Přeskočit na obsah

Životní prostředí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
m editace uživatele 176.62.231.39 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Alena Pokorná
značka: rychlé vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 216 mezilehlých verzí od více než 100 uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kompalniaielektrownia.jpg|náhled|[[Hnědé uhlí|Hnědouhelný]] [[důl]] v blízkosti největší [[tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]] v [[Evropa|Evropě]] v polském [[Bełchatów]]ě – příklad životního prostředí zdevastovaného člověkem.]]
⚫
==Životní prostředí==
'''Životní prostředí''' je systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního [[svět]]a, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé [[interakce|interakci]]. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně [[člověk]]a a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především [[atmosféra|ovzduší]], [[voda]], [[litosféra|horniny]], [[půda]], [[organismus|organismy]], [[ekosystém]]y a [[energie]].<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Termíny, definice v ČR [online]. 2005 [cit. 2005–11–20]. Dostupný z WWW: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O {{Wayback|url=http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O |date=20070104053521 }}.</ref> Uvedená definice je pak bez své první věty i definicí [[Zákonnost|legální]].<ref>§ 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí</ref>


Jiná definice uvádí, že životní prostředí je „soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt, a podmínek, kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životní prostředí člověka.“<ref>Příroda.cz : Odborný slovník – heslo životní prostředí [online]. [2007] [cit. 2007–06–05]. Dostupný z WWW: <http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=8>.</ref> Pro vývoj mezinárodních aktivit v oblasti ochrany životního prostředí je pak klíčová [[Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí]] a další [[Udržitelný rozvoj|dokumenty udržitelného rozvoje]].
Velice vágní, však často používaný termín.
Souhrnný termín pro různé složky Země -
*'''neživé''': voda ([[hydrosféra]]), půda ([[pedosféra]]), ovzduší ([[atmosféra]]), horninové podloží ([[litosféra]])
*'''živé''':okolní živá příroda ([[biosféra]])
které mají vliv na studované objekty - [[organismus|organismy]] nebo člověka.
⚫
Studiem vztahu organismů a životního prostředí obecně se zabývá [[ekologie]].


== Složky životního prostředí ==
Někdy se i v českém jazyce užívá slangově termín environment, což je anglický ekvivalent termínu životní prostředí. Od tohoto slova jsou odvozeny termíny:
[[Soubor:Ozon hole AntOzone.jpg|náhled|200px|Oslabení [[ozonová vrstva|ozonové vrstvy]] Země (září 2004)]]
* neživé (anorganické) složky
** [[voda]] ([[hydrosféra]])
** [[půda]] ([[pedosféra]])
** [[vzduch|ovzduší]] ([[atmosféra]])
** horninové podloží ([[litosféra]])
* živé (organické) složky
** [[organismus|organismy]] ([[biosféra]], [[Společenstvo|biocenóza]])


⚫
Studiem vztahu organismů a životního prostředí obecně se zabývá [[ekologie]], případně [[environmentalistika]].
*'''[[environmentální]]'''(znamenající k životnímu prostředí se vztahující)
*'''[[environmentalistika]]''' (věda zabývající se hlavně člověkem a životním prostředím, v protikladu k významu [[ekologie]])


== Vztah člověka a životního prostředí ==
{{pahýl}}
[[Soubor:Air pollution by industrial chimneys.jpg|náhled|200px|Lidská aktivita je významnou příčinou znečištění ovzduší]]
Vzájemné působení lidí a jejich životního prostředí je velmi mnohostranné. V průběhu dějin lidského rodu docházelo postupně k oslabování této bezprostřední závislosti. Lidé narušovali okolní prostředí již velmi dávno. Je možné, že vlivem člověka došlo k [[vymírání v pleistocénu]].<ref>http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/915460 - Změnili Aboriginci australské klima?</ref><ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=7062 - Dávné vyhubení megafauny dramaticky ovlivňuje živiny Amazonie</ref> K ještě rozsáhlejšímu pozměnění došlo v [[neolit]]u, kdy se člověk začal živit činností, která přímo předpokládala udržování umělého životního prostředí – [[zemědělství]]m. A tak se již ve [[starověk]]u objevuje myšlenka života v souladu s přírodou (například [[stoicismus]]), která reaguje na reálný nesoulad. Dlouhou dobu pak ovšem stále existovaly i oblasti prakticky nedotčené lidskou aktivitou – [[ekumena]] zejména v důsledku nedokonalé [[doprava|dopravy]] netvořila souvislou oblast jako dnes, ale rozpadala se do mnoha oblastí osídlení, vzájemně značně vzdálených. I v této době existovaly oblasti se značným lidským vlivem – např. na území dnešní [[Česko|ČR]] bylo území na konci [[středověk]]u více odlesněno než dnes.{{Doplňte zdroj}} Ani [[indiáni]] se do [[novověk]]u nesnažili o [[udržitelnost]].<ref>http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/236124 - Kalifornský mýtus</ref>

K zásadní změně dochází v době [[Industrializace|průmyslové revoluce]], kdy lidé začali využívat mnoho různých [[přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] ([[uhlí]], [[ropa]]), osídlovat dosud neosídlené oblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za následek [[Vymírání|vyhynutí]] mnoha živočišných i rostlinných druhů a [[zdraví|zdravotní]] problémy lidí, žijících v nejvíce znečištěných oblastech (např. české [[Okres Most|Mostecko]] v 80. letech [[20. století]]).

S rozvojem [[věda|vědy]] a [[technika|techniky]] se stává stále obtížnějším úkolem předpověď důsledků lidských činností na životní prostředí. V současné době například probíhají debaty o podílu člověka na [[Globální oteplování|současných globálních změnách klimatu]].

V [[Los Angeles]] jsou pořádány tzv. "toxické výlety".<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| datum vydání =
| příjmení =
| jméno =
| titul = VIDEO: Toxické výlety do znečištěných čtvrtí jsou atrakcí Los Angeles
| url = http://www.novinky.cz/clanek/147565-video-toxicke-vylety-do-znecistenych-ctvrti-jsou-atrakci-los-angeles.html
| datum přístupu = 2008-08-19
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080820225056/http://www.novinky.cz/clanek/147565-video-toxicke-vylety-do-znecistenych-ctvrti-jsou-atrakci-los-angeles.html
| datum archivace = 2008-08-20
}}</ref>

== Hodnocení stavu životního prostředí v globálním měřítku ==
[[Soubor:Deforestation central Europe - Rodungen Mitteleuropa.jpg|náhled|200px|[[Odlesňování]] v Evropě ]]

Zatím nejkomplexnější hodnocení životního prostředí na [[Země|Zemi]] bylo výsledkem projektu [[Millennium Ecosystem Assessment]] (''„Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí“'')<ref>[http://www.millenniumassessment.org/en/index.aspx Millennium Ecosystem Assessment]</ref>, na kterém se podílelo asi 1400 expertů z celého světa. Jeho výsledkem bylo publikování řady studií zaměřených na [[Biodiverzita|biodiverzitu]], [[Dezertifikace|desertifikace]], [[průmysl]] apod. a souhrnná zpráva ''„Ekosystémy a lidský blahobyt“''. Ta konstatuje, že lidé změnili za posledních 50 letech ekosystémy na Zemi více než kdykoli dějinách lidstva a že zvýšení [[Životní úroveň|životní úrovně]] lidí proběhlo na cenu poškození 60 % globálních ekosystémů. Zpráva dále uvádí, že poškozování ekosystémů představuje překážku pro snížení [[chudoba|chudoby]] pro dosažení [[Potravinová bezpečnost|potravinové bezpečnosti]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''[http://suta.blog.respekt.cz/c/13413/Co-nam-Zeme-dava-zadarmo-aneb-Ekosystemy-a-lidsky-blahobyt.html Co nám Země dává zadarmo aneb Ekosystémy a lidský blahobyt] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/13413/Co-nam-Zeme-dava-zadarmo-aneb-Ekosystemy-a-lidsky-blahobyt.html |date=20080118220009 }}'', respekt.cz</ref>

== Studium ==
Environmentální obory mají poměrně široké rozpětí a na jednotlivých fakultách se často liší ve svém názvu i zaměření. V českém univerzitním prostředí můžeme pod environmentalistiku zařadit obor ''Sociální a kulturní ekologie'' vyučovaný na [[Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy|FHS UK]], tamtéž pak na doktorském stupni obor ''Environmentální studia''. Na brněnské [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] se nachází [[Katedra environmentálních studií]]. Environmentálně zaměřené obory se vyučují také na [[Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity|Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Programy bakalářského studia
| periodikum = FŽP
| url = https://www.fzp.czu.cz/cs/r-6896-studium/r-6907-studijni-programy/r-7415-programy-bakalarskeho-studia
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-02-27
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[CENIA|CENIA, česká informační agentura životního prostředí]]
* [[Environmental Performance Index]]
* [[Evropská agentura pro životní prostředí]]
* [[Ochrana přírody]]
* [[Ochrana životního prostředí]]
* [[Program OSN pro životní prostředí]]
* [[Solastalgie]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Prostředí}}
* {{Wikislovník|heslo=životní prostředí}}
* {{cs}} [http://www.ekolink.cz Ekolink] katalog odkazů o životním prostředí
* {{cs}} [http://www.ekolist.cz Ekolist] – zpravodajství z oblastí životního prostředí
* {{cs}} [http://www.mzp.cz Ministerstvo životního prostředí ČR] – oficiální web ministerstva
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20110423003943/http://www.maweb.org/en/index.aspx Millennium Ecosystem Assessment]
* [https://inodpady.cz/ '''inODPADY.cz''' - nezávislý magazín z oblasti '''životního prostředí''' a ekologie].
⚫
{{Portály|Životní prostředí}}

[[Kategorie:Životní prostředí| ]]
[[Kategorie:Ochrana životního prostředí]]
[[Kategorie:Ekosystémy]]

Aktuální verze z 26. 11. 2024, 10:34

Hnědouhelný důl v blízkosti největší tepelné elektrárny v Evropě v polském Bełchatówě – příklad životního prostředí zdevastovaného člověkem.

Životní prostředí je systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.[1] Uvedená definice je pak bez své první věty i definicí legální.[2]

Jiná definice uvádí, že životní prostředí je „soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt, a podmínek, kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životní prostředí člověka.“[3] Pro vývoj mezinárodních aktivit v oblasti ochrany životního prostředí je pak klíčová Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí a další dokumenty udržitelného rozvoje.

Složky životního prostředí

[editovat | editovat zdroj]
Oslabení ozonové vrstvy Země (září 2004)

Studiem vztahu organismů a životního prostředí obecně se zabývá ekologie, případně environmentalistika.

Vztah člověka a životního prostředí

[editovat | editovat zdroj]
Lidská aktivita je významnou příčinou znečištění ovzduší

Vzájemné působení lidí a jejich životního prostředí je velmi mnohostranné. V průběhu dějin lidského rodu docházelo postupně k oslabování této bezprostřední závislosti. Lidé narušovali okolní prostředí již velmi dávno. Je možné, že vlivem člověka došlo k vymírání v pleistocénu.[4][5] K ještě rozsáhlejšímu pozměnění došlo v neolitu, kdy se člověk začal živit činností, která přímo předpokládala udržování umělého životního prostředí – zemědělstvím. A tak se již ve starověku objevuje myšlenka života v souladu s přírodou (například stoicismus), která reaguje na reálný nesoulad. Dlouhou dobu pak ovšem stále existovaly i oblasti prakticky nedotčené lidskou aktivitou – ekumena zejména v důsledku nedokonalé dopravy netvořila souvislou oblast jako dnes, ale rozpadala se do mnoha oblastí osídlení, vzájemně značně vzdálených. I v této době existovaly oblasti se značným lidským vlivem – např. na území dnešní ČR bylo území na konci středověku více odlesněno než dnes.[zdroj?] Ani indiáni se do novověku nesnažili o udržitelnost.[6]

K zásadní změně dochází v době průmyslové revoluce, kdy lidé začali využívat mnoho různých přírodních zdrojů (uhlí, ropa), osídlovat dosud neosídlené oblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za následek vyhynutí mnoha živočišných i rostlinných druhů a zdravotní problémy lidí, žijících v nejvíce znečištěných oblastech (např. české Mostecko v 80. letech 20. století).

S rozvojem vědy a techniky se stává stále obtížnějším úkolem předpověď důsledků lidských činností na životní prostředí. V současné době například probíhají debaty o podílu člověka na současných globálních změnách klimatu.

V Los Angeles jsou pořádány tzv. "toxické výlety".[7]

Hodnocení stavu životního prostředí v globálním měřítku

[editovat | editovat zdroj]
Odlesňování v Evropě

Zatím nejkomplexnější hodnocení životního prostředí na Zemi bylo výsledkem projektu Millennium Ecosystem Assessment („Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí“)[8], na kterém se podílelo asi 1400 expertů z celého světa. Jeho výsledkem bylo publikování řady studií zaměřených na biodiverzitu, desertifikace, průmysl apod. a souhrnná zpráva „Ekosystémy a lidský blahobyt“. Ta konstatuje, že lidé změnili za posledních 50 letech ekosystémy na Zemi více než kdykoli dějinách lidstva a že zvýšení životní úrovně lidí proběhlo na cenu poškození 60 % globálních ekosystémů. Zpráva dále uvádí, že poškozování ekosystémů představuje překážku pro snížení chudoby pro dosažení potravinové bezpečnosti.[9]

Studium

[editovat | editovat zdroj]

Environmentální obory mají poměrně široké rozpětí a na jednotlivých fakultách se často liší ve svém názvu i zaměření. V českém univerzitním prostředí můžeme pod environmentalistiku zařadit obor Sociální a kulturní ekologie vyučovaný na FHS UK, tamtéž pak na doktorském stupni obor Environmentální studia. Na brněnské Masarykově univerzitě se nachází Katedra environmentálních studií. Environmentálně zaměřené obory se vyučují také na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.[10]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ministerstvo životního prostředí ČR. Termíny, definice v ČR [online]. 2005 [cit. 2005–11–20]. Dostupný z WWW: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O Archivováno 4. 1. 2007 na Wayback Machine..
  2. ↑ § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
  3. ↑ Příroda.cz : Odborný slovník – heslo životní prostředí [online]. [2007] [cit. 2007–06–05]. Dostupný z WWW: <http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=8>.
  4. ↑ http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/915460 - Změnili Aboriginci australské klima?
  5. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7062 - Dávné vyhubení megafauny dramaticky ovlivňuje živiny Amazonie
  6. ↑ http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/236124 - Kalifornský mýtus
  7. ↑ VIDEO: Toxické výlety do znečištěných čtvrtí jsou atrakcí Los Angeles. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-20. 
  8. ↑ Millennium Ecosystem Assessment
  9. ↑ Miroslav Šuta: Co nám Země dává zadarmo aneb Ekosystémy a lidský blahobyt Archivováno 18. 1. 2008 na Wayback Machine., respekt.cz
  10. ↑ Programy bakalářského studia. FŽP [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Životní_prostředí&oldid=24425107“