Přeskočit na obsah

Léon Bloy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Rod slovesa u Anne-Marie Roulée opraven na ženský.
oprava nefunkčních linků Kramerius4->NDK; NDK do externích odkazů #NKCR
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel
{{Infobox - spisovatel}}
⚫
'''Léon Bloy''' ([[11. červenec]] [[1846]], [[Périgueux]] – [[3. listopad]] [[1917]], [[Bourg-la-Reine]]) byl [[Francie|francouzský]] katolický [[spisovatel]], esejista, autor [[pamflet]]ů a [[básník]].
| jméno = Léon Bloy
| obrázek = Léon Bloy 1887.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Léon Bloy, 1887
| rodné jméno =
| narození = [[11. červenec]] [[1846]]<br />[[Périgueux]], {{Vlajka a název|Francie}}
| úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1917|11|3|1846|7|11}}<br />[[Bourg-la-Reine]], {{Vlajka a název|Francie}}
| pseudonym =
| povolání =
| národnost =
| etnikum =
| stát =
| vzdělání =
| alma mater =
| období =
| žánr =
| téma =
| hnutí =
| díla =
| ocenění =
| choť =
| partner =
| partnerka =
| děti =
| příbuzní =
| vlivy =
| ovlivnil =
| podpis =
| citát =
| web =
| commons = category:Léon Bloy
| wikisource = fr:Léon_Bloy
| wikicitáty =
| gutenberg =
⚫
| nk = jn19990000856
}}
⚫
'''Léon Bloy''' ([[11. červenec]] [[1846]], [[Périgueux]] - [[3. listopad]] [[1917]], [[Bourg-la-Reine]]) byl [[Francie|francouzský]] katolický [[spisovatel]], esejista, autor [[pamflet]]ů a [[básník]].


== Život ==
== Život ==
Jeho otec byl [[Volná myšlenka|volnomyšlenkářský]] inženýr Jean Baptiste Bloy, matka Anne-Marie Carreau byla naopak hluboce věřící. Nedokončil studium lycea, zkusil kresbu a psaní dramat. V roce [[1864]] přišel do [[Paříž]]e, pracoval jako kreslíř u stavitele, setkal se s pařížskou bohémou. V roce [[1869]] se seznamuje s [[Jules Barbey d'Aurevilly|Julesem Barbey d'Aurevilly]], trvale se navrátil ke katolické víře. V roce [[1870]] se účastnil [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]], pak pracoval v [[Périgueux]] v advokátní kanceláři.
Jeho otec, inženýr Jean Baptiste Bloy byl [[Volná myšlenka|volnomyšlenkář]], matka Anne-Marie Carreau byla naopak hluboce věřící. Léon nedokončil studium lycea, zkusil kresbu a psaní dramat. V roce [[1864]] přišel do [[Paříž]]e, pracoval jako kreslíř u stavitele, setkal se s pařížskou bohémou. V roce [[1869]] se seznámil s [[Jules Barbey d'Aurevilly|Julesem Barbey d'Aurevilly]], trvale se navrátil ke katolické víře. V roce [[1870]] se účastnil [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]], pak pracoval v advokátní kanceláři v [[Périgueux]].


V roce [[1873]] se vrátil do [[Paříž]]e a pracoval jako železniční úředník. Krátkodobě spolupracoval s několika časopisy. V roce [[1877]] se setkal s Anne-Marií Roulée a s knězem Louis-Marie-René Tardif de Moidrey, napsal ''Rytířku smrti''. V roce [[1879]] vykonal první pouť na poutní místo [[La Salette]]. V letech [[1882]]–[[1884]] spolupracoval s kabaretem [[Le Chat Noir]]. Anne-Marie Roulée propadla šílenství (postava Veroniky B. z románu ''Zoufalec''). V roce 1884 se setkal s Berthe Dumont (postava Klotyldy z první části románu ''Chudá žena''), ta zemřela v roce [[1885]] na [[tetanus]]. V roce 1885 začal vydávat časopis ''Le Pal'' ("Kůl"), vyšlo 5 čísel, další vydávání nakladatel ukončil pro obavy z krachu.
V roce [[1873]] se vrátil do [[Paříž]]e a pracoval jako železniční úředník. Krátkodobě spolupracoval s několika časopisy. V roce [[1877]] se setkal s Anne-Marií Roulée a s knězem Louis-Marie-René Tardif de Moidrey, napsal ''Rytířku smrti''. V roce [[1879]] vykonal první pouť na poutní místo [[La Salette]]. V letech [[1882]]–[[1884]] spolupracoval s kabaretem [[Le Chat Noir]]. Anne-Marie Roulée propadla šílenství (postava Veroniky B. z románu ''Zoufalec''). V roce 1884 se setkal s Berthe Dumont (postava Klotyldy z první části románu ''Chudá žena''), ta zemřela v roce [[1885]] na [[tetanus]]. V roce 1885 začal vydávat časopis ''Le Pal'' ("Kůl"), vyšlo 5 čísel, další vydávání nakladatel ukončil pro obavy z krachu.


[[Soubor:Léon Bloy 2.jpg|náhled|Léon Bloy]]
V roce [[1890]] se oženil s Johanou Molbechovou (postava Klotyldy z druhé části románu ''Chudá žena''), dcerou dánského básníka Christiana Molbecha. Měl s ní čtyři děti (Veronika *1891, Ondřej *1894-1895, Petr *1895-1897, Magdalena *1897). Žil v krajní nouzi. S řadou přátel se rozešel po roztržkách, řadu svých příznivců si znepřátelí svými pamflety ([[Émile Zola]], [[Guy de Maupassant]], [[Ernest Renan]], [[Joris Karl Huysmans]], [[Alphonse Daudet]], [[Paul Bourget]] a [[Anatole France]]). Teprve po roce [[1905]] se dařilo jeho přátelům (geolog Pierre Termier, malíř [[Georges Rouault]] vydavatel [[Alfred Vallette]], jeho žena - spisovatelka [[Rachilde]], filosof Jacques Maritain a další) tuto bídu poněkud zmírnit.
V roce [[1890]] se oženil s Johanou Molbechovou (postava Klotyldy z druhé části románu ''Chudá žena''), dcerou dánského básníka Christiana Molbecha. Měl s ní čtyři děti: Veroniku (* 1891), Ondřeje (1894–1895), Petra (1895–1897), Magdalenu (* 1897). Žil v krajní nouzi. S řadou přátel se rozešel po roztržkách, řadu svých příznivců si znepřátelil svými pamflety ([[Émile Zola]], [[Guy de Maupassant]], [[Ernest Renan]], [[Joris Karl Huysmans]], [[Alphonse Daudet]], [[Paul Bourget]] a [[Anatole France]]). Teprve po roce [[1905]] se dařilo jeho přátelům (geolog Pierre Termier, malíř [[Georges Rouault]] vydavatel [[Alfred Vallette]], jeho žena – spisovatelka [[Rachilde]], filosof Jacques Maritain a další) tuto bídu poněkud zmírnit.
V roce [[1916]] se přestěhoval na pařížské předměstí Bourg-la-Reine, do domku, kde do roku [[1914]] bydlel [[Charles Péguy]]. Zde v roce [[1917]] zemřel.
V roce [[1916]] se přestěhoval na pařížské předměstí Bourg-la-Reine, do domku, kde do roku [[1914]] bydlel [[Charles Péguy]]. Zde v roce [[1917]] zemřel.


V roce [[1900]] se seznámil s [[Josef Florian|Josefem Florianem]], který byl jeho prvním překladatelem do cizího jazyka (v roce 1902 ''Zde se vraždí velcí lidé''). V roce [[1906]] se spolu setkali během pouti k Panně Marii La Salettské. Josef Florian přeložil a vydal převážnou většinu Bloyova díla ve své edici ''Dobré dílo''. I Florian podporoval Bloye finančně.
V roce [[1900]] se seznámil s [[Josef Florian|Josefem Florianem]], který byl jeho prvním překladatelem do cizího jazyka (v roce 1902 ''Zde se vraždí velcí lidé''). V roce [[1906]] se spolu setkali během pouti k Panně Marii La Salettské. Josef Florian přeložil a vydal převážnou většinu Bloyova díla ve své edici ''Dobré dílo''. I Florian podporoval Bloye finančně.

Bloyova dcera Veronika (Véronique) se roce [[1920]] provdala za českého hudebníka [[Otto Albert Tichý|O. A. Tichého]].


== Dílo ==
== Dílo ==
{{NK ČR|jn19990000856}}
⚫
{{Wikizdroje2|francouzský|fr|Léon Bloy|Léon Bloy}}


=== Romány ===
=== Romány ===
* ''Zoufalec'' (1887, Le Désespéré, česky 1913)
* ''Zoufalec'' (1887, Le Désespéré, česky 1913). [https://ndk.cz/uuid/uuid:ecd05690-2531-11e5-855a-5ef3fc9ae867 Dostupné online]
* ''Chudá žena'' (1897, La Femme pauvre, česky 1908)
* ''Chudá žena'' (1897, La Femme pauvre, česky 1908)


Řádek 64: Řádek 29:
* ''Objevitel Globu'' (1884, Le Révélateur du globe, předmluva Jules Barbey d'Aurevilly, česky 1911)
* ''Objevitel Globu'' (1884, Le Révélateur du globe, předmluva Jules Barbey d'Aurevilly, česky 1911)
* ''Příležitostné slovo podnikatele bourání'' (1884, Propos d'un entrepreneur de démolitions, česky 1907)
* ''Příležitostné slovo podnikatele bourání'' (1884, Propos d'un entrepreneur de démolitions, česky 1907)
* ''[http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:7bd94b2f-983d-11e0-bd44-0050569d679d Brelan vyobcovaných]'' (1889 Un brelan d'excommunié, česky 1905)
* ''Brelan vyobcovaných'' (1889 Un brelan d'excommunié, česky 1905). [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:7bd94b2f-983d-11e0-bd44-0050569d679d Dostupné online]
* ''Kryštov Kolumbus před býky'' (1890 Christophe Colomb devant les taureaux)
* ''Kryštof Kolumbus před býky'' (1890 Christophe Colomb devant les taureaux)[[Soubor:Bourg-la-Reine (sépulture Léon Bloy).jpg|náhled|Hrob autora na komunálním hřbitově v Bourg-la-Reine]]
* ''Les Funérailles du naturalisme'' (1891),
* ''Les Funérailles du naturalisme'' (1891),
* ''Spása skrze židy'' (1892, Le Salut par les Juifs, česky 1911)
* ''Spása skrze židy'' (1892, Le Salut par les Juifs, česky 1911)
* ''Leon Bloy před prasaty'' (1894, Léon Bloy devant les cochons)
* ''Leon Bloy před prasaty'' (1894, Léon Bloy devant les cochons)
Řádek 77: Řádek 42:
* ''Epopeja byzantská a Gustav Schlumberger'' (1906, L'Épopée byzantine et Gustave Schlumberger, česky 1913)
* ''Epopeja byzantská a Gustav Schlumberger'' (1906, L'Épopée byzantine et Gustave Schlumberger, česky 1913)
* ''Ta, která pláče (Naše Paní La Salettská)'', (1908, Celle qui pleure, česky 1909)
* ''Ta, která pláče (Naše Paní La Salettská)'', (1908, Celle qui pleure, česky 1909)
* ''Krev Chudého'' (1909, Le Sang du pauvre, česky 1911)
* ''Krev Chudého'' (1909, Le Sang du pauvre, česky 1911). [https://ndk.cz/uuid/uuid:05530eb0-2532-11e5-855a-5ef3fc9ae867 Dostupné online]
* ''Život Melanie, Pasačky La Salettské'' (1912, Vie de Mélanie écrite par elle même, česky 1914)
* ''Život Melanie, Pasačky La Salettské'' (1912, Vie de Mélanie écrite par elle même, česky 1914)
* ''Sur la tombe de Huysmans'' (1912)
* ''Sur la tombe de Huysmans'' (1912)
* ''Duše Napoleonova'' (1912, L'Âme de Napoléon, česky 1918)
* ''Duše Napoleonova'' (1912, L'Âme de Napoléon, česky 1918)
* ''Rozjímání samotářova r. 1916'' (1917, Méditations d'un solitaire en 1916'', česky 1919)''
* ''Johanna d’Arc a Německo'', (1915, Jeanne d'Arc et l'Allemagne, česky 1925)
* ''Johanna d’Arc a Německo'', (1915, Jeanne d'Arc et l'Allemagne, česky 1925)
* ''V temnotách'' (posmrtně 1918, Méditations dans les ténébres)
* ''V temnotách'' (posmrtně 1918, Méditations dans les ténébres)
Řádek 99: Řádek 65:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

⚫
=== Literatura ===
⚫
* Jacques Loreilhe: ''Léon Bloy'', Olomouc, Votobia 1994, {{ISBN|80-85619-97-0}}
⚫
* Robert Krumphanzl, Stručná bibliografie knih Léona Bloy, in: Léon Bloy, ''Stránky z díla'', Praha, Triáda 2007, s. 355-366, {{ISBN|80-86138-80-1}}
⚫
* Týž, Chronologie knižních vydání překladů Léona Bloy do češtiny, in: Léon Bloy, ''Stránky z díla'', tamtéž, s. 367-374

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
⚫
* [http://www.katolicka-dekadence.cz/?p=131 životopis od [[Jan Čep|Jana Čepa]]]
⚫
* {{Wikizdroje2|jazyk=fr|autor=Léon Bloy|Léon Bloy}}
⚫
* [http://www.vetusvia.cz/ chronologie a přehled českých vydání do roku 1993]
⚫
* {{NK ČR|jn19990000856}}
* {{Ndk autor|id=Bloy,%20Léon|jméno=Léona Bloye}}
⚫
* [https://web.archive.org/web/20080410224414/http://www.katolicka-dekadence.cz/?p=131 životopis od Jana Čepa]
⚫
* [http://www.vetusvia.cz/ chronologie a přehled českých vydání do roku 1993] {{Wayback|url=http://www.vetusvia.cz/ |date=20080918200803 }}
* [http://www.souvislosti.cz/303/bednar.html Souvislosti 3/2003, Jitka Bednářová: Frankofilie Josefa Floriana]
* [http://www.souvislosti.cz/303/bednar.html Souvislosti 3/2003, Jitka Bednářová: Frankofilie Josefa Floriana]
* [http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=166 Souvislosti 1/2004, článek Jitky Bednářové o vztahu Léona Bloye a Josefa Floriana]
* [http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=166 Souvislosti 1/2004, článek Jitky Bednářové o vztahu Léona Bloye a Josefa Floriana]
*{{fr}} [http://abu.cnam.fr/BIB/auteurs/bloyl.html text románu Zoufalec a deníků ve francouzštině]
* {{fr}} [http://abu.cnam.fr/BIB/auteurs/bloyl.html text románu Zoufalec a deníků ve francouzštině]
* [http://leonbloy.wz.cz/ Dílo Léona Bloy ke stažení]


{{Autoritní data}}
⚫
=== Literatura ===
⚫
{{Portály|Francie|Lidé|Literatura}}
⚫
* Jacques Loreilhe: ''Léon Bloy'', Olomouc, Votobia 1994, ISBN 80-85619-97-0
⚫
* Robert Krumphanzl, Stručná bibliografie knih Léona Bloy, in: Léon Bloy, ''Stránky z díla'', Praha, Triáda 2007, s. 355-366, ISBN 80-86138-80-1
⚫
* Týž, Chronologie knižních vydání překladů Léona Bloy do češtiny, in: Léon Bloy, ''Stránky z díla'', tamtéž, s. 367-374


⚫
{{Portály|Literatura|Francie|Křesťanství}}
{{DEFAULTSORT:Bloy, Léon}}
{{DEFAULTSORT:Bloy, Léon}}
⚫
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé 19. století]]

⚫
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé]]
[[Kategorie:Francouzští básníci]]
[[Kategorie:Francouzští básníci]]
[[Kategorie:Katoličtí autoři]]
[[Kategorie:Katoličtí autoři]]
[[Kategorie:Narození 1846]]
[[Kategorie:Narození v roce 1846]]
[[Kategorie:Úmrtí 1917]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1917]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Francouzští spisovatelé 20. století]]

Aktuální verze z 23. 4. 2024, 19:11

Léon Bloy
Rodné jménoLéon Henri Marie Bloy
Narození11. července 1846
Périgueux
Úmrtí3. listopadu 1917 (ve věku 71 let)
Bourg-la-Reine
Místo pohřbeníBourg-la-Reine (48°46′53″ s. š., 2°19′12″ v. d.)
Povoláníspisovatel, esejista, autor deníků, básník, romanopisec a povídkář
Žánrpamflet a deník
Významná dílaLe Désespéré
The Woman Who Was Poor
Le Sang du pauvre
Le Salut par les Juifs
Manžel(ka)Jeanne Bloy
DětiMadeleine Bloy-Souberbielle
Véronique Bloy-Tichý
PříbuzníGeorges Bloy (sourozenec)
Léon Souberbielle (vnuk)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léon Bloy (11. červenec 1846, Périgueux – 3. listopad 1917, Bourg-la-Reine) byl francouzský katolický spisovatel, esejista, autor pamfletů a básník.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec, inženýr Jean Baptiste Bloy byl volnomyšlenkář, matka Anne-Marie Carreau byla naopak hluboce věřící. Léon nedokončil studium lycea, zkusil kresbu a psaní dramat. V roce 1864 přišel do Paříže, pracoval jako kreslíř u stavitele, setkal se s pařížskou bohémou. V roce 1869 se seznámil s Julesem Barbey d'Aurevilly, trvale se navrátil ke katolické víře. V roce 1870 se účastnil Prusko-francouzské války, pak pracoval v advokátní kanceláři v Périgueux.

V roce 1873 se vrátil do Paříže a pracoval jako železniční úředník. Krátkodobě spolupracoval s několika časopisy. V roce 1877 se setkal s Anne-Marií Roulée a s knězem Louis-Marie-René Tardif de Moidrey, napsal Rytířku smrti. V roce 1879 vykonal první pouť na poutní místo La Salette. V letech 1882–1884 spolupracoval s kabaretem Le Chat Noir. Anne-Marie Roulée propadla šílenství (postava Veroniky B. z románu Zoufalec). V roce 1884 se setkal s Berthe Dumont (postava Klotyldy z první části románu Chudá žena), ta zemřela v roce 1885 na tetanus. V roce 1885 začal vydávat časopis Le Pal ("Kůl"), vyšlo 5 čísel, další vydávání nakladatel ukončil pro obavy z krachu.

Léon Bloy

V roce 1890 se oženil s Johanou Molbechovou (postava Klotyldy z druhé části románu Chudá žena), dcerou dánského básníka Christiana Molbecha. Měl s ní čtyři děti: Veroniku (* 1891), Ondřeje (1894–1895), Petra (1895–1897), Magdalenu (* 1897). Žil v krajní nouzi. S řadou přátel se rozešel po roztržkách, řadu svých příznivců si znepřátelil svými pamflety (Émile Zola, Guy de Maupassant, Ernest Renan, Joris Karl Huysmans, Alphonse Daudet, Paul Bourget a Anatole France). Teprve po roce 1905 se dařilo jeho přátelům (geolog Pierre Termier, malíř Georges Rouault vydavatel Alfred Vallette, jeho žena – spisovatelka Rachilde, filosof Jacques Maritain a další) tuto bídu poněkud zmírnit. V roce 1916 se přestěhoval na pařížské předměstí Bourg-la-Reine, do domku, kde do roku 1914 bydlel Charles Péguy. Zde v roce 1917 zemřel.

V roce 1900 se seznámil s Josefem Florianem, který byl jeho prvním překladatelem do cizího jazyka (v roce 1902 Zde se vraždí velcí lidé). V roce 1906 se spolu setkali během pouti k Panně Marii La Salettské. Josef Florian přeložil a vydal převážnou většinu Bloyova díla ve své edici Dobré dílo. I Florian podporoval Bloye finančně.

Bloyova dcera Veronika (Véronique) se roce 1920 provdala za českého hudebníka O. A. Tichého.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Zoufalec (1887, Le Désespéré, česky 1913). Dostupné online
  • Chudá žena (1897, La Femme pauvre, česky 1908)

Povídky

[editovat | editovat zdroj]
  • Krvavý pot (1893, Sueur de sang)
  • Nezdvořilé povídky (1894, Histoires désobligeantes)

Eseje

[editovat | editovat zdroj]
  • La Meduse-Astruc (1875, báseň na Barbeye)
  • Objevitel Globu (1884, Le Révélateur du globe, předmluva Jules Barbey d'Aurevilly, česky 1911)
  • Příležitostné slovo podnikatele bourání (1884, Propos d'un entrepreneur de démolitions, česky 1907)
  • Brelan vyobcovaných (1889 Un brelan d'excommunié, česky 1905). Dostupné online
  • Kryštof Kolumbus před býky (1890 Christophe Colomb devant les taureaux)
    Hrob autora na komunálním hřbitově v Bourg-la-Reine
  • Les Funérailles du naturalisme (1891),
  • Spása skrze židy (1892, Le Salut par les Juifs, česky 1911)
  • Leon Bloy před prasaty (1894, Léon Bloy devant les cochons)
  • Rytířka smrti (1896, La Chevalière de la mort, česky 1917)
  • Obviňuji se..., (1899, Je m'accuse, česky 1910)
  • Syn Ludvíka XVI., (1900, Le Fils de Louis XVI., česky 1904)
  • Exegese obecných rčení, (1902, Exégèse des lieux communs, česky 1905)
  • Poslední sloupové Církve (1903, Les dernière colonnes de l'Eglise, česky 1919)
  • Krotitelé zvěře a sviňáci (1905, Belluaires et porchers, dedikováno Josefu Florianovi)
  • Epopeja byzantská a Gustav Schlumberger (1906, L'Épopée byzantine et Gustave Schlumberger, česky 1913)
  • Ta, která pláče (Naše Paní La Salettská), (1908, Celle qui pleure, česky 1909)
  • Krev Chudého (1909, Le Sang du pauvre, česky 1911). Dostupné online
  • Život Melanie, Pasačky La Salettské (1912, Vie de Mélanie écrite par elle même, česky 1914)
  • Sur la tombe de Huysmans (1912)
  • Duše Napoleonova (1912, L'Âme de Napoléon, česky 1918)
  • Rozjímání samotářova r. 1916 (1917, Méditations d'un solitaire en 1916, česky 1919)
  • Johanna d’Arc a Německo, (1915, Jeanne d'Arc et l'Allemagne, česky 1925)
  • V temnotách (posmrtně 1918, Méditations dans les ténébres)
  • Le Symbolisme de l'apparition (posmrtně 1925)

Časopis

[editovat | editovat zdroj]
  • Le Pal (Kůl, 1885, vyšlo 5 čísel)

Deníky

[editovat | editovat zdroj]
  • Žebrák nevděčník (1892-1895, Le Mendiant ingrat, česky 1910)
  • Můj Deník (1896-1900, Mon Journal, česky 1919)
  • Čtyři léta zajetí v Prasečím na Marně (1900-1904, Quatre ans de captivité à Cochons-sur-Marne, česky 1912)
  • Neprodajný (1904-1907 ,L'Invendable, česky 1919)
  • Stařec s Hory (1907-1910, Le Vieux de la Montagne, česky 1913)
  • Poutník Absolutna (1910-1912, Le Pèlerin de l'Absolu, česky 1918)
  • Na prahu Apokalypsy (1913-1915, Au seuil de l'Apocalypse, česky 1930)
  • Brána pokorných (1915-1917, La Porte des Humbles, česky 1947)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jacques Loreilhe: Léon Bloy, Olomouc, Votobia 1994, ISBN 80-85619-97-0
  • Robert Krumphanzl, Stručná bibliografie knih Léona Bloy, in: Léon Bloy, Stránky z díla, Praha, Triáda 2007, s. 355-366, ISBN 80-86138-80-1
  • Týž, Chronologie knižních vydání překladů Léona Bloy do češtiny, in: Léon Bloy, Stránky z díla, tamtéž, s. 367-374

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Léon_Bloy&oldid=23851194“