Výprachtice: Porovnání verzí
→Dějiny do Bílé hory: rok úmrtí |
Už dávno zemřel. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| název = Výprachtice |
| název = Výprachtice |
||
| status = obec |
| status = obec |
||
| LAU2 = 581178 |
|||
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] |
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] |
||
| NUTS3 = CZ053 |
| NUTS3 = CZ053 |
||
| okres = Ústí nad Orlicí |
| okres = Ústí nad Orlicí |
||
| obec s rozšířenou působností = [[Lanškroun]] |
|||
| LAU1 = CZ0534 |
|||
| obec |
| pověřená obec = [[Lanškroun]] |
||
| pověřená obec = Lanškroun |
|||
| země = [[Čechy]] |
| země = [[Čechy]] |
||
| rozloha = 21,72 |
|||
| nadmořská výška = 587 |
|||
| PSČ = 561 34 |
| PSČ = 561 34 |
||
| počet částí obce = 3 |
| počet částí obce = 3 |
||
| počet katastrálních území = 3 |
| počet katastrálních území = 3 |
||
| počet ZSJ = 3 |
| počet ZSJ = 3 |
||
| adresa = Výprachtice 3 561 34 |
| adresa = Výprachtice 3<br />561 34 Výprachtice |
||
| web = http://www.obec-vyprachtice.cz |
| web = http://www.obec-vyprachtice.cz |
||
| úřední web = |
| úřední web = |
||
| e-mail = |
| e-mail = starosta@obec-vyprachtice.cz |
||
| starosta = Luděk Skalický, DiS. |
| starosta = Luděk Skalický, DiS. |
||
| starosta aktuální k = |
| starosta aktuální k = 2023 |
||
| mapa = |
| mapa = |
||
⚫ | |||
| obrázek = Výprachtice panorama view.jpg |
|||
⚫ | '''Výprachtice''' (německy ''Weipersdorf'') jsou podorlickou obcí, nacházející se v [[okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]]. Nejbližším městem je osm kilometrů vzdálené [[Jablonné nad Orlicí]], tradičním spádovým městem je však pro obyvatele Výprachtic, již desítky let, deset kilometrů vzdálený [[Lanškroun]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. |
||
| popisek = Letecká fotografie obce |
|||
⚫ | |||
| vlajka = Výprachtice_flag_CZ.svg |
|||
⚫ | |||
⚫ | '''Výprachtice''' (německy ''Weipersdorf'') jsou podorlickou obcí, nacházející se v [[okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]]. Nejbližším městem je |
||
== Geografie == |
|||
⚫ | |||
== Administrativní členění == |
|||
⚫ | |||
== Historie == |
== Historie == |
||
⚫ | |||
=== |
=== Středověk === |
||
Výprachtice nejprve sdílely osud [[Lanškroun]]a, byvše roku 1358 směněny s [[Diecéze litomyšlská|litomyšlským biskupstvím]]. V roce 1409 je však biskup [[Jan XII. Železný|Jan Železný]] společně s městem [[Jablonné nad Orlicí]] a několika okolními vesnicemi zastavil [[Jan Strýček ze Strýčkova|Janu Strýčkovi ze Strýčkova]]. Nicméně roku 1453 se spolu se zbytkem Lanškrounska ocitly v rukou jednoho společného majitele – [[Zbyněk Kostka z Postupic|Zbyňka Kostky z Postupic]]. Po nástupu [[Pernštejnové|Pernštejnů]] roku 1505 zažívalo Lanškrounsko šťastné období, ale už roku 1540 [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]] zastavil Lanškroun [[Václav Černohorský z Boskovic|Václavu Černohorskému z Boskovic]], přičemž [[Jablonné nad Orlicí]] s okolím (tedy i s Výprachticemi) zůstalo v majetku [[Pernštejnové|Pernštejnů]]. |
|||
⚫ | |||
=== |
=== Novověk === |
||
Roku 1544 však bylo lanšperské panství, k němuž se v té době Výprachtice počítaly, prodáno [[Petr Bohdanecký z Hodkova|Petrovi Bohdaneckému z Hodkova]]. Do rukou Pernštejnů se společně s Lanškrounem Výprachtice vrátily za [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]] v roce 1564. Od roku 1588 pak Lanškrounsko patřilo rytíři [[Adam Hrzán z Harasova|Adamu Hrzánovi z Harasova]] († 1619). Po bitvě na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se celého Lanškrounska zmocnil místodržící [[Karel I. z Lichtenštejna]], jenž jej 5. prosince 1622 koupil za 9 500 kop [[Pražský groš|grošů českých]]. |
|||
⚫ | Prvním výprachtickým [[rychtář]]em, jehož jméno se dochovalo, byl Mikšík Perda, který ve Výprachticích zastupoval [[vrchnost]] v roce 1402. Podle údajů z roku 1542 patřilo k úřadu rychtáře několik řemeslníků, pět poddaných, mlýn, sedm tenat k honitbě kolem vsi, právo šenku a právo vaření pivo v lázni. Za to musel rychtář k obecní potřebě chovat býka a kance a pro vrchnost se starat o chrta nebo vola. Za válečného stavu musel rychtář vyzbrojit pacholka s koněm a vyplácet mu žold. [[Patrimoniální správa|Vrchnostenskou správu]] ovšem nevykonával sám rychtář, od začátku 17. století fungoval i vrchnostenský dvůr a ovčín, kde museli poddaní pod šafářovým dohledem robotovat, a to až zrušení dvoru na konci 18. století. |
||
⚫ | |||
⚫ | Prvním výprachtickým [[rychtář]]em, jehož jméno se dochovalo, byl Mikšík Perda, který ve Výprachticích zastupoval [[vrchnost]] v roce |
||
⚫ | Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] vesnicí nejméně dvakrát prošla švédská vojska. Poprvé zde 27. října 1646 přenocovaly oddíly polního maršálka [[Arvid Witteberg|Arvida Witteberga]], táhnoucí na Šumperk. Dne 7. ledna 1648 pak Výprachtice dopadly mnohem hůře, když kontribuci vymáhající Švédové vypálili několik stavení včetně rychtářovy stodoly. |
||
=== Vrchnostenský dvůr === |
|||
[[Patrimoniální správa|Vrchnostenskou správu]] ovšem nevykonával sám rychtář, od začátku 17. století fungoval i vrchnostenský dvůr a ovčín, kde museli poddaní pod šafářovým dohledem robotovat, a to až zrušení dvoru na konci 18. století. |
|||
=== Třicetiletá válka === |
|||
⚫ | Během války vesnicí nejméně dvakrát prošla švédská vojska. Poprvé zde 27. |
||
[[Soubor:Vyprachtice Fara Rectory.jpg|náhled|Výprachtická fara]] |
[[Soubor:Vyprachtice Fara Rectory.jpg|náhled|Výprachtická fara]] |
||
⚫ | Od 16. století fungovala ve Výprachticích protestantská fara, která byla v souvislosti s [[Rekatolizace|rekatolizací]] zrušena. Kněz [[Jan Buffler]] byl zavražděn císařskými vojáky u dodnes stojící památné lípy. V roce 1663 byly Výprachtice přifařeny k obnovené katolické faře v [[Jablonné nad Orlicí|Jablonném nad Orlicí]]. [[Lokálie]] se Výprachtice dočkaly až roku 1779, fary pak v roce 1853. |
||
=== Náboženské poměry po bitvě na Bílé hoře === |
|||
⚫ | Od 16. |
||
=== |
=== Novodobé dějiny === |
||
⚫ | |||
⚫ | Osoba rektora, který se ve Výprachticích věnoval školství, je poprvé připomínána roku |
||
⚫ | Rurální pošta (poštovní schránka) fungovala od roku 1874, samostatná pošta pak od roku 1893. Četnické stanice se Výprachtice dočkaly roku 1888. Roku 1896 byl ve Výprachticích ustaven [[Spořitelní a záložní spolek]], takzvaná [[Kampelička]]. V roce 1931 pak v obci vznikla i [[Raiffeisenova záložna]]. |
||
=== Pošta a četnictvo === |
|||
Rurální pošta (poštovní schránka) fungovala od roku [[1874]], samostatná pošta pak od roku [[1893]]. Četnické stanice se Výprachtice dočkaly roku [[1888]]. |
|||
⚫ | Navzdory naprosté většině českého obyvatelstva Výprachtic byla obec v roce 1938 přivtělena k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu Němců]] se část obyvatelstva odstěhovala do uvolněných usedlostí v [[Lanškroun]]ě i jiných okolních obcích. V roce 1950 byly zrušeny čtyři hostince, dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, pekařství a mnohé další živnostenské provozovny. Zemědělská kolektivizace se setkala s malým pochopením, nejtvrdší odpůrci skončili v kriminále a někteří rolníci nevstoupili do [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotného zemědělského družstva]] nikdy. |
||
⚫ | |||
⚫ | Roku 1953 byl postaven vodovod v části obce [[Halda (Výprachtice)|Halda]]. Hasiči se dočkali nové zbrojnice v letech 1962–1965, roku 1972 vyrostla budova sloužící Místnímu národnímu výboru, poště a lékařské ordinaci. Roku 1978 byla postavena budova mateřské školy, k základní škole byla v roce 1985 přistavěna další část, což bylo spojeno s celkovou rekonstrukcí školy. |
||
=== Druhá světová válka === |
|||
Navzdory naprosté většině českého obyvatelstva Výprachtic byla obec v roce [[1938]] přivtělena k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu Němců]] se část obyvatelstva odstěhovala do uvolněných usedlostí v [[Lanškroun]]ě i jiných okolních obcích. |
|||
⚫ | V devadesátých letech 20. století byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace vodovodní sítě, když byly vybudovány nové vodojemy i čistička odpadních vod. Stále pokračuje rekonstrukce školy, kam se přestěhovala i škola mateřská. V současné době probíhá debata o výstavbě větrné elektrárny. |
||
=== Nástup komunistické totality === |
|||
⚫ | |||
== Přírodní poměry == |
|||
⚫ | |||
⚫ | Roku |
||
== Části obce == |
|||
=== Stavební aktivity po roce 1989 === |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Hospodářství == |
|||
=== Spolkový život === |
|||
Ve vsi funguje zemědělské družstvo [[Agrospol Výprachtice]] firma Kovo Beran, OVAZ a další. |
|||
⚫ | Nejstarším doloženým spolkem je hasičský sbor, který funguje dodnes již od roku |
||
== Společnost == |
|||
=== Finanční společnosti === |
|||
=== Školství === |
|||
⚫ | |||
⚫ | Osoba rektora, který se ve Výprachticích věnoval školství, je poprvé připomínána roku 1591. Jmenovitě je ale doložen až rektor [[Jan Mach]], a to v roce 1651. V souvislosti se školskými reformami [[Marie Terezie]] byla ve Výprachticích roku 1774 založena [[triviální škola]], která v roce 1789 dostala novou budovu. V polovině 19. století už stará budova velmi chátrala, v roce 1860 tak byla vybudována škola nová. Postupně ve Výprachticích vznikla škola pětitřídní a roku 1897 i škola měšťanská. V letech 1905-1906 vyrostla další školská budova, která svému účelu slouží dodnes.<ref>[http://www.zsvyprachtice.cz/index.php?nid=6985&lid=CZ&oid=1141011 Historie školství ve Výprachticích]</ref> |
||
⚫ | |||
== Nynější nejvýznamnější zaměstnavatelé == |
|||
⚫ | Nejstarším doloženým spolkem je hasičský sbor, který funguje dodnes již od roku 1883. [[Národní jednota severočeská]] zaměřující se na ochranu českých menšin zahájila se své působení ve Výprachticích roku 1885, pořádajíc častá divadelní představení. Vlastní výprachtický ochotnický sbor vznikl roku 1922. Ve Výprachticích též fungovaly všechny významné tělocvičné spolky: [[Sokol (spolek)|Sokol]] byl založen roku 1919, [[Orel (spolek)|Orel]] rovněž 1919 a [[Dělnická tělocvičná jednota]] roku 1937. Dnes funguje obnovený [[Sokol (spolek)|Sokol]]. Kromě něj ještě např. [[Český zahrádkářský svaz]] a [[Myslivecké sdružení]]. |
||
Zemědělské družstvo [[Agrospol Výprachtice]] zaměstnává 25 lidí. Dále pak Kovo Beran. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* Na jihozápadním okraji vesnice se dochovaly nepatrné pozůstatky [[Výprachtice (tvrz)|výprachtické tvrze]] z přelomu třináctého a čtrnáctého století. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Osobnosti == |
== Osobnosti == |
||
Řádek 92: | Řádek 85: | ||
* [[Jindřich Chládek]] (1897–1980), v letech 1951–1972 archivář v [[Lanškroun]]ě, laureát pamětní medaile vlády [[Česká socialistická republika|ČSR]] v roce [[1970]] |
* [[Jindřich Chládek]] (1897–1980), v letech 1951–1972 archivář v [[Lanškroun]]ě, laureát pamětní medaile vlády [[Česká socialistická republika|ČSR]] v roce [[1970]] |
||
* [[Jindřich Praveček mladší|Jindřich Praveček ml.]] (1909–2000), hudební skladatel, dirigent |
* [[Jindřich Praveček mladší|Jindřich Praveček ml.]] (1909–2000), hudební skladatel, dirigent |
||
* [[Jaroslav Tušla]] ( |
* [[Jaroslav Tušla]] (1912–1997), v letech 1943–1973 ředitel školy, botanik<ref>http://www.zsvyprachtice.cz/index.php?nid=6985&lid=CZ&oid=1185640</ref> |
||
* [[Jan Wechsler]] (* 1938), významný český chirurg |
* [[Jan Wechsler]] (* 1938), významný český chirurg |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
⚫ | |||
<gallery mode="nolines" caption="Výprachtice"> |
|||
Soubor:Výprachtice, dům čp.8.JPG|Stavení čp. 8 |
Soubor:Výprachtice, dům čp.8.JPG|Stavení čp. 8 |
||
Soubor:Výprachtice Church.jpg|Kostel |
Soubor:Výprachtice Church.jpg|Kostel |
||
Soubor:Halda kaple chapel.jpg|Kaplička |
Soubor:Halda kaple chapel.jpg|Kaplička |
||
Soubor:Výprachtice, socha svatého Jana Nepomuckého.JPG|Socha svatého Jana Nepomuckého |
Soubor:Výprachtice, socha svatého Jana Nepomuckého.JPG|Socha svatého Jana Nepomuckého |
||
⚫ | |||
</gallery> |
</gallery> |
||
Řádek 122: | Řádek 101: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat|Výprachtice}} |
* {{Commonscat|Výprachtice}} |
||
⚫ | |||
* {{RÚIAN}} |
* {{RÚIAN}} |
||
* [https://web.archive.org/web/20070927000021/http://vnitro.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/581178 Informace ČSÚ] |
* [https://web.archive.org/web/20070927000021/http://vnitro.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/581178 Informace ČSÚ] |
||
Řádek 134: | Řádek 114: | ||
[[Kategorie:Sídla v Orlických horách]] |
[[Kategorie:Sídla v Orlických horách]] |
||
[[Kategorie:Lanškrounsko]] |
[[Kategorie:Lanškrounsko]] |
||
[[Kategorie:Pod Bukovou horou]] |
|||
[[Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku]] |
[[Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku]] |
||
[[Kategorie:Mikroregion Severo-Lanškrounsko]] |
Aktuální verze z 14. 9. 2024, 04:55
Výprachtice | |
---|---|
Letecká fotografie obce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Lanškroun |
Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′14″ s. š., 16°39′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 960 (2024)[1] |
Rozloha | 21,71 km²[2] |
Nadmořská výška | 587 m n. m. |
PSČ | 561 34 |
Počet domů | 439 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Výprachtice 3 561 34 Výprachtice starosta@obec-vyprachtice.cz |
Starosta | Luděk Skalický, DiS. |
Oficiální web: www | |
Výprachtice | |
Další údaje | |
Kód obce | 581178 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výprachtice (německy Weipersdorf) jsou podorlickou obcí, nacházející se v okrese Ústí nad Orlicí. Nejbližším městem je osm kilometrů vzdálené Jablonné nad Orlicí, tradičním spádovým městem je však pro obyvatele Výprachtic, již desítky let, deset kilometrů vzdálený Lanškroun. Žije zde 960[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Výprachtice jsou poprvé zmiňovány roku 1304 v donační listině Václava II., kterou se vlastníkem celého Lanškrounska stal Zbraslavský klášter. Zmíněny jsou pod jménem Wiprechtsdorf, což zřejmě odkazuje na lokátora, který zde prováděl kolonizaci.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Výprachtice nejprve sdílely osud Lanškrouna, byvše roku 1358 směněny s litomyšlským biskupstvím. V roce 1409 je však biskup Jan Železný společně s městem Jablonné nad Orlicí a několika okolními vesnicemi zastavil Janu Strýčkovi ze Strýčkova. Nicméně roku 1453 se spolu se zbytkem Lanškrounska ocitly v rukou jednoho společného majitele – Zbyňka Kostky z Postupic. Po nástupu Pernštejnů roku 1505 zažívalo Lanškrounsko šťastné období, ale už roku 1540 Jan z Pernštejna zastavil Lanškroun Václavu Černohorskému z Boskovic, přičemž Jablonné nad Orlicí s okolím (tedy i s Výprachticemi) zůstalo v majetku Pernštejnů.
Novověk
[editovat | editovat zdroj]Roku 1544 však bylo lanšperské panství, k němuž se v té době Výprachtice počítaly, prodáno Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. Do rukou Pernštejnů se společně s Lanškrounem Výprachtice vrátily za Vratislava z Pernštejna v roce 1564. Od roku 1588 pak Lanškrounsko patřilo rytíři Adamu Hrzánovi z Harasova († 1619). Po bitvě na Bílé hoře se celého Lanškrounska zmocnil místodržící Karel I. z Lichtenštejna, jenž jej 5. prosince 1622 koupil za 9 500 kop grošů českých.
Prvním výprachtickým rychtářem, jehož jméno se dochovalo, byl Mikšík Perda, který ve Výprachticích zastupoval vrchnost v roce 1402. Podle údajů z roku 1542 patřilo k úřadu rychtáře několik řemeslníků, pět poddaných, mlýn, sedm tenat k honitbě kolem vsi, právo šenku a právo vaření pivo v lázni. Za to musel rychtář k obecní potřebě chovat býka a kance a pro vrchnost se starat o chrta nebo vola. Za válečného stavu musel rychtář vyzbrojit pacholka s koněm a vyplácet mu žold. Vrchnostenskou správu ovšem nevykonával sám rychtář, od začátku 17. století fungoval i vrchnostenský dvůr a ovčín, kde museli poddaní pod šafářovým dohledem robotovat, a to až zrušení dvoru na konci 18. století.
Během třicetileté války vesnicí nejméně dvakrát prošla švédská vojska. Poprvé zde 27. října 1646 přenocovaly oddíly polního maršálka Arvida Witteberga, táhnoucí na Šumperk. Dne 7. ledna 1648 pak Výprachtice dopadly mnohem hůře, když kontribuci vymáhající Švédové vypálili několik stavení včetně rychtářovy stodoly.
Od 16. století fungovala ve Výprachticích protestantská fara, která byla v souvislosti s rekatolizací zrušena. Kněz Jan Buffler byl zavražděn císařskými vojáky u dodnes stojící památné lípy. V roce 1663 byly Výprachtice přifařeny k obnovené katolické faře v Jablonném nad Orlicí. Lokálie se Výprachtice dočkaly až roku 1779, fary pak v roce 1853.
Novodobé dějiny
[editovat | editovat zdroj]Rurální pošta (poštovní schránka) fungovala od roku 1874, samostatná pošta pak od roku 1893. Četnické stanice se Výprachtice dočkaly roku 1888. Roku 1896 byl ve Výprachticích ustaven Spořitelní a záložní spolek, takzvaná Kampelička. V roce 1931 pak v obci vznikla i Raiffeisenova záložna.
Navzdory naprosté většině českého obyvatelstva Výprachtic byla obec v roce 1938 přivtělena k Třetí říši. Po odsunu Němců se část obyvatelstva odstěhovala do uvolněných usedlostí v Lanškrouně i jiných okolních obcích. V roce 1950 byly zrušeny čtyři hostince, dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, pekařství a mnohé další živnostenské provozovny. Zemědělská kolektivizace se setkala s malým pochopením, nejtvrdší odpůrci skončili v kriminále a někteří rolníci nevstoupili do jednotného zemědělského družstva nikdy.
Roku 1953 byl postaven vodovod v části obce Halda. Hasiči se dočkali nové zbrojnice v letech 1962–1965, roku 1972 vyrostla budova sloužící Místnímu národnímu výboru, poště a lékařské ordinaci. Roku 1978 byla postavena budova mateřské školy, k základní škole byla v roce 1985 přistavěna další část, což bylo spojeno s celkovou rekonstrukcí školy.
V devadesátých letech 20. století byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace vodovodní sítě, když byly vybudovány nové vodojemy i čistička odpadních vod. Stále pokračuje rekonstrukce školy, kam se přestěhovala i škola mateřská. V současné době probíhá debata o výstavbě větrné elektrárny.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Výprachtice se rozkládají v nadmořské výšce od 510 do 875 metrů nad mořem. Část obce leží na úbočí Bukové hory (958 metrů nad mořem), kde taktéž pramení obcí protékající řeka Moravská Sázava. V obci se nachází 240 obytných domů a 175 rekreačních objektů.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Výprachtice se skládají ze tří historických obcí – Výprachtic, Koburku a Valteřic. V roce 1951 byly k Výprachticím připojeny po odsunu německého obyvatelstva vylidněné Valteřice a roku 1975 byl s Výprachticemi sloučen i Koburk.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi funguje zemědělské družstvo Agrospol Výprachtice firma Kovo Beran, OVAZ a další.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství
[editovat | editovat zdroj]Osoba rektora, který se ve Výprachticích věnoval školství, je poprvé připomínána roku 1591. Jmenovitě je ale doložen až rektor Jan Mach, a to v roce 1651. V souvislosti se školskými reformami Marie Terezie byla ve Výprachticích roku 1774 založena triviální škola, která v roce 1789 dostala novou budovu. V polovině 19. století už stará budova velmi chátrala, v roce 1860 tak byla vybudována škola nová. Postupně ve Výprachticích vznikla škola pětitřídní a roku 1897 i škola měšťanská. V letech 1905-1906 vyrostla další školská budova, která svému účelu slouží dodnes.[4]
Spolky
[editovat | editovat zdroj]Nejstarším doloženým spolkem je hasičský sbor, který funguje dodnes již od roku 1883. Národní jednota severočeská zaměřující se na ochranu českých menšin zahájila se své působení ve Výprachticích roku 1885, pořádajíc častá divadelní představení. Vlastní výprachtický ochotnický sbor vznikl roku 1922. Ve Výprachticích též fungovaly všechny významné tělocvičné spolky: Sokol byl založen roku 1919, Orel rovněž 1919 a Dělnická tělocvičná jednota roku 1937. Dnes funguje obnovený Sokol. Kromě něj ještě např. Český zahrádkářský svaz a Myslivecké sdružení.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Proměnění Páně – současná podoba z roku 1816
- Na jihozápadním okraji vesnice se dochovaly nepatrné pozůstatky výprachtické tvrze z přelomu třináctého a čtrnáctého století.
- Fara – klasicistní budova se slunečními hodinami
- kaple před budovou školy ve Výprachticích – Beranova kaplička z roku 1848
- Kaplička ku cti Matky Boží – kaple u čp. 30 původem až z roku 1769, vícekráte přestavována
- Kaplička na Trhovici na Haldě – pseudogotická kaple na Haldě – z roku 1890
- Socha Nejsvětější Trojice ve Výprachticích z roku 1864
- Socha sv. Jana Nepomuckého ve Výprachticích před hostincem U Jana – z roku 1793
- Socha sv. Josefa ve Výprachticích
- Pomník padlých ve Výprachticích se sochou Piety od Čeňka Vosmíka
- Kříž u kostela ve Výprachticích – kamenný kříž u kostela z roku 1794
- Památná Výprachtická lípa
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Otakar Hubálek (1859–1930), v letech 1905–1917 ředitel výprachtické měšťanské školy, spisovatel.[5]
- Jaroslav Chládek (1893–1919, Charbin), poručík legií v Rusku
- Jindřich Chládek (1897–1980), v letech 1951–1972 archivář v Lanškrouně, laureát pamětní medaile vlády ČSR v roce 1970
- Jindřich Praveček ml. (1909–2000), hudební skladatel, dirigent
- Jaroslav Tušla (1912–1997), v letech 1943–1973 ředitel školy, botanik[6]
- Jan Wechsler (* 1938), významný český chirurg
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stavení čp. 8
-
Kostel
-
Kaplička
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historie školství ve Výprachticích
- ↑ http://www.zsvyprachtice.cz/index.php?nid=6985&lid=CZ&oid=1611945
- ↑ http://www.zsvyprachtice.cz/index.php?nid=6985&lid=CZ&oid=1185640
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Výprachtice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Výprachtice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Výprachtice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace ČSÚ