Přeskočit na obsah

Jazíd I.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Oprava vlastního překlepu
m {{Infobox - panovník}}
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník}}
'''Jazíd I.''' (645{{Nejisté datum|narození}} – [[683]], [[Damašek]]) druhý [[chalífa]] z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]], který vládl [[Arabská říše|Arabské říši]] v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] dobýt [[Konstantinopol]].
'''Jazíd I.''' (645{{Nejisté datum|narození}} – [[683]], [[Damašek]]) druhý [[chalífa]] z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]], který vládl [[Arabská říše|Arabské říši]] v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] dobýt [[Konstantinopol]].



Verze z 1. 10. 2016, 00:09

Jazíd I.
Narození646
Damašek
Úmrtí11. listopadu 683 (ve věku 36–37 let)
Damašek
PotomciMu‘ávija II., Atikah bint Yazid, Jazíd Chálid a Abd Allah ibn Yazid
OtecMu'ávija I.
MatkaMaisun bint Bahdal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jazíd I. (645?683, Damašek) druhý chalífa z dynastie Umajjovců, který vládl Arabské říši v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s Byzantskou říší dobýt Konstantinopol.

Vláda

Poté, co Mu'ávija I. v dubnu 680 zemřel, byl v Damašku Jazíd přijat za nového chalífu. Mezi arabskými elitami se však tento čin nesetkal s pochopením, protože zde žilo mnoho jiných významnějších mužů, kteří si nárokovali nástupnictví. Prakticky okamžitě došlo k povstání dvou pretendentů, a to al – Husajna (syna Alího a Fatimy) a Abdulláh ibn az-Zubajr.

Jazíd se nejprve obrátil proti al – Husajnovi, který se mezitím z Mekky přesunul na území dnešního Iráku, kde shromažďoval své šíitské stoupence. Husajnova váhavost způsobila, že Jazídovy oddíly obklíčily jeho vojsko u Karbalá, kde se 10. října 680 strhla proslulá bitva. Husajn s celou svou rodinou padl a bitevní pole se stalo poutním místem.

Nebezpečnějším protivníkem byl Abdulláh ibn az – Zubajr, který zůstával pod ochranou posvátné Mekky. Dokonce se zde nechal prohlásit chalífou. Jazíd proti němu vypravil roku 683 vojsko 12 000 bojovníků, kteří zvítězili nedaleko Medíny a poté oblehli Mekku. Sem však 11. listopadu téhož roku dorazila zpráva, že Jazíd I. zemřel. Obléhání skončilo a vojsko nabídlo hold Abdulláhovi, a to za podmínky přesídlení do Damašku, ten však odmítl, čímž paradoxně zachránil umajjovskou dynastii.

Ve vnitřní politice pokračoval Jazíd v politice svého otce. Posiloval administrativu říše a snažil se upevňovat svou moc v centru moci Umajjovců – Sýrii. Snažil se také zdokonalit finanční systém, když snížil daně některým křesťanským obcím a naopak opustil některé daňové úlevy u svých arabských souvěrců.

V zahraniční politice došlo pouze k tažení v severní Africe, kde se stal místodržícím Ukba ibn Nafi al-Fihrí. Jeho vojsko v letech 681 - 683 proniklo na území dnešního Alžírska a Maroka a dospělo až k Atlantskému oceánu. Odpor Berberů v oblasti byl však silný a při ústupu byl Ukba ibn Nafi al-Fihrí poražen a zabit.

Prameny a literatura

  • TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.
Chalífové - Umajjovci
Předchůdce:
Mu‘ávija I.
680683
Jazíd I.
Nástupce:
Mu‘ávija II.