Baktericid: Porovnání verzí
m r2.5.2) (robot přidal: hr:Baktericidi |
typo |
||
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Baktericidní dezinficiencia == |
== Baktericidní dezinficiencia == |
||
Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří: |
Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří: |
||
* aktivní [[chlor]] |
* aktivní [[chlor]] – [[chlornan]]y, [[chloramin]]y, [[dichlorisokyanurát]]y a [[trichlorisokyanurát]]y, [[kyselina chlorná]], [[oxid chloričitý]] apod. |
||
* aktivní [[kyslík]] |
* aktivní [[kyslík]] – [[peroxidy]], např. [[kyselina peroctová]], [[peroxodisíran draselný]], [[perboritan sodný]], [[peruhličitan sodný]], [[karbamidperoxid]]… |
||
* [[Jod|jód]] |
* [[Jod|jód]] – [[jodovaný povidon]], [[Lugolův roztok]], [[jodová tinktura]], [[jodovaný neionový tenzid|jodované neionové tenzidy]] |
||
* koncentrované [[ |
* koncentrované [[alkoholy]] – hlavně [[ethanol]], [[1-propanol|propanol]], [[isopropanol]] a jejich směsi; dále [[fenoxyethanol]] a [[1-fenoxypropanol|1-]] a [[2-fenoxypropanol]] |
||
* [[fenoly|fenolické]] látky |
* [[fenoly|fenolické]] látky – [[fenol]], [[kresol]]y, halogenované fenoly ([[hexachlorfen]], [[trichlorfenol]], [[tribromfenol]], [[pentachlorfenol]]) a jejich soli |
||
* kationové [[tenzid]]y, např. [[kvartérní amoniové sloučeniny]] ([[benzalkoniumchlorid]], [[cetyltrimethylamoniumbromid]], [[didecyldimethylamoniumchlorid]], [[cetylpyridiniumchlorid]], [[benzethoniumchlorid]] a další), jiné látky jako [[chlorhexidin]], [[glukoprotamin]], [[oktenidindihydrochlorid]] atd. |
* kationové [[tenzid]]y, např. [[kvartérní amoniové sloučeniny]] ([[benzalkoniumchlorid]], [[cetyltrimethylamoniumbromid]], [[didecyldimethylamoniumchlorid]], [[cetylpyridiniumchlorid]], [[benzethoniumchlorid]] a další), jiné látky jako [[chlorhexidin]], [[glukoprotamin]], [[oktenidindihydrochlorid]] atd. |
||
* silná [[oxidační činidlo|oxidační činidla]], např. [[Ozon|ozón]] nebo roztoky [[manganistan]]ů |
* silná [[oxidační činidlo|oxidační činidla]], např. [[Ozon|ozón]] nebo roztoky [[manganistan]]ů |
||
* [[těžké kovy]] a jejich [[ |
* [[těžké kovy]] a jejich [[soli]], např. [[koloidní stříbro]], [[dusičnan stříbrný]], [[chlorid rtuťnatý]], fenylrtuťové soli, [[síran měďnatý]], [[oxidochlorid měďnatý]] apod. |
||
* dostatečně koncentrované silné [[ |
* dostatečně koncentrované silné [[kyseliny]] ([[kyselina fosforečná|fosforečná]], [[kyselina dusičná|dusičná]], [[kyselina sírová|sírová]], [[kyselina amidosulfonová|amidosulfonová]], [[kyselina toluensulfonová|toluensulfonová]]) |
||
* dostatečně koncentrované zásady ([[hydroxid sodný]], [[hydroxid draselný|draselný]], [[hydroxid vápenatý|vápenatý]]) |
* dostatečně koncentrované zásady ([[hydroxid sodný]], [[hydroxid draselný|draselný]], [[hydroxid vápenatý|vápenatý]]) |
||
== Baktericidní antiseptika == |
== Baktericidní antiseptika == |
||
Jako [[antiseptikum|antiseptika]] (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na [[kůže|kůži]], [[sliznice|sliznicích]], v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, [[ |
Jako [[antiseptikum|antiseptika]] (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na [[kůže|kůži]], [[sliznice|sliznicích]], v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, [[Kyseliny|pH]], [[teplota|teploty]] a [[toxicita|toxicity]] pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří: |
||
* vhodně zředěné |
* vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok [[chlornan sodný|chlornanu sodného]] nebo [[chlornan draselný|draselného]], s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok [[chloramin T|benzensulfochloramidu sodného]] |
||
* [[jod]]ové přípravky, např. [[jodovaný povidon]] v různých [[galenikum|galenikách]] ([[mast]]i, [[roztok|roztocích]], [[náplast]]ech...), dříve též [[Lugolův roztok]] |
* [[jod]]ové přípravky, např. [[jodovaný povidon]] v různých [[galenikum|galenikách]] ([[mast]]i, [[roztok|roztocích]], [[náplast]]ech...), dříve též [[Lugolův roztok]] |
||
* [[peroxidy]], např. [[karbamidperoxid]] nebo [[pufr]]ované roztoky [[kyselina peroctová|kyseliny peroctové]] o koncentraci 0,1 |
* [[peroxidy]], např. [[karbamidperoxid]] nebo [[pufr]]ované roztoky [[kyselina peroctová|kyseliny peroctové]] o koncentraci 0,1 – 0,25 % |
||
* [[ |
* [[alkoholy]] samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití |
||
* slabé [[organická kyselina|organické kyseliny]], např. [[kyselina sorbová|sorbová]], [[kyselina benzoová|benzoová]], [[kyselina mléčná|mléčná]] nebo [[kyselina salicylová|salicylová]] |
* slabé [[organická kyselina|organické kyseliny]], např. [[kyselina sorbová|sorbová]], [[kyselina benzoová|benzoová]], [[kyselina mléčná|mléčná]] nebo [[kyselina salicylová|salicylová]] |
||
* některé [[fenoly]], např. [[hexachlorfen]], [[triclosan]], [[ |
* některé [[fenoly]], např. [[hexachlorfen]], [[triclosan]], [[Dibromol]] |
||
* kationaktivní sloučeniny, např. roztoky [[benzalkoniumchlorid]]u 0,05 |
* kationaktivní sloučeniny, např. roztoky [[benzalkoniumchlorid]]u 0,05 – 0,5 %, [[chlorhexidin]]u 0,5 – 4 % nebo [[oktenidin]]u 0,1 – 2 % |
||
Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď [[žíravina|žíravé]] nebo [[jed|toxické]]. |
Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď [[žíravina|žíravé]] nebo [[jed|toxické]]. |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
Mezi antibiotika inhibující syntézu [[buněčná stěna|buněčné stěny]] patří: |
Mezi antibiotika inhibující syntézu [[buněčná stěna|buněčné stěny]] patří: |
||
* [[beta-laktamová antibiotika]] |
* [[beta-laktamová antibiotika]] – [[penicilin]] a jeho deriváty ([[penam (chemie)|penamy]]), [[cefalosporin]]y ([[cefem]]y), [[monobaktam]]y a [[karbapenem]]y) |
||
* [[vankomycin]] |
* [[vankomycin]] |
||
Mohou existovat i jiná taková antibiotika. |
Mohou existovat i jiná taková antibiotika. |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
Dalšími baktericidními antibiotiky jsou: |
Dalšími baktericidními antibiotiky jsou: |
||
* [[daptomycin]] |
* [[daptomycin]] |
||
* [[ |
* [[fluorochinolon]]y |
||
* [[metronidazol]] |
* [[metronidazol]] |
||
* [[nitrofurantoin]] |
* [[nitrofurantoin]] |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
Mohou existovat i další taková antibiotika. |
Mohou existovat i další taková antibiotika. |
||
[[Aminoglykosid]]ová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, |
[[Aminoglykosid]]ová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická. |
||
Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce. |
Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce. |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|en|Bactericide|318373316}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Bakteriologie]] |
[[Kategorie:Bakteriologie]] |
||
[[Kategorie:Antibiotika]] |
[[Kategorie:Antibiotika]] |
||
[[Kategorie:Dezinfekce]] |
[[Kategorie:Dezinfekce]] |
||
[[ca:Bactericida]] |
|||
[[de:Bakterizid]] |
|||
[[en:Bactericide]] |
|||
[[es:Bactericida]] |
|||
[[fr:Bactéricide]] |
|||
[[hr:Baktericidi]] |
|||
[[it:Battericida]] |
|||
[[no:Baktericid]] |
|||
[[pl:Środek bakteriobójczy]] |
|||
[[pt:Bactericida]] |
|||
[[sl:Baktericid]] |
|||
[[tr:Bakterisid]] |
Aktuální verze z 2. 3. 2024, 04:11
Baktericid, též bakteriocid, je chemická látka, která zabíjí bakterie a v ideálním případě žádné jiné živé organismy. Mezi baktericidy patří dezinficiencia, antiseptika a antibiotika.
Baktericidní dezinficiencia
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří:
- aktivní chlor – chlornany, chloraminy, dichlorisokyanuráty a trichlorisokyanuráty, kyselina chlorná, oxid chloričitý apod.
- aktivní kyslík – peroxidy, např. kyselina peroctová, peroxodisíran draselný, perboritan sodný, peruhličitan sodný, karbamidperoxid…
- jód – jodovaný povidon, Lugolův roztok, jodová tinktura, jodované neionové tenzidy
- koncentrované alkoholy – hlavně ethanol, propanol, isopropanol a jejich směsi; dále fenoxyethanol a 1- a 2-fenoxypropanol
- fenolické látky – fenol, kresoly, halogenované fenoly (hexachlorfen, trichlorfenol, tribromfenol, pentachlorfenol) a jejich soli
- kationové tenzidy, např. kvartérní amoniové sloučeniny (benzalkoniumchlorid, cetyltrimethylamoniumbromid, didecyldimethylamoniumchlorid, cetylpyridiniumchlorid, benzethoniumchlorid a další), jiné látky jako chlorhexidin, glukoprotamin, oktenidindihydrochlorid atd.
- silná oxidační činidla, např. ozón nebo roztoky manganistanů
- těžké kovy a jejich soli, např. koloidní stříbro, dusičnan stříbrný, chlorid rtuťnatý, fenylrtuťové soli, síran měďnatý, oxidochlorid měďnatý apod.
- dostatečně koncentrované silné kyseliny (fosforečná, dusičná, sírová, amidosulfonová, toluensulfonová)
- dostatečně koncentrované zásady (hydroxid sodný, draselný, vápenatý)
Baktericidní antiseptika
[editovat | editovat zdroj]Jako antiseptika (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na kůži, sliznicích, v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, pH, teploty a toxicity pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří:
- vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok chlornanu sodného nebo draselného, s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok benzensulfochloramidu sodného
- jodové přípravky, např. jodovaný povidon v různých galenikách (masti, roztocích, náplastech...), dříve též Lugolův roztok
- peroxidy, např. karbamidperoxid nebo pufrované roztoky kyseliny peroctové o koncentraci 0,1 – 0,25 %
- alkoholy samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití
- slabé organické kyseliny, např. sorbová, benzoová, mléčná nebo salicylová
- některé fenoly, např. hexachlorfen, triclosan, Dibromol
- kationaktivní sloučeniny, např. roztoky benzalkoniumchloridu 0,05 – 0,5 %, chlorhexidinu 0,5 – 4 % nebo oktenidinu 0,1 – 2 %
Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď žíravé nebo toxické.
Baktericidní antibiotika
[editovat | editovat zdroj]Baktericidní antibiotika zabíjejí bakterie; bakteriostatická antibiotika jen inhibují jejich růst nebo reprodukci.
Mezi antibiotika inhibující syntézu buněčné stěny patří:
- beta-laktamová antibiotika – penicilin a jeho deriváty (penamy), cefalosporiny (cefemy), monobaktamy a karbapenemy)
- vankomycin
Mohou existovat i jiná taková antibiotika.
Dalšími baktericidními antibiotiky jsou:
Mohou existovat i další taková antibiotika.
Aminoglykosidová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.
Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bactericide na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu baktericid na Wikimedia Commons