Uzenina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Wl |
||
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Slaskie.jpg| |
[[Soubor:Slaskie.jpg|náhled|Párky, příklad uzeniny]] |
||
'''Uzenina''' je homogenizovaný (mělněný) [[masný výrobek]], konzervovaný [[uzení]]m nebo technologickými náhražkami uzení (rychlosoli, [[var]] ve formě, [[fermentace]]). Typickým znakem, odlišujícím uzeninu od [[uzené maso|uzeného masa]] je homogenizace výchozí suroviny, která potlačuje výchozí skladbu suroviny (příkladem je [[šunka od kosti]], která v tomto smyslu není uzeninou, kdežto běžná konzumní šunka z formy ano). |
'''Uzenina''' je homogenizovaný (mělněný) [[masný výrobek]], konzervovaný [[uzení]]m nebo technologickými náhražkami uzení (rychlosoli, [[var]] ve formě, [[fermentace]]). Typickým znakem, odlišujícím uzeninu od [[uzené maso|uzeného masa]] je homogenizace výchozí suroviny, která potlačuje výchozí skladbu suroviny (příkladem je [[šunka od kosti]], která v tomto smyslu není uzeninou, kdežto běžná konzumní šunka z formy ano). |
||
Výchozí masná surovina pro výrobu uzenin (vazné maso) se mělní při současném nebo následném solení v [[kutr]]ech nebo mlýncích. Tím se uvolněné [[myofibrilární bílkovina|myofibrilární bílkoviny]] převádějí na rozpustnou formu, potřebnou pro vytvoření finální struktury výrobku. Mělněná surovina (doplněná někdy i podílem méně vazného masa) se nazývá '''spojka'''. Ta, spolu s případnou '''vložkou''' ve formě větších nemělněných částí suroviny (kostky masa, tuku, zeleniny, chutěnosných doplňků) je nazývána '''dílo'''. Dílo se naráží do střev nebo plní do forem a v této podobě se následně technologicky zpracovává. |
Výchozí masná surovina pro výrobu uzenin (vazné maso) se mělní při současném nebo následném solení v [[kutr]]ech nebo mlýncích. Tím se uvolněné [[myofibrilární bílkovina|myofibrilární bílkoviny]] převádějí na rozpustnou formu, potřebnou pro vytvoření finální struktury výrobku. Mělněná surovina (doplněná někdy i podílem méně vazného masa) se nazývá '''spojka'''. Ta, spolu s případnou '''vložkou''' ve formě větších nemělněných částí suroviny (kostky masa, tuku, zeleniny, chutěnosných doplňků) je nazývána '''dílo'''. Dílo se naráží do střev nebo plní do forem a v této podobě se následně technologicky zpracovává. |
||
[[ |
[[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] považuje uzeniny za [[karcinogen]].<ref>http://www.novinky.cz/domaci/384592-rakovinou-streva-kazdorocne-onemocni-8000-cechu-uzeniny-vzniku-prispivaji.html {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/domaci/384592-rakovinou-streva-kazdorocne-onemocni-8000-cechu-uzeniny-vzniku-prispivaji.html |date=20170107102408 }} – Rakovinou střeva každoročně onemocní 8000 Čechů, uzeniny vzniku přispívají</ref> |
||
== Úpravy == |
== Úpravy == |
||
'''Solení''' suroviny probíhá u spojky přímo během jejího mělnění, vložka se nasoluje v samostatné operaci v závislosti na jejím charakteru povrchovým solením, namáčením do [[solanka|solanky]] či solného láku, nastřikováním solného láku mnohojehlovými stroji, tumblováním (kombinovaným mechanickým působením při přepadávání z výšky v míchačích), nebo zvýšením povrchu napichováním sadou nožů v extraktorech. |
'''Solení''' suroviny probíhá u spojky přímo během jejího mělnění, vložka se nasoluje v samostatné operaci v závislosti na jejím charakteru povrchovým solením, namáčením do [[solanka|solanky]] či solného láku, nastřikováním solného láku mnohojehlovými stroji, tumblováním (kombinovaným mechanickým působením při přepadávání z výšky v míchačích), nebo zvýšením povrchu napichováním sadou nožů v extraktorech. |
||
'''Mělnění''' spojky probíhá v mlýncích nebo kutrech se srpovitými noži. Požadovaná hrubost suroviny |
'''Mělnění''' spojky probíhá v mlýncích nebo kutrech se srpovitými noži. Požadovaná hrubost suroviny se v případě mlýnků nastavuje velikostí děrovaných desek, v případě kutrů pak volbou otáček nožů a míchacího kotle. Pro vysoké stupně mělnění je třeba přidávat [[šupinkový led]], zabraňující nárůstu teploty kutrované suroviny a tím zhoršení vaznosti suroviny předčasným denaturováním bílkovin. Ke '''vmíchání''' vložky lze využít přímo kutr nebo se vložka vmíchává v samostatné míchačce. |
||
'''Narážení a tvarování''' se provádí do technologickým postupem stanovených obalů požadovaného tvaru a velikosti. Typicky jsou užívána přírodní nebo klihovková střeva, polyamidová střeva nebo u luxusních výrobků střeva textilní. Výrobky narážené do plastových střev nelze udit. |
'''Narážení a tvarování''' se provádí do technologickým postupem stanovených obalů požadovaného tvaru a velikosti. Typicky jsou užívána přírodní nebo klihovková střeva, polyamidová střeva nebo u luxusních výrobků střeva textilní. Výrobky narážené do plastových střev nelze udit. |
||
'''Uzení''' výrobku má jako primární cíl konzervaci výrobku, sekundárním cílem je dosažení požadovaného vzhledu a chuti uzeniny. K uzení se užívá horký (velká většina běžných uzenin), teplý (kusové výrobky s vysokým obsahem tuku) nebo studený (luxusní výrobky) kouř. Při uzení horkým kouřem je výrobek předsušen v horkém vzduchu na požadovaný obsah vody, vystaven zauzovacímu prostředí a následně dovařen v horké páře. |
'''Uzení''' výrobku má jako primární cíl konzervaci výrobku, sekundárním cílem je dosažení požadovaného vzhledu a chuti uzeniny. K uzení se užívá horký (velká většina běžných uzenin), teplý (kusové výrobky s vysokým obsahem tuku) nebo studený (luxusní výrobky) kouř. Při uzení horkým kouřem je výrobek předsušen v horkém vzduchu na požadovaný obsah vody, vystaven zauzovacímu prostředí a následně dovařen v horké páře. |
||
'''Sušení''' se aplikuje u luxusních výrobků s cílem snížení aktivity mikroorganismů a zlepšení chuťových vlastností. Sušené výrobky jsou vysoce trvanlivé a na trhu ceněné. Tepelně opracované výrobky se suší několik týdnů, naopak doba sušení syrových výrobků (některé šunky) se mohou sušit i několik let, čemuž následně odpovídá i jejich cena. |
'''Sušení''' se aplikuje u luxusních výrobků s cílem snížení aktivity mikroorganismů a zlepšení chuťových vlastností. Sušené výrobky jsou vysoce trvanlivé a na trhu ceněné. Tepelně opracované výrobky se suší několik týdnů, naopak doba sušení syrových výrobků (některé šunky, např. [[jamón]]) se mohou sušit i několik let, čemuž následně odpovídá i jejich cena. |
||
== Střívka == |
|||
Jako [[obal]] uzenin se používají střívka. Ty se dělí: |
|||
* přírodní – ze střev živočichů |
|||
* umělá – z různých materiálů (vaření max. 75 °C)<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení1 = Burian |
|||
| jméno1 = Rudolf |
|||
| titul = Substituce celulózových a nejedlých kolagenových střev plastovými střevy v masném průmyslu v ČR |
|||
| url = https://theses.cz/id/8h95jo/DP_Burian_Rudolf.pdf |
|||
| datum_přístupu = 2023-11-03 |
|||
}}</ref> |
|||
** [[kolagen]] – často jedlá, ale jistá nikoli |
|||
** [[celulóza]] – svlékací (nejedlá) |
|||
** [[plast]] ([[polymer]]) – nejedlá |
|||
Před konzumací se doporučuje odstranit každá střívka.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Effect of fat content, casing type and smoking procedures on PAHs contents of Portuguese traditional dry fermented sausages |
|||
| url = https://core.ac.uk/download/pdf/62459659.pdf |
|||
| datum_přístupu = 2023-11-03 |
|||
}}</ref> Ale [[fenoly]] (což mohou být [[endokrinní disruptory]]) ze střívka (například [[eugenol]]) pronikají do uzeniny.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) and phenolic substances in smoked Frankfurter-type sausages depending on type of casing and fat content |
|||
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0956713512005300 |
|||
| datum_přístupu = 2023-11-03 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* ŘEHÁK, Rudolf.''Výroba jemného uzenářského zboží: Praktická příruční kniha pro uzenáře.'' Praha: Nákl. vl., 1910. {{Kramerius|ndk|a24d4a70-d07a-11e5-ab98-005056827e52|Dostupné online.}} |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Salám]] |
* [[Salám]] |
||
| Řádek 28: | Řádek 57: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=uzenina}} |
|||
* {{Otto|heslo=Uzenářství}} |
* {{Otto|heslo=Uzenářství}} |
||
* [http://www.viviente.cz/jak-vybrat-vhodne-uzeniny/ Web Viviente] |
* [https://web.archive.org/web/20121127015216/http://www.viviente.cz/jak-vybrat-vhodne-uzeniny/ Web Viviente] |
||
* [http://www.chemievjidle.cz/uzeniny Web Chemie v jídle] |
* [https://web.archive.org/web/20121021113814/http://www.chemievjidle.cz/uzeniny Web Chemie v jídle] |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Gastronomie}} |
{{Portály|Gastronomie}} |
||
Aktuální verze z 18. 5. 2024, 22:43
Uzenina je homogenizovaný (mělněný) masný výrobek, konzervovaný uzením nebo technologickými náhražkami uzení (rychlosoli, var ve formě, fermentace). Typickým znakem, odlišujícím uzeninu od uzeného masa je homogenizace výchozí suroviny, která potlačuje výchozí skladbu suroviny (příkladem je šunka od kosti, která v tomto smyslu není uzeninou, kdežto běžná konzumní šunka z formy ano). Výchozí masná surovina pro výrobu uzenin (vazné maso) se mělní při současném nebo následném solení v kutrech nebo mlýncích. Tím se uvolněné myofibrilární bílkoviny převádějí na rozpustnou formu, potřebnou pro vytvoření finální struktury výrobku. Mělněná surovina (doplněná někdy i podílem méně vazného masa) se nazývá spojka. Ta, spolu s případnou vložkou ve formě větších nemělněných částí suroviny (kostky masa, tuku, zeleniny, chutěnosných doplňků) je nazývána dílo. Dílo se naráží do střev nebo plní do forem a v této podobě se následně technologicky zpracovává.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje uzeniny za karcinogen.[1]
Úpravy
[editovat | editovat zdroj]Solení suroviny probíhá u spojky přímo během jejího mělnění, vložka se nasoluje v samostatné operaci v závislosti na jejím charakteru povrchovým solením, namáčením do solanky či solného láku, nastřikováním solného láku mnohojehlovými stroji, tumblováním (kombinovaným mechanickým působením při přepadávání z výšky v míchačích), nebo zvýšením povrchu napichováním sadou nožů v extraktorech.
Mělnění spojky probíhá v mlýncích nebo kutrech se srpovitými noži. Požadovaná hrubost suroviny se v případě mlýnků nastavuje velikostí děrovaných desek, v případě kutrů pak volbou otáček nožů a míchacího kotle. Pro vysoké stupně mělnění je třeba přidávat šupinkový led, zabraňující nárůstu teploty kutrované suroviny a tím zhoršení vaznosti suroviny předčasným denaturováním bílkovin. Ke vmíchání vložky lze využít přímo kutr nebo se vložka vmíchává v samostatné míchačce.
Narážení a tvarování se provádí do technologickým postupem stanovených obalů požadovaného tvaru a velikosti. Typicky jsou užívána přírodní nebo klihovková střeva, polyamidová střeva nebo u luxusních výrobků střeva textilní. Výrobky narážené do plastových střev nelze udit.
Uzení výrobku má jako primární cíl konzervaci výrobku, sekundárním cílem je dosažení požadovaného vzhledu a chuti uzeniny. K uzení se užívá horký (velká většina běžných uzenin), teplý (kusové výrobky s vysokým obsahem tuku) nebo studený (luxusní výrobky) kouř. Při uzení horkým kouřem je výrobek předsušen v horkém vzduchu na požadovaný obsah vody, vystaven zauzovacímu prostředí a následně dovařen v horké páře.
Sušení se aplikuje u luxusních výrobků s cílem snížení aktivity mikroorganismů a zlepšení chuťových vlastností. Sušené výrobky jsou vysoce trvanlivé a na trhu ceněné. Tepelně opracované výrobky se suší několik týdnů, naopak doba sušení syrových výrobků (některé šunky, např. jamón) se mohou sušit i několik let, čemuž následně odpovídá i jejich cena.
Střívka
[editovat | editovat zdroj]Jako obal uzenin se používají střívka. Ty se dělí:
- přírodní – ze střev živočichů
- umělá – z různých materiálů (vaření max. 75 °C)[2]
Před konzumací se doporučuje odstranit každá střívka.[3] Ale fenoly (což mohou být endokrinní disruptory) ze střívka (například eugenol) pronikají do uzeniny.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/384592-rakovinou-streva-kazdorocne-onemocni-8000-cechu-uzeniny-vzniku-prispivaji.html Archivováno 7. 1. 2017 na Wayback Machine. – Rakovinou střeva každoročně onemocní 8000 Čechů, uzeniny vzniku přispívají
- ↑ BURIAN, Rudolf. Substituce celulózových a nejedlých kolagenových střev plastovými střevy v masném průmyslu v ČR [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Effect of fat content, casing type and smoking procedures on PAHs contents of Portuguese traditional dry fermented sausages. core.ac.uk [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) and phenolic substances in smoked Frankfurter-type sausages depending on type of casing and fat content. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŘEHÁK, Rudolf.Výroba jemného uzenářského zboží: Praktická příruční kniha pro uzenáře. Praha: Nákl. vl., 1910. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu uzenina na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo uzenina ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Uzenářství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Web Viviente
- Web Chemie v jídle
