Otruby: Porovnání verzí
Vzhled
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.5) (robot přidal: fa:سبوس |
gramatika |
||
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | |||
{{různé významy|tento=zbytcích z obilí|druhý=středočeské vesnici|stránka=Otruby (Slaný)}} |
{{různé významy|tento=zbytcích z obilí|druhý=středočeské vesnici|stránka=Otruby (Slaný)}} |
||
⚫ | '''Otruby''' jsou [[odpad]]ní produkt, který přepadává při vysévání meliva z posledních [[šrot]]ů, vymílacích a domílkových chodů, dále od loupání a [[kartáčování obilí]]. Podle granulace se dělí na hrubé (od kartáčování a šrotů) a jemné (z vymílání a loupání). Obsahují nejen částice slupek, ale i částice [[Klíček|klíčků]] a [[endosperm]]u, poněvadž ani moderní technologie nezaručuje jejich úplné oddělení. Při mletí [[pšenice]] se získává 17–18,5 % otrub, [[Žito|žita]] 20–25 % otrub a [[ječmen]]e asi 22 % otrub. Otrub se využívá hlavně v krmivářství. V [[17. století]] v [[Japonsko|Japonsku]] jich bylo užíváno i jako hnojiva.<ref>{{Citace monografie |
||
⚫ | |||
| příjmení = Vasilejová |
|||
⚫ | '''Otruby''' jsou [[odpad]]ní |
||
| jméno = Zdeňka |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Dějiny Japonska |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1986 |
|||
| isbn = |
|||
| strany = 265 |
|||
| počet stran = 604 |
|||
| url = |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> |
|||
Proti dřívějším názorům, že otruby jsou v potravě bezcenné, stojí nový poznatek, že tzv. [[balastní látky]] podávané v přiměřených dávkách mají příznivý dietetický vliv. |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Krmivářství]] |
|||
== Odkazy == |
|||
[[ca:Segó]] |
|||
__BEZOBSAHU__ |
|||
[[da:Klid]] |
|||
=== Reference === |
|||
[[de:Kleie]] |
|||
<references/> |
|||
[[en:Bran]] |
|||
[[eo:Brano]] |
|||
=== Literatura === |
|||
[[es:Salvado]] |
|||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Chléb. Sv. 12, str. 230 |
|||
[[fa:سبوس]] |
|||
* KASPER, Heinrich. ''Výživa v medicíně a dietetika.'' Praha: Grada, 2015. 572 s. {{ISBN|978-80-247-4533-6}}. |
|||
[[fi:Leseet]] |
|||
[[fr:Son (botanique)]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
[[hi:चोकर]] |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
[[hu:Korpa]] |
|||
[[id:Bekatul]] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[io:Brano]] |
|||
[[it:Crusca]] |
|||
[[ |
[[Kategorie:Obilniny]] |
||
⚫ | |||
[[lt:Sėlenos]] |
|||
[[ml:തവിട്]] |
|||
[[nl:Zemelen]] |
|||
[[no:Kli]] |
|||
[[pl:Otręby]] |
|||
[[pt:Farelo]] |
|||
[[qu:Hamchi]] |
|||
[[ru:Отруби]] |
|||
[[sl:Otrobi]] |
|||
[[sv:Kli]] |
|||
[[zh:米糠]] |
Aktuální verze z 7. 12. 2024, 15:22
Otruby jsou odpadní produkt, který přepadává při vysévání meliva z posledních šrotů, vymílacích a domílkových chodů, dále od loupání a kartáčování obilí. Podle granulace se dělí na hrubé (od kartáčování a šrotů) a jemné (z vymílání a loupání). Obsahují nejen částice slupek, ale i částice klíčků a endospermu, poněvadž ani moderní technologie nezaručuje jejich úplné oddělení. Při mletí pšenice se získává 17–18,5 % otrub, žita 20–25 % otrub a ječmene asi 22 % otrub. Otrub se využívá hlavně v krmivářství. V 17. století v Japonsku jich bylo užíváno i jako hnojiva.[1]
Proti dřívějším názorům, že otruby jsou v potravě bezcenné, stojí nový poznatek, že tzv. balastní látky podávané v přiměřených dávkách mají příznivý dietetický vliv.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VASILEJOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 604 s. S. 265.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Chléb. Sv. 12, str. 230
- KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80-247-4533-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu otruby na Wikimedia Commons