Přeskočit na obsah

Villarreal CF: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Adik77 (diskuse | příspěvky)
313 editací
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
m Bot: oprava přesměrování 10. března
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:
| název = Villarreal CF
| název = Villarreal CF
| celé jméno = Villarreal Club de Fútbol
| celé jméno = Villarreal Club de Fútbol
| datum založení = 10. března [[1923]]
| datum založení = [[10. březen|10. března]] [[1923]]
| město = [[Villarreal]]
| město = [[Villarreal]]
| stát = {{Vlajka a název|Španělsko}}
| stát = {{Vlajka a název|Španělsko}}
| federace = {{flagicon|Španělsko}} RFEF
| federace = {{flagicon|ESP}} RFEF
| barvy = žlutá a modrá
| přezdívka = ''El Submarino Amarillo''<br />(Žlutá ponorka)<ref name="TFT_AgainstTheOdds">{{Citace elektronického periodika
| přezdívka = ''„El Submarino Amarillo (Žlutá ponorka)“''<ref>https://www.efotbal.cz/clanek-233851-Villarreal-slavi-presne-100-let-Vedeli-jste-ze-prezdivku-Zluta-ponorka-dostal-klub-podle-jednoho-z-h.html</ref>
| příjmení = Valladares
| soutěž = {{flagicon|ESP}} [[Primera División|La Liga]]
| jméno = Carlo
| titul = How Villarreal Are, Against The Odds, Challenging Spanish Football's Triopoly
| periodikum = These Football Times
| datum vydání = 2017-01-26
| datum přístupu = 2020-02-08
| url = https://thesefootballtimes.co/2017/01/26/how-villarreal-are-against-the-odds-challenging-spanish-footballs-triopoly
| jazyk = en
}}</ref>
| soutěž = {{flagicon|Španělsko}}<br> '''[[Primera División|1. španělská fotbalová liga]]'''
| stadion = [[Estadio de la Cerámica]], [[Villarreal]]
| stadion = [[Estadio de la Cerámica]], [[Villarreal]]
| kapacita = 23&nbsp;500<ref name="transfermarkt_stadion">{{Citace elektronické monografie
| kapacita = 23&nbsp;500 diváků<ref name="transfermarkt_stadion>https://www.transfermarkt.com/fc-villarreal/stadion/verein/1050/</ref>
| vlastník = {{flagicon|ESP}} [[Fernando Roig Alfonso]]
| titul = FC Villarreal: Stadion
| předseda = {{flagicon|ESP}} [[Fernando Roig Alfonso]]
| url = https://www.transfermarkt.com/fc-villarreal/stadion/verein/1050
| trenér = {{flagicon|ESP}} [[Marcelino García Toral]]
| datum přístupu = 2020-02-09
| sezóna = [[La Liga 2023/2024|2023/24]]
| vydavatel = transfermarkt.com
| jazyk = en
| pozice = 8. místo
}}</ref>
| předseda = {{Flagicon|ESP}} [[Fernando Roig Alfonso]]
| trenér = {{Flagicon|ESP}} [[Unai Emery]]
| sezóna = 2019/2020
| pozice = 5. místo
| web = www.villarrealcf.es
| web = www.villarrealcf.es
| vzor levé ruky1 = _villarreal2223h
| aktuální ročník = Primera División 2019/20
| vzor levé ruky1 = _villarreal1920h
| vzor těla1 = _villarreal2223h
| vzor těla1 = _villarreal1920h
| vzor pravé ruky1 = _villarreal2223h
| vzor pravé ruky1 = _villarreal1920h
| vzor trenýrek1 =
| vzor trenýrek1 = _villarreal1920h
| vzor ponožek1 = _villarreal2223h
| vzor ponožek1 = _villarreal1920h
| levá ruka1 = FFFF00
| levá ruka1 = FFFF00
| tělo1 = FFFF00
| tělo1 = FFFF00
Řádek 41: Řádek 27:
| trenýrky1 = FFFF00
| trenýrky1 = FFFF00
| ponožky1 = FFFF00
| ponožky1 = FFFF00
| vzor levé ruky2 = _villarreal1920a
| vzor levé ruky2 = _villarreal2223A
| vzor těla2 = _villarreal1920a
| vzor těla2 = _villarreal2223A
| vzor pravé ruky2 = _villarreal1920a
| vzor pravé ruky2 = _villarreal2223A
| vzor trenýrek2 = _villarreal1920a
| vzor trenýrek2 = _villarreal2223A
| vzor ponožek2 = _villarreal1920a
| vzor ponožek2 = _villarreal2223A
| levá ruka2 = DD0011
| levá ruka2 = 5E5D7C
| tělo2 = DD0011
| tělo2 = 5E5D7C
| pravá ruka2 = DD0011
| pravá ruka2 = 5E5D7C
| trenýrky2 = DD0011
| trenýrky2 = 5E5D7C
| ponožky2 = 710057
| ponožky2 = 5E5D7C
| vzor levé ruky3 = _villarreal1920t
| vzor levé ruky3 = _villarreal2223T
| vzor těla3 = _villarreal1920t
| vzor těla3 = _villarreal2223T
| vzor pravé ruky3 = _villarreal1920t
| vzor pravé ruky3 = _villarreal2223T
| vzor trenýrek3 = _villarreal1920t
| vzor trenýrek3 = _villarreal2223T
| vzor ponožek3 = _villarreal1920t
| vzor ponožek3 = _villarreal2223T
| levá ruka3 = 666666
| levá ruka3 = 000000
| tělo3 = 666666
| tělo3 = 000000
| pravá ruka3 = 666666
| pravá ruka3 = 000000
| trenýrky3 = 666666
| trenýrky3 = 000000
| ponožky3 = 000000
| ponožky3 = 000000
| tituly = -
| tituly = -
| domácí_trofeje = -
| domácí_trofeje = -
| mezinárodní_trofeje = '''2×''' [[Pohár Intertoto]]
| mezinárodní_trofeje = '''1×''' [[Evropská liga UEFA]]<br />'''2×''' [[Pohár Intertoto]]
}}
}}
{{Infobox - medaile
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Primera División|1. španělská fotbalová liga]]
| soutěž1 = [[Evropská liga UEFA]]
| medaile1 =
| medaile1 =
{{Medaile|{{goca}}|[[Evropská liga UEFA 2020/21|2020/2021]] |Villarreal CF}}
| soutěž2 = [[Primera División]]
| medaile2 =
{{Medaile|{{sica}}|[[Primera División 2007/08|2007/2008]]|Villarreal CF}}
{{Medaile|{{brca}}|[[Primera División 2004/05|2004/2005]]|Villarreal CF}}
{{Medaile|{{brca}}|[[Primera División 2004/05|2004/2005]]|Villarreal CF}}
{{Medaile|{{sica}}|[[Primera División 2007/08|2007/2008]]|Villarreal CF}}
}}
}}
[[Soubor:El Madrigal Stadium 01.jpg|náhled|[[Estadio El Madrigal]]]]
[[Soubor:El Madrigal Stadium 01.jpg|náhled|[[Estadio El Madrigal]]]]
'''Villarreal CF''' (celým názvem '''Villarreal Club de Fútbol S.A.D.''') je [[Španělsko|španělský]] [[fotbal]]ový klub z [[Villarreal]]u ve [[Valencijské společenství|valencijské oblasti]] založený roku [[1923]]. Má přezdívku ''Žlutá ponorka'' ([[španělština|španělsky]] ''Submarino Amarillo'', [[Valencijština|valencijsky]] ''Submarí Groguet'').<ref name="SpartaVillarreal">{{Citace elektronického periodika
'''Villarreal CF''' (celým názvem '''Villarreal Club de Fútbol S.A.D.''') je [[Španělsko|španělský]] [[fotbal]]ový klub z [[Villarreal]]u ve [[Valencijské společenství|valencijské oblasti]] založený roku [[1923]]. Má přezdívku ''Žlutá ponorka'' ([[španělština|španělsky]] ''Submarino Amarillo'', [[Valencijština|valencijsky]] ''Submarí Groguet'').<ref>http://www.sport.cz/fotbal/evropska-liga/clanek/759878-zluta-ponorka-zamiri-znovu-do-ceska-sparta-vyzve-v-boji-o-semifinale-evropske-ligy-villarreal.html</ref>
Od roku 2004 hlavní klubová barva je žlutá. Domácím hřištěm je [[Estadio de la Cerámica]] (rovněž ''El&nbsp;Madrigal'') s kapacitou necelých 23&nbsp;500 míst k sezení.<ref name="transfermarkt_stadion" />
| titul = Žlutá ponorka zamíří znovu do Česka. Sparta vyzve v boji o semifinále Evropské ligy Villarreal
| periodikum = [[Sport.cz]]
| datum vydání = 2016-03-18
| datum přístupu = 2020-02-09
| url = http://www.sport.cz/fotbal/evropska-liga/clanek/759878-zluta-ponorka-zamiri-znovu-do-ceska-sparta-vyzve-v-boji-o-semifinale-evropske-ligy-villarreal.html
}}</ref>
Klubové barvy jsou žlutá a modrá. Domácím hřištěm je [[Estadio de la Cerámica]] (rovněž ''El&nbsp;Madrigal'') s kapacitou necelých 23&nbsp;500 míst k sezení.<ref name="transfermarkt_stadion" />


Po jedné sezóně ve [[Segunda División|druhé lize]] se tým v roce 2013 vrátil zpět do [[Primera División|nejvyšší španělské ligové soutěže]]. Ve třetí lize hraje rezervní tým Villarealu, Villareal&nbsp;„B“.
Po jedné sezóně ve [[Segunda División|druhé lize]] se tým v roce 2013 vrátil zpět do [[Primera División|nejvyšší španělské ligové soutěže]]. Ve třetí lize hraje rezervní tým Villarrealu, Villarreal&nbsp;„B“.


Villarreal je po [[Monako|Monaku]] druhým nejmenším městem (co se počtu obyvatel týče), které evropskému fotbalu dalo semifinalistu [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] (v ročníku [[Liga mistrů UEFA 2005/06|2005/06]]).<ref name="Spirit">{{Citace elektronického periodika
Villarreal je po [[Monako|Monaku]] druhým nejmenším městem (co se počtu obyvatel týče), které evropskému fotbalu dalo semifinalistu [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] (v ročníku [[Liga mistrů UEFA 2005/06|2005/06]] a [[Liga mistrů UEFA 2021/22|2021/22]]). Největším rivalem Villarrealu je [[Valencia CF|Valencia]]. Derby mezi Villarrealem a Valencií se nazývá ''{{Cizojazyčně|es|Derbi de la Comunitat}}''.
| příjmení = Liew
| jméno = Jonathan
| titul = Villarreal rise again on spirit of an owner like no other
| periodikum = [[The Telegraph]]
| datum vydání = 2016-04-28
| datum přístupu = 2020-02-09
| url = https://www.telegraph.co.uk/football/2016/04/28/villarreal-rise-again-on-spirit-of-an-owner-like-no-other
| jazyk = en
}}</ref>
Rivaly Villarrealu jsou týmy [[CD Castellón|Castellón]], [[Levante UD|Levante]] a [[Valencia CF|Valencia]]. Derby mezi Villarrealem a Valencií se nazývá ''{{Cizojazyčně|es|Derbi de la Comunitat}}''.


== Přezdívka ==
== Přezdívka ==
Řádek 99: Řádek 72:


== Historie ==
== Historie ==
Klub byl založen v březnu 1923 pod názvem Club Deportivo Villarreal. Mužstvo tvořili lokální dělníci, kteří se fotbalu věnovali ve svém volném čase. Prvním prezidentem Villarrealu se stal farmaceut José Calduch Almela, pod nímž si tým vybudoval stadion ''Campo de Deportes''. V srpnu 1923 sehrálo mužstvo první přátelský zápas s jiným místním celkem s názvem Castellón (vznikl roku 1922). Villarreal se účastnil nižších soutěží a v sezóně 1934/35 opanoval regionální divizi (''Primera Regional''). Následoval dvojzápas s [[Murcijský region|murcijským]] týmem Cartagena, který však Villarreal nezvládl a prohrál celkovým skóre 1:8. Ačkoli se další sezónu podařilo titul z regionální divize obhájit, vypukla [[Občanská válka ve Španělsku|Španělská občanská válka]] a fotbalové věci šly stranou.
Klub byl založen v březnu 1923 pod názvem Villareal CD.<ref name="TFT_ZlutaPonorka">{{Citace elektronického periodika
| autor = Feargal Brennan
| titul = Life On Board The Yellow Submarine of Villarreal, The Club That Wouldn't Quit
| periodikum = These Football Times
| datum vydání = 2016-09-23
| datum přístupu = 2020-02-09
| url = https://thesefootballtimes.co/2016/09/23/life-on-board-the-yellow-submarine-of-villarreal-the-club-that-wouldnt-quit
| jazyk = en
}}</ref>
Mužstvo tvořili lokální dělníci, kteří se fotbalu věnovali ve svém volném čase. Prvním prezidentem Villarealu se stal farmaceut José Calduch Almela, pod nímž si tým vybudoval stadion ''Campo de Deportes''. V srpnu 1923 sehrálo mužstvo první přátelský zápas s jiným místním celkem s názvem Castellón (vznikl roku 1922). Villareal se účastnil nižších soutěží a v sezóně 1934/35 opanoval regionální divizi (''Primera Regional''). Následoval dvojzápas s [[Murcijský region|murcijským]] týmem Cartagena, který však Villareal nezvládl a prohrál celkovým skóre 1:8. Ačkoli se další sezónu podařilo titul z regionální divize obhájit, vypukla [[Občanská válka ve Španělsku|Španělská občanská válka]] a fotbalové věci šly stranou.


Během 70. let se hráči ve žlutém dresu na pár sezón ohřáli ve druhé lize, avšak brzy opět sestoupili. V ročníku 1987/88 se klub probil do v pořadí třetí ligy, [[Segunda División B|Segundy División B]].<ref>[https://www.colgadosporelfutbol.com/en/el-villarreal-cf-un-ejemplo-de-como-hacer-las-cosas-bien]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Během 70. let se hráči ve žlutém dresu na pár sezón ohřáli ve druhé lize, avšak brzy opět sestoupili. V ročníku 1987/88 se klub probil do v pořadí třetí ligy, [[Segunda División B|Segundy División B]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.colgadosporelfutbol.com/en/el-villarreal-cf-un-ejemplo-de-como-hacer-las-cosas-bien |datum přístupu=2020-02-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210122065028/https://colgadosporelfutbol.com/en/el-villarreal-cf-un-ejemplo-de-como-hacer-las-cosas-bien/ |datum archivace=2021-01-22 |nedostupné=ano }}</ref>


=== Fernando Roig přichází ===
=== Fernando Roig přichází ===
Ačkoliv v roce 1990 ''Žlutá ponorka'' sestoupila, dva roky nato slavila postup do druhé ligy, [[Segunda División|Segundy División]]. Byl to podnikatel [[Fernando Roig]], kdo sehrál hlavní roli při formování týmu během 90. let, zvlášť když zadlužený klub v roce 1997 odkoupil.<ref name="Spirit" /><ref name="TFT_Pelle">{{Citace elektronického periodika
Ačkoliv v roce 1990 ''Žlutá ponorka'' sestoupila, dva roky nato slavila postup do druhé ligy, [[Segunda División|Segundy División]]. Byl to podnikatel [[Fernando Roig]], kdo sehrál hlavní roli při formování týmu během 90. let, zvlášť když zadlužený klub v roce 1997 odkoupil.

| příjmení = Tejwani
Sezónu 1993/94 se podařilo zachránit až v posledním kole na úkor valencijského rivala, týmu [[CD Castellón]]. V ten ročník zde hostoval [[José Francisco Molina]], později chytající za věhlasnější španělské kluby.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.colgadosporelfutbol.com/en/Villarreal-before-roig |datum přístupu=2020-02-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210301072125/https://colgadosporelfutbol.com/en/Villarreal-before-roig/ |datum archivace=2021-03-01 |nedostupné=ano }}</ref>
| jméno = Karan
| titul = How Manuel Pellegrini Guided Riquelme, Forlán, Senna And Co To Stunning Heights At Villarreal
| periodikum = These Football Times
| datum vydání = 2019-06-24
| datum přístupu = 2020-02-09
| url = https://thesefootballtimes.co/2019/06/24/how-manuel-pellegrini-guided-riquelme-forlan-senna-and-co-to-stunning-heights-at-villarreal
| jazyk = en
}}</ref>
Sezónu 1993/94 se podařilo zachránit až v posledním kole na úkor valencijského rivala, týmu [[CD Castellón]]. V ten ročník zde hostoval [[José Francisco Molina]], později chytající za věhlasnější španělské kluby.<ref>[https://www.colgadosporelfutbol.com/en/Villarreal-before-roig]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Na jaře roku 1998 skončil tým čtvrtý ve druholigové tabulce, aby následně v play-off přemohl [[SD Compostela|Compostelu]].
Na jaře roku 1998 skončil tým čtvrtý ve druholigové tabulce, aby následně v play-off přemohl [[SD Compostela|Compostelu]].


Řádek 153: Řádek 109:
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>
Ostrou zkouškou se stal [[Pohár Intertoto 2004|Pohár Intertoto]], který valencijský tým opanoval finálovou výhrou nad [[Atlético Madrid|Atléticem Madrid]]. Pellegriniho premiéra v La Lize dopadla porážkou 1:2 na půdě rivala [[Valencia CF|Valencie]] a ani další čtveřice zápasů ligy neskončila výhrou.<ref name="TFT_Pelle" />
Ostrou zkouškou se stal [[Pohár Intertoto 2004|Pohár Intertoto]], který valencijský tým opanoval finálovou výhrou nad [[Atlético Madrid|Atléticem Madrid]]. Pellegriniho premiéra v La Lize dopadla porážkou 1:2 na půdě rivala [[Valencia CF|Valencie]] a ani další čtveřice zápasů ligy neskončila výhrou.
První [[Primera División 2004/05|ligové]] vítězství přišlo 3. října doma proti [[Real Zaragoza|Realu Zaragoza]], na konečném výsledku 2:1 se po jednom gólu podíleli Forlán a i Riquelme.<ref>[https://www.eurofotbal.cz/laliga/2004-2005/reportaz/villarreal-cf-real-zaragoza-71080]</ref>
První [[Primera División 2004/05|ligové]] vítězství přišlo 3. října doma proti [[Real Zaragoza|Realu Zaragoza]], na konečném výsledku 2:1 se po jednom gólu podíleli Forlán a i Riquelme.<ref>[https://www.eurofotbal.cz/laliga/2004-2005/reportaz/villarreal-cf-real-zaragoza-71080]</ref>
Dařilo se i během zimy, forma nabraná mezi prosincem a únorem smetla také pozdějšího šampiona [[FC Barcelona|Barcelonu]], která na Madrigalu nestačila vysoko 0:3. Forlán si připsal dvě branky, Riquelme dvě brankové asistence. Defenzívu podržel středopolař [[Marcos Senna]].<ref name="TFT_Pelle" />
Dařilo se i během zimy, forma nabraná mezi prosincem a únorem smetla také pozdějšího šampiona [[FC Barcelona|Barcelonu]], která na Madrigalu nestačila vysoko 0:3. Forlán si připsal dvě branky, Riquelme dvě brankové asistence. Defenzívu podržel středopolař [[Marcos Senna]].
Během následujícího kola, dne 16. ledna, zaznamenal Villarreal první ze dvou vítězství sezóny (4:2 a v květnu 4:1) nad rivalem z [[Levante UD|Levante]]. A v dalším kole mužstvo oplatilo úvodní porážku Valencii, když doma vyhrálo 3:1 i díky [[hattrick]]u Riquelmeho.<ref name="TFT_Pelle" />
Během následujícího kola, dne 16. ledna, zaznamenal Villarreal první ze dvou vítězství sezóny (4:2 a v květnu 4:1) nad rivalem z [[Levante UD|Levante]]. A v dalším kole mužstvo oplatilo úvodní porážku Valencii, když doma vyhrálo 3:1 i díky [[hattrick]]u Riquelmeho.
Chilský trenér dovedl ziskem 65 bodů ''Žlutou ponorku'' na historické třetí místo, čímž zajistil účast v Lize mistrů. Forlán se stal s 25 brankami nejlepším střelcem Španělska i Evropy.<ref>{{Citace elektronické monografie
Chilský trenér dovedl ziskem 65 bodů ''Žlutou ponorku'' na historické třetí místo, čímž zajistil účast v Lize mistrů. Forlán se stal s 25 brankami nejlepším střelcem Španělska i Evropy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Third in LaLiga
| titul = Third in LaLiga
Řádek 166: Řádek 122:
Cesta [[Pohár UEFA 2004/05|Pohárem UEFA]] skončila ve čtvrtfinále, kde Španělé nestačili na [[AZ Alkmaar|Alkmaar]] z Nizozemska.
Cesta [[Pohár UEFA 2004/05|Pohárem UEFA]] skončila ve čtvrtfinále, kde Španělé nestačili na [[AZ Alkmaar|Alkmaar]] z Nizozemska.


Předkolo [[Liga mistrů UEFA 2005/06|Ligy mistrů]] zahájil celek ve žlutém domácí výhrou 2:1 nad [[Everton FC|Evertonem]]. Pozdvižení vzbudila odveta odpískaná rozhodčím [[Pierluigi Collina|Pierluigim Collinou]], který kvůli údajnému faulu [[Marcus Bent|Marcuse Benta]] za stavu 1:0 pro anglický tým sporně neuznal gól [[Duncan Ferguson|Duncana Fergusona]].<ref name="TFT_Pelle" />
Předkolo [[Liga mistrů UEFA 2005/06|Ligy mistrů]] zahájil celek ve žlutém domácí výhrou 2:1 nad [[Everton FC|Evertonem]]. Pozdvižení vzbudila odveta odpískaná rozhodčím [[Pierluigi Collina|Pierluigim Collinou]], který kvůli údajnému faulu [[Marcus Bent|Marcuse Benta]] za stavu 1:0 pro anglický tým sporně neuznal gól [[Duncan Ferguson|Duncana Fergusona]].

Branky [[Juan Pablo Sorín|Sorína]] a Forlána nakonec rozhodli o postupu Villarrealu po druhé výhře 2:1.<ref>{{Citace elektronického periodika
Branky [[Juan Pablo Sorín|Sorína]] a Forlána nakonec rozhodli o postupu Villarrealu po druhé výhře 2:1.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Villarreal 2-1 Everton
| titul = Villarreal 2-1 Everton
Řádek 191: Řádek 148:
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>
Na hřišti italského [[Inter Milán|Interu Milán]] se ujali Španělé vedení v první minutě zásluhou Forlána, ale [[Adriano Leite Ribeiro|Adriano]] a [[Obafemi Martins|Martins]] otočili na 2:1 pro domácí. Na Madrigalu zařídil jednogólovou výhru [[Rodolfo Arruabarrena|Arruabarrena]] a Villarreal znovu postoupil díky venkovnímu gólu.<ref name="TFT_Pelle" />
Na hřišti italského [[Inter Milán|Interu Milán]] se ujali Španělé vedení v první minutě zásluhou Forlána, ale [[Adriano Leite Ribeiro|Adriano]] a [[Obafemi Martins|Martins]] otočili na 2:1 pro domácí. Na Madrigalu zařídil jednogólovou výhru [[Rodolfo Arruabarrena|Arruabarrena]] a Villarreal znovu postoupil díky venkovnímu gólu.
Historické semifinále bylo zahájeno na hřišti [[Arsenal FC|Arsenalu]] v čele s [[Thierry Henry|Henrym]], kde španělský klub padl 0:1 gólem [[Kolo Touré|Tourého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Historické semifinále bylo zahájeno na hřišti [[Arsenal FC|Arsenalu]] v čele s [[Thierry Henry|Henrym]], kde španělský klub padl 0:1 gólem [[Kolo Touré|Tourého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Adamson
| příjmení = Adamson
Řádek 202: Řádek 159:
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>
Odvetný zápas na ''El Madrigal'' skončil bezbrankovou remízou, fanoušci však byli svědky neproměněné penalty Riquelmeho.<ref name="TFT_Pelle" />
Odvetný zápas na ''El Madrigal'' skončil bezbrankovou remízou, fanoušci však byli svědky neproměněné penalty Riquelmeho.
Arsenal dokráčel do finále a tam padl s Barcelonou. Cesta Evropou si vyžádala svoji daň, Villarreal dosáhl jen na sedmou ligovou příčku.
Arsenal dokráčel do finále a tam padl s Barcelonou. Cesta Evropou si vyžádala svoji daň, Villarreal dosáhl jen na sedmou ligovou příčku.


Posily pro ročník La Ligy [[Primera División 2006/07|2006/07]] čítaly záložníka [[Cani (fotbalista)|Caniho]]. [[Pohár Intertoto 2006|Pohár Intertoto]] úspěšný nebyl, ve španělské lize obsadilo mužstvo páté místo, především díky šňůře výher v závěru sezony, kdy Villarreal zdolal osm soupeřů včetně [[FC Barcelona|Barcelony]], [[FC Sevilla|Sevilly]], [[Valencia CF|Valencie]] a [[Athletic Bilbao|Athleticu]].<ref name="TFT_Pelle" />
Posily pro ročník La Ligy [[Primera División 2006/07|2006/07]] čítaly záložníka [[Cani (fotbalista)|Caniho]]. [[Pohár Intertoto 2006|Pohár Intertoto]] úspěšný nebyl, ve španělské lize obsadilo mužstvo páté místo, především díky šňůře výher v závěru sezony, kdy Villarreal zdolal osm soupeřů včetně [[FC Barcelona|Barcelony]], [[FC Sevilla|Sevilly]], [[Valencia CF|Valencie]] a [[Athletic Bilbao|Athleticu]].


Do sezóny [[Primera División 2007/08|2007/08]] naskočil Pellegrini s posilami do defenzívy: přišli [[Joan Capdevila]] a [[Diego Godín]]. Pro neshody s vedením odešel už na jaře Riquelme, do [[Atlético Madrid|Atlética Madrid]] přestoupil Forlán. Mezeru po Forlánovi vyplnil italský forvard [[Giuseppe Rossi]] z [[Manchester United FC|Manchesteru United]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Do sezóny [[Primera División 2007/08|2007/08]] naskočil Pellegrini s posilami do defenzívy: přišli [[Joan Capdevila]] a [[Diego Godín]]. Pro neshody s vedením odešel už na jaře Riquelme, do [[Atlético Madrid|Atlética Madrid]] přestoupil Forlán. Mezeru po Forlánovi vyplnil italský forvard [[Giuseppe Rossi]] z [[Manchester United FC|Manchesteru United]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 215: Řádek 172:
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>
Záložní řadu vyztužili zkušený [[Robert Pirés]] a mladý [[Santi Cazorla]].<ref name="TFT_Pelle" />
Záložní řadu vyztužili zkušený [[Robert Pirés]] a mladý [[Santi Cazorla]].


{{pahýl část}}
{{pahýl část}}
Řádek 229: Řádek 186:
}}</ref>
}}</ref>
Mužstvo poté převzal [[Julio Velázquez]], ten se však musel popasovat s odchody opor. Odešla brankářská jednička [[Diego López Rodríguez|Diego López]], středopolař [[Borja Valero]], potentní brazilský útočník [[Nilmar]] i obránci [[Carlos Marchena]] a [[Gonzalo Rodríguez]]. Během zimních měsíců se klub rozloučil s [[Giuseppe Rossi|Rossim]]. Avšak vrátil se zkušený krajní obránce [[Javi Venta]].<ref>[https://bleacherreport.com/articles/1210657-la-liga-transfer-news-10-biggest-transfers-in-spains-primera-division]</ref>
Mužstvo poté převzal [[Julio Velázquez]], ten se však musel popasovat s odchody opor. Odešla brankářská jednička [[Diego López Rodríguez|Diego López]], středopolař [[Borja Valero]], potentní brazilský útočník [[Nilmar]] i obránci [[Carlos Marchena]] a [[Gonzalo Rodríguez]]. Během zimních měsíců se klub rozloučil s [[Giuseppe Rossi|Rossim]]. Avšak vrátil se zkušený krajní obránce [[Javi Venta]].<ref>[https://bleacherreport.com/articles/1210657-la-liga-transfer-news-10-biggest-transfers-in-spains-primera-division]</ref>
Ani zkušení [[Bruno Soriano]], [[Marcos Senna]] a [[Rubén Gracia Calmache|Cani]] se nezmohli na více než sedmé místo v půlce ledna. Velázqueze nahradil 14. ledna 2013 [[Marcelino García Toral|Marcelino]], pod jehož taktovkou se Villarreal vyšplhal na druhé místo zaručující postup o patro výš.<ref name="TFT_AgainstTheOdds" />
Ani zkušení [[Bruno Soriano]], [[Marcos Senna]] a [[Rubén Gracia Calmache|Cani]] se nezmohli na více než sedmé místo v půlce ledna. Velázqueze nahradil 14. ledna 2013 [[Marcelino García Toral|Marcelino]], pod jehož taktovkou se Villarreal vyšplhal na druhé místo zaručující postup o patro výš.


=== Návrat na prvoligovou scénu ===
=== Návrat na prvoligovou scénu ===
Řádek 248: Řádek 205:
| vydavatel = www.villarrealcf.es
| vydavatel = www.villarrealcf.es
| jazyk = en
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200205145915/https://www.villarrealcf.es/en/history/league/adn-europeo
}}</ref>
| datum archivace = 2020-02-05
| nedostupné = ano
}}</ref>


Sezónu [[Primera División 2015/16|2015/2016]] zahájila ''Žlutá ponorka'' ve velkém stylu a první týdny shlížela na ostatní španělské prvoligové celky svrchu, navzdory letním odchodům mnoha hráčů ([[Giovani dos Santos]], [[Gerard Moreno|Moreno]], [[Ikechukwu Uche|Uche]], [[Luciano Vietto|Vietto]]). Právě proto bylo nutné investovat do kádru, což přimělo management utratit 43 milionů [[€]]. Kádr tak rozšířili útočníci [[Cédric Bakambu]] a [[Roberto Soldado]], dále potom hráči jako [[Samu Castillejo]], [[Samuel García]], [[Denis Suárez]] a další. První místo se sice nepodařilo udržet, to konečné čtvrté ale znamenalo návrat do [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] pro další rok.<ref name="TFT_AgainstTheOdds" />
Sezónu [[Primera División 2015/16|2015/2016]] zahájila ''Žlutá ponorka'' ve velkém stylu a první týdny shlížela na ostatní španělské prvoligové celky svrchu, navzdory letním odchodům mnoha hráčů ([[Giovani dos Santos]], [[Gerard Moreno|Moreno]], [[Ikechukwu Uche|Uche]], [[Luciano Vietto|Vietto]]). Právě proto bylo nutné investovat do kádru, což přimělo management utratit 43 milionů [[€]]. Kádr tak rozšířili útočníci [[Cédric Bakambu]] a [[Roberto Soldado]], dále potom hráči jako [[Samu Castillejo]], [[Samuel García]], [[Denis Suárez]] a další. První místo se sice nepodařilo udržet, to konečné čtvrté ale znamenalo návrat do [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] pro další rok.
Tažení [[Evropská liga UEFA 2015/16|Evropskou ligou]] začalo v základní skupině, kde Španělé skončili druzí za [[Rapid Wien|Rapidem Wien]], ale před [[Viktoria Plzeň|Viktorií Plzeň]] a [[FK Dinamo Minsk|Dinamem Minsk]]. Ve vyřazovací části překonali [[SSC Neapol|Neapol]], [[Bayer Leverkusen|Leverkusen]], [[AC Sparta Praha|Spartu]], aby v semifinále narazili na [[Liverpool FC|Liverpool]]. Domácí utkání na konci dubna Villarreal vyhrál 1:0 zásluhou pozdní trefy [[López Álvarez|Lópeze Álvareze]] v nastaveném čase.<ref>{{Citace elektronického periodika
Tažení [[Evropská liga UEFA 2015/16|Evropskou ligou]] začalo v základní skupině, kde Španělé skončili druzí za [[Rapid Wien|Rapidem Wien]], ale před [[Viktoria Plzeň|Viktorií Plzeň]] a [[FK Dinamo Minsk|Dinamem Minsk]]. Ve vyřazovací části překonali [[SSC Neapol|Neapol]], [[Bayer Leverkusen|Leverkusen]], [[AC Sparta Praha|Spartu]], aby v semifinále narazili na [[Liverpool FC|Liverpool]]. Domácí utkání na konci dubna Villarreal vyhrál 1:0 zásluhou pozdní trefy [[López Álvarez|Lópeze Álvareze]] v nastaveném čase.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jurejko
| příjmení = Jurejko
Řádek 279: Řádek 239:
| url = https://en.as.com/en/2016/08/10/football/1470866058_859588.html
| url = https://en.as.com/en/2016/08/10/football/1470866058_859588.html
| jazyk = en
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191228083438/https://en.as.com/en/2016/08/10/football/1470866058_859588.html
}}</ref>
| datum archivace = 2019-12-28
}}</ref>
Nástupcem se mu stal [[Fran Escribá]], jenž se musel popasovat se zraněním [[Roberto Soldado|Roberta Soldada]]. Ligový ročník [[Primera División 2016/17|2016/17]] byl zakončen pátou pozicí, postoupilo se ze skupiny [[Evropská liga UEFA 2016/17|Evropské ligy]], v šestnáctifinále však klub obdržel debakl 0:4 na vlastním trávníku od [[AS Řím|římského AS]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Nástupcem se mu stal [[Fran Escribá]], jenž se musel popasovat se zraněním [[Roberto Soldado|Roberta Soldada]]. Ligový ročník [[Primera División 2016/17|2016/17]] byl zakončen pátou pozicí, postoupilo se ze skupiny [[Evropská liga UEFA 2016/17|Evropské ligy]], v šestnáctifinále však klub obdržel debakl 0:4 na vlastním trávníku od [[AS Řím|římského AS]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ibrahimovic a Džeko se blýskli hattrickem, jejich týmy míří k postupu
| titul = Ibrahimovic a Džeko se blýskli hattrickem, jejich týmy míří k postupu
Řádek 311: Řádek 273:
*'''[[Pohár Intertoto]] (2×)'''
*'''[[Pohár Intertoto]] (2×)'''
:([[Pohár Intertoto 2003|2003]], [[Pohár Intertoto 2004|2004]])
:([[Pohár Intertoto 2003|2003]], [[Pohár Intertoto 2004|2004]])
* '''[[Evropská liga UEFA]] (1×)'''
* [[Soubor:Contorno uefa.png|35px]] '''[[Evropská liga UEFA|Evropská liga]]''' '''( 1× )'''
** [[Evropská liga UEFA 2020/21|Evropská liga UEFA
: [[Evropská liga UEFA 2020/21|2020/21]]

== Soupiska ==
''K 13. dubnu 2022''
{{fs start}}
{{fs player|no= 1|nat=ESP|pos=GK|name=[[Sergio Asenjo]]}}
{{Fs player|no= 2|nat=ESP|pos=DF|name=[[Mario Gaspar]]|other=[[Kapitán (fotbal)|kapitán]]}}
{{Fs player|no= 3|nat=ESP|pos=DF|name=[[Raúl Albiol]]|other=[[Kapitán (fotbal)|třetí kapitán]]}}
{{Fs player|no= 4|nat=ESP|pos=DF|name=[[Pau Torres]]}}
{{Fs player|no= 5|nat=ESP|pos=MF|name=[[Dani Parejo]]}}
{{Fs player|no= 6|nat=FRA|pos=MF|name=[[Étienne Capoue]]}}
{{Fs player|no= 7|nat=ESP|pos=FW|name=[[Gerard Moreno]]}}
{{Fs player|no= 8|nat=ARG|pos=DF|name=[[Juan Foyth]]}}
{{Fs player|no= 9|nat=ESP|pos=FW|name=[[Paco Alcácer]]}}
{{Fs player|no=10|nat=ESP|pos=MF|name=[[Vicente Iborra de la Fuente|Vicente Iborra]]|other=[[Kapitán (fotbal)|zástupce kapitána]]}}
{{Fs player|no=11|nat=NGA|pos=FW|name=[[Samuel Chukwueze]]}}
{{Fs player|no=12|nat=ECU|pos=DF|name=[[Pervis Estupiñán]]}}
{{fs player|no=13|nat=ARG|pos=GK|name=[[Gerónimo Rulli]]}}
{{Fs mid}}
{{Fs player|no=14|nat=ESP|pos=MF|name=[[Manu Trigueros]]|other=[[Kapitán (fotbal)|čtvrtý kapitán]]}}
{{fs player|no=15|nat=NED|pos=FW|name=[[Arnaut Danjuma]]}}
{{Fs player|no=16|nat=SEN|pos=FW|name=[[Boulaye Dia]]}}
{{Fs player|no=17|nat=ARG|pos=MF|name=[[Giovani Lo Celso]]|other=na hostování z {{flagicon|ENG|style=vertical-align:0;}} [[Tottenham Hotspur FC|Tottenhamu Hotspur]]}}
{{Fs player|no=18|nat=ESP|pos=DF|name=[[Alberto Moreno]]}}
{{Fs player|no=19|nat=FRA|pos=MF|name=[[Francis Coquelin]]}}
{{Fs player|no=20|nat=ESP|pos=DF|name=[[Rubén Peña]]}}
{{Fs player|no=21|nat=ESP|pos=MF|name=[[Yeremi Pino]]}}
{{Fs player|no=22|nat=ALG|pos=DF|name=[[Ajsa Mandí]]}}
{{Fs player|no=23|nat=ESP|pos=MF|name=[[Moi Gómez]]}}
{{Fs player|no=24|nat=ESP|pos=DF|name=[[Alfonso Pedraza]]}}
{{Fs player|no=25|nat=CIV|pos=DF|name=[[Serge Aurier]]}}
{{fs end}}


== Účast v evropských pohárech ==
== Účast v evropských pohárech ==
<div style="height:600px; overflow-y:auto; margin:0 auto; border:1px solid #BBB">
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
! Ročník
! Ročník
Řádek 539: Řádek 531:
| Čtvrtfinále || {{flagicon|ESP}} [[Valencia CF|Valencia]] || 1:3 || 0:2 || 1:5
| Čtvrtfinále || {{flagicon|ESP}} [[Valencia CF|Valencia]] || 1:3 || 0:2 || 1:5
|-
|-
| rowspan="8" |2020/21
| rowspan="8" |[[Evropská liga UEFA 2020/2021|Evropská liga UEFA]]
| rowspan="3" |Skupina I
|{{flagicon|ISR}} [[Maccabi Tel Aviv FC|Maccabi Tel Aviv]]
|4:0
|1:1
| rowspan="3" |1. místo
|-
|{{flagicon|TUR}} [[Sivasspor]]
|5:3
|1:0
|-
|{{Flagicon|Ázerbájdžán}} [[FK Karabach]]
|3:0
|3:1
|-
|Šestnáctifinále
|{{flagicon|AUT}} [[FC Red Bull Salzburg|RB Salzburg]]
|2:1
|2:0
|4:1
|-
|Osmifinále
|{{flagicon|UKR}} [[FK Dynamo Kyjev|Dynamo Kyjev]]
|2:0
|2:0
|4:0
|-
|Čtvrtfinále
|{{flagicon|CRO}} [[GNK Dinamo Zagreb|Dinamo Záhřeb]]
|2:1
|1:0
|3:1
|-
|Semifinále
|{{flagicon|ENG}} [[Arsenal FC]]
|2:1
|0:0
|2:1
|-
|Finále
|{{flagicon|ENG}} [[Manchester United FC]]
| colspan="3" |'''1:1 (pen. 11:10)'''
|-
| rowspan="6" |2021/22
| rowspan="6" |[[Liga mistrů UEFA 2021/2022|Liga mistrů UEFA]]
| rowspan="3" |Skupina F
|{{flagicon|ENG}} [[Manchester United FC]]
|0:2
|1:2
| rowspan="3" |2. místo
|-
|{{flagicon|ITA}} [[Atalanta BC]]
|2:2
|3:2
|-
|{{flagicon|SUI}}[[Young Boys Bern]]
|2:0
|4:1
|-
|Osmifinále
|{{flagicon|ITA}} [[Juventus FC|Juventus]]
|1:1
|3:0
|4:1
|-
|Čtvrtfinále
|{{flagicon|GER}} [[FC Bayern Mnichov|Bayern Mnichov]]
|1:0
|1:1
|2:1
|-
|Semifinále
|{{flagicon|ENG}} [[Liverpool FC]]
|2:3
|0:2
|2:5
|-
| rowspan="5" |2022/23
| rowspan="5" |[[Evropská konferenční liga UEFA 2022/2023|Evropská konferenční liga UEFA]]
|4. předkolo
|{{flagicon|CRO}} [[HNK Hajduk Split|Hajduk Split]]
|4:2
|2:0
|6:2
|-
| rowspan="3" |Skupina C
|{{Flagicon|Polsko}} [[Lech Poznań|Lech Poznaň]]
|4:3
|0:3
| rowspan="3" |1. místo
|-
|{{Flagicon|Izrael}} [[Hapoel Beer Ševa FC|Hapoel Beer Ševa]]
|2:2
|2:1
|-
|{{flagicon|AUT}} [[FK Austria Vídeň|Austria Vídeň]]
|5:0
|1:0
|-
|Osmifinále
|{{Flagicon|Belgie}}[[Anderlecht]]
|0:1
|1:1
|1:2
|-
| rowspan="4" |2023/24
| rowspan="4" |[[Evropská liga UEFA 2023/2024|Evropská liga UEFA]]
| rowspan="3" |Skupina F
|{{flagicon|FRA}} [[Stade Rennais FC|Stade Rennais]]
|1:0
|3:2
| rowspan="3" |1. místo
|-
|{{Flagicon|Izrael}} [[Makabi Haifa FC|Makabi Haifa]]
|0:0
|2:1
|-
|{{flagicon|GRE}} [[Panathinaikos Athény (fotbal)|Panathinaikos Athény]]
|3:2
|0:2
|-
|Osmifinále
|{{flagicon|FRA}} [[Olympique Marseille]]
|3:1
|0:4
|3:5
|}
|}
</div>


== Známí hráči ==
== Známí hráči ==
Řádek 569: Řádek 687:
<references />
<references />
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat}}
*{{Commonscat}}
* [http://www.transfermarkt.com/villarreal-cf/startseite/verein/1050 Profil klubu] na [[Transfermarkt|Transfermarkt.com]] {{en}}
* [http://www.transfermarkt.com/villarreal-cf/startseite/verein/1050 Profil klubu] na [[Transfermarkt|Transfermarkt.com]] {{en}}
* [https://www.uefa.com/teamsandplayers/teams/club=70691/profile/index.html Profil klubu] na UEFA.com {{en}}
* [https://www.uefa.com/teamsandplayers/teams/club=70691/profile/index.html Profil klubu] na UEFA.com {{en}}
Řádek 576: Řádek 694:


{{La Liga}}
{{La Liga}}
{{Evropská liga UEFA 2020/21 - vítěz}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fotbal|Španělsko}}
{{Portály|Fotbal|Španělsko}}

Aktuální verze z 12. 9. 2024, 15:10

Villarreal CF
NázevVillarreal Club de Fútbol
Přezdívka„El Submarino Amarillo (Žlutá ponorka)“[1]
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
MěstoVillarreal
Založen10. března 1923
AsociaceŠpanělsko RFEF
Barvyžlutá a modrá
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Sout잊panělsko La Liga
2023/248. místo
StadionEstadio de la Cerámica, Villarreal
Kapacita23 500 diváků[2]
Vedení
VlastníkŠpanělsko Fernando Roig Alfonso
PředsedaŠpanělsko Fernando Roig Alfonso
TrenérŠpanělsko Marcelino García Toral
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly-
Domácí trofeje-
Mezinárodní trofeje1× Evropská liga UEFA
2× Pohár Intertoto
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2020/2021 Villarreal CF
Primera División
Stříbrná medaile 2007/2008 Villarreal CF
Bronzová medaile 2004/2005 Villarreal CF
Estadio El Madrigal

Villarreal CF (celým názvem Villarreal Club de Fútbol S.A.D.) je španělský fotbalový klub z Villarrealu ve valencijské oblasti založený roku 1923. Má přezdívku Žlutá ponorka (španělsky Submarino Amarillo, valencijsky Submarí Groguet).[3] Od roku 2004 hlavní klubová barva je žlutá. Domácím hřištěm je Estadio de la Cerámica (rovněž El Madrigal) s kapacitou necelých 23 500 míst k sezení.[2]

Po jedné sezóně ve druhé lize se tým v roce 2013 vrátil zpět do nejvyšší španělské ligové soutěže. Ve třetí lize hraje rezervní tým Villarrealu, Villarreal „B“.

Villarreal je po Monaku druhým nejmenším městem (co se počtu obyvatel týče), které evropskému fotbalu dalo semifinalistu Ligy mistrů (v ročníku 2005/06 a 2021/22). Největším rivalem Villarrealu je Valencia. Derby mezi Villarrealem a Valencií se nazývá Derbi de la Comunitat.

Přezdívka

[editovat | editovat zdroj]

Přezdívku Žlutá ponorka klub získal podle skladby Yellow Submarine od liverpoolské kapely The Beatles v sezóně 1966/67, kdy postoupil do Tercera División (barva dresů Villarrealu je také žlutá).[4][5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen v březnu 1923 pod názvem Club Deportivo Villarreal. Mužstvo tvořili lokální dělníci, kteří se fotbalu věnovali ve svém volném čase. Prvním prezidentem Villarrealu se stal farmaceut José Calduch Almela, pod nímž si tým vybudoval stadion Campo de Deportes. V srpnu 1923 sehrálo mužstvo první přátelský zápas s jiným místním celkem s názvem Castellón (vznikl roku 1922). Villarreal se účastnil nižších soutěží a v sezóně 1934/35 opanoval regionální divizi (Primera Regional). Následoval dvojzápas s murcijským týmem Cartagena, který však Villarreal nezvládl a prohrál celkovým skóre 1:8. Ačkoli se další sezónu podařilo titul z regionální divize obhájit, vypukla Španělská občanská válka a fotbalové věci šly stranou.

Během 70. let se hráči ve žlutém dresu na pár sezón ohřáli ve druhé lize, avšak brzy opět sestoupili. V ročníku 1987/88 se klub probil do v pořadí třetí ligy, Segundy División B.[6]

Fernando Roig přichází

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv v roce 1990 Žlutá ponorka sestoupila, dva roky nato slavila postup do druhé ligy, Segundy División. Byl to podnikatel Fernando Roig, kdo sehrál hlavní roli při formování týmu během 90. let, zvlášť když zadlužený klub v roce 1997 odkoupil.

Sezónu 1993/94 se podařilo zachránit až v posledním kole na úkor valencijského rivala, týmu CD Castellón. V ten ročník zde hostoval José Francisco Molina, později chytající za věhlasnější španělské kluby.[7] Na jaře roku 1998 skončil tým čtvrtý ve druholigové tabulce, aby následně v play-off přemohl Compostelu.

Na prvoligové scéně Žlutá ponorka debutovala 31. srpna 1998 na hřišti Realu Madrid, v té době úřadujícího šampiona Ligy mistrů. Ačkoli se dostala do vedení, prohrála nakonec 1:4.[8] Tuhá konkurence odsunula Villarreal až na 18. místo. Následovalo play-off o udržení se Sevillou, ve kterém mužstvo podlehlo 0:2 a venku 0:1 a vrátilo se nazpět mezi mužstva druholigová.[9]

Kormidelník-inženýr Manuel Pellegrini

[editovat | editovat zdroj]
Štafetu po kanonýrovi Forlánovi převzal Ital Giuseppe Rossi

Během letního přestupového období 2004 se kormidla chopil chilský trenér Manuel Pellegrini, který v té době neměl žádné zkušenosti s evropským fotbalem, pouze jihoamerickým. Mužstvo posílil uruguayský útočník Diego Forlán z Manchesteru United za 2 miliony liber.[10] Ostrou zkouškou se stal Pohár Intertoto, který valencijský tým opanoval finálovou výhrou nad Atléticem Madrid. Pellegriniho premiéra v La Lize dopadla porážkou 1:2 na půdě rivala Valencie a ani další čtveřice zápasů ligy neskončila výhrou. První ligové vítězství přišlo 3. října doma proti Realu Zaragoza, na konečném výsledku 2:1 se po jednom gólu podíleli Forlán a i Riquelme.[11] Dařilo se i během zimy, forma nabraná mezi prosincem a únorem smetla také pozdějšího šampiona Barcelonu, která na Madrigalu nestačila vysoko 0:3. Forlán si připsal dvě branky, Riquelme dvě brankové asistence. Defenzívu podržel středopolař Marcos Senna. Během následujícího kola, dne 16. ledna, zaznamenal Villarreal první ze dvou vítězství sezóny (4:2 a v květnu 4:1) nad rivalem z Levante. A v dalším kole mužstvo oplatilo úvodní porážku Valencii, když doma vyhrálo 3:1 i díky hattricku Riquelmeho. Chilský trenér dovedl ziskem 65 bodů Žlutou ponorku na historické třetí místo, čímž zajistil účast v Lize mistrů. Forlán se stal s 25 brankami nejlepším střelcem Španělska i Evropy.[12] Cesta Pohárem UEFA skončila ve čtvrtfinále, kde Španělé nestačili na Alkmaar z Nizozemska.

Předkolo Ligy mistrů zahájil celek ve žlutém domácí výhrou 2:1 nad Evertonem. Pozdvižení vzbudila odveta odpískaná rozhodčím Pierluigim Collinou, který kvůli údajnému faulu Marcuse Benta za stavu 1:0 pro anglický tým sporně neuznal gól Duncana Fergusona.

Branky Sorína a Forlána nakonec rozhodli o postupu Villarrealu po druhé výhře 2:1.[13] V základní skupině měl tým změřit síly s Manchesterem United, Lille a Benficou. První dva zápasy s United a Lille sice skončily bezbrankovou remízou, po šestém utkání se však Villarreal tyčil na první příčce skupiny „D“ a zamířil do osmifinále. Přes líný ligový start, kdy se úvodní čtyři utkání nevyhrálo, se Žlutá ponorka nastartovala. Od konce září do konce roku prohrála jen doma s Barcelonou. Začátkem nového roku ale ztratila domácí formu, což vedlo k porážkám od Racingu Santander a Celty Vigo, celků ze středu tabulky. Vyřazovací utkání Ligy mistrů na stadionu Glasgow Rangers dopadlo remízou 2:2, branky vstřelili Forlán a Riquelme.[14] Domácí odveta dopadla znovu nerozhodně, remíza 1:1 ale posunula dál španělský celek důsledkem pravidla venkovních branek. Autorem branky Španělů byl opět Diego Forlán.[15] Na hřišti italského Interu Milán se ujali Španělé vedení v první minutě zásluhou Forlána, ale Adriano a Martins otočili na 2:1 pro domácí. Na Madrigalu zařídil jednogólovou výhru Arruabarrena a Villarreal znovu postoupil díky venkovnímu gólu. Historické semifinále bylo zahájeno na hřišti Arsenalu v čele s Henrym, kde španělský klub padl 0:1 gólem Tourého.[16] Odvetný zápas na El Madrigal skončil bezbrankovou remízou, fanoušci však byli svědky neproměněné penalty Riquelmeho. Arsenal dokráčel do finále a tam padl s Barcelonou. Cesta Evropou si vyžádala svoji daň, Villarreal dosáhl jen na sedmou ligovou příčku.

Posily pro ročník La Ligy 2006/07 čítaly záložníka Caniho. Pohár Intertoto úspěšný nebyl, ve španělské lize obsadilo mužstvo páté místo, především díky šňůře výher v závěru sezony, kdy Villarreal zdolal osm soupeřů včetně Barcelony, Sevilly, Valencie a Athleticu.

Do sezóny 2007/08 naskočil Pellegrini s posilami do defenzívy: přišli Joan Capdevila a Diego Godín. Pro neshody s vedením odešel už na jaře Riquelme, do Atlética Madrid přestoupil Forlán. Mezeru po Forlánovi vyplnil italský forvard Giuseppe Rossi z Manchesteru United.[17] Záložní řadu vyztužili zkušený Robert Pirés a mladý Santi Cazorla.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Nucený pobyt v Segundě División

[editovat | editovat zdroj]

Kromě sestupu zasáhla klub další tragédie, když 6. června 2012 skonal nový trenér Manuel Preciado, několik hodin poté, co byl jmenován do funkce.[18] Mužstvo poté převzal Julio Velázquez, ten se však musel popasovat s odchody opor. Odešla brankářská jednička Diego López, středopolař Borja Valero, potentní brazilský útočník Nilmar i obránci Carlos Marchena a Gonzalo Rodríguez. Během zimních měsíců se klub rozloučil s Rossim. Avšak vrátil se zkušený krajní obránce Javi Venta.[19] Ani zkušení Bruno Soriano, Marcos Senna a Cani se nezmohli na více než sedmé místo v půlce ledna. Velázqueze nahradil 14. ledna 2013 Marcelino, pod jehož taktovkou se Villarreal vyšplhal na druhé místo zaručující postup o patro výš.

Návrat na prvoligovou scénu

[editovat | editovat zdroj]
Oslavy postupu do první ligy po utkání s Almeríí na jaře roku 2013

Po roce se Marcelinův Villarreal vrátil mezi španělskou smetánku a během léta náležitě posiloval – dorazili například Giovani dos Santos a Tomás Pina a brankář Sergio Asenjo.[20] Žlutá ponorka vybojovala šesté místo i díky gólům útočníků dos Santose, Ucheho a Perbeta. Další rok z toho bylo znovu šesté místo opět zaručující „EL“. Tato sezóna také přinesla největší pokrok v rámci španělského poháru 2014/15, kde Villarreal dosáhl semifinále. Postupu do finále nakonec zabránila Barcelona.[21]

Sezónu 2015/2016 zahájila Žlutá ponorka ve velkém stylu a první týdny shlížela na ostatní španělské prvoligové celky svrchu, navzdory letním odchodům mnoha hráčů (Giovani dos Santos, Moreno, Uche, Vietto). Právě proto bylo nutné investovat do kádru, což přimělo management utratit 43 milionů €. Kádr tak rozšířili útočníci Cédric Bakambu a Roberto Soldado, dále potom hráči jako Samu Castillejo, Samuel García, Denis Suárez a další. První místo se sice nepodařilo udržet, to konečné čtvrté ale znamenalo návrat do Ligy mistrů pro další rok. Tažení Evropskou ligou začalo v základní skupině, kde Španělé skončili druzí za Rapidem Wien, ale před Viktorií Plzeň a Dinamem Minsk. Ve vyřazovací části překonali Neapol, Leverkusen, Spartu, aby v semifinále narazili na Liverpool. Domácí utkání na konci dubna Villarreal vyhrál 1:0 zásluhou pozdní trefy Lópeze Álvareze v nastaveném čase.[22] Na Anfield Road přišla porážka 0:3 a s nadějemi na první pohárové finále bylo konec. Porážce přispěl brzký vlastní gól Soriana v úvodní desetiminutovce.[23]

Přestože měl Marcelinův kontrakt trvání do roku 2019, jeho názorové neshody s klubovým vedením vyústily v srpnu 2016 v jeho vyhazov.[24] Nástupcem se mu stal Fran Escribá, jenž se musel popasovat se zraněním Roberta Soldada. Ligový ročník 2016/17 byl zakončen pátou pozicí, postoupilo se ze skupiny Evropské ligy, v šestnáctifinále však klub obdržel debakl 0:4 na vlastním trávníku od římského AS[25] a po odvetě se s Evropou rozloučil. Během ledna roku 2017 se stadion dočkal přejmenování na Estadio de la Cerámica k poctě místnímu keramickému průmyslu.[26] Rovněž ročník La Ligy 2017/18 skončila Žlutá ponorka na místě pátém.[21] Od září ji už vedl jiný trenér, a to Javier Calleja.[27] Ten skončil v Evropské lize ve stejné fázi jako jeho předchůdce, když v šestnáctifinále padl proti Lyonu.

Získané trofeje

[editovat | editovat zdroj]
(2003, 2004)
2020/21

Soupiska

[editovat | editovat zdroj]

K 13. dubnu 2022

Číslo Pozice Hráč
1 Španělsko B Sergio Asenjo
2 Španělsko O Mario Gaspar (kapitán)
3 Španělsko O Raúl Albiol (třetí kapitán)
4 Španělsko O Pau Torres
5 Španělsko Z Dani Parejo
6 Francie Z Étienne Capoue
7 Španělsko Ú Gerard Moreno
8 Argentina O Juan Foyth
9 Španělsko Ú Paco Alcácer
10 Španělsko Z Vicente Iborra (zástupce kapitána)
11 Nigérie Ú Samuel Chukwueze
12 Ekvádor O Pervis Estupiñán
13 Argentina B Gerónimo Rulli
Číslo Pozice Hráč
14 Španělsko Z Manu Trigueros (čtvrtý kapitán)
15 Nizozemsko Ú Arnaut Danjuma
16 Senegal Ú Boulaye Dia
17 Argentina Z Giovani Lo Celso (na hostování z Anglie Tottenhamu Hotspur)
18 Španělsko O Alberto Moreno
19 Francie Z Francis Coquelin
20 Španělsko O Rubén Peña
21 Španělsko Z Yeremi Pino
22 Alžírsko O Ajsa Mandí
23 Španělsko Z Moi Gómez
24 Španělsko O Alfonso Pedraza
25 Pobřeží slonoviny O Serge Aurier

Účast v evropských pohárech

[editovat | editovat zdroj]
Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
2002/2003 Pohár Intertoto 2. kolo Island FH 2:0 2:2 4:2
3. kolo Itálie Turín FC 2:0 0:2 2:2 (4:3 pen.)
Semifinále Francie Troyes AC 0:0 2:0 2:0
Finále Španělsko Málaga CF 0:1 1:1 1:2
2003/2004 Pohár Intertoto 3. kolo Itálie Brescia Calcio 2:0 1:1 3:1
Semifinále Česko FC Zbrojovka Brno 2:0 1:1 3:1
Finále Nizozemsko SC Heerenveen 0:0 2:1 2:1
2003/2004 Pohár UEFA 1. kolo Turecko Trabzonspor 0:0 3:2 3:2
2. kolo Rusko FK Torpedo Moskva 2:0 0:1 2:1
3. kolo Turecko Galatasaray SK 3:0 2:2 5:2
4. kolo Itálie AS Řím 2:0 1:2 3:2
Čtvrtfinále Skotsko Celtic 2:0 1:1 3:1
Semifinále Španělsko Valencia CF 0:0 0:1 0:1
2004/2005 Pohár Intertoto 2. kolo Dánsko Odense BK 2:0 3:0 5:0
3. kolo Rusko FK Spartak Moskva 1:0 2:2 3:2
Semifinále Německo Hamburger SV 1:0 1:0 2:0
Finále Španělsko Atlético Madrid 2:0 0:2 2:2 (3:1 pen.)
2004/2005 Pohár UEFA 1. kolo Švédsko Hammarby IF 3:0 2:1 5:1
Skupina E Itálie SS Lazio - 1:1 2. místo
Anglie Middlesbrough FC 2:0 -
Srbsko FK Partizan - 1:1
Řecko Egaleo FC 4:0 -
Šestnáctifinále Ukrajina Dynamo Kyjev 2:0 0:0 2:0
Osmifinále Rumunsko Steaua Bukurešť 2:0 0:0 2:0
Čtvrtfinále Nizozemsko AZ Alkmaar 1:2 1:1 2:3
2005/2006 Liga mistrů UEFA 3. předkolo Anglie Everton FC 2:1 2:1 4:2
Skupina D Portugalsko SL Benfica 1:1 1:0 1. místo
Francie OSC Lille 1:0 0:0
Anglie Manchester United FC 0:0 0:0
Osmifinále Skotsko Rangers FC 1:1 2:2 3:3 (v)
Čtvrtfinále Itálie Inter Milán 1:0 1:2 2:2 (v)
Semifinále Anglie Arsenal FC 0:0 0:1 0:1
2006 Pohár Intertoto 3. kolo Slovinsko NK Maribor 1:2 1:1 2:3
2007/2008 Pohár UEFA 1. kolo Bělorusko BATE Borisov 4:1 2:0 6:1
Skupina C Itálie ACF Fiorentina 1:1 - 1. místo
Řecko AEK Athény - 2:1
Česko FK Mladá Boleslav - 2:1
Švédsko Elfsborg IF 2:0 -
Šestnáctifinále Rusko Zenit Petrohrad 2:1 0:1 2:2 (v)
2008/2009 Liga mistrů UEFA Skupina E Anglie Manchester United FC 0:0 0:0 2. místo
Dánsko Aalborg BK 6:3 2:2
Skotsko Celtic FC 1:0 0:2
Osmifinále Řecko Panathinaikos Athény 1:1 2:1 3:2
Čtvrtfinále Anglie Arsenal FC 1:1 0:3 1:4
2009/2010 Evropská liga UEFA Play-off Nizozemsko NAC Breda 6:1 3:1 9:2
Skupina G Rakousko Red Bull Salzburg 0:1 0:2 2. místo
Itálie SS Lazio 4:1 1:2
Bulharsko Levski Sofia 1:0 2:0
Šestnáctifinále Německo VfL Wolfsburg 2:2 1:4 3:6
2010/2011 Evropská liga UEFA Play-off Bělorusko FK Dněpr Mohylev 5:0 2:1 7:1
Skupina D Řecko PAOK Soluň 1:0 0:1 1. místo
Chorvatsko Dinamo Záhřeb 3:0 0:2
Belgie Club Brugge 2:1 2:1
Šestnáctifinále Itálie SSC Neapol 2:1 0:0 2:1
Osmifinále Německo Bayer Leverkusen 2:1 3:2 5:3
Čtvrtfinále Nizozemsko FC Twente 5:1 3:1 8:2
Semifinále Portugalsko FC Porto 3:2 1:5 4:7
2011/2012 Liga mistrů UEFA Play-off Dánsko Odense BK 3:0 0:1 3:1
Skupina A Německo Bayern Mnichov 0:2 1:3 4. místo
Itálie SSC Neapol 0:2 0:2
Anglie Manchester City FC 0:3 1:2
2014/2015 Evropská liga UEFA Play-off Kazachstán FC Astana 4:0 3:0 7:0
Skupina A Německo Borussia Mönchengladbach 2:2 1:1 2. místo
Švýcarsko FC Zürich 4:1 2:3
Kypr Apollon Limassol 4:0 2:0
Šestnáctifinále Rakousko RB Salzburg 2:1 3:1 5:2
Osmifinále Španělsko Sevilla FC 1:3 1:2 2:5
2015/2016 Evropská liga UEFA Skupina E Česko Viktoria Plzeň 1:0 3:3 2. místo
Rakousko Rapid Vídeň 1:0 1:2
Bělorusko Dinamo Minsk 4:0 2:1
Šestnáctifinále Itálie SSC Neapol 1:0 1:1 2:1
Osmifinále Německo Bayer Leverkusen 2:0 0:0 2:0
Čtvrtfinále Česko AC Sparta Praha 2:1 4:2 6:3
Semifinále Anglie Liverpool FC 1:0 0:3 1:3
2016/2017 Liga mistrů UEFA Play-off Francie AS Monaco FC 1:2 0:1 1:3
2016/2017 Evropská liga UEFA Skupina L Švýcarsko FC Zürich 2:1 1:1 2. místo
Rumunsko Steaua Bukurešť 2:1 1:1
Turecko Osmanlıspor 1:2 2:2
Šestnáctifinále Itálie AS Řím 0:4 1:0 1:4
2017/2018 Evropská liga UEFA Skupina A Česko SK Slavia Praha 2:2 2:0 1. místo
Izrael Maccabi Tel Aviv 0:1 0:0
Kazachstán FC Astana 3:1 3:2
Šestnáctifinále Francie Olympique Lyon 0:1 1:3 1:4
2018/2019 Evropská liga UEFA Skupina G Skotsko Glasgow Rangers 2:2 0:0 1. místo
Rakousko Rapid Vídeň 5:0 0:0
Rusko Spartak Moskva 2:0 3:3
Šestnáctifinále Portugalsko Sporting Lisabon 1:1 1:0 2:1
Osmifinále Rusko Zenit Petrohrad 2:1 3:1 5:2
Čtvrtfinále Španělsko Valencia 1:3 0:2 1:5
2020/21 Evropská liga UEFA Skupina I Izrael Maccabi Tel Aviv 4:0 1:1 1. místo
Turecko Sivasspor 5:3 1:0
Ázerbájdžán FK Karabach 3:0 3:1
Šestnáctifinále Rakousko RB Salzburg 2:1 2:0 4:1
Osmifinále Ukrajina Dynamo Kyjev 2:0 2:0 4:0
Čtvrtfinále Chorvatsko Dinamo Záhřeb 2:1 1:0 3:1
Semifinále Anglie Arsenal FC 2:1 0:0 2:1
Finále Anglie Manchester United FC 1:1 (pen. 11:10)
2021/22 Liga mistrů UEFA Skupina F Anglie Manchester United FC 0:2 1:2 2. místo
Itálie Atalanta BC 2:2 3:2
ŠvýcarskoYoung Boys Bern 2:0 4:1
Osmifinále Itálie Juventus 1:1 3:0 4:1
Čtvrtfinále Německo Bayern Mnichov 1:0 1:1 2:1
Semifinále Anglie Liverpool FC 2:3 0:2 2:5
2022/23 Evropská konferenční liga UEFA 4. předkolo Chorvatsko Hajduk Split 4:2 2:0 6:2
Skupina C Polsko Lech Poznaň 4:3 0:3 1. místo
Izrael Hapoel Beer Ševa 2:2 2:1
Rakousko Austria Vídeň 5:0 1:0
Osmifinále BelgieAnderlecht 0:1 1:1 1:2
2023/24 Evropská liga UEFA Skupina F Francie Stade Rennais 1:0 3:2 1. místo
Izrael Makabi Haifa 0:0 2:1
Řecko Panathinaikos Athény 3:2 0:2
Osmifinále Francie Olympique Marseille 3:1 0:4 3:5

Známí hráči

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.efotbal.cz/clanek-233851-Villarreal-slavi-presne-100-let-Vedeli-jste-ze-prezdivku-Zluta-ponorka-dostal-klub-podle-jednoho-z-h.html
  2. ↑ a b https://www.transfermarkt.com/fc-villarreal/stadion/verein/1050/
  3. ↑ http://www.sport.cz/fotbal/evropska-liga/clanek/759878-zluta-ponorka-zamiri-znovu-do-ceska-sparta-vyzve-v-boji-o-semifinale-evropske-ligy-villarreal.html
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.laliga.es [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. 
  5. ↑ Why Villarreal are known as the Yellow Submarine, UEFA.com, cit. 13. 3. 2016 (anglicky)
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.colgadosporelfutbol.com [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-22. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.colgadosporelfutbol.com [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-01. 
  8. ↑ Juan Pedro Adrados. Spain 1998/99 [online]. RSSSF, 2000-01-26 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Promotion to the First Division [online]. villarrealcf.es [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Forlan joins Villarreal. BBC Sport [online]. 2004-08-21 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ [1]
  12. ↑ Third in LaLiga [online]. villarrealcf.es [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Villarreal 2-1 Everton. BBC Sport [online]. 2005-08-24 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Rangers 2-2 Villarreal. BBC Sport [online]. 2006-02-22 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Villarreal 1-1 Rangers. BBC Sport [online]. 2006-03-07 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ADAMSON, Mike. Arsenal 1 - 0 Villarreal. The Guardian [online]. 2006-04-19 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Rossi quits United for Villarreal. Daily Mail [online]. 2007-07-31 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Manuel Preciado dies 24 hours after being appointed Villarreal coach. BBC Sport [online]. 2012-06-07 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ [2]
  20. ↑ PAVLÍK, Tomáš. Marcelino chce konkurenceschopný a spolehlivý Villarreal. Eurofotbal.cz [online]. 2013-07-13 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Adn Europeo [online]. www.villarrealcf.es [cit. 2020-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05. (anglicky) 
  22. ↑ JUREJKO, Jonathan. Villarreal 1-0 Liverpoool. BBC Sport [online]. 2016-04-28 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ MAGOWAN, Alistair. Liverpool 3-0 Villarreal. BBC Sport [online]. 2016-05-05 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Villarreal sack coach Marcelino. As.com [online]. 2016-08-11 [cit. 2020-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-28. (anglicky) 
  25. ↑ Ibrahimovic a Džeko se blýskli hattrickem, jejich týmy míří k postupu. IDNES.cz [online]. 2017-02-16 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ Villarreal rename their stadium to Estadio de la Ceramica. Marca [online]. 2017-01-08 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ LOWE, Sid. Meet the new Villarreal boss. Same as the old Villarreal boss. The Guardian [online]. 2019-02-04 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Španělsko Primera División – španělská nejvyšší soutěž ve fotbale (ročníky, týmy, ocenění, atd.)
Kluby 2023/2024
(20 mužstev)
Sezóny
1929 • 1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 • 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1943/44 • 1944/45 • 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1948/49 • 1949/50 • 1950/51 • 1951/52 • 1952/53 • 1953/54 • 1954/55 • 1955/56 • 1956/57 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/1986 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24
Dřívější účastníci
(poslední sezóna)
CE Europa (1930/31) • Real Unión (1931/32) • Arenas Club de Getxo (1934/35) • CD Alcoyano (1950/51) • Atlético Tetuán (1951/52) • Cultural y Deportiva Leonesa (1955/56) • CD Condal (1956/57) • Real Jaén (1957/58) • Pontevedra CF (1969/70) • Burgos CF (1979/80) • AD Almería (1980/81) • CE Sabadell FC (1987/88) • CD Castellón (1990/91) • Real Burgos CF (1992/93) • UE Lleida (1993/94) • CD Logroñés (1996/97) • SD Compostela (1997/98) • CP Mérida (1997/98) • CF Extremadura (1998/99) • UD Salamanca (1998/99) • Real Oviedo (2000/01) • Albacete Balompié (2004/05) • Cádiz CF (2005/06) • Gimnàstic de Tarragona (2006/07) • Real Murcia (2007/08) • CD Numancia (2008/09) • Recreativo de Huelva (2008/09) • CD Tenerife (2009/10) • Xerez CD (2009/10) • Hércules CF (2010/11) • Racing de Santander (2011/12) • Real Zaragoza (2012/13) • UD Almería (2014/15) • Córdoba CF (2014/15) • Elche CF (2022/23) • Sporting de Gijón (2016/17) • Deportivo de La Coruña (2017/18) • Málaga CF (2017/18) • Girona FC (2018/19) • Rayo Vallecano (2018/19) • SD Huesca (2020/21) • SD Eibar (2020/21) • Levante UD (2021/22) • Real Valladolid (2022/23) • RCD Espanyol (2022/23)
Trofeje a ocenění
Jiné odkazy
Fotbal ženy: Primera División Femenina de España • Copa de la Reina de Fútbol • Španělská ženská fotbalová reprezentace
Zlatá medaile Evropská liga UEFA 2020/2021 – Villarreal CF Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Villarreal_CF&oldid=24233841“