Přeskočit na obsah

Slavnost Zvěstování Páně: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie: + link
Historie: doplnění čl.
Řádek 77: Řádek 77:
}}</ref> První jisté zmínky o tomto svátku jsou v [[Kanonické právo|kánonu]] [[Koncily v Toledu|toledského koncilu]] z roku 656, kde se popisuje, že se slaví v celé církvi, a v dalším kánonu [[Trullská synoda|konstantinopolského koncilu]] „[[Trullská synoda|in Trullo]]“ z roku 692, který zakázal slavení jakýchkoli svátků během [[Postní doba|postní doby]], s výjimkou [[Den Páně|Dne Páně]] (neděle) a [[Dvanáct velkých svátků|svátku]] Zvěstování Páně. [[Synoda ve Worcesteru]] v Anglii v roce 1240 zakázala o svátcích jakoukoli poddanskou práci. Protože tento svátek oslavuje [[vtělení]] druhé osoby [[Nejsvětější Trojice]], vykládali o něm mnozí církevní otcové, včetně [[Atanáš|svatého Atanáše]], [[Řehoř z Nyssy|svatého Řehoře z Nyssy]] a [[Svatý Augustin|svatého Augustina]].<ref name="Solemnity"/>
}}</ref> První jisté zmínky o tomto svátku jsou v [[Kanonické právo|kánonu]] [[Koncily v Toledu|toledského koncilu]] z roku 656, kde se popisuje, že se slaví v celé církvi, a v dalším kánonu [[Trullská synoda|konstantinopolského koncilu]] „[[Trullská synoda|in Trullo]]“ z roku 692, který zakázal slavení jakýchkoli svátků během [[Postní doba|postní doby]], s výjimkou [[Den Páně|Dne Páně]] (neděle) a [[Dvanáct velkých svátků|svátku]] Zvěstování Páně. [[Synoda ve Worcesteru]] v Anglii v roce 1240 zakázala o svátcích jakoukoli poddanskou práci. Protože tento svátek oslavuje [[vtělení]] druhé osoby [[Nejsvětější Trojice]], vykládali o něm mnozí církevní otcové, včetně [[Atanáš|svatého Atanáše]], [[Řehoř z Nyssy|svatého Řehoře z Nyssy]] a [[Svatý Augustin|svatého Augustina]].<ref name="Solemnity"/>


Od nejstarších písemných záznamů se tento svátek slaví 25. března a připomíná víru, že jarní rovnodennost byla nejen dnem [[Vyprávění o stvoření v Genesis|Božího stvoření]], ale také počátkem Kristova vykoupení téhož stvoření. Křesťanský starověk považoval 25. březen za skutečný den Ježíšovy smrti. 25. březen je také dnem, kdy se odehrálo Vtělení,<!-- 7 --> názor, že k Vtělení došlo také v tento den, se objevuje v [[Pseudocyprián|pseudocypriánském díle]] ''De Pascha Computus'' z roku 240.<!-- 8 --> Píše se v něm, že Ježíšův příchod a jeho smrt se musely shodovat se stvořením a pádem [[Adam]]a. Protože svět byl stvořen na jaře, Kristus byl také počat a zemřel krátce po jarní rovnodennosti. Podobné výpočty se objevují v raném i pozdějším [[středověk]]u a jim vděčí za svůj vznik data svátku Zvěstování Páně a Vánoc.<!-- 7 -->
Od nejstarších písemných záznamů se tento svátek slaví 25. března a připomíná víru, že jarní rovnodennost byla nejen dnem [[Vyprávění o stvoření v Genesis|Božího stvoření]], ale také počátkem Kristova vykoupení téhož stvoření. Křesťanský starověk považoval 25. březen za skutečný den Ježíšovy smrti. 25. březen je také dnem, kdy se odehrálo Vtělení,<ref name="Pronechen">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pronechen
| jméno = Joseph
| titul = Why March 25, the Annunciation, Was Once New Year's Day
| url = https://www.ncregister.com/blog/why-march-25-the-annunciation-was-once-new-year-s-day
| datum vydání = 2019-03-25
| datum aktualizace = 2024-02-22
| datum přístupu = 2024-04-12
| vydavatel = [[National Catholic Register]]
| jazyk = en
}}</ref> názor, že k Vtělení došlo také v tento den, se objevuje v [[Pseudocyprián|pseudocypriánském díle]] ''De Pascha Computus'' z roku 240.<ref name="CatholicEncyclopedia">{{Citace sborníku
| příjmení = Holweck
| jméno = Frederick George
| titul = Feast of the Annunciation of the Blessed Virgin Mary
| sestavitel = Herbermann, Charles (ed.)
| sborník = Catholic Encyclopedia
| odkaz na sborník = Catholic Encyclopedia
| vydavatel = Robert Appleton Company
| místo = New York
| rok vydání = 1907
| url = https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Feast_of_the_Annunciation_of_the_Blessed_Virgin_Mary
| svazek = 1
| jazyk = en
}}</ref> Píše se v něm, že Ježíšův příchod a jeho smrt se musely shodovat se stvořením a pádem [[Adam]]a. Protože svět byl stvořen na jaře, Kristus byl také počat a zemřel krátce po jarní rovnodennosti. Podobné výpočty se objevují v raném i pozdějším [[středověk]]u a jim vděčí za svůj vznik data svátku Zvěstování Páně a Vánoc.<ref name="Pronechen"/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 12. 4. 2024, 14:04

Slavnost Zvěstování Páně
Zvěstování od Paola de Matteis
Zvěstování od Paola de Matteis
Oficiální názevSlavnost Zvěstování
Panny Marie
Jiný názevΟ Ευαγγελισμός της Θεοτόκου;
Festum incarnationis;
Conceptio Christi
Slavenýpravoslavná církev, anglikánství, katolická církevluteránství
Druhcírkevní svátek
Oslavy25. března
Souvisí sVánocemi, Dnem P. Marie, jarní rovnodenností

Slavnost Zvěstování Páně (řecky: Ο Ευαγγελισμός της Θεοτόκου, roman.: O Evangelismós tis Theotókou, dosl.: „Zvěstování Matce Boží“) připomíná návštěvu archanděla Gabriela u Panny Marie, při níž jí oznámil, že bude matkou Ježíše Krista, Božího Syna. Slaví se 25. března; pokud však 25. březen připadá buď na Svatý týden, nebo na velikonoční týden, svátek se přesouvá na pondělí po druhé neděli velikonoční.

Mezi další názvy svátku patří Slavnost Zvěstování Panny Marie, Den Panny Marie, Svátek vtělení (lat. Festum incarnationis) a lat. Conceptio Christi (Kristovo početí).

Svátek Zvěstování Páně se slaví téměř všude v křesťanství, zejména v pravoslavné církvi, anglikánství, katolické církvi a luteránství. Jedná se o významný mariánský svátek, který je v katolické církvi klasifikován jako slavnost, v luteránství jako svátek a v anglikánském společenství jako hlavní svátek. V pravoslavné církvi je kvůli ohlášení Kristova vtělení zařazen mezi osm velkých svátků Páně.[1] Význam, který je Zvěstování přikládán zejména v katolické církvi, spočívá v modlitbách Anděl Páně a Zdrávas Maria, v postavení této události jako prvního radostného tajemství dominikánského růžence, v novéně ke svátku Zvěstování[2] a v četných vyobrazeních Zvěstování v křesťanském umění.

Biblický příběh

Hlavní článek: Zvěstování Panny Marie

Gabrielův „andělský pozdrav“ Marii je zaznamenán v Lukášově evangeliu: „Buď zdráva, milosti plná, Hospodin s tebou“ – Lk 1, 28 (Kral, ČEP); (latinská Vulgáta: ave gratia plena Dominus tecum) a Mariina odpověď na Boží vůli: „Ať se mi stane podle tvého slova“ – Lk 1, 38 (Kral, ČEP); (Vulgáta: fiat mihi secundum verbum tuum).[3]

„Andělský pozdrav“ je původem modlitby Zdrávas Maria a Anděl Páně; druhá část modlitby pochází z pozdravu svaté Alžběty Marii při Navštívení.[4]

Historie

Nejstarší doklady o svátku Zvěstování Páně nebo Vtělení Páně pocházejí z pátého století.[2][5][6] První jisté zmínky o tomto svátku jsou v kánonu toledského koncilu z roku 656, kde se popisuje, že se slaví v celé církvi, a v dalším kánonu konstantinopolského konciluin Trullo“ z roku 692, který zakázal slavení jakýchkoli svátků během postní doby, s výjimkou Dne Páně (neděle) a svátku Zvěstování Páně. Synoda ve Worcesteru v Anglii v roce 1240 zakázala o svátcích jakoukoli poddanskou práci. Protože tento svátek oslavuje vtělení druhé osoby Nejsvětější Trojice, vykládali o něm mnozí církevní otcové, včetně svatého Atanáše, svatého Řehoře z Nyssy a svatého Augustina.[2]

Od nejstarších písemných záznamů se tento svátek slaví 25. března a připomíná víru, že jarní rovnodennost byla nejen dnem Božího stvoření, ale také počátkem Kristova vykoupení téhož stvoření. Křesťanský starověk považoval 25. březen za skutečný den Ježíšovy smrti. 25. březen je také dnem, kdy se odehrálo Vtělení,[7] názor, že k Vtělení došlo také v tento den, se objevuje v pseudocypriánském díle De Pascha Computus z roku 240.[8] Píše se v něm, že Ježíšův příchod a jeho smrt se musely shodovat se stvořením a pádem Adama. Protože svět byl stvořen na jaře, Kristus byl také počat a zemřel krátce po jarní rovnodennosti. Podobné výpočty se objevují v raném i pozdějším středověku a jim vděčí za svůj vznik data svátku Zvěstování Páně a Vánoc.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Feast of the Annunciation na anglické Wikipedii.

  1. PATSAVOS, Lewis. The Major Feasts of the Church [online]. Greek Orthodox Archdiocese of America, rev. 2024-02-22 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Solemnity of the Annunciation of the Lord [online]. Catholic News Agency, rev. 2024-02-22 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Feast of the Annunciation [online]. BBC, rev. 2024-02-22 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Annunciation of the Lord [online]. Holy Family Sisters, 2014-03-15, rev. 2012-10-27 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. COLLINGE, William J. Historical Dictionary of Catholicism. [s.l.]: Scarecrow Press, 2012. S. 38. (anglicky) 
  6. BARTLETT, Robert. Why Can the Dead Do Such Great Things?: Saints and Worshippers from the Martyrs to the Reformation. [s.l.]: Princeton University Press, 2015. S. 154. (anglicky) 
  7. a b PRONECHEN, Joseph. Why March 25, the Annunciation, Was Once New Year's Day [online]. National Catholic Register, 2019-03-25, rev. 2024-02-22 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HOLWECK, Frederick George. Feast of the Annunciation of the Blessed Virgin Mary. In: Herbermann, Charles (ed.). Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1907. Dostupné online. Svazek 1. (anglicky)

Související články

Externí odkazy