5. března z této země uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ON-LINE: Válka na Ukrajině
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/valka-ukrajina-rusko-online-40388819
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Během neděle 6. března vyhledalo azyl v Polsku dalších více než 142 tisíc lidí. Polsko už od počátku války přijalo 1,1 milionu uprchlíků z celkového množství více než 1,7 milionu lidí vyhnaných z domovů. Podle OSN se jedná o nejhorší uprchlickou krizi od [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ukrajinský [[Lvov]] už téměř vyčerpal své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Prošlo jím už několik set tisíc lidí a dvě stě tisíc lidí zde uvázlo, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3451604-ruska-invaze-na-ukrajinu-vyvolala-v-evrope-nejhorsi
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Britští úředníci v [[Calais]] vrátili více než 600 ukrajinských uprchlíků, kterým bez platného víza odmítli povolit vstup do Velké Británie.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Zacházejí s námi hůř než s odpadem, stěžují si Ukrajinci. Z Británie je vracejí
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 10. března 2022
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/zachazeji-s-nami-hur-nez-s-odpadem-stezuji-si-ukrajinci-z-britanie-je-vraceji-40389853
}}</ref> Britský přístup kritizovala Francie.<ref>{{Cite news |title=France and Britain trade barbs over treatment of Ukraine refugees in Calais |url=https://www.reuters.com/world/europe/france-urges-britain-do-more-help-ukraine-refugees-calais-2022-03-06/ |work=Reuters |date=6. března 2022}}</ref>

[[Moldavsko]], které má jen 2,5 milionu obyvatel, přijalo do 6. března více než 230&nbsp;000 uprchlíků z Ukrajiny. Ministr zahraničí USA [[Antony Blinken]] ujistil prezidentku [[Maia Sanduová|Maia Sandu]], že [[Spojené státy americké|Spojené státy]] podporují snahu Moldavska o vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lewis
| jméno = Simon
| titul = U.S. top diplomat Blinken reassures Moldova amid refugee influx from Ukraine
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2022-03-06
| jazyk = en
| url = https://www.reuters.com/world/europe/us-top-diplomat-praises-moldova-taking-refugees-neighbor-ukraine-2022-03-06/
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

[[Soubor:MALTESER Ukrainehilfe (51926526000).jpg|náhled|200px|Ukrajinští uprchlíci na hranici s Rumunskem 5. března 2022]]
Z Ukrajiny už podle [[Mezinárodní organizace pro migraci]] muselo uprchnout 2,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorů [[Česko]] přijalo do 10. března asi 200&nbsp;000 uprchlíků z Ukrajiny. Vláda očekává, že se tento počet může ještě zdvojnásobit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajina hlásí nálety na tři nová města. Ruský konvoj u Kyjeva se z části rozptýlil
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/valka-na-ukrajine-2022-online-prenos/r~6895a0309b0711ecbdb0ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-03-07
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref> K 16. březnu bylo podle dat mobilních operátorů v [[Česko|Česku]] kolem 270 000 uprchlíků z [[Ukrajina|Ukrajiny]], z nichž více než polovinu tvoří děti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kabinet dořešil příspěvky na ubytování Ukrajinců {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/stat-zaplati-za-ubytovani-uprchliku-200-az-250-kc-podle-typu-bydleni/2178241
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Aby ulevila státům nejvíce zasaženým přílivem uprchlíků z [[Ukrajina|Ukrajiny]], přistoupila [[Evropská unie]] k bezprecedentním kroku. Všechny členské státy EU jednomyslně odsouhlasily zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří nově nemusejí po příchodu do Česka ani jiných států žádat o azyl a automaticky získávají povolení k pobytu. Mohou tak rovnou začít pracovat nebo chodit do školy. Evropská solidarita, ke které se státy EU přihlásily, dalece překračuje míru, o kterou usilovaly dřívější „přerozdělovací kvóty.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Komentář: Uprchlické kvóty? EU vytasila větší kalibr
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-komentar-uprchlicke-kvoty-eu-vytasila-vetsi-kalibr-193907
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Podle údajů [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|UNHCR]] ze 16. března 2022 jsou počty uprchlíků (zřejmě spíše počty lidí, kteří překročili hranice) z Ukrajiny v sousedních státech následující: [[Polsko]] 1,9 milionu, [[Rumunsko]] 491 000, [[Moldavsko]] 351 000, [[Maďarsko]] 283 000, [[Slovensko]] 229 000, [[Rusko]] 169 000, [[Bělorusko]] 2 000. Počty uprchlíků ve státech, které nemají hranice s Ukrajinou, [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|UNHCR]] neuvádí.<ref>[https://apnews.com/article/russia-ukraine-putin-kyiv-europe-world-news-303fbd14ea7d3f131abc9b3d5739123f Andrea Rosa, Rescuers search for survivors in smashed Mariupol theater, AP News, 17.3.2022]</ref>

=== Vnitřní dění v Rusku ===
<!-- [[File:Snimek-obrazovky-steffel.webp|náhled|Druhého března 2022 – okolo páté ráno – zakopl David Šteffel s kyblíkem červené barvy před budovou ambasády RF<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Gavriněv
 | jméno1 = Vojtěch
 | titul = „Nešika“, co polil ruskou ambasádu v Praze umělou krví, inspiroval celý svět
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | datum_vydání = 2022-03-23
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nesika-co-polil-ruskou-ambasadu-v-praze-umelou-krvi-inspiroval-cely-svet-195053
 | datum_přístupu = 2022-04-09
}}</ref>]] -->
Podle nezávislého lidskoprávního mediálního projektu '''OVD-Info''' (ОВД-Инфо), který se zabývá politickou perzekucí v Rusku, bylo při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu od 24. do 27. února zatčeno téměř 6000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Списки задержанных в связи с акциями против войны с Украиной 27 февраля 2022 года [Spiski zaděržannych v svjazi s akcijami protiv vojny s Ukrajinnoj 27 fevralja 2022 goda. Seznamy zadržených v souvislosti s akcemi proti válce s Ukrajinou 27. února 2022]
| periodikum = OVD-News
| url = https://ovd.news/news/2022/02/27/spiski-zaderzhannyh-v-svyazi-s-akciyami-protiv-voyny-s-ukrainoy-27-fevralya-2022
| jazyk = ru
| datum vydání = 22-02-27
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> Na několika místech v Bělorusku vypukly 27. února protesty proti invazi na Ukrajinu. Davy skandovaly „Sláva Ukrajině!“ a „Ne válce!“. Účastníci nahráli řadu videí, než přijela policie a provedla stovky zatčení.<ref>{{Citace monografie
| titul = Anti-War Protests Break Out Across Belarus
| datum vydání = February 27, 2022 21:35
| datum přístupu =
| url = https://www.rferl.org/a/belarus-ukraine-protests/31726865.html
| jazyk = en
}}</ref>

Dne 27. února založila skupina veřejně známých ruských exilových osobností takzvaný [[Protiválečný výbor Ruska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russian Anti-War Committee
| periodikum = Russian Anti-War Committee
| url = https://antiwarcommittee.info/en/committee/
| datum vydání = [2022-03-24 22:58 date modified 2022-04-19 11:53]
| datum přístupu = 2022-04-15
| jazyk = en-GB
}}</ref>
[[Soubor:Banksy stamp judo.png|náhled|Známka inspirované graffity, které britský umělec [[Banksy]] nakreslil na jednu zničenou zeď v [[Boroďanka|Boroďance]] - chlapec porážející Putina během zápasu v Judu]]
V Rusku vznikla řada petic proti vojenské invazi na Ukrajinu. Občanskou petici do 27. února podepsalo více než 830&nbsp;000 lidí, další petice kolují mezi umělci a mezi zdravotníky. Protesty proti válce podepsalo více než 30&nbsp;000 technologických pracovníků, 6000 zdravotníků, 3400 architektů, více než 4300 učitelů, více než 17&nbsp;000 umělců a 2000 herců, režisérů a dalších tvůrčích osobností. Petice vědců a vědeckých novinářů, která do rána 27. února shromáždila 3000 podpisů, označuje Rusko jako viníka války, kterou nelze ospravedlnit. „Tento fatální krok vede k obrovským lidským ztrátám a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Žádáme okamžité zastavení všech vojenských operací namířených proti Ukrajině. Požadujeme respektování svrchovanosti a územní celistvosti ukrajinského státu,“ uvádí se v petici.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Echo24, KAP, ČTK
| titul = Putinovi se to drolí. „Válku rozpoutalo Rusko,“ píší ruští akademici a šíří petici proti válce
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SAd7Q/putinovi-se-to-droli-valku-rozpoutalo-rusko-pisi-rusti-akademici-a-siri-petici-proti-valce
| datum vydání = 2022-02-27
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Ukrajinská agentura Unian upozornila na článek, který Ruská agentura [[RIA Novosti]] v sobotu 26. února omylem publikovala, a přestože ho vzápětí smazala, zůstal zachován ve webovém archivu. Článek komentátora Petera Akopova oslavující ruské vítězství na Ukrajině ilustruje uvažování [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] o obnově velkého Ruska. Píše se v něm mimo jiné: „Protiruské Ukrajiny již nebude. Rusko obnovuje svou historickou plnost tím, že shromažďuje ruský svět, ruský lid, v celé jeho celistvosti – Velkorusy, Bělorusy a Malorusy.“ ... „Rusko obnovuje svou jednotu – tragédie roku 1991, tato hrozná katastrofa v našich dějinách, byla překonána.“ Akopov předbíhá událostem a jeho věta: „Nyní je tento problém pryč – Ukrajina se vrátila do Ruska“ jasně poukazuje na smrtelné nebezpečí, které ruské imperiální zájmy představují pro demokratickou Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ZADRAŽILOVÁ, Jitka
| titul = RIA Novosti omylem zveřejnila vítězný článek, který obnažuje plány Moskvy
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ria-novosti-omylem-zverejnila-vitezny-clanek-ktery-obnazuje-plany-moskvy-40388675
| datum vydání = 28. 2. 2022, 15:53
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> V ruské státní televizi je možné vidět, resp. slyšet i mnohem extrémnější názory – výroky hrozí válkou celé Evropě.<ref>ANDRLE, Tomáš. [Tak tohle běží v ruské státní televizi... 13. 2. 2022]. In: ''Facebook'' [online]. 17. února [2022] [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://www.facebook.com/tomas.andrle.735/videos/493858565726136/</ref>

Ruský cenzurní úřad [[Roskomnadzor]] nařídil všem médiím v Rusku, aby pod hrozbou pokuty nebo zákazu činnosti zveřejňovala výhradně oficiální informace šířené ruskou vládou, a obvinil nezávislá ruská média, například televizní kanál [[Dožď]] nebo opoziční noviny ''[[Novaja gazeta]]'', že zveřejňují „falešné informace“ o ostřelování ukrajinských měst a o&nbsp;civilních obětech.<ref>{{Cite news |author=<!--Staff writer(s)/no by-line.--> |title=Russia Bans Media Outlets From Using Words 'War,' 'Invasion' |date=26 February 2022 |magazine=[[The Moscow Times]] |url=https://www.themoscowtimes.com/2022/02/26/russia-bans-media-outlets-from-using-words-war-invasion-a76605 |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220227/https://www.themoscowtimes.com/2022/02/26/russia-bans-media-outlets-from-using-words-war-invasion-a76605 |archive-date=27 February 2022}}</ref><ref>{{Cite web |date=24 February 2022 |url=https://www.themoscowtimes.com/2022/02/24/use-only-official-sources-about-ukraine-war-russian-media-watchdog-tells-journalists-a76567 |title=Use Only Official Sources About Ukraine War, Russian Media Watchdog Tells Journalists |website=The Moscow Times |access-date=24 February 2022 |archive-date=24 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220224123216/https://www.themoscowtimes.com/2022/02/24/use-only-official-sources-about-ukraine-war-russian-media-watchdog-tells-journalists-a76567 |url-status=live }}</ref>

Státem ovládaná ruská média, jako jsou [[První kanál (Rusko)|První kanál]] nebo [[Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost|Rossija-24]],<ref>{{Citace elektronického periodika
 |autor1 = KRALOVA, Simona
 |autor2 = VETSKO, Sandro
 | titul = Ukraine: Watching the war on Russian TV – a whole different story
 | periodikum = BBC News
 | datum_vydání = 3. března 2022
 | datum přístupu = 
 | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-60571737
}}</ref> z nichž čerpá informace většina Rusů, prezentují válku jako „speciální vojenskou operaci“ s cílem ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Klid a prakticky nulové ztráty. Jak vidí Rusové válku v televizi
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 1. března 2022
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-cenzura-media-falesne-zpravy-valka-na-ukrajine-putin.A220228_182411_zahranicni_albe
}}</ref><ref>{{Cite news |title=How is the Ukraine invasion being viewed in Russia? |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/2/24/no-choice-but-to-invade-ukraine-kremlin |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220227/https://www.aljazeera.com/news/2022/2/24/no-choice-but-to-invade-ukraine-kremlin |archive-date=27 February 2022 |work=[[Al Jazeera]] |date=24 February 2022}}</ref> Někteří pozorovatelé poukázali na názorovou [[mezigenerační propast]] mezi Rusy, přičemž mladší Rusové jsou většinou proti válce, zatímco starší generace Rusů mnohem častěji přijímá tvrzení šířená státem kontrolovanými médii.<ref>{{cite news |title=How do young Ukrainians and Russians feel about another war? |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/2/7/not-worth-fighting-for-young-ukrainians-and-russians-shun-war |publisher=Al Jazeera |date=7 February 2022}}</ref><ref>{{Cite news |last1=Gessen |title=The War That Russians Do Not See |first1=Masha |url=https://www.newyorker.com/news/dispatch/03/14/the-war-that-russians-do-not-see |work=The New Yorker |date=4 March 2022}}</ref><ref>{{Cite news |title=Ukraine war: 'My city's being shelled, but mum won't believe me' |url=https://www.bbc.com/news/world-europe-60600487 |work=BBC News |date=4 March 2022}}</ref>

Roskomnadzor zablokoval 28. února ''Current Time and the Crimea.Realities project'' ukrajinského vysílání [[Svobodná Evropa|RFE/RL]]. 1. března vypnul vysílání nezávislého ruského radia [[Echo Moskvy]] a zablokoval vysílání televizního kanálu [[Dožď]], poslední nezávislé televizní stanice v Rusku, aby – podle svého vyjádření zamezil šíření informací, které považuje za „výzvy k extremistickým aktivitám, násilí a záměrně nepravdivé informace o speciální operaci ruského vojenského personálu“ na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Leading Moscow Radio Station Taken Off Air Over Coverage Of War In Ukraine
| periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty
| url = https://www.rferl.org/a/ekho-moskvy-off-air-ukraine-war/31730898.html
| jazyk = en
| datum vydání =
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref> Zároveň Roskomnadzor na základě žádosti Generální prokuratury Ruské federace ze dne 27. února adresoval 1. března 2022 ruské Wikipedii požadavek, aby odstranila článek s názvem ''Вторжение России на Украину (2022)'' s tím, že pokud tak neučiní, ruské Wikipedii hrozí zablokování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = As it happened: Ukraine live updates: Deadly blast at Kyiv TV tower after Russia warns capital
| periodikum = BBC News
| url = https://www.bbc.co.uk/news/live/world-europe-60542877
| datum vydání = 27 February 2022 00:00
| datum přístupu = 2022-03-02
| jazyk = en-gb
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Уведомление об ограничении доступа к информационному ресурсу [Upozornění na omezení přístupu k informačnímu zdroji]
| url = https://upload.wikimedia.org/wikimedia/ru/a/a9/493650-%D0%9D%D0%92-%D1%83%D0%B2%D0%B5%D0%B4%D0%BE%D0%BC%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5.pdf
| datum vydání = 2022-03-01
| datum přístupu = 2022-03-02
| jazyk = ru
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Роскомнадзор пригрозил заблокировать «Википедию» за статью о военной операции России [Roskomnadzor pohrozil zablokováním Wikipedie kvůli článku o ruské vojenské operaci]
| periodikum = Росбалт [Rosbalt]
| vydavatel = Infornační agentura Rosbalt
| url = https://www.rosbalt.ru/russia/2022/03/01/1946622.html
| datum vydání = 2022-03-01
| datum přístupu = 2022-03-02
| jazyk = ru
}}</ref>

Americká streamovací platforma [[Netflix]] odmítla šíření ruské propagandy a neposkytne ruským uživatelům vysílání dvaceti ruských televizních stanic, včetně nejsledovanějšího Prvního kanálu Rusko 24.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vítková
| jméno = Klára
| titul = Netflix se vzepřel Kremlu a odmítl na své platformě vysílat ruské kanály šířící propagandu
| periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
| url = https://byznys.hn.cz/c1-67040110-netflix-se-vzeprel-kremlu-a-odmitl-na-sve-platforme-vysilat-ruske-kanaly-sirici-propagandu
| datum vydání = 2022-03-02
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref>

V souvislosti s válkou na Ukrajině podepsal dne 4. března Putin zákon o trestní odpovědnosti za šíření „nepravdivých informací“ o ruských ozbrojených silách, který postihuje šíření nepravdivých informací pokutou až 1,5 milionů rubů nebo třemi roky vězení, a jejich vytváření až 15 lety vězení. Co je nepravdivá informace stanovuje ruská vláda.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK
 | titul = Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě
 | periodikum = České noviny
 | datum_vydání = 04.03.2022, 08:43, aktualizace 04.03.2022 21:14
 | datum přístupu = 
 | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/az-15-let-vezeni-bude-nove-v-rusku-hrozit-za-lzive-zpravy-o-ruske-armade/2171819
}}</ref> Moskevský zastupitel [[Alexej Gorinov]], který byl odsouzen k sedmi letům věznění, protože 15.&nbsp;března na jednání zastupitelstva kritizoval válku a vyzval k jejímu zastavení, se stal prvním Rusem, který byl stíhán na základě březnového zákona proti šíření „nepravdivých informací“. Podle organizace [[Human Rights Watch]] se jedná o „evidentně politicky motivovaný rozsudek, jehož cílem je zastrašit a umlčet veřejnost.“<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = První Rus jde do vězení za kritiku války. Lidé u soudu mu tleskali
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | datum_vydání = 8. července 2022
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-prvni-rus-jde-do-vezeni-za-kritiku-valky-lide-u-soudu-mu-tleskali-208521
}}</ref> Další Rusové, například výtvarnice [[Alexandra Skočilenková]] nebo novinář a politik [[Vladimir Kara-Murza]], jsou také stíháni kvůli kritice války na Ukrajině.<ref>{{cite news |last1=Sauer |first1=Pjotr |title=Moscow councillor jailed for seven years after criticising Ukraine war |url=https://www.theguardian.com/world/2022/jul/08/moscow-councillor-jailed-seven-years-criticising-ukraine-war-alexei-gorinov |publisher=Guardian News & Media Limited |date=8 July 2022}}</ref> Několik ruských armádních veteránů se přes hrozby pokut, nebo dokonce vězení odhodlalo otevřeně vystoupit proti invazi na Ukrajinu.<ref name="Jemelka">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Jemelka
 | jméno1 = Petr
 | titul = Idiot, který se pustil do války s celým světem. Putina už otevřeně kritizují ruští váleční veteráni
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-idiot-ktery-se-pustil-do-valky-s-celym-svetem-putina-uz-otevrene-kritizuji-rusti-valecni-veterani-40410683
 | vydavatel = [[Novinky.cz]]
 | datum_vydání = 2022-10-05
 | datum_přístupu = 2022-10-05
}}</ref>
[[Soubor:Last Address Sign - Moscow, Kostyansky Lane, 4 (2021-02-14) 01.jpg|náhled|Ruský opoziční politik [[Ilja Jašin]] byl odsouzen k 8,5 letům vězení za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, protože veřejně mluvil o páchání válečných zločinů na Ukrajině]]
Nová ruská legislativa staví nezávislou žurnalistiku mimo zákon. Z Ruska se proto stahují nebo přerušují činnost stanice [[BBC]], [[CNN]], [[American Broadcasting Company|ABC]], [[Canadian Broadcasting Corporation|CBC]], [[ARD]], [[ZDF]], [[Svobodná Evropa|RFE/RL]], [[Rai|RAI]] a [[Bloomberg L.P.|agentura Bloomberg]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = HUMPÁLOVÁ, Jolana
| titul = Exodus médií z Ruska. Rusům zbyde jen propaganda
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-exodus-medii-z-ruska-rusum-zbyde-jen-propaganda-192218
| datum_vydání = 6. 3. 2022 20:40
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Podle nezávislého ruského lidskoprávního projektu OVD-Info bylo (ke dni 7. března 2022) od 24. února při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu zatčeno 13&nbsp;217 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 13217
| periodikum = ОВД-Инфо [OVD-Info]
| url = https://ovdinfo.org/
| datum vydání = [2022-03-07]
| datum přístupu = 2022-03-07
| jazyk = ru
}}</ref> Ke dni 21. dubna bylo zatčeno 15&nbsp;435 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = 15435| periodikum = ОВД-Инфо [OVD-Info]| url = https://ovdinfo.org/| datum_vydání = [2022-04-21]| datum přístupu = 2022-04-21| jazyk = ru}}</ref>

Ruská armáda je postižena korupcí a předseda Národní agentury Ukrajiny pro prevenci korupce Alexandr Novikov ve svém ironickém dopisu poděkoval ministru obrany Ruské federace [[Sergej Šojgu|Sergeji Kužegetoviči Šojguovi]] „za neocenitelný podíl na tom, že ruské prostředky a zdroje pro útok na Ukrajinu byly rozkradeny ještě ve fázi jejich nahromadění na hranicích“, čímž přispěl k urychlení likvidace okupantů. Ukrajinská armáda zjistila, že ochrana ruských tanků T-72 a T-80 je vyrobena z lepenkových tácků na vejce a že členové posádky ukořistěného ruského obrněného automobilu Barnaul-T měli neprůstřelné vesty vyrobené z lepenky místo pancéřových desek. Ve vestách byly ukryty letáky „O postupu při odhalování korupce a jiných porušení při zjišťování střetu zájmů ve vojenských jednotkách“. Pomalé automobily [[ZIL-130]], použité k přepravě ruských vojáků na otevřené nástavbě během ukrajinských březnových mrazů, byly natřeny jasnou akvamarínovou barvou a sloužily jako vhodný cíl k nácviku v ovládání moderních zbraní pro ukrajinskou domobranu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = НАПК поблагодарило министра обороны РФ Шойгу за хищение армии [NAPK poblagodarilo ministra oborony RF Šojgu za chiščenie armii. NAPK poděkovalo ruskému ministru obrany Šojgu za rozkrádání armády
| periodikum = Унiaн. Інформаційне агентство [Unian. Informační agentura]
| url = https://www.unian.net/war/napk-poblagodarilo-ministra-oborony-rf-shoygu-za-hishchenie-armii-novosti-vtorzheniya-rossii-na-ukrainu-11738875.html
| datum vydání = 10.03.22 21:34
| datum přístupu = 2022-03-12
| jazyk = ru, ukr
}}</ref>

V Rusku probíhá aktivní nábor do paramilitantních skupin, které mají být vyslány bojovat na Ukrajinu. Příslušník [[Wagnerova skupina|Wagnerovy skupiny]], kterého zatkla ukrajinská tajná služba (SBU) při speciální operaci u Novoukrajinky, kde vytyčoval trasu pro vojáky, kteří měli ovládnout silnici mezi Chersonem a Doněckem, působil předtím v Sýrii a v separatistické oblasti Doněcka. Při výslechu uvedl, že do těchto jednotek se mohou hlásit i muži se záznamy v trestním rejstříku, se zákazem působit v žoldnéřských skupinách nebo lidé bez cestovního pasu. Nově naverbovaní byli cvičeni pod velením ruské vojenské rozvědky [[GRU]] na jihu Ruska v táboře Molkino, který využívají [[Wagnerova skupina|wagnerovci]]. Během prvního týdne invaze byl na ruské sociální síti [[VK (sociální síť)|VKontakte]] zveřejněn inzerát vyzývající „příslušníky ochranek a bezpečnostních služeb“ z bývalých postsovětských zemí, aby se přihlásili o práci, která je „blízko v zahraničí“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ŠVAMBERK, Alex
| titul = Pojeďte na piknik na Ukrajinu, verbovali v Rusku vagnerovce
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/pojedte-na-piknik-na-ukrajinu-verbovali-v-rusku-vagnerovce-40390173
| datum vydání = 12. 3. 2022 17:06, aktualizováno 12. 3. 2022 17:35
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Prezident metalurgického gigantu [[Nornikel|Norilsk Nickel]] a jeho největší akcionář Volodymyr Potanin varoval Kreml před konfiskací majetku společností, které opustily Rusko po invazi na Ukrajinu. Podle Potanina by takový krok vrátil zemi o více než 100 let zpět a globální nedůvěra k Rusku ze strany investorů by mohla trvat desetiletí. Potanin je nejbohatším mužem Ruska a podle agentury Bloomberg jeho majetek stále činí asi 22,5 miliardy dolarů, a to i přesto, že přišel asi o čtvrtinu jmění kvůli propadu akcií společnosti Norilsk Nickel na londýnské burze o více než 90 % v souvislosti se sankcemi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = БІЛОУС, Олександр [BILOUS, Oleksandr]
| titul = Це поверне в 1917 рік: найбагатший бізнесмен в Росії застеріг від націоналізації західних компаній [Ce poverne v 1917 rik: najbagatšij biznesmen v Rosii zasterig vid nacionalizacii zachidnych kompanij. Návrat do roku 1917: nejbohatší obchodník v Rusku varoval před znárodněním západních společností]
| periodikum = РБК-Украина
| url = https://www.rbc.ua/ukr/news/eto-vernet-1917-god-bogateyshiy-biznesmen-1647077620.html
| datum vydání = 12. března 2022 11:33
| jazyk = ukr
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Mladí a vzdělaní Rusové i Bělorusové, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem, se obávají zavřených hranic, politických represí a nucené vojenské služby a volí emigraci. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu už do zahraničí odešlo až 200&nbsp;000 Rusů. Od roku 2000, kdy se Putin stal prezidentem, do roku 2019 opustily Rusko až dva miliony lidí, z nichž mnozí jsou podnikatelé, kreativci a akademici. Podle ekonomů může být odliv mozků pro Rusko nejdůležitějším problémem, pokud jde o jeho ekonomickou budoucnost.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = RYŠÁNEK, Adam
| titul = Rusko zažívá „odliv mozků“. Od začátku války odešly desítky tisíc lidí
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-zaziva-odliv-mozku-od-zacatku-valky-odeslo-200-tisic-lidi-193393
| datum vydání = 13. 3. 2022
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> V zahraničí ale někteří z nich musejí čelit narůstající vlně [[rusofobie]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Domovy opouštějí desetitisíce Rusů. ‚Věci se budou jen zhoršovat,‘ vysvětlují odchod do ciziny
| periodikum = Český rozhlas
| datum vydání = 14. března 2022
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/istanbul-emigrace-valka-na-ukrajine-protesty-v-rusku_2203141709_gut
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

[[Soubor:Russian invasion of Ukraine - military symbols.svg|náhled|Označení ruské invazní vojenské techniky:<br />
'''Z''' – jednotky postupující z Krymu, LDR

a LLR<br />
'''Z''' (v rámečku) – jednotky postupující na Charkov<br />
'''O''' – jednotky postupující do prostoru Kyjev – Sumy – Černihiv<br />
'''V''' – jednotky postupující na Kyjev ze západního směru<br />
'''X''' – ''nespecifikováno''<br />
'''A''' – ''nespecifikováno'']]
Rusové, kteří naopak invazi schvalují, si začali označovat vozidla [[Z (symbol)|písmenem '''Z''']], jímž je označena velká část ruské invazní vojenské techniky. Někteří se také fotografují s oblečením s tímto písmenem, další vytvořili živý útvar ve tvaru Z, písmeno se objevuje na billboardech, fasádách či oknech budov.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = MALACHOVSKÁ, Alexandra
| titul = Rusko ovládla válečná symbolika písmene Z. Opěvují ho i děti z nemocnice
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/rusko-ovladla-valecna-symbolika-pismene-z-opevuji-ho-i-deti-z-nemocnice-40390037
| datum vydání = 11. 3. 2022 12:50
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Ruský gymnasta [[Ivan Kuljak]] si na prsa připjal při předávání medailí improvizované písmeno Z a následně vyjádřil plnou podporu ruské invazi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = mat [TOMÍČEK, Matěj]
| titul = Gymnasta Kuljak se za podporu útoku na Ukrajinu nestydí a udělal by to znovu
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/sport/ostatni/gymnastika-rus-ivan-kuljak-podpora-valce.A220309_091204_sporty_rou
| datum vydání = 2022-03-09 9:13, aktualizováno 10:19
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> V Česku může podobné chování postihovat policie,<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [Redakce]
| titul = Písmeno Z jako svastika. Policie má stíhat za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pismeno-z-jako-svastika-policie-ma-stihat-za-symbol-podpory/r~8d90b7f89efe11eca89f0cc47ab5f122/
| datum vydání = 2022-03-08 18:19
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> pořadatel závodů RunCzech tak musel poupravit kampaň, neboť používal slogan ''Z jako [[Emil Zátopek|Zátopek]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Novotný
| jméno = Milan
| titul = „Z“ jako Zátopek? Smůla. Pořadatel musel kvůli ruským tankům měnit plakáty
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2022-03-11
| url = https://www.denik.cz/atletika/z-jako-zatopek-kdepak-poradatel-musel-kvuli-ruskym-tankum-menit-plakaty-20220311.html
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Kvůli konotacím s nacisty rozpoutanou druhou světovou válkou symbol písmene je symbol někdy označován i jako [[svastika|zvastika]] ''(zwastika)''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dazed
| titul = What is the ‘Z’, the pro-war symbol sweeping Russia?
| periodikum = Dazed
| url = https://www.dazeddigital.com/politics/article/55619/1/what-is-the-z-the-pro-war-symbol-sweeping-russia-ukraine-putin
| datum vydání = 2022-03-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Několik hodin poté, co editorka ruské státní televize Marina Ovsjannikovová pronikla na obrazovku během hlavních večerních zpráv s protestem proti ruské invazi na Ukrajinu, podali výpovědi Žanna Agalakova z pozice zpravodajky pro Evropu Prvního kanálu RT a také moderátoři Lilia Gildějevová a Vadim Gluske z konkurenční televize NTV.<ref>{{Citace periodika
| autor = KIRBY, Paul
| titul = Russia's state TV hit by stream of resignations
| periodikum = BBC News
| datum vydání = 16 March [2022]
| datum přístupu = 2022-03-17
| url = https://www.bbc.com/news/world-europe-60763494
| jazyk = en-GB
}}</ref>

Putinovy válečné plány získaly západní rozvědky a předaly je Ukrajině. Počátkem března 2022, kdy [[Vladimir Putin|Putin]] zahájil hon na čarodějnice ve svém nejbližším okolí, aby našel „viníky“ odpovědné za neúspěch jeho válečné strategie, zmizel na 12 dní z médií ministr obrany [[Sergej Šojgu]]. Zdroj blízký ministrovi sdělil investigativnímu zpravodajství Agentstvo že [[Sergej Šojgu|Šojgu]] má zdravotní problémy se srdcem.<ref>STEWART, Will and KINDRED, Alahna. Vladimir Putin's defence minister 'vanishes with heart problems' as war stalls. ''Mirror'' [online]. 23 Mar 2022 11:42, updated 24 Mar 2022 14:44 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.mirror.co.uk/news/world-news/vladimir-putins-defence-minister-vanishes-26536281?int_source=nba</ref>

Podle odhadu ředitele Ruské asociace pro elektronické komunikace (RAEC) Sergeje Plugotarenka již z Ruska odešlo 50&nbsp;000 až 70&nbsp;000 pracovníků z oboru [[Informační technologie|IT]] a dalších 70&nbsp;000 až 100&nbsp;000 se chystá odejít. Odcházejí především do Turecka, Spojených arabských emirátů, Arménie, Gruzie a Pobaltí. Druhá vlna je podle něj nevyhnutelná.<ref>JANDOUREK, Jan. Medveděv vykládá, jak Západ doplatí na sankce. Asi nevidí, jak dopadlo Rusko. Forum 24 [online]. 30. 3. 2022 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.forum24.cz/medvedev-vyklada-jak-zapad-doplati-na-sankce-asi-nevidi-jak-dopadlo-rusko/</ref>

[[Google]] 9. dubna zablokoval v souladu se sankcemi uvalenými na Rusko účet ruské [[Státní duma|Státní dumy]] na videoportálu [[YouTube]]. Ruský cenzurní úřad [[Roskomnadzor]], který sám zablokoval sociální sítě Twitter, Facebook a Instagram, to označil za cenzuru.<ref>STRNAD, David. Ruský cenzurní úřad si stěžuje na cenzuru, žádá odblokování účtu Státní dumy na YouTube. Novinky.cz [online]. 9. 4. 2022 [cit. 22. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/rusky-cenzurni-urad-si-stezuje-na-cenzuru-zada-odblokovani-uctu-statni-dumy-na-youtube-40393388</ref>

Ruské vojenské neúspěchy a dopady ekonomických sankcí mohou potenciálně vést až k [[Rozpad Ruska|rozpadu Ruska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Honzejk
| jméno = Petr
| titul = Pozor, tohle není sci-fi. Připravme se na možný rozpad Ruské federace
| periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
| url = https://vikend.hn.cz/c1-67119800-pozor-tohle-neni-sci-fi-pripravme-se-na-mozny-rozpad-ruske-federace
| datum vydání = 2022-09-30
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-10-02
}}</ref>

Podle průzkumu veřejného mínění z října 2022 je pro pokračování války jen 25 % Rusů, pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 % Rusů.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Počet Rusů požadujících jednání o míru se zdvojnásobil, ukázal průzkum | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2022-11-30 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-valka-ukrajina-pruzkum-vyjednavani.A221130_210001_zahranicni_bro}}</ref>
==== Možný počátek rozpadu Ruska ====
Nevládní organizace [[Forum svobodných národů Ruska]] (Forum of the Free Peoples of Russia), kterou tvoří zástupci několika národů a etnických skupin působících v Ruské federaci, na své pražské konferenci roku 2022<ref>[https://english.radio.cz/prague-hosting-russian-opposition-conference-8756672 Thomas McEnchroe, Prague hosting Russian opposition conference, 22.7.2022]</ref> vydala ''Pražskou deklaraci'' o dekolonizaci Ruska. Předpokládá, že Rusko se rozpadne na 34 oblastí.<ref>[https://euromaidanpress.com/2022/07/25/national-minorities-of-russian-federation-discuss-its-deimperialization-in-prague/ Alya Shandra, National minorities of Russian Federation discuss its deimperialization in Prague, Euromaidan Press, 25.7.2022]</ref> Proces "úplné a všeobecné dekolonizace Ruska" musí vycházet z mezinárodního práva, včetně Všeobecné deklarace lidských práv a práva národů na sebeurčení zakotveného v Chartě OSN. Pražská deklarace definuje Ruskou federaci jako teroristický stát, jehož koloniální praktiky v průběhu staletí, jako je násilné vystěhovávání a genocida, učinily z původních obyvatel oběti historického bezpráví.

Podle účastníků fóra Putin vybudoval diktátorský systém s prosperující metropolí, který odčerpává zdroje z podřízených "kolonií" a využívá je k uspokojování imperiálních ambicí.<ref>[https://novynarnia.com/2022/07/24/moskva-vpade-narody-budut-vilnymy-u-chehiyi-vidbuvsya-forum-korinnyh-narodiv-rosiyi-shho-pragnut-samovyznachennya/ Larisa Voloshka, "Moscow will fall, the nations will be free!" A forum of indigenous peoples of Russia seeking self-determination was held in the Czech Republic, Novynarnia, 24.7.2022]</ref> Deklarace obsahuje výzvu zástupcům etnických skupin, kteří bojují v řadách ruské armády "v nespravedlivé válce proti Ukrajině", aby se vrátili domů nebo se vzdali ukrajinským silám. Účastníci konference prohlásili, že "situaci, kdy se Ruská federace ocitla na pokraji chaosu a občanské války může zvrátit pouze úplná a řízená dekolonizace Ruska."<ref>[https://www.polskieradio.pl/398/7856/Artykul/3007195,%d0%a4%d0%be%d1%80%d1%83%d0%bc-%d0%b2%d1%96%d0%bb%d1%8c%d0%bd%d0%b8%d1%85-%d0%bd%d0%b0%d1%80%d0%be%d0%b4%d1%96%d0%b2-%d0%a0%d0%be%d1%81%d1%96%d1%97-%d1%83%d1%85%d0%b2%d0%b0%d0%bb%d0%b8%d0%b2-%d0%b4%d0%b5%d0%ba%d0%bb%d0%b0%d1%80%d0%b0%d1%86%d1%96%d1%8e-%d0%bf%d1%80%d0%be-%d0%b4%d0%b5%d0%ba%d0%be%d0%bb%d0%be%d0%bd%d1%96%d0%b7%d0%b0%d1%86%d1%96%d1%8e-%d0%a0%d0%a4 The Forum of the Free Peoples of Russia adopted a declaration on the decolonization of the Russian Federation, Polskie Radio, 24.7.2022]</ref>

Podle online referenda, konaného v Rusku ve dnech 16. až 28. února 2023, kterého se zúčastnilo 5,6 milionu občanů, byla v pěti krajích Ruska naprostá většina pro odtržení od Ruské federace. Jedná se o [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblast]] (72,1 procenta voličů pro odtržení od Ruska), [[Ingrie|Ingrii]] (66,2 procenta), [[Západokazachstánská oblast|Uralská oblast]] (68,2 procenta), [[Sibiř]] (63,9 procenta) a [[Kubáň]] (55,7 procenta).<ref>[https://www.securitymagazin.cz/security/putin-ma-problem-pet-regionu-ruska-chce-nezavislost-1404070353.html Putin má problém. Pět regionů Ruska chce nezávislost, Security Magazin, 5.3.2023]</ref>

=== Vnitřní dění v Bělorusku ===
==== Běloruská armáda ====
<!-- Běloruská televize АТН: новости Беларуси и мира natočila [[Alexandr Lukašenko|Alexandra Lukašenka]] před mapou, která zachycuje základní směry ruského útoku a válečné cíle (na youtube s přesným časem).<ref>{{Citace monografie
| titul = Лукашенко: не надо кричать о тысячи погибших. Панорама
| url = https://www.youtube.com/watch?v=eCWbpwfA1WI
}}</ref> -->Rusové využívají území Běloruska k útoku na Ukrajinu, ale běloruské jednotky se ho přímo nezúčastnily a Bělorusové se zapojení do bojů brání. Povolávací rozkaz tam dostali rezervisté. Exilová prezidentka [[Svjatlana Cichanouská]] vyjadřuje Ukrajině podporu a v manifestu z 1. března oznámila vznik protiválečného hnutí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Anti-War Movement Manifes
| periodikum = tsikhanouskaya.org
| url = https://tsikhanouskaya.org/en/events/news/b66f8091f11bb20.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref> <!-- Běloruští hackeři a IT specialisté, které Lukašenko nedávno vyhnal ze země nebo jim zrušil firmy vytvořili skupinu ''Kiberpartyzany'' a komplikují přesun vojsk tím, že napadají a vyřazují z provozu železniční dopravu. -->Bělorusové z Ukrajiny, Polska a Litvy už vytvořili první jednotku, která se zapojila do boje proti Rusům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vstoupí Bělorusko do války? V zemi roste odpor proti plánům diktátora
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vstoupi-belorusko-do-valky-v-zemi-roste-odpor-proti-planum-diktatora-191682
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

Podle poradce lídryně běloruské opozice [[Svjatlana Cichanouská|Svjatlany Cichanouské]] [[Franak Viačorka|Franaka Viačorky]], část běloruské armády patrně odmítla zaútočit po boku Rusů na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jednání Ruska a Ukrajiny skončilo. K výraznému posunu nevedlo, tvrdí Kyjev
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/valka-na-ukrajine-2022-online-prenos/r~6895a0309b0711ecbdb0ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-03-07
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref> Náměstek běloruského ministra obrany Viktor Gulevič, který je zároveň náčelníkem běloruského generálního štábu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu rezignoval. Podle něj se členové běloruské vojenské jednotky odmítli podílet na bojích a Bělorusko nebylo schopno sestavit jediný prapor.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ON-LINE: Válka na Ukrajině
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/valka-ukrajina-rusko-online-40388819
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Ukrajinská rozvědka a Generální štáb ozbrojených sil opakovaně informovaly o tom, že Bělorusko se chystá připojit k ruským okupačním silám ve válce proti Ukrajině. Zároveň běloruská armáda údajně provedla anonymní průzkum mezi vojáky a většina z nich vyjádřila naprostou neochotu bojovat proti Ukrajině.<!-- Podle Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost Ministerstva kultury Ukrajiny ovlivnil celkový psychologický stav Bělorusů dekret běloruského prezidenta [[Alexandr Lukašenko|Alexandra Lukašenka]] o mobilizaci záložních vojsk. V některých částech Brestské oblasti došlo k nepokojům. Vojáci, včetně důstojníků, vyjadřují neochotu účastnit se války proti Ukrajině. Pro stabilizaci situace začali z Ruska přijíždět nižší a vyšší důstojníci a byli jmenováni do funkcí v běloruských ozbrojených silách. --><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Belarus appoints Russian commanders to force participate in a war
| periodikum = Ukrayinska Pravda
| url = https://www.pravda.com.ua/eng/news/2022/03/12/7330804/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref><!-- Podle poradce ukrajinského prezidenta [[Volodymyr Zelenskyj|Volodymyra Zelenského]] Alexeje Arestoviče má rozvědka zprávy přímo z nejvyšších míst běloruské armády, které hovoří o tom, že proti nasazení na Ukrajině se bouří i elitní běloruské jednotky. Jde zejména o 103. výsadkovou brigádu z Vitebsku na severu Běloruska, která je nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou částí běloruské armády. -->Běloruská armáda má sice 45 tisíc vojáků v aktivní službě, ale kvalitní výcvik a vybavení má zhruba jen pět až sedm tisíc z nich.

Ukrajinská armáda 23. března zveřejnila informaci, že ruské speciální služby se snaží přesvědčit běloruské vojáky, aby se zúčastnili války s Ukrajinou, a slibují jim 1000-1500 dolarů měsíčně.<ref>[https://www.ukrinform.ua/rubric-ato/3438059-danilov-akso-bilorusi-prijdut-nazad-pidut-ak-rosiani-u-cornih-polietilenovih-paketah.html Danilov: If the Belarusians come, they will go back like the Russians - in black plastic bags, Ukrinform, 23.3.2022]</ref> Tiskový mluvčí ukrajinského Velitelství pozemních sil Volodymyr Fitio tisku sdělil, že se je snaží kontaktovat běloruská armáda a prohlašuje, že v případě jejího nasazení na Ukrajině je připravena se vzdát.<ref>[https://www.ukrinform.ua/rubric-ato/3437704-vijskovi-bilorusi-zvazuutsa-iz-vladou-ukraini-i-kazut-so-zdadutsa-u-polon.html The Belarusian military contacts the Ukrainian authorities and says they will surrender, Ukrinform, 23.3.2022]</ref>

==== Běloruské partyzánské skupiny ====
Ukrajině během ruské invaze pomáhají partyzánské skupiny původem z [[Bělorusko|Běloruska]]. Už v říjnu 2020 vznikla v Polsku odbojová organizace běloruských důstojníků policie a justice [[ByPol]]. V létě 2021 vyhlásil ByPol tzv. plán Pěramoha (bělorusky: Vítězství), v jehož rámci se vytváří síť anonymních buněk počtem do tří lidí, které by v případě nového vzplanutí masových protestů dostaly konkrétní úkoly. Hackerské skupině ''Kiberpartyzany'', která vznikla také na podzim roku 2020, se už podařilo dostat k osobním údajům příslušníků Lukašenkových silových jednotek, databázi údajů z cestovních pasů všech občanů Běloruska nebo k databázím s evidencí telefonátů občanů policii, což umožnilo identifikovat policejní informátory. Mají též informace získané ze záznamů vnitřních odposlechů ministerstva vnitra a dalších Lukašenkových úředníků. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu předávají údaje o Lukašenkových vojácích ukrajinské straně a také vyřadili z provozu elektronické systémy běloruských drah. Provoz železnice musel být řízen ručně a ruské vojenské vlaky nemohly jet přes Bělorusko během noci.<ref name="NO">[https://www.forum24.cz/kdo-jsou-belorusti-partyzani-lukasenko-hraje-ve-valce-ruska-proti-ukrajine-hanebnou-ulohu-ale-svobodomyslni-belorusove-se-nevzdavaji/ PAVEL KOTAŬ, Kdo jsou běloruští partyzáni? Lukašenko hraje ve válce Ruska proti Ukrajině hanebnou úlohu, ale svobodomyslní Bělorusové se nevzdávají, Nová Orientace, 21.3.2022]</ref>

Další skupinou, jež přešla k subverzním aktivitám, jsou „Busly laciać“ (Čápi letí), kteří na podzim 2020 začali sprejováním protestních graffiti. V září 2021 tato skupina shodila pomocí dronu hořící směs na základnu zvláštní policejní jednotky (OMON) a v prosinci na posádku tzv. vnitřních vojsk. Drony používané pro útoky na základny běloruských policejních jednotek byly předány obráncům Kyjeva. „Busly laciać“ také poškozuje zařízení na běloruské železnici, kterou musí hlídat policie. Ve městech, kde už došlo k diverzím, proběhly policejní razie, bití a zatýkání, ale běloruský odboj pokračuje a ve dnech 15. až 17. března byla zničena další tři kontrolní zařízení na železnici.<ref name="NO"/>

Další oblastí činnosti běloruského odboje je sledování pohybu ruských i běloruských vojenských jednotek. Kanál „Bielaruski Hajun“, zřízený v internetové aplikaci [[Telegram (software)|Telegram]], publikuje údaje o přesunu vojenské techniky nebo pohybu vojenských letadel a raket, které dostává od lidí z celého Běloruska. V řadách ukrajinské domobrany bojují vojáci Běloruského praporu Kalinouského a další dobrovolníci.<ref name="NO"/>

==== Jiné ====
Protiválečnou demonstraci, která se konala v Minsku 27. února, policie brutálně rozehnala a většinu protestujících zatkla. Běloruské márnice a nemocnice jsou přeplněné mrtvolami padlých ruských vojáků a zdravotníci ve městech [[Mazyr|Mozyr]] a [[Homel]] museli podepsat slib mlčenlivosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Běloruské márnice jsou plné těl ruských vojáků. Lukašenkovi se už do války nechce
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/beloruske-marnice-jsou-plne-tel-ruskych-vojaku-lukasenkovi-s/r~bb9b781ca37811ecbdb0ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

=== Zásahy proti ruským oligarchům ===
[[Soubor:Jako jeden z projevů odporu vůči Ruské invazi na Ukrajinu slouží i poškozování Sovětských válečných památníků 20221111 093819.jpg|náhled|Odpor vůči ruské invazi na Ukrajinu se projevuje i poškozováním sovětských válečných památníků ([[Teplice]])]]
Západní vlády a jejich úřady začaly vyvíjet bezprecedentní úsilí o identifikaci a zmrazení majetku ruských oligarchů a dalších osob blízkých Putinovu režimu v zahraničí. Podle některých odhadů bylo téměř 20 % bohatství země ukryto v offshorových jurisdikcích, jako jsou Kypr, Seychely, Britské Panenské ostrovy – dokonce i Spojené státy. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo výběr zprostředkovatelů, offshorových agentů a bank, které podle ICIJ pomáhají ruské elitě přesouvat a ukrývat peníze.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = How a network of enablers have helped Russia’s oligarchs hide their wealth abroad - ICIJ
| url = https://www.icij.org/inside-icij/2022/03/how-a-network-of-enablers-have-helped-russias-oligarchs-hide-their-wealth-abroad/
| datum vydání = 2022-03-02
| datum přístupu = 2022-03-04
| jazyk = en
}}</ref>

Modelovým příkladem jak oligarchové zbohatli na úkor státu je případ [[Roman Abramovič|Romana Abramoviče]], který zveřejnila britská [[BBC]]. Abramovič roku 1995 ve zmanipulované aukci koupil od ruské vlády ropnou společnost Sibněft za 250 milionů dolarů a roku 2005 ji prodal státu zpět za 13 miliard dolarů. Abramovičův majetek byl v rámci sankcí zmrazen a byl diskvalifikován jako ředitel fotbalového klubu Chelsea.<ref>{{Citace periodika
| titul = Roman Abramovich: New evidence highlights corrupt deals
| periodikum = BBC News
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = en-GB
| url = https://www.bbc.com/news/world-europe-60736185
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Podle francouzského ministra hospodářství Bruna Le Mairea má [[Francie]] justiční prostředky jak zabavit majetky ruských oligarchů. Jeho úřad zřídil k tomuto účelu zvláštní oddělení, které dohledá majetek nejen samotných oligarchů, ale i jejich dětí, manželek, společností. Le Maire také zdůraznil, že nepůjde pouze o zmrazení jejich majetku, ale o jeho konfiskaci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jmění milionů lidí pod lupou. Francie zabavuje majetek Putinových přátel
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-jmeni-milionu-lidi-pod-lupou-francie-zabavuje-majetek-putinovych-pratel-191951
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

[[Spojené království|Velká Británie]] zavedla roku 2017 tzv. ''Unexplained Wealth Order'' (UWO), který měl postihnout mimořádně bohaté lidi, o nichž se předpokládá, že jsou spojeni s mezinárodní korupcí, organizovaným zločinem a jejich pomocníky. Předpokládá se, že Spojené království je zaplaveno ruskou hotovostí a dalšími penězi uloupenými z bývalého Sovětského svazu. Tyto peníze jsou ukryty v obrovském množství nemovitostí – od kancelářských budov až po mega vily – a jejich skuteční vlastníci jsou skryti v síti tajných fiktivních společností. Jedná se o organizace, které existují pouze na papíře a jsou registrovány v daňových rájích. Již od roku 2016 byl připravován nový Zákon o hospodářské kriminalitě, který se po ruské invazi na Ukrajinu stal aktuální.<ref>{{Citace periodika
| titul = Economic Crime Bill: What is it and will it find Putin's loot?
| periodikum = BBC News
| datum vydání = 2022-03-03
| jazyk = en-GB
| url = https://www.bbc.com/news/uk-60579997
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

[[Itálie|Italská policie]] v rámci sankcí po invazi na Ukrajinu zabavila ve svých přístavech dvě jachty patřící ruským miliardářům – [[Alexej Mordašov|Alexeji Mordašovovi]], který je třetím nejbohatším mužem v Rusku s majetkem odhadovaným na 22,7 miliardy dolarů (více než 534 miliard korun). Druhým sankcionovaným je [[Gennadij Timčenko]], na kterého Velká Británie uvalila sankce, a od začátku roku 2022 přišel o téměř polovinu svého čistého jmění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Itálii zabavili další jachty miliardářů, přišel o ni třetí nejbohatší Rus
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/rusko-jachta-bohaty-alexej-mordasov-zabavena-italie-sankce-invaze.A220305_081502_eko-zahranicni_pmk
| datum vydání = 2022-03-05
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Americký prezident [[Joe Biden]] během svého projevu o stavu Unie na adresu ruských oligarchů prohlásil: „Spojujeme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla. Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fleeing sanctions, oligarchs seek safe ports for superyachts
| periodikum = euronews
| url = https://www.euronews.com/2022/03/06/fleeing-sanctions-oligarchs-seek-safe-ports-for-superyachts
| datum vydání = 2022-03-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

[[Izrael]]ská televize Channel 12 informovala, že na telavivském letišti přistálo sedm privátních tryskových letadel pronajatých v Turecku, která sem přepravila pasažéry z Petrohradu a Moskvy. Skrytá identita pasažérů i načasování letů nasvědčují tomu, že může jít o lidi na sankčních seznamech USA a Evropské unie, kteří využívají pronajatá letadla, aby své přesuny maskovali. Izraelský letištní úřad instruoval personál [[Mezinárodní letiště Ben Guriona|Ben Gurionova letiště]], aby nepovoloval dlouhodobé parkování soukromých letadel patřících lidem na americkém sankčním seznamu a omezil je pouze na 48 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tryskáče ruských oligarchů přistávají v Izraeli. Vláda zvažuje odpověď
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-tryskace-ruskych-oligarchu-pristavaji-v-izraeli-vlada-zvazuje-odpoved-192303
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref> Ministr zahraničí [[Ja'ir Lapid]] při návštěvě Bratislavy 14. března prohlásil, že Izrael nebude plnit roli země pro odklonění ruských majetků postižených sankcemi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = staff
| jméno = T. O. I.
| titul = Lapid vows Israel won’t be a ‘route to bypass’ sanctions on Russia
| periodikum = www.timesofisrael.com
| url = https://www.timesofisrael.com/lapid-vows-israel-wont-be-a-route-to-bypass-sanctions-on-russia/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

[[Evropský parlament]] jednal o zrušení „zlatých pasů“ a „zlatých víz“ pro občany ze států mimo [[Evropská unie|Evropskou unii]], kteří v Evropě investovali peníze a získali tak povolení k pobytu (víza) nebo občanství EU (pas) se všemi právy, která k tomu náleží – včetně možnosti pohybu, pobytu či práce v jakékoliv ze sedmadvaceti zemí. Víza dosud udělovalo 12 členských zemí, pasy pouze [[Kypr]], [[Malta]] a [[Bulharsko]]. Podle [[Transparency International]] bylo s touto praxí spojeno praní špinavých peněz a korupce. Členské státy by podle [[Transparency International]] měly zajistit, aby bylo okamžitě zrušeno občanství nebo povolení k pobytu udělené sankcionovaným osobám. Analytik Chromý upozornil na vyhýbání se daním nebo páchání jiné trestné činnosti, jako tzv. praní špinavé reputace. Jako problém vnímá, že zlaté pasy mohou sloužit k obcházení sankcí uvalených na stát, ze kterého osoba původně pochází. Pro legislativní návrh na zrušení těchto výhod hlasovalo 595 europoslanců, 12 bylo proti a 74 se zdrželo. Autorkou návrhu je nizozemská europoslankyně Sophia in 't Veldová z liberální frakce [[Obnova Evropy]]. O návrhu musí rozhodnout [[Evropská komise]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruští oligarchové unikají sankcím díky zlatým pasům, europoslanci je chtějí zakázat
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/rusti-oligarchove-unikaji-sankcim-diky-zlatym-pasum-europosl/r~bdcfa6929fe711ecbdb0ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2022-03-09
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

Britský ministr pro bydlení [[Michael Gove]] navrhl, aby do zabavených nemovitostí ruských oligarchů byli nastěhováni ukrajinští uprchlíci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Do domů ruských oligarchů nastěhujme Ukrajince, navrhuje britský ministr
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/rusko-ukrajina-konflikt-invaze-na-ukrajine-kyjev-moskva-valka-uprchlici-velka-britanie-migrace.A220313_120813_eko-zahranicni_idvs
| datum vydání = 2022-03-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = Použijme zabavené vily ruských oligarchů pro ubytování uprchlíků, navrhl britský ministr
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SdCTM/pouzijme-zabavene-vily-ruskych-oligarchu-pro-ubytovani-uprchliku-navrhl-britsky-ministr
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Sankce proti Rusku zavedlo i [[Japonsko]] a zmrazilo majetek jak jednotlivcům, mezi kterými jsou poslanci Dumy, tak organizacím a zakázalo export [[čip]]ů do Ruska. Kvůli územnímu sporu o [[Kurilské ostrovy]] Japonsko dosud nepodepsalo mírovou smlouvu s Ruskem. Přijímá ukrajinské uprchlíky a poskytuje Ukrajině humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenilo zhruba 175 milionů dolarů. Pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu i vzhledem k rostoucím ambicím Číny se v zemi dokonce otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3455184-valka-na-ukrajine-ozivila-rusko-japonske-spory-tokio
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Po čtvrtém kole sankcí Evropské unie je už na seznamu téměř 900 osob pocházejících z Ruska, kterým bude zakázán vstup na území členských zemí EU nebo jim bude zakázáno cestovat, bude zmrazen jejich majetek a budou odstřihnuti od přístupu k financím.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Klímová
| jméno = Jana
| titul = Komu má zbýt jen na jídlo a léky? Pod sankcemi je nově Abramovič i další oligarchové
| periodikum = HN.cz
| url = https://hn.cz/c1-67045610-komu-ma-zbyt-jen-na-jidlo-a-leky-pod-sankcemi-je-nove-abramovic-i-dalsi-oligarchove
| datum vydání = 2022-03-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

[[Švýcarsko]] zařadilo na sankční seznam dalších 200 osob a svůj seznam sankcionovaných přizpůsobilo Evropské unii. Majetek těchto osob ve Švýcarsku musí být zmrazen a nahlášen Státnímu sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO). Změna vstoupila v platnost dne 16. března v poledne.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Violations of international law in Ukraine: further individuals sanctioned
| periodikum = www.admin.ch
| url = https://www.admin.ch/gov/en/start/documentation/media-releases.msg-id-87619.html
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref> Z prvního soupisu majetku ruských oligarchů vyplývá, že Rusové uvedení na sankčních seznamech mají ve Švýcarsku nemovitý majetek za více než šest miliard dolarů. Švýcarská bankovní lobby odhadla, že tamní banky mohou držet více než 200 miliard dolarů ruského majetku.<ref>[https://www.newstream.cz/politika/prvni-ucet-svycaru-pro-sankcionovane-rusy-sest-miliard-dolaru-majetku První účet Švýcarů pro sankcionované Rusy: Vily za šest miliard dolarů, Newstream, 24.3.2022]</ref>

Ministerstva financí a spravedlnosti USA zahájila činnost tzv. ''Multilateral Russian Oligarch Task Force'' nazvané [[REPO]] (Russian Elites, Proxies, and Oligarchs), jejíž zřízení USA ohlásily 26. února. Ministryně financí [[Janet Yellenová|Janet L. Yellenová]] a generální prokurátor [[Merrick Garland|Merrick B. Garland]] se virtuálně setkali se zástupci Austrálie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojeného království a Evropské komise. Společně se usnesli, že pracovní skupina, složená z ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti nebo vnitra v každé členské jurisdikci bude využívat své příslušné orgány v součinnosti s dalšími příslušnými ministerstvy ke shromažďování a sdílení informací za účelem přijetí konkrétních opatření, včetně sankcí, zmrazení majetku a občanskoprávního a trestněprávního zabavení majetku a trestního stíhání. Tato mezinárodní spolupráce už vedla k zadržení několika plavidel v hodnotě stovek milionů dolarů. REPO diskutovala také o možnostech, jak postavit před soud ty osoby a firmy, které usnadnily pohyb sankcionovaných aktiv nebo jiných nezákonných finančních prostředků. Generální prokurátor USA zřídil 2. března také pracovní skupinu ministerstva spravedlnosti [[KleptoCapture]], která nasadí zdroje amerického státního zastupitelství a donucovacích orgánů k odhalování obcházení sankcí a souvisejícího trestného jednání. Orgán ministerstva financí pro vymáhání finanční kriminality (Financial Crimes Enforcement Network – FinCEN) se spojí s kolegy v členských zemích REPO a dalších zemích, aby zvýšil sdílení informací. FinCEN rovněž vydá upozornění pro finanční instituce o důležitosti identifikace a hlášení podezřelých transakcí ruských elit, oligarchů a jejich zmocněnců, na něž se vztahují sankce a které se týkají nemovitostí, luxusního zboží a majetku vysoké hodnoty. Úřad pro terorismus a finanční zpravodajství ministerstva financí v koordinaci s ministerstvy spravedlnosti a zahraničí a federálními donucovacími orgány USA rovněž spustí program, který nabízí odměny za informace vedoucí k zabavení, omezení nebo propadnutí majetku spojeného s korupcí zahraničních vlád, včetně vlády Ruské federace. Vládní dokument uvádí seznam 50 osob, které jsou pro Spojené státy prioritní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = U.S. Departments of Treasury and Justice Launch Multilateral Russian Oligarch Task Force
| periodikum = U.S. Department of the Treasury
| url = https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy0659
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

V [[Itálie|Itálii]] se zabavováním majetku ruských oligarchů zabývá ''Guardia di Finanza'', která se specializuje na daňovou a finanční kriminalitu a má více než 60 tisíc zaměstnanců. Za dohled zodpovídá zvláštní útvar, ''Výbor pro finanční bezpečnost'', který má rozsáhlé pravomoci a koordinuje spolupráci ministerstev a různých agentur. [[Itálie]] má zkušenosti z boje proti organizovanému zločinu a velmi progresivní zákony o praní špinavých peněz a finančních kontrolách, dokáže rekonstruovat finanční toky i pokud jde o offshorové společnosti, je schopna kontrolovat majetek a identifikovat tak vlastníky. Italové navíc umně skloubili IT a tradiční metody – mají skvělé kyberstopaře a zosnovali jedinečnou síť informátorů – v bankách, fondech, institucích.<ref>[https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/po-putinovych-miliardarich-jdou-v-italii-lovci-kmotru-40391037 Vladimír Plesník, Po Putinových miliardářích jdou v Itálii lovci kmotrů, Novinky.cz, 21.3.2022]</ref>

Členské státy Evropské unie vytvořily pracovní skupinu s názvem „Freeze and Seize“ (''Zmrazit a zabavit'') za účelem zajištění koordinace na úrovni EU při provádění sankcí proti ruským a běloruským oligarchům uvedeným na seznamu. Bude pracovat společně s mezinárodní pracovní skupinou „REPO“, v jejímž rámci EU působí společně se zeměmi [[G7]] – Kanadou, Francií, Německem, Itálií, Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy, a také s Austrálií.<ref>[https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_1828 Enforcing sanctions against listed Russian and Belarussian oligarchs: Commission's “Freeze and Seize” Task Force steps up work with international partners, European Comission, 17.3.2022]</ref>

V květnu 2021 byly na seznamu nepřátelských zemí Ruska pouze dva státy: [[Spojené státy americké|USA]] a Česká Republika (po [[Kauza Vrbětice|Kauze Vrbětice]]). V únoru 2022 Rusko rozšířilo tento seznam na 48 zemí (všechny členské státy [[G7]] a všechny státy [[Evropská unie|EU]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voců
| jméno = Taťána
| titul = O azyl v Rusku požádalo 400 lidí, co „nesdílejí hodnoty svých zemí“
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-o-azyl-v-rusku-uz-pozadalo-400-lidi-co-nesdileji-hodnoty-svych-zemi-40486182
| datum vydání = 2024-08-31
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-02
}}</ref> Dne 3. května 2022 Rusko zavádí protisankce vůči nepřátelským zemím, právnickým a fyzickým osobám. Sankce zahrnují zákaz uzavírat nové smlouvy a plnit stávající smlouvy, provádět finanční operace, dodávat produkty a suroviny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruské protisankce vůči nepřátelským zemím
| vydavatel = interfax
| url = https://www.interfax.ru/russia/839107
| datum vydání = 2022-05-03
| datum přístupu = 2022-05-04
}}</ref> Dne 11. května 2022 publikuje Rusko seznam 31 firem, kterých se výše uvedené sankce týkají, obsahuje firmy jako Gazprom Germania GmbH, Gazprom Schweiz AG, Gazprom Marketing & Trading USA Inc, Vemex, Wingas, EuRoPol GAZ.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vyhláška č.851 z 11.května 2022 o odvetných ekonomických opatřeních Ruska
| periodikum = http://publication.pravo.gov.ru/
| url = http://publication.pravo.gov.ru/File/GetFile/0001202205110017?type=pdf
| datum vydání = 2022-05-11
| datum přístupu = 2022-05-12
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

=== Důsledky porušení sankcí ===
Jack Hanick, bývalý zaměstnanec televizních stanic CNBC a Fox News, byl zatčen v Londýně za svou práci televizního producenta pro ruského mediálního magnáta [[Konstantin Malofejev|Konstantina Malofejeva]], který je spojován s agresí na Ukrajině, zejména na Krymu a byl na americkém sankčním seznamu. Jde o vůbec první trestní obvinění z porušení amerických sankcí vyplývajících z ruské anexe Krymu v roce 2014. Prokurátoři uvedli, že když agenti FBI vyslýchali Hanicka ohledně jeho práce pro Malofejeva, vypovídal nepravdivě. Pokud bude Hanick vydán do Spojených států, hrozí mu až 20 let vězení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = US citizen charged with violating Crimea-related sanctions
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-europe-crime-arrests-crimea-da8939a27196511528c1a95601d8fc86
| datum vydání = 2022-03-03
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

== Důsledky v Česku ==
=== Reakce Česka ===
{{Podrobně|Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu}}

Vrcholná politická reprezentace České republiky ruský útok na Ukrajinu odsoudila a vláda omezila diplomatické vztahy s Ruskem. Zasazovala se také o maximální zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku i Bělorusku na evropské úrovni, pracovala na jejich realizaci na národní úrovni. Uzavřela český vzdušný prostor ruským letadlům, zahájila dodávky vojenské techniky a materiálu pro ukrajinskou armádu. Vláda i charitativní organizace a další subjekty zahájily také humanitární pomoc obyvatelům Ukrajiny. Česko se stalo jednou ze zemí, do které po zahájení invaze mířily toky válečných uprchlíků, a úřady je začaly zpracovávat jako [[Občan EU|cizince mimo zemí EU]]. [[Vláda Petra Fialy]] urychleně – ve vyhlášeném [[Krizová situace|krizovém stavu]] – přijala zákon o [[Dočasná ochrana|dočasné ochraně]].

Tento zákon sněmovny<ref>Zákon č. 65/2022 Sb., Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, platný od 21. 3. 2022 na jeden rok</ref> již dovoluje na celý rok poskytnout státní záruky, navazující finanční i lehčí pomoc dalších nevládních subjektů, jež zejména v Praze začaly zajišťovat příchozí, hledat jim ubytování, zdravotní a sociální služby, zapojení do pracovního trhu, vzdělávání dětí apod. Česko je s bilaterální pomocí Ukrajině vyjádřenou v % HDP jednou z nejštědřejších zemí na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Bilateral aid to Ukraine by country GDP 2023 | periodikum = Statista.com | datum_vydání = 2023-02-24 | url = https://www.statista.com/statistics/1303450/bilateral-aid-to-ukraine-in-a-percent-of-donor-gdp/}}</ref> Nadále by na rekonstrukční pomoc Ukrajině mělo Česko mezi lety 2023–2025 každý rok dát půl miliardy Kč.<ref name="ctrijen">{{Citace elektronického periodika | titul = Do Česka se nedostanou Rusové s schengenským vízem za účelem turistiky vydaným kdekoliv v EU | periodikum = ČT24 | datum_vydání = 2022-10-12 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3535903-zive-vlada-projednala-program-na-obnovu-ukrajiny-ci-zemedelske-dotace}}</ref>

Od 25. října 2022 se do Česka nepovoluje vstup Rusům se [[Schengenský prostor|schengenským]] vízem uděleným v Česku ze zemí mimo Schengenský prostor, stejně tak učinilo také [[Polsko]], [[Finsko]] a [[Baltské státy|pobaltské země]] (ruští občané však mohou i nadále přicestovat do Česka s vízem z jiných schengenských zemí). Pro studenty z Ukrajiny a Běloruska se vízová pravidla naopak zmírní.<ref name="ctrijen"/>

[[Soubor:Protest 'Stojíme za ukrajinou 2'.jpg|náhled|Demonstrace na podporu Ukrajiny, Václavské náměstí v Praze, 27. února 2022]]
[[Soubor:Russians against war protest in Prague 06.jpg|náhled|Demonstrace Rusů žijících v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu, Václavské náměstí v Praze, 27. března 2022]]
[[Soubor:Aid to refugees at Praha Hlavní nádraží 21.jpg|náhled|Uprchlíci na Hlavním nádraží v&nbsp;Praze]]
[[Soubor:Aid to refugees at Praha Hlavní nádraží 15.jpg|náhled|Dobrovolníci poskytující pomoc běžencům na Hlavním nádraží v&nbsp;Praze]]

=== Občanské protesty v Česku ===
V [[Česko|Česku]] 24. února protestovalo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] asi 3&nbsp;000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Thousands gather to support Ukraine in central Prague
| periodikum = Radio Prague International
| url = https://english.radio.cz/thousands-gather-support-ukraine-central-prague-8743026
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V centru Prahy se sešly tisíce lidí, protestovaly proti invazi na Ukrajinu {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-vaclavskem-namesti-lide-demonstruji-proti-ruske-invazi/2166759
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> V neděli 27. února se na témže místě na demonstraci pořádané organizací [[Milion chvilek pro demokracii]] sešlo podle policejních odhadů 70 až 80 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Praze demonstrovalo na podporu Ukrajiny až 80 tisíc lidí
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/822054/
| datum vydání = 2022-02-27
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sláva Ukrajině. Desítky tisíc lidí protestovaly na Václavském náměstí
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stream-demonstrace-milion-chvilek-vaclavske-namesti-valka-na-ukrajine.A220227_092531_praha-zpravy_bse
| datum vydání = 2022-02-27
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi 27. března 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/rusove-v-praze-protestuji-proti-valce-a-putinovi-40391769}}</ref>

=== Česká vojenská pomoc ===
V&nbsp;únoru 2023 činila vojenská pomoc Česka od počátku ruské invaze zhruba 10&nbsp;miliard korun.<ref name=":18" /> V&nbsp;roce 2022 poskytlo Česko Ukrajině podle [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstva obrany]] ze svých zásob 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), 5 průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 6 systémů protivzdušné obrany, 4 vrtulníky, 128 minometů, 13 samohybných kanónových houfnic a 12 raketometů. Dále více než 27&nbsp;tisíc dělostřeleckých nábojů, 4900 raket pro raketomety, 8&nbsp;tisíc protipancéřových zbraní, přes 17&nbsp;tisíc min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30&nbsp;tisíc pistolí, 11&nbsp;tisíc dlouhých ručních střelných zbraní a také přes 4&nbsp;miliony nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly. Z&nbsp;českých skladů hmotných rezerv pak 900&nbsp;metrů mostních konstrukcí.<ref name=":18">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Wasserbauerová
| jméno = Terezie
| titul = Desítky tanků a houfnic, stovky vozidel. Černochová bilancovala pomoc Ukrajině
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ceska-pomoc-ukrajine-zbrane-ministerstvo-obrany-armada-jana-cernochova.A230223_081619_domaci_wass
| datum vydání = 2023-02-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-28
}}</ref> Podle náčelníka generálního štábu armády [[Karel Řehka|Karla Řehky]] vždy z vyřazených kusů techniky nebo rezerv bez oslabení bojeschopnosti české armády.

Obranný průmysl realizoval dodávky za dalších 30&nbsp;miliard korun. Na českém území se také v&nbsp;únoru 2023 cvičí zhruba 4&nbsp;tisíce ukrajinských vojáků. V roce 2022 čeští vojáci vycvičili přes 600 ukrajinských příslušníků mechanizovaného praporu a zhruba 50 specialistů ve třech oblastech.<ref name=":18" /> V různých sbírkách přispěli na pomoc Ukrajině čeští občané částkou 1,5 miliardy korun.<ref name=":18" /> Pomoc české armádě byla v roce 2022 od USA přislíbena ve výši 2,3 miliardy korun, z EU 155 miliónů (vyplaceno v lednu 2023), na rok 2023 USA přislíbily 4,4 miliardy korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Rok ruské agrese: Česko darovalo Ukrajině vojenský materiál za téměř pět miliard - Seznam Zprávy
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-rok-ruske-agrese-cesko-darovalo-ukrajine-vojensky-material-za-temer-5-miliard-225996
| datum vydání = 2023-02-19
| datum přístupu = 2023-03-08
}}</ref>

Na konci roku 2023 činila česká vojenská pomoc Ukrajině od začátku konfliktu v aktuální hodnotě 1,2 miliardy korun (původní pořizovací hodnota byla 6&nbsp;miliard korun).<ref name=":19">{{Citace elektronického periodika
| titul = MO: Česko darovalo Ukrajině techniku včetně tanků či raketometů za 1,2 mld
| periodikum = ČeskéNoviny.cz
| vydavatel = ČTK
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2439144
| datum vydání = 2023-11-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-11-10
}}</ref> Nejstarší zbraně pocházely z [[1950–1959|konce 50. let]], nejnovější z roku 2019.<ref name=":20" /> Jednalo se o bitevní vrtulníky Mi-24, 62 tanků pořízených mezi lety 1968 až 1993, přes 130 bojových vozidel pěchoty a další vozidla, kanónové houfnice, raketomety a další. Neuvedené konkrétní typy lze dovodit z dřívějších prohlášení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lukáš
| jméno = Vít
| titul = Ministerstvo obrany ČR odtajnilo informace o vojenské pomoci Ukrajině, takže už víme, kolik toho ČR poskytla. Mnohé zbraně lze odvodit
| url = https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/mocr-odtajnilo-pomoc-ukrajine/
| vydavatel = Armádní zpravodaj
| datum vydání = 2023-11-21
| datum přístupu = 2023-11-23
| jazyk = cs
}}</ref> V přepočtu na HDP se Česko nachází v první desítce podporovatelů Ukrajiny (1,1 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]). Jako kompenzaci ČR obdržela 8 vrtulníků z USA v hodnotě 6,9 miliardy korun a z Německa 15 tanků Leopard 2A4 v celkové hodnotě 1,9 miliardy korun.<ref name=":19" /> Mezi největší dárce vojenské pomoci Ukrajině patří USA (45&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]]) a Německo (17&nbsp;miliard dolarů). Ministerstvo obrany ČR licencovalo další komerční vývoz vojenské techniky na Ukrajinu ve výši 30 miliard korun.<ref name=":20">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = max
| titul = PŘEHLEDNĚ: Čtyři vrtulníky, 62 tanků, přes 80 000 nábojů do houfnic. Česká pomoc Ukrajině v číslech - Echo24.cz
| periodikum = echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/HB8fq/zpravy-domov-prehled-ceske-vojenske-pomoci-ukrajine
| datum vydání = 2023-11-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-11-10
}}</ref>

Ministryně obrany [[Jana Černochová|Černochová]] oznámila 12.&nbsp;prosince&nbsp;2023, že materiální vojenská pomoc Ukrajině od [[Armáda České republiky|Armády České republiky]] byla ukončena, protože armáda již vyčerpala všechny zásoby, které mohla poskytnout. Pokračovat bude jen finanční pomoc tím, že od začátku války dodalo Česko Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě 6,2&nbsp;miliardy korun (například bitevní vrtulníky, tanky či bojová vozidla pěchoty). V rámci mise EUMAM, schválené v roce 2022 v době českého předsednictví v Radě Evropské unie, Česko dosud vycvičilo zhruba 4000 ukrajinských vojáků. Mimo státní pomoc činily vydané licence na komerční (tj. zaplacené Ukrajinou nebo jinými třetími stranami) dodávky vojenského materiálu Ukrajině zhruba 117&nbsp;miliard korun a již uskutečněných projektů je zhruba necelá polovina.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sedlák
| jméno = Jakub
| titul = Vojenská pomoc pro Ukrajinu je u konce, bude už jen finanční, uvedla Černochová
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cernochova-tiskovka-ministryne-obrany.A231212_085527_domaci_sdlk
| datum vydání = 2023-12-12
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-26
}}</ref>

=== Ukrajinští uprchlíci v Česku ===
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) v České republice Martin Rozumek dna začátku března 2022 potvrdil, že je možné bez problémů zvládnout desítky tisíc osob, možná i větší počty. OPU spustilo platformu ''Pomáhej Ukrajině!'' s informacemi i v ukrajinštině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Organizace pro pomoc uprchlíkům —
| periodikum = www.opu.cz
| url = https://www.opu.cz/cs/
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Česko by bez problémů zvládlo desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Možná i víc, dodává ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Rozumek
| periodikum = Plus
| url = https://plus.rozhlas.cz/cesko-bez-problemu-zvladlo-desitky-tisic-uprchliku-z-ukrajiny-mozna-i-vic-dodava-8687604
| datum vydání = 2022-02-23
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstvo zemědělství]] oznámilo 28. února 2022, že spustí speciální webové stránky pro uprchlíky z [[Ukrajina|Ukrajiny]], kde naleznou informace o volných pracovních místech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ministr zemědělství po jednání krizového štábu: Pomůžeme lidem prchajícím před válkou. Zároveň ujišťuji, že zemědělství a potravinářství situaci zvládá (eAGRI)
| periodikum = eagri.cz
| url = https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministr-zemedelstvi-po-jednani-krizoveho.html
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

Do [[Česko|Česka]] za tři týdny invaze přišlo 270 000 válečných utečenců z Ukrajiny.<ref>[https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/fiala-cr-je-na-hrane-poctu-uprchliku-ktery-je-schopna-zvladat/2175539 Fiala: ČR je na hraně počtu uprchlíků, který je schopna zvládat, ČTK, 17.3.2022]</ref> Kvůli uprchlické vlně byl vyhlášen [[Nouzový stav v Česku|nouzový stav]],<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Vláda na jednání k uprchlíkům z Ukrajiny asi požádá o delší nouzový stav | periodikum = Ceskenoviny.cz | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-na-jednani-k-ukrajinskym-uprchlikum-asi-pozada-o-delsi-nouzovy-stav/2205429}}</ref> Parlament schválil [[Lex Ukrajina]]. Uprchlíci z Ukrajiny dostávali první měsíční dávku 5000 Kč.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajinští uprchlíci dostanou pět tisíc korun, schválila vláda | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | vydavatel = Borgis| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ukrajinsti-uprchlici-dostanou-pet-tisic-korun-schvalila-vlada-40389818}}</ref> Uprchlíci mají zajištěné ubytování, stravování a základní sociální a materiální pomoc.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Bydlení uprchlíků jako rychlý byznys. Stát zaplatil za ubytování desítky milionů | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2022-03-25 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/uprchlici-ubytovani-zpravodajstvi-valka-na-ukrajine-vlada.A220324_184115_domaci_dou}}</ref> Problémem bylo, že Ukrajinci čelili podvodům s vízy i kuplířství.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ukrajinci čelí podvodům s vízy i kuplířství. Uprchlickou krizi má v Česku řešit koordinátor, řekl Rakušan | periodikum = ČT24 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3464494-migracni-krize-dosud-stala-ministerstvo-vnitra-asi-deset-miliard-uvedl-rakusan}}</ref> Uprchlíci byli také hlavní skupinou nárůstu [[HIV]] pozitivních případů v ČR.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = HIV pozitivní pacienti, jejichž počet v ČR roste, by nemuseli informovat lékaře. Je to ale hazard se zdravím zdravotníků, varuje ČLK
 | url = https://nasezdravotnictvi.cz/aktualita/hiv-pozitivni-pacienti-jejichz-pocet-roste-by-nemuseli-informovat-lekare-je-to-ale-hazard-se-zdravim-zdravotniku-a-lekaru-varuje-clk
 | datum_přístupu = 2023-07-25
}}</ref> V dubnu 2022 náklady na zvládnutí uprchlické vlny vláda odhadovala na 54 miliard Kč.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny má stát 54 miliard, příliv se zastavil | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2022-04-13 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlada-strategie-zvladnuti-migracni-vlny-valka-na-ukrajine-rakusan.A220413_142855_domaci_kop}}</ref>

Česko bylo zemí s největší masou ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel, k dubnu 2023 bylo vydáno přes 500 tisíc dočasných ochran. Někteří však odešli do jiné země, nebo ochranu zrušili. K dubnu 2023 bylo v Česku 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s přiznanou dočasnou ochranou.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = V Česku zůstává 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Nabídka trvalého pobytu ale zatím na stole neleží | periodikum = Euractiv.cz | datum_vydání = 2023-04-14 | url = https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/v-cesku-zustava-325-tisic-uprchliku-z-ukrajiny-nabidka-trvaleho-pobytu-ale-zatim-na-stole-nelezi/}}</ref> Pracovní poměr z nich mělo 42 % a dalších 14 % pracovalo na částečný úvazek.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = První velká data o Ukrajincích v Česku. Bojují s chudobou, bydlením i češtinou | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2023-04-05 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukrajinci-prace-valecni-uprchlici-chudoba-penize-vydaje.A230404_201153_domaci_akp}}</ref> V polovině roku 2023 překonaly příjmy z odvodů ukrajinských uprchlíků do státního rozpočtu výdaje na jejich podporu<ref name="PracujiNecerpaji">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Juna
| jméno = Petr
| titul = Ukrajinci pracují, dávky nečerpají. Desetina z nich přesto sotva vyžije
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-ukrajinci-pracuji-davky-necerpaji-desetina-z-nich-presto-sotva-vyzije-248985
| datum vydání = 2024-04-08
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-17
}}</ref> (v Q3 2023 byl příjem 5,5 miliard Kč, výdaje na podporu 4,4 miliardy Kč).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Výdaje na uprchlíky jsou nižší než příjmy
| periodikum = Člověk v tísni
| url = https://www.clovekvtisni.cz/uprchlici-z-ukrajiny-uz-statu-odvadeji-vice-penez-nez-odcerpava-podpora-nejzranitelnejsich-z-nich-11325gp
| datum vydání = 2024-04-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-04-17
}}</ref> V dubnu 2024 bylo v ČR 340 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Podle Ministerstva vnitra necelých 30 % z nich jsou děti, mladí do 17&nbsp;let a senioři starší 65&nbsp;let. Podíl žen z více než 120&nbsp;tisíc ekonomicky aktivních přesahuje 60 %.<ref name="PracujiNecerpaji" />

Podle průzkumu CVVM z období 8. 9. – 8. 11. 2022 (821 dotázaných), s kroky české vlády na podporu Ukrajiny souhlasilo 42 % lidí a 52 % s nimi nesouhlasilo, 74 % považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě, 70 % podporuje vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, 49 % podporuje i snahy o politickou a ekonomickou izolaci Ruska jakožto kroky směřující k zastavení konfliktu, 43 % schvaluje poskytování vojenského vybavení Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = Česká veřejnost ke konfliktu na Ukrajině – podzim 2022
| url = https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5587/f9/pm221209.pdf| datum_vydání = 2022-12-09| datum přístupu = 2022-12-10}}</ref>

== Ekonomické dopady ==
{{Podrobně|Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu}}
[[Soubor:Russian oil exports destination.webp|náhled|upright|Země dovážející [[Ropa|ropu]] z Ruska před uvalením embarga na ruskou ropu státy EU v roce 2022]]
[[Soubor:Sanctions against Russia and Belarus 2022.svg|náhled|
{{legenda|#aa0000|Rusko a Bělorusko}}
{{legenda|#1c1cfd|Země, které uvalily na Rusko sankce}}
{{legenda|#8307f6|Země, které blokují obcházení sankcí}}
{{legenda|#008080|Země, které zavedly jednotná omezení}}
]]
V důsledku invaze byly uvaleny ekonomické sankce na Rusko a Bělorusko ze strany Evropské unie, Velké Británie, Spojených států amerických a dalších zemí. Část, ale nikoli většina<ref>https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zdani-klame-vetsina-zapadnich-firem-v-rusku-dal-vesele-podnika-40420622 - Zdání klame. Většina západních firem v Rusku dál vesele podniká</ref> soukromých nadnárodních společností omezila svoje aktivity nebo kontrakty s ruskou stranou. Např. [[McDonald's]], kterého musel nahradit nový ruský řetězec [[Bistro|bister]] Vkusno i točka (Chutné, tečka),<ref name="hranolky">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Švamberk
 | jméno1 = Alex
 | titul = Ruské náhražce McDonaldu docházejí hranolky. Nejsou brambory
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ruske-nahrazce-mcdonaldu-dochazeji-hranolky-nejsou-brambory-40402460
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-07-09
 | datum_přístupu = 2022-07-09
 | jazyk = cs
}}</ref> oznámil uzavření svých 850 restaurací v Rusku jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = McDonald's v Rusku zavírá všechny restaurace
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-03-08
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/mcdonald-s-v-rusku-zavira-vsechny-restaurace-40389668
}}</ref> Nestabilita se projevila na finančních i komoditních trzích a mimo jiné také výrazným propadem rublu. Propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Ruska v roce 2022 se odhaduje okolo 15 %, ale případné embargo na ropu a plyn ekonomiku příliš neohrozí.<ref>https://voxeu.org/article/macroeconomic-effects-2022-sanctions-russia - The price of war: Macroeconomic effects of the 2022 sanctions on Russia</ref>

Dne [[20. duben|20. dubna]] 2022, téměř dva měsíce od začátku invaze, byla cena [[Americký dolar|amerického dolaru]] opět na úrovni 80 [[Ruský rubl|rublů]] (1 USD = 80 RUB) jaká byla i před válkou.<ref name=":12">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zprávy 6:30
| periodikum = ČRozhlas Plus
| datum vydání = 2020-04-20
| url = plus.rozhlas.cz
}}</ref> Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče; ruská ekonomika se postupně hroutí.<ref name="Newsweek">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data
 | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ruska-ekonomika-se-hrouti-ukazuji-nova-statisticka-data-40401903
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 1. 7. 2022
 | datum_přístupu = 2022-07-03
}}</ref>

Asijské země, například [[Saúdská Arábie]],<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Saúdská Arábie kupuje levnou ruskou ropu, svou pak draho prodává
 | periodikum = Echo 24
 | datum_vydání = 16. července 2022
 | url = https://echo24.cz/a/S9tnU/saudska-arabie-kupuje-levna-ruska-ropa-draho-prodava-biden
}}</ref> [[Indie]] nebo [[Čína]], využily evropského embarga na dovoz ruské ropy a začaly ve velkém nakupovat zlevněnou ropu z Ruska.<ref name="levnaropa"/> Podle politického geografa [[Michael Romancov|Michaela Romancova]] se kromě západních zemí, které jsou ovšem pro Rusko důležité, zbytek světa k izolaci Ruska „z pragmatických a někdy i ideologických důvodů nepřipojil. Znamená to, že Rusko není izolované od Číny, Indie, Íránu a Turecka, abychom zmínili alespoň ty velké důležité země."<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Turecko teď s Putinem jedná jinak než dřív, protože ví, že je zahnán do úzkých, tvrdí Romancov
 | periodikum = Český rozhlas
 | datum_vydání = 8. srpna 2022
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/putin-rusko-erdogan-turecko-valka-geopolitika-evropska-unie_2208081751_kac
}}</ref>

Rusko je největším světovým vývozcem [[Zemní plyn|zemního plynu]],<ref>{{cite news |last=Partington |first=Richard |title=UK manufacturers face higher costs as Ukraine crisis hits supply chains |url=https://www.theguardian.com/business/2022/mar/01/uk-manufacturers-face-higher-costs-as-ukraine-crisis-hits-supply-chains |work=[[The Guardian]] |date=1 March 2022}}</ref> obilí a [[Průmyslová hnojiva|umělých hnojiv]] a také patří mezi největší světové vývozce surové ropy, uhlí, oceli a kovů,<ref>{{cite news |title=Russia faces major disruptions to oil, commodities flows without SWIFT |url=https://www.reuters.com/business/russia-faces-major-disruptions-oil-commodities-flows-without-swift-2022-02-27/ |work=[[Reuters]] |date=27 February 2022}}</ref> včetně [[palladium|palladia]], [[platina|platiny]], zlata, [[kobalt]]u, [[nikl]]u a hliníku.<ref>{{cite news |last=Phillips |first=Matt |title=Metal prices soar after Russia's invasion of Ukraine |url=https://www.axios.com/metal-prices-russia-ukraine-invasion-7cc646b3-9876-4fed-ab0d-98cc5ae4d7ea.html |work=[[Axios (website)|Axios]] |date=4 March 2022}}</ref><ref>{{cite news |title=Metals world agonizes over war but keeps buying from Russia |url=https://www.mining.com/web/metals-world-agonizes-over-war-but-keeps-buying-from-russia/ |work=Mining.com |date=4 April 2022}}</ref> V důsledku války došlo k růstu cen mnoha těchto komodit.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Takový komoditní šok tu nebyl 50 let, tvrdí ve své zprávě Světová banka
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | datum_vydání = 28. dubna 2022
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-byznys-komodity-dluhopisy-takovy-komoditni-sok-tu-nebyl-50-let-tvrdi-ve-sve-zprave-svetova-banka-199983
}}</ref> Rostoucí ceny umělých hnojiv, které se vyrábí s využitím zemního plynu,<ref>{{cite news |title=Soaring fertilizer prices put global food security at risk |url=https://www.axios.com/2022/05/06/fertilizer-prices-food-securtiy |work=Axios |date=6 May 2022}}</ref> přispěly k celosvětovému nárůstu cen [[Základní potraviny|základních potravin]] a k světové potravinové krizi.<ref>{{cite news |title=Russia-Ukraine war worsens fertilizer crunch, risking food supplies |url=https://www.npr.org/2022/04/12/1092251401/russia-ukraine-war-worsens-fertilizer-crunch-risking-food-supplies?t=1653820567878 |work=[[NPR]] |date=12 April 2022}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Alexander |first=Peter |last2=Arneth |first2=Almut |last3=Henry |first3=Roslyn |last4=Maire |first4=Juliette |last5=Rabin |first5=Sam |last6=Rounsevell |first6=Mark |date=22 July 2022 |title=Increasing food prices may cause up to a million deaths in 2023, even if Ukraine food exports are restored |url=https://www.researchsquare.com/article/rs-1851998/v1 |doi=10.21203/rs.3.rs-1851998/v1}}</ref> V důsledku omezování závislosti na dovozu ruského plynu začaly stoupat obavy o dostatek této komodity v českých zásobnících a to především na zimní období. Naplněnost českých zásobníků plynu lze sledovat na<nowiki/>https://www.zasobyplynu.cz/.

V dubnu 2022 se Rusko podílelo 45 % na dovozu zemního plynu do EU a vydělávalo tím 900 milionů dolarů denně.<ref>{{cite news |title=Missiles fly, but Ukraine's pipeline network keeps Russian gas flowing to Europe |url=https://www.cbc.ca/news/business/russian-gas-europe-1.6415652 |work=CBC News |date=12 April 2022}}</ref> V prvních dvou měsících války Rusko vydělalo více než 66 miliard dolarů na exportu fosilních paliv a 71 % z těchto zisků představoval vývoz do EU.<ref>{{cite news |title=Russia has made $66 billion from fuel exports since it invaded Ukraine - and the EU is still its biggest buyer, study finds |url=https://markets.businessinsider.com/news/commodities/russia-oil-gas-coal-fossil-fuel-exports-revenue-ukraine-war-2022-4 |work=Business Insider |date=28 April 2022}}</ref> Dne 18. května 2022 zveřejnila Evropská unie plány na ukončení své závislosti na ruské ropě, zemním plynu a uhlí do roku 2027.<ref>{{cite news |title=EU unveils 210 bln euro plan to ditch Russian fossil fuels |url=https://www.reuters.com/business/sustainable-business/eu-unveils-escape-route-russian-fossil-fuels-by-2027-2022-05-18/ |work=Reuters |date=18 May 2022}}</ref> V důsledku omezování závislosti na ruském plynu začaly růst obavy o dostatek plynu v zásobnících. Jejich stav lze sledovat online na https://www.zasobyplynu.cz/.

Česko si pronajalo po začátku invaze na Ukrajinu v nizozemském přístavu Eemshaven asi třetinu kapacity plovoucího LNG terminálu (3&nbsp;miliardy&nbsp;m<sup>3</sup> ročně) na [[zkapalněný zemní plyn]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gričová
| jméno = Andrea
| titul = K novému terminálu na LNG v Nizozemsku dorazil první tanker. Jde o historický moment, řekl Fiala
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3527929-k-novemu-terminalu-v-nizozemsku-dorazil-prvni-tanker-s-plynem
| datum vydání = 2022-09-08
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-09-08
}}</ref> Pro přepravu plynu do ČR je však nutné využít německé plynovody. V březnu 2024 vyzvaly země [[Visegrádská skupina|V4]] a Rakousko Evropskou komisi k podniknutí právních kroků proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit plynu na 1,860&nbsp;€/MWh. Podle českého ministra průmyslu a obchodu [[Jozef Síkela|Josefa Síkely]] se jednalo o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 24. května 2024
 | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/plyn-lng-evropska-unie.A240524_135144_ekonomika_hyk#cxrecs_s
}}</ref>

Ve snaze poškodit ruskou ekonomiku se západní vlády rozhodly zmrazit [[devizové rezervy]] ve výši 300 miliard dolarů, které vlastní [[Centrální banka Ruské federace]]. Podle některých západních politiků by mohly být v budoucnu zabaveny a využity k obnově válkou zničené Ukrajiny.<ref>{{cite news |title=Germany open to Russian Central Bank asset seizure to finance Ukraine's recovery |url=https://www.euractiv.com/section/eastern-europe/news/germany-open-to-russian-central-bank-asset-seizure-to-finance-ukraines-recovery/ |work=[[Euractiv]] |date=17 May 2022}}</ref>

Negativní dopad války na Ukrajině pociťuje také ruská i ukrajinská [[věda]], jednotliví vědci i vědecké instituce (v mnoha různých odvětvích).<ref>Maryna Nazarovets & Jaime A. Teixeira da Silva (2022). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/leap.1487 Scientific publishing sanctions in response to the Russo-Ukrainian war]. ''Learned Publishing (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1002/leap.1487</ref>

Za rok 2022 získala Ukrajina ekonomickou pomoc ve výši odpovídající téměř 700 miliard Kč. [[Rating]]ová agentura Fitch snížila hodnocení Ukrajiny na C,<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Česko půjčí Ukrajině na obnovu přes miliardu korun
 | url = https://www.fintag.cz/2023/06/30/cesko-pujci-ukrajine-na-obnovu-pres-miliardu-korun/
 | datum_přístupu = 2023-06-30
}}</ref> takže úroky z těchto [[půjčka|půjček]] budou vyšší. Na rok 2023 plánovala EU půjčku 18 miliard EUR (s odkladem splácení 10 let) pro Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rada schválila pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur
 | url = https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/10/council-adopts-18-billion-assistance-to-ukraine/
 | datum_přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Počatkem roku 2024 byla schválena pomoc EU ve výši 50 miliard EUR, přičemž 2/3 budou poskytnuty formou půjčky.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Orbán kapituloval, EU se jednomyslně shodla na pomoci Ukrajině
 | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-dalsich-50-miliard-eur-na-pomoc-ukrajine-40459277
 | datum_přístupu = 2024-02-04
}}</ref>

Od ledna 2022 většinou západní státy přislíbily Ukrajině pomoc ve výši více než 380 miliard dolarů, včetně téměř 118 miliard dolarů přímé vojenské pomoci.<ref>{{cite news |title=Ukraine aid: Where the money is coming from, in 4 charts |url=https://edition.cnn.com/2023/10/05/world/ukraine-money-military-aid-intl-dg/index.html |work=CNN |date=20 March 2024 |access-date=24 March 2024 |archive-date=23 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240323195242/https://edition.cnn.com/2023/10/05/world/ukraine-money-military-aid-intl-dg/index.html |url-status=live }}</ref> V roce 2022 poskytla Bidenova administrativa Ukrajině převážně vojenskou pomoc ve výši 112 miliard dolarů.<ref>{{cite news |title=The White House is asking for almost $106 billion for Israel, Ukraine and the border |url=https://www.npr.org/2023/10/20/1206301577/biden-ukraine-israel-congress-funding-request |work=NPR |date=October 26, 2023}}</ref> V dubnu 2024 americký prezident [[Joe Biden]] schválil dalších 61&nbsp;miliard dolarů na pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Americans are spending $61B on Ukraine's war effort. What will it get them?
 | periodikum = CBC
 | datum_vydání = 26. dubna 2024
 | url = https://www.cbc.ca/news/world/ukarine-war-russia-us-aid-61-billion-1.7184976
}}</ref>

{{Pahýl část}}

== Mezinárodní reakce ==
{{Upravit část|poznámky=Polsko, Británie a USA by si zasloužily úpravy/aktualizaci. Možná přidat Francii.}}
[[Soubor:Russian-list-of-unfriendly-countries.svg|náhled|vpravo|{{legenda|#3F48CC|Rusko}}{{legenda|#AA0000|Země na [[Seznam nikoli přátelských zemí|Seznamu nikoli přátelských zemí]], které uvalily na Rusko sankce.<ref>{{cite news |title=Russia outlines plan for 'unfriendly' investors to sell up at half-price |url=https://www.reuters.com/business/russia-outlines-plan-unfriendly-investors-sell-up-half-price-2022-12-30/ |work=Reuters |date=30 December 2022}}</ref>}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Ostatní země}}]]
[[Soubor:International reactions to the 2022 Russian invasion of Ukraine.svg|náhled|Mezinárodní reakce na invazi:
{{legenda|rgb(0, 0, 255)|Ukrajina}}
{{legenda|rgb(255, 0, 0)|Rusko}}
{{legenda|rgb(0 191 255)|Podpora Ukrajiny}}
{{legenda|rgb(255, 165, 0)|Podpora Ruska}}
{{legenda|rgb(128, 128, 128)|Neutrální či neznámý postoj}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Nejsou data}}
]]
[[Soubor:Countries supplying military equipment to Ukraine during the 2022 Russian invasion.svg|náhled|Země dodávající Ukrajině zbraně:
{{legenda|rgb(255, 255, 0)|Ukrajina}}
{{legenda|rgb(0 191 255)|Země, které dodaly Ukrajině neletální zbrojní materiál}}
{{legenda|rgb(128, 0, 0)|Rusko}}
{{legenda|rgb(0, 0, 128)|Země, které dodávají Ukrajině zbraně}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Země, které nedodávají Ukrajině zbraně}}
]]
[[Soubor:Countries which banned Russian aircraft from their airspace due to the 2022 Russian invasion of Ukraine.svg|náhled|
{{legenda|rgb(255, 255, 0)|Ukrajina}}
{{legenda|rgb(255, 0, 0)|Rusko}}
{{legenda|rgb(0, 255, 255)|Země, které uzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Země, které neuzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla}}
]]
[[Soubor:Countries supplying aid to Ukraine during the 2022 Russian invasion.svg|náhled|Přehled zemí dodávajících humanitární pomoc Ukrajině:
{{legenda|rgb(255, 255, 0)|Ukrajina}}
{{legenda|rgb(255, 0, 0)|Rusko}}
{{legenda|rgb(0, 191, 255)|Země, které dodávají Ukrajině humanitární pomoc}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Země, které nedodávají Ukrajině humanitární pomoc}}
]]
[[Soubor:20220302 Ambasada RP w Sarajewie, flagi PL i UA.jpg|náhled|upright|Ukrajinská vlajka na polské ambasádě v [[Sarajevo|Sarajevu]]]]
[[Soubor:Ukraine solidarity protest Berlin Pariser Platz with lighted Brandenburg Gate 2022-02-24 07.jpg|náhled|Braniborská brána v Berlíně nasvícená do barev Ukrajiny, 24. února]]
[[Soubor:Sydney Stands with Ukraine (51919541069) cropped.jpg|náhled|[[Opera v Sydney]] nasvícená do barev Ukrajiny]]
[[Soubor:Eiffel Tower with the colors of the Ukrainian flag (51910907605).jpg|náhled|upright|[[Eiffelova věž]] nasvícená do barev Ukrajiny, 26. února]]
[[Soubor:Συνάντηση με ΥΠΕΞ Ουκρανίας D. Kuleba - Επίσκεψη σε Μνημείο πεσόντων υπερασπιστών Ουκρανίας - 52439597854.jpg|náhled|Řecký ministr zahraničí v Kyjevě u památníku ukrajinských vojáků, kteří zahynuli ve válce v roce 2022]]
* {{Vlajka a název|Africká unie}} – Předseda [[Komise Africké unie|komise]] [[Moussa Faki]] a [[Předseda Africké unie|předseda unie]] [[Macky Sall]] vyzvali Rusko a všechny další zainteresované aktéry, aby bezpodmínečně respektovali mezinárodní právo, územní celistvost a národní suverenitu Ukrajiny. Rovněž obě strany konfliktu vyzvali k okamžitému uzavření příměří a zahájení politických jednání.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Statement from Chair of the African Union, H.E President Macky Sall and Chairperson of the AU Commission H.E Moussa Faki Mahamat, on the situation in Ukraine
 | periodikum = African Union
 | datum_vydání = 2022-02-24
 | url = https://au.int/en/pressreleases/20220224/african-union-statement-situation-ukraine
 | datum_přístupu = 2022-02-25
 | jazyk = en
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}} – Ázerbájdžán zaujal postoj, že je potřeba respektovat suverenitu a územní celistvost států, veškeré spory je potřeba řešit politickými, diplomatickými prostředky a dialogem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Хикмет Гаджиев озвучил позицию Азербайджана по событиям в Украине
| periodikum = 1news.az
| url = https://1news.az/news/20220225032237318-KHikmet-Gadzhiev-ozvuchil-pozitsiyu-Azerbaidzhana-po-sobytiyam-v-Ukraine
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Dne 26. února Ázerbájdžán dopravil letecky na Ukrajinu humanitární pomoc v hodnotě více než 5 milionů eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Азербайджан отправил в Украину самолет с гуманитарной помощью
| periodikum = haqqin.az
| url = https://haqqin.az/news/236083
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR nařídila svým čerpacím stanicím na Ukrajině, aby zdarma doplňovala paliva sanitek, hasičských vozů a dalších humanitárních vozidel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Азербайджан будет бесплатно раздавать бензин в Украине - новость дополнена; 21:47
| periodikum = haqqin.az
| url = https://haqqin.az/news/236081
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Čína}} – Čínský ministr zahraničí varoval USA před „oprávněnými obavami o bezpečnost Ruska“.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = China warns US over Russia’s ‘legitimate security concerns’ | periodikum = Aljazeera.com | datum_vydání = 2022-01-27 | url = https://www.aljazeera.com/news/2022/1/27/china-warns-us-over-ukraine-interference-in-winter-olympics}}</ref> Podle západních tajných služeb byli čínští představitelé o invazi dopředu informováni a požádali Putina, aby začátek invaze odložil až na dobu po skončení [[Zimní olympijské hry 2022|Zimních olympijských her 2022]] v Číně.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor1 = ČTK
 | titul = NY Times: Čína požádala Rusko, aby s invazí na Ukrajinu počkalo do konce olympiády
 | periodikum = iROZHLAS
 | datum_vydání = 2022-03-03
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-ukrajina-rusky-utok-na-ukrajinu-cina-agrese-valka-usa-spojene-staty-putin_2203030845_bko
 | datum_přístupu = 2022-03-06
}}</ref> V první reakci na invazi čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že označení kroků Ruska za invazi není pravdivé, Rusko jako nezávislá země může dle něj činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = sob
| titul = Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli Ukrajině, tvrdí Financial Times
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3447112-cina-je-pripravena-zmekcit-dopady-sankci-uvalenych-na
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = Čína hodlá do sankcí proti Rusku hodit vidle
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cina-hodla-do-sankci-proti-rusku-hodit-vidle-40388239
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čína si kvůli Rusku nebude chtít pálit prsty, zachová se jako chytrá horákyně, odhaduje analytička Karásková
| periodikum = Plus
| url = https://plus.rozhlas.cz/cina-si-kvuli-rusku-nebude-chtit-palit-prsty-zachova-se-jako-chytra-horakyne-8688360
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> Při hlasování v OSN ohledně rezolucí týkajících se konfliktu (jak v Radě bezpečnosti, tak ve Valném shromáždění) se Čína zdržela hlasování. K západním sankcím vůči Rusku se Čína nepřipojila, ale dvě velké státem kontrolované banky –⁠ [[Čínská průmyslová a obchodní banka]] (ICBC) a [[Bank of China]] –⁠ omezily financování na nákupy ruských komodit.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Kahánek
 | jméno1 = Adam
 | titul = Čínské banky omezily financování na nákupy ruských komodit
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 2022-02-26
 | url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/cinske-banky-omezily-financovani-na-nakupy-ruskych-komodit-40388497
 | datum_přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Čína kritizovala sankce proti Rusku a uvedla, že chápe ruské bezpečnostní obavy ohledně rozšiřování NATO na východ.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Does China support the Russian invasion of Ukraine? | periodikum = The Toronto Star | datum_vydání = 2022-02-25 | url = https://www.thestar.com/news/canada/2022/02/25/does-china-support-the-russian-invasion-of-ukraine.html}}</ref>
** Pro Rusko je Čína v objemu obchodu na prvním místě, ale pro Čínu je Rusko mnohem méně důležité. Obchod mezi oběma zeměmi tvoří pouhá 2 % celkového objemu čínského obchodu, zatímco Evropská unie a Spojené státy mají mnohem větší podíl. Čínské banky a společnosti se obávají sekundárních sankcí, pokud budou obchodovat s ruskými partnery. Většina čínských bank si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým dolarům a mnoho čínských průmyslových podniků si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým technologiím. Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group, uvedl: „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Čína uvažovala o pomoci Rusku a porušení západních sankcí, neboť by to pro Peking znamenalo i tvrdý ekonomický trest.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Business
| jméno = Laura He, CNN
| titul = Analysis: China can't do much to help Russia's sanction-hit economy
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2022/03/03/economy/china-cant-help-russia-sanctions-fallout-intl-hnk/index.html
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Evropská unie}} – V rámci sankcí sjednotily státy Evropské unie svůj postup. Od konce února do počátku června schválila EU celkem 6 [[sankce|sankčních balíčků]], které kromě jiné stanovují harmonogram postupného [[embargo|omezování dovozu]] ruské [[Ropa|ropy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = ČTK	
 | jméno = 
 | odkaz na autora = Česká tisková kancelář
 | titul = EU schválila částečné embargo na ruskou ropu i sankce proti bankám
 | periodikum = ČeskéNoviny.cz
 | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář
 | vydavatel = ČTK
 | odkaz na vydavatele = Česká tisková kancelář
 | datum vydání = 2022-06-03
 | datum přístupu = 2022-06-03
 | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-schvalila-castecne-embargo-na-ruskou-ropu-i-sankce-proti-bankam/2215022
 | issn = 
}}</ref> Přibližně 300 poslanců [[Státní duma|Státní dumy]] dostalo zákaz vstupu na území EU a byl jim zmrazen majetek. Toto opatření bylo vztaženo i na další představitele Ruska. Rovněž byl omezen obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Na mimořádném jednání [[Evropská rada|Evropské rady]] byly přijaty sankce proti Rusku, nebylo však přijato některými požadované vyřazení Ruska z bankovního systému [[SWIFT]], protože se na tom všichni zastupitelé členských států neshodli. Státy, které se původně postavily proti vyloučení Ruska ze SWIFT však postupně své názory přehodnocují. 25. února 2022 rozhodla Evropská unie podle šéfa diplomacie [[Josep Borrell|Josepa Borrella]] o zmrazení majetku Vladimira Putina a ministra zahraničí [[Sergej Lavrov|Sergeje Lavrova]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin a Lavrov na sankčním seznamu. EU jim zmrazí majetek
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/putin-a-lavrov-na-sankcnim-seznamu-eu-jim-zmrazi-majetek-40388407
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Rusku bude rovněž pozastaveno členství v [[Rada Evropy|Radě Evropy]]. Oznámil to italský ministr zahraničí [[Luigi Di Maio]], jehož země v tomto funkčním období Radě Evropy předsedá. Dne 1. dubna navštívila Kyjev předsedkyně [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] [[Roberta Metsolaová]] a při setkání s předsedy parlamentu a vlády ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Předsedkyně europarlamentu navštívila Kyjev a nabídla pomoc s poválečnou obnovou
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3463566-predsedkyne-evropskeho-parlamentu-je-na-ceste-do-kyjeva
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-02
}}</ref> Dne [[8. duben|8. dubna]] delegace vedená předsedkyní Evropské komise [[Ursula von der Leyenová|Ursulou von der Leyenovou]] navštívila Kyjev i [[Buča|Buču]], aby předala prezidentovi symbolickou obálku s formuláři a podmínkami členství v EU. Předsedkyně projevila soucit se ztrátami na životech a shrnula dosavadní dopady sankcí na Rusko, projev zakončila "Slava Ukrajini".<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Press corner
| periodikum = European Commission - European Commission
| url = https://ec.europa.eu/commission/presscorner/home/en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref> Zelenskyj přislíbil, že formuláře vyplní do jednoho týdne.
** {{Vlajka a název|Finsko}} – Prezident [[Sauli Niinistö]] a premiérka [[Sanna Marinová]] ruský útok odsoudili.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lonas
| jméno = Lexi
| titul = Finland says debate on NATO membership 'will change' after Russian invasion
| periodikum = TheHill
| url = https://thehill.com/policy/international/595656-finland-says-debate-on-nato-membership-will-change-after-russian
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Dne 28. února Marinová uvedla, že její země Ukrajině dodá zbraně. Finsko tím učinilo „historické rozhodnutí“ a odchýlení od tradice, že nevyváží zbraně do zemí, které jsou ve válce.<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| titul = Konec severské neutrality? Putinova válka tlačí Finy a Švédy do NATO
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-konec-severske-neutrality-putinova-valka-tlaci-finy-a-svedy-do-nato-191491
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Ministr obrany [[Antti Kaikkonen]] upřesnil, že se jedná o 2&nbsp;500 útočných pušek, 150&nbsp;000 nábojů, 1&nbsp;500 protitankových zbraní a 70&nbsp;000 balíčků s proviantem.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = Finsko či Švédsko. Pomoc Ukrajině nabízejí i jindy neutrální státy
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/finsko-ukrajina-valka-invaze-rusko-svycarsko-svedsko-neutralita.A220228_191535_zahranicni_jhr
| datum vydání = 2022-02-28
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> V průzkumu, který byl zveřejněn několik dní po invazi, se pro vstup do [[Severoatlantická aliance|NATO]] vyslovilo rekordních 53 % dotázaných.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Finnish lawmakers to discuss potential NATO membership
| periodikum = POLITICO
| url = https://www.politico.eu/article/finland-nato-membership-sanna-marin-ukraine-russia/
| datum vydání = 2022-02-28
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> V dalším průzkumu agentury Yle, provedeném 14. března 2022, se pro vstup do [[Severoatlantická aliance|NATO]] vyslovilo 62 % Finů, což představuje nárůst o 41 p. b. od roku 2017.<ref>[https://yle.fi/news/3-12357832 Yle poll: Support for Nato membership hits record high, Yle News, 14.3.2022]</ref>
** {{Vlajka a název|Francie}} – Prezident [[Emmanuel Macron]] se od začátku konfliktu snažil jednat telefonicky s Vladimirem Putinem. Tyto rozhovory nevedly k žádné změně postojů útočníka, někteří dlouhodobí komentátoři [[Český rozhlas|ČRo]] uvedli, že ''Francie nebyla nikdy pro Rusko partnerem u stolu''. Prezident se dále věnoval během konfliktu lokálně probíhající volební kampani. Dne 20. dubna oznámil, že do Ruska již volat nebude.<ref name=":12" />
** {{Vlajka a název|Litva}} – V den začátku invaze prezident [[Gitanas Nausėda]] podepsal dekret o zavedení [[Výjimečný stav|výjimečného stavu]] v zemi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Новости
| jméno = Р. И. А.
| titul = Президент Литвы подписал декрет о введении режима ЧП
| periodikum = РИА Новости
| url = https://ria.ru/20220224/litva-1774703123.html
| datum vydání = 20220224T1146
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> Dne 2. dubna oznámilo ministerstvo energetiky, že od začátku dubna Litva přestala jako první země EU odebírat ruský plyn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Litva oznámila, že přestala odebírat ruský plyn. Čína chce s Moskvou obchodovat
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3464138-usa-poslou-ukrajine-dalsi-pomoc-cina-chce-obchodovat-s
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Litva jako první země EU přestala odebírat plyn z Ruska
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/litva-plyn-rusko-gazprom.A220402_193258_eko-zahranicni_jskr
| datum vydání = 2022-04-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref> Litevský umělec obarvil rybník v sousedství ruské ambasády ve Vilniusu barvou připomínající krev a připojl vzkaz – Haagský tribunál na tebe čeká Putine.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lithuanian artists created a bloody pond near the Russian Embassy in Vilnius, Perild, 6.4.2022 |url=https://www.perild.com/2022/04/06/lithuanian-artists-created-a-bloody-pond-near-the-russian-embassy-in-vilnius/ |datum přístupu=2022-04-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220406174401/https://www.perild.com/2022/04/06/lithuanian-artists-created-a-bloody-pond-near-the-russian-embassy-in-vilnius/ |datum archivace=2022-04-06 }}</ref>
** {{Vlajka a název|Maďarsko}} – Premiér [[Viktor Orbán]] odsoudil ruský vojenský útok a podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Na maďarsko-ukrajinských hranicích rozmístil maďarské ozbrojené síly, aby pohraničníkům pomáhaly s ochranou hranic, ale případně také pomohly ukrajinským uprchlíkům. Maďarský ministr obrany Tibor Benko uvedl, že jeho země neplánuje Ukrajinu zásobovat zbraněmi, natož tam vyslat vojenský personál.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Премьер Венгрии заявил о намерении остаться в стороне от конфликта на Украине
| periodikum = ТАСС
| url = https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/13841217
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref>
** {{Vlajka a název|Německo}} – Kancléř [[Olaf Scholz]] v&nbsp;první reakci personifikoval odpovědnost za napadení Ukrajiny do osoby Vladimira Putina, nikoli na celý ruský národ a invazi označil za hrubé porušení mezinárodního práva.<ref name="nato">{{Citace elektronického periodika
| titul = Barbarský a hanebný čin, katastrofa! Svět odsoudil ruskou invazi
| periodikum = Natoaktual.cz
| url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/ukrajina-rusko-valka-invaze-reakce-biden-johnson.A220225_124214_na_zpravy_m00
| datum_vydání = 2022-02-24
| datum_přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Uvedl, že návrat evropské politické architektury před rok 1989 či dokonce do 19. století je nemyslitelný.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Scholz: Za útok na Ukrajinu nese odpovědnost Putin a nikoli Rusové
 | periodikum = EuroZprávy.cz
 | datum_vydání = 2022-02-25
 | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/scholz-za-utok-na-ukrajinu-nese-odpovednost-putin-a-nikoli-rusove.a1ec96c2/
 | datum_přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Německo se nejprve postavilo proti vyloučení Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT, 26.&nbsp;února bylo posledním členským státem EU, který se nevyjádřil k tomuto návrhu kladně, což bylo odůvodňováno obavami z ekonomických ztrát.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Německo počítá. Pro vyloučení Ruska ze SWIFT už jsou kromě něj všichni
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/odpor-proti-vylouceni-ruska-ze-swift-slabne-italie-a-kypr-uz-jsou-pro-40388471
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Pod tlakem domácích médií a veřejnosti však došlo v německé zahraniční politice k obratu. Ještě v&nbsp;sobotu 26. února Německo oznámilo, že dodá na Ukrajinu 1000 protitankových zbraní a 500 protiletadlových střel [[FIM-92 Stinger|Stinger]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Německo procitlo, Ukrajincům posílá protitankové střely i rakety
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/nemecko-procitlo-ukrajincum-posila-protitankove-strely-i-rakety-40388505
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> O&nbsp;den později kancléř Scholz v&nbsp;projevu na mimořádném zasedání německého [[Německý spolkový sněm|Spolkového sněmu]] obvinil Putina z útočné války, kterou chce Ukrajinu vymazat z mapy, ujistil východní členy NATO, že Německo dostojí svým závazkům k jejich obraně a bude hájit každý metr území aliance, a oznámil prudké navýšení investic do armády: jen v roce 2022 má [[Bundeswehr]] dostat dodatečných 100 miliard eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = ‚Pro naši vlastní bezpečnost.‘ Scholz ohlásil rozsáhlé investice do armády a odsoudil válku na Ukrajině
 | periodikum = iROZHLAS
 | datum_vydání = 2022-02-27
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nemecko-rusko-ukrajina-olaf-scholz-armada-nato-hdp-valka-vpad_2202271530_sto
 | datum_přístupu = 2022-03-06
}}</ref>
** {{Vlajka a název|Polsko}} – Premiér [[Mateusz Morawiecki]] odsoudil ruskou invazi a požadoval nejtvrdší možné sankce Evropské unie proti Rusku. Země začala připravovat přijímací centra pro ukrajinské uprchlíky a dne 25. února vyhlásila bojovou pohotovost.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Polsko a Slovensko poskytnou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Připojí se i Maďarsko
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3446806-polsko-a-slovensko-poskytnou-pomoc-uprchlikum-z-ukrajiny
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polsko vyhlásilo bojovou pohotovost. Přijímá Ukrajince
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/polsko-vyhlasilo-bojovou-pohotovost-prijima-ukrajince-40388305
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že během dne 24. února přijalo 29 tisíc Ukrajinců a že je všem připraveno poskytnout pomoc. Týž den Polsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruské letecké společnosti. Polská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu útočné války podle § 117 polského trestního zákoníku ze strany představitelů Ruska a Běloruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mazowiecki pion PZ PK wszczął śledztwo w sprawie napaści Rosji na Ukrainę - Prokuratura Krajowa - Portal Gov.pl
| periodikum = Prokuratura Krajowa
| url = https://www.gov.pl/web/prokuratura-krajowa/mazowiecki-pion-pz-pk-wszczal-sledztwo-w-sprawie-napasci-rosji-na-ukraine
| jazyk = pl-PL
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref> V den invaze polský správní úřad zablokoval ruskou televizní síť [[RT (televizní stanice)|RT]] z důvodu šíření ruské propagandy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Europe increases pressure on Kremlin-backed broadcaster RT
| periodikum = POLITICO
| url = https://www.politico.eu/article/western-europe-increases-pressure-on-kremlin-backed-broadcaster-rt/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-30
}}</ref> Dne 18. března premiér a vicepremiér oznámili, že na summitu NATO požádají o vyslání mírové mise na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polsko požádá na summitu NATO o vyslání mírové mise na Ukrajinu, řekl Morawiecki
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-vyslani-mirove-mise-na-ukrajinu_2203181138_til
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-30
}}</ref> Návrh ale podporu nezískal.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zelenskyj zpražil Kaczyńského. Zavrhl jeho nápad na mírovou misi
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-zelenskyj-zprazil-kaczynskeho-zavrhnul-jeho-napad-na-mirovou-misi-195836
| datum přístupu = 2022-03-30
}}</ref> Dne 23. března oznámil mluvčí ministerstva zahraničí, že Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezírá ze špionáže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polsko vyhostilo 45 ruských diplomatů
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/polsko-vyhostilo-45-ruskych-diplomatu-40391422
| datum přístupu = 2022-03-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezřívá ze špionáže. Moskva chystá odvetné kroky
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-diplomacie-vyhosteni-ruskych-diplomatu-rusko-spionaz_2203231223_ako
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-23
}}</ref> Dne 30. března premiér oznámil, že Polsko plánuje do konce roku 2022 přestat dovážet ruskou ropu a nejpozději do května téhož roku chce přestat dovážet uhlí z Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Moskva zatím nebude vyžadovat rubly za plyn. Polsko přestane používat ruskou ropu a uhlí
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3462170-nemecko-se-chysta-na-problemy-s-dodavkami-plynu-z-ruska
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-03-31
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poláci jako evropský předvoj. Končí s ruským uhlím i ropou
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-polsko-prestane-do-konce-roku-pouzivat-ruskou-ropu-s-uhlim-skonci-do-kvetna-196117
| datum přístupu = 2022-03-31
}}</ref>
** {{Vlajka a název|Slovensko}} – Prezidentka [[Zuzana Čaputová]], předseda vlády [[Eduard Heger]] a místopředsedkyně vlády [[Veronika Remišová]] odsoudili útok.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vojna na Ukrajine: Sulík je v šoku, Remišová bude mrznúť v byte, Čaputová o stratených ilúziách
| periodikum = www1.pluska.sk
| url = https://www1.pluska.sk/spravy/z-domova/politici-vojne-ukrajine-remisova-bude-mrznut-byte-caputova-stratenych-iluziach
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Aktuality.sk
| titul = Kuleba: Rusko začalo totálnu inváziu Ukrajiny
| periodikum = Aktuality.sk
| vydavatel = Ringier Axel Springer SK
| url = https://www.aktuality.sk/clanok/23xrbte/kuleba-rusko-zacalo-totalnu-invaziu-ukrajiny/
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> Slovensko potvrdilo, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky a vytvořilo na hranicích osm míst pro poskytnutí nejnutnější pomoci. Delegace, která by navštívila Kyjev, se vzhledem na údajná bezpečnostní rizika neuskutečnila společně s Českem, Polskem a Slovinskem dne 15. března, ale premiér Eduard Heger využil možnost doprovodit [[Ursula von der Leyenová|Ursulu von der Layenovou]] dne 8. dubna 2022. Předsedkyně komise v oficiálním projevu poděkovala za vojenské dodávky Slovenska.<ref name=":3" />
** {{Vlajka a název|Švédsko}} – Premiérka [[Magdalena Anderssonová]] v projevu ze dne 1. března uvedla, že Rusko představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Speech by Prime Minister Magdalena Andersson concerning Russia’s military attack on Ukraine
| periodikum = Regeringskansliet
| url = https://government.se/speeches/2022/03/speech-by-prime-minister-magdalena-andersson-concerning-russias-military-attack-on-ukraine/
| datum vydání = 2022-03-02
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-07
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220307193554/https://government.se/speeches/2022/03/speech-by-prime-minister-magdalena-andersson-concerning-russias-military-attack-on-ukraine/
| datum archivace = 2022-03-07
}}</ref> Anderssonová oznámila, že její země pošle na Ukrajinu 5&nbsp;000 protitankových střel, helmy a štíty.<ref name=":5" /> Připomněla, že Švédsko nic takového neudělalo od roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.<ref name=":8" />

* {{Vlajka a název|Filipíny}} – Filipíny odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a dne 2. března podpořily rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Philippines condemns Russia's invasion of Ukraine, joins call for end to hostilities
| periodikum = Philstar.com
| url = https://www.philstar.com/headlines/2022/03/01/2164154/philippines-condemns-russias-invasion-ukraine-joins-call-end-hostilities
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Prezident [[Rodrigo Duterte]] v prohlášení ze dne 4. března vyjádřil své obavy z další eskalace konfliktu, jenž by dle něj mohl přerůst v [[Jaderná válka|nukleární válku]] a Putina nazval „sebevrahem“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mercado
| jméno = Neil Arwin
| titul = Duterte: ‘Watch out for Putin, he is suicidal’
| periodikum = INQUIRER.net
| url = https://newsinfo.inquirer.net/1563603/duterte-watch-out-for-putin-he-is-suicidal
| datum vydání = 2022-03-04
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Podle Duterteho osobního názoru by Filipíny měly zachovat neutralitu, avšak jak dále zkonstatoval „realita mi říká, že nakonec si prostě budeme muset vybrat, na kterou stranu se postavíme“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Romero
| jméno = Alexis
| titul = Duterte says he wants Philippines to remain neutral in Russia-Ukraine conflict
| periodikum = Philstar.com
| url = https://www.philstar.com/headlines/2022/03/05/2165137/duterte-says-he-wants-philippines-remain-neutral-russia-ukraine-conflict
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref>

* {{Vlajka a název|Gruzie}} – Prezidentka [[Salome Zurabišviliová]] oznámila, že gruzínský národ je šokován ruskou agresí a vyzvala k zastavení bojů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Georgian nation shocked by Russian aggression in Ukraine, President declares
| periodikum = 1TV
| url = https://1tv.ge/en/news/we-stand-in-solidarity-with-ukrainian-people-georgian-president-declares/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Premiér [[Irakli Garibašvili]] den po začátku invaze uvedl, že se jeho země nehodlá připojit k sankcím proti Rusku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Georgia says it won’t join international sanctions against Russia
| periodikum = eurasianet.org
| url = https://eurasianet.org/georgia-says-it-wont-join-international-sanctions-against-russia
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Dne 3. března oznámil premiér, že Gruzie podala žádost o vstup do Evropské unie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gruzie a Moldavsko požádaly o vstup do EU. Patříme tam, tvrdí
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/gruzie-zadost-vstu-do-evropske-unie.A220302_173831_zahranicni_jskr
| datum vydání = 2022-03-02
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Gruzie chce ve čtvrtek požádat o vstup do Evropské unie
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/S8vUt/gruzie-chce-ve-ctvrtek-pozadat-o-vstup-do-evropske-unie
| datum vydání = 2022-03-02
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Indie}} – Indie, podobně jako Čína, otevřeně nepodpořila ani jednu ze stran konfliktu. Premiér [[Naréndra Módí]] sice Putina vyzval k okamžitému zastavení násilí, ale země i nadále pokračuje v obchodování s Ruskou federací, která Indii dodává zbraně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Modi Appeals for 'Cessation of Violence' in Call With Putin, First Indian Reaction to Russian Attack
| periodikum = The Wire
| url = https://thewire.in/diplomacy/modi-appeals-for-cessation-of-violence-in-call-with-putin-first-indian-reaction-to-russian-attack
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Při hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN se Indie zdržela. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pak zemi pohrozila sankcemi v případě, bude-li v úzkých ekonomických stycích s Ruskem pokračovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Buď ruské zbraně, anebo sankce, tlačí USA na Indii
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/bud-ruske-zbrane-anebo-sankce-tlaci-usa-na-indii-40389464
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 5. dubna stálý zástupce Indie označil zprávy o zabíjení civilistů v Buči za „znepokojivé“ a podporuje jejich nezávislé vyšetření.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Indie odsoudila zabíjení civilistů v Buči
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/indie-odsoudila-zabijeni-civilistu-v-buci-40392898
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Indie využila evropského embarga na dovoz ruské ropy a začala ve velkém nakupovat zlevněnou ropu z Ruska.<ref name="levnaropa">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Asijské země nakupují od Ruska zlevněnou ropu, kterou odmítly evropské státy
 | periodikum = Český rozhlas
 | datum_vydání = 27. června 2022
 | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/rusko-ropa-asijske-zeme-export_2206271037_lou
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Írán}} – Ministr zahraničí [[Hosejn Amír Abdolláhján]] prohlásil za příčinu invaze provokace [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Válka však podle něj není řešením a vyzval k politickému a demokratickému vyřešení situace.<ref name=":1" /> Írán začal později Rusku dodávat vojenský materiál a sebevražedné drony, které následně Rusko považovalo za své. Představitelé Íránu zpočátku popírali jakékoli dodávky dronů, nakonec je však přiznali, avšak s tvrzením, že je dodali ještě před začátkem války. V listopadu 2022 zkritizoval íránský duchovní [[Masih Mohajerí]] vládu za to, že Írán nenavázal s napadenou Ukrajinou silnější vztahy a nepřipomněl Rusku mezinárodní pravidla zakazující jakékoli zemi zabírat cizí území. Režim [[Kreml]]u označil za agresora. Bývalý íránský velvyslanec v Moskvě, [[Nematollah Izadí]], se vyjádřil kriticky v otázce dodávek dronů do Ruska. Tyto skutečnosti poukazují na rozkoly v íránské zahraniční politice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Íránský duchovní se kvůli dronům pro Rusko pře s vládou. Kreml označil za agresora - Novinky
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-iransky-duchovni-se-kvuli-dronum-pro-rusko-pre-s-vladou-kreml-oznacil-za-agresora-40413848
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-11-08
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Izrael}} – Vláda po dřívějších zdrženlivých vyjádřeních vyzývajících k diplomatickému řešení následně odsoudila ruskou invazi. Vyjádřila obavu o osud zhruba 200 tisíc obyvatel židovské národnosti na území Ukrajiny.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = EuroZprávy.cz
| titul = Izrael kritizoval Rusko za napadení Ukrajiny
| periodikum = EuroZprávy.cz
| url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/izrael-kritizoval-rusko-za-napadeni-ukrajiny.0406bbd1/
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Izrael vyzývá k diplomacii, o Rusku mlčí
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/izrael-vyzyva-k-diplomacii-o-rusku-mlci-40388147
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> Izrael žádá omluvu za výrok Lavrova o Hitlerovi,<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3483248-zneuzivate-holocaust-omluvte-se-vyzval-izrael-lavrova-pelosiova-vyjadrila-vdecnost - Lavrov pobouřil Izrael výroky o Hitlerovi. Omluvte se, vyzval Lapid</ref> který vychází ze zjednodušené interpretace DNA analýz.<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1321373-hitler-mel-podle-testu-dna-africke-a-zidovske-predky - Hitler měl podle testů DNA africké a židovské předky</ref>
* {{Vlajka a název|Japonsko}} – Premiér [[Fumio Kišida]] odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a oznámil, že v případě uvalování sankcí na Bělorusko a Rusko bude Japonsko postupovat v součinnosti s USA.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Japan Condemns Russia, to Work With U.S. on Sanctions
| periodikum = WSJ
| url = https://www.wsj.com/livecoverage/russia-ukraine-latest-news/card/japan-condemns-russia-to-work-with-u-s-on-sanctions-Ydmb2xPvukrqu8DtPKb7
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Země se posléze mj. připojila k sankcím proti Ruské centrální bance, omezila export do Běloruska a dne 8. března rozšířila sankční balíček o dalších dvacet osob, včetně čečenského prezidenta Kadyrova.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Japonsko se připojí k sankcím proti ruské centrální bance
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/823012/
| datum vydání = 2022-02-28
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Japonsko uvalilo na Rusko a Bělorusko třetí
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/831584/
| datum vydání = 2022-03-08
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Ukrajinské armádě zaslalo Japonsko neprůstřelné vesty a helmy s příslibem dodávek dalšího materiálu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = NEWS
| jméno = KYODO
| titul = Japan sends bulletproof vests from defense forces to Ukraine
| periodikum = Kyodo News+
| url = https://english.kyodonews.net/news/2022/03/d40ca384a198-update2-japans-defense-forces-to-send-bulletproof-vests-to-ukraine.html
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pak japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši připomněl, že jižní část [[Kurilské ostrovy|souostroví Kurily]], v současnosti kontrolovaná Ruskem, je nedílnou součástí Japonského císařství.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = World
| jméno = Republic
| titul = Japan says Kuril Islands 'primordially Japanese, Russia's occupation against int'l order'
| periodikum = Republic World
| url = https://www.republicworld.com/world-news/rest-of-the-world-news/japan-says-kuril-islands-primordially-japanese-russias-occupation-against-intl-order-articleshow.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Mikronésie}} – V reakci na invazi přerušilo [[Tichý oceán|tichomořské]] souostroví své diplomatické vztahy s Ruskem a ke stejnému kroku vyzvalo i ostatní státy.<ref name=":11">{{Citace elektronického periodika
| titul = Federated States of Micronesia breaks ties with Russia over Ukraine war
| periodikum = Manila Bulletin
| url = https://mb.com.ph/2022/02/25/federated-states-of-micronesia-breaks-ties-with-russia-over-ukraine-war/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Podle vyjádření prezidenta [[David Panuelo|Davida Panuela]] je ruský vpád na Ukrajinu „jednoznačně ničemný“ a Mikronésie jej vnímá „s nejvyšší mírou opovržení“.<ref name=":11" />
* {{Vlajka a název|Moldavsko}} – Prezidentka [[Maia Sanduová]] 24. února oznámila, že země na základě útoku uzavírá svůj vzdušný prostor<ref name="novinky.online">{{Citace elektronického periodika
| titul = ON-LINE: Válka na Ukrajině
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/on-line-na-ukrajine-zacala-valka-40388138
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> a ve večerních hodinách parlament odhlasoval vyhlášení [[Výjimečný stav|výjimečného stavu]] na 60 dní.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = State of emergency for 60 days established in Moldova | url = https://www.moldpres.md/en/news/2022/02/24/22001397 | periodikum = [[Moldpres]] | datum vydání = 2022-02-24 | jazyk = en}}</ref> Ministr zahraničí Nicu Popescu 28. února oznámil, že Moldavsko zůstane neutrální a nepřipojí se k sankcím EU, protože si to jako malá, na Rusku ekonomicky závislá, země nemůže dovolit. Zároveň ubezpečil, že bude pokračovat pomoc uprchlíkům.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldova stays neutral, won't join sanctions against Russia - FM | url = https://interfax.com/newsroom/top-stories/74843/ | periodikum = [[Interfax]] | datum vydání = 2022-03-01 | jazyk = en}}</ref> Během návštěvy [[Josep Borrell|Josepa Borrella]] v Kišiněvě dne 3. března předseda parlamentu Igor Grosu oznámil, že země podá žádost o vstup do Evropské unie.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Igor Grosu: EU membership application will be submitted. President Sandu to provide details | url = https://www.ipn.md/en/igor-grosu-eu-membership-application-will-be-submitted-president-sandu-7965_1088243.html | datum vydání = 2022-03-03 | jazyk = en}}</ref>
* {{Vlajka a název|NATO}} – Generální tajemník [[Jens Stoltenberg]] považoval napadení Ukrajiny za vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a flagrantní porušení mezinárodního práva. Odsoudil agresi vůči nezávislé zemi.<ref name="nato" /> 25. února lídři zemí NATO na mimořádném videosummitu jednohlasně odsoudili ruskou agresi, kterou označili za „hrozivou strategickou chybu“, a odhlasovali posílení východního křídla aliance. V případě potřeby budou ve východní Evropě rozmístěny další jednotky.<ref>{{Citace periodika
| titul = NATO posílí své východní křídlo. Krok Putina označilo za ‚hrozivou strategickou chybu‘
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nato-vychodni-kridlo-jednotky-summit-severoatlanticka-aliance-ukrajina-rusko_2202251824_kth
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Podle Petra Fialy členské státy deklarovaly možnost rozhodným způsobem bránit území NATO v případě ohrožení jeho bezpečí. Jens Stoltenberg však oznámil, že jednotky NATO nemíní zasáhnout přímo na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = NATO přijme další kroky k obraně svých členů, znovu posílí východní křídlo {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nato-prijme-dalsi-kroky-k-obrane-svych-clenu-shodli-se-velvyslanci/2166715
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Severní Korea}} – Severokorejské ministerstvo zahraničí označilo dne 26. února za hlavního původce konfliktu USA a jejich údajnou snahu o rozšiřování NATO v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = North Korea defends Russia in highest-level statement on Ukraine crisis so far {{!}} NK News
| periodikum = NK News - North Korea News
| url = https://www.nknews.org/2022/03/north-korea-defends-russia-in-highest-level-statement-on-ukraine-crisis-so-far/
| datum vydání = 2022-03-01
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Během hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN byla Severní Korea jednou z pěti zemí, jež hlasovala proti rezoluci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko je v tom prakticky samo. V OSN ho podpořily jen čtyři země
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/rusko-je-v-tom-samo-invazi-v-osn-odsoudila-drtiva-vetsina-zemi-sveta-40388996
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Velká Británie}} – [[Karel III. Britský|Princ Charles]] invazi odsoudil a označil ji za útok na svobodu a demokracii.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nolasco
| jméno = Stephanie
| titul = Prince Charles condemns Russian invasion of Ukraine: ‘Brutal aggression’
| periodikum = Fox News
| url = https://www.foxnews.com/entertainment/prince-charles-condemns-russian-invasion-ukraine
| datum vydání = 2022-03-01
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref> V den invaze, dne 24. února, oznámil premiér [[Boris Johnson]], že uvalí sankce na více než 100 osob i subjektů, mezi nimi i několik oligarchů. Ruskou agresi odsoudila i ministryně zahraničí [[Liz Trussová]] a uvedla, že Británie bude s mezinárodními partnery pracovat na co nejtvrdší odpovědi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Evropa trestá Rusko tvrdými sankcemi, Aeroflot nesmí přistát v Británii
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/eu-chysta-proti-rusku-dalsi-sankce-s-tvrdymi-nasledky-uvedli-lidri.A220224_091052_zahranicni_vank
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref> Velká Británie také zmrazila aktiva velkých bank, mezi nimi i [[VTB (banka)|VTB Bank]], a uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruskou leteckou společnost [[Aeroflot]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Spojené státy a Velká Británie uvalí na Rusko další sankce. Budou se týkat zejména ruských bank
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/velka-britanie-rusko-ukrajina-sankce-proti-rusku-ruske-banky-utok-ruska-na_2202241832_kth
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vzdušný prostor nad Ukrajinou se uzavřel. Letecké společnosti hledají nové trasy
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/letadla-letiste-aljaska-aeroflow-vzdusny-prostor-valka-na-ukrajine-sankce.A220225_092948_eko-zahranicni_vebe
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} – Prezident [[Joe Biden]] podepsal exekutivní příkaz zakazující obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Ve večerních hodinách středoevropského času oznámil přijetí opatření, která zabrání Rusku být součástí světové ekonomiky, zároveň však vyloučil možné zapojení americké armády v bojích na území Ukrajiny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Biden ohlásil kroky proti Rusku. Matka všech sankcí se ale nekoná
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/biden-zasadime-rusku-tezkou-ranu-40388267
| datum přístupu = 2022-02-24
}}</ref> Podle agentury Bloomberg zvažují Spojené státy uvalení sankcí na Ruskou centrální banku, které by znemožnily využít 643 miliard dolarů, které nashromáždila před invazí na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kyjevu hrozí mohutný nálet
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-tato-noc-bude-tezka-ukrajina-ceka-zahajeni-totalniho-utoku-ruskych-vojsk-190569
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> USA rozšířily sankce tak, aby zmrazily veškerá aktiva ruské centrální banky ve Spojených státech nebo v držení Američanů. Bidenova administrativa odhadla, že tento krok může mít dopad na „stovky miliard dolarů“ ruských finančních prostředků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruble plummets as sanctions bite, sending Russians to banks
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-business-europe-japan-9fbeb1c66c523f4018abb8ebc6580839
| datum vydání = 2022-02-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Švýcarsko}} – Stejně jako země [[Severoatlantická aliance|NATO]] i [[Švýcarsko]] projevilo [[Solidarita|solidaritu]] vůči [[Ukrajina|Ukrajině]]. Současný ministr hospodářství a bývalý prezident země [[Guy Parmelin]] uvedl, že [[Rusové]], na které byly uvaleny sankce, nesmějí do Švýcarska. Přestože se k unijním sankcím Švýcarsko nepřipojilo, ministr hospodářství chce zabránit využívání nebo případnému obcházení švýcarských finančních institucí sankcionovanými Rusy. Švýcarsko je totiž dle švýcarského velvyslanectví v [[Moskva|Moskvě]] nejoblíbenějším místem, kam bohatí Rusové posílají své peníze. Dle [[stanice RTS]] to v roce 2020 bylo 2,5 miliardy dolarů (tedy 55 miliard korun).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švýcarsko nařídilo zablokovat obchody lidí ze sankčního seznamu EU {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/svycarsko-naridilo-zablokovat-obchody-lidi-ze-sankcniho-seznamu-eu/2167708
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švýcarsko podpořilo protiruské sankce. Oficiálně se k nim však nepřipojí
| periodikum = Forbes
| url = https://forbes.cz/svycarsko-podporilo-protiruske-sankce-oficialne-se-k-nim-vsak-nepripoji/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švýcarsko se nepřipojí k unijním sankcím vůči Rusku
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/minuta/816347/
| datum vydání = 2022-02-23
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švýcaři pomůžou Unii v sankcích. Zatím však obezřetně
| periodikum = euractiv.cz
| url = https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/svycari-pomuzou-unii-v-sankcich-zatim-vsak-obezretne/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = swissinfo.ch
| titul = Switzerland faces pressure to toughen sanctions on Russia
| periodikum = SWI swissinfo.ch
| url = https://www.swissinfo.ch/eng/business/switzerland-faces-dilemma-over-russia-sanctions/47376184
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Dne 28. února uvedla ve vyjádření švýcarská vláda, že přijímá balík sankcí, které v předchozích dnech přijala EU. Mezi nimi jsou například finanční postihy prezidenta, premiéra či ministra zahraničí nebo zákaz vstupu pěti ruským [[Východoevropský oligarcha|oligarchům]].<ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Švýcarsko navzdory neutralitě uvalí na Rusko sankce po vzoru Evropské unie
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3448876-svycarsko-navzdory-neutralite-uvali-na-rusko-sankce-po-vzoru-evropske-unie
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Turecko}} – Prezident [[Recep Tayyip Erdoğan|Recep Erdogan]] nejprve odsoudil ruský útok na Ukrajinu. O den později však odmítl ukrajinskou žádost o uzavření Bosporu a Dardanel pro ruské válečné lodě a postavil se proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Uvedl, že turečtí právníci musí přezkoumat, jestli konflikt naplňuje podstatu války.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Erdogan odmítl pomoct Ukrajině. Bospor a Dardanely Rusům nezavře
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/turecko-odmitlo-zavrit-bospor-a-dardanely-ukrajina-rusko-valka.A220225_115543_zahranicni_kha
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Dne 26. února však prezident Ukrajiny Zelenskyj na Twitteru poděkoval Erdoganovi za uzavření průlivů pro ruské válečné lodě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = https://twitter.com/zelenskyyua/status/1497564078897774598
| periodikum = Twitter
| url = https://twitter.com/zelenskyyua/status/1497564078897774598
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> Následujícího dne uzavření potvrdil ministr zahraničí [[Mevlüt Çavuşoğlu]] podle [[konvence z Montreux]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Turecko omezí pohyb válečných lodí Bosporem
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/turecko-omezi-pohyb-valecnych-lodi-bosporem-40388565
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 'Respect closure of Black Sea access,' Turkey tells Ukraine and Russia
| periodikum = euronews
| url = https://www.euronews.com/2022/03/01/respect-closure-of-black-sea-access-turkey-tells-ukraine-and-russia
| datum vydání = 2022-03-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-06
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Vatikán}} – [[František (papež)|Papež František]] vyjádřil dne 26. února svou podporu ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a navzdory protokolu osobně navštívil ruskou ambasádu ve Vatikánu, kde jednal s velvyslancem Alexandrem Avdějevem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nečekaný krok papeže Františka. Osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/papez-frantisek-vatikan-ukrajina-rusko-rusko-ukrajinsky-konflikt-valka-na_2202251925_kth
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Dne 6. března pak papež odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“, střet nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na Ukrajině je válka, žádná speciální vojenská operace, vzkázal Rusku papež František
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/papez-frantisek-vatikan-specialni-vojenska-operace-valka-ukrajina-rusko_2203061425_jgr
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> [[Kardinál státní sekretář]] [[Pietro Parolin]] v telefonickém rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Lavrovem zopakoval papežovu výzvu k pokoji zbraní a vyjádřil ochotu k jakémukoli zprostředkování míru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kardinál státní sekretář telefonoval Lavrovovi: "Boje musí skončit"
| periodikum = Vatican News
| url = https://www.vaticannews.va/cs/svet/news/2022-03/kardinal-statni-sekretar-telefonoval-lavrovovi-boje-musi-skonc.html
| datum vydání = 2022-03-08
| datum přístupu = 2022-03-08
}}</ref> Na žádost ukrajinských [[Katolická církev|katolických]] [[biskup]]ů provedl papež 25. března [[Zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie|zasvěcení Ruska a Ukrajiny]] [[Neposkvrněné Srdce Panny Marie|Neposkvrněnému Srdci Panny Marie]], jak o to s příslibem nastolení míru žádala [[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]] při [[Zjevení Panny Marie ve Fatimě|zjevení ve Fatimě]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kéž skončí tato krutá a nesmyslná válka, prosil papež u Mariiných nohou
| periodikum = Vatican News
| url = https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2022-03/kez-skonci-tato-kruta-a-nesmyslna-valka-prosil-papez-u-mariinyc.html
| datum_přístupu = 2022-03-25
}}</ref> Stejně jako žádal papež [[Jan Pavel II.]] klid zbraní během války v Kosově (duben 1999), také papež František během mše svaté na [[Svatopetrské náměstí|Svatopetrském náměstí]] v [[Květná neděle|květnou neděli]] vyzval válčící mocnosti k příměří a ke společným jednáním během nadcházejících [[Velikonoce|Velikonoc]] (17. duben 2022).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Papež vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/papez-vyzval-k-velikonocnimu-primeri-na-ukrajine/2190805
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref>

V důsledku celosvětového vyjádření solidarity Ukrajině ruská vláda reagovala 7. března 2022 schválením aktualizovaného seznamu svých nepřátel. K [[Česko|Česku]] a [[Spojené státy americké|USA]] tam přibyly všechny státy [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Kanada]], [[Spojené království]], [[Ukrajina]], [[Černá Hora]], [[Švýcarsko]], [[Albánie]], [[Andorra]], [[Island]], [[Lichtenštejnsko]], [[Monako]], [[Norsko]], [[San Marino]], [[Severní Makedonie]], [[Japonsko]], [[Jižní Korea]], [[Austrálie]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]], [[Nový Zéland]], [[Singapur]] i [[Tchaj-wan]] (přestože ho [[Čína]] neuznává jako samostatný stát).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = Rusko aktualizovalo seznam nepřátel. Vedle Česka je na něm nově EU i Ukrajina
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SPabn/rusko-aktualizovalo-seznam-nepratel-vedle-ceska-je-na-nem-nove-eu-i-ukrajina
| datum vydání = 2022-03-07
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Rusko aktualizovalo seznam "nepřátel". USA a Česko doplnila celá EU či Ukrajina
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2022-03-07
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/ruska-seznam-nepratelskych-zemi.html
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Podle [https://www.eiu.com/n/russia-can-count-on-support-from-many-developing-countries/ Economist Intelligence Unit] dvě třetiny světové populace žijí v zemích jako [[Čína]] nebo [[Indie]], které jsou neutrální nebo se přiklánějí k Rusku.<ref name="Time-Stengel"/>

=== Mezinárodní trestní soud a válečné zločiny Ruska ===
[[Soubor:Vladimir Putin and Sergey Shoigu - Saint-Petersburg 2017-07-30 (1).jpg|náhled|Prezident Putin a Sergej Šojgu byli obviněni z odpovědnosti za válečné zločiny]]
[[Mezinárodní trestní soud]] uvedl, že po nevyprovokované invazi Ruska na Ukrajinu okamžitě zahájí aktivní vyšetřování možných [[Válečný zločin|válečných zločinů]]. Ministr zahraničí USA [[Antony Blinken]] prohlásil 6. března, že USA zaznamenaly velmi důvěryhodné zprávy o použití určitých zbraní na Ukrajině, které „by mohlo představovat válečný zločin.“ Měl na mysli podezření, že Rusko používá [[Kazetová puma|kazetové bomby]] v hustě osídlených oblastech s velkým počtem civilistů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Devan Cole
| titul = Blinken says US has seen reports of Russian abuses in Ukraine that 'would constitute a war crime'
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2022/03/06/politics/russia-ukraine-antony-blinken-cnntv/index.html
| datum přístupu = 2022-03-07
}}</ref>

Dne 16. března 2022 dorazil osobně na Ukrajinu hlavní žalobce [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] [[Karim Ahmad Khan]] a mluvil telefonicky s prezidentem Zelenským. Jeho návštěvou začalo oficiální vyšetřování možných válečných zločinů ruské armády na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Reuters
| titul = ICC prosecutor visits Ukraine, meets online with Zelensky
| periodikum = INQUIRER.net
| url = https://newsinfo.inquirer.net/1569480/icc-prosecutor-visits-ukraine-meets-online-with-zelensky
| datum vydání = 2022-03-16
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Americká viceprezidentka [[Kamala Harrisová]] 10. března 2022 vyjádřila rozhořčení nad bombardováním porodnice a scénami evakuace zkrvavených těhotných žen a podpořila výzvu k mezinárodnímu vyšetřování válečných zločinů Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = US VP Harris embraces call for war crimes probe of Russia
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-harris-embraces-calls-for-war-crimes-probe-792555553cca39ef9e1b4f1e7f8cebe6
| datum vydání = 2022-03-10
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-12
}}</ref>

[[Mezinárodní soudní dvůr|Mezinárodní soudní dvůr v Haagu]] (ICJ) v rozhodnutí, pro které hlasovalo 13 z 15 soudců, vyhověl předběžným opatřením které navrhla Ukrajina a nařídil okamžité zastavení vojenských aktivit ruské armády. Zároveň tím zamítl žádost Ruska vyřadit případ z agendy ICJ.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Haagský soud nařídil Rusku zastavit invazi na Ukrajinu
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-haagsky-soud-naridil-rusku-zastavit-invazi-na-ukrajinu-193991
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Britská generální prokurátorka Suella Bravermanová oznámila, že jmenuje Howarda Morrisona, aby pomohl s přípravou obžaloby proti Putinovi jak na Ukrajině, tak před [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] (ICC). Morrison byl v minulosti jedním ze soudců tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který odsoudil za válečné zločiny [[Radovan Karadžić|Radovana Karadžiče]].<ref>[https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/dostal-za-mrize-karadzice-ted-ho-nasadili-na-putina-40391988 Zdeněk Nevělík, Dostal za mříže Karadžiče. Teď ho nasadili na Putina, Novinky.cz, 29.3.2022]</ref>

Nejvyšší představitelka [[Rada pro lidská práva|Rady OSN pro lidská práva]] [[Michelle Bacheletová]] na zasedání v Ženevě vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky. Uvedla, že její úřad obdržel věrohodná tvrzení, že ruské síly použily kazetovou munici v obydlených oblastech Ukrajiny nejméně 24krát. "Masivní ničení civilních objektů a vysoký počet civilních obětí silně naznačují, že nebyly dostatečně dodržovány základní zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti," uvedla Bacheletová s odkazem na válečná pravidla zakotvená v Ženevských úmluvách. Dodala, že její úřad, který má na Ukrajině téměř 60 pozorovatelů OSN pro lidská práva, ověřil 77 incidentů, při nichž byla poškozena zdravotnická zařízení, včetně 50 nemocnic. Nebyly ušetřeny domy a administrativní budovy, školy, vodárny a elektrické systémy. Rusko se mohlo dopustit válečných zločinů.<ref>[https://www.reuters.com/world/europe/russian-shelling-attacks-cities-may-amount-war-crimes-says-uns-bachelet-2022-03-30/ Stephanie Nebehay, Russian shelling, air strikes on cities may amount to 'war crimes', says UN's Bachelet, Reuters, 30.3.2022]</ref>

[[Carla del Ponte]], bývalá hlavní žalobkyně [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii]] (ICTY) v letech 1999–2007 a rovněž hlavní žalobkyně [[Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu|Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu]] (TPR) v letech 1999–2003, vyzvala k vydání mezinárodního zatykače na [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].<ref>[https://echo24.cz/a/SWpJC/vydejte-na-putina-mezinarodni-zatykac-apeluje-byvala-zalobkyne-mezinarodnich-soudu „Vydejte na Putina mezinárodní zatykač,“ apeluje bývalá žalobkyně mezinárodních soudů, Echo 24, 2.4.2022]</ref>

Dne 17. března 2023 vydali soudci Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zatykače na prezidenta Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou za válečné zločiny na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na Putina. Ten soud neuznává - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-soudci-mezinarodniho-trestniho-tribunalu-vydali-zatykac-na-putina-227975
| datum přístupu = 2023-03-17
}}</ref>

=== Reakce OSN ===
{{Viz též|Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1}}
[[Soubor:Chicken Kiev - Serhij Kyslycja.png|náhled|Rusko u příležitosti svého předsednictví v Radě bezpečnosti OSN uspořádalo v úterý (9. července 2024) v New Yorku slavnostní oběd, kde byl hlavním chodem kotleta po kyjevsku, což je pokrm z kuřecího masa známý v angličtině jako Chicken Kiev. Stálý zástupce Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja proti obědu vznesl námitku. Tuto informaci přinesla ukrajinská agentura Ukrinform.]]
Generální tajemník OSN [[António Guterres]] apeloval na Putina, aby ukončil ruský útok a stáhl jednotky z území Ukrajiny.<ref name="nato" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Biden says Putin launched a 'premeditated war' on Ukraine that will result in 'catastrophic loss of life and human suffering'
| periodikum = Business Insider
| url = https://www.businessinsider.com/biden-statement-putin-launched-premeditated-war-on-ukraine-2022-2
| jazyk = en
| datum_přístupu = 2022-02-25
| příjmení1 = Sheth
| jméno1 = Sonam
}}</ref> Rusko však podle očekávání 26. února na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující útok.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující invazi na Ukrajinu
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/rusko-v-rade-bezpecnosti-osn-vetovalo-rezoluci-odsuzujici-invazi-na-ukrajinu-40388443
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

[[Valné shromáždění OSN]] přijalo 2. března 2022 na svém mimořádném zasedání [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1|rezoluci]], která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a požadovala okamžité ukončení bojů spolu se stažením ruských vojsk z území cizího státu. Valné shromáždění v rezoluci požadovalo, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Pro rezoluci hlasovalo 141 členských států, proti bylo pět – [[Bělorusko]], [[Severní Korea|KLDR]], [[Eritrea]], Rusko a [[Sýrie]], zdrželo se 35 států včetně Číny, Indie či Jihoafrické republiky. Právně nezávazná rezoluce vznikla po vetu Ruska v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti]], které nedovolilo přijmout obdobnou právně závaznou rezoluci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Valné shromáždění OSN odsoudilo ruskou invazi poměrem 141 ku pěti hlasům. Čína se zdržela
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3449820-valne-shromazdeni-osn-prijalo-rezoluci-odsuzujici-ruskou-invazi-na-ukrajinu
| datum_vydání = 2022-03-02
| datum_přístupu = 2022-03-02
}}</ref><ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = ONLINE: Vláda kvůli pomoci Ukrajině zavede nouzový stav. Valné shromáždění OSN ruskou invazi odsoudilo
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valne-shromazdeni-osn-odsouzeni-ruske-invaze-na-ukrajinu_2203021840_ern
| datum přístupu = 2022-03-02
}}</ref>

Rezoluce rovněž odsuzuje rozkaz Putina z 27.&nbsp;února 2022, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.<ref name=":6" />

[[Rada pro lidská práva|Rada OSN pro lidská práva]] naprostou většinou hlasů svých členů podpořila rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a Rusko zůstalo téměř osamoceno, protože hlasování se zdrželi jeho tradiční spojenci [[Čína]], [[Kuba]] a [[Venezuela]]. Rusko podpořila pouze [[Eritrea]]. Na základě této rezoluce se také ustaví komise OSN pro vyšetřování případných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Radě OSN pro lidská práva Rusko podpořila pouze Eritrea
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-rade-osn-pro-lidska-prava-rusko-podporila-pouze-eritrea-40389253
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

Agentura OSN pro uprchlíky ([[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|UNHCR]]) 3. března 2022 uvedla, že od počátku ruské invaze uprchl z Ukrajiny milion lidí, což je nejrychlejší exodus uprchlíků v 21.&nbsp;století.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = As refugee numbers soar, many haunted by terror of war
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-one-million-refugees-79a21d3a9cacf89c12cbbc9a2a1cafac
| datum vydání = 2022-03-03
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-04
}}</ref>

OSN se dostala pod palbu kritiky, když 8. března 2022 vyšlo najevo, že jejím zaměstnancům byly rozeslány instrukce, zakazující používat v souvislosti s děním na Ukrajině slova „válka“ či „invaze“. Stejně tak byli pracovníci nabádáni, aby na svých profilech na sociálních sítích nevyjadřovali podporu Ukrajině, např. formou vyvěšení ukrajinské vlajky. Uniklá interní komunikace zveřejněná deníkem The Irish Times to odůvodňuje údajnou nutností dodržovat nestrannost v mezinárodních otázkách a potenciálním ohrožením dobré pověsti instituce.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor1 = iDnes.cz, ČTK
 | titul = Nenazývejte konflikt na Ukrajině válkou, nabádá své zaměstnance OSN
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 2022-03-08
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/osn-valka-ukrajina-rusko-urednici-zakaz.A220308_175016_zahranicni_jadv
 | datum_přístupu = 2022-03-08
}}</ref>

Večer 15. března 2022 do obléhaného Kyjeva dorazila delegace tří evropských premiérů: Petra Fialy z Česka, [[Mateusz Morawiecki|Mateusze Morawieckého]] z Polska a [[Janez Janša|Janeze Janši]] ze Slovinska, aby vyjádřili podporu prezidentovi Zelenskému a všem Ukrajincům. Delegaci doprovázel i polský expremiér [[Jarosław Kaczyński]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bojujete i za naše životy a svobodu, vzkázal Fiala. Zelenskyj návštěvu tří premiérů ocenil
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3455152-fiala-spolecne-s-premiery-polska-a-slovinska-navstivi-kyjev
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-17
}}</ref>

Dne 7. dubna 2022 valné shromáždění OSN schválilo vyloučení Ruska z [[Rada pro lidská práva|Rady pro lidská práva]]. Pro návrh hlasovalo 94 členských států, proti bylo 24 států včetně Číny, [[Etiopie]], Íránu, [[Kazachstán]]u či [[Vietnam]]u, zdrželo se jich 58.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/rusko-bylo-vylouceno-z-rady-osn-pro-lidska-prava-40393197
| datum přístupu = 2022-04-07
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mejzrová
| jméno = Anita
| titul = OSN vyloučila Rusko z Rady pro lidská práva. Země vyhrožovala státům „důsledky“
| periodikum = Deník N
| url = https://denikn.cz/854960/osn-bude-hlasovat-o-vylouceni-ruska-z-rady-pro-lidska-prava-rusko-hrozi-statum-dusledky/
| datum vydání = 2022-04-07
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-07
}}</ref>

Sir [[Geoffrey Nice]], který byl hlavním žalobcem tribunálu se srbským prezidentem [[Slobodan Milošević|Slobodanem Miloševičem]], vyzval k vyloučení Ruska z [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] nebo k odebrání jeho práva veta.<ref>[https://www.unian.ua/war/viyna-v-ukrajini-golova-tribunalu-nad-miloshevichem-poyasniv-chomu-potribno-viklyuchiti-rosiyu-z-radbezu-oon-novini-vtorgnennya-rosiji-v-ukrajinu-11780988.html Violetta Orlova, The head of the tribunal over Milosevic explained why Russia should be excluded from the UN Security Council, Unian, 10.4.2022]</ref>

Prokurátor [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] (ICC), britský právník Karim Ahmad Khan, přijel do Kyjeva s týmem vyšetřovatelů a expertů, aby zahájil své nezávislé vyšetřování přímo na místě války. Dne 13. dubna 2022 spolu s generální prokurátorkou Ukrajiny Irynou Venediktovou navštívil místo, kde se nalézá masový hrob ve městě [[Buča]].<ref>[https://www.radiosvoboda.org/a/news-mks-prokuror-khan-bucha/31802118.html The ICC Chief Prosecutor visited Bucha, Radio Svoboda, 14.4.2022]</ref>

Inspektoři OSN v září 2022 dorazili na Ukrajinu.<ref>https://plus.rozhlas.cz/osn-do-zaporozi-neprijela-jako-soudce-jedinym-cilem-bylo-zajistit-bezpecny-8818666 - OSN do Záporoží nepřijela jako soudce.</ref> [[Noam Chomsky]] tak srovnává, že zdejší válka je mírnější než [[válka v Iráku]], kam inspektoři OSN nebyli vpuštěni.<ref>https://echo24.cz/a/HzC5E/zpravy-svet-chomsky-usa-rusko-ukrajina-irak-invaze - Chomsky: Rusové se chovají na Ukrajině humánněji než Američané v Iráku</ref>

=== Občanské protesty ===
{{Podrobně|Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu}}
[[Soubor:Protests against war in Ukraine in Moscow (24 February 2022) 2 (cropped).jpg|náhled|Protiválečný protest v&nbsp;Moskvě 24.&nbsp;února 2022]]
[[Soubor:Manifestacja solidarności z Ukrainą we Wrocławiu (24.02.2022).jpg|náhled|Manifestace solidarity s&nbsp;Ukrajinou v polské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] 24.&nbsp;února 2022]]
[[Soubor:02022 1199 Refugees from Ukraine in Kraków.jpg|náhled|Ukrajinští uprchlíci v Polsku protestující 6. března proti invazi na Ukrajinu]]
Podle [[OVD-Info]] bylo 24. února 2022 v 51 ruských městech zadrženo policií více než 1 700 [[Rusové|Rusů]], kteří protestovali proti invazi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russian police have detained almost 1,400 people at anti-war protests across Russia after President Vladimir Putin sent troops to invade Ukraine, an independent monitor said Thursday.
| periodikum = MSN
| url = https://www.msn.com/en-us/news/world/russian-police-have-detained-almost-1400-people-at-anti-war-protests-across-russia-after-president-vladimir-putin-sent-troops-to-invade-ukraine-an-independent-monitor-said-thursday/ar-AAUgfKI
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Times
| jméno = The Moscow
| titul = Dozens of Russian Anti-War Picketers Detained – Reports
| periodikum = The Moscow Times
| url = https://www.themoscowtimes.com/2022/02/24/dozens-of-russian-anti-war-picketers-detained-reports-a76559
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fears Moscow plans to encircle and threaten Kyiv – as it happened {{!}} Ukraine {{!}} The Guardian
| periodikum = amp.theguardian.com
| url = https://amp.theguardian.com/world/live/2022/feb/24/russia-invades-ukraine-declares-war-latest-news-live-updates-russian-invasion-vladimir-putin-explosions-bombing-kyiv-kharkiv
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rowan
| jméno = Claudia
| příjmení2 = Platt
| jméno2 = Poppie
| příjmení3 = Styllis
| jméno3 = George
| titul = Ukraine war: Russian tanks enter Kyiv as city goes into 'defensive phase'
| periodikum = The Telegraph
| datum vydání = 2022-02-25
| issn = 0307-1235
| jazyk = en-GB
| url = https://www.telegraph.co.uk/world-news/2022/02/25/russia-ukraine-news-war-invasion-putin-nato-sanctions-latest/
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> Ruský nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Dmitrij Muratov]] oznámil, že opoziční noviny ''[[Novaja gazeta]]'' budou vydávat své příští číslo v [[Ukrajinština|ukrajinštině]] i [[Ruština|ruštině]]. Muratov, novinář [[Michail Zygar]], režisér [[Vladimir Mirzojev]] a další podepsali dokument, v němž prohlásili, že Ukrajina není pro Rusko hrozbou, a vyzvali ruské občany, aby odsoudili válku. Elena Černěnková, novinářka listu ''[[Kommersant]]'', rozšířila kritický otevřený dopis, který podepsalo 170 novinářů a [[akademik]]ů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Propaganda, confusion, and an assault on press freedom as Russia attacks Ukraine
| periodikum = Columbia Journalism Review
| url = https://www.cjr.org/the_media_today/propaganda-confusion-and-an-assault-on-press-freedom-as-russia-attacks-ukraine.php
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref>

K proukrajinským protestům došlo na několika ukrajinských a ruských [[velvyslanec]]tvích v zahraničí, mimo jiné v [[Albánie|Albánii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tirana, Anti-War Protest Held in Front of Russian Embassy
| periodikum = ALBANIA DAILY NEWS
| url = https://albaniandailynews.com/news/tirana-citizens-protest-against-ukraine-war-in-front-of-russian-embassy-1
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Argentina|Argentině]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ucranianos en Argentina marchan por la paz en Buenos Aires frente a la embajada de Rusia
| periodikum = www.cronista.com
| url = https://www.cronista.com/informacion-gral/ucranianos-en-argentina-marchan-por-la-paz-en-buenos-aires-frente-a-la-embajada-de-rusia/
| jazyk = es
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Arménie|Arménii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = LLC
| jméno = Helix Consulting
| titul = «Հայաստանում կան մարդիկ, որոնք դեմ են պատերազմին, Ռուսաստանի կայսերապաշտ քաղաքականությանը». Բողոքի ակցիա՝ ՌԴ դեսպանատան դիմաց - Այսօր` թարմ լուրեր Հայաստանից
| periodikum = www.aysor.am
| url = https://www.aysor.am/am/news/2022/02/24/%D5%A1%D5%AF%D6%81%D5%AB%D5%A1-%D5%8C%D4%B4-%D5%A4%D5%A5%D5%BD%D5%BA%D5%A1%D5%B6%D5%A1%D5%BF%D5%B8%D6%82%D5%B6/1932562
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Austrálie|Austrálii]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Earl
| jméno = Carly
| příjmení2 = Australia
| jméno2 = Source: Guardian
| titul = Ukraine supporters gather in Sydney to protest Russian invasion – video
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2022-02-25
| issn = 0261-3077
| jazyk = en-GB
| url = https://www.theguardian.com/world/video/2022/feb/25/ukraine-supporters-gather-in-sydney-after-russian-invasion-video
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Ázerbájdžán]]u,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bakıda Ukraynaya dəstək aksiyası olub
| periodikum = Azadlıq Radiosu
| url = https://www.azadliq.org/a/ukrayna-sefirlik-aksiya/31722942.html
| jazyk = az
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = D18 Hərəkatı Ukraynaya dəstək aksiyası keçirib
| url = https://www.meydan.tv/az/article/d18-herekati-ukraynaya-destek-aksiyasi-kecirib/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-03-01
| jazyk = az
}}</ref> [[Belgie|Belgii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = News
| jméno = Flanders
| titul = Russian embassy target of Ukrainian anger
| periodikum = vrtnws.be
| url = https://www.vrt.be/vrtnws/en/2022/02/24/russian-embassy-target-of-ukrainian-anger/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Bělorusko|Bělorusku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = AP
| titul = Hundreds of Belarusians protest Russian attack on Ukraine
| periodikum = www.timesofisrael.com
| url = https://www.timesofisrael.com/liveblog_entry/hundreds-of-belarusians-protest-russian-attack-on-ukraine/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Марши в поддержку Украины, «явка выше 70%». Подводим итоги основного дня голосования
| periodikum = ZERKALO.IO
| url = https://news.zerkalo.io/economics/10581.html
| datum vydání = 2022-02-27
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Reuters
| titul = Bosnians, remembering their own war, protest in support of Ukraine
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| url = https://www.reuters.com/world/europe/bosnians-remembering-their-own-war-protest-support-ukraine-2022-02-25/
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Brazílie|Brazílii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Grupo protesta contra invasão da Ucrânia em frente ao consulado da Rússia em São Paulo neste sábado
| periodikum = G1
| url = https://g1.globo.com/sp/sao-paulo/noticia/2022/02/26/grupo-protesta-contra-invasao-da-ucrania-em-frente-a-embaixada-da-russia-em-sao-paulo.ghtml
| jazyk = pt-br
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Bulharsko|Bulharsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Караджов
| jméno = Максим
| titul = На протеста пред руското посолство: Киев покръсти Русия, Киев ще я опее
| periodikum = Dnevnik
| url = https://www.dnevnik.bg/bulgaria/2022/02/24/4316397_na_protesta_pred_ruskoto_posolstvo_kiev_pokrusti/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = bg
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Česko|Česku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = OBRAZEM: Šedesátitisícový dav v Praze volal po míru a sankcích, které Rusko zabolí
 | periodikum = FORUM 24
 | odkaz na periodikum = Forum24
 | vydavatel = Forum 24
| url = https://www.forum24.cz/obrazem-sedesatitisicovy-dav-v-praze-volal-po-miru-a-zpival-ukrajinskou-hymnu/
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Dánsko|Dánsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Demonstration mod Rusland i Danmark: - Jeg er mundlam - TV 2 {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/j9qBI
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Estonsko|Estonsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = VIDEO JA FOTOD ⟩ Eesti rahvas avaldas Vabaduse väljakul Ukrainale toetust: Slava Ukraini!
| periodikum = Postimees
| url = https://www.postimees.ee/7463078/eesti-rahvas-avaldas-vabaduse-valjakul-ukrainale-toetust-slava-ukraini
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = et
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ERR
| jméno = ERR, ERR News {{!}}
| titul = Gallery: Anti-war protesters picket Russian embassy in Tallinn
| periodikum = ERR
| url = https://news.err.ee/1608511913/gallery-anti-war-protesters-picket-russian-embassy-in-tallinn
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Finsko|Finsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = In pictures: Thousands in Finland protest Russia's attack on Ukraine
| periodikum = News
| url = https://yle.fi/news/3-12335355
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Francie|Francii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = À Paris, manifestation contre l'invasion de l'Ukraine devant l'ambassade de Russie
| periodikum = France 24
| url = https://www.france24.com/fr/europe/20220224-%C3%A0-paris-manifestation-contre-l-invasion-de-l-ukraine-devant-l-ambassade-de-russie
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = fr
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Gruzie|Gruzii]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = In Photos: Georgians March for Ukraine
| url = https://civil.ge/archives/474945
| datum vydání = 2022-02-24
| datum přístupu = 2022-02-26
| jazyk = en-US
}}</ref> [[Chile]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Protestas en Chile y México contra la incursión rusa en Ucrania {{!}} TRT Español
| periodikum = www.trt.net.tr
| url = https://www.trt.net.tr/espanol/espana-y-america-latina/2022/02/25/protestas-en-chile-y-mexico-contra-la-incursion-rusa-en-ucrania-1785449
| jazyk = es-ES
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Chorvatsko|Chorvatsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = VIDEO Ukrajinci prosvjeduju pred ruskim veleposlanstvom u Zagrebu: "Nadam se da će se nešto popraviti u tim bolesnim glavama"
| periodikum = N1
| url = https://hr.n1info.com/vijesti/video-ukrajinci-prosvjeduju-pred-ruskim-veleposlanstvom-u-zagrebu/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = hr
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Japonsko|Japonsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrainians vent ire at Russian moves with rally outside embassy {{!}} The Asahi Shimbun: Breaking News, Japan News and Analysis
| periodikum = The Asahi Shimbun
| url = https://www.asahi.com/ajw/articles/14556520
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Německo|Německu]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Welle (www.dw.com)
| jméno = Deutsche
| titul = Ukraine-Russia conflict: Protests in Berlin {{!}} DW {{!}} 23.02.2022
| periodikum = DW.COM
| url = https://www.dw.com/en/ukraine-russia-conflict-protests-in-berlin/g-60885890
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Indie|Indii]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = In Delhi, protest by parents, friends of those stuck in Ukraine
| url = https://indianexpress.com/article/cities/delhi/in-delhi-protest-by-parents-friends-of-those-stuck-in-ukraine-7791260/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-03-01
| jazyk = en
}}</ref> [[Írán]]u,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Iran Police Disperse Crowd Chanting 'Death To Putin And Supporters’ {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/hlMQ7
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Iranians defy Khamenei, protest Putin outside Ukrainian embassy - The Jerusalem Post {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/8SEeQ
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Irsko|Irsku]],<ref>{{Citace periodika
| titul = 'This is a tragedy' - Ukrainians in Ireland protest
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| url = https://www.rte.ie/news/2022/0224/1282754-ukrainians-protests/
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Island]]u,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Másson
| jméno = Snorri
| titul = Mótmæli við sendiráðið: „Erfitt að lýsa þessu með orðum“ - Vísir
| periodikum = visir.is
| url = https://www.visir.is/g/20222227209d
| jazyk = is
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Itálie|Itálii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Manifestazione a Milano contro la guerra in Ucraina, in migliaia in piazza tra bandiere e slogan: "Subito la pace"
| periodikum = la Repubblica
| url = https://milano.repubblica.it/cronaca/2022/02/26/news/milano_contro_guerra_ucraina_corteo_cairoli_studenti_pace-339343039/
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = it
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Izrael]]i,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ‘Putin is the new Hitler’: Israelis protest invasion outside Russian embassy {{!}} The Times of Israel
| periodikum = www.timesofisrael.com
| url = https://www.timesofisrael.com/putin-is-the-new-hitler-israelis-protest-invasion-outside-russian-embassy/amp/
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Thousands Rally in Tel Aviv Against Russian Invasion of Ukraine
| periodikum = Haaretz
| jazyk = en
| url = https://www.haaretz.com/.premium-thousands-rally-in-tel-aviv-against-russian-invasion-of-ukraine-1.10637670
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Kanada|Kanadě]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrainian-Canadians rally outside embassy in Ottawa ahead of Russian invasion
| periodikum = Ottawa
| url = https://ottawa.ctvnews.ca/ukrainian-canadians-rally-outside-embassy-in-ottawa-ahead-of-russian-invasion-1.5794015
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Kazachstán]]u,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ресей консулдығының алдында пикет өткізгендерді полиция ұстап әкетті
| periodikum = Азаттық радиосы
| url = https://www.azattyq.org/a/31720090.html
| jazyk = kk
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Kolumbie|Kolumbii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cruz
| jméno = Julián Pino
| titul = Colombianos y ucranianos protestan frente a Embajada de Rusia en Colombia por la invasión de Putin
| periodikum = Blu Radio
| url = https://www.bluradio.com/nacion/colombianos-y-ucranianos-protestan-frente-a-embajada-de-rusia-en-colombia-por-la-invasion-de-putin
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = es
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Maďarsko|Maďarsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Márki-Zay Péter békéért imádkozott többezer tüntetővel az orosz követség előtt
| periodikum = telex
| url = https://telex.hu/belfold/2022/02/24/ellenzeki-tuntetes-orosz-ukran-haboru
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = hu
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Malajsie|Malajsii]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = [UPDATED] Ukrainians in Malaysia protest invasion at Russian embassy
| periodikum = The Vibes
| url = https://www.thevibes.com/articles/news/55061/ukrainians-in-malaysia-protest-against-invasion-at-russian-embassy
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Mexiko|Mexiku]],<ref name="reuters.com">{{Citace periodika
| příjmení = Soria
| jméno = Horacio Fernando
| příjmení2 = Bianco
| jméno2 = Miguel Lo
| titul = 'She woke up with bombs': Ukrainian diasporas in Latin America protest invasion
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = en
| url = https://www.reuters.com/world/she-woke-up-with-bombs-ukrainian-diasporas-latin-america-protest-invasion-2022-02-26/
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Moldavsko|Moldavsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Protest la Ambasada Federației Ruse din Chișinău: „Kremlin, oprește-te!”
| periodikum = Jurnal.md
| url = https://www.jurnal.md/ro/news/ef290524822b5b15/protest-la-ambasada-federatiei-ruse-din-chisinau-kremlin-opreste-te.html
| jazyk = ro
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Nizozemsko|Nizozemsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tientallen demonstranten voor Russische ambassade en op Plein
| periodikum = NU
| url = https://www.nu.nl/den-haag/6186109/tientallen-demonstranten-voor-russische-ambassade-en-op-plein.html
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = nl
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Norsko|Norsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russians, Ukrainians and Norwegians in joint anti-war protest
| periodikum = The Independent Barents Observer
| url = https://thebarentsobserver.com/en/security/2022/02/russians-ukrainians-and-norwegians-joint-anti-war-protest-kirkenes
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Peru]],<ref name="reuters.com"/> [[Polsko|Polsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wyborcza.pl
| periodikum = warszawa.wyborcza.pl
| url = https://warszawa.wyborcza.pl/warszawa/7,54420,28148118,wo.html?disableRedirects=true
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> [[Portugalsko|Portugalsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Manifestação em Lisboa, frente à embaixada da Federação Russa: “Queremos armas!”
| periodikum = Expresso
| url = https://expresso.pt/sociedade/manifestacao-em-lisboa-frente-a-embaixada-da-federacao-russa-queremos-armas/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = pt-PT
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Rumunsko|Rumunsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Profesorul de istorie Marcel Bartic protestează în fața Ambasadei Rusiei din București în semn de solidaritate cu Ucraina/ A fost amendat de jandarmerie pentru protest neautorizat
| periodikum = G4Media.ro
| url = https://www.g4media.ro/profesorul-de-istorie-marcel-bartic-a-protestat-in-fata-ambasadei-rusiei-din-bucurstii-in-semn-de-solidaritate-cu-ucraina-a-fost-amendat-de-jandarmerie-pentru-protest-neautorizat.html
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = ro-RO
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Řecko|Řecku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Η διαδήλωση Ελλήνων και Ουκρανών σε 15 εικόνες
| periodikum = Athens Voice
| url = https://www.athensvoice.gr/gallery/747511-i-diadilosi-ellinon-kai-oykranon-se-15-eikones
| jazyk = el
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Slovensko|Slovensku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nesúhlas s útokom na Ukrajinu vyjadrili v Bratislave, v Prievidzi i v Košiciach
| periodikum = Pravda.sk
| url = https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/618060-v-bratislave-sa-dnes-uskutocni-svieckovy-pochod-za-mier-na-ukrajine/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Slovinsko|Slovinsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Ljubljani in Mariboru danes protesti proti vojni v Ukrajini - Primorske novice {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/YrwAd
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Španělsko|Španělsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = RTVE.es/EFE
| titul = Un millar de personas protesta en Madrid contra la guerra
| periodikum = RTVE.es
| url = https://www.rtve.es/noticias/20220225/millar-personas-protesta-madrid-contra-guerra-clama-ni-putin-ni-otan/2297580.shtml
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = es
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Švédsko|Švédsku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sweden: Hundreds protest in Stockholm against Russian military offensive in Ukraine {{!}} Video Ruptly
| periodikum = www.ruptly.tv
| url = https://www.ruptly.tv/en/videos/20220225-062-Sweden-Hundreds-protest-in-Stockholm-against-Russian-military-offensive-in-Ukraine
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Švýcarsko|Švýcarsku]],<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = News
| jméno = A. B. C.
| titul = Protesters worldwide take to the streets against Russian aggression in Ukraine
| periodikum = ABC News
| url = https://abcnews.go.com/International/protesters-worldwide-streets-russian-aggression-ukraine/story?id=83092071
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> [[Tchaj-wan]]u,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = tech
| jméno = Cat ThomasCat Thomas is a freelance journalist based in Taipei She covers anything from politics to culture to
| příjmení2 = It
| jméno2 = Sometimes All of Those Combined If She Can Swing
| titul = We’re All Ukrainians Today: Rally Held in Taipei to Protest the Invasion of Ukraine
| url = https://ketagalanmedia.com/2022/02/25/were-all-ukrainians-today-rally-held-in-taipei-to-protest-the-invasion-of-ukraine/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-26
| jazyk = en-US
}}</ref> [[Turecko|Turecku]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = İstanbul’daki Rusya Karşıtı Protestolar İkinci Gününde
| periodikum = Amerika'nin Sesi {{!}} Voice of America - Turkish
| url = https://www.amerikaninsesi.com/a/istanbul-daki-rusya-karsiti-protestolar-ikinci-gununde/6458872.html
| jazyk = tr
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref> [[Spojené státy americké|USA]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Demonstrators protest outside Russian Embassy in Washington after Russia invades Ukraine
| periodikum = www.cbsnews.com
| url = https://www.cbsnews.com/news/demonstrators-russian-embassy-washington-after-russia-ukraine-invasion/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref> a [[Spojené království|Velké Británii]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hundreds protest outside Downing Street to demand tougher sanctions on Russia after invasion of Ukraine
| periodikum = The Big Issue
| url = https://www.bigissue.com/news/activism/protesters-to-gather-outside-downing-street-to-demand-tougher-russia-sanctions/
| datum vydání = 2022-02-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-25
}}</ref>

Běloruské protesty v [[Minsk]]u během hlasování v [[Běloruské ústavní referendum 2022|referendu o ústavě]] skandovaly u volebních místností „Ne válce“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Anti-war protests break out as Belarus votes to renounce non-nuclear status {{!}} Reuters {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/iZYHM
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref>

Demonstrace na podporu Ukrajiny se konaly také v několika ruských městech, mimo jiné v [[Moskva|Moskvě]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policie v Moskvě i v Petrohradu rozhání protesty proti válce a zatýká
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/policie-v-petrohradu-rozehnala-protest-proti-valce-zatyka-se-i-v-dalsich-mestech-40388254
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Petrohrad]]u,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruská policie zatkla lidi protestující proti válce. Kreml zakazuje šířit jiné než oficiální zprávy o Ukrajině
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/moskva-kyjev-ukrajina-zatykani-aktivistu-nato-sankce-proti-rusku-milos-zeman_2202241640_kth
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Novosibirsk]]u,<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Nejsme vojáčci. Policie v Rusku zadržuje protestující proti válce s Ukrajinou
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2022-02-24
| url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/protesty-demonstrace-rusko-ukrajina-valka.html
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodu]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Protesty ve stovce ruských měst: 3126 zatčených v Moskvě, 2084 v Petrohradě
| periodikum = Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SxAKP/protesty-ve-stovce-ruskych-mest-3126-zatcenych-v-moskve-2084-v-petrohrade
| datum vydání = 2022-03-01
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> či [[Jekatěrinburg]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ruská policie zadržuje demonstranty proti válce, regionální politici podepisují petici
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3446800-ruska-opozicni-aktivistka-svolava-protest-bezprecedentni-zlocin-odsuzuji-utok
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> K 3. březnu se protestovalo nejméně ve 115 ruských městech.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku až 6 let vězení
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/za-ucast-na-protivalecne-demonstraci-hrozi-v-rusku-az-6-let-vezeni-40389156}}</ref> K 14. březnu bylo v Rusku zadrženo téměř 14 000 lidí.<ref name="#1">{{Citace elektronického periodika | titul = Puškin, chodec nebo slunečnice. Ruští odpůrci Putina šifrují své zprávy | periodikum = Reflex.cz | url = https://www.reflex.cz/clanek/valka-na-ukrajine/112163/puskin-chodec-nebo-slunecnice-rusti-odpurci-putina-sifruji-sve-zpravy.html}}</ref> Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku několik let ve vězení a 4. března byl zaveden zákon s cílem zamezit šíření „falešných zpráv“ o armádě, tresty za účast se mohou zvýšit až na 15 let odnětí svobody.<ref name="#1"/>

=== Bojkot ===
V některých zemích, zejména v [[Baltské státy|Pobaltí]], se rozšířilo hnutí [[bojkot]]u ruských a běloruských výrobků. V [[Estonsko|Estonsku]] mnoho obchodních řetězců odstranilo z regálů ruské potraviny a nápoje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ERR
| jméno = ERR {{!}}
| titul = Supermarket chains removing Russian-origin products from shelves
| periodikum = ERR
| url = https://news.err.ee/1608512327/supermarket-chains-removing-russian-origin-products-from-shelves
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> V [[Lotyšsko|Lotyšsku]] většina supermarketů odstranila ruské a běloruské výrobky, jako jsou potraviny, nápoje, časopisy a noviny, přičemž nejvýznamnějšími řetězci, které se k bojkotu připojily, byly Coop, Rimi, Maxima a Barbora.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = More Latvian stores join Russia and Belarus product boycott
| periodikum = eng.lsm.lv
| url = https://eng.lsm.lv/article/economy/business/more-latvian-stores-join-russia-and-belarus-product-boycott.a445270/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> V [[Kanada|Kanadě]] bylo kontrolním úřadům několika provincií, včetně [[Liquor Control Board of Ontario]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = LCBO pulling all Russian-made products from store shelves {{!}} Globalnews.ca
| periodikum = Global News
| url = https://globalnews.ca/news/8645861/ontario-liberals-lcbo-russian-alcohol-vodka/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Société des alcools du Québec]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Quebec directs SAQ to remove Russian products from shelves over country’s invasion of Ukraine {{!}} Globalnews.ca
| periodikum = Global News
| url = https://globalnews.ca/news/8646802/quebec-boycott-russia-invasion-ukraine/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Newfoundland and Labrador Liquor Corporation]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russian liquor products pulled from Manitoba Liquor Mart shelves {{!}} Watch News Videos Online
| periodikum = Global News
| url = https://globalnews.ca/video/8648338/russian-liquor-products-pulled-from-manitoba-liquor-mart-shelves/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Manitoba Liquor & Lotteries Corporation]], a [[Nova Scotia Liquor Corporation]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Spurr
| jméno = Bill
| titul = Russian vodka at the NSLC? Nyet! {{!}} SaltWire
| periodikum = www.saltwire.com
| url = https://www.saltwire.com/atlantic-canada/business/russian-vodka-at-the-nslc-nyet-100698483/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> nařízeno odstranit ruské alkoholické výrobky ze svých maloobchodních prodejen. V [[Kanada|Kanadě]] vláda [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]] zastavila dovoz ruských alkoholických výrobků a Rada pro kontrolu alkoholu v [[Ontario (provincie)|Ontariu]] oznámila odstranění ruského alkoholu ze všech 679 prodejen v rámci své [[jurisdikce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Why is Russian alcohol being pulled off BC liquor store shelves? - Victoria Times Colonist {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/jEsSC
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> V [[Spojené státy americké|USA]] politici v [[Ohio|Ohiu]], [[New Hampshire]] a [[Utah]]u zavedli zákonná omezení prodeje ruského alkoholu a mnoho barů, restaurací a prodejců alkoholu dobrovolně odstranilo ruské značky ze svého sortimentu, přičemž někteří podnikli další kroky na podporu ukrajinských likérů jako další projev solidarity s [[Ukrajina|Ukrajinou]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cox orders all Russian products pulled from Utah liquor store shelves
| periodikum = Deseret
| url = https://www.deseret.com/2022/2/27/22953680/no-russian-products-liquor-stores-gov-spencer-cox-orders-vodka-russian-invasion-ukraine-sanction
| datum vydání = 2022-02-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Access Denied {{!}} Ghostarchive
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/0HzGX
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> V návaznosti na protesty finský i švédský alkoholový monopol [[Alko]] a [[Systembolaget]] oznámily, že zastavují prodej ruských alkoholických nápojů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Systembolagets beslut: Slutar sälja rysk alkohol
| periodikum = www.aftonbladet.se
| url = https://www.aftonbladet.se/a/ALgPp5
| jazyk = sv
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref> Také dva hlavní finští maloobchodníci, [[S-Group]] a [[Kesko]], rovněž uvedli, že stahují ruské zboží ze svých regálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Finnish retailers pull Russian products from shelves
| periodikum = News
| url = https://yle.fi/news/3-12336287
| datum vydání = 2022-02-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-03-01
}}</ref>

[[UEFA]], evropský řídící orgán fotbalu, se po zasedání výkonného výboru rozhodla přesunout finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] z [[Petrohrad]]u do francouzského [[Saint-Denis]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Panja
| jméno = Tariq
| titul = Champions League Final Will Be Played in Paris, Not Russia
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2022-02-25
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2022/02/25/sports/soccer/champions-league-final-paris-russia.html
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Prince-Wright
| jméno = Joe
| titul = UEFA Champions League final to Paris; Russia, Ukraine neutral venues
| url = https://soccer.nbcsports.com/2022/02/25/uefa-champions-league-final-moved-from-st-petersburg-to-paris/
| datum vydání = 2022-02-25
| datum přístupu = 2022-02-27
| jazyk = en-US
}}</ref> Národní fotbalové týmy [[Polsko|Polska]], [[Česko|Česka]] a [[Švédsko|Švédska]] odmítly hrát s [[Rusko|Ruskem]] jakékoli zápasy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poland refuses to play Russia in next month's 2022 World Cup qualifier over Ukraine
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/europe/live-news/ukraine-russia-news-02-26-22/h_d09e904fff4e101b023b5870b982b80a
| datum vydání = 2022-02-26
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Formule 1]] v důsledku krize odvolala letošní [[Grand Prix Ruska|Velkou cenu Ruska]], přičemž mistři světa [[Sebastian Vettel]] a [[Max Verstappen]] označili závodění v zemi za „špatné“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wilson
| jméno = Jeremy
| příjmení2 = Slater
| jméno2 = Luke
| titul = Sebastian Vettel and Max Verstappen call for Russian GP boycott as Uefa moves Champions League final
| periodikum = The Telegraph
| datum vydání = 2022-02-23
| issn = 0307-1235
| jazyk = en-GB
| url = https://www.telegraph.co.uk/football/2022/02/23/premier-league-clubs-urged-boycott-champions-league-final-uefa/
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Formula 1 statement on the Russian Grand Prix {{!}} Formula 1®
| periodikum = www.formula1.com
| url = https://www.formula1.com/en/latest/article.formula-1-statement-on-the-russian-grand-prix.4S39V28GpAH5ESb8LksW0J.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> [[Mezinárodní olympijský výbor|MOV]] vyzval mezinárodní sportovní federace, aby buď přesunuly, nebo zrušily všechny sportovní akce plánované v Rusku nebo [[Bělorusko|Bělorusku]];<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = IOC pushes to cancel events in Russia, Belarus
| periodikum = ESPN.com
| url = https://www.espn.com/olympics/story/_/id/33368931/international-olympic-committee-urges-sports-bodies-cancel-events-russia-belarus
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nair
| jméno = Rohith
| titul = Russia stripped of major events as invasion of Ukraine intensifies
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| url = https://www.reuters.com/lifestyle/sports/russia-stripped-major-events-invasion-ukraine-intensifies-2022-02-25/
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> mezi těmi, které se podle toho zařídily, byly [[Mezinárodní cyklistická unie]] (UCI) a [[Mezinárodní gymnastická federace]] (FIG).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = UCI statement concerning the situation in Ukraine
| periodikum = www.uci.org
| url = https://www.uci.org/pressrelease/uci-statement-concerning-the-situation-in-ukraine/5g1BfHYJ85VKaLl7o0U7rI
| jazyk = en-gb
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = FIG decision regarding the conflict in Europe
| periodikum = gymnastics.sport
| url = https://gymnastics.sport/site/news/displaynews.php?idNews=3439
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref> Prezident [[Finská hokejová reprezentace|finské hokejové reprezentace]] [[Harri Nummela]], jehož země hostí [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2022]], uvedl, že požaduje vyloučení hokejových týmů Ruska a Běloruska ze šampionátu, k vyloučení těchto týmů z IIHF vyzvalo také Švýcarsko.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusy a Bělorusy na MS nechceme, vyhlásili Finové. S razantní výzvou přišli Švýcaři
| periodikum = Sport.cz
| url = https://www.sport.cz/clanek/hokej-ms-2022-rusy-a-belorusy-na-ms-nechceme-vyhlasili-finove-s-razantni-vyzvou-prisli-svycari-3176842
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref> [[Český svaz ledního hokeje]] rozhodl o zrušení všech reprezentačních zápasů s týmy Ruska a Běloruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vyloučení Ruska a Běloruska z MS se blíží. Za agresory už je i náhrada
| periodikum = iSport.cz
| url = https://isport.blesk.cz/clanek/hokej-reprezentace-ms-v-hokeji-2022/410064/vylouceni-ruska-a-beloruska-z-ms-se-blizi-za-agresory-uz-je-i-nahrada.html
| datum přístupu = 2022-02-28
}}</ref>

[[Evropská vysílací unie]] (EBU) vyloučila Rusko z účasti na písňové soutěži [[Eurovision Song Contest 2022|Eurovize 2022]] s tím, že by jeho zařazení mohlo „znevážit soutěž“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russia is banned from Eurovision after invasion of Ukraine
| periodikum = the Guardian
| url = https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2022/feb/25/russia-banned-from-eurovision-after-invasion-of-ukraine
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EBU statement regarding the participation of Russia in the Eurovision Song Contest 2022
| periodikum = Eurovision.tv
| url = https://eurovision.tv/mediacentre/release/ebu-statement-russia-2022
| datum vydání = 2022-02-25
| jazyk = en-gb
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref>

== Seznam ofenzív a bitev v průběhu invaze ==
[[Soubor:Rozestavěnost Holešovice 20220801 161532.jpg|náhled|Protiputinovské graffiti - fotografie z autobusového nádraží v Pražských Holešovicích.]]
[[Soubor:Defenceofkyiv.jpg|náhled|Náčelník generálního štábu [[Valerij Zalužnyj]] a generál [[Oleksandr Syrskyj]] během obrany Kyjeva v březnu 2022]]
[[Soubor:Робоча поїздка Президента на Харківщину 21.jpg|náhled|Zelenskyj uděluje vyznamenání poblíž frontové linie v [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]], 29. května 2022]]
[[Soubor:Sergey Shoigu (2022-10-01) 01.jpg|náhled|Ruský ministr obrany [[Sergej Šojgu]] a generálplukovník [[Junus-bek Jevkurov]], 1. října 2022]]
* [[Východoukrajinská ofenzíva]]
** [[Bitva o Charkov (2022)|Bitva o Charkov]]
** [[Bitva o Konotop]]
** [[Bitva o Volnovachu]]
** [[Bitva o Ochtyrku]]
** [[Bitva o Starobilsk]]
** [[Bitva o Sumy]]
** [[Bitva o Mariupol]]
** [[Bitva o Izjum]]
** Vojenská střetnutí na Donbase
*** [[Bitva o Kreminnu]]
*** [[Bitva o Doněc]]
*** [[Bitva o Severodoněck]]
*** [[Bitva o Lysyčansk]]
*** [[Bitva o Rubižne]]
*** [[Bitva o Popasnu]]
*** [[První bitva o Lyman]]
*** [[První bitva o Svjatihorsk]]
*** [[Bitva o Siversk]]
*** [[Bitva o Toškivku]]
*** [[Bitva o Marjinku]]
*** [[Bitva o Vuhledar]]
*** [[Bitva o Očeretyne]]
*** [[Bitva o Bachmut]]
*** [[Bitva o Soledar]]
*** [[Bitva o Bohorodyčne a Krasnopilju]]

* [[Charkovská protiofenzíva (2022)]]
** [[Bitva o Balakliju]]
** [[Bitva o Ševčenkove]]
** [[Bitva o Kupjansk]]
** [[Druhá bitva o Svjatihorisk|Druhá bitva o Svjatihorsk]]
** [[Druhá bitva o Lyman]]

* [[Kyjevská ofenzíva|Kyjevská ofenzíva (2022)]]
** [[Bitva o Kyjev (2022)|Bitva o Kyjev]]
** [[Ostřelování Brovar]]
** [[Bitva o letiště Hostomel]]
** [[Obléhání Černihivu]]
** [[Bitva o Černobyl]]
** [[Bitva o Ivankiv]]
** [[Bitva o Vasylkiv]]
*[[Jihoukrajinská fronta|Jihoukrajinská ofenzíva]]
**[[Bitva o Melitopol]]
** [[Bitva o Mykolajiv]]
** [[Bitva o Berďansk]]
** [[Bitva o Záporoží]]
** [[Bitva o Voznesensk]]
** [[Obléhání Enerhodaru]]
** [[Chersonská ofenzíva]]
*** [[Bitva o Cherson]]

* [[Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)|Ukrajinská jižní protiofenzíva (2022)]]
* [[Ukrajinská protiofenzíva (2023)]]
** [[Bitva o Krynky]]
* [[Ruská ofenzíva na východě Ukrajiny 2023–současnost|Ruská ofenzíva na východě Ukrajiny 2023-současnost]]
** [[Bitva o Avdijivku]]

* [[Tažení do Kurské oblasti (2024)]]
* Nezařazené bitvy a útoky
** [[Útok na leteckou základnu Millerovo]]
** [[Útok na Hadí ostrov]]
** [[Moskva (raketový křižník)#Potopení|Potopení křižníku ''Moskva'']]
** [[Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře]]
** [[Výsadek u vesnice Andrijčikove]]
** [[Zničení Kachovské přehrady]]
** [[Střety v Dněpropetrovské oblasti]]
** [[Střety v Poltavské oblasti]]

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group = "p" />
<references group="pozn." />

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace periodika
 | příjmení = Rovenský
 | jméno = Dušan
 | titul = Putinova „specoperace“: Ruská invaze na Ukrajinu v detailech
 | periodikum = ATM
 | ročník = 54
 | číslo = 4/2022
 | datum = 2022-03-25
 | strany = 2 až 4, 6 až 8 a 10 až 12
 | issn = 1802-4823
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Fojtík
 | jméno = Jakub
 | titul = Ruské vrtulníky při okupaci Ukrajiny
 | periodikum = ATM
 | ročník = 54
 | číslo = 4/2022
 | datum = 2022-03-25
 | strany = 14 a 15
 | issn = 1802-4823
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Fojtík
 | jméno = Jakub
 | titul = Letectvo nad Ukrajinou
 | periodikum = ATM
 | ročník = 54
 | číslo = 4/2022
 | datum = 2022-03-25
 | strany = 16 a 17
 | issn = 1802-4823
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Zajac
 | jméno = Ivan
 | titul = „Speciální operace“ na moři
 | periodikum = ATM
 | ročník = 54
 | číslo = 4/2022
 | datum = 2022-03-25
 | strany = 13
 | issn = 1802-4823
}}

=== Související články ===
* [[Časová osa ruské invaze na Ukrajinu]]
* [[Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu]]
* [[Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu]]
* [[Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu]]
* [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1]]
* [[Anexe Krymu Ruskou federací]]
* [[Rusko-ukrajinská válka]]
* [[Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)]]
* [[Ukrajinská krize]]
* [[Válka na Donbase]]
* [[Válka v Jižní Osetii (2008)]]
* [[Druhá studená válka]]
* [[Postsovětské války]]
* [[Ruské válečné zločiny]]
* [[Mobilizace v Rusku (2022)]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty2|jazyk=en|téma=Russian invasion of Ukraine}}
* [https://www.mil.gov.ua/en/ Ministerstvo obrany Ukrajiny] – oficiální stránky {{En}} {{Uk}}
* [https://ukranews.com/en/news Ukrainian News (en)]
* [https://suspilne.media/211514-russia-invades-ukraine-live-updates-suspilne/ Russia invades Ukraine – live updates from Suspilne, Online reportáž v angličtině na největším nezávislém ukrajinském kanálu]
* [https://www.novinky.cz/news-in-russian On line zprávy v ruštině na Novinky.cz]
* [https://som.yale.edu/story/2022/over-750-companies-have-curtailed-operations-russia-some-remain Over 750 Companies Have Curtailed Operations in Russia—But Some Remain] – seznam firem, které omezují působení v Rusku
* {{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Mitzer
 | jméno = Stijn
 | titul = Attack On Europe: Documenting Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine
 | url = https://www.oryxspioenkop.com/2022/02/attack-on-europe-documenting-equipment.html
 | datum vydání = 2022-02-24
 | vydavatel = oryxspioenkop.com
 | jazyk = en
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | titul = Válka v mapách: Jak vypadá fronta před ukrajinskou protiofenzivou
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ruske-vyhry-a-potupy-v-mapach-tak-se-meni-fronta-na-ukrajine-220320
 | datum vydání = 2023-04-25
 | datum aktualizace = 2023-05-02
 | datum přístupu = 2023-05-07
 | vydavatel = seznamzpravy.cz
}}
{{Rusko-ukrajinská válka}}
{{Postsovětské války}}
{{Vladimir Putin}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Rusko|Ukrajina|Válka a vojenství}}

[[Kategorie:Ruská invaze na Ukrajinu| ]]
[[Kategorie:Rusko-ukrajinská válka]]
[[Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2022]]
[[Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2023]]
[[Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2024]]
[[Kategorie:Konflikty roku 2022]]
[[Kategorie:Konflikty roku 2023]]
[[Kategorie:Konflikty roku 2024]]
[[Kategorie:Ukrajina v roce 2022]]
[[Kategorie:Ukrajina v roce 2023]]
[[Kategorie:Ukrajina v roce 2024]]
[[Kategorie:Rusko v roce 2022]]
[[Kategorie:Rusko v roce 2023]]
[[Kategorie:Rusko v roce 2024]]
[[Kategorie:Bělorusko v roce 2022]]
[[Kategorie:Bělorusko v roce 2023]]
[[Kategorie:Bělorusko v roce 2024]]
[[Kategorie:Evropa v roce 2022]]
[[Kategorie:Evropa v roce 2023]]
[[Kategorie:Evropa v roce 2024]]
[[Kategorie:USA v roce 2022]]
[[Kategorie:USA v roce 2023]]
[[Kategorie:USA v roce 2024]]
[[Kategorie:Írán v roce 2022]]
[[Kategorie:Írán v roce 2023]]
[[Kategorie:Írán v roce 2024]]
[[Kategorie:Severní Korea v roce 2022]]
[[Kategorie:Severní Korea v roce 2023]]
[[Kategorie:Severní Korea v roce 2024]]
[[Kategorie:Dějiny ukrajinského vojenství]]
[[Kategorie:Dějiny ruského vojenství]]
[[Kategorie:Válečné zločiny Ruské federace na Ukrajině|*Válečné zločiny Ruské federace na Ukrajině]]
[[Kategorie:Ruský iredentismus]]
[[Kategorie:Rusko-ukrajinské vztahy]]
[[Kategorie:Bělorusko-ruské vztahy]]
[[Kategorie:Bělorusko-ukrajinské vztahy]]
[[Kategorie:Volodymyr Zelenskyj]]
[[Kategorie:Vladimir Putin]]
[[Kategorie:Alexandr Lukašenko]]
[[Kategorie:Joe Biden]]
[[Kategorie:Donald Trump]]
[[Kategorie:Války Ruska]]
[[Kategorie:Války Ukrajiny]]
[[Kategorie:Invaze na Ukrajinu]]