Přeskočit na obsah

Paul a Virginie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
typo
m překlep
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - kniha
{{Infobox - kniha
| název = Paul a Virginie
| název = Paul a Virginie
Řádek 13: Řádek 12:
| edice =
| edice =
| námět =
| námět =
| žánr = milostným a výchovný [[román]]
| žánr = milostný a výchovný [[román]]
| vydavatel =
| vydavatel =
| vydáno = [[1788]]
| vydáno = [[1788]]
Řádek 24: Řádek 23:
| následující dílo =
| následující dílo =
}}
}}
'''Paul et Virginie''' ([[1788]], ''Paul a Virginie'' nebo také ''Pavel a Virginie'') je milostný a výchovný [[román]] [[Francie|francouzského]] [[Preromantismus|preromantického]] [[spisovatel]]e [[Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre|Jacquese-Henriho Bernardina de Saint-Pierre]], zobrazující na pozadí exotické přírody dva mladé lidi, kteří se do sebe nevinně zamilují, ale jejich láska nakonec skončí tragicky. Román je považován za inspirační zdroj pro [[François René de Chateaubriand|Chateaubriandovu]] novelu ''[[Atala (novela)|Atala]]''.<ref name="REF1">{{Citace monografie|příjmení=Fryčer |jméno=Jaroslav |spoluautoři= a&nbsp;kol.|odkaz na autora=Jaroslav Fryčer|titul=Slovník francouzsky píšících spisovatelů|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=2002|vydání=1|počet stran=760|kapitola=|strany=372–373|isbn=80-7277-130-2||id=}}</ref>
'''Paul et Virginie''' ([[1788]], ''Paul a Virginie'' nebo také ''Pavel a Virginie'') je milostný a výchovný [[román]] [[Francie|francouzského]] [[Preromantismus|preromantického]] [[spisovatel]]e [[Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre|Jacquese-Henriho Bernardina de Saint-Pierre]], zobrazující na pozadí exotické přírody afrického ostrova dva mladé lidi, kteří se do sebe nevinně zamilují, ale jejich láska nakonec skončí tragicky.<ref name="REF1">{{Citace monografie|příjmení=Fryčer |jméno=Jaroslav |spoluautoři= a&nbsp;kol.|odkaz na autora=Jaroslav Fryčer|titul=Slovník francouzsky píšících spisovatelů|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=2002|vydání=1|počet stran=760|kapitola=|strany=134|isbn=80-7277-130-2|poznámka=[dále jen Fryčer]|id=}}</ref> Román je považován za inspirační zdroj pro [[François René de Chateaubriand|Chateaubriandovu]] novelu ''[[Atala (novela)|Atala]]''.<ref>Fryčer, S. 372-373.</ref>

== Vznik a charakteristika románu ==
== Vznik a charakteristika románu ==
Román poprvé vyšel jako součást čtvrtého dílu autorova díla ''Etudes de la nature'' ([[1784]]-[[1788]], ''Studie o přírodě''), ve kterém Bernardin de Saint-Pierre chápe přírodu jako harmonický celek a racionalisticky objektivní popisy střídá osobním přístupem a lyrickými vyznáními. Autor v románu, samostatně vydaném v roce 1789, líčí [[Idyla|idilycký]] život malého společenství v exotickém prostředí ostrova Île de France (dnešní [[Mauricius]]) podle principu [[Vznešený divoch|šťastného, resp. vznešeného divocha]] jím obdivovaného [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacqeuse Rousseaua]] a rozvíjí v něm jeho myšlenku, že dobrota je člověku dána přirozeně, a proto je nutné jej chránit před škodlivými společenskými vlivy, protože příroda už sama vychová mladého člověka pro život. Členové popisovaného společenství žijí v sociální rovnosti a ve vzájemné harmonii bez násilí a neklidu, společně pracují. aby si zajistili prostředky k obživě, a vytvářejí z okolní krajiny úrodnou zahradu i přírodní park. Tato moralistně [[Utopie|utopická]] společnost je později narušena konvencemi a stinnými stránkami civilizace (stavovské rozdělení, otrokářství, dogmatický výklad víry, touha po majetku), které jí zničí.<ref name="REF2">{{Citace monografie|příjmení=Kopal|jméno=Josef|spoluautoři=|odkaz na autora=Josef Kopal|titul=Dějiny francouzské literaturty|vydavatel=Melantrich|místo=Praha|rok=1949|vydání=1|počet stran=472|kapitola=|strany=282–283|isbn=||id=cnb000676850}}</ref>
Román poprvé vyšel jako součást čtvrtého dílu autorova díla ''Etudes de la nature'' ([[1784]]-[[1788]], ''Studie o přírodě''), ve kterém Bernardin de Saint-Pierre chápe přírodu jako harmonický celek a racionalisticky objektivní popisy střídá osobním přístupem a lyrickými vyznáními.<ref name="REF1"/> Autor v románu, samostatně vydaném v roce 1789, líčí [[Idyla|idilycký]] život malého společenství v exotickém prostředí ostrova Île de France (dnešní [[Mauricius]]) podle principu [[Vznešený divoch|šťastného, resp. vznešeného divocha]] jím obdivovaného [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana-Jacqeuse Rousseaua]] a rozvíjí v něm jeho myšlenku, že dobrota je člověku dána přirozeně, a proto je nutné jej chránit před škodlivými společenskými vlivy, protože příroda už sama vychová mladého člověka pro život.<ref>[[Josef Hrabák|HRABÁK, Josef]]. ''Čtení o románu''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 327 s. S. 148.</ref> Členové popisovaného společenství žijí v sociální rovnosti a ve vzájemné harmonii, bez násilí a neklidu, společně pracují aby si zajistili prostředky k obživě, a vytvářejí z okolní krajiny úrodnou zahradu i přírodní park.<ref>HRBATA, Zdeněk a PROCHÁZKA, Martin. ''Romantismus a romantismy: pojmy, proudy, kontexty''. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 417 s. S. 57</ref> Tato moralistně [[Utopie|utopická]] společnost je později narušena konvencemi a stinnými stránkami civilizace (stavovské rozdělení, otrokářství, dogmatický výklad víry, touha po majetku), které ji zničí.<ref name="REF2">{{Citace monografie
| příjmení = Kopal
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Kopal
| příjmení2 =
| jméno2 =
| spoluautoři =
| titul = Dějiny francouzské literatury
| vydání = 1
| vydavatel = Melantrich
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 472
| kapitola =
| strany = 282–283
| isbn =
| id = cnb000676850
| rok = 1949
}}</ref><ref name="REF3">{{Citace monografie
| příjmení = Šimek
| jméno = Otokar
| odkaz na autora = Otokar Šimek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| spoluautoři =
| titul = Dějiny francouzské literatury v obrysech IV.
| vydání = 1
| vydavatel = SNKLHU
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 636
| kapitola =
| strany = 256–257
| isbn =
| id = cnb000690792
| rok = 1962
}}</ref>


== Obsah románu ==
== Obsah románu ==
[[Soubor:Henri Pierre Léon Pharamond Blanchard - Paul et Virginie, 1844.jpg|náhled|[[Pharamond Blanchard]]: ''Paul et Virginie'' (1844)]]
{{spoiler}}
Příběh se odehrává poblíž [[Port Louis (Mauricius)|Port-Loius]], hlavního města tehdejší francouzské kolonie Île de France, které Bernardin de Saint-Pierre osobně poznal během svého tříletého pobytu, takže prostředí děje je autentické.<ref name="REF2"/> Začíná rámcovým vyprávěním jednoho mladého muže, který není v románu nijak blíže specifikován. Tento muž rád chodí na místo, odkud může pozorovat ruiny dvou malých opuštěných chýší. Jednoho dne zde potká starého muže s bílými vlasy a ušlechtilým výrazem a zeptá se ho, zda něco o chýších neví. Stařec, který osobně znal jejich obyvatele, mu pak s bolestnou vzpomínkou na zašlý čas a ztracené přátele vylíčí příběh Paula a Virginie.
Příběh se odehrává poblíž [[Port Louis (Mauricius)|Port-Loius]], hlavního města tehdejší francouzské kolonie Île de France, které Bernardin de Saint-Pierre osobně poznal během svého tříletého pobytu, takže prostředí děje je autentické.<ref name="REF2"/> Začíná rámcovým vyprávěním jednoho mladého muže, který není v románu nijak blíže specifikován. Tento muž rád chodí na místo, odkud může pozorovat ruiny dvou malých opuštěných chýší. Jednoho dne zde potká starého muže s bílými vlasy a ušlechtilým výrazem a zeptá se ho, zda něco o chýších neví. Stařec, který osobně znal jejich obyvatele, mu pak s bolestnou vzpomínkou na zašlý čas a ztracené přátele vylíčí příběh Paula a Virginie.<ref name="SPLI"/>
[[Soubor:Paul virginie 1806 2 enfance lafitte.jpg|náhled|vlevo|Ilustrace z vydání románu z roku 1806]]
[[Soubor:Paul virginie 1806 6 naufrage prudhon.jpg|náhled|Ztroskotání lodi ''Saint-Géran'', ilustrace z vydání románu z roku 1806]]
[[Soubor:Antônio Parreiras - Morte de Virgínia.JPG|náhled|[[Antônio Parreiras]]: ''Morte de Virgínia'' (1905)]]
⚫
Paul a Virginie jsou dětmi starostlivých matek, vyloučených z oficiální francouzské společnosti. Paní de la Tour, matka Virginie, pocházela z [[Normandie]], z bohaté šlechtické rodiny, provdala se však za neurozeného muže a tak se jí vlastní rodina zřekla. Navíc jí manžel brzy zemřel při obchodní cestě na blízký [[Madagaskar]] a paní de la Tour se v těhotenství usídlila na Île de France. Matka Paula Markéta (Marguerite) byla prostého venkovského původu. Zamilovala se do šlechtice, který ji v těhotenství opustil. Tento hřích odešla skrýt do míst vzdálených od jejího rodiště.<ref name="SPLI"/>


⚫
Paul a Virginie spolu vyrůstají od narození na izolovaném tropickém ostrově, kde na ně nemá současná francouzská společnost žádný vliv. Díky harmonickému působení přírody a idylickým rodinným vztahům se z nich stali ctnostní mladí lidé, kteří k sobě v době dospívání pocítí nevinnou lásku. Jejich matky, které se mezitím spřátelily, plánují jejich sňatek.<ref name="SPLI">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Šplíchal|jméno=Josef|odkaz na autora=|titul=Zapomenutý román Pavel a Virginie a jeho česká recepce. ''2019. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Vedoucí práce Mocná, Dagmar''|url=https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/108920|datum přístupu=|vydavatel=|jazyk=}}</ref>
⚫
Paul a Virginie jsou dětmi starostlivých matek vyloučených z oficiální francouzské společnosti. Paní de la Tour, matka Virginie, pocházela z [[Normandie]], z bohaté šlechtické rodiny, provdala se však za neurozeného muže a tak se jí vlastní rodina zřekla. Navíc jí manžel brzy zemřel při obchodní cestě na blízký [[Madagaskar]] a paní de la Tour se v těhotenství usídlila na Île de France. Matka Paula Markéta (Marguerite) byla prostého venkovského původu. Zamilovala se do šlechtice, který ji v těhotenství opustil. Tento hřích odešla skrýt do míst vzdálených od jejího rodiště.


⚫
Utopický charakter života na ostrově je však také narušován, a to [[Otroctví|otrokářstvím]]. Obě rodiny sice také vlastní otroky, ale ti jsou považování za členy rodiny. K odsouzení otrokářství dochází v okamžiku, kdy k chýším dorazí zbičovaná a hlady padající otrokyně. Virginie jí okamžitě poskytne jídlo a s Paulem navštíví jejího majitele, aby jí odpustil.<ref name="SPLI"/>
⚫
Paul a Virginie spolu vyrůstají od narození na izolovaném tropickém ostrově, kde na ně nemá současná francouzská společnost žádný vliv. Díky harmonickému působení přírody a idylickým rodinným vztahům se z nich stali ctnostní mladí lidé, kteří k sobě v době dospívání pocítí nevinnou lásku. Jejich matky, které se mezitím spřátelily, plánují jejich sňatek.


⚫
Idyla končí v okamžiku, kdy paní de la Tour přijde dopis od její tety, která zve Virginii do Francie a slibuje jí poskytnout řádné vzdělání, šlechtický titul a odkázání veškerého majetku. Virginie odjet nechce, ale matka ji společně s místním duchovním a guvernérem ostrova přesvědčí, že jde o boží plán, který je nutno uposlechnout. Během její nepřítomnosti, se Paul trápí starostí o ni a o její city vůči němu. Naučí se číst a psát, aby si mohl s Virginií dopisovat. Ta není ve Francii šťastná a po více než dvou letech se vrací na lodi ''Saint-Géran'' domů. Nicméně přírodní síly v podobě bouře jí již návrat do ztraceného ráje nedovolí, a Virginie při převržení lodi umírá před Paulovýma očima (ztroskotání lodi ''Saint-Géran'' je skutečnou událostí, která se odehrála roku [[1744]]).<ref name="REF2"/><ref name="SPLI"/>
⚫
Utopický charakter života na ostrově je však také narušován, a to [[Otrokářství|otrokářstvím]]. Obě rodiny sice také vlastní otroky, ale ti jsou považování za členy rodiny. K odsouzení otrokářství dochází v okamžiku, kdy k chýším dorazí zbičovaná a hlady padající otrokyně. Virginie jí okamžitě poskytne jídlo a s Paulem navštíví jejího majitele, aby jí odpustil.


⚫
Starý vypravěč pak svému mladému posluchači ještě sdělí, že Paul, naprosto zdrcený ztrátou své milované, po dvou měsících zemřel. Pak zemřela i jeho matka Markéta, brzy následována paní de la Tour. Román končí pláčem starého vypravěče příběhu i jeho mladého posluchače.
⚫
Idyla končí v okamžiku, kdy paní de la Tour přijde dopis od její tety, která zve Virginii do Francie a slibuje jí poskytnout řádné vzdělání, šlechtický titul a odkázání veškerého majetku. Virginie odjet nechce, ale matka jí společně s místním duchovním a guvernérem ostrova přesvědčí, že jde o boží plán, který je nutno uposlechnout. Během její nepřítomnosti, se Paul trápí starostí o ní a o její city vůči němu. Naučí se číst a psát, aby si mohl s Virginií dopisovat. Ta není ve Francii šťastná a po více než dvou letech se vrací na lodi ''Saint-Géran'' domů. Nicméně přírodní síly v podobě bouře jí již návrat do ztraceného ráje nedovolí, a Virginie při převržení lodi umírá před Paulovýma očima (ztroskotání lodi ''Saint-Géran'' je skutečnou událostí, která se odehrála rolu [[1744]]).<ref name="REF2"/>

⚫
Starý vypravěč pak svému mladému posluchači ještě sdělí, že Paul, naprosto zdrcený ztrátou své milované, po dvou měsících zemřel. Pak zemřela i jeho matka Markéta brzy následována paní de la Tour. Román končí pláčem starého vypravšče příběhu a jeho mladého posluchače.
{{endspoiler}}


== Adaptace ==
== Adaptace ==

=== Hudba ===
=== Hudba ===
* [[Rodolphe Kreutzer]]: ''Paul a Virginie'' ([[1791]], ''Paul et Virginie''), [[opera]], resp. hra s drobnými ariemi (arietami), text M. Favières.
* [[Rodolphe Kreutzer]]: ''Paul a Virginie'' ([[1791]], ''Paul et Virginie''), [[opera]], resp. hra s drobnými ariemi (arietami), text [[Edmond de Favières]].<ref>[https://data.bnf.fr/fr/13995745/rodolphe_kreutzer_paul_et_virginie___opera-comique/ Rodolphe Kreutzer: Paul et Virginie - Bnf Data]</ref>
* [[Jean-François Le Sueur]]: ''Paul a Virinie aneb Triumf ctnosti'' ([[1794]], ''Paul et Virginie ou le Triomphe de la vertu''), opera, [[libreto]] [[Alphonse du Congé Dubreuil]].
* [[Jean-François Le Sueur]]: ''Paul a Virginie aneb Triumf ctnosti'' ([[1794]], ''Paul et Virginie ou le Triomphe de la vertu''), opera, [[libreto]] [[Alphonse du Congé Dubreuil]].<ref>[https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b9067483s.image Jean-François Le Sueur: Paul et Virginie ou le Triomphe de la vertu - BnF]</ref>
* [[Louis-Antoine Jullien]]: ''Paul a Virginie'' (asi [[1855]]. ''Paul et Virginie''), [[valčík]].
* [[Louis-Antoine Jullien]]: ''Paul a Virginie'' (asi [[1855]]. ''Paul et Virginie''), [[valčík]].<ref>[https://levysheetmusic.mse.jhu.edu/collection/034/052 Valse Paul et Virginie - Johns Hopkins University]</ref>
* [[Victor Massé]]: ''[[Paul a Virginie (Massé)|Paul a Virginie]]'' ([[1876]], ''Paul et Virginie''), opera, libreto [[Jules Barbier]] a [[Michel Carré]].
* [[Victor Massé]]: ''[[Paul a Virginie (Massé)|Paul a Virginie]]'' ([[1876]], ''Paul et Virginie''), opera, libreto [[Jules Barbier]] a [[Michel Carré]].<ref>[https://data.bnf.fr/fr/15110961/victor_masse_paul_et_virginie/ Victor Massé: Paul et Virginie - Bnf Data]</ref>
* [[Jean-Jacques Debout]]: ''Paul a Virginie'' ([[1992]], ''Paul et Virginie''), [[muzikál]].
* [[Jean-Jacques Debout]]: ''Paul a Virginie'' ([[1992]], ''Paul et Virginie''), [[muzikál]].<ref>[https://www.discogs.com/Jean-Jacques-Debout-Paul-Et-Virginie/master/1513982 Jean-Jacques Debout: Paul Et Virginie - Discogs]</ref>

=== Film a televize ===
=== Film a televize ===
* ''Paul and Virginia'' ([[1910]]), [[Spojené státy americké|americký]] [[němý film]], [[režisér]] neznámý.
* ''Paul and Virginia'' ([[1910]]), [[Spojené státy americké|americký]] [[němý film]], [[režisér]] neznámý.
Řádek 56: Řádek 95:
* ''Paul et Virgínie'' (1924), [[Francie|francouzský]] němý film, režie [[Robert Péguy]].
* ''Paul et Virgínie'' (1924), [[Francie|francouzský]] němý film, režie [[Robert Péguy]].
* ''Pablo y Virginia'' ([[1970]]), epizoda z [[Argentina|argentinského]] [[televizní seriál|televizního seriálu]] ''Alta comedia'', režie [[Carlos Berterreix]].
* ''Pablo y Virginia'' ([[1970]]), epizoda z [[Argentina|argentinského]] [[televizní seriál|televizního seriálu]] ''Alta comedia'', režie [[Carlos Berterreix]].
* ''Paul et Virgínie'' ([[1974]]), francouzský [[televizní seriál]], režie [[Pierre Gaspard-Huit]].
* ''Paul et Virgínie'' ([[1974]]), francouzský [[televizní seriál]], režie [[Pierre Gaspard-Huit]].
* ''Pablo y Virginia'' ([[1975]]), [[Venezuela|venezuelský]] [[televizní film]], režie [[José Antonio Ferrara]].
* ''Pablo y Virginia'' ([[1975]]), [[Venezuela|venezuelský]] [[televizní film]], režie [[José Antonio Ferrara]].<ref>[https://www.imdb.com/name/nm0076477/ Henri Bernardin de Saint-Pierre - IMDB]</ref>

== Česká vydání ==
== Česká vydání ==
* ''Pavel a Virginia'', [[Praha]]: [[Václav Špinka]] [[1836]], přeložil [[Prokop Ondrák]].
* ''Pavel a Virginia'', [[Praha]]: [[Václav Špinka]] [[1836]], přeložil [[Prokop Ondrák]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Bedřich Rohlíček]] [[1855]], přeložil Prokop Ondrák.
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Bedřich Rohlíček]] [[1855]], přeložil Prokop Ondrák.
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Jaroslav Pospíšil (nakladatel)|Jaroslav Pospíšil]] [[1884]], přeložil [[Josef Antonín Voráček]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Jaroslav Pospíšil (nakladatel)|Jaroslav Pospíšil]] [[1884]], přeložil [[Josef Antonín Voráček]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josef R. Vilímek]] [[1906]], přeložila [[Eliška Řehákova]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josef R. Vilímek]] [[1906]], přeložila [[Eliška Řehákova]].
* ''Paul a Virginie'', Praha: [[Ludvík Bradáč]] [[1925]], přeložil [[Josef Maria Augusta]].
* ''Paul a Virginie'', Praha: [[Ludvík Bradáč]] [[1925]], přeložil [[Josef Maria Augusta]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Jan Otto]] [[1931]], přeložil [[Otakar Šetka]].
* ''Pavel a Virginie'', Praha: [[Jan Otto]] [[1931]], přeložil [[Otakar Šetka]].
* ''Pavel a Virginie; Indická chatrč; Suratská kavárna'', Praha: [[Vladimír Orel]] [[1931]], přeložila [[Božena Polívková]].
* ''Pavel a Virginie; Indická chatrč; Suratská kavárna'', Praha: [[Vladimír Orel]] [[1931]], přeložila [[Božena Polívková]].

== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|aun20191044403}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=fr|dílo=Paul et Virginie}}
* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Literatura}}

[[Kategorie:Francouzské romány]]
[[Kategorie:Knihy z roku 1788]]
[[Kategorie:Preromantická literární díla]]

Aktuální verze z 28. 8. 2024, 18:32

Paul a Virginie
Vydání z roku 1806
Vydání z roku 1806
AutorJacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre
Původní názevPaul et Virginie
PřekladatelProkop Ondrák
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Žánrmilostný a výchovný román
Datum vydání1788
Česky vydáno1836
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul et Virginie (1788, Paul a Virginie nebo také Pavel a Virginie) je milostný a výchovný román francouzského preromantického spisovatele Jacquese-Henriho Bernardina de Saint-Pierre, zobrazující na pozadí exotické přírody afrického ostrova dva mladé lidi, kteří se do sebe nevinně zamilují, ale jejich láska nakonec skončí tragicky.[1] Román je považován za inspirační zdroj pro Chateaubriandovu novelu Atala.[2]

Vznik a charakteristika románu

[editovat | editovat zdroj]

Román poprvé vyšel jako součást čtvrtého dílu autorova díla Etudes de la nature (1784-1788, Studie o přírodě), ve kterém Bernardin de Saint-Pierre chápe přírodu jako harmonický celek a racionalisticky objektivní popisy střídá osobním přístupem a lyrickými vyznáními.[1] Autor v románu, samostatně vydaném v roce 1789, líčí idilycký život malého společenství v exotickém prostředí ostrova Île de France (dnešní Mauricius) podle principu šťastného, resp. vznešeného divocha jím obdivovaného Jeana-Jacqeuse Rousseaua a rozvíjí v něm jeho myšlenku, že dobrota je člověku dána přirozeně, a proto je nutné jej chránit před škodlivými společenskými vlivy, protože příroda už sama vychová mladého člověka pro život.[3] Členové popisovaného společenství žijí v sociální rovnosti a ve vzájemné harmonii, bez násilí a neklidu, společně pracují aby si zajistili prostředky k obživě, a vytvářejí z okolní krajiny úrodnou zahradu i přírodní park.[4] Tato moralistně utopická společnost je později narušena konvencemi a stinnými stránkami civilizace (stavovské rozdělení, otrokářství, dogmatický výklad víry, touha po majetku), které ji zničí.[5][6]

Obsah románu

[editovat | editovat zdroj]
Pharamond Blanchard: Paul et Virginie (1844)

Příběh se odehrává poblíž Port-Loius, hlavního města tehdejší francouzské kolonie Île de France, které Bernardin de Saint-Pierre osobně poznal během svého tříletého pobytu, takže prostředí děje je autentické.[5] Začíná rámcovým vyprávěním jednoho mladého muže, který není v románu nijak blíže specifikován. Tento muž rád chodí na místo, odkud může pozorovat ruiny dvou malých opuštěných chýší. Jednoho dne zde potká starého muže s bílými vlasy a ušlechtilým výrazem a zeptá se ho, zda něco o chýších neví. Stařec, který osobně znal jejich obyvatele, mu pak s bolestnou vzpomínkou na zašlý čas a ztracené přátele vylíčí příběh Paula a Virginie.[7]

Ilustrace z vydání románu z roku 1806
Ztroskotání lodi Saint-Géran, ilustrace z vydání románu z roku 1806
Antônio Parreiras: Morte de Virgínia (1905)

Paul a Virginie jsou dětmi starostlivých matek, vyloučených z oficiální francouzské společnosti. Paní de la Tour, matka Virginie, pocházela z Normandie, z bohaté šlechtické rodiny, provdala se však za neurozeného muže a tak se jí vlastní rodina zřekla. Navíc jí manžel brzy zemřel při obchodní cestě na blízký Madagaskar a paní de la Tour se v těhotenství usídlila na Île de France. Matka Paula Markéta (Marguerite) byla prostého venkovského původu. Zamilovala se do šlechtice, který ji v těhotenství opustil. Tento hřích odešla skrýt do míst vzdálených od jejího rodiště.[7]

Paul a Virginie spolu vyrůstají od narození na izolovaném tropickém ostrově, kde na ně nemá současná francouzská společnost žádný vliv. Díky harmonickému působení přírody a idylickým rodinným vztahům se z nich stali ctnostní mladí lidé, kteří k sobě v době dospívání pocítí nevinnou lásku. Jejich matky, které se mezitím spřátelily, plánují jejich sňatek.[7]

Utopický charakter života na ostrově je však také narušován, a to otrokářstvím. Obě rodiny sice také vlastní otroky, ale ti jsou považování za členy rodiny. K odsouzení otrokářství dochází v okamžiku, kdy k chýším dorazí zbičovaná a hlady padající otrokyně. Virginie jí okamžitě poskytne jídlo a s Paulem navštíví jejího majitele, aby jí odpustil.[7]

Idyla končí v okamžiku, kdy paní de la Tour přijde dopis od její tety, která zve Virginii do Francie a slibuje jí poskytnout řádné vzdělání, šlechtický titul a odkázání veškerého majetku. Virginie odjet nechce, ale matka ji společně s místním duchovním a guvernérem ostrova přesvědčí, že jde o boží plán, který je nutno uposlechnout. Během její nepřítomnosti, se Paul trápí starostí o ni a o její city vůči němu. Naučí se číst a psát, aby si mohl s Virginií dopisovat. Ta není ve Francii šťastná a po více než dvou letech se vrací na lodi Saint-Géran domů. Nicméně přírodní síly v podobě bouře jí již návrat do ztraceného ráje nedovolí, a Virginie při převržení lodi umírá před Paulovýma očima (ztroskotání lodi Saint-Géran je skutečnou událostí, která se odehrála roku 1744).[5][7]

Starý vypravěč pak svému mladému posluchači ještě sdělí, že Paul, naprosto zdrcený ztrátou své milované, po dvou měsících zemřel. Pak zemřela i jeho matka Markéta, brzy následována paní de la Tour. Román končí pláčem starého vypravěče příběhu i jeho mladého posluchače.

Adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Film a televize

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b FRYČER, Jaroslav, a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 760 s. ISBN 80-7277-130-2. S. 134. [dále jen Fryčer]. 
  2. ↑ Fryčer, S. 372-373.
  3. ↑ HRABÁK, Josef. Čtení o románu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 327 s. S. 148.
  4. ↑ HRBATA, Zdeněk a PROCHÁZKA, Martin. Romantismus a romantismy: pojmy, proudy, kontexty. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 417 s. S. 57
  5. ↑ a b c KOPAL, Josef. Dějiny francouzské literatury. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1949. 472 s. cnb000676850. S. 282–283. 
  6. ↑ ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech IV.. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1962. 636 s. cnb000690792. S. 256–257. 
  7. ↑ a b c d e ŠPLÍCHAL, Josef. Zapomenutý román Pavel a Virginie a jeho česká recepce. 2019. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Vedoucí práce Mocná, Dagmar [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rodolphe Kreutzer: Paul et Virginie - Bnf Data
  9. ↑ Jean-François Le Sueur: Paul et Virginie ou le Triomphe de la vertu - BnF
  10. ↑ Valse Paul et Virginie - Johns Hopkins University
  11. ↑ Victor Massé: Paul et Virginie - Bnf Data
  12. ↑ Jean-Jacques Debout: Paul Et Virginie - Discogs
  13. ↑ Henri Bernardin de Saint-Pierre - IMDB

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paul_a_Virginie&oldid=24198550“