Přeskočit na obsah

Purkarec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava referencí
Doplněno, že v Purkarci není prodejna potravin
Řádek 147: Řádek 147:


V roce 1897 zahájil v Purkarci činnost " Záložní a spořitelní spolek v Purkarci". Do spádového obvodu spolku patřily obce Purkarec, [[Chlumec (Olešník)|Chlumec]], Nová Ves, [[Jeznice]], [[Jaroslavice (Hluboká nad Vltavou)|Jaroslavic]]<nowiki/>e, Kostelec a [[Líšnice (Hluboká nad Vltavou)|Líšnice]].<ref>Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1901, str.14.</ref> Koncem roku 1912 měl spolek 64 členů.<ref>Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914</ref>
V roce 1897 zahájil v Purkarci činnost " Záložní a spořitelní spolek v Purkarci". Do spádového obvodu spolku patřily obce Purkarec, [[Chlumec (Olešník)|Chlumec]], Nová Ves, [[Jeznice]], [[Jaroslavice (Hluboká nad Vltavou)|Jaroslavic]]<nowiki/>e, Kostelec a [[Líšnice (Hluboká nad Vltavou)|Líšnice]].<ref>Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1901, str.14.</ref> Koncem roku 1912 měl spolek 64 členů.<ref>Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914</ref>




V roce 1898 vznikl v obci [[Sbor dobrovolných hasičů]], původně se 30 členy. Sbor si pořídil z finančních prostředků nadace Josefa Svobody moderní hasičskou stříkačku za 1 130 zl.<ref name=":0" />
V roce 1898 vznikl v obci [[Sbor dobrovolných hasičů]], původně se 30 členy. Sbor si pořídil z finančních prostředků nadace Josefa Svobody moderní hasičskou stříkačku za 1 130 zl.<ref name=":0" />
Řádek 243: Řádek 241:
| datum přístupu = 2019-10-21
| datum přístupu = 2019-10-21
}}</ref>
}}</ref>

V Purkarci není prodejna potravin.


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==

Verze z 5. 2. 2020, 22:26

Šablona:Infobox - sídlo Vesnice Purkarec (německy Burgholz) leží osm kilometrů severně od Hluboké nad Vltavou a přibližně deset kilometrů jižně od Týna nad Vltavou. Purkarec leží na březích Vltavy. Administrativně je místní částí Hluboké nad Vltavou. V roce 2011 zde trvale žilo 155 obyvatel.[1]

Název

Název vsi je odvozen od jména Purkart nebo Pulkart, což bylo zřejmě jméno lokátora, který sem přivedl další osadníky.[2] J. Mařík uvádí, že „dle listiny z r. 1368 byl Purkharcz založen od Purkarda z Janovic a na Vimperce, který se již před r. 1357 připomíná.“[3] A. Verbík pak odkazuje na historika Tomka, který uvádí, že první písemná zmínka o vsi Purkharcz je z roku 1352.[2][4]

Historie

Pamětní síň voroplavby

Okolí Purkarce bylo osídleno jíž v pravěku.V okolí jsou hradiště Baba a Litoradlice. Nad pravým břehem Vltavy je hradiště Hradec. V dubnu 2007 byl na zalesněném svahu vrchu nad Purkarce objeven soubor 74 měděných žeber s příměsí olova ze starší doby bronzové.V okolí Purkarce jsou zachovaná mohylová pohřebiště ze střední doby bronzové a doby halštatské.[5]

Při záchranném výzkumu byla v Purkarci odkryta část osady ze druhé poloviny 7. století (dvě polozemnice). Osada stála na jižním svahu, sklánějícím se k potoku Rachačka, těsně u jeho soutoku s Vltavou. Polozemnice měly plochu pouhých 9 m² a kryla je sedlová střecha. Byly nalezeny i fragmenty časně slovanské keramiky s výzdobou rytou hřebenovým nástrojem.[6]

Vesnice vznikla ve středověku během kolonizace hvozdu severně od královského hradu Hluboká. Karel IV. v této oblasti založil hrad Karlův hrádek. Blízko něj je zmiňováno větší sídlo (téměř jistě dnešní Purkarec). Podle písemných pramenů bylo městečko Purkarec oficiálně založeno v roce 1352; je však pravděpodobné (například podle popisu osídlení okolí Karlova hrádku v historických listinách), že sídlo existovalo již dříve. Zdejší kostel sv. Jiří se stal farním kostelem v roce 1364. Prvním farářem se stal Žibřid z Netolic. Správu městečka zajišťovali konšelé a rychtář.

V lednu 1377 král Václav IV. udělil svému kuchaři a čeledínovi Kundovi lán pozemku v Purkarci, lán pozemku v Jeznici a opuštěný mlýn pod Jeznicí (pozdější Buzkov) s tím, že se tam on a jeho dědicové budou starat o lesy. V roce 1454 sídlil v Purkarci na lovčím a svobodnickém dvorci Jan, lovčí z Purkarce, roku 1490 Petr, lovčí z Purkarce, roku 1598 byl majitelem tohoto dvorce Bohuslav z Bejšovce (Bejšova), roku 1608 Jetřich Malovec z Malovic, roku 1614 Klíma, později Tomáš Baka z Křesína a Tomáš Janát ze Dřítně. Lovčí a svobodnický dvůr, také rychtářství, byl na místě, kde je dnes dům Purkarec č. 7 a kde se říká u Janátů. Byla to jednopatrová gotická budova z drobného kamene, která se dochovala až do roku 1880, kdy byla od základu přestavěna. Purkarecký lovčí měl ve svém obvodu hájenství v Municích, Zlatěšovicích, Velicích a v Jeznici.[2]

Obvod purkarecké rychty, která byla součástí hlubockého panství, byl koncem 15. století velký. V roce 1490, kdy purkareckého rychtáře dělal hajný Jan z Munic, který nesídlil v Purkarci, patřilo pod purkarecké rychtářství městečko Purkarec, Velice, Olešník, Munice, Chlumec, Bavorovice, Hosín, Chotýčany, Libnič, Dobřejovice, Jeznice, Poněšice, Vlkov, Všechlapy (zanikly), Mydlovary, Zlatěšovice (zanikly), Zliv, městečko Podhradí (dnes Hluboká nad Vltavou), Křesín, a rybáři na řece Vltavě.[2] [7]Zřejmě se zde vykonávalo i tzv. hrdelní právo, protože zde existuje i lokalita, které se říkalo Na šibeničním vrchu, tj. vpravo od silnice z Purkarce do Chlumce, východně od vrchu Strážiště. V urbáři z roku 1490 se uvádí i "biřická čtvrť".[2]Rozvoj městečka však nepokračoval a podle tohoto urbáře se Purkarec, který byl tehdy ještě formálně městečkem,[8] svou velikostí příliš nelíšil od sousedních vesnic.[5]

Již v 16. století část místního obyvatelstva tvořili lesní dělníci a voraři (plavci).[2][5]

Sídlo mělo do výrazného úpadku během třicetileté války statut městečka.[2] [5] Po třicetileté válce zůstalo devět z třiceti purkareckých usedlostí pustých.[5]

V roce 1815 navštívil Purkarec při svém pobytu na Hluboké ruský car Alexandr I.[2]

V roce 1831 získal státní zakázku na splavnění Vltavy českobudějovický rodák, podnikatel Vojtěch (Adalbert) Lanna (1805-1866)[9] a došlo k dalšímu rozvoji lodní dopravy a voroplavby na Vltavě.[5]

Do roku 1848, kdy byla tato instituce zrušena, zůstával Purkarec sídlem rychty, do jejíhož obvodu tehdy patřil Buzkov, Jeznice a Jaroslavice.[5] Posledním porkareckým rychtářem byl Antonín Rys (Kubík) z čp.18. S rychtářstvím byla spojena i hospoda.[2]

Od roku 1850 byl Purkarec samostatnou obcí.[10] Bylo zde sídlo schwarzenberského polesí Purkarec.[5]

Věž kostela v novorománském slohu byla postavena v roce 1879,[11] před tím měl kostel zvonici dřevěnou. Peníze na stavbu zděné věže věnoval ve své závěti spořivý domkář Josef Svoboda z dnes již zaniklého domku Purkarec č. 13, který byl dokladem původní lidové architektury, stával na tzv. purkarecké Skále.[12][2]

V roce 1897 zahájil v Purkarci činnost " Záložní a spořitelní spolek v Purkarci". Do spádového obvodu spolku patřily obce Purkarec, Chlumec, Nová Ves, Jeznice, Jaroslavice, Kostelec a Líšnice.[13] Koncem roku 1912 měl spolek 64 členů.[14]

V roce 1898 vznikl v obci Sbor dobrovolných hasičů, původně se 30 členy. Sbor si pořídil z finančních prostředků nadace Josefa Svobody moderní hasičskou stříkačku za 1 130 zl.[2]

V devatenáctém století místní vlastenecký farář František Kalina popularizoval mezi odbornou i laickou veřejností některé své romantické smyšlenky o Purkarci (zaniklý klášter atd.) jako historicky ověřená fakta.[2]

V dubnu 1902 byl v Purkarci založen spolek vzájemně se podporujících plavců, rybářů a pobřežných "Vltavan".[2]

V 1. světové válce padlo 24 občanů z Purkarce.[15]

V roce 1930 došlo k elektrifikaci Purkarce.[5]

Pomník věnovaný voroplavcům

V noci z 2. na 3. července 1944 byl u Purkarce vysazen paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků. Krycí název výsadku byl Operace Glucinium. Koncem srpna 1944 byl za pomoc parašutistům zatčen hajný Josef Rybák, dále jeho manželka Terezie a lesní dělník Vojtěch Ambrož; všichni tři v koncentračních táborech zahynuli.[2]

Dům vedle kostela (Purkarec č. 17) patřil rodině význačného českého novináře a dramatika Karla Horkého (*25. 4. 1879 †2.3 1965).[2][16]

Roku 1985 byl Purkarec připojen k Hluboké nad Vltavou.[16]

Purkarecká Malá Strana

Purkarecké domy byly na obou březích Vltavy.Spojení zajišťoval převozník. Pravobřežní (menší) části Purkarce se říkalo Malá Strana. Podle urbáře z roku 1490 zde bylo pět usedlostí a tzv. malostranský mlýn, který již tehdy byl bez mlynáře a pustl.V letech 1975-1990 zde byla lávka pro pěší a pro jednosměrný průjezd osobních automobilů.[5]

Částečná likvidace Purkarce

Usnesením vlády ČSSR č. 221/78 ze dne 7. září 1978 a usnesením vlády ČSR č. 300/78 ze dne 18. října 1978 bylo rozhodnuto o vzedmutí hladiny Vltavy vodním dílem Hněvkovice – Kořensko pro potřeby plánované jaderné elektrárny Temelín. Realizace záměru měla za následek zánik sídel Jaroslavice, Buzkov, celého Purkarce na pravém břehu (purkarecké Malé Strany), velké části Purkarce na levém břehu a lávky.

Demografický vývoj

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet

obyvatel[17]

575 682 704 661 677 653 572 385 344 281 243 194 150 155

Současnost

Rozvoj osady je do značné míry orientován na turistiku, poskytování ubytování a rekreaci na přehradě Hněvkovice. V Purkarci je:

  • pamětní síň voroplavby[16]
  • přívoz[18]
  • přístaviště pro osobní lodní dopravu a malá plavidla[19]

V Purkarci není prodejna potravin.

Pamětihodnosti

  • Raně gotický farní kostel svatého Jiří, v 19. století upravován
  • Poutní kaple svaté Rozálie v Rachačkách z roku 1682, přestavěna v letech 1881–1882
  • Karlshaus – zřícenina hradu ze 14. století
  • Hospoda čp. 92
  • Mohylník Na Kukli
  • Mohylník Strážiště
  • Usedlost čp. 30 a 34
  • Dvě kapličky směrem k Jeznici
  • Pomník obětí 1. a 2. světové války[15]
  • Pomník purkareckých plavců z roku 1972[5]
  • Srncův křížek[20][21]

Osobnosti:

  • Josef Svoboda (†1847), zakladatel nadace Josefa Svobody
  • Karel Horký (1879–1965)
  • Josef Rybák (1889–1944)
  • Terezie Rybáková (1888–1945)
  • Vojtěch Ambrož (1906–1945)
  • JUC. Viktor Tupý (1907-1942), zastřelen za Heydrichiády[15]
  • Marie Tupá 1912-1942), zástupce ředitele školy v Purkarci, zastřelena za Heydrichiády[15]

Spolek Vltavan Purkarec

Historie purkareckého spolku Vltavan sahá do dubna 1902 (viz kap. Historie). Spolek je od 20.2.1992 registrován pod názvem "Spolek Vltavan Purkarec".[22] Při slavnostních příležitostech oblékají členové spolku kroj, který napodobuje uniformu francouzského válečného námořnictva z roku 1848.[23] Pánský stejnokroj se skládá z červenobíle pruhované košile, černého saka, červené šerpy, černé vázanky, tmavomodré nebo černé čepice se štítkem (kšiltem) a bílých kalhot. Ženy nosí červenobíle pruhované košile, červené šerpy, černé vázanky a bílé skládané sukně.[22] Spolek provozuje malé muzeum.[24] Dne 8. 9. 2016 byl Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje doplněn o "Vltavan Purkarec –tradice voroplavby".[25]

Dopravní spojení

Přes Purkarec vede silnice III.třídy 12221 a cyklotrasa č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou, která je součástí Vltavské cyklistické cesty.[26]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o VERBÍK, Antonín. Purkarec. Týn nad Vltavou: Městské muzeum v Týně nad Vltavou, 1983. 306 s. 
  3. ↑ MAŘÍK, Jarolím. Spis pamětní vydaný na oslavu čtyřicetileté působnosti okresního zastupitelstva hlubockého. Praha: [s.n.], 1905. 
  4. ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Registra decimarum papalium. Praha: [s.n.], 1873. S. 60. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 201. 143 s., xxxii s. obr. příl. s. ISBN 978-80-905244-6-0. S. 7,8,135-138. 
  6. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-86829-68-5. 
  7. ↑ J, Kubeš; K, Měšťan; M, Mojha. Dobřejovice 1490 - Dobřejovice 1990. Severní Českobudějovicko [online]. 2017-01-27 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelstcí České Budějovice, 1966. S. 44. 
  9. ↑ Lanna Adalbert (Vojtěch) | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. 1. vyd. Svazek I. Levý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  11. ↑ Památkový katalog [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kronika národní školy Purkarec 1834-1907 [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1901, str.14.
  14. ↑ Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
  15. ↑ a b c d Purkarec | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c Oficiální stránky města Hliboká nad Vltavou [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ Přívoz Purkarec [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Přístaviště pro osobní lodní dopravu a malá plavidla Purkarec [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ Kořeny - odpovědi na dotazy. České Budějovice [online]. 2009-09-09 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ HIEKE, Erik; CIGLBAUER, Jan; KOZEL, Mgr Petr. Památky na padlé vojáky C. K. armády do konce I. světové války v regionu severní Českobudějovicko a Třeboňsko. Severní Českobudějovicko [online]. 2015-08-04 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b NEDBAL, František. Purkarec a spolek Vltavan v proměně času. [s.l.]: [s.n.], 2012. 
  23. ↑ SCHEUFLER, Vladimír; ŠOLC, Václav. Já jsem plavec od vody. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1985. 155 s. S. 73, 77. 
  24. ↑ Muzeum » Vltavan Purkarec. www.vltavan-purkarec.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  25. ↑ Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. www.muzeumcb.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ Vltavská cyklistická cesta. České Budějovice: Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2019. ISBN 978–80–88303–06–0.

Literatura

  • ČERNÝ Jiří: Poutní kaple sv. Rozálie v Rachačkách u Purkarce, Výběr 4/2001, s. 320–329.
  • SVAČINA František: Purkarec v minulosti a přítomnosti, 1947 (strojopis).
  • Vorařská kronika Františka Vondráčka z Purkarce: Týn nad Vltavou, 2012.

Související články

Externí odkazy

Části města Hluboká nad Vltavou
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Purkarec&oldid=18123082“