Přeskočit na obsah

Žireč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
{{Infobox - české sídlo
| název = Žireč
| název = Žireč
| charakter = vesnice
| obrázek = Zámek - bývalá jezuitská rezidence Žireč.JPG
| PSČ = 544 04
| popisek = Bývalá jezuitská rezidence v Žirči
| obec = [[Dvůr Králové nad Labem]]
| charakter = vesnice
| okres = Trutnov
| počet obyvatel = 191
| země = [[Čechy]]
| obyvatelé aktuální k = 2001
| katastrální území = Žireč Městys a Žireč Ves
| počet domů = 150
| rozloha = 3
| domy aktuální k = 2009
| nadmořská výška = 278
| psč = 544 04
}}
| obec = [[Dvůr Králové nad Labem]]
'''Žireč''' ({{Vjazyce2|de|''Schurz''}}) je vesnice, část města [[Dvůr Králové nad Labem]] v [[Okres Trutnov|okrese Trutnov]]. Rozkládá se na pravém břehu řeky [[Labe]] asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Dvora Králové nad Labem. Prochází tudy [[Železniční trať Pardubice–Liberec|železniční trať Jaroměř–Liberec]].
| okres = Trutnov
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Žireč Městys a Žireč Ves
| výměra = 3
| zeměpisná šířka = 50.4125
| zeměpisná délka = 15.8519444
| nadmořská výška = 278
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Žireč| position=left |lat_deg=50 |lat_min=24 |lat_sec=45 |lon_deg=15 |lon_min=51 |lon_sec=7|float=center | caption=}}
| web =
| commonscat = Žireč
}}
'''Žireč''' (německy ''Schurz'') je vesnice, část města [[Dvůr Králové nad Labem]] v [[Okres Trutnov|okrese Trutnov]]. Rozkládá se na pravém břehu řeky [[Labe]] asi 3,5&nbsp;km na jihovýchod od Dvora Králové nad Labem. Prochází tudy [[Železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec|železniční trať Jaroměř–Liberec]]. V roce 2009 zde bylo evidováno 150 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/h/dvurk/zirec001.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V roce 2001 zde trvale žilo 191 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|strany=500, 501|lokace=záznam 17-6|datum vydání=2007-03-03|datum přístupu=2010-03-22|jazyk=}}</ref>


Žireč se skládá z katastrálních území '''Žireč Městys''' o rozloze 1,41&nbsp;km<sup>2</sup><ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634085|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> a '''Žireč Ves''' o rozloze 1,59&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr2">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634131|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
Žireč se skládá z katastrálních území '''Žireč Městys''' o rozloze 1,41&nbsp;km²<ref name="Katastr"/> a '''Žireč Ves''' o rozloze 1,59&nbsp;km².<ref name="Katastr2"/>


== Historický přehled ==
== Historie ==
[[Soubor:Schloss und Staedtchen Schurz ehemalige zu S. Anna in Wien gehörige Jesuitenresidenz, an der Elbe, Koeniggraetzer Kr., gemahlt von Joann Venuto 1820.jpg|náhled|vlevo|Zámek a městečko Žireč, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1820]]
První zmínka o Žirči pochází z roku 1348. Na místě dnešního zámku stála tehdy [[tvrz]], která údajně sloužila jako dvůr pražských biskupů. Původně se jednalo o dvě [[obec|obce]], jimiž byly ''Městys Žireč'' a ''Ves Žireč''. Zástavba obou původních obcí byla přitom srostlá již v [[19. století]]. Ke sloučení obou Žirčí v jednu obec došlo ke dni [[16. leden|16. ledna]] [[1949]].<ref>Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1949, číslo 28, vydáno v Praze dne [[3. únor]]a [[1949]]</ref> Na sloučení se spolu dohodly obě obce. Usnesení o sloučení schválil [[Místní národní výbor|MNV]] Vsi Žirče dne [[1. červen|1. června]] [[1948]], MNV Městyse Žirče dne [[3. červen|3. června]] 1948. Obě usnesení pak schválil dne [[21. prosinec|21. prosince]] [[1948]] ještě [[Zemský národní výbor]] v [[Praha|Praze]]. Jako [[část obce|osady]] pak byly oba Žirče sloučeny vyhláškou ministerstva vnitra 864/1949 ze dne [[5. srpen|5. srpna]] 1949.<ref>Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1949, částka 135, vydáno v Praze dne [[17. srpen|17. srpna]] [[1949]]</ref> Součástí města Dvůr Králové nad Labem se sloučená obec stala roku [[1964]].<ref name="mleziva">{{Citace monografie| příjmení = Štěpán Mleziva a Karel Kuča

První zmínka o Žirči pochází z roku 1348. Na místě dnešního zámku stála tehdy [[tvrz]], na které sídlili majitelé vsi.<ref name="simek"/> Tvrz byla koncem 16. století přestavěna v renesančním slohu Adam Zilvar z Pilníkova.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Hofmann
| jméno = Jaroslav
| titul = Do Žirče nejen za bicykly
| periodikum = Země světa
| datum vydání = 7.1.2021
| ročník = 20
| číslo = 1
| strany = 28–31
| url = https://zemesveta.cz/zirec-nejsou-jen-bicykly/
}}</ref> Roku 1636 se majitelem stal vídeňský [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] noviciát u sv. Anny, kterému Žireč patřila do roku [[1773]]. V roce [[1698]] vznikla vyčleněním části vesnice dvě sídla,<ref name="simek"/> jimiž byly ''Městys Žireč'', který získal právo konání trhů, a ''Ves Žireč''. Zástavba obou obcí byla od počátku srostlá. Ke sloučení obou Žirčí v jednu obec došlo ke dni 16.&nbsp;ledna 1949.<ref>Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1949, číslo 28, vydáno v Praze dne 3. února 1949</ref> Na sloučení se spolu dohodly obě obce. Usnesení o sloučení schválil [[Místní národní výbor|MNV]] Vsi Žirče dne 1.&nbsp;června 1948, MNV Městyse Žirče dne 3.&nbsp;června 1948. Obě usnesení pak schválil dne 21.&nbsp;prosince 1948 ještě [[Zemský národní výbor]] v Praze. Jako [[část obce|osady]] pak byly oba Žirče sloučeny vyhláškou ministerstva vnitra 864/1949 ze dne 5.&nbsp;srpna 1949.<ref>Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1949, částka 135, vydáno v Praze dne 17.&nbsp;srpna 1949</ref> Součástí města Dvůr Králové nad Labem se sloučená obec stala roku 1964.<ref name="mleziva"/>

== Pamětihodnosti ==

=== Zámek ===
[[Soubor:Žireč - zámek 2015.jpg|náhled|Areál zámku slouží v současné době jako lůžkové zařízení pro nemocné [[Roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózou]]]]

Historie [[Žireč (zámek)|zámku v Žirči]] sahá až do 14. století, kdy zde stála kamenná [[tvrz]]. Ta byla po roce 1581 rozšířena a renesančně přestavěna Adamem Zilvarem z Pilníkova. Později panství s celou tvrzí připadlo rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků]].<ref name=":0"/>

V roce 1622 koupila panství hraběnka Marie Magdalena Trčková. Když byl její syn [[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]], jeden z hlavních spojenců [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], v roce 1634 spolu s ním zavražděn v [[Cheb|Chebu]], bylo panství konfiskováno, oceněno a dáno jako fundační statek [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskému]] noviciátu u sv. Anny ve Vídni. Zámek pak byl postupně upravován. Postupně přibyly hospodářské budovy a zcela nová konventní budova. V roce 1703 byl vysvěcen nový barokní [[Kostel svaté Anny (Žireč)|kostel sv. Anny]].<ref name=":0"/>

Po zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] v roce 1773 zámek chátral a roku 1825 ho stejně jako celý městys Žireč zasáhl požár. O následnou rekonstrukci se postarali pánové Martin Wagner a později továrník Josef Ettrich. V roce 1939 koupila bývalou jezuitskou kolej [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|Kongregace sester Nejsvětější svátosti]]. S nástupem [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byly řádové sestry vyhnány a v roce 1961 nechal stát v prostorách zámku zřídit domov důchodců.<ref name=":0"/>

Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] byl objekt navrácen [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|Kongregaci sester Nejsvětější svátosti]], která ho v roce 2001 darovala Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec. V témže roce zde Oblastní charita založila [[Domov svatého Josefa]], který slouží jako jediné lůžkové zařízení pro pacienty vážně nemocné roztroušenou sklerózou. Zchátralý objekt prošel od té doby mnoha rekonstrukcemi, díky kterým se i přes nové využití podařilo zachovat původní barokní architekturu. Zámek je tak dnes domovem pro 88 pacientů a nabízí jim komplexní sociální i zdravotní služby.<ref name=":1"/>

=== Kostel svaté Anny ===
[[Soubor:Žireč - Zvonkohra v kostele sv. Anny.jpg|náhled|upright|Unikátní barokní zvonkohra v Žirči]]

[[Kostel svaté Anny (Žireč)|Kostel sv. Anny]] v Žirči byl vystavěn v letech 1668–1703. Díky této delší výstavbě u něj můžeme nalézt prvky raného, vrcholného i pozdního [[Barokní architektura v Česku|baroka]]. Po požáru v roce 1825 byl interiér obnoven v duchu [[Klasicismus|klasicismu]]. U kazatelny se i přes požár zachovaly rokokové prvky. Kostel přiléhá k zámku svým východním okrajem. S rezidencí ho spojuje prostor dřívějšího kostela, kde se zachovaly původní oltáře sv. Františka, sv. Rosálie a sv. Stanislava.<ref name=":0"/>

Světovým unikátem je barokní zvonový klavír Johanna Michaela Rödera, který se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkový klavír hrabě [[František Antonín Špork]]. Ten jej objednal u varhanáře Johana Michaela Roedera, německého stavitele varhan z [[Berlín]]a, který ve třicátých letech 18. století působil ve [[Slezsko|Slezsku]]. Z dobových pramenů se potvrdilo, že zvonkohru přivezl 21. dubna roku 1732 a sestavil ji přímo v zámeckém sále. V letech 2009 - 2010 byla zvonkohra zachráněna z neutěšeného stavu a kompletně zrestaurována.<ref name=":0"/> Každoročně je možné si zvuk zvonkového klavíru poslechnout při [[Svatoanenské slavnosti|Svatoanenských slavnostech]], které se konají v areálu Domova svatého Josefa vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku [[Svatá Anna|sv. Anny]] (26. 7).<ref name=":1"/>

== Další informace ==
Na území obce je také [[naučná stezka Půjdem spolu do Betléma]].

== Reference ==
<references>
<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Územně identifikační registr ČR
| titul = Územně identifikační registr ČR
| url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634085
| datum vydání = 1999-01-01
| datum přístupu = 2009-10-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170218063658/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634085
| datum archivace = 2017-02-18
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="Katastr2">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Územně identifikační registr ČR
| titul = Územně identifikační registr ČR
| url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634131
| datum vydání = 1999-01-01
| datum přístupu = 2009-10-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170218063548/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/634131
| datum archivace = 2017-02-18
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="simek">{{Citace monografie
| editoři = Tomáš Šimek
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| počet stran = 726
| svazek = VI. Východní Čechy
| strany = 574–575
}}</ref>
<ref name="mleziva">{{Citace monografie
| příjmení = Štěpán Mleziva a Karel Kuča
| jméno =
| jméno =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 38: Řádek 97:
| jazyk = čeština
| jazyk = čeština
}}</ref>
}}</ref>
<ref name=":0">[http://www.ochck.cz Oblastní charita Červený Kostelec]. Zámek Žireč. [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-09-16]. [http://www.zamekzirec.cz Dostupné online] {{Wayback|url=http://www.zamekzirec.cz/ |date=20170912200443 }}.</ref>

<ref name=":1">[http://www.ochck.cz/ Oblastní charita Červený Kostelec]. Domov svatého Josefa. [online]. 2015-01-01 [cit. 2015-09-16]. [http://www.domovsvatehojosefa.cz/ Dostupné online].</ref>
== Zámek v Žirči ==
</references>
Historie zámku v Žirči sahá až do 14. století, kdy zde stála kamenná [[tvrz]]. Ta byla po roce 1581 rozšířena a renesančně přestavěna Adamem Zilvarem z Pilníkova. Později panství s celou tvrzí připadlo rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků]].<ref name=":0">[http://www.ochck.cz Oblastní charita Červený Kostelec]. Zámek Žireč. [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-09-16]. [http://www.zamekzirec.cz Dostupné online] {{Wayback|url=http://www.zamekzirec.cz/ |date=20170912200443 }}.</ref>

Klíčovým momentem v historii zámku je rok 1634, kdy bylo panství [[Trčkové z Lípy|Trčkům]] zabaveno kvůli spojitosti s tehdy pronásledovaným [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] a prodáno za 120 tisíc zlatých [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]]. Ti zde zřídili noviciát pro své kandidáty a renesanční tvrz postupně opravovali ve stylu baroka. Postupně tak přibylo nové patro, hospodářské budovy a zcela nová konventní budova. V roce 1703 byl vysvěcen nový barokní [[Kostel svaté Anny (Žireč)|kostel sv. Anny]].<ref name=":0" />
[[Soubor:Žireč - zámek 2015.jpg|náhled|vlevo|Areál zámku slouží v současné době jako lůžkové zařízení pro nemocné [[Roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózou]]]]
Po zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] v roce 1773 zámek chátral a roku 1825 ho stejně jako celý městys Žireč zasáhl požár. O následnou rekonstrukci se postarali pánové Martin Wagner a později továrník Josef Ettrich.<ref name=":0" /> V roce 1939 koupila bývalou jezuitskou kolej [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|kongregace Nejsvětější svátosti]]. S nástupem [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byly řádové sestry vyhnány a v roce 1961 nechal stát v prostorách zámku zřídit domov důchodců.<ref name=":0" />

Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] byl objekt navrácen [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|Kongregaci sester Nejsvětější svátosti]], která ho v roce 2001 darovala Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec. V témže roce zde Oblastní charita založila [[Domov svatého Josefa|Domova svatého Josefa]], který slouží jako jediné lůžkové zařízení pro pacienty vážně nemocné roztroušenou sklerózou. Zchátralý objekt prošel od té doby mnoha rekonstrukcemi, díky kterým se i přes nové využití podařilo zachovat původní barokní architekturu. Zámek je tak dnes domovem pro 88 pacientů a nabízí jim komplexní sociální i zdravotní služby.<ref name=":1">[http://www.ochck.cz/ Oblastní charita Červený Kostelec]. Domov svatého Josefa. [online]. 2015-01-01 [cit. 2015-09-16]. [http://www.domovsvatehojosefa.cz/ Dostupné online].</ref>

== Kostel svaté Anny ==
[[Soubor:Žireč - Zvonkohra v kostele sv. Anny.jpg|náhled|upright|Unikátní barokní zvonkohra v Žirči]]
[[Kostel svaté Anny (Žireč)|Kostel sv. Anny]] v Žirči byl vystavěn v letech 1668–1703. Díky této delší výstavbě u něj můžeme nalézt prvky raného, vrcholného i pozdního [[Baroko|baroka]]. Po požáru v roce 1825 byl interiér obnoven v duchu [[Klasicismus|klasicismu]]. U kazatelny se i přes požár zachovaly rokokové prvky. Kostel přiléhá k zámku svým východním okrajem. S rezidencí ho spojuje prostor dřívějšího kostela, kde se zachovaly původní oltáře sv. Františka, sv. Rosálie a sv. Stanislava.<ref name=":0" />

Světovým unikátem je barokní zvonový klavír Johanna Michaela Rödera, který se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkový klavír hrabě [[František Antonín Špork]]. Ten jej objednal u varhanáře Johana Michaela Roedera, německého stavitele varhan z [[Berlín]]a, který ve třicátých letech 18. století působil ve [[Slezsko|Slezsku]]. Z dobových pramenů se potvrdilo, že zvonkohru přivezl 21. dubna roku 1732 a sestavil ji přímo v zámeckém sále. V letech 2009 - 2010 byla zvonkohra zachráněna z neutěšeného stavu a kompletně zrestaurována.<ref name=":0" /> Každoročně je možné si zvuk zvonkového klavíru poslechnout při [[Svatoanenské slavnosti|Svatoanenských slavnostech]], které se konají v areálu [[Domov svatého Josefa|Domova svatého Josefa]] vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku [[Svatá Anna|sv. Anny]] (26. 7).<ref name=":1" />

== Reference ==
<references />


== Související články ==
== Související články ==
Řádek 62: Řádek 106:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Žireč}}
* {{KM|634085|katastru Žireč Městys}}
* {{KM|634085|katastru Žireč Městys}}
* {{KM|634131|katastru Žireč Ves}}
* {{KM|634131|katastru Žireč Ves}}
* [https://zemesveta.cz/zirec-nejsou-jen-bicykly/ Země světa - článek]


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Části české obce}}
{{Části české obce}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Žireč| ]]
[[Kategorie:Žireč| ]]

Aktuální verze z 4. 9. 2024, 21:03

Žireč
Bývalá jezuitská rezidence v Žirči
Bývalá jezuitská rezidence v Žirči
Lokalita
Charaktervesnice
ObecDvůr Králové nad Labem
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′45″ s. š., 15°51′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel481 (2021)[1]
Katastrální územíŽireč Městys a Žireč Ves (3 km²)
Nadmořská výška278 m n. m.
PSČ544 04
Počet domů130 (2011)[2]
Žireč
Žireč
Další údaje
Kód části obce34088
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žireč (německy Schurz) je vesnice, část města Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov. Rozkládá se na pravém břehu řeky Labe asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Dvora Králové nad Labem. Prochází tudy železniční trať Jaroměř–Liberec.

Žireč se skládá z katastrálních území Žireč Městys o rozloze 1,41 km²[3] a Žireč Ves o rozloze 1,59 km².[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Zámek a městečko Žireč, kresba Johanna Venuta z roku 1820

První zmínka o Žirči pochází z roku 1348. Na místě dnešního zámku stála tehdy tvrz, na které sídlili majitelé vsi.[5] Tvrz byla koncem 16. století přestavěna v renesančním slohu Adam Zilvar z Pilníkova.[6] Roku 1636 se majitelem stal vídeňský jezuitský noviciát u sv. Anny, kterému Žireč patřila do roku 1773. V roce 1698 vznikla vyčleněním části vesnice dvě sídla,[5] jimiž byly Městys Žireč, který získal právo konání trhů, a Ves Žireč. Zástavba obou obcí byla od počátku srostlá. Ke sloučení obou Žirčí v jednu obec došlo ke dni 16. ledna 1949.[7] Na sloučení se spolu dohodly obě obce. Usnesení o sloučení schválil MNV Vsi Žirče dne 1. června 1948, MNV Městyse Žirče dne 3. června 1948. Obě usnesení pak schválil dne 21. prosince 1948 ještě Zemský národní výbor v Praze. Jako osady pak byly oba Žirče sloučeny vyhláškou ministerstva vnitra 864/1949 ze dne 5. srpna 1949.[8] Součástí města Dvůr Králové nad Labem se sloučená obec stala roku 1964.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Zámek

[editovat | editovat zdroj]
Areál zámku slouží v současné době jako lůžkové zařízení pro nemocné roztroušenou sklerózou

Historie zámku v Žirči sahá až do 14. století, kdy zde stála kamenná tvrz. Ta byla po roce 1581 rozšířena a renesančně přestavěna Adamem Zilvarem z Pilníkova. Později panství s celou tvrzí připadlo rodu Trčků.[10]

V roce 1622 koupila panství hraběnka Marie Magdalena Trčková. Když byl její syn Adam Erdman, jeden z hlavních spojenců Albrechta z Valdštejna, v roce 1634 spolu s ním zavražděn v Chebu, bylo panství konfiskováno, oceněno a dáno jako fundační statek jezuitskému noviciátu u sv. Anny ve Vídni. Zámek pak byl postupně upravován. Postupně přibyly hospodářské budovy a zcela nová konventní budova. V roce 1703 byl vysvěcen nový barokní kostel sv. Anny.[10]

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zámek chátral a roku 1825 ho stejně jako celý městys Žireč zasáhl požár. O následnou rekonstrukci se postarali pánové Martin Wagner a později továrník Josef Ettrich. V roce 1939 koupila bývalou jezuitskou kolej Kongregace sester Nejsvětější svátosti. S nástupem komunistického režimu byly řádové sestry vyhnány a v roce 1961 nechal stát v prostorách zámku zřídit domov důchodců.[10]

Po sametové revoluci byl objekt navrácen Kongregaci sester Nejsvětější svátosti, která ho v roce 2001 darovala Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec. V témže roce zde Oblastní charita založila Domov svatého Josefa, který slouží jako jediné lůžkové zařízení pro pacienty vážně nemocné roztroušenou sklerózou. Zchátralý objekt prošel od té doby mnoha rekonstrukcemi, díky kterým se i přes nové využití podařilo zachovat původní barokní architekturu. Zámek je tak dnes domovem pro 88 pacientů a nabízí jim komplexní sociální i zdravotní služby.[11]

Kostel svaté Anny

[editovat | editovat zdroj]
Unikátní barokní zvonkohra v Žirči

Kostel sv. Anny v Žirči byl vystavěn v letech 1668–1703. Díky této delší výstavbě u něj můžeme nalézt prvky raného, vrcholného i pozdního baroka. Po požáru v roce 1825 byl interiér obnoven v duchu klasicismu. U kazatelny se i přes požár zachovaly rokokové prvky. Kostel přiléhá k zámku svým východním okrajem. S rezidencí ho spojuje prostor dřívějšího kostela, kde se zachovaly původní oltáře sv. Františka, sv. Rosálie a sv. Stanislava.[10]

Světovým unikátem je barokní zvonový klavír Johanna Michaela Rödera, který se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkový klavír hrabě František Antonín Špork. Ten jej objednal u varhanáře Johana Michaela Roedera, německého stavitele varhan z Berlína, který ve třicátých letech 18. století působil ve Slezsku. Z dobových pramenů se potvrdilo, že zvonkohru přivezl 21. dubna roku 1732 a sestavil ji přímo v zámeckém sále. V letech 2009 - 2010 byla zvonkohra zachráněna z neutěšeného stavu a kompletně zrestaurována.[10] Každoročně je možné si zvuk zvonkového klavíru poslechnout při Svatoanenských slavnostech, které se konají v areálu Domova svatého Josefa vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku sv. Anny (26. 7).[11]

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je také naučná stezka Půjdem spolu do Betléma.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18. 
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. S. 574–575. 
  6. ↑ HOFMANN, Jaroslav. Do Žirče nejen za bicykly. Země světa. 7.1.2021, roč. 20, čís. 1, s. 28–31. Dostupné online. 
  7. ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1949, číslo 28, vydáno v Praze dne 3. února 1949
  8. ↑ Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1949, částka 135, vydáno v Praze dne 17. srpna 1949
  9. ↑ ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Žireč, s. 837. 
  10. ↑ a b c d e Oblastní charita Červený Kostelec. Zámek Žireč. [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online Archivováno 12. 9. 2017 na Wayback Machine..
  11. ↑ a b Oblastní charita Červený Kostelec. Domov svatého Josefa. [online]. 2015-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Dvůr Králové nad Labem
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žireč&oldid=24216027“