Období Meidži: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: bn:মেইজি যুগ |
+ související články značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Dějiny Japonska}} |
{{Dějiny Japonska}} |
||
{{Možná hledáte|tento=Období Meidži|jiné=[[císař Meidži]]}} |
{{Možná hledáte|tento=Období Meidži|jiné=[[císař Meidži]]}} |
||
'''Období Meidži''' ({{ |
'''Období Meidži''' ({{Vjazyce2|ja|明治時代}}, ''Meidži džidai'', ''éra osvícené vlády'', [[23. říjen]] [[1868]] – [[30. červenec]] [[1912]]) je období [[Dějiny Japonska|japonských dějin]], během kterého [[Japonsko]] za vlády [[Císař Meidži|císaře Meidžiho]] zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností – tzv. [[reformy Meidži]]. |
||
Nejzásadnějšími atributy tohoto období jsou [[industrializace]] Japonska a zánik třídy samurajů. |
|||
⚫ | V roce |
||
Zánik třídy samurajů |
== Zánik třídy samurajů == |
||
⚫ | V roce 1876 vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto v roce 1877 takzvané [[Sacumské povstání]], které bylo potlačeno hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední [[Bitva o Širojamu|bitvě o Širojamu]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce reforem Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]]. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [[Císař Meidži]] |
|||
== Zahraniční politika == |
|||
Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V [[První čínsko-japonská válka|čínsko – japonské válce (1894–1895)]] donutilo ke kapitulaci [[Čína|Čínu]] a získalo [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Pescadorské ostrovy]] a poloostrov [[Liao-tung]] na jihu [[Mandžusko|Mandžuska]]. Čína také musela uznat nezávislost [[Korea|Koreje]], což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv. |
|||
Svoje zájmy v Mandžusku a Koreji ale mělo i [[Rusko]]. Přesvědčilo [[Německo]] s [[Francie|Francií]], aby společně demonstrovaly sílu a přinutily Japonsko vzdát se některých územních nároků. Japonsku tak zůstal pouze Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy. |
|||
⚫ | |||
V lednu 1902 uzavřelo Japonsko, v oblasti východní Asie nejsilnější stát, významnou spojeneckou smlouvu s [[Spojené království|Velkou Británií]], která byla největší imperiální velmocí. Velká Británie se tak pokusila omezit vliv Ruska. |
|||
⚫ | |||
[[Soubor:Location Japanese Empire.png|náhled|upright=1.1|Japonské císařství v letech 1910–1931]] |
|||
Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po [[Rusko-japonská válka|19 měsících bojů]] byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta [[Theodore Roosevelt|Roosevelta]] byla 5. září 1905 podepsána [[Portsmouthský mír|Portsmouthská mírová smlouva]], kterou Japonci získali jižní část ostrova [[Sachalin]], pronájem poloostrova [[Liao-tung]] a mocenský vliv v Koreji. |
|||
Korea byla vyhlášena v listopadu 1905 za japonský [[protektorát]] a v srpnu 1910 byla Japonskem [[anexe|anektována]]. |
|||
{{Link FA|he}} |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Literatura === |
|||
* SÝKORA, JAN ANTONÍN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. {{ISBN|978-80-7308-309-0}} |
|||
⚫ | |||
* [[Iwakurova mise]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[ar:فترة مييجي]] |
|||
[[Kategorie:Dějiny Japonska podle období]] |
|||
[[bn:মেইজি যুগ]] |
|||
[[ca:Era Meiji]] |
|||
[[da:Meiji-perioden]] |
|||
[[de:Meiji-Zeit]] |
|||
[[en:Meiji period]] |
|||
[[es:Era Meiji]] |
|||
[[fa:عصر میجی]] |
|||
[[fi:Meiji-kausi]] |
|||
[[fr:Ère Meiji]] |
|||
[[gl:Era Meiji]] |
|||
[[he:תקופת מייג'י]] |
|||
[[hu:Meidzsi-kor]] |
|||
[[id:Zaman Meiji]] |
|||
[[is:Meiji-tímabilið]] |
|||
[[it:Periodo Meiji]] |
|||
[[ja:明治]] |
|||
[[ko:메이지 시대]] |
|||
[[lt:Meidži laikotarpis]] |
|||
[[mk:Меиџи период]] |
|||
[[ms:Zaman Meiji]] |
|||
[[nl:Meijiperiode]] |
|||
[[pl:Epoka Meiji]] |
|||
[[pt:Era Meiji]] |
|||
[[ru:Период Мэйдзи]] |
|||
[[sk:Obdobie Meidži]] |
|||
[[sv:Meijiperioden]] |
|||
[[th:ยุคเมจิ]] |
|||
[[tr:Meiji dönemi]] |
|||
[[uk:Період Мейдзі]] |
|||
[[vi:Thời kỳ Minh Trị]] |
|||
[[zh:明治]] |
Aktuální verze z 27. 2. 2023, 14:29
Období Meidži (japonsky 明治時代, Meidži džidai, éra osvícené vlády, 23. říjen 1868 – 30. červenec 1912) je období japonských dějin, během kterého Japonsko za vlády císaře Meidžiho zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností – tzv. reformy Meidži.
Nejzásadnějšími atributy tohoto období jsou industrializace Japonska a zánik třídy samurajů.
Zánik třídy samurajů
[editovat | editovat zdroj]V roce 1876 vešla v platnost vyhláška Haitorei, která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu samurajů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto v roce 1877 takzvané Sacumské povstání, které bylo potlačeno hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě o Širojamu byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce reforem Meidži Takamori Saigó byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal seppuku.
Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „šizoku“.
Zahraniční politika
[editovat | editovat zdroj]Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V čínsko – japonské válce (1894–1895) donutilo ke kapitulaci Čínu a získalo Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy a poloostrov Liao-tung na jihu Mandžuska. Čína také musela uznat nezávislost Koreje, což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.
Svoje zájmy v Mandžusku a Koreji ale mělo i Rusko. Přesvědčilo Německo s Francií, aby společně demonstrovaly sílu a přinutily Japonsko vzdát se některých územních nároků. Japonsku tak zůstal pouze Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy.
V lednu 1902 uzavřelo Japonsko, v oblasti východní Asie nejsilnější stát, významnou spojeneckou smlouvu s Velkou Británií, která byla největší imperiální velmocí. Velká Británie se tak pokusila omezit vliv Ruska.
Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po 19 měsících bojů byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta Roosevelta byla 5. září 1905 podepsána Portsmouthská mírová smlouva, kterou Japonci získali jižní část ostrova Sachalin, pronájem poloostrova Liao-tung a mocenský vliv v Koreji.
Korea byla vyhlášena v listopadu 1905 za japonský protektorát a v srpnu 1910 byla Japonskem anektována.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SÝKORA, JAN ANTONÍN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. ISBN 978-80-7308-309-0
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Období Meidži na Wikimedia Commons