Přeskočit na obsah

Hohenschwangau (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW)
m Draceane přesunul stránku Zámek Hohenschwangau na Hohenschwangau (zámek): std
 
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
[[Soubor:DE Bavaria Hohenschwangau castle Nov.jpg|thumb|upright=1.5|Zámek Hohenswangau, večer na začátku listopadu.]]
[[Soubor:Schloss Hohenschwangau at night 1.jpg|thumb|upright=1.5|Zámek Hohenschwangau v noci]]
[[Soubor:DE Bavaria Hohenschwangau castle Nov.jpg|náhled|Zámek Hohenswangau, večer na začátku listopadu.]]
[[Soubor:Schloss Hohenschwangau at night 1.jpg|náhled|Zámek Hohenschwangau v noci]]
'''Zámek Hohenschwangau''' leží přímo naproti [[Neuschwanstein|Zámku Neuschwanstein]] v obci [[Schwangau]] v [[Bavorsko|Bavorsku]].
'''Zámek Hohenschwangau''' leží přímo naproti [[Neuschwanstein|zámku Neuschwanstein]] v obci [[Schwangau]] v [[Bavorsko|Bavorsku]].


== Historie ==
== Historie ==

Poprvé je zámek zmiňován ve [[12. století]] jako hrad ''Schwanstein'', sídlo šlechticů ze [[Schwangau]]. V následujících stoletích měnil majitele, chátral, byl nově vystavěn a znovu zničen.
Poprvé je zámek zmiňován ve [[12. století]] jako hrad ''Schwanstein'', sídlo šlechticů ze [[Schwangau]]. V následujících stoletích měnil majitele, chátral, byl nově vystavěn a znovu zničen.


V roce [[1832]] získal ruiny král [[Maxmilián II. Bavorský|Maximilián II.]] (tehdy ještě jako korunní princ Maximilián) a nechal je přestavět uměleckým architektem a malířem [[Domenico Quaglio|Domenicem Quaglionim]] ([[1787]]-[[1837]]) v novogotickém stylu. Příznačně určil král za vedoucího stavby malíře Quaglioho a přiřadil mu k pomoci architekta [[Georg Friedrich Ziebland|Georga Fridricha Zieblanda]]. Quaglio neměl v praktickém stavitelství zkušenosti, přesto se do práce pustil vší silou takovým způsobem, že krátce před dokončením stavby zemřel. Práce potom pokračovaly pod mnichovským architektem [[Joseph Daniel Ohlmüller|Josefem Ohlmüllerem]]. Výmalba místností je realizována podle návrhů [[Moritz von Schwind|Moritze von Schwindela]]. V tomto stavu se zachoval zámek do dnešních dnů. Vnitřní zařízení z [[Biedermeier|období Biedermeieru]] zůstalo nezměněno.
V roce [[1832]] získal ruiny král [[Maxmilián II. Bavorský|Maximilián II.]] (tehdy ještě jako korunní princ Maximilián) a nechal je přestavět uměleckým architektem a malířem [[Domenico Quaglio|Domenicem Quaglionim]] ([[1787]]-[[1837]]) v novogotickém stylu. Příznačně určil král za vedoucího stavby malíře Quaglioho a přiřadil mu k pomoci architekta [[Georg Friedrich Ziebland|Georga Fridricha Zieblanda]]. Quaglio neměl v praktickém stavitelství zkušenosti, přesto se do práce pustil vší silou takovým způsobem, že krátce před dokončením stavby zemřel. Práce potom pokračovaly pod mnichovským architektem [[Joseph Daniel Ohlmüller|Josefem Ohlmüllerem]]. Výmalba místností je realizována podle návrhů [[Moritz von Schwind|Moritze von Schwindela]]. V tomto stavu se zachoval zámek do dnešních dnů. Vnitřní zařízení z [[Biedermeier|období Biedermeieru]] zůstalo nezměněno.


Zámek sloužil královské rodině jako letní sídlo a byl místem vychování [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíka II.]] Jeho matka [[Marie Frederika Pruská|Marie Bavorská]] žila na zámku ještě 3 roky po smrti svého syna, dokud zde nezemřela.
Zámek sloužil královské rodině jako letní sídlo a byl místem vychování [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíka II.]] Jeho matka [[Marie Frederika Pruská|Marie Bavorská]] žila na zámku ještě 3 roky po smrti svého syna, dokud zde nezemřela.


[[Soubor:Schloss Hohenschwangau.jpg|thumb|left|Zámek Hohenschwangau]]
[[Soubor:Schloss Hohenschwangau.jpg|náhled|vlevo|Zámek Hohenschwangau]]
Současným vlastníkem zámku je [[Fond vyrovnání rodu Wittelsbachů]].
Současným vlastníkem zámku je [[Fond vyrovnání rodu Wittelsbachů]].


Časného rána [[6. listopad|6. listopadu]] [[2005]] se do zámku vloupali zloději. Přitom vypáčili vstupní dveře a dostali se schody pro služebnictvo do biliárdového salónku v prvním patře. Tam odcizili z vitrín okolo 100 vyznamenání. Tato vyznamenání patřila k trvalé výstavě různých řádů a ocenění rodiny [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Škody byly vyčísleny na více než 10.000 Euro. Ačkoliv se bezprostředně po násilném vniknutí zlodějů spustil alarm, nepodařilo se zloděje zastavit.
Časného rána [[6. listopad]]u [[2005]] se do zámku vloupali zloději. Přitom vypáčili vstupní dveře a dostali se schody pro služebnictvo do biliárdového salónku v prvním patře. Tam odcizili z vitrín okolo 100 vyznamenání. Tato vyznamenání patřila k trvalé výstavě různých řádů a ocenění rodiny [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Škody byly vyčísleny na více než 10.000 eur. Ačkoliv se bezprostředně po násilném vniknutí zlodějů spustil alarm, nepodařilo se zloděje zastavit.


Na dně údolí pod severní stranou zámku je přirozený [[Schwanseepark]], který je v součastnosti zcela zarostlý. Park byl zřízen podle plánů [[Peter Joseph Lenné]].
Na dně údolí pod severní stranou zámku je přirozený [[Schwanseepark]], který je v současnosti zcela zarostlý. Park byl zřízen podle plánů [[Peter Joseph Lenné|Petera Josepha Lenného]].


[[Soubor:Hohenschwangau.jpg|thumb|Zámek Hohenschwangau (uprostřed), vlevo alpské jezero, vpravo Schwanseepark]]
[[Soubor:Hohenschwangau.jpg|náhled|Zámek Hohenschwangau (uprostřed), vlevo alpské jezero, vpravo Schwanseepark]]


== Německá literatura ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|de|Schloss Hohenschwangau|52991365}}


=== Literatura ===
* Georg Baumgartner: ''Schloß Hohenschwangau. Eine Untersuchung zum Schloßbau der Romantik''. (Beiträge zur Kunstwissenschaft 15); Scaneg, München 1987 (zgl. Dissertation, München 1977); ISBN 3-89235-015-9.
* Georg Baumgartner: ''Schloß Hohenschwangau. Eine Untersuchung zum Schloßbau der Romantik''. (Beiträge zur Kunstwissenschaft 15); Scaneg, München 1987 (zgl. Dissertation, München 1977); {{ISBN|3-89235-015-9}}.
* Klaus G. Förg, Michael Rüffer: ''Neuschwanstein und Hohenschwangau''. Rosenheimer Verlagshaus, Rosenheim 2003; hier: S. 66-96; ISBN 3-475-53418-5.
* Klaus G. Förg, Michael Rüffer: ''Neuschwanstein und Hohenschwangau''. Rosenheimer Verlagshaus, Rosenheim 2003; hier: S. 66-96; {{ISBN|3-475-53418-5}}.
* Heinrich Kreisel: ''Schloß Hohenschwangau''. 14. Auflage. Hirmer, München 1992.
* Heinrich Kreisel: ''Schloß Hohenschwangau''. 14. Auflage. Hirmer, München 1992.


=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}


{{Autoritní data}}
{{Commonscat|Hohenschwangau Castle|Zámek Hohenschwangau}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Německo}}

{{překlad|de|Schloss Hohenschwangau|52991365}}

[[Kategorie:Zámky v Německu]]
[[Kategorie:Bavorsko]]


[[Kategorie:Zámky v Bavorsku]]
[[de:Schloss Hohenschwangau]]
[[en:Hohenschwangau Castle]]
[[es:Castillo de Hohenschwangau]]
[[fr:Château de Hohenschwangau]]
[[it:Castello di Hohenschwangau]]
[[ja:ホーエンシュヴァンガウ城]]
[[ka:ჰოენშვანგაუს სასახლე]]
[[nl:Slot Hohenschwangau]]
[[pl:Zamek Hohenschwangau]]
[[pt:Schloss Hohenschwangau]]
[[ru:Замок Хоэншвангау]]
[[sv:Hohenschwangau]]
[[th:ปราสาทโฮเฮ็นชวานเกา]]
[[zh:高天鹅堡]]

Aktuální verze z 26. 5. 2021, 20:39

Zámek Hohenschwangau
Základní informace
Slohnovogotika
ArchitektDomenico Quaglio
Výstavba1837
Poloha
AdresaAlpseestraße 30, 87645 Hohenschwangau, Schwangau, NěmeckoNěmecko Německo
Nadmořská výška844 m
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památkyD-7-77-169-30
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Hohenswangau, večer na začátku listopadu.
Zámek Hohenschwangau v noci

Zámek Hohenschwangau leží přímo naproti zámku Neuschwanstein v obci Schwangau v Bavorsku.

Poprvé je zámek zmiňován ve 12. století jako hrad Schwanstein, sídlo šlechticů ze Schwangau. V následujících stoletích měnil majitele, chátral, byl nově vystavěn a znovu zničen.

V roce 1832 získal ruiny král Maximilián II. (tehdy ještě jako korunní princ Maximilián) a nechal je přestavět uměleckým architektem a malířem Domenicem Quaglionim (1787-1837) v novogotickém stylu. Příznačně určil král za vedoucího stavby malíře Quaglioho a přiřadil mu k pomoci architekta Georga Fridricha Zieblanda. Quaglio neměl v praktickém stavitelství zkušenosti, přesto se do práce pustil vší silou takovým způsobem, že krátce před dokončením stavby zemřel. Práce potom pokračovaly pod mnichovským architektem Josefem Ohlmüllerem. Výmalba místností je realizována podle návrhů Moritze von Schwindela. V tomto stavu se zachoval zámek do dnešních dnů. Vnitřní zařízení z období Biedermeieru zůstalo nezměněno.

Zámek sloužil královské rodině jako letní sídlo a byl místem vychování Ludvíka II. Jeho matka Marie Bavorská žila na zámku ještě 3 roky po smrti svého syna, dokud zde nezemřela.

Zámek Hohenschwangau

Současným vlastníkem zámku je Fond vyrovnání rodu Wittelsbachů.

Časného rána 6. listopadu 2005 se do zámku vloupali zloději. Přitom vypáčili vstupní dveře a dostali se schody pro služebnictvo do biliárdového salónku v prvním patře. Tam odcizili z vitrín okolo 100 vyznamenání. Tato vyznamenání patřila k trvalé výstavě různých řádů a ocenění rodiny Wittelsbachů. Škody byly vyčísleny na více než 10.000 eur. Ačkoliv se bezprostředně po násilném vniknutí zlodějů spustil alarm, nepodařilo se zloděje zastavit.

Na dně údolí pod severní stranou zámku je přirozený Schwanseepark, který je v současnosti zcela zarostlý. Park byl zřízen podle plánů Petera Josepha Lenného.

Zámek Hohenschwangau (uprostřed), vlevo alpské jezero, vpravo Schwanseepark

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Hohenschwangau na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Georg Baumgartner: Schloß Hohenschwangau. Eine Untersuchung zum Schloßbau der Romantik. (Beiträge zur Kunstwissenschaft 15); Scaneg, München 1987 (zgl. Dissertation, München 1977); ISBN 3-89235-015-9.
  • Klaus G. Förg, Michael Rüffer: Neuschwanstein und Hohenschwangau. Rosenheimer Verlagshaus, Rosenheim 2003; hier: S. 66-96; ISBN 3-475-53418-5.
  • Heinrich Kreisel: Schloß Hohenschwangau. 14. Auflage. Hirmer, München 1992.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]