Plejtvák myšok: Porovnání verzí
m Odstranění položek taxoboxu, které budou nyní plněny z wikidat dle ŽOPP z 19.12.2015 |
m →Reference: + <references /> |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|en|Fin Whale|180811176}} |
{{Překlad|en|Fin Whale|180811176}} |
||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 27. 7. 2016, 00:07
 Plejtvák myšok | |
|---|---|
 | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
| Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
| Druh | plejtvák myšok (B. physalus) |
| Binomické jméno | |
| Balaenoptera physalus (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) známý též jako plejtvák tmavý je velký mořský savec, zástupce čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae). Je druhým největším a jedním z nejrychlejších kytovců, po plejtvákovi obrovskému (B. musculus) druhý největší žijící tvor na světě. Dosahuje délky téměř 27 m a hmotnosti 45 až 75 tun.
Plejtvák myšok je štíhlý kytovec s šedomodrým zbarvením na zádech a s bílým břichem. Šedé má i ploutve hřbetní, ocasní i prsní. Hřbetní ploutev leží na začátku poslední třetiny těla a má vydutý zadní okraj. Na břiše má také 55-100 hrdelních záhybů. Rozeznáváme přinejmenším dva recentní poddruhy: plejtváka myšoka severoatlantického a plejtváka jihoatlantského. Obývá všechny světové oceány, od polárních až po tropické oceány. Chybí pouze ve Středozemním, Baltském a Rudém moři a v Perském zálivu. Největší část plejtváků obývá chladné severní vody.
Kromě bručivých, hučivých a skřípavých zvuků vydává plejtvák myšok i nesmírně hlasité hluboké sténání, které jde slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Stejně jako ostatní plejtváci podniká i plejtvák myšok dlouhé migrace z vysokých zeměpisných šířek v létě do chudších tropických regionů přezimovat a rozmnožovat se. Živí se většinou krilem, korýši a rybami, např. huňáčky severními nebo sledi, které loví velmi rychlými vpády do jejich pospolných hejn. Do tlamy nabírá ohromné množství vody, zavřou tlamu, vodu vypustí a ryby, které se zachytají na kosticích poté spolkne. Jeho kořistí se mohou stát i různé druhy menších chobotnic.
Samice rodí po 11 měsících jediné mládě, které po narození měří až 6,4 m. Osamostatňuje se ve věku 9-10 měsíců, což znamená, že má jediného potomka každý druhý rok, takže slabá populace vyžaduje k zotavení několik desítek let.
Stejně jako ostatní plejtváci byl i tento druh v průběhu dvacátého století těžce pronásledován a zabíjen a dnes patří mezi ohrožené druhy. V roce 1986 Mezinárodní velrybářská komise (IWC) vydala moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce, ačkoli několik zemí jako Island nebo Japonsko zákaz nerespektují a plejtváky myšoky loví stále. Znečišťování vod (zvláště ropou) a hluk způsobovaný lidskou aktivitou v posledních letech populace plejtváků myšoků žijící v přírodě výrazně oslabily.
Kostra jedince tohoto druhu je maskotem a jedním z nejoblíbenějších exponátů Národního muzea v Praze.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fin Whale na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
Taxon Balaenoptera physalus ve Wikidruzích
Galerie plejtvák myšok na Wikimedia Commons
