Přeskočit na obsah

Hůry: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→Pamětihodnosti: bývalá prachárna
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Hůry
| název = Hůry
| status = obec
| status = obec
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| katastrální území = Hůry
| katastrální území = Hůry
| okres = České Budějovice
| okres = České Budějovice
| obec s rozšířenou působností = [[České Budějovice]]
| obec s rozšířenou působností = [[České Budějovice]]
| pověřená obec = [[České Budějovice]]
| pověřená obec = [[České Budějovice]]
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
⚫
| PSČ = 373 71
| rozloha = 5,34
| počet ZSJ = 1
⚫
| PSČ = 373 71
| počet ZSJ = 1
| počet částí obce = 1
| počet částí obce = 1
| počet katastrálních území = 1
⚫
| adresa = Obecní úřad Hůry<br />Na sadech 155<br />Hůry<br />373 71 Rudolfov
| počet katastrálních území = 1
| web = http://www.hury.cz
⚫
| adresa = Obecní úřad Hůry<br />Na sadech 155<br />Hůry<br />373 71 Rudolfov
| web = http://www.hury.cz
| úřední web =
⚫
| e-mail = ou-hury@hury.cz
| úřední web =
| starosta = Jiří Borovka
⚫
| e-mail = ou-hury@hury.cz
| starosta = Jiří Borovka
| starosta aktuální k = 2022
⚫
| mapa = Hury CB CZ.png
| starosta aktuální k = 2019
⚫
| NUTS3 = CZ031
| obrázek = Levy_obr.jpg
⚫
}}
| popisek = Náves v Hůrách
⚫
'''Hůry''' jsou [[Obec (Česko)|obec]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. V Hůrách zastavuje autobus do Rudolfova a také spoj mezi [[Lišov]]em a [[České Budějovice|Českými Budějovicemi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| znak = Znak_hury_small.gif
| příjmení =
| vlajka = Vlajka obce húry.gif
| jméno =
⚫
| mapa = Hury CB CZ.png
| titul = Jízdní řády IDOS.cz
| LAU2 = 535753
| periodikum =
| LAU1 = CZ0311
| vydavatel =
⚫
| NUTS3 = CZ031
| url = https://idos.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/vysledky/?date=16.03.2020&f=Lišov&fc=1&t=Hůry&tc=200003
| nadmořská výška = 467
| datum vydání =
⚫
}}
| url archivu =
⚫
'''Hůry''' jsou [[Obec (Česko)|obec]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.V Hůrách zastavuje stibus do Rudolfova a autobus na autobusové nádraží v Českých Budoucích.
| datum přístupu = 2020-03-14
}}</ref>


== Název ==
== Název ==
Řádek 35: Řádek 37:


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Hůry - kaple.jpg|náhled|vlevo|upright|Kaple svatého Floriána]]{{Neověřeno část}}
[[Soubor:Hůry - kaple.jpg|náhled|vlevo|upright|Kaple svatého Floriána]][[První písemná zmínka]] o vsi pochází z roku [[1378]].<ref name="profous" /> Jiné zdroje uvádějí, že první písemná zmínka pochází z roku 1350.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Stanoviště 10: Hůry - Hurr - Německé Hory: NS Člověk a krajina: Naučné stezky v okolí Úsilného a Rudolfova
[[První písemná zmínka]] o vsi pochází z roku [[1378]]. Vesnice patřila pod [[Hluboká (zámek)|hlubocké]] panství. V roce 1550 zde byl otevřen důl Eliáš, který fungoval až do roku 1909. Díky poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912.
| periodikum =
| url = http://ns-usilne-rudolfov.cz/stanoviste-10-hury-hurr-nemecke-hory/d-1125/p1=52
| datum přístupu = 2022-06-04
}}</ref> Vesnice patřila pod [[Hluboká (zámek)|hlubocké]] panství.<ref name="profous" /> V roce 1550 byla u Úsilného otevřena tzv. [[Eliášova dědičná štola]], která se táhla až k Hůrám. Současně byl otevřen důl Eliáš (také ''Werk'') , který fungoval až do roku 1909.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Kovář
| jméno = Daniel
| titul = Českobudějovicko / 2 Pravý břeh vltavy.
| url =
| vydání =
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok vydání = 2008
| počet stran =
| strany = 78–80
| isbn = 978-80-86829-41-8
| isbn2 = 80-86829-41-3
| oclc = 300071102
}}</ref> V roce 1581 se obec zúčastnila selské vzpoury proti [[Adam II. z Hradce|Adamovi z Hradce]]. V začátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (v roce 1618) byla ves vyrabována a vypálena vojsky rabujícími Rudolfov.<ref name=":0" />


Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–1990, kdy patřily pod [[Rudolfov]]. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním [[Adamov (okres České Budějovice)|Adamovem]], který byl v letech 1850–1922 její součástí.
Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–1990, kdy patřily pod [[Rudolfov]]. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním [[Adamov (okres České Budějovice)|Adamovem]], který byl v letech 1850–1922 její součástí.

Vzhledem k poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912. V roce 1940 byla obec elektrifikována.<ref name=":1" />


=== Starostové ===
=== Starostové ===
* 1990-2002 Pavel Matoušek
* 2002–2006 Vladimír Pinc
* 2002–2006 Vladimír Pinc
* 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková<ref>{{Citace elektronického periodika
* 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 48: Řádek 71:
| datum přístupu = 2019-10-11
| datum přístupu = 2019-10-11
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| vydavatel =
| vydavatel =
| datum vydání =
| datum vydání =
| url archivu =
| url archivu =
}}</ref>
}}</ref>
* od 2014 Jiří Borovka<ref>{{Citace elektronického periodika
* od 2014 Jiří Borovka<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 60: Řádek 83:
| datum přístupu = 2019-10-11
| datum přístupu = 2019-10-11
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| vydavatel =
| vydavatel =
| datum vydání =
| datum vydání =
| url archivu =
| url archivu =
}}</ref>
}}</ref>


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
* [[Alfréd Kindler]], malíř, který zde žije
* [[Alfréd Kindler]], malíř, který zde žije<ref name=":1" />


== Pamětihodnosti ==
== Bývalá prachárna ==
Na západním okraji katastrálního území obce, za [[dálnice D3|dálnicí D3]], se nachází objekt bývalé [[prachárna|prachárny]]. Tento objekt byl součástí vojenského komplexu, který v těchto místech stál už od 18. století jako doplnění [[Opevnění Českých Budějovic|pevnostního systému Budějovic]]. I po [[Zánik Rakousko-Uherska|rozpadu Rakouska-Uherska]] byl komplex po nějakou dobu využíván [[Československá armáda|československou armádou]]. Během dlouhých let chátrání byla rozkradena střecha, shnilý krov se propadl, ale původní rozsáhlé klenby prachárny z pálených cihel vše přečkaly.<ref name="MaršíkBinder">{{Citace sborníku
| příjmení1 = Maršík
| jméno1 = Martin
| příjmení_sestavitele1 = Maršík
| jméno_sestavitele1 = Martin
| příjmení_sestavitele2 = Binder
| jméno_sestavitele2 = Milan
| titul = Stará prachárna zachráněna, ale v poslední chvíli
| sborník = České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka
| místo = České Budjějovice
| rok_vydání = 2023
| strany = 46
| isbn = 978-80-87277-16-4
}}</ref>

Objekt prachárny se dočkal částečné obnovy po jeho zakoupení panem Mrázkem. Prachárna byla opatřena plechovým zastřešením a areál slouží jako sklad dřeva a těžké techniky. Kromě vnitřních cihlových kleneb a systému odvětrávacích kanálků se z původního vojenského komplexu zachovaly také dvě úhlopříčně umístěné zděné strážní budky pro vojenskou ostrahu skladiště střelného prachu.<ref name="MaršíkBinder"/>

== Další pamětihodnosti ==
* Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století
* Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století
* Památník padlých v [[První světová válka|první světové válce]]
* Památník padlých v [[První světová válka|první světové válce]]
Řádek 78: Řádek 119:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references>
<references>
Řádek 110: Řádek 152:
| isbn = 978-80-86829-41-8
| isbn = 978-80-86829-41-8
}}
}}
* SASSMANN, Alois. Rodiny v Hůrách u Českých Budějovic. Kořeny. Svazek 1. České Budějovice: Karmášek 2007. ISBN 978-80-239-8558-0.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{ÚIR}}
* {{RÚIAN}}
* {{Oficiální web}}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Okres České Budějovice}}
{{Okres České Budějovice}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Hůry| ]]
[[Kategorie:Hůry| ]]

Aktuální verze z 10. 10. 2023, 10:44

Hůry
Náves v Hůrách
Náves v Hůrách
Znak obce HůryVlajka obce Hůry
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′24″ s. š., 14°32′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel610 (2024)[1]
Rozloha5,34 km²[2]
Katastrální územíHůry
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ373 71
Počet domů217 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Hůry
Na sadech 155
Hůry
373 71 Rudolfov
ou-hury@hury.cz
StarostaJiří Borovka
Oficiální web: www.hury.cz
Hůry na mapě
Hůry
Hůry
Další údaje
Kód obce535753
Kód části obce49654
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůry jsou obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde 610[1] obyvatel. V Hůrách zastavuje autobus do Rudolfova a také spoj mezi Lišovem a Českými Budějovicemi.[4]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název Hůry je odvozen ze slova hora, které označovalo místo těžby surovin. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hory (1378), Německé Hory (1490), Niemeczky hory (1562), Hory Niemeczke (1601), Hur (1720), Hur nebo Niemeczky Hory (1789) a Hur nebo Hure (1841).[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Floriána

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1378.[5] Jiné zdroje uvádějí, že první písemná zmínka pochází z roku 1350.[6] Vesnice patřila pod hlubocké panství.[5] V roce 1550 byla u Úsilného otevřena tzv. Eliášova dědičná štola, která se táhla až k Hůrám. Současně byl otevřen důl Eliáš (také Werk) , který fungoval až do roku 1909.[7] V roce 1581 se obec zúčastnila selské vzpoury proti Adamovi z Hradce. V začátku třicetileté války (v roce 1618) byla ves vyrabována a vypálena vojsky rabujícími Rudolfov.[6]

Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–1990, kdy patřily pod Rudolfov. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním Adamovem, který byl v letech 1850–1922 její součástí.

Vzhledem k poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912. V roce 1940 byla obec elektrifikována.[7]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 1990-2002 Pavel Matoušek
  • 2002–2006 Vladimír Pinc
  • 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková[8]
  • od 2014 Jiří Borovka[9]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Bývalá prachárna

[editovat | editovat zdroj]

Na západním okraji katastrálního území obce, za dálnicí D3, se nachází objekt bývalé prachárny. Tento objekt byl součástí vojenského komplexu, který v těchto místech stál už od 18. století jako doplnění pevnostního systému Budějovic. I po rozpadu Rakouska-Uherska byl komplex po nějakou dobu využíván československou armádou. Během dlouhých let chátrání byla rozkradena střecha, shnilý krov se propadl, ale původní rozsáhlé klenby prachárny z pálených cihel vše přečkaly.[10]

Objekt prachárny se dočkal částečné obnovy po jeho zakoupení panem Mrázkem. Prachárna byla opatřena plechovým zastřešením a areál slouží jako sklad dřeva a těžké techniky. Kromě vnitřních cihlových kleneb a systému odvětrávacích kanálků se z původního vojenského komplexu zachovaly také dvě úhlopříčně umístěné zděné strážní budky pro vojenskou ostrahu skladiště střelného prachu.[10]

Další pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století
  • Památník padlých v první světové válce
  • Boží muka u lípy
  • Výklenková kaplička nedaleko čp. 102
  • Křížek na návsi

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Jízdní řády IDOS.cz. idos.idnes.cz [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hůry, s. 803. 
  6. ↑ a b Stanoviště 10: Hůry - Hurr - Německé Hory: NS Člověk a krajina: Naučné stezky v okolí Úsilného a Rudolfova. ns-usilne-rudolfov.cz [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko / 2 Pravý břeh vltavy.. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8, ISBN 80-86829-41-3. OCLC 300071102 S. 78–80. 
  8. ↑ Magdalena Kubínová Šebelková - Výsledky voleb. volby.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Magdal%E9na Kub%EDnov%E1 %8Aebelkov%E1 - hledání na kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b MARŠÍK, Martin. Stará prachárna zachráněna, ale v poslední chvíli. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 46.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu České Budějovice
Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • Včelná • Vidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hůry&oldid=23256871“