Období Meidži: Porovnání verzí

Dějiny Japonska
	Japonský paleolit;
	Období Džómon;
	Období Jajoi;
	Období Jamato (Období Kofun; Období Asuka);
	Období Nara;
	Období Heian;
	Období Kamakura;
	Období Muromači (Období Nanbokučó; Období Sengoku; Chronologie);
	Období Azuči-Momojama;
	Období Edo;
	Období Meidži (Reformy Meidži);
	Období Taišó;
	Období Šówa;
	Období Heisei;
	Období Reiwa;

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 27. 2. 2023, 14:29

Období Meidži (japonsky 明治時代, Meidži džidai, éra osvícené vlády, 23. říjen 1868 – 30. červenec 1912) je období japonských dějin, během kterého Japonsko za vlády císaře Meidžiho zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností – tzv. reformy Meidži.

Nejzásadnějšími atributy tohoto období jsou industrializace Japonska a zánik třídy samurajů.

Zánik třídy samurajů

V roce 1876 vešla v platnost vyhláška Haitorei, která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu samurajů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto v roce 1877 takzvané Sacumské povstání, které bylo potlačeno hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě o Širojamu byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce reforem Meidži Takamori Saigó byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal seppuku.

Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „šizoku“.

Zahraniční politika

Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V čínsko – japonské válce (1894–1895) donutilo ke kapitulaci Čínu a získalo Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy a poloostrov Liao-tung na jihu Mandžuska. Čína také musela uznat nezávislost Koreje, což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.

Svoje zájmy v Mandžusku a Koreji ale mělo i Rusko. Přesvědčilo Německo s Francií, aby společně demonstrovaly sílu a přinutily Japonsko vzdát se některých územních nároků. Japonsku tak zůstal pouze Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy.

V lednu 1902 uzavřelo Japonsko, v oblasti východní Asie nejsilnější stát, významnou spojeneckou smlouvu s Velkou Británií, která byla největší imperiální velmocí. Velká Británie se tak pokusila omezit vliv Ruska.

Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po 19 měsících bojů byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta Roosevelta byla 5. září 1905 podepsána Portsmouthská mírová smlouva, kterou Japonci získali jižní část ostrova Sachalin, pronájem poloostrova Liao-tung a mocenský vliv v Koreji.

Korea byla vyhlášena v listopadu 1905 za japonský protektorát a v srpnu 1910 byla Japonskem anektována.

Odkazy

Literatura

SÝKORA, JAN ANTONÍN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. ISBN 978-80-7308-309-0

Související články

Iwakurova mise

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Období Meidži na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Dějiny Japonska}}
 {{Možná hledáte|tento=Období Meidži|jiné=[[císař Meidži]]}}
-'''Období Meidži''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|明治時代}}, ''Meidži džidai'', ''éra osvícené vlády'', [[23. říjen]] [[1868]] – [[30. červenec]] [[1912]]) je období [[Dějiny Japonska|japonských dějin]], během kterého [[Japonsko]] zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností.
+'''Období Meidži''' ({{Vjazyce2|ja|明治時代}}, ''Meidži džidai'', ''éra osvícené vlády'', [[23. říjen]] [[1868]] – [[30. červenec]] [[1912]]) je období [[Dějiny Japonska|japonských dějin]], během kterého [[Japonsko]] za vlády [[Císař Meidži|císaře Meidžiho]] zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností – tzv. [[reformy Meidži]].
+Nejzásadnějšími atributy tohoto období jsou [[industrializace]] Japonska a zánik třídy samurajů.
-V roce [[1876]] vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru ([[1877]]), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě u [[Širojama|Širojamy]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) - sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]].
-Zánik třídy samurajů a [[industrializace]] Japonska jsou nejzásadnějšími atributy období Meidži.
+== Zánik třídy samurajů ==
+V roce 1876 vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto v roce 1877 takzvané [[Sacumské povstání]], které bylo potlačeno hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední [[Bitva o Širojamu|bitvě o Širojamu]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce reforem Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]].
-Pro formální označení potomka samurajů se do roku [[1945]] používal termín „[[šizoku]]“.
+Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „[[šizoku]]“.
-== Související články ==
-* [[Císař Meidži]]
+== Zahraniční politika ==
-{{Portál Japonsko}}
+Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V [[První čínsko-japonská válka|čínsko – japonské válce (1894–1895)]] donutilo ke kapitulaci [[Čína|Čínu]] a získalo [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Pescadorské ostrovy]] a poloostrov [[Liao-tung]] na jihu [[Mandžusko|Mandžuska]]. Čína také musela uznat nezávislost [[Korea|Koreje]], což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.
+Svoje zájmy v Mandžusku a Koreji ale mělo i [[Rusko]]. Přesvědčilo [[Německo]] s [[Francie|Francií]], aby společně demonstrovaly sílu a přinutily Japonsko vzdát se některých územních nároků. Japonsku tak zůstal pouze Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy.
-[[Kategorie:Japonské éry]]
+V lednu 1902 uzavřelo Japonsko, v oblasti východní Asie nejsilnější stát, významnou spojeneckou smlouvu s [[Spojené království|Velkou Británií]], která byla největší imperiální velmocí. Velká Británie se tak pokusila omezit vliv Ruska.
-{{Link FA|he}}
+[[Soubor:Location Japanese Empire.png|náhled|upright=1.1|Japonské císařství v letech 1910–1931]]
+Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po [[Rusko-japonská válka|19 měsících bojů]] byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta [[Theodore Roosevelt|Roosevelta]] byla 5. září 1905 podepsána [[Portsmouthský mír|Portsmouthská mírová smlouva]], kterou Japonci získali jižní část ostrova [[Sachalin]], pronájem poloostrova [[Liao-tung]] a mocenský vliv v Koreji.
+Korea byla vyhlášena v listopadu 1905 za japonský [[protektorát]] a v srpnu 1910 byla Japonskem [[anexe|anektována]].
-[[ar:فترة مييجي]]
-[[ca:Era Meiji]]
+== Odkazy ==
-[[da:Meiji-perioden]]
-[[de:Meiji-Zeit]]
+=== Literatura ===
-[[en:Meiji period]]
+* SÝKORA, JAN ANTONÍN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. {{ISBN|978-80-7308-309-0}}
-[[es:Era Meiji]]
-[[fa:عصر میجی]]
+=== Související články ===
-[[fi:Meiji-kausi]]
-[[fr:Ère Meiji]]
-[[gl:Era Meiji]]
+* [[Iwakurova mise]]
-[[he:תקופת מייג'י]]
+=== Externí odkazy ===
-[[hu:Meidzsi-kor]]
+* {{Commonscat}}
-[[id:Zaman Meiji]]
-[[it:Periodo Meiji]]
+{{Autoritní data}}
-[[ja:明治]]
+{{Portály|Japonsko}}
-[[ko:메이지 시대]]
-[[lt:Meidži laikotarpis]]
+[[Kategorie:Období Meidži| ]]
-[[mk:Меиџи период]]
+[[Kategorie:Dějiny Japonska podle období]]
-[[nl:Meijiperiode]]
-[[pl:Epoka Meiji]]
-[[pt:Era Meiji]]
-[[ru:Период Мэйдзи]]
-[[sk:Obdobie Meidži]]
-[[sv:Meijiperioden]]
-[[th:ยุคเมจิ]]
-[[tr:Meiji dönemi]]
-[[uk:Період Мейдзі]]
-[[vi:Thời kỳ Minh Trị]]
-[[zh:明治]]