Mandát (politika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 24. 6. 2024, 19:18

Mandát (z lat. manu dare, pověřit, přikázat) v demokraciích znamená oprávnění a pravomoc poslance nebo jiného voleného funkcionáře, kterou mu svěřili voliči. Mandát je obvykle časově omezený.

Mandát poslance a senátora v ČR

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Slib poslance i senátora podle článku 23 odst. 3 Ústavy České republiky

Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

Článek 26 Ústavy České republiky

Mandát poslance i senátora vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory.

V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky volný, to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým svědomím. V systémech s poměrným zastoupením, kde si voliči vybírají mezi kandidátkami politických stran, se ovšem tyto strany snaží udržovat jistou disciplínu a zavazovat své poslance (senátory), aby zastávali většinové nebo programové stanovisko své strany. V předválečné Československé republice až do roku 1938 se k tomu zvolení poslanci zavazovali tak zvaným reversem a Volební soud tuto praxi schválil.^[1]^[2] Proto se někdy v takovém případě mluví o vázaném (imperativním) mandátu. Podle Ústavy České republiky je mandát volný, protože poslanci a senátoři jsou vázáni pouze svým svědomím. Přesto se každá politická strana snaží udržovat disciplínu a neposlušným hrozí například tím, že je příště na svoji kandidátní listinu nepostaví. Pokud je politický život dostatečně profesionalizován, je to poměrně účinná hrozba a poslance (senátora) fakticky váže.

Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen prezidentem či jmenován soudcem nebo pokud zemře. Mandátu se lze také výslovně vzdát, a to osobním prohlášením na schůzi příslušné parlamentní komory nebo prohlášením sepsaným ve formě notářského zápisu, který bude doručen předsedovi parlamentní komory.

Ostatní

I u jiných volených funkcionářů se hovoří o mandátu jako o dočasném pověření k určité činnosti, například starosty, předsedy, rektora a podobně.^[zdroj⁠?!] Lze jím rozumět také rozsah tohoto pověření, takže se může diskutovat o tom, zda příslušný funkcionář „k něčemu má (nebo nemá) mandát“.

Reference

↑ Pavel Molek: Poslanecké reversy vrací úder?!, Jiné právo, 2. ledna 2007
↑ Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem, Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mandát na Wikimedia Commons

[1] Pavel Molek: Poslanecké reversy vrací úder?!, Jiné právo, 2. ledna 2007

[2] Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem, Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923

[1]

[2]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Mandát poslance a senátora v ČR ==
-{{citát|Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.|Slib poslance i senátora podle článku 23 odst. 3 Ústavy České republiky}}
+{{Citát v rámečku|Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.|Slib poslance i senátora podle článku 23 odst. 3 Ústavy České republiky}}
-{{citát|Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.|Článek 26 Ústavy České republiky}}
+{{Citát v rámečku|Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.|Článek 26 Ústavy České republiky}}
 Mandát [[poslanec|poslance]] i [[senát]]ora vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory.
-V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky '''volný''', to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým [[svědomí]]m. V systémech s poměrným zastoupením, kde si voliči vybírají mezi [[kandidátní listina|kandidátkami]] politických stran, se ovšem tyto strany snaží udržovat jistou disciplinu a zavazovat své poslance (senátory), aby zastávali většinové nebo programové stanovisko své strany. V předválečné [[Československo|Československé republice]] až do roku 1938 se k tomu zvolení poslanci zavazovali tak zvaným reversem a Volební soud tuto praxi schválil.<ref>Pavel Molek: [http://jinepravo.blogspot.com/2007/01/poslaneck-reversy-vrac-der.html Poslanecké reversy vrací úder?!], Jiné právo, 2. ledna 2007</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/T4218_00.htm Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem], Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923</ref> Proto se někdy v takovém případě mluví o '''vázaném''' (''imperativním'') mandátu. Podle [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] je mandát volný, protože poslanci a senátoři jsou vázáni pouze svým svědomím. Přesto se každá politická strana snaží udržovat disciplínu a neposlušným hrozí například tím, že je příště na svoji kandidátní listinu nepostaví. Pokud je politický život dostatečně profesionalizován, je to poměrně účinná hrozba a poslance (senátora) fakticky váže.
+V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky '''volný''', to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým [[svědomí]]m. V systémech s poměrným zastoupením, kde si voliči vybírají mezi [[kandidátní listina|kandidátkami]] politických stran, se ovšem tyto strany snaží udržovat jistou disciplínu a zavazovat své poslance (senátory), aby zastávali většinové nebo programové stanovisko své strany. V předválečné [[Československo|Československé republice]] až do roku 1938 se k tomu zvolení poslanci zavazovali tak zvaným reversem a [[Volební soud]] tuto praxi schválil.<ref>[[Pavel Molek]]: [http://jinepravo.blogspot.com/2007/01/poslaneck-reversy-vrac-der.html Poslanecké reversy vrací úder?!], Jiné právo, 2. ledna 2007</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/T4218_00.htm Naléhavá interpelace poslance dra Charváta a soudr. vládě o porušení ústavy volebním soudem], Poslanecká sněmovna NS ČSR, 27. června 1923</ref> Proto se někdy v takovém případě mluví o '''vázaném''' (''imperativním'') mandátu. Podle [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] je mandát volný, protože poslanci a senátoři jsou vázáni pouze svým svědomím. Přesto se každá politická strana snaží udržovat disciplínu a neposlušným hrozí například tím, že je příště na svoji kandidátní listinu nepostaví. Pokud je politický život dostatečně profesionalizován, je to poměrně účinná hrozba a poslance (senátora) fakticky váže.
-Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po svém zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbyde státní občanství nebo pokud bude zvolen [[prezident]]em či jmenován [[soudce]]m. Mandátu se lze také výslovně vzdát, a to buď osobním prohlášením na schůzi příslušné parlamentní komory nebo prohlášením sepsaným ve formě [[notář]]ského zápisu, který bude doručen předsedovi parlamentní komory.
+Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen [[prezident]]em či jmenován [[soudce]]m nebo pokud zemře. Mandátu se lze také výslovně vzdát, a to osobním prohlášením na schůzi příslušné parlamentní komory nebo prohlášením sepsaným ve formě [[notář]]ského zápisu, který bude doručen předsedovi parlamentní komory.
 == Ostatní ==
 I u jiných volených funkcionářů se hovoří o mandátu jako o dočasném pověření k určité činnosti, například [[starosta|starosty]], předsedy, [[rektor]]a a podobně.{{Fakt/dne|20120331152215}} Lze jím rozumět také rozsah tohoto pověření, takže se může diskutovat o tom, zda příslušný funkcionář „k něčemu má (nebo nemá) mandát“.
+== Reference ==
+<references/>
 == Související články ==
@@ Řádek 20: / Řádek 23: @@
 * [[Volební systém]]
-== Reference ==
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
-<references/>
+{{Autoritní data}}
+{{Portály|Politika}}
 [[Kategorie:Politologické pojmy]]