Přeskočit na obsah

Victimae paschali laudes: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Text: oprava v doslovném překl. - "praecedet" není perfektum, nýbrž futurum
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Victimae paschali laudes''' (Chválu velikonoční oběti) je [[Sekvence (hudba)|sekvence]] předepsaná [[římskokatolická církev|římskokatolickou církví]] při mši pro dny velikonočního oktávu (osm dní po svátku [[Zmrtvýchvstání Páně]]). Zpravidla bývá připisována [[Wipo Burgundský|Wipovi Burgundskému]], kaplanovi císaře [[Konrád II. Sálský|Konráda II. Sálského]], pochází z [[11. století]].
'''Victimae paschali laudes''' (Chválu velikonoční oběti) je [[Sekvence (hudba)|sekvence]] předepsaná [[římskokatolická církev|římskokatolickou církví]] při mši pro dny velikonočního oktávu (osm dní po svátku [[Zmrtvýchvstání Páně]]). Zpravidla bývá připisována [[Wipo Burgundský|Wipovi Burgundskému]], kaplanovi císaře [[Konrád II. Sálský|Konráda II. Sálského]], pochází z [[11. století]].


Jde o jednu z mála sekvencí, které jsou používány dodnes. Po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] byly v [[misál]]u zachovány pouze čtyři sekvence, [[Veni Sancte Spiritus]], [[Lauda Sion]], [[Dies Irae]] a právě Victimae paschali laudes (později bylo přidáno ještě [[Stabat Mater]]). Existuje celá řada zhudebnění, nejčastěji se ale používá originální verze [[gregoriánský chorál|gregoriánského chorálu]].
Jde o jednu z mála sekvencí, které jsou používány dodnes. Po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] byly v [[misál]]u zachovány pouze čtyři sekvence, [[Veni Sancte Spiritus]], [[Lauda Sion]], [[Dies Irae]] a právě Victimae paschali laudes (později bylo přidáno ještě [[Stabat Mater]]). Existuje celá řada zhudebnění, nejčastěji se ale používá originální verze [[gregoriánský chorál|gregoriánského chorálu]].


[[Martin Luther]] přeložil třetí sloku pod názvem ''Christ lag in Todes Banden'', existují i jiné protestantské adaptace této písně.
[[Martin Luther]] přeložil třetí sloku pod názvem ''Christ lag in Todes Banden'', existují i jiné protestantské adaptace této písně.


Je psána v nepravidelných dvojveršových či tříveršových a čtyřveršových strofách, zčásti [[rým]]ovaných, zčásti pouze [[asonance|asonovaných]]. První tři sloky tvoří chvalozpěv na Krista, Beránka Božího, který svou obětí zvítězil nad smrtí, následuje dramatický dialog mezi apoštoly a sv. [[Marie Magdalena|Marií Magdalenou]], která jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých a předešel apoštoly do Galileje ({{Citace bible|Mt|28|7}}). Poslední dvě sloky vyjadřují radost apoštolů ze zmrtvýchvstání.
Je psána v nepravidelných dvojveršových či tříveršových a čtyřveršových strofách, zčásti [[rým]]ovaných, zčásti pouze [[asonance|asonovaných]]. První tři sloky tvoří chvalozpěv na Krista, Beránka Božího, který svou obětí zvítězil nad smrtí, následuje dramatický dialog mezi apoštoly a sv. [[Marie Magdalena|Marií Magdalenou]], která jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých a předešel apoštoly do Galileje ({{Citace bible|Mt|28|7}}). Poslední dvě sloky vyjadřují radost apoštolů ze zmrtvýchvstání.


Existuje několik českých překladů, katolický kancionál uvádí jeden [[barok]]ní překlad pod číslem 406. Níže je uveden poněkud odlišný překlad F. Sušila.
Existuje několik českých překladů, katolický kancionál uvádí jeden [[barok]]ní překlad pod číslem 406. Níže je uveden poněkud odlišný překlad F. Sušila.


Předposlední strofa, obsahující hanlivou zmínku o [[židé|židech]] (která naráží na {{Citace bible|Mt|28|13||15}}), byla vypuštěna již v tridentském misálu.
Předposlední strofa, obsahující hanlivou zmínku o [[židé|židech]] (která naráží na {{Citace bible|Mt|28|13||15}}), byla vypuštěna již v tridentském misálu.


== Text ==
== Text ==
Řádek 121: Řádek 121:


{{překlad|en|Victimae paschali laudes|485945947}}
{{překlad|en|Victimae paschali laudes|485945947}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Latinské hymny]]
[[Kategorie:Latinské hymny]]

Verze z 28. 2. 2019, 12:35

Victimae paschali laudes (Chválu velikonoční oběti) je sekvence předepsaná římskokatolickou církví při mši pro dny velikonočního oktávu (osm dní po svátku Zmrtvýchvstání Páně). Zpravidla bývá připisována Wipovi Burgundskému, kaplanovi císaře Konráda II. Sálského, pochází z 11. století.

Jde o jednu z mála sekvencí, které jsou používány dodnes. Po Tridentském koncilu byly v misálu zachovány pouze čtyři sekvence, Veni Sancte Spiritus, Lauda Sion, Dies Irae a právě Victimae paschali laudes (později bylo přidáno ještě Stabat Mater). Existuje celá řada zhudebnění, nejčastěji se ale používá originální verze gregoriánského chorálu.

Martin Luther přeložil třetí sloku pod názvem Christ lag in Todes Banden, existují i jiné protestantské adaptace této písně.

Je psána v nepravidelných dvojveršových či tříveršových a čtyřveršových strofách, zčásti rýmovaných, zčásti pouze asonovaných. První tři sloky tvoří chvalozpěv na Krista, Beránka Božího, který svou obětí zvítězil nad smrtí, následuje dramatický dialog mezi apoštoly a sv. Marií Magdalenou, která jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých a předešel apoštoly do Galileje (Mt 28, 7 (Kral, ČEP)). Poslední dvě sloky vyjadřují radost apoštolů ze zmrtvýchvstání.

Existuje několik českých překladů, katolický kancionál uvádí jeden barokní překlad pod číslem 406. Níže je uveden poněkud odlišný překlad F. Sušila.

Předposlední strofa, obsahující hanlivou zmínku o židech (která naráží na Mt 28, 13–15 (Kral, ČEP)), byla vypuštěna již v tridentském misálu.

Text

Victimae paschali laudes
Problémy s přehráváním? Nápověda.


Latinský text Doslovný český překlad Český překlad F. Sušila (1836)

Victimae paschali laudes
immolent Christiani.

Agnus redemit oves:
Christus innocens Patri
reconciliavit peccatores.

Mors et vita duello
conflixere mirando:
dux vitae mortuus,
regnat vivus.

Dic nobis Maria,
quid vidisti in via?

Sepulcrum Christi viventis,
et gloriam vidi resurgentis:

Angelicos testes,
sudarium, et vestes.

Surrexit Christus spes mea:
praecedet suos in Galilaeam.

[Credendum est magis soli
Mariae veraci
Quam Judaeorum Turbae fallaci.]

Scimus Christum surrexisse
a mortuis vere:
tu nobis, victor Rex, miserere.

Amen.

Velikonoční oběti chválu
kéž vzdají křesťané.

Beránek vykoupil ovce,
Kristus nevinný s Otcem
smířil hříšné.

Život a smrt zápasem
zápasily zázračným,
kníže života zemřel,
živý vládne.

Řekni nám, Maria,
co jsi na cestě viděla?

Hrob Krista živého
a slávu jsem viděla zmrtvýchvstalého.

Andělské svědky,
roušku a šaty.

Zmrtvýchvstal Kristus, má naděje
a předejde je do Galileje.

[Je třeba více věřit
pravdomluvné Marii
než lžím davu židů.]

Víme, že Kristus vstal
v pravdě z mrtvých,
vítězný Králi, smiluj se nad námi.

Amen.

Obětujte Beránkovi,
obětujte Mu zpěv nový.

On své ovce smrti zbavil,
u Otce jim pokoj zpravil.

Smrť a život stály polem,
podivný boj vedouc spolem.

Života pak umřev vůdce
vládne živý po té půtce.

Pověz, pověz svatá Máři,
co jsi zřela v ranní záři?

"Andělské jsem zřela svědky,
roucha potní i plachetky.

Vstal Pán, čáka milovděká,
v Galiléji na vás čeká."

[Mariinu věřme vidu,
zavrhnouc lež nectných Židů.]

Vímeť, vstal Pán hodný chvály,
smiluj vítězný se králi.


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victimae paschali laudes na anglické Wikipedii.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Victimae_paschali_laudes&oldid=16999751“