Přeskočit na obsah

Lužní les: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Lsnngxhmdloi
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m editace uživatele 81.91.222.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značka: rychlé vrácení zpět
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Lužní les Chropyně.jpg|náhled|Lužní les – Chrbovský les u Chropyně]]
[[Soubor:Lužní les Chropyně.jpg|náhled|Lužní les – Chrbovský les u Chropyně]]
[[Soubor:Riparian strip.jpg|náhled|Příklad lužního lesa z [[Ohio|Ohia]] v [[Spojené státy americké|USA]]|244x244pixelů]]
[[Soubor:Riparian strip.jpg|náhled|Příklad lužního lesa z [[Ohio|Ohia]] v [[Spojené státy americké|USA]]]]
[[Soubor:Skalský pond (4).jpg|náhled|upright|Detail lužního lesa v přírodní památce [[Skalský]]]]
[[Soubor:Skalský pond (4).jpg|náhled|upright|Detail lužního lesa v přírodní památce [[Skalský]]]]


'''Lužní les (luh)''' je podmáčený [[les]] s vysokou hladinou [[podzemní voda|podzemní vody]] a záplavovým cyklem. Tento dříve běžný [[biotop]] mizí s rostoucí regulovaností vodních toků. V [[Česko|České republice]] lze nalézt největší lužní les na [[soutok]]u řek [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dyje]],{{Fakt/dne|20191101074155|}} další zbytky lužního lesa se nacházejí na březích [[Labe]] u soutoku s [[Cidlina (řeka)|Cidlinou]] (národní přírodní rezervace [[Libický luh]]), Moravy, Dyje a v jejich [[povodí]].
Útvar thggbihvugvuzgctufctf tf tfctfctfctfctfctdxhgfxjgfxmhfcgfdjztdkztdmhfcmhfcmhfcmhfxmhfxmhtdmhtdmhtfkutdkutdkutdkutkutdkutd´utd´utddkztkztdkzsdtdtzztddtdttddtdttddtdttdtttttttttttttttzufdzfduzrduztdzktdkutdkutdkztdkztdiztdkutdkutdkuzflutfkutdkutdkutckutdkutckutdkutckztckh*lužižizfluzluzfkutćhgćut´ut´utćutc,75+,57+,75+75+,76+,76&,76&,75&,76&,)6&)*+,jzvˇizćizćuzćuzćuzćuzćuzduczdzudzzudzmttxxůtdtůdutďtůdtůudťutdďuttdutukddkztdztskztkzsrjzxfjxzfxfjzjxfzchjfcjghjhgkhgćhcgkhgćhgćugćgucfzukzfukduzkduzkktdzzktddktźtdudutklutdkutdktudkuctkutcktudkuzkutćuzc,lizf,lizf´uzf´uzćuzćuzćuzf)5€,*57=*()*)(*(‘hxewkjhxveljhdvxlejdhvxlerjhcv

== Typy lužního lesa ==
* Vrbiny a olšiny – u vody
* [[měkký luh]] – dále od vody
* [[tvrdý luh]] – nejdále od vody, nezaplavovaný

== Podmínky pro vznik lužního lesa ==

Důležitá je přítomnost vodního toku nebo vysoké hladiny podzemní vody. Díky tomu je v půdě nedostatek kyslíku, a tak dochází k redukčním pochodům. Tím vznikají sloučeniny, které dávají půdě modré zbarvení a zvláštní zápach, tzv. [[Glejosol|glejové půdy]].
<!--
Lužní lesy nalezneme zejména v nadmořské výšce do 300 m n. m. Většinou málo srážek kolem 500 mm, příznivé teplotní podmínky kolem 9 °C -> dlouhé vegetační období 220–240 dní. -->
== Druhové složení ==

=== Flóra ===

Typickými [[strom]]y lužních lesů jsou [[topol]], [[dub]], [[jasan]], [[jilm]], [[olše (rod)|olše]], [[vrba]] a [[Lípa (rod)|lípa]]. Na prosvětlenějších místech se vyskytují [[keř]]e jako [[střemcha obecná|střemcha]], [[zimolez]], [[Dřín|svída]], [[kalina]] či [[bez]].

Bylinné složení je ovlivněno přítmím, které ve spodních patrech lesa panuje. Mnohé rostliny se popínají, aby se dostaly výše, jako například [[chmel otáčivý]]. Různé šlahouny pak tvoří [[popenec obecný]], [[ostružiník]] či [[svízel]]. Na jaře vzniká v lužních lesích tzv. [[jarní aspekt]] – porost světlomilných rostlin, které kvetou, ještě než vyraší listy stromů. Mezi tyto rostliny patří [[bledule jarní]], [[sněženka podsněžník]], [[orsej jarní]], [[křivatec žlutý]], [[ptačinec velkokvětý]], [[plicník lékařský]], [[violka lesní]] a [[dymnivka dutá]]. V létě nastupují v bylinném patru především [[Sciafyty|stínomilné]] byliny, hlavně [[trávy]] a dále [[děhel lesní]], [[pomněnka bahenní]], [[kosatec žlutý]], [[čarovník pařížský]], [[podražec křovištní]], [[vrbina penízková]], [[pryskyřník plazivý]], [[kostival lékařský]], [[krtičník hlíznatý]], [[netýkavka nedůtklivá]] a [[kopřiva dvoudomá]].

Mechové patro nebývá kompaktní, zabírá maximálně 10 % území.{{Doplňte zdroj}}

=== Fauna ===
Kvůli vysoké půdní vlhkosti je v lužních lesích relativně málo půdní fauny, jako jsou [[žížaly]] a [[sekáči]].{{Doplňte zdroj}} V blízkosti vody naopak bývá hodně obojživelníků. Mezi typické [[ptáci|ptáky]] patří [[pěnice]], [[budníček]], [[pěnkava]], [[sedmihlásek hajní|sedmihlásek]], [[červenka obecná|červenka]], [[Špaček obecný|špaček]], [[cvrčilka]], [[rákosník]], [[čáp]], [[volavka]], [[kvakoš]], [[včelojed lesní|včelojed]], [[káně]], [[luňák]], [[jestřáb]], [[raroh]] či [[orel mořský]].

== Lužní lesy v Česku ==
V ČR se nachází 4 zachovalé a funkční ekosystémy charakterizující lužní lesy.{{Doplňte zdroj}}
* [[Libický luh]] na Kolínsku
* [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]] (povodí řeky Moravy mezi Olomoucí a Litovlí)
* EVL Morava – Chropyňský luh (od soutoku řeky Moravy a Bečvy, podél Malé Bečvy, až po Kroměříž)
* [[Dyjský trojúhelník]] na Dyji a Moravě
* [[Kančí obora]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.ct24.cz/veda-a-technika/91106-luzni-les-je-ucinna-ochrana-proti-povodnim-presto-v-cr-mizi Lužní les je účinná ochrana proti povodním, přesto v ČR mizí]{{Nedostupný zdroj}}
* [https://web.archive.org/web/20180330002302/http://luznilesy.eu/ Lužní lesy – Mapování přírody a krajiny podél Moravy a Bečvy]

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Příroda|Stromy|Životní prostředí}}


[[Kategorie:Lesy]]
[[Kategorie:Lesy]]

Aktuální verze z 16. 4. 2024, 11:55

Lužní les – Chrbovský les u Chropyně
Příklad lužního lesa z OhiaUSA
Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský

Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem. Tento dříve běžný biotop mizí s rostoucí regulovaností vodních toků. V České republice lze nalézt největší lužní les na soutoku řek Moravy a Dyje,[zdroj⁠?!] další zbytky lužního lesa se nacházejí na březích Labe u soutoku s Cidlinou (národní přírodní rezervace Libický luh), Moravy, Dyje a v jejich povodí.

Typy lužního lesa

[editovat | editovat zdroj]
  • Vrbiny a olšiny – u vody
  • měkký luh – dále od vody
  • tvrdý luh – nejdále od vody, nezaplavovaný

Podmínky pro vznik lužního lesa

[editovat | editovat zdroj]

Důležitá je přítomnost vodního toku nebo vysoké hladiny podzemní vody. Díky tomu je v půdě nedostatek kyslíku, a tak dochází k redukčním pochodům. Tím vznikají sloučeniny, které dávají půdě modré zbarvení a zvláštní zápach, tzv. glejové půdy.

Druhové složení

[editovat | editovat zdroj]

Typickými stromy lužních lesů jsou topol, dub, jasan, jilm, olše, vrba a lípa. Na prosvětlenějších místech se vyskytují keře jako střemcha, zimolez, svída, kalina či bez.

Bylinné složení je ovlivněno přítmím, které ve spodních patrech lesa panuje. Mnohé rostliny se popínají, aby se dostaly výše, jako například chmel otáčivý. Různé šlahouny pak tvoří popenec obecný, ostružiník či svízel. Na jaře vzniká v lužních lesích tzv. jarní aspekt – porost světlomilných rostlin, které kvetou, ještě než vyraší listy stromů. Mezi tyto rostliny patří bledule jarní, sněženka podsněžník, orsej jarní, křivatec žlutý, ptačinec velkokvětý, plicník lékařský, violka lesní a dymnivka dutá. V létě nastupují v bylinném patru především stínomilné byliny, hlavně trávy a dále děhel lesní, pomněnka bahenní, kosatec žlutý, čarovník pařížský, podražec křovištní, vrbina penízková, pryskyřník plazivý, kostival lékařský, krtičník hlíznatý, netýkavka nedůtklivá a kopřiva dvoudomá.

Mechové patro nebývá kompaktní, zabírá maximálně 10 % území.[zdroj?]

Kvůli vysoké půdní vlhkosti je v lužních lesích relativně málo půdní fauny, jako jsou žížaly a sekáči.[zdroj?] V blízkosti vody naopak bývá hodně obojživelníků. Mezi typické ptáky patří pěnice, budníček, pěnkava, sedmihlásek, červenka, špaček, cvrčilka, rákosník, čáp, volavka, kvakoš, včelojed, káně, luňák, jestřáb, raroh či orel mořský.

Lužní lesy v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V ČR se nachází 4 zachovalé a funkční ekosystémy charakterizující lužní lesy.[zdroj?]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]