Zobrazení zdroje stránky Soudní okres Slezská Ostrava

{{Infobox - český okres
 | název = Soudní okres Slezská Ostrava
 | sídlo okresu = [[Slezská Ostrava (část obce)|Slezská Ostrava]]
 | LAU1 = 
 | ISO = 
 | status = soudní okres
 | kraj = 
 | počet ORP = 
 | počet POÚ = 
 | počet obcí = 
 | počet měst = 
 | počet katastrálních území = 
 | vznik = 1904
 | zánik = 1941/1949
}}
'''Soudní okres Slezská Ostrava''' (do roku 1919 '''soudní okres Polská Ostrava''') vznikl na základě nařízení Ministerstva spravedlnosti<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18980004&seite=00000421 RGBl. 216/1898]</ref> s účinností od 1. ledna 1904.<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=19030004&seite=00000800 244/1903 Sb.]</ref> Obvod okresu vznikl vyčleněním 8 obcí ze [[Soudní okres Bohumín|soudního okresu Bohumín]] a spadal až do [[30. červen|30. června]] [[1941]] do [[Politický okres Frýdek|politického okresu Frýdek]]

Soudní okres se rozkládal ve [[České Slezsko|slezské]] části dnešní [[Ostrava|Ostravy]] na pravém břehu řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] jihovýchodně od řeky [[Odra|Odry]], a tvořila jej [[katastrální území]] [[Heřmanice (Ostrava)|Heřmanice]], [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]], [[Kunčičky]], [[Michálkovice]], [[Muglinov]], [[Slezská Ostrava (místní část)|Slezská Ostrava]], a téměř celý současný [[katastrální území|katastr]] [[Radvanice (Ostrava)|Radvanic]].

[[1. červenec|1. července]] [[1941]] pak byly všechny [[obec|obce]] tohoto soudního okresu připojeny k Moravské Ostravě, soudní okres však jako takový zrušen nebyl a existoval i nadále v rámci Moravské Ostravy jako soudní okres '''Moravská Ostrava II'''. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byl od roku 1945 přejmenován na soudní okres '''Ostrava-východ'''. Soudní okres zanikl v důsledku správní reformy k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]].

== Obyvatelstvo ==
{| class="wikitable" width="100%"
! colspan="4" | Základní údaje
! colspan="6" | Národnost
! colspan="6" | Vyznání
|-
! Rok
! Plocha [ha]
! Počet domů
! Počet obyvatel
! česká
! německá
! polská
! židovská
! jiná
! cizinci
! řím. kat.
! evang.
! čsl.
! izraelitské
! jiné
! bez vyzn.

|- style="text-align:right"
| 1910<ref>{{Citace monografie|titul=Specialortsrepertorium der österreichischen Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910|místo=Wien|vydavatel=Verlag der k. k. Hof- und Staatsdruckerei|rok=1917|url=http://camea2.svkos.cz/search/handle/uuid:2cbfc750-5435-11df-a8c7-0013d398622b|zkratka=Special-Orts-Repertorium von Schlesien (1917)}}</ref>
| 3&nbsp;959
| 2&nbsp;832
| 55&nbsp;752
| 36&nbsp;275
| 5&nbsp;527
| 12&nbsp;998
| 0
| 18
| 934
| 52&nbsp;809
| 2&nbsp;010
| 0
| 799
| 134
| 0

|- style="text-align:right"
| 1921<ref>{{Citace monografie|titul=Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku|vydavatel=Státní úřad statistický|místo=Praha|rok=1924|url=https://archive.org/stream/statisticky_lexikon-Morava-1924}}</ref>
| 3&nbsp;959
| 2&nbsp;985
| 54&nbsp;043
| 41&nbsp;787
| 2&nbsp;276
| 877
| 368
| 23
| 8&nbsp;712
| 32&nbsp;243
| 2&nbsp;542
| 14&nbsp;350
| 712
| 244
| 3&nbsp;952

|- style="text-align:right"
| 1930<ref>{{Citace monografie|titul=Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Ministerstvo vnitra – Státní úřad statistický|rok=1935}}</ref>
| 3&nbsp;957
| 3&nbsp;681
| 55&nbsp;079
| 48&nbsp;875
| 1&nbsp;974
| 734
| 324
| 30
| 3&nbsp;142
| 31&nbsp;538
| 2&nbsp;606
| 13&nbsp;796
| 668
| 246
| 6&nbsp;225

|}

== Reference ==
<references />

[[Kategorie:Historické okresy v Česku]]