Baktericid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 2. 3. 2024, 04:11

Baktericid, též bakteriocid, je chemická látka, která zabíjí bakterie a v ideálním případě žádné jiné živé organismy. Mezi baktericidy patří dezinficiencia, antiseptika a antibiotika.

Baktericidní dezinficiencia

Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří:

aktivní chlor – chlornany, chloraminy, dichlorisokyanuráty a trichlorisokyanuráty, kyselina chlorná, oxid chloričitý apod.
aktivní kyslík – peroxidy, např. kyselina peroctová, peroxodisíran draselný, perboritan sodný, peruhličitan sodný, karbamidperoxid…
jód – jodovaný povidon, Lugolův roztok, jodová tinktura, jodované neionové tenzidy
koncentrované alkoholy – hlavně ethanol, propanol, isopropanol a jejich směsi; dále fenoxyethanol a 1- a 2-fenoxypropanol
fenolické látky – fenol, kresoly, halogenované fenoly (hexachlorfen, trichlorfenol, tribromfenol, pentachlorfenol) a jejich soli
kationové tenzidy, např. kvartérní amoniové sloučeniny (benzalkoniumchlorid, cetyltrimethylamoniumbromid, didecyldimethylamoniumchlorid, cetylpyridiniumchlorid, benzethoniumchlorid a další), jiné látky jako chlorhexidin, glukoprotamin, oktenidindihydrochlorid atd.
silná oxidační činidla, např. ozón nebo roztoky manganistanů
těžké kovy a jejich soli, např. koloidní stříbro, dusičnan stříbrný, chlorid rtuťnatý, fenylrtuťové soli, síran měďnatý, oxidochlorid měďnatý apod.
dostatečně koncentrované silné kyseliny (fosforečná, dusičná, sírová, amidosulfonová, toluensulfonová)
dostatečně koncentrované zásady (hydroxid sodný, draselný, vápenatý)

Baktericidní antiseptika

Jako antiseptika (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na kůži, sliznicích, v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, pH, teploty a toxicity pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří:

vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok chlornanu sodného nebo draselného, s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok benzensulfochloramidu sodného
jodové přípravky, např. jodovaný povidon v různých galenikách (masti, roztocích, náplastech...), dříve též Lugolův roztok
peroxidy, např. karbamidperoxid nebo pufrované roztoky kyseliny peroctové o koncentraci 0,1 – 0,25 %
alkoholy samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití
slabé organické kyseliny, např. sorbová, benzoová, mléčná nebo salicylová
některé fenoly, např. hexachlorfen, triclosan, Dibromol
kationaktivní sloučeniny, např. roztoky benzalkoniumchloridu 0,05 – 0,5 %, chlorhexidinu 0,5 – 4 % nebo oktenidinu 0,1 – 2 %

Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď žíravé nebo toxické.

Baktericidní antibiotika

Baktericidní antibiotika zabíjejí bakterie; bakteriostatická antibiotika jen inhibují jejich růst nebo reprodukci.

Mezi antibiotika inhibující syntézu buněčné stěny patří:

beta-laktamová antibiotika – penicilin a jeho deriváty (penamy), cefalosporiny (cefemy), monobaktamy a karbapenemy)
vankomycin

Mohou existovat i jiná taková antibiotika.

Dalšími baktericidními antibiotiky jsou:

Mohou existovat i další taková antibiotika.

Aminoglykosidová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.

Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bactericide na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu baktericid na Wikimedia Commons

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Baktericidní dezinficiencia ==
 Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří:
-* aktivní [[chlor]] - [[chlornan]]y, [[chloramin]]y, [[dichlorisokyanurát]]y a [[trichlorisokyanurát]]y, [[kyselina chlorná]], [[oxid chloričitý]] apod.
+* aktivní [[chlor]] – [[chlornan]]y, [[chloramin]]y, [[dichlorisokyanurát]]y a [[trichlorisokyanurát]]y, [[kyselina chlorná]], [[oxid chloričitý]] apod.
-* aktivní [[kyslík]] - [[peroxidy]], např. [[kyselina peroctová]], [[peroxodisíran draselný]], [[perboritan sodný]], [[peruhličitan sodný]], [[karbamidperoxid]]...
+* aktivní [[kyslík]] – [[peroxidy]], např. [[kyselina peroctová]], [[peroxodisíran draselný]], [[perboritan sodný]], [[peruhličitan sodný]], [[karbamidperoxid]]…
-* [[Jod|jód]] - [[jodovaný povidon]], [[Lugolův roztok]], [[jodová tinktura]], [[jodovaný neionový tenzid|jodované neionové tenzidy]]
+* [[Jod|jód]] – [[jodovaný povidon]], [[Lugolův roztok]], [[jodová tinktura]], [[jodovaný neionový tenzid|jodované neionové tenzidy]]
-* koncentrované [[alkohol]]y - hlavně [[ethanol]], [[propanol]], [[isopropanol]] a jejich směsi; dále [[fenoxyethanol]] a [[1-fenoxypropanol|1-]] a [[2-fenoxypropanol]]
+* koncentrované [[alkoholy]] – hlavně [[ethanol]], [[1-propanol|propanol]], [[isopropanol]] a jejich směsi; dále [[fenoxyethanol]] a [[1-fenoxypropanol|1-]] a [[2-fenoxypropanol]]
-* [[fenoly|fenolické]] látky - [[fenol]], [[kresol]]y, halogenované fenoly ([[hexachlorfen]], [[trichlorfenol]], [[tribromfenol]], [[pentachlorfenol]]) a jejich soli
+* [[fenoly|fenolické]] látky – [[fenol]], [[kresol]]y, halogenované fenoly ([[hexachlorfen]], [[trichlorfenol]], [[tribromfenol]], [[pentachlorfenol]]) a jejich soli
 * kationové [[tenzid]]y, např. [[kvartérní amoniové sloučeniny]] ([[benzalkoniumchlorid]], [[cetyltrimethylamoniumbromid]], [[didecyldimethylamoniumchlorid]], [[cetylpyridiniumchlorid]], [[benzethoniumchlorid]] a další), jiné látky jako [[chlorhexidin]], [[glukoprotamin]], [[oktenidindihydrochlorid]] atd.
 * silná [[oxidační činidlo|oxidační činidla]], např. [[Ozon|ozón]] nebo roztoky [[manganistan]]ů
-* [[těžké kovy]] a jejich [[sůl (chemie)|soli]], např. koloidní [[stříbro]], [[dusičnan stříbrný]], [[chlorid rtuťnatý]], fenylrtuťové soli, [[síran měďnatý]], [[oxidochlorid měďnatý]] apod.
+* [[těžké kovy]] a jejich [[soli]], např. [[koloidní stříbro]], [[dusičnan stříbrný]], [[chlorid rtuťnatý]], fenylrtuťové soli, [[síran měďnatý]], [[oxidochlorid měďnatý]] apod.
-* dostatečně koncentrované silné [[kyselina|kyseliny]] ([[kyselina fosforečná|fosforečná]], [[kyselina dusičná|dusičná]], [[kyselina sírová|sírová]], [[kyselina amidosulfonová|amidosulfonová]], [[kyselina toluensulfonová|toluensulfonová]])
+* dostatečně koncentrované silné [[kyseliny]] ([[kyselina fosforečná|fosforečná]], [[kyselina dusičná|dusičná]], [[kyselina sírová|sírová]], [[kyselina amidosulfonová|amidosulfonová]], [[kyselina toluensulfonová|toluensulfonová]])
 * dostatečně koncentrované zásady ([[hydroxid sodný]], [[hydroxid draselný|draselný]], [[hydroxid vápenatý|vápenatý]])
 == Baktericidní antiseptika ==
-Jako [[antiseptikum|antiseptika]] (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na [[kůže|kůži]], [[sliznice|sliznicích]], v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, [[kyselost|pH]], [[teplota|teploty]] a [[toxicita|toxicity]] pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří:
+Jako [[antiseptikum|antiseptika]] (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na [[kůže|kůži]], [[sliznice|sliznicích]], v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, [[Kyseliny|pH]], [[teplota|teploty]] a [[toxicita|toxicity]] pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří:
-* vhodně zředěné [[chlor]]ové přípravky (např. Dakinův roztok - půlprocentní roztok [[chlornan sodný|chlornanu sodného]] nebo [[chlornan draselný|draselného]], s hodnotou pH upravenou na 7-8; také půl- až jednoprocentní roztok [[chloramin T|benzensulfochloramidu sodného]]
+* vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok [[chlornan sodný|chlornanu sodného]] nebo [[chlornan draselný|draselného]], s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok [[chloramin T|benzensulfochloramidu sodného]]
 * [[jod]]ové přípravky, např. [[jodovaný povidon]] v různých [[galenikum|galenikách]] ([[mast]]i, [[roztok|roztocích]], [[náplast]]ech...), dříve též [[Lugolův roztok]]
-* [[peroxidy]], např. [[karbamidperoxid]] nebo [[pufr]]ované roztoky [[kyselina peroctová|kyseliny peroctové]] o koncentraci 0,1 - 0,25 %
+* [[peroxidy]], např. [[karbamidperoxid]] nebo [[pufr]]ované roztoky [[kyselina peroctová|kyseliny peroctové]] o koncentraci 0,1 – 0,25 %
-* [[alkohol]]y samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití
+* [[alkoholy]] samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití
 * slabé [[organická kyselina|organické kyseliny]], např. [[kyselina sorbová|sorbová]], [[kyselina benzoová|benzoová]], [[kyselina mléčná|mléčná]] nebo [[kyselina salicylová|salicylová]]
-* některé [[fenoly]], např. [[hexachlorfen]], [[triclosan]], [[dibromol]]
+* některé [[fenoly]], např. [[hexachlorfen]], [[triclosan]], [[Dibromol]]
-* kationaktivní sloučeniny, např. roztoky [[benzalkoniumchlorid]]u 0,05 - 0,5 %, [[chlorhexidin]]u 0,5 - 4 % nebo [[oktenidin]]u 0,1 - 2 %
+* kationaktivní sloučeniny, např. roztoky [[benzalkoniumchlorid]]u 0,05 – 0,5 %, [[chlorhexidin]]u 0,5 – 4 % nebo [[oktenidin]]u 0,1 – 2 %
 Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď [[žíravina|žíravé]] nebo [[jed|toxické]].
@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Mezi antibiotika inhibující syntézu [[buněčná stěna|buněčné stěny]] patří:
-* [[beta-laktamová antibiotika]] - [[penicilin]] a jeho deriváty ([[penam]]y), [[cefalosporin]]y ([[cefem]]y), [[monobaktam]]y a [[karbapenem]]y)
+* [[beta-laktamová antibiotika]] – [[penicilin]] a jeho deriváty ([[penam (chemie)|penamy]]), [[cefalosporin]]y ([[cefem]]y), [[monobaktam]]y a [[karbapenem]]y)
 * [[vankomycin]]
 Mohou existovat i jiná taková antibiotika.
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 Dalšími baktericidními antibiotiky jsou:
 * [[daptomycin]]
-* [[fluorochinonol]]y
+* [[fluorochinolon]]y
 * [[metronidazol]]
 * [[nitrofurantoin]]
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 Mohou existovat i další taková antibiotika.
-[[Aminoglykosid]]ová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přesože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.
+[[Aminoglykosid]]ová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.
 Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce.
@@ Řádek 53: / Řádek 53: @@
 == Reference ==
-* {{Překlad|en|Bactericide|318373316}}
+{{Překlad|en|Bactericide|318373316}}
 <references />
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Bakteriologie]]
 [[Kategorie:Antibiotika]]
 [[Kategorie:Dezinfekce]]
-[[ca:Bactericida]]
-[[de:Bakterizid]]
-[[el:Βακτηριοκτόνο]]
-[[en:Bactericide]]
-[[es:Bactericida]]
-[[fr:Bactéricide]]
-[[hr:Baktericidi]]
-[[it:Battericida]]
-[[no:Baktericid]]
-[[pl:Środek bakteriobójczy]]
-[[pt:Bactericida]]
-[[sl:Baktericid]]
-[[tr:Bakterisid]]