Přeskočit na obsah

Te Deum laudamus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Text: citovat primárně oficiální liturgickou knihu
 
(Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od 30 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Te Deum|tento=latinském hymnu|druhý=časopise|stránka=Te Deum (časopis)}}
{{Různé významy|redirect=Te Deum|tento=latinském hymnu|druhý=časopise|stránka=Te Deum (časopis)}}
[[Soubor:Francisco de Zurbarán 032.jpg|náhled|Svatý Ambrož (obraz od [[Francisco de Zurbarán|Francisca de Zurbarána]])]]
'''Te Deum laudamus''' (Tebe Boha chválíme) jsou začáteční slova [[Latina|latinského]] slavnostního hymnu, který složil [[svatý Ambrož]], [[biskup]] v Miláně v Itálii a která dala název celé skladbě, označované častěji zkráceným názvem '''Te Deum'''.
'''Te Deum laudamus''' (Tebe Bože chválíme) jsou začáteční slova [[Latina|latinského]] slavnostního hymnu, který složil [[svatý Ambrož]], [[biskup]] v Miláně v Itálii a která dala název celé skladbě, označované častěji zkráceným názvem '''Te Deum'''.


== Vznik ==
== Vznik ==
Tradice připisuje autorství svatému Ambrožovi a [[Augustinus|svatému Augustinovi]]. Podle tohoto podání hymnus vznikl u příležitosti Augustinova [[křest|křtu]], jehož [[svátost]] mu v roce [[387]] udělil Ambrož. Někteří současní badatelé pochybují o reálnosti této verze a autorství připisují srbskému biskupu Nicetasovi. Další badatelé však zpochybňují i tuto hypotézu a domnívají se, že chvalozpěv vznikl sloučením dvou starších hymnů, jednoho ke chvále Boha Otce a druhého Boha Syna; podle tohoto schématu druhý z nich začíná veršem ''Tu rex gloriae, Christe''.
Tradice připisuje autorství [[Svatý Ambrož|svatému Ambroži]] a [[Svatý Augustin|svatému Augustinovi]]. Podle tohoto podání hymnus vznikl u příležitosti Augustinova [[křest|křtu]], který mu v roce [[387]] Ambrož udělil. Někteří současní badatelé pochybují o reálnosti této verze a autorství připisují Dardanskemu biskupu Nicetovi z Remesiany. Další badatelé však zpochybňují i tuto hypotézu a domnívají se, že chvalozpěv vznikl sloučením dvou starších hymnů, jednoho ke chvále Boha Otce a druhého Boha Syna; podle tohoto schématu druhý z nich začíná veršem ''Tu rex gloriae, Christe''.


== Určení textu ==
== Určení textu ==
Nejvlastnější liturgické místo zpěvu Te Deum je v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]], konkrétně na konci [[Modlitba se čtením|modlitby se čtením]] (resp. [[Matutinum|matutina]]) o nedělích a svátcích. Hojně se však používá také mimo denní modlitbu církve, jako slavnostní hymnus díkůvzdání.
Text je určen pro slavnostní příležitosti jako vyjádření díků Bohu. Zpívá se na závěr slavnostních bohoslužeb nebo pobožností, případně je přivtělen jako závěrečná část k některým částem modlitby [[Denní modlitba církve|breviář]]e (v „Modlitbě se čtením“).

Vděčná modlitba Te Deum je spojena s částečnými [[Odpustek|odpustky]]; s odpustky plnomocnými, pokud se ji věřící modlí veřejně v poslední den roku.<ref>http://www.ourladyswarriors.org/indulge/g60.htm</ref>


== Text ==
== Text ==
{|
=== Originální latinský text ===
{{Wikizdroje2|latinský|la|Te Deum}}
|'''Originální latinský text'''
<poem lang="la">
<poem lang="la">
Te Deum laudamus:
Te Deum laudamus:
Řádek 44: Řádek 47:
Te ergo quaesumus, tuis famulis subveni:
Te ergo quaesumus, tuis famulis subveni:
quos pretioso sanguine redemisti.
quos pretioso sanguine redemisti.

Æterna fac cum sanctis tuis in gloria numerari.
Æterna fac cum sanctis tuis in gloria numerari.

''(Následující verše byly připojeny později, převážně ze žalmů.)''{{zdroj}}

Salvum fac populum tuum,
Salvum fac populum tuum,
Domine, et benedic hereditati tuæ.
Domine, et benedic hereditati tuæ.
Řádek 59: Řádek 64:
</poem>
</poem>


=== Český překlad ===
|'''Český překlad'''
{{Wikizdroje|Te Deum laudamus}}

<poem>
<poem>
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Bože, tebe chválíme,
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, oslavuje celá země.
Tebe, věčný Otče,
oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy bez ustání volají:
všechny mocné nebeské zástupy
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů.
Svatý, Svatý, Svatý, Pán,
Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země tvé vznešené slávy.
Plná jsou nebesa i země
tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě sbor tvých apoštolů,
Oslavuje tě sbor tvých apoštolů,
chválí tě velký počet proroků,
chválí tě velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví zástup mučedníků;
vydává o tobě svědectví zástup mučedníků;
a po celém světě vyznává tě tvá církev:
a po celém světě
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý,
božský Utěšiteli, Duchu svatý,

Kriste, Králi slávy, tys od věků Syn Boha Otce;
Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil,
abys člověka vykoupil,
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
stal ses člověkem
a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Řádek 85: Řádek 98:
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví;
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými ve věčné slávě.
dej, ať se radují s tvými svatými ve věčné slávě.

Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví,
''(Následující verše byly připojeny později, převážně ze žalmů.)
''
Zachraň, Pane, svůj lid,
žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
Každý den tě budeme velebit
Řádek 94: Řádek 111:
Ať spočine na nás tvé milosrdenství,
Ať spočine na nás tvé milosrdenství,
jak doufáme v tebe.
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, ať nejsme zahanbeni navěky.</poem>
Pane, k tobě se utíkáme,
ať nejsme zahanbeni navěky.<ref>Denní modlitba církve, sv. 4, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, s. 535 (a paralelní místa ostatních svazků);
(Kancionál, společný zpěvník českých a moravských diecézí, Katolický týdeník, s. r. o., Praha, 2004 - číslo 061).
srov. též Kancionál, společný zpěvník českých a moravských diecézí, Katolický týdeník, Praha, 2004 – číslo 061</ref></poem>
|}


Mimo výše uvedeného neveršovaného překladu se užívá také několik básnických parafrází.
Mimo výše uvedeného neveršovaného českého překladu se užívá také několik básnických parafrází.

=== Kancionálová verze ===
'''Text v [[Jednotný kancionál|kancionálu]]'''

1. Bože, chválíme tebe, / Pane, moc tvou velebíme, / kterou zná zem i nebe, / všem tvým skutkům se divíme; / když se vše v světě mění, / ty sám jsi bez proměny.

2. Vše, co jen chválit může, / cherubové, serafové, / chválí tě velký Bože, / nebe, země, zástupové, / ode všech jsi nazýván: / Svatý, Svatý, Svatý Pán.

3. Svatý Pán Bůh Sabaoth, / Svatý, jenž řídí národy, / jenž pomáhá z běd a psot. / Nebe, zem, povětří, vody / plné jsou cti, chvály tvé, / neb vše tvoje dílo je.

4. Apoštolů slavný sněm / a proroků řad veliký / posílá v plesání svém / k trůnu tvému vroucí díky; / kolik je mučedníků, / tolik chvalořečníků.

5. Po všem okrsku země / tobě, Otče, velcí, malí, / kdož jsou tvé svaté plémě, / vděčně prozpěvují chvály, / vzdávají čest i Synu / na trůnu sedícímu.

6. Též i Duchu Svatému, / který svatá naučení / uděluje každému / a v smutku je utěšení, / lid křesťanský se klaní, / všude jeho chvála zní.

7. Ty, Otce věčný Synu, / vtělil ses, sestoupiv z nebe, / chtě smazat naši vinu / vydals na smrt kříže sebe; / milost jsi nám vydobyl, / od hříchu osvobodil.

8. Tebou je všem, kdo věří, / nebes brána otevřena, / s důvěrou kdo k tobě zří, / zastáncem tě u Otce má. / Že přijdeš svět souditi, / máme mít vždy v paměti.

9. Buď milostiv dětem svým, / požehnej dědictví svému, / veď nás světlem nebeským / a povyš až k trůnu svému, / ať tě, plni vděčnosti, / chválíme na věčnosti.

10. Přispěj zatím k pomoci / drahou krví vykoupeným, / chraň a braň je svou mocí, / přičti ke svým vyvoleným; / po časném pak bloudění / přiveď nás ke spasení.

11. To buď naše snažení: / tebe a tvé jméno vzývat, / čest a díkůčinění / po všechny dny tobě zpívat. / Rač od hříchů chránit nás / jak dnes, tak po všechen čas.

12. Pane, smiluj, smiluj se, / buď s námi tvé požehnání; / oč prosíme, staniž se / podle našeho doufání. / Kdo v tě doufá samého, / neopustíš žádného.<sup id="cite_ref-3" class="reference">[3]</sup>


== Zhudebnění textu ==
== Zhudebnění textu ==
[[Soubor:Paul Mignard - Jean-Baptiste Lully.jpg|náhled|Jean-Baptiste Lully (při uvedení svého Te Dea si probodl nohu [[Taktovka#16.-18. století|barokní taktovkou]])]]
Hymnus po staletí zhudebňovala řada skladatelů:
Hymnus po staletí zhudebňovala řada skladatelů:


=== Renesance ===
=== Renesance ===
Řádek 108: Řádek 155:
=== Baroko ===
=== Baroko ===
* [[Heinrich Schütz]] (1585–1672)
* [[Heinrich Schütz]] (1585–1672)
* [[Jiří Melcl]] (1624–1693)
* [[Jiří Melcelius]] (1624–1693)
* [[Jean-Baptiste Lully]] (1632–1687) – pří slavnostním uvedení skladby [[8. leden|8. ledna]] [[1687]] se zranil ozdobnou holí, kterou udával takt; v důsledku toho dostal [[Nákaza|infekci]], které zanedlouho [[22. březen|22. března]] přes [[amputace|amputaci]] zasažených prstů na noze podlehl
* [[Jean-Baptiste Lully]] (1632–1687) – pří slavnostním uvedení skladby [[8. leden|8. ledna]] [[1687]] se zranil ozdobnou holí ([[Taktovka#16.-18. století|barokní taktovkou]]), kterou udával takt; v důsledku toho dostal [[Nákaza|infekci]], které zanedlouho [[22. březen|22. března]] přes [[amputace|amputaci]] zasažených prstů na noze podlehl – [[Te Deum (Lully)|LWV 55]]
* [[Dietrich Buxtehude]] (1637–1707) – K 218 für Orgel
* [[Dietrich Buxtehude]] (1637–1707) – K 218 für Orgel
* [[Marc-Antoine Charpentier]] (1643–1704) – snad nejznámější verze Te Deum, od roku [[1954]] znělka [[Evropská vysílací unie|Eurovize]]
* [[Marc-Antoine Charpentier]] (1643–1704) – snad nejznámější verze Te Deum, od roku [[1954]] znělka [[Evropská vysílací unie|Eurovize]]
* [[Henry Purcell]] (1659–1695) – jde o první anglické Te Deum s orchestrálním doprovodem. Jedno z posledních Purcellových děll.
* [[Henry Purcell]] (1659–1695) – jde o první anglické Te Deum s orchestrálním doprovodem. Jedno z posledních Purcellových děl.
* [[Louis Marchand]] (1669–1732)
* [[Louis Marchand]] (1669–1732)
* [[Jan Dismas Zelenka]] (1679–1745)
* [[Jan Dismas Zelenka]] (1679–1745)
* [[Domenico Giuseppe Scarlatti]] (1685–1757)
* [[Domenico Scarlatti]] (1685–1757)
* [[Georg Friedrich Händel]] (1685–1759)
* [[Georg Friedrich Händel]] (1685–1759)
* [[Johann Adolf Hasse]] (1699–1785)
* [[Johann Adolf Hasse]] (1699–1785)
Řádek 126: Řádek 173:
* [[Wolfgang Amadeus Mozart]] (1756–1791)
* [[Wolfgang Amadeus Mozart]] (1756–1791)
* [[Vincenzo Righini]] (1756–1812)
* [[Vincenzo Righini]] (1756–1812)
* [[Jan Václav Tomášek]] (1774–1850)
* [[Jan Theobald Held]] (1770–1851)
* [[Jan Theobald Held]] (1770–1851)
* [[Antonín Rejcha]] (1770–1836)
* [[Christoph Ernst Friedrich Weyse]] (1774–1842)
* [[Christoph Ernst Friedrich Weyse]] (1774–1842)
* [[Karol Kurpiński]] (1785–1857)
* [[Karol Kurpiński]] (1785–1857)


=== Romantismus ===
=== Romantismus ===
* [[Hector Berlioz]] (1803–1869)
* [[Hector Berlioz]] (1803–1869)
* [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]] (1809–1847)
* [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]] (1809–1847)
* [[Otto Nicolai]] (1810–1849)
* [[Otto Nicolai]] (1810–1849)
Řádek 141: Řádek 190:
* [[Antonín Dvořák]] (1841–1904) – [[Te Deum (Dvořák)|Te Deum, op. 103]]
* [[Antonín Dvořák]] (1841–1904) – [[Te Deum (Dvořák)|Te Deum, op. 103]]


=== 20. století ===
* [[Petr Eben]] (1929-2007)
* [[Zdeněk Lukáš]] (1928-2007)
* [[Zdeněk Pololáník]] (* 1935)
* [[Arvo Pärt]] (* 1935)

=== Současnost ===
* [[Jan Zástěra]] (* 1984) – zhudebněno jakožto závěrečná část oratoria Korunovace českých králů (2016)

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=la|dílo=Te Deum}}
* {{Wikizdroje|dílo=Te Deum laudamus}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
{{Portály|Hudba}}


[[Kategorie:Chorály a církevní hymny]]
[[Kategorie:Chorály a církevní hymny]]
[[Kategorie:Liturgie]]
[[Kategorie:Liturgie]]
[[Kategorie:Te Deum]]

[[bg:Te Deum]]
[[ca:Te Deum]]
[[da:Te Deum]]
[[de:Te Deum]]
[[en:Te Deum]]
[[eo:Te Deum]]
[[es:Te Deum]]
[[fi:Te Deum]]
[[fr:Te Deum]]
[[it:Te Deum laudamus]]
[[ja:テ・デウム]]
[[la:Te Deum laudamus]]
[[nl:Te Deum (hymne)]]
[[nn:Te Deum]]
[[no:Te Deum]]
[[pl:Te Deum]]
[[pt:Te Deum]]
[[ru:Te Deum]]
[[simple:Te Deum]]
[[sk:Te Deum]]
[[sv:Te Deum]]
[[uk:Тебе, Бога, хвалимо]]

Aktuální verze z 11. 11. 2024, 00:13

Na tento článek je přesměrováno heslo Te Deum. Tento článek je o latinském hymnu. O časopise pojednává článek Te Deum (časopis).
Svatý Ambrož (obraz od Francisca de Zurbarána)

Te Deum laudamus (Tebe Bože chválíme) jsou začáteční slova latinského slavnostního hymnu, který složil svatý Ambrož, biskup v Miláně v Itálii a která dala název celé skladbě, označované častěji zkráceným názvem Te Deum.

Tradice připisuje autorství svatému Ambroži a svatému Augustinovi. Podle tohoto podání hymnus vznikl u příležitosti Augustinova křtu, který mu v roce 387 Ambrož udělil. Někteří současní badatelé pochybují o reálnosti této verze a autorství připisují Dardanskemu biskupu Nicetovi z Remesiany. Další badatelé však zpochybňují i tuto hypotézu a domnívají se, že chvalozpěv vznikl sloučením dvou starších hymnů, jednoho ke chvále Boha Otce a druhého Boha Syna; podle tohoto schématu druhý z nich začíná veršem Tu rex gloriae, Christe.

Určení textu

[editovat | editovat zdroj]

Nejvlastnější liturgické místo zpěvu Te Deum je v denní modlitbě církve, konkrétně na konci modlitby se čtením (resp. matutina) o nedělích a svátcích. Hojně se však používá také mimo denní modlitbu církve, jako slavnostní hymnus díkůvzdání.

Vděčná modlitba Te Deum je spojena s částečnými odpustky; s odpustky plnomocnými, pokud se ji věřící modlí veřejně v poslední den roku.[1]

Originální latinský text

Te Deum laudamus:
te Dominum confitemur.
Te aeternum Patrem
omnis terra veneratur.
Tibi omnes Angeli;
tibi caeli et universae Potestates;
Tibi Cherubim et Seraphim
incessabili voce proclamant:
Sanctus, Sanctus, Sanctus, Dominus
Deus Sabaoth.
Pleni sunt caeli et terra
maiestatis gloriae tuae.

Te gloriosus Apostolorum chorus,
Te Prophetarum laudabilis numerus,
Te Martyrum candidatus laudat exercitus.
Te per orbem terrarum
sancta confitetur Ecclesia,
Patrem immensae maiestatis:
Venerandum tuum verum et unicum Filium;
Sanctum quoque Paraclitum Spiritum.

Tu Rex gloriae, Christe.
Tu Patris sempiternus es Filius.
Tu ad liberandum suscepturus hominem,
non horruisti Virginis uterum.
Tu, devicto mortis aculeo, aperuisti
credentibus regna caelorum.
Tu ad dexteram Dei sedes, in gloria Patris.
Iudex crederis esse venturus.
Te ergo quaesumus, tuis famulis subveni:
quos pretioso sanguine redemisti.
Æterna fac cum sanctis tuis in gloria numerari.

(Následující verše byly připojeny později, převážně ze žalmů.)[zdroj?]

Salvum fac populum tuum,
Domine, et benedic hereditati tuæ.
Et rege eos, et extolle illos usque in æternum.
Per singulos dies benedicimus te;
Et laudamus Nomen tuum in sæculum, et in sæculum sæculi.
Dignare, Domine, die isto sine peccato nos custodire.
Miserere nostri domine, miserere nostri.
Fiat misericordia tua,
Domine, super nos,quemadmodum speravimus in te.
In te, Domine, speravi:
non confundar in æternum.

Český překlad

Bože, tebe chválíme,
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče,
oslavuje celá země.
Všichni andělé, cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, Pán,
Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země
tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě sbor tvých apoštolů,
chválí tě velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví zástup mučedníků;
a po celém světě
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, pravý a jediný,
božský Utěšiteli, Duchu svatý,

Kriste, Králi slávy,
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil,
stal ses člověkem
a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům,
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými ve věčné slávě.

(Následující verše byly připojeny později, převážně ze žalmů.)

Zachraň, Pane, svůj lid,
žehnej svému dědictví,
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes,
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství,
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme,
ať nejsme zahanbeni navěky.[2]

Mimo výše uvedeného neveršovaného českého překladu se užívá také několik básnických parafrází.

Kancionálová verze

[editovat | editovat zdroj]

Text v kancionálu

1. Bože, chválíme tebe, / Pane, moc tvou velebíme, / kterou zná zem i nebe, / všem tvým skutkům se divíme; / když se vše v světě mění, / ty sám jsi bez proměny.

2. Vše, co jen chválit může, / cherubové, serafové, / chválí tě velký Bože, / nebe, země, zástupové, / ode všech jsi nazýván: / Svatý, Svatý, Svatý Pán.

3. Svatý Pán Bůh Sabaoth, / Svatý, jenž řídí národy, / jenž pomáhá z běd a psot. / Nebe, zem, povětří, vody / plné jsou cti, chvály tvé, / neb vše tvoje dílo je.

4. Apoštolů slavný sněm / a proroků řad veliký / posílá v plesání svém / k trůnu tvému vroucí díky; / kolik je mučedníků, / tolik chvalořečníků.

5. Po všem okrsku země / tobě, Otče, velcí, malí, / kdož jsou tvé svaté plémě, / vděčně prozpěvují chvály, / vzdávají čest i Synu / na trůnu sedícímu.

6. Též i Duchu Svatému, / který svatá naučení / uděluje každému / a v smutku je utěšení, / lid křesťanský se klaní, / všude jeho chvála zní.

7. Ty, Otce věčný Synu, / vtělil ses, sestoupiv z nebe, / chtě smazat naši vinu / vydals na smrt kříže sebe; / milost jsi nám vydobyl, / od hříchu osvobodil.

8. Tebou je všem, kdo věří, / nebes brána otevřena, / s důvěrou kdo k tobě zří, / zastáncem tě u Otce má. / Že přijdeš svět souditi, / máme mít vždy v paměti.

9. Buď milostiv dětem svým, / požehnej dědictví svému, / veď nás světlem nebeským / a povyš až k trůnu svému, / ať tě, plni vděčnosti, / chválíme na věčnosti.

10. Přispěj zatím k pomoci / drahou krví vykoupeným, / chraň a braň je svou mocí, / přičti ke svým vyvoleným; / po časném pak bloudění / přiveď nás ke spasení.

11. To buď naše snažení: / tebe a tvé jméno vzývat, / čest a díkůčinění / po všechny dny tobě zpívat. / Rač od hříchů chránit nás / jak dnes, tak po všechen čas.

12. Pane, smiluj, smiluj se, / buď s námi tvé požehnání; / oč prosíme, staniž se / podle našeho doufání. / Kdo v tě doufá samého, / neopustíš žádného.[3]

Zhudebnění textu

[editovat | editovat zdroj]
Jean-Baptiste Lully (při uvedení svého Te Dea si probodl nohu barokní taktovkou)

Hymnus po staletí zhudebňovala řada skladatelů:

Období Vídeňské klasiky

[editovat | editovat zdroj]

Romantismus

[editovat | editovat zdroj]

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Zástěra (* 1984) – zhudebněno jakožto závěrečná část oratoria Korunovace českých králů (2016)
  1. http://www.ourladyswarriors.org/indulge/g60.htm
  2. Denní modlitba církve, sv. 4, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, s. 535 (a paralelní místa ostatních svazků);
    srov. též Kancionál, společný zpěvník českých a moravských diecézí, Katolický týdeník, Praha, 2004 – číslo 061

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]