Jazíd I.: Porovnání verzí
m Oprava vlastního překlepu |
m {{Infobox - panovník}} |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovník}} |
|||
'''Jazíd I.''' (645{{Nejisté datum|narození}} – [[683]], [[Damašek]]) druhý [[chalífa]] z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]], který vládl [[Arabská říše|Arabské říši]] v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] dobýt [[Konstantinopol]]. |
'''Jazíd I.''' (645{{Nejisté datum|narození}} – [[683]], [[Damašek]]) druhý [[chalífa]] z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]], který vládl [[Arabská říše|Arabské říši]] v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] dobýt [[Konstantinopol]]. |
||
Verze z 1. 10. 2016, 00:09
Jazíd I. | |
---|---|
Narození | 646 Damašek |
Úmrtí | 11. listopadu 683 (ve věku 36–37 let) Damašek |
Potomci | Mu‘ávija II., Atikah bint Yazid, Jazíd Chálid a Abd Allah ibn Yazid |
Otec | Mu'ávija I. |
Matka | Maisun bint Bahdal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jazíd I. (645? – 683, Damašek) druhý chalífa z dynastie Umajjovců, který vládl Arabské říši v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s Byzantskou říší dobýt Konstantinopol.
Vláda
Poté, co Mu'ávija I. v dubnu 680 zemřel, byl v Damašku Jazíd přijat za nového chalífu. Mezi arabskými elitami se však tento čin nesetkal s pochopením, protože zde žilo mnoho jiných významnějších mužů, kteří si nárokovali nástupnictví. Prakticky okamžitě došlo k povstání dvou pretendentů, a to al – Husajna (syna Alího a Fatimy) a Abdulláh ibn az-Zubajr.
Jazíd se nejprve obrátil proti al – Husajnovi, který se mezitím z Mekky přesunul na území dnešního Iráku, kde shromažďoval své šíitské stoupence. Husajnova váhavost způsobila, že Jazídovy oddíly obklíčily jeho vojsko u Karbalá, kde se 10. října 680 strhla proslulá bitva. Husajn s celou svou rodinou padl a bitevní pole se stalo poutním místem.
Nebezpečnějším protivníkem byl Abdulláh ibn az – Zubajr, který zůstával pod ochranou posvátné Mekky. Dokonce se zde nechal prohlásit chalífou. Jazíd proti němu vypravil roku 683 vojsko 12 000 bojovníků, kteří zvítězili nedaleko Medíny a poté oblehli Mekku. Sem však 11. listopadu téhož roku dorazila zpráva, že Jazíd I. zemřel. Obléhání skončilo a vojsko nabídlo hold Abdulláhovi, a to za podmínky přesídlení do Damašku, ten však odmítl, čímž paradoxně zachránil umajjovskou dynastii.
Ve vnitřní politice pokračoval Jazíd v politice svého otce. Posiloval administrativu říše a snažil se upevňovat svou moc v centru moci Umajjovců – Sýrii. Snažil se také zdokonalit finanční systém, když snížil daně některým křesťanským obcím a naopak opustil některé daňové úlevy u svých arabských souvěrců.
V zahraniční politice došlo pouze k tažení v severní Africe, kde se stal místodržícím Ukba ibn Nafi al-Fihrí. Jeho vojsko v letech 681 - 683 proniklo na území dnešního Alžírska a Maroka a dospělo až k Atlantskému oceánu. Odpor Berberů v oblasti byl však silný a při ústupu byl Ukba ibn Nafi al-Fihrí poražen a zabit.
Prameny a literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.
Chalífové - Umajjovci | ||
---|---|---|
Předchůdce: Mu‘ávija I. |
680–683 Jazíd I. |
Nástupce: Mu‘ávija II. |