Zobrazení zdroje stránky Varšavská smlouva

{{Různé významy|tento=smlouvě socialistických zemí uzavřené roku 1955|druhý=německo–polské smlouvě z&nbsp;roku 1970|stránka=Varšavská smlouva mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo}}
{{Infobox - organizace
 | název = Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci<br />Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи
 | mapa = Warsaw Pact in 1990 (orthographic projection).svg
 | popisek mapy = Členové Varšavské smlouvy
 | zkratka = 
 | motto = ''„Unie míru a socialismu“<br />(Союз мира и социализма)''
 | předchůdce = 
 | nástupce = 
 | vznik = [[14. květen|14. května]] [[1955]]
 | zánik = [[25. únor]]a [[1991]]
 | typ = [[vojenský pakt]]
 | účel = 
 | působnost = 
 | členové = 7 států
 | jazyk = [[ruština]], [[čeština]], [[slovenština]], [[polština]], [[rumunština]], [[bulharština]], [[němčina]], [[maďarština]]
 | generální tajemník = 
 | hlavní orgán = 
}}
'''Varšavská smlouva''' (oficiálně '''Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci''') byl [[vojenský pakt]] osmi [[Evropa|evropských]] zemí [[východní blok|východního bloku]], existující v letech [[1955]] až [[1991]].

== Členské státy ==
* {{Flagicon|Albania 1946}} [[Albánská lidová republika]] (do roku [[1968]])
* {{Flagicon|Bulharsko (1971–1990)}} [[Bulharská lidová republika]]
* {{Flagicon|Československo}} [[Československo|Československá republika]] (od roku [[1960]] [[Československá socialistická republika]])
* {{Flagicon|Hungary 1949-1956}} [[Maďarská lidová republika]] (v roce 1956 odchod z Varšavské smlouvy, ale po potlačení Maďarského povstání donuceni zůstat členem)
* {{Flagicon|East Germany}} [[Německá demokratická republika]] (od roku [[1956]])
* {{Flagicon|Polsko}} [[Polská lidová republika]]
* {{Flagicon|Rumunsko (1965–1989)}} [[Rumunská socialistická republika]]
* {{Flagicon|Sovětský svaz}} [[Sovětský svaz|Svaz sovětských socialistických republik]]

== Vznik, vývoj a zánik ==
[[Soubor:Pałac Prezydencki w Warszawie korpus główny 2019.jpg|vlevo|náhled|[[Palác Koniecpolských ve Varšavě]], ve kterém byla smlouva podepsána]]
Státy střední a východní Evropy se začaly vojensky propojovat již v&nbsp;průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V&nbsp;letech 1943 až 1949 bylo mezi státy pozdějšího vojenského bloku uzavřeno celkem 23 bilaterálních smluv. V&nbsp;prvních letech po válce tak vznikl nejvíce propojený spojenecký systém [[Studená válka|studené války]]. Do armádních štábů všech států byli dosazeni sovětští důstojníci, což mělo mimo jiné zajistit loajalitu a jednotu, fakticky však armády podléhaly místnímu velení. Ve všech státech s&nbsp;výjimkou Československa zůstaly od konce války významné sovětské jednotky. Z&nbsp;vojenského hlediska se tak hranice Sovětského svazu posunuly asi 1000&nbsp;km na západ.<ref name="Bílý 2010">{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Bílý
 | jméno = Martin
 | instituce = Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin
 | titul = Varšavská smlouva. Počátky a krize
 | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/35072?show=full
 | typ_práce = diplomová práce
 | vedoucí = doc. PhDr. Jan Pelikán CSc.
 | místo = Praha
 | počet_stran = 231
 | strany = 23-24
 | rok = 2010
}}</ref>

Vznikl na základě ''Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci'' podepsané 14. května 1955 [[Albánie|Albánií]], [[Bulharsko|Bulharskem]], [[Československo|Československem]], [[Maďarská lidová republika|Maďarskem]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Polsko|Polskem]], [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] ve [[Varšava|Varšavě]].<ref>{{Citace periodika
 | titul = Na varšavské konferenci byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
 | periodikum = Rudé právo
 | ročník = 35
 | číslo = 133
 | datum = 1955-05-15
 | strany = 1
 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1955/5/15/1.png
 | datum_přístupu = 2021-07-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Musil
 | jméno1 = Adam
 | titul = Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, aby zničila NATO. Nakonec zaútočila jen na vlastního člena
 | periodikum = ČT24
 | vydavatel = Česká televize
 | datum_vydání = 2020-05-14
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3095474-pred-65-lety-vznikla-varsavska-smlouva-aby-znicila-nato-nakonec-zautocila-jen-na
 | datum_přístupu = 2021-07-01
}}</ref> Tím byla formálně zrušena autonomie národních armád, které se staly součástí Spojených ozbrojených sil pod sovětským velením.<ref name="Bílý 2010" />

Formálně byl reakcí na zřízení [[Západoevropská unie|Západoevropské unie]] a Pařížské dohody umožňující vstup [[Západní Německo|Západního Německa]] do [[Severoatlantická aliance|NATO]].

Při Maďarském povstání v roce 1956 vyhlásil maďarský premiér Imre Nagy odchod z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality země, ale po krvavém potlačení povstání bylo Maďarsko Sovětským svazem donuceno zůstat členem aliance.

Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po [[Pád komunismu v Evropě|rozpadu sovětského impéria]] a [[Znovusjednocení Německa|zániku NDR]] byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v [[Budapešť|Budapešti]] rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Korcová
 | jméno1 = Lucie
 | titul = Konec společného vojenského vedení. Před 30 lety byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2021-02-25
 | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/zruseni-vojenskych-struktur-varsavske-smlouvy-vyroci_2102251232_btk
 | datum_přístupu = 2021-07-01
}}</ref> Československo pak navrhlo úplné ukončení platnosti smlouvy, které ostatní členové přijali a příslušný protokol zástupci vlád šesti zbývajících členů podepsali na schůzce výboru 1. července 1991 v [[Praha|Praze]] v [[Černínský palác|Černínském paláci]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Smatana
 | jméno1 = Ľubomír
 | titul = Před 30 lety skončila Varšavská smlouva, závěrečný protokol politici podepsali v Černínském paláci
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2021-07-01
 | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/varsavska-smlouva-cerninsky-palac-sovetsky-svaz_2107011701_ada
 | datum_přístupu = 2021-07-01
}}</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0753_00.htm ''Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července 1991''] (tisk FS ČSFR VI. v. o., č. 753)</ref>

Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] založilo v roce 1992 několik bývalých sovětských republik nový vojenský pakt [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti]].

== Činnost ==
[[Soubor:NATO und Warschauer Pakt - Truppenstärke - (1973).png|náhled|Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA a Kanady) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.]]

Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k [[Severoatlantická aliance|severoatlantickému paktu]]. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z [[Moskevský Kreml|Kremlu]].

Velení sídlilo v [[Moskva|Moskvě]] a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.

Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze vojsk]] do Československa 21. srpna 1968.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Komárek
| jméno = Michal
| titul = NATO, Varšavská smlouva a beznaděj dějin -
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nato-varsavska-smlouva-a-beznadej-dejin-226590
| datum vydání = 2023-02-25
| datum přístupu = 2023-02-25
}}</ref>

Demonstrace připravenosti a síly byla prováděna lokálnímí i mezinárodními cvičeními, zejména ve státech sousedících se zeměmi NATO. Stručný výčet: Vitr 1962, Družba 1968, Taran 1970, Družba 1979, Družba 1982, Štít 1984 (největší – cca 60.000 vojáků), Družba 1986, Družba 1989.

Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se od 50. let 20. století počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným přechodem do protiútoku a obsazením západní Evropy během několika týdnů<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| titul = Před 60 lety vznikla Varšavská smlouva. Původně jen „naoko“
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1528048-pred-60-lety-vznikla-varsavska-smlouva-puvodne-jen-naoko
| datum přístupu = 2021-10-10
}}</ref> za podpory jaderných taktických zbraní.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Luňák
| jméno = Petr
| titul = Strategie Varšavské smlouvy (1955-1968)
| url = https://www.mzv.cz/file/16394/RB_24_5_01.pdf
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí
| místo = Praha
| datum vydání = 2012-01-13
| datum přístupu = 2023-02-25
}}</ref> Tyto útočné operace byly většinově opuštěny v nové revizi operačního plánu vypracovaného v roce 1989. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] byly před podpisem tohoto plánu Václavem Havlem všechny zbývající pasáže o přechodu do protiútoku proti NATO začerněny a Havel rukou dopsal dovětek, že jde o plán pro případ stěží představitelného útoku NATO proti Varšavské smlouvě.<ref name=":0" />

== Velitelé Varšavské smlouvy ==
Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli [[Maršál Sovětského svazu|maršálové Sovětského svazu]]:
* 1955–1960 [[Ivan Stěpanovič Koněv]]
* 1960–1967 [[Andrej Antonovič Grečko]]
* 1967–1976 [[Ivan Jakubovskij|Ivan Ignaťjevič Jakubovskij]]
* 1977–1986 [[Viktor Georgijevič Kulikov]]
* 1986–1991 [[Nikolaj Ogarkov|Nikolaj Vasiljevič Ogarkov]]

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-029, Berlin, Tagung Warschauer Pakt, Gruppenfoto.jpg|náhled|550px|střed|Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce [[1987]] (zleva): [[Gustáv Husák]], [[Todor Živkov]], [[Erich Honecker]], [[Michail Gorbačov|Michail Sergejevič Gorbačov]], [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceauşescu]], [[Wojciech Jaruzelski]] a [[János Kádár]].]]

== Porovnání sil NATO a Varšavské smlouvy v Evropě ==
{| class="wikitable"
|+ Data publikovaná oběma pakty v&nbsp;letech 1988–1989<ref>{{Citace monografie
 | titul = The future of U.S.-Soviet relations hearings before the Committee on Foreign Relations, United States Senate, One Hundred First Congress, first session, April 4, 12, 19 and May 3, 15, 18 and June 1 and 20, 1989
 | vydavatel = U.S. G.P.O
 | místo = Washington
 | stran = 325
 | edice = National government publication
 | url = https://link.springer.com/content/pdf/bbm%3A978-1-349-20462-5%2F1.pdf
 | datum přístupu = 2021-05-11
 | formát = Microfiche
}}</ref>
|-
!
| {{align|center}} colspan="2" |'''odhad'''{{Poznámka v tabulce|zdroj: ''Conventional Forces in Europe: The Facts'', November, 1988}}<br>
'''NATO'''
| {{align|center}} colspan="2" |'''odhad'''{{Poznámka v tabulce|zdroj: Warsaw Pact Releases Figures on Force Strengths, ''Foreign Broadcast
Information Service: Soviet Union'', January 30, 1989, strany 1-8}}<br>
'''Varšavské smlouvy'''
|-
| '''Druh''' || '''NATO''' || '''Varšavská smlouva''' || '''NATO''' || '''Varšavská smlouva'''
|-
| Osoby || 2,213,593{{Poznámka v tabulce|pozemní vojsko včetně protivzdušné obrany, nezahrnuje námořnictvo, letectvo a polovojenské jednotky}} || 3,090,000 || 3,660,200 || 3,573,100{{Poznámka v tabulce|veškeré ozbrojené síly v&nbsp;Evropě a přilehlých vodách}}
|-
| Bojová letadla || 3,977 || 8,250 || 7,130 || 7,876
|-
| Bitevní letouny || NA || NA || 4,075 || 2,783{{Poznámka v tabulce|bombardéry, stíhací bombardéry, letadla pro pozemní útoky ve frontové linii (taktické)}}
|-
| Vrtulníky || 2,419{{Poznámka v tabulce|nezahrnuje 180 kusů ve skladištích}} || 3,700 || 5,720 || 2,785
|-
| Odpalovací zařízení taktických raket
 || NA || NA || 136 || 1,608
|-
| Tanky || 16,424{{Poznámka v tabulce|[[Hlavní bojový tank|hlavní bojové tanky]], nezahrnuje 5800 tanků ve skladištích}} || 51,500 || 30,690 || 59,470{{Poznámka v tabulce|všechny typy tanků}}
|-
| Protitankové zbraně || 18,240{{Poznámka v tabulce|odpalovací zařízení protitankových řízených střel, včetně ručních, nezahrnuje 2700 protitankových zbraní ve skladištích}} || 44,200 || 18,070 || 11,465{{Poznámka v tabulce|protitankové raketové komplexy včetně přenosných}}
|-
| Bojová vozidla pěchoty || 4,153{{Poznámka v tabulce|Marder, AMX-IOP, M-2 (Bradley) a YPR-765 (25 mm) pro NATO (nezahrnuje 575 AIFV ve skladištích) a BMP-1/2 a BMDI pro VS}} || 22,400 || 46,900 || 70,330{{Poznámka v tabulce|bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, nezahrnuje lehké tanky}}
|-
| Ostatní obrněná vozidla || 35,351{{Poznámka v tabulce|lehké tanky, obrněné transportéry a další obrněná vozidla nezahrnutá v předchozí kategorii, není zahrnuto 7560 obrněných vozidel ve skladištích}} || 71,000 ||  ||
|-
| Dělostřelectvo || 14,458{{Poznámka v tabulce|dělostřelectvo, minomety a raketomety ráže 100 mm a více, není zahrnuto 2870 děl ve skladištích}} || 43,400 || 57,060 || 71,560{{Poznámka v tabulce|salvové raketomety, dělostřelectvo ráže 75 mm a více, minomety ráže 50 mm a více}}
|-
| Mostní tanky || 454{{Poznámka v tabulce|mostní konstrukce, které jsou pevnou součástí obrněných vozidel, nezahrnuje 160 kusů ve skladištích}} || 2,550 ||  ||
|-
| Systémy protivzdušné obrany || 10,309 || 24,400 ||  ||
|-
| Ponorky ||  ||  || 200 || 228
|-
| Ponorky (jaderné) ||  ||  || 76 || 80
|-
| Velká hladinová plavidla ||  ||  || 499 || 102
|-
| Letadlové lodě ||  ||  || 15 || 2
|-
| Lodě vyzbrojené střelami s&nbsp;plochou dráhou letu ||  ||  || 274 || 23
|-
| Výsadkové lodě ||  ||  || 84 || 24
|}
{{Poznámky pod tabulkou}}

== Odznaky ==
<center><gallery>
Soubor:Logo The Warsaw Pact.jpg|Svaz míru a socialismu
Soubor:Знак Варшавского договора.JPG|Odznak Svazu míru a socialismu
Soubor:Знак Варшавского договора ЮГ.jpg|Bratři ve zbrani (1970)
Soubor:Знак Варшавского договора 1972.JPG|Společné cvičení Štít 72 v Československu
Soubor:Значок Варшавского договора, 25 лет.JPG|25 let Varšavské smlouvy (1980)
Soubor:Значок ВВС Варшавского договора.JPG|Letecké síly Varšavské smlouvy
Soubor:Значок Варшавского договора ЩИТ-82.JPG|Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
Soubor:Знак 30 лет Варшавского договора.JPG|30 let Varšavské smlouvy (1985)
</gallery></center>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení1 = Bílý | jméno1 = Matěj | titul = Varšavská smlouva 1969–1985. Vrchol a cesta k zániku | vydavatel = [[Ústav pro studium totalitních režimů]] | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 432 | isbn = 978-80-87912-69-0}}
* {{Citace monografie | příjmení1 = Bílý | jméno1 = Matěj | titul = Varšavská smlouva 1985–1991: Dezintegrace a rozpad | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů | rok = 2021 | počet_stran = 512 | isbn = 978-80-88292-94-4}}
* {{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Bíly
 | jméno = Matěj
 | instituce = Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
 | titul = Varšavská smlouva. Počátky a krize
 | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/35072
 | typ práce = Diplomová práce
 | vedoucí = Jan Pelikán
 | rok = 2010
 | počet stran = 231
 | strany = 
 | citace = 2021-07-01
 | poznámka = 
 | jazyk = 
}}
* {{Citace monografie | příjmení1 = Kučera | jméno1 = Jaroslav | titul = Varšavská smlouva | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1976 | počet_stran = 184}}
* {{Citace monografie | příjmení1 = Rybecký | jméno1 = Vladislav | titul = Bratrství a tradice armád Varšavské smlouvy | vydavatel = Naše vojsko | rok = 1983 | počet_stran = 390}}

=== Související články ===
* [[Východní blok]]
* [[Rada vzájemné hospodářské pomoci]]
* [[Severoatlantická aliance]]
* [[Pád komunismu v Evropě]]
* [[Znovusjednocení Německa]]
* [[Rozpad Sovětského svazu]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Warsaw Pact}}
* {{Wikizdroje|dílo=Varšavská smlouva}}
* {{Wikizdroje|dílo=Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci}}
* {{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Patrovský | jméno1 = Ondřej | titul = Varšavská smlouva pomáhala Moskvě ovládat její sféru vlivu. Před třiceti lety ji politici rozpustili | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2021-03-31 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3290513-varsavska-smlouva-pomahala-moskve-ovladat-jeji-sferu-vlivu-pakt-zasahl-i-proti | datum_přístupu = 2021-07-01}}
* [https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/207452801390008 Varšavská smlouva], dokument z cyklu České televize [[Historie.cs]]
* [http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/varsavska-smlouva-vojaci-kteri-nikdy-nebojovali--1588281 Vojáci, kteří nikdy nebojovali.] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/varsavska-smlouva-vojaci-kteri-nikdy-nebojovali--1588281 |date=20160301211247 }} Pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný historii Varšavské smlouvy, obsahuje unikátní záznamy rozhlasového vysílání z doby vzniku Smlouvy, z roku 1968 i z období jejího zániku.
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zaniklá vojenská spojenectví]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Smlouvy Československa]]
[[Kategorie:Smlouvy Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Východní blok]]
[[Kategorie:Politika v roce 1991]]
[[Kategorie:Zahraniční vztahy Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Zaniklé mezinárodní organizace]]
[[Kategorie:Mezinárodní politické organizace]]
[[Kategorie:Německo-sovětské vztahy]]
[[Kategorie:Československo-sovětské vztahy]]
[[Kategorie:Polsko-sovětské vztahy]]
[[Kategorie:Dějiny Varšavy]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy 20. století]]
[[Kategorie:Organizace založené roku 1955]]
[[Kategorie:Organizace zaniklé roku 1991]]