Přeskočit na obsah

Šungit: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Uhlí za použití HotCat
-spam
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit}}
[[Soubor:SCHUNGIT AMRITH-DE.JPG|náhled|Šungit]]
[[Soubor:SCHUNGIT AMRITH-DE.JPG|náhled|Šungit]]
'''Šungit''' ({{Vjazyce2|ru|''шунгит''}}) je neporézní polyminerální '''''[[uhlík]]ová''''' [[hornina]], která dostala svůj název podle místa výskytu, [[Karélie|karelské]] vesnice Šuňga na břehu [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]], kde byl šungit poprvé objeven.
'''Šungit''' ({{Vjazyce2|ru|''шунгит''}}) je neporézní polyminerální [[Uhlík|uhlíková]] [[hornina]] obsahující [[fullereny]]. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický [[uhlík]] vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas. Na pohled se šungit jeví jako neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Název šungit je odvozen od místa prvního naleziště, jímž byla vesnice Šuňga na břehu [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]] v [[Karélie|Karélii]].

Šungit je na pohled neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický [[uhlík]] vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas.


== Naleziště a charakteristika ==
== Naleziště a charakteristika ==
První známé naleziště se nachází v [[Karélie|Karélii]], severozápadním [[Rusko|Rusku]], v oblasti Oněžského jezera. Jeho rozloha je asi 9&nbsp;000&nbsp;km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25&nbsp;miliard&nbsp;tun. Později byla nalezena dalsí ložiska ve [[Východokazachstánská_oblast|Východokazašské oblasti]],<ref name="Efremova2005">{{Citace elektronického periodika
Rozloha karelského naleziště v severozápadním [[Rusko|Rusku]] je asi 9000&nbsp;km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25&nbsp;miliard&nbsp;tun. Později byla nalezena další ložiska ve [[Východokazachstánská oblast|Východokazašské oblasti]],<ref name="Efremova2005">{{Citace elektronického periodika
| autor = S. V. Efremova
| autor = S. V. Efremova
| periodikum = Russian journal of applied chemistry
| periodikum = Russian journal of applied chemistry
Řádek 14: Řádek 11:
| číslo = 3
| číslo = 3
| datum přístupu = 5.1.2021
| datum přístupu = 5.1.2021
| strany = 397-402
| strany = 397–402
| doi = 10.1134/S1070427206030128
| doi = 10.1134/S1070427206030128
| jazyk = angličtina
| jazyk = en
}}</ref> menší depozity se nachází v Rakousku, Indii a Kongu.<ref name="Efremova2013">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).<ref name="Efremova2013">{{Citace elektronického periodika
| autor = S. V. Efremova et al
| autor = S. V. Efremova et al
| periodikum = Eurasian Chemico-Technological Journal
| periodikum = Eurasian Chemico-Technological Journal
Řádek 26: Řádek 23:
| datum přístupu = 5.1.2021
| datum přístupu = 5.1.2021
| doi = 10.18321/ectj228
| doi = 10.18321/ectj228
| jazyk = angličtina
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>

== Využití ==
== Využití ==
⚫
Od [[18. století]] byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci [[19. století]] byly neúspěšné. Od 70. let [[20. století]] se datuje využívání šungitu jako [[Izolační materiál|izolačního materiálu]] s nízkou [[Specifická hmotnost|specifickou hmotností]].<ref name="MelezhikEtAl2003">{{Citace elektronické monografie

⚫
Od 18. století byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci 19. století byly neúspěšné. Od 70. let 20. století se datuje využívání šungitu jako izolačního materiálu s nízkou specifickou hmotností.<ref name="MelezhikEtAl2003">{{Citace elektronické monografie
| autor = V.A.Melezhik
| autor = V.A.Melezhik
| autor2 = M.M.Filippov
| autor2 = M.M.Filippov
Řádek 39: Řádek 36:
| datum přístupu = 5.1.2021
| datum přístupu = 5.1.2021
| jazyk = angličtina
| jazyk = angličtina
⚫
}}</ref> Další využití zahrnuje výrobu [[Feroslitina|feroslitin]] a jako [[Adsorbent|adsorbentu]] při čištění vod v provozech zpracovávajících [[Ropa|ropu]].<ref name="MelezhikEtAl2003" /> V roce 1992 byly v šungitu z oblasti [[Karélie]] nalezeny [[fullereny]], perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.<ref name="Buseck2002">
⚫
}}</ref>

⚫
Další využití zahrnuje výrobu [[Feroslitina|feroslitin]] a jako absorbentu při čištění vod v ropu zpracujících provozech.<ref name="MelezhikEtAl2003"/> V roce 1992 byly v šungitu z oblasti [[Karélie]] nalezeny [[Fullereny|fullereny]], perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.
<ref name=Buseck2002>
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| autor = Peter R.Buseck
| autor = Peter R.Buseck
Řádek 53: Řádek 47:
</ref>
</ref>


V oblasti [[Karélie]] se nacházely dnes již neexistující šungitové [[lázně]], založené v [[18. století]] ruským carem [[Petr I. Veliký|Petrem Velikým]], kde se léčily hlavně děti.{{Doplňte zdroj}}
V oblasti Karélie se nacházely dnes již neexistující šungitové [[lázně]], založené v 18. století ruským carem [[Petr I. Veliký|Petrem Velikým]], kde se léčily hlavně děti.{{Doplňte zdroj}} Od 20. století je šungit využíván i v Česku – v lidovém léčitelství a [[Alternativní a komplementární medicína|alternativní medicíně]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vobliková

| jméno = Irina

| titul = Šungit : legendy, fakta, informace

| url =
⚫
== Reference ==
| vydavatel = Lott
| místo = V Praze
| rok vydání = 2005
| počet stran = 92
| isbn = 80-86854-01-9
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Martino
| jméno = Regina
| titul = Šungit : kámen života : ochrana, léčení a detoxikace
| url =
| vydání = Vydání první
| místo = Olomouc
| rok vydání = 2018
| počet stran = 142 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh
| isbn = 978-80-7336-827-2
| isbn2 =
| oclc =
⚫
}}</ref>


== Odkazy ==
⚫
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&sl=ru&u=http://www.sciteclibrary.ru/rus/catalog/pages/9160.html&prev=/search%3Fq%3D%25D0%25A8%25D0%25A3%25D0%259D%25D0%2593%25D0%2598%25D0%25A2%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3DceI&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhh2tW-8QElGrIGOGKemT48bdwrcTg Shungite na sciteclibrary.ru]
* [http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&sl=ru&u=http://www.sciteclibrary.ru/rus/catalog/pages/9160.html&prev=/search%3Fq%3D%25D0%25A8%25D0%25A3%25D0%259D%25D0%2593%25D0%2598%25D0%25A2%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3DceI&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhh2tW-8QElGrIGOGKemT48bdwrcTg Shungite na sciteclibrary.ru]

{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Karélie]]
[[Kategorie:Karélie]]

Aktuální verze z 22. 2. 2024, 22:07

Šungit

Šungit (rusky шунгит) je neporézní polyminerální uhlíková hornina obsahující fullereny. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický uhlík vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas. Na pohled se šungit jeví jako neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Název šungit je odvozen od místa prvního naleziště, jímž byla vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera v Karélii.

Naleziště a charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Rozloha karelského naleziště v severozápadním Rusku je asi 9000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25 miliard tun. Později byla nalezena další ložiska ve Východokazašské oblasti,[1] menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).[2]

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Od 18. století byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci 19. století byly neúspěšné. Od 70. let 20. století se datuje využívání šungitu jako izolačního materiálu s nízkou specifickou hmotností.[3] Další využití zahrnuje výrobu feroslitin a jako adsorbentu při čištění vod v provozech zpracovávajících ropu.[3] V roce 1992 byly v šungitu z oblasti Karélie nalezeny fullereny, perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.[4]

V oblasti Karélie se nacházely dnes již neexistující šungitové lázně, založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčily hlavně děti.[zdroj?] Od 20. století je šungit využíván i v Česku – v lidovém léčitelství a alternativní medicíně.[5][6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ S. V. Efremova. Water Treatment with a Shungite Sorbent and Biosorbents on Its Base. S. 397–402. Russian journal of applied chemistry [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2006, čís. 3, s. 397–402. Dostupné online. DOI 10.1134/S1070427206030128. (anglicky) 
  2. ↑ S. V. Efremova et al. Physico-Chemical Characteristics of Shungite Rock of Kazakhstan. Eurasian Chemico-Technological Journal [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2013, čís. 15. Dostupné online. DOI 10.18321/ectj228. (anglicky) 
  3. ↑ a b V.A.Melezhik; M.M.Filippov; A.E.Romashkin. A giant Palaeoproterozoic deposit of shungite in NW Russia: genesis and practical applications [online]. 17.9.2003 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. ↑ Peter R.Buseck. Geological fullerenes: review and analysis [online]. 2.10.2002 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ VOBLIKOVÁ, Irina. Šungit : legendy, fakta, informace. V Praze: Lott, 2005. 92 s. ISBN 80-86854-01-9. 
  6. ↑ MARTINO, Regina. Šungit : kámen života : ochrana, léčení a detoxikace. Vydání první. vyd. Olomouc: [s.n.], 2018. 142 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh s. ISBN 978-80-7336-827-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šungit&oldid=23684505“