Šungit: Porovnání verzí
přepracováno, odstraněna šablona značka: editace z Vizuálního editoru |
-spam |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Naleziště a charakteristika == |
== Naleziště a charakteristika == |
||
Rozloha karelského naleziště |
Rozloha karelského naleziště v severozápadním [[Rusko|Rusku]] je asi 9000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25 miliard tun. Později byla nalezena další ložiska ve [[Východokazachstánská oblast|Východokazašské oblasti]],<ref name="Efremova2005">{{Citace elektronického periodika |
||
| autor = S. V. Efremova |
| autor = S. V. Efremova |
||
| periodikum = Russian journal of applied chemistry |
| periodikum = Russian journal of applied chemistry |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| strany = 397–402 |
| strany = 397–402 |
||
| doi = 10.1134/S1070427206030128 |
| doi = 10.1134/S1070427206030128 |
||
| jazyk = |
| jazyk = en |
||
}}</ref> menší |
}}</ref> menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).<ref name="Efremova2013">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Econea.cz |
|||
| url = https://www.econea.cz/blog/sungit-do-vody-vlastnosti-ucinky/ |
|||
| datum vydání = 2020-10-12 |
|||
| datum přístupu = 2021-04-20 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref><ref name="Efremova2013">{{Citace elektronického periodika |
|||
| autor = S. V. Efremova et al |
| autor = S. V. Efremova et al |
||
| periodikum = Eurasian Chemico-Technological Journal |
| periodikum = Eurasian Chemico-Technological Journal |
||
| Řádek 29: | Řádek 23: | ||
| datum přístupu = 5.1.2021 |
| datum přístupu = 5.1.2021 |
||
| doi = 10.18321/ectj228 |
| doi = 10.18321/ectj228 |
||
| jazyk = |
| jazyk = en |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| Řádek 61: | Řádek 55: | ||
| místo = V Praze |
| místo = V Praze |
||
| rok vydání = 2005 |
| rok vydání = 2005 |
||
| počet stran = 92 |
| počet stran = 92 |
||
| isbn = 80-86854-01-9 |
| isbn = 80-86854-01-9 |
||
| isbn2 = |
| isbn2 = |
||
| Řádek 80: | Řádek 74: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&sl=ru&u=http://www.sciteclibrary.ru/rus/catalog/pages/9160.html&prev=/search%3Fq%3D%25D0%25A8%25D0%25A3%25D0%259D%25D0%2593%25D0%2598%25D0%25A2%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3DceI&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhh2tW-8QElGrIGOGKemT48bdwrcTg Shungite na sciteclibrary.ru] |
* [http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&sl=ru&u=http://www.sciteclibrary.ru/rus/catalog/pages/9160.html&prev=/search%3Fq%3D%25D0%25A8%25D0%25A3%25D0%259D%25D0%2593%25D0%2598%25D0%25A2%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26hs%3DceI&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhh2tW-8QElGrIGOGKemT48bdwrcTg Shungite na sciteclibrary.ru] |
||
*{{Commons}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Aktuální verze z 22. 2. 2024, 22:07
Šungit (rusky шунгит) je neporézní polyminerální uhlíková hornina obsahující fullereny. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický uhlík vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas. Na pohled se šungit jeví jako neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Název šungit je odvozen od místa prvního naleziště, jímž byla vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera v Karélii.
Naleziště a charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Rozloha karelského naleziště v severozápadním Rusku je asi 9000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25 miliard tun. Později byla nalezena další ložiska ve Východokazašské oblasti,[1] menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).[2]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Od 18. století byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci 19. století byly neúspěšné. Od 70. let 20. století se datuje využívání šungitu jako izolačního materiálu s nízkou specifickou hmotností.[3] Další využití zahrnuje výrobu feroslitin a jako adsorbentu při čištění vod v provozech zpracovávajících ropu.[3] V roce 1992 byly v šungitu z oblasti Karélie nalezeny fullereny, perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.[4]
V oblasti Karélie se nacházely dnes již neexistující šungitové lázně, založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčily hlavně děti.[zdroj?] Od 20. století je šungit využíván i v Česku – v lidovém léčitelství a alternativní medicíně.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ S. V. Efremova. Water Treatment with a Shungite Sorbent and Biosorbents on Its Base. S. 397–402. Russian journal of applied chemistry [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2006, čís. 3, s. 397–402. Dostupné online. DOI 10.1134/S1070427206030128. (anglicky)
- ↑ S. V. Efremova et al. Physico-Chemical Characteristics of Shungite Rock of Kazakhstan. Eurasian Chemico-Technological Journal [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2013, čís. 15. Dostupné online. DOI 10.18321/ectj228. (anglicky)
- ↑ a b V.A.Melezhik; M.M.Filippov; A.E.Romashkin. A giant Palaeoproterozoic deposit of shungite in NW Russia: genesis and practical applications [online]. 17.9.2003 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Peter R.Buseck. Geological fullerenes: review and analysis [online]. 2.10.2002 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ VOBLIKOVÁ, Irina. Šungit : legendy, fakta, informace. V Praze: Lott, 2005. 92 s. ISBN 80-86854-01-9.
- ↑ MARTINO, Regina. Šungit : kámen života : ochrana, léčení a detoxikace. Vydání první. vyd. Olomouc: [s.n.], 2018. 142 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh s. ISBN 978-80-7336-827-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šungit na Wikimedia Commons - Shungite na sciteclibrary.ru
