Donald Trump

Donald Trump
Donald Trump
45. prezident Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od: 20. ledna 2017
Viceprezident	Mike Pence
Předchůdce	Barack Obama
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana (1987–1999, 2009–2011, od 2012) Demokratická strana (před 1987, 2001–2009) Reformní strana (1999–2001) nezávislý (2011–2012)
Rodné jméno	Donald John Trump
Narození	14. června 1946 (78 let) Queens, New York, stát New York, USA
Národnost	bílý Američan německého původu
Choť	Ivana Trumpová (1977–1991) Marla Maplesová (1993–1999) Melania Trumpová (od 2005)
Rodiče	Fred Trump Mary Anne MacLeodová
Děti	Donald Trump Jr. Ivanka Trumpová Eric Trump Tiffany Trumpová Barron William Trump
Příbuzní	Maryanne Trumpová Barryová, Fred Trump Jr., Robert Trump a Elizabeth Trump Grau (sourozenci) John G. Trump (strýc z otcovy strany) Elizabeth Christová (babička z otcovy strany) Jared Kushner (zeť) Lara Trumpová (snacha) Vanessa Trumpová (snacha) Mary L. Trumpová (neteř) John Whitney Walter (bratranec) Kai Trump, Donald Trump III, Tristan Milos Trump, Chloe Trump a Spencer Frederick Trump (vnoučata)
Sídlo	Mar-A-Lago
Alma mater	Pensylvánská univerzita
Profese	politik, podnikatel, investor, restauratér, spisovatel literatury faktu, developer, moderátor televizní reality show
Majetek	3,5 miliardy USD (říjen 2017)
Náboženství	presbyterianismus (do 2020) Nondenominational Christianity (od 2020)
Ocenění	Jewish National Fund Tree of Life Award (1983) Medaile cti Ellis Island (1986) Zlatá malina pro nejhoršího herce ve vedlejší roli (1991) Síň slávy hazardu (1995) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (2007) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	donaldjtrump.com
Commons	Donald Trump
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Donald John Trump (* 14. června 1946 New York) je americký republikánský politik, 45. prezident Spojených států, podnikatel a bývalá televizní osobnost. Do Bílého domu nastoupil roku 2017 ve věku 70 let jako nejstarší a zároveň nejbohatší zvolený prezident, a stal se také prvním mužem v úřadu bez předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí. Je jedním z pěti amerických prezidentů, pro jejichž protikandidáta hlasovalo více voličů, ale získali většinu ve sboru volitelů.

Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (tj. Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.

V prvních měsících svého úřadování Trump zvrátil některé z kroků svého předchůdce Baracka Obamy. Odstoupil od dohody o transpacifickém partnerství, Íránské jaderné smlouvy (JCPOA) a od Pařížské dohody o boji proti klimatickým změnám. Také částečně zastavil postupné oteplování americko-kubánských vztahů. Jmenoval konzervativního soudce Neila Gorsucha jako devátého člena Nejvyššího soudu. Trump dále nastolil částečný zákaz cestování (travel ban), kterým na tři měsíce zabránil občanům ze šesti muslimských zemí ve vstupu na území Spojených států. Trumpova snaha o zastavení nebo omezení programu rozsáhlé zdravotní péče i pro nemajetné občany (tzv. Obamacare) však narazila na velký odpor a prozatím neuspěla kvůli odlišnému postoji několika republikánských senátorů, zvláště mezitím zemřelého Johna McCaina.

Dne 18. prosince 2019 byla Sněmovnou reprezentantů schválena obžaloba prezidenta Trumpa v procesu impeachmentu v bodech zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu Spojených států, čímž se Trump stal třetím prezidentem, u nějž poslanci schválili impeachment. Senát Spojených států však hlasoval proti odvolání prezidenta z jeho funkce.

Život

Původ a příbuzní

Narodil se v newyorském Queensu jako čtvrté z pěti dětí. Jeho rodiči byli Frederic C. Trump (11. října 1905, New York – 25. června 1999) a Mary A. MacLeod (10. května 1912, Skotsko – 7. srpna 2000). Otec se stal v New Yorku velkým stavebním podnikatelem. Prarodiče Donalda Trumpa z otcovy strany byli původem němečtí emigranti, kteří se přistěhovali do Spojených států v roce 1885. Dědeček Frederic Trump (původním jménem Friedrich Trump) se narodil v malé vinařské obci Kallstadt v oblasti, která patří do německé spolkové země Porýní-Falc. Babička se jmenovala Elisabeth roz. Christ. Již dědeček Trump nabyl značného majetku jako majitel řetězce pohostinství mj. ve městě Seattle ve státě Washington.

Vzdělání

Mladý Trump studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy). Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. Od basketbalového trenéra dostal v roce 1964 cenu Coach's Award. Poté studoval dva roky na Fordham University, načež přestoupil na Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě. Po absolvování bakalářského studia (BS) v oboru ekonomie a finančnictví nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization.

Rodina

Trump a jeho žena Ivana zdraví saúdského krále Fahda na státní večeři pořádané v Bílém domě v únoru 1985

V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Do manželství se narodily tři děti: Donald Jr., Ivanka a Eric Trumpovi. Nejstarší z těchto dětí, Donald Jr., hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah k prarodičům z matčiny strany. Od roku 1980 také pravidelně trávil část letních prázdnin ve Zlíně.

Československá Státní bezpečnost vedla od dubna 1978 sledovací svazek na tehdejší Trumpovu manželku Ivanu. Při té příležitosti získávala také informace o Trumpově angažmá v tehdejší americké politice. Byla tak mimo jiné informována o Trumpově zájmu ucházet se o křeslo prezidenta USA už v roce 1988, respektive 1996.

Samotný Donald Trump navštívil Československo v roce 1990, kdy se ve Zlíně zúčastnil pohřbu svého tchána Miloše Zelníčka. Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou, s níž má dceru Tiffany. Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa.

Podnikatelská kariéra

Počátky podnikatelské kariéry

Zeť Jared Kushner, nejstarší dcera Ivanka, Trump, manželka Melania, snacha Lara a druhý nejstarší syn Eric

Trump začal svou podnikatelskou kariéru ve společnosti svého otce (Trump Organization). Pro začátek jeho vlastního podnikání mu otec poskytl úvěr ve výši jednoho milionu dolarů. Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio. Když předal Swifton Village firmě svého otce, dosáhli zisku 6 milionů amerických dolarů.

V roce 1980 v New Yorku začaly práce na obnovení Wollman Stadium (stadionu) v Central Parku. Projekt měl předpokládaný stavební plán na 2½ roku. Jenže v roce 1986 nebyli ani blízko dokončení a už proinvestovali 12 milionů dolarů. Trump nabídl převzetí těchto prací bez toho, že by město muselo něco zaplatit. Nabídka byla odmítána, dokud se nedostala do pozornosti médií. Nakonec dostal příležitost a projekt dokončil během tří měsíců za 1,95 milionu dolarů, což bylo o 750 000 dolarů méně než původní rozpočet.

Do konce osmdesátých let se dostal do finanční krize. Výstavbu svého třetího kasina, Trump Taj Mahal v Atlantic City (New Jersey), financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které následně nedokázal splácet. Banky a držitelé dluhopisů přitom ztratili stovky milionů dolarů. 50 % vlastnictví kasina Taj Mahal musel převést na původní držitele dluhopisů, aby snížil úrokové zatížení a dostal více času na splacení dluhu. Do roku 1994 se mu podařilo značně snížit svůj 900milionový osobní dluh a též výrazně snížil svůj 3,5miliardový obchodní dluh. V roce 1995 spojil svoje kasina do společnosti Trump Hotels & Casino Resorts.

Kluziště Wollman Rink v Central Parku

Podnikatelské úspěchy

Trump je předsedou a generálním ředitelem (Chief Executive Officer, CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa.

Mezi další Trumpovy fungující projekty – např. Trump Financial (hypoteční firma), Trump Sales and Leasing (rezidentní prodeje), Trump International Realty (rezidenční a komerční nemovitosti), Trump Restaurants, Go Trump (on-line cestovní vyhledávač), Select By Trump (řada kávových nápojů), Trump Drinks (energetický nápoj pro izraelský a palestinský trh), Donald J. Trump Signature Collection (řada pánského oblečení a hodinky), Trump Ice (balená voda), Trump Golf, Trump Chocolate, Trump Productions (televizní produkční společnost) anebo Trump Home (bytové zařízení).

Trump Tower v New Yorku

Trump Hotel v Las Vegas, jehož okna jsou pozlacena 24 karátovým zlatem

Podnikatelské neúspěchy

• Donald Trump se vydává za znalého a chytrého obchodníka. Za svou kariéru šestkrát zbankrotoval a přišel o miliardy dolarů.
• Trump se o sobě nechává slyšet, že se vypracoval sám, avšak jeho otec, Fred Trump, mu mezi 3 a 58 lety věku dal nebo půjčil celkem 413 milionů dolarů.
• Kdyby Donald Trump tyto půjčené nebo darované peníze vložil do bezpečných, nízkorizikových investic, měl by nyní 2 mld. dolarů.
• V období 1985–1994 ztratil Trump svými podnikatelskými rozhodnutími 1,17 miliardy dolarů. Trump se konkrétně k tomuto vyjádřil ve tweetu, který lze interpretovat jako přiznání k daňovým únikům.

V letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásil bankrot. První dva bankroty byly v souvislosti s jeho nemovitostmi: Trump Taj Mahal a Trump Plaza Hotel. S odstupem času sám tvrdil, že tehdy, kdy nechal postavit ona luxusní kasina, příliš zpyšněl. V roce 1994 se jeho osobní dluh vyšplhal na 900 milionů a obchodní dluh 3,5 mld. USD. Tehdy musel prodat část svých firem a nemovitostí a vzdát se svého podílu v dalších společnostech. K finančnímu zotavení mu pomohly mj. výhodné smlouvy u nemovitostí za možnost zobrazit na nich nápis „TRUMP“. Bankroty z let 2004 a 2009 byly opět spojeny s jeho nemovitostmi, mezi jinými Trump Taj Mahal a Trump Hotels & Casino Resorts.

Mnohé projekty jeho podnikání skončily neúspěchem, nebo již byly zrušeny – např. Trump Airlines, Trump University, Trump Magazine, Trump Vodka, Trump Steaks, Trump Mortgage. Projekt Trump University (2004-2011) se v roce 2013 a v březnu 2016 dostal do zájmu médií, když státní návladní Eric Schneiderman zahájil vyšetřování, které skončilo žalobou, říkající, že se škola „angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech“. Nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky.

Podle deníku The New York Times, který získal dlouho utajované údaje o daňových přiznáních Donalda Trumpa za poslední dvě dekády, zaplatil Trump na daních v roce 2016 pouze 750 dolarů a neplatil žádné daně v deseti z předešlých patnácti let.

Nemovitosti

Donald Trump vlastní v USA několik nemovitostí:

• administrativní a rezidenční budovy:
  • Trump Tower (mrakodrap s hodnotou 320 milionů dolarů je jednou z nejcennějších nemovitostí v New Yorku)
  • Trump World Tower (newyorský mrakodrap oceněný na 290 milionů dolarů)
  • 40 Wall Street (Trump Building, původní budovu z roku 1930 Trump renovoval v roce 1996. Budova je 283 m vysoká a má 72 podlaží.)
• hotely:
  • Trump International Hotel & Tower (Chicago)
  • Trump International Hotel & Tower (Las Vegas)
  • Trump International Hotel & Tower (New York)
• kasina:
  • Trump Taj Mahal (pokerová místnost kasinové části je jedna z největších v Atlantic City. Hotelová část má 1250 pokojů.)
  • Trump Plaza
  • Trump Marina

Kromě těchto a dalších nemovitostí v USA vlastní Trump - pravděpodobně společně se svou první manželkou Ivanou Trumpovou - také luxusní sídlo na Floridě, zvané Mar-a-Lago. Pro toto sídlo musel Trump dne 8. září 2017 nařídit jeho evakuaci, protože bylo, stejně jako celé východní pobřeží států Florida a Georgie, ohroženo hurikánem Irma.

V zahraničí nesou Trumpovo jméno následující budovy:

• Trump International Hotel and Tower (Toronto)
• The Palm Trump International Hotel and Tower (Dubaj)
• Trump Ocean Club International Hotel and Tower (Panama City)
• Trump Ocean Club Baja Mexico (nedaleko od San Diego)

Mediální působení

Trumpova hvězda na Hollywoodském chodníku slávy

Donald Trump byl dvakrát nominován na Cenu Emmy a účinkoval v cameo rolích v několika filmech (Sám doma 2: Ztracen v New Yorku) a seriálech (Chůva k pohledání, Tak jde čas). Mnohokrát byl hostem různých talk show. Objevil se i v jiných zábavných pořadech, např. ve World Wrestling Entertainment, kde se v ringu pral s vlastníkem organizace, Vincem McMahonem.

V roce 2003 se stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show The Apprentice na kanále NBC. Při každém vysílání této soutěže bojovala skupina lidí o práci v Trumpově společnosti. V první sérii The Apprentice dostával Trump plat 50 000  dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován 3 miliony dolarů za epizodu. Po 10 sériích přidal spin-off The Celebrity Apprentice, kde vystupovaly celebrity. Peníze, které se jim podařilo vybrat v každém kole, šly na charitativní projekt dle výběru projektového manažera vítězného týmu. V roce 2007 za The Apprentice dostal Trump hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, která však byla již několikrát vandalizována.

Trump se po úspěchu show The Apprentice stal výkonným producentem i dalších projektů, jako byly soutěže krásy Miss USA a Miss Universe Pageant, které vysílala rovněž televizní stanice NBC.

Poté, co oznámil prezidentskou kandidaturu a v preferencích šel mezi republikány do vedení, byl Trump mediálně exponován nesrovnatelně intenzivněji, typicky s několika rozhovory denně. Získával tak nejvíce prostoru a času v médiích nejen mezi republikánskými, ale všemi prezidentskými kandidáty. Pro média byly zprávy týkající se Donalda Trumpa z hlediska sledovanosti velmi atraktivní, a tak na zpravodajství ani mediálním času jemu věnovanému nešetřily, čímž i on dostával de facto zdarma prostor pro vyjadřování svých názorů, kterými mohl pro sebe získat mnohé nerozhodnuté voliče. Celkem bylo odhadováno, že hodnota mediálního prostoru jemu „zdarma“ poskytnutého (na rozdíl od reklam, za něž by musel platit komerční ceny) činila 1,9–2,0 miliardy dolarů.

Politické působení do ledna 2017

Politické pozice

Trump přijímá republikánskou nominaci, červenec 2016

Vnitropoliticky se především profiloval svými požadavky na snížení daní firmám, zjednodušení daňového systému, snížení federálního dluhu a také svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví. V zahraniční politice je proti smlouvám o svobodném obchodu a prosazuje názor, že Spojené státy nemají příliš intervenovat ve světě.

Ke konci prvního funkčního období Baracka Obamy se zviditelnil jako sympatizant tzv. Birthers, skupiny lidí vyžadující důkaz o tom, že se Obama narodil v USA a je tedy způsobilý být prezidentem USA (viz Spory o volitelnost Baracka Obamy). Minimálně v jednom televizním vystoupení Trump veřejně slíbil, že pokud Obama poskytne vyžadované dokumenty, věnuje on 5 milionů dolarů na charitu dle prezidentova uvážení. Obama na tuto výzvu nereagoval.

V roce 2015 Trump kritizoval bývalého amerického prezidenta Bushe za invazi do Iráku a také prohlásil, s ohledem na dění v Libyi, Sýrii a Egyptě, že zahraniční politika Baracka Obamy a bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Africe a na Blízkém východě zapříčinila smrt „stovek tisíc lidí“. Nadto stála tato politika velmi mnoho peněz, které mohly být podle Trumpa vydány pro užitečnější účely na území USA.

Utratili jsme 4 biliony dolarů ve snaze svrhnout různé lidi, a upřímně, kdyby tu dnes byly a my jsme tak mohli ty 4 biliony utratit ve Spojených státech na opravu našich silnic, mostů, letišť a spoustu dalších problémů, jež máme, byli bychom na tom mnohem lépe.

V roce 2015 označil Trump německou kancléřku Angelu Merkelovou za "pravděpodobně největšího světového vůdce současnosti", ale o rok později Angelu Merkelovou ostře kritizoval za její vstřícnou imigrační politiku během evropské migrační krize.

Trump má kladný postoj k Izraeli a prohlásil, že by uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. K Číně má Trump spíše negativní vztah. Čínu kritizoval za její obchodní politiku, která podle něho poškozuje Spojené státy a připravuje Američany o práci, a pohrozil, že zavede vysoká dovozní cla na čínské zboží.

Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí:

Když Mexiko k nám posílá své lidi, neposílá ty nejlepší. Neposílají vás nebo vás. Posílají lidi, kteří mají spoustu problémů a tyto problémy přinášejí k nám. Přinášejí drogy, přinášejí kriminalitu, jsou to násilníci. Ale někteří – předpokládám – jsou dobří lidé.

Stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny Trumpovy televizní pořady na ní vysílané. Trump poté prohlásil, že si za svými slovy stojí a bude stanici žalovat. V USA totiž žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika.

Trump tehdy ohlásil také svůj úmysl zastavit veškerou finanční podporu z federálních fondů směřující do „azylových měst“, která poskytují útočiště přistěhovalcům bez dokladů a porušují tak federální zákony. Takzvaná „sanctuary cities“ jsou ovládána převážně demokraty, mezi ně patří například New York, Los Angeles, Miami nebo San Francisco. Radnice těchto měst nehlásí federálnímu imigračnímu úřadu ilegální přistěhovalce a zakazují to dělat i místní policii. Newyorský starosta Bill de Blasio se nechal slyšet, že je připraven jít i k soudu, aby bránil své „azylové město“ před federální vládou.

V srpnu 2016 Trump řekl, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu z roku 2014, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Ruskou federací.

Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku, než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet.

Vladimir Putin se k americké volební kampani roku 2016 vyjadřoval minimálně, ale ruská média o Trumpovi v průběhu této kampaně psala pozitivně. Trump také uvedl, že Putin je „silný vůdce", s nímž by „zřejmě dobře vycházel", ale v rozhovoru s ABC uvedl, že k Putinovi nemá žádný vztah a nikdy se s ním nesetkal. Podpořil ruské nálety proti povstalcům a Islámskému státu (IS) v Sýrii a vyjádřil ochotu spolupracovat s Ruskem v boji proti IS.

Po rezignaci krátkodobého hlavního bezpečnostního poradce prezidenta Trumpa, bývalého generálporučíka Michaela Flynna, který byl zastáncem lepších vztahů s Ruskem, mluvčí Bílého domu Sean Spicer 14. února 2017 uvedl, že prezident Trump považuje Krym za součást Ukrajiny a očekává, že Rusko vrátí poloostrov Ukrajině. Spicer také odkázal na slova americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové, která na půdě OSN prohlásila, že protiruské sankce zůstanou v platnosti, dokud se Krym nevrátí k Ukrajině.

Trump označil syrského prezidenta Bašára al-Asada za „padoucha“, ale také řekl: „Nemám rád syrského prezidenta Bašára Asada, ale Asad zabíjí bojovníky Islámského státu (IS). Rusko zabíjí bojovníky IS a Írán zabíjí bojovníky IS.“

V pozdějším rozhovoru za přítomnosti veřejnosti řekl Trump na adresu senátora Johna McCaina o jeho vojenské kariéře, zejména během války ve Vietnamu: „Není to hrdina. Ok, je hrdina, protože byl chycen. Já preferuji ty, kteří nebyli chyceni.“ McCain totiž havaroval se svým letadlem během náletu na Hanoj při operaci Rolling Thunder, zlomil si nohu, byl chycen vietnamskými bojovníky a vězněn pět let. Trumpův výrok rozvířil debatu o tom, zdali je McCain válečný hrdina.

7. prosince 2015, několik dní po teroristickém útoku v San Bernardinu, vydal Trump prohlášení začínající touto větou:

Donald J. Trump volá po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států, dokud zástupci naší země nezjistí, co se děje.

Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že by toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám, tedy i pro muslimy, kteří chtějí přicestovat do USA jako turisté, obchodní cestující, a také pro muslimy s americkou státní příslušností, vracející se do země např. z dovolené. Toto Trumpovo prohlášení se setkalo s převážně negativní reakcí v médiích. Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“. Trump na to odpověděl, že princ „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“ a on tomu po svém zvolení prezidentem USA učiní přítrž. V červnu 2016 Trump zmírnil svou pozici s tím, že by to byl pouze dočasný zákaz, který by se vztahoval jen na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“.

Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu s prezidentem Obamou po svém vítězství ve volbách, 10. listopadu 2016

Trump se vyjádřil kriticky na adresu Saúdské Arábie, která je klíčovým, ale problematickým americkým spojencem na Blízkém východě, a naznačil, že její představitelé mohli nést odpovědnost za teroristické útoky 11. září 2001. Trump také vyzval Saúdskou Arábii, aby se více zapojila do boje proti Islámskému státu a hradila náklady za působení amerických vojsk na jejím území. Od Hillary Clintonové požadoval, aby její Clinton Foundation vrátila dary, které obdržela od Saúdské Arábie, protože podle něj Saúdská Arábie jedná se ženami jako s otroky a zabíjí gaye.

Ve čtvrté republikánské debatě v roce 2016 Trump prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu, ale také dodal, že by udělal vše pro minimalizaci počtu civilních obětí. Za cílení na ostatní členy rodin teroristů byl totiž kritizován prezident Barack Obama vzhledem k jím nařízeným náletům a bombardování nejrůznějších objektů pomocí bezpilotních letadel.

9. srpna 2016 řekl Trump na mítinku přenášeném CNN o Hillary Clintonové:

Pokud přijde na to, že si bude vybírat své (nejvyšší) soudce, (potom) není nic, co byste s tím mohli udělat, vážení. … I když, pro stoupence druhého dodatku možná je – nevím.

Jeho slova by se dala vykládat (v nejzazším případě) jako nabádání k zastřelení jeho protikandidátky. Po vítězství ve volbách Trump zmírnil svou ostrou rétoriku a ve svém projevu dne 9. listopadu 2016 pochválil Clintonovou za její „houževnatou kampaň“.

Prezidentská kampaň

Donald Trump hovoří během kampaně v Arizoně

Republikánské primárky 2016. Trump vyhrál ve státech označených modře.

Trump se začal politicky výrazněji angažovat od konce sedmdesátých let 20. století, kdy organizačně i finančně podporoval některé volební kampaně. Na konci osmdesátých let mu bylo republikány poprvé neformálně nabídnuto, aby kandidoval. Jako potenciálního politického partnera ho zřejmě vnímal i Michail Gorbačov, který měl velký zájem se s ním v roce 1988 v New Yorku setkat. Trump nakonec nabídku republikánů odmítl. Zároveň ale začal uvažovat o vlastní kandidatuře pro rok 1996, kterou chtěl už tehdy koncipovat jako nezávislou na republikánech i demokratech.

V show Oprah Winfreyové v roce 1988 byl pravděpodobně poprvé dotázán, zda přemýšlí o kandidatuře na prezidenta Spojených států amerických. Trump sice odpověděl „pravděpodobně ne“, ale tuto možnost zcela nevyloučil. Do předvolebního boje o kandidaturu pak vstoupil již v roce 2000. Zúčastnil se primárek Reformní strany USA a vyhrál ve dvou státech, pak od kandidatury ustoupil. V roce 2014 řekl, že „velmi vážně zvažuje“ opětovnou kandidaturu.

Dne 16. června 2015 formálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. Tehdy také představil svá předvolební hesla „Udělejme Ameriku opět velkou/skvělou!“ (v originále anglicky „Make America Great Again“). a "Napřed Amerika" ("America first"). Při první republikánské debatě byl jediný, který se nezavázal slibem, že v případě svého neúspěchu bude podporovat vítěze primárek a nebude kandidovat za nějakou nezávislou třetí stranu.

Podle vlastního vyjádření byl proti americké invazi do Iráku v roce 2003. Během televizní debaty republikánských kandidátů na prezidenta v září 2015 kritizoval dřívějšího amerického prezidenta George W. Bushe a jeho bratra Jeba Bushe kvůli válce v Iráku.

Trump se svou manželkou během kampaně v New Hampshire

Při oznámení své kandidatury na prezidenta řekl, že má majetek o výši 8,7 miliard dolarů; podle časopisu Forbes jeho majetek činí 4,5 mld. dolarů.

Rychle se stal vedoucím kandidátem Republikánské strany. K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 republikánských primárkách a shromážděních (tzv. caucuses) v unijních státech a teritoriích. Poté, co 3. května 2016 zvítězil v indianských primárkách, odstoupili zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz i ohijský guvernér John Kasich, a stal se předpokládaným kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.

Trump hovoří se svými příznivci v Jižní Karolíně

V průměru pěti nejdůležitějších průzkumů veřejného mínění měl Trump v květnu 2016 poprvé malý náskok před svou pravděpodobnou soupeřkou v prezidentských volbách, kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Na internetové stránce Real Clear Politics (RCP) byl pro něj vypočten náskok 0,2 % v celých Spojených státech. Průzkumy, které dopadly ve prospěch Trumpa (s procentním náskokem), jsou tyto: Rasmussen Reports - 5 %, Fox News: 3 %, ABC News/Washington Post - 2 %, USC Dornsife/Los Angeles Times - 3%. Ve prospěch Clintonové dopadly tyto průzkumy: NBC News/Wall Street Journal - 2 %, CBS News/New York Times - 6 %.

Ke konci května 2016 měl Trump již zajištěn potřebný počet hlasů pro svou nominaci oficiálním kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Podle tiskové agentury Associated Press překonal počtem 1 238 delegátů stanovenou hranici o jeden hlas. Vyslovili se pro něj dosud nerozhodnutí delegáti, mezi nimi předsedkyně republikánů ve státě Oklahoma Pam Pollardová.

Výsledky amerických prezidentských voleb v listopadu 2016. Trump vyhrál ve státech označených červeně.

Krátce po skončení sčítání hlasů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii přiletěl Trump dne 24. června 2016 do Skotska. Jeho vrtulník pak přistál na ploše golfového hřiště Trump Turnburry u obce Turnberry na jihozápadě země (hrabství Ayrshire). Po ohlášení výsledků referenda prohlásil Trump, že „britští voliči si vzali svoji zemi zpět“, což je obměnou jeho vlastního hesla z předvolebního boje v USA. Podle amerického časopisu Time lze hlasování o brexitu označit za nový mezník v globální (resp. celosvětové) „válce o elity“. V jistém slova smyslu je prý také vítězstvím trumpismu ve světovém měřítku.

V červenci 2016 se Trump zabýval přípravami na kongres Republikánské strany v Clevelandu v druhé polovině toho měsíce, na kterém byl posléze určen oficiálním kandidátem strany pro prezidentské volby v listopadu 2016. Úvahy komentátorů se točily kolem dvou jmen politiků, kteří se mohli stát Trumpovými kandidáty na místo viceprezidenta USA, tzv. „running mate“. Jmenovitě to byli guvernér státu New Jersey Chris Christie a guvernér státu Indiana Mike Pence. Trump si pak jako svého spolukandidáta vybral Mika Pence.

Zvolený prezident USA

Přípravy na převzetí úřadu

Donald Trump zvítězil ve volbách dne 8. listopadu 2016 a byl tak designovaným 45. prezidentem Spojených států amerických. Ve volbách dne 8. listopadu 2016 získal 304 hlasů volitelů (oproti potřebnému počtu 270) a porazil tak svou hlavní soupeřku, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, na kterou připadlo 227 hlasů volitelů. Sedm volitelů zvolilo jiného kandidáta, než jim určil výsledek voleb. Jinak volili dva republikáni a pět demokratů. Naposledy v roce 1808 došlo k situaci, kdy jiného kandidáta volil více než jeden volitel (přičemž původní kandidát byl naživu). Úřadu se Donald Trump oficiálně ujal 20. ledna 2017.

Dne 11. listopadu jmenoval Trump budoucího viceprezidenta USA Mikea Pence vedoucím týmu, který poté připravoval nástup nové administrativy. V tomto týmu dále pracovali Chris Christie, guvernér státu New Jersey, generál Michael T. Flynn, bývalý mluvčí Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, lékař a politik Ben Carson, bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani a senátor za Alabamu Jeff Sessions. Členy týmu byli také předseda Republikánské strany Reince Priebus, šéf Trumpovy volební kampaně Stephen Bannon a podnikatel německého původu Peter Thiel, který investuje kapitál v Silicon Valley. Spolupracovali s ním rovněž Donald Trump Jr., Ivanka Trumpová, Eric Trump a zeť Jared Kushner.

Protesty proti Trumpovi v New Yorku 10. listopadu 2016

Trump a japonský premiér Šinzó Abe se setkali 17. listopadu 2016

Dne 13. listopadu 2016 jmenoval Trump dosavadního předsedu Republikánského národního výboru Reince Priebuse do významné funkce jako příští šéf jeho štábu v Bílém domě. Priebusovi se přičítaly k dobru jeho značná podpora Trumpa ve volebním boji, organizační schopnosti a také jeho dobré vztahy například s mluvčím Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem. Zároveň bylo oznámeno, že Stephen Bannon, dosavadní majitel internetového portálu Breitbart.com, měl zaujmout post hlavního poradce prezidenta (senior advisor).

Brzy po vítězství Trumpa ve volbách prezidenta, a sice 14. listopadu 2016, se uskutečnil první telefonický rozhovor mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politikové si navzájem slíbili, že budou konstruktivně spolupracovat. Putin nabídl Trumpovi partnerský dialog za předpokladu vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhé strany. Oba se shodli na tom, že dosavadní vztahy obou zemí nejsou uspokojivé. Podle tehdejšího prohlášení Kremlu se musí obě strany „vrátit k pragmatické spolupráci k oboustrannému užitku, která zohlední zájmy obou států a bezpečnost a stabilitu ve světě“. Zvláště musí být propojeno úsilí obou států v boji proti mezinárodnímu terorismu a extremismu. Trumpův tým se vyjádřil, že zvolený prezident hovořil s Putinem o celé řadě témat. Trump si přeje „silné a trvalé vztahy s Ruskem“.

Čína podala oficiální protest proti telefonátu Trumpa s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen z 2. prosince 2016, což byl první oficiální kontakt mezi americkým a tchajwanským vůdcem od přerušení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou republikou (Tchaj-wanem) v roce 1979, poté co již za vlády prezidenta Richarda Nixona došlo v roce 1972 k velkému obratu v americké politice vůči Číně. Obamova administrativa prohlásila v reakci na telefonát, že Spojené státy nadále podporují politiku jedné Číny a považují Čínskou republiku na ostrově Tchaj-wan za provincii pevninské Číny. Deníky New York Times a Guardian označily Trumpův telefonát za "provokaci" vůči pevninské Číně a Trumpa kritizovali také někteří američtí politici. Trump na kritiku reagoval na twitteru: "Je zajímavé, že Spojené státy prodávají Tchaj-wanu vojenský materiál za miliardy dolarů, a já bych přitom neměl přijmout blahopřejný telefonát."

Nová administrativa

Vláda Donalda J. Trumpa
Úřad	Osoba	Období služby
Prezident	Donald Trump	2017–úřadující
Viceprezident	Mike Pence	2017–úřadující
Ministr zahraničí	Mike Pompeo	2018–úřadující
Ministr financí	Steven Mnuchin	2017–úřadující
Ministr obrany	Mark Esper	2019–úřadující
Ministr spravedlnosti	William Barr	2019–úřadující
Ministr vnitra	David Bernhardt	2019–úřadující
Ministr zemědělství	Sonny Perdue	2017–úřadující
Ministr obchodu	Wilbur Ross	2017–úřadující
Ministr práce	Eugene Scalia	2019–úřadující
Ministr zdravotnictví	Alex Azar	2018–úřadující
Ministr školství	Betsy DeVosová	2017–úřadující
Ministr bytové výstavby a rozvoje měst	Ben Carson	2017–úřadující
Ministr dopravy	Elaine Chaová	2017–úřadující
Ministr energetiky	Dan Brouillette	2019–úřadující
Ministr pro záležitosti veteránů	Robert Wilkie	2019–úřadující
Ministr vnitřní bezpečnosti	neobsazeno	2019–
Ředitel kanceláře Bílého domu	John Kelly	2017–úřadující
Ředitel EPA	Andrew Wheeler	2018–úřadující
Ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet	Mick Mulvaney	2017–úřadující
Ředitel Úřadu obchodního zastoupení	Robert Lighthizer	2017–úřadující
Ředitel tajných služeb	Joseph Maguire	2019–úřadující
Ředitel CIA	Gina Haspelová	2018–úřadující
Administrátor Správy drobného podnikání	Chris Pilkerton	2019–úřadující

Brzy po vítězství ve volbách začal Trump řešit personální otázky spojené se sestavením nové vlády a obsazením dalších klíčových pozic ve státním aparátu. Deset dní po volbách již rozhodl o třech důležitých postech. Jako nového ministra spravedlnosti určil dosavadního senátora za Alabamu Jeffa Sessionse. Jako poradce pro národní bezpečnost byl tehdy nominován bývalý generálporučík a šéf vojenské kontrarozvědky DIA Michael T. Flynn, který však začátkem února 2017 musel z této funkce kvůli svým dřívějším kontaktům s ruskými činiteli odstoupit. Vystřídal jej aktivní generálporučík H. R. McMaster (ten vykonával funkci do 23. března 2018, kdy byl vystřídán Johnem Boltonem). Ředitelem zpravodajské služby CIA se po nástupu Trumpa do prezidentského úřadu stal dosavadní republikánský kongresman Mike Pompeo.

Novou ministryní pro vzdělání se stala miliardářka Betsy DeVosová ze státu Michigan, která prošla Senátem pouze prostřednictvím hlasu viceprezidenta Mika Pence, tedy poměrem 51 : 50. Jako velvyslankyni při OSN určil Trump dosavadní republikánskou guvernérku Jižní Karolíny Nikki Haleyovou, jejíž rodiče se do USA přistěhovali z Indie. Dalším personálním rozhodnutím bylo určení bývalého manažera bankovní společnosti Goldman Sachs Stevena Mnuchina jako příštího ministra financí USA.

Dalším členem Trumpovy vlády se stal penzionovaný 66letý generál James Mattis jako ministr obrany. Mattis byl v Senátu schválen poměrem hlasů 98 : 2. V průběhu své 44leté působnosti v ozbrojených silách USA sloužil Mattis převážně u složek námořní pěchoty, mj. v obou válkách v Iráku a v Afghánistán.

Jako nový ministr pro bytovou výstavbu a rozvoj měst byl potvrzen afroamerický politik a bývalý Trumpův konkurent v kandidatuře na prezidenta Ben Carson, původním povoláním chirurg.

Postupně byla oznamována jména dalších potenciálních členů příští Trumpovy vlády. Byli to mj.: Wilbur Ross, 78letý finančník jako ministr obchodu, Andrew Puzder jako ministr práce, který však Senátem neprošel, Elaine Chaová, manželka vlivného senátora Mitche McConnella pro post ministryně dopravy (je původem z Tchaj-wanu) a donedávna aktivně činný čtyřhvězdičkový generál John Kelly jako ministr pro vnitřní bezpečnost (Kelly se později stal šéfem štábu Bílého domu).

Jednou z nejvýznamnějších pozic v americké vládě je místo ministra zahraničí (oficiálně Secretary of State). Dne 5. prosince 2016 se objevily spekulace, že by se jím mohl stát Rex Tillerson, dosavadní předseda představenstva velké olejářské společnosti ExxonMobil. 13. prosince 2016 potvrdil Trump, že navrhne Tillersona jako svého ministra zahraničí. Tillersonova nominace byla po dlouhé proceduře nakonec potvrzena Senátem USA, na svém postu však setrval jen do března 2018, kdy byl prezidentem Trumpem odvolán. Na jeho místo má přijít dosavadní ředitel zpravodajské služby CIA Mike Pompeo (toho má vystřídat Gina Haspelová).

Koncem prosince 2016 byl jmenován další Trumpův poradce, americký miliardář a výrobce elektricky poháněných automobilů značky Tesla Elon Musk. 15. prosince 2016 bylo oznámena nominace Ryana Zinkeho, dosavadního člena Sněmovny reprezentantů za stát Montana, na post ministra vnitra.

Trump také oznámil svůj úmysl vytvořit nový post zvláštního zplnomocněnce pro mezinárodní vyjednávání. Stane se jím 49letý hlavní právní poradce Trumpových firem Jason Greenblatt, který je židovského vyznání, stejně jako David Friedman, budoucí velvyslanec v Izraeli. Tato jmenování zapadají do proklamovaného značného zlepšení vztahů mezi Izraelem a USA po Trumpově nástupu do prezidentského úřadu, poté co se tyto vztahy v posledním období Obamovy administrativy naopak podstatně zhoršily.

Jednou z pozdních nominací bylo jmenování budoucího ředitele všech 17 amerických rozvědek, které mají celkem zhruba 100 000 zaměstnanců a disponují více než 50 miliardami dolarů ročně. Měl se jím stát Dan Coats, dosavadní senátor USA za stát Indiana a bývalý velvyslanec v Berlíně. Poslední nominací před inaugurací Donalda Trumpa jako nového prezidenta USA, která byla ohlášena 19. ledna 2017, bylo jmenování bývalého guvernéra státu Georgie, 70letého Sonnyho Perdue, ministrem zemědělství. Tento politik však ještě čeká na své potvrzení Senátem.

Ke dni 20. ledna 2017, tedy ke dni inaugurace prezidenta USA Donalda Trumpa, byli Senátem USA potvrzeni pouze dva ministři. Svých úřadů se mohli toho dne ujmout James Mattis jako ministr obrany (šéf Pentagonu) a John Kelly jako ministr pro vnitřní bezpečnost.

Členové Trumpovy administrativy jsou co do kumulovaného majetku „nejbohatší“ vládou v dějinách USA, a pravděpodobně i světa. V administrativě je mnoho dolarových multimilionářů, včetně dvou miliardářů (kromě prezidenta samotného), a to Willbura Rosse a Betsy DeVos. Dále jsou nebo byli v ní zastoupeni významní manažeři z různých odvětví průmyslu (energetika, finance, nemovitosti) jako například ministr zahraničí Rex Tillerson a ministr financí Steven Mnuchin.

Prezident USA

2017

Od 20. ledna do konce roku 2017 strávil prezident Trump zhruba třetinu tohoto období (celkem 111 dní) v budovách a rezortech nesoucích jeho jméno nebo mu patřících, zvláště ve své rezidenci Mar-a-Lago ve West Palm Beach na Floridě. Čtvrtinu dní od své inaugurace v roce 2017 hrál Trump golf, často ovšem s politiky jako jsou republikánští senátoři Lindsey Graham a  Rand Paul nebo japonský předseda vlády Šinzo Abe. Americké daňové poplatníky tento Trumpův „oddechový čas“ údajně stál 43 milionů dolarů na výdajích jako jsou náklady letů apod.

Leden

Trumpova inaugurace 20. ledna 2017

20. ledna 2017 proběhla slavnostní inaugurace Donalda Trumpa jako 45. prezidenta USA před Kapitolem ve Washingtonu. Následovaly Trumpův nástupní projev, jízda automobilem od Kapitolu k Bílému domu, slavnostní defilé vojenských a jiných formací a další oslavy.

21. ledna vydal Trump výkonné nařízení o minimalizaci finanční zátěže spojené se zdravotní reformou exprezidenta Baracka Obamy, než bude program „Obamacare“ zcela zrušen. Dále navštívil centrálu CIA v Langley ve státě Virginie, a podpořil její činnost. Zároveň vydal vládní příkaz k 23. lednu obnovující tzv. Mexico City Policy, která zakazuje přidělování finanční podpory z federálních zdrojů organizacím podporujícím potraty. V květnu téhož roku pak jí daná omezení rozšířil i na zahraniční pomoc rozdělovanou přímo vládními úřady USA.

Dne 23. ledna vypověděl Trump doposud neratifikovanou smlouvu o Transpacifickém partnerství.

25. ledna vydal Trump výkonné nařízení k další výstavbě zdi na hranici s Mexikem a zahájil vyšetřování údajných volebních podvodů, týkajících se registrací voličů během prezidentských voleb v roce 2016.

Svou první oficiální zahraniční návštěvu přijal Trump v Bílém domě dne 27. ledna 2017. On a britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová potvrdili na následné tiskové konferenci výjimečné vztahy mezi svými zeměmi.

Tisková konference prezidenta Trumpa s britskou premiérkou Mayovou (27. ledna 2017)

Již krátce po svém nástupu do prezidentské funkce, a sice 31. ledna 2017, nominoval Trump kandidáta pro deváté místo na Nejvyšším soudu USA, které se uprázdnilo 16. února 2016 smrtí soudce Antonina Scalii. Pro tuto velmi důležitou pozici byl vybrán 49letý konzervativní právník Neil Gorsuch, který působil od roku 2006 na jednom ze 13 federálních odvolacích soudů, což je druhá nejvyšší instance amerického soudnictví. Jeho nominaci však musel ještě schválit Senát USA, což bylo pro odpor většiny demokratických senátorů zprvu málo pravděpodobné. Gorsuch však byl 7. dubna 2017 potvrzen Senátem USA poměrem hlasů 55:45. Posléze dne 10. dubna 2017 složil přísahu a nastoupil jako soudce Nejvyššího soudu USA na doživotí.

Únor

2. února 2017 skončil Trumpův telefonický rozhovor s australským premiérem Malcolmem Turnbullem podle nelegálně vynesených informací vzájemnou roztržkou poté, co se oba státníci neshodli na pokračování dohody o přesídlení asi 1250 žadatelů o azyl z australských záchytných táborů na ostrovech Nauru a Papua Nová Guinea, kterou Austrálie a USA uzavřely ještě v době vlády prezidenta Baracka Obamy.

V reakci na test íránské balistické rakety ze dne 29. ledna 2017 se Donald Trump rozhodl 3. února téhož roku na tuto zemi uvalit určité sankce. Íránská vláda odsoudila nové sankce jako nelegální a dále uvedla, že v reakci zavede právní omezení proti americkým jednotlivcům a jiným subjektům, kteří pomáhají „regionálním teroristickým skupinám“. Trump již 2. února na svém Twitteru uvedl, že íránská vláda obdržela kvůli raketové zkoušce od USA oficiální výstrahu.

Trump a peruánský prezident Pedro Kuczynski v únoru 2017

4. února pozastavil federální soudce v americkém Seattlu platnost výkonného nařízení prezidenta Trumpa, které zamezilo občanům vybraných sedmi muslimských zemí vstup na americké území a způsobilo problémy na letištích. Posléze bylo toto soudní rozhodnutí potvrzeno třemi soudci odvolacího soudu v San Franciscu. Po několika dnech nejistoty ohledně dalšího postupu bylo oznámeno, že Trumpova administrativa tuto kauzu nepředloží Nejvyššímu soudu USA ke konečnému rozhodnutí. Administrativa předpokládá, že by při stávající rovnosti hlasů pro a proti (čtyři proti čtyřem) zůstalo v platnosti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu.

V sobotu 4. února 2017 Trump také hovořil telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu tohoto rozhovoru není mnoho známo. Ve stejný den telefonoval Trump s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

11. února prohlásil Trump, že se výrokům federálních soudů nepodřídí a potvrdil možné vydání nového dekretu, který by občanům některých muslimských zemí zapověděl vstup na území USA.

15. února přijal Trump v Bílém domě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Během setkání prezident Trump zopakoval svůj souhlas s přenesením amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zároveň však Izrael vyzval, aby se s výstavbou židovských osad na území Palestinské autonomie „trochu držel zpátky“. Naznačil také, že by mohl akceptovat jak řešení formou „jednoho státu“, tak formou „dvou států“ na území Izraele a jím okupovaných palestinských územích.

Trump a kanadský premiér Justin Trudeau v Bílém domě 13. února 2017

Rovněž 15. února ohlásili Trump a právníci ministerstva spravedlnosti, že bude vypracováno nové výkonné nařízení prezidenta, kterým bude odvoláno původní nařízení, zapovídající vstup na území Spojených států občanům sedmi muslimských zemí. Zároveň bude onen dekret, který byl pozastaven federálními soudy, nahrazen „o něco úžeji formulovaným“ textem, který bude přizpůsoben těmto „špatným rozhodnutím soudů“.

25. února odřekl Trump svou účast na každoroční slavnostní večeři korespondentů akreditovaných u Bílého domu, která se tam má konat 29. dubna 2017, a to s poukazem na nepřátelský postoj médií vůči němu a jeho politice. Předseda spolku korespondentů Jeff Mason předtím ohlásil, že během této večeře má být oslavována „role nezávislých zpravodajských médií ve zdravé republice.“ Po Trumpově odřeknutí účasti se spolek korespondentů proti Trumpovu rozhodnutí ostře ohradil.

Dne 28. února 2017 vystoupil prezident Trump poprvé před oběma komorami Kongresu USA. Přednesl projev, ve kterém nastínil problémy, se kterými se Spojené státy potýkají, a svou politickou linii. Vyzval republikány a demokraty k vzájemné spolupráci při řešení problémů země. Zopakoval svůj záměr podpořit vznik mnoha nových pracovních míst a zásadním způsobem zlepšit infrastrukturu na území Spojených států, která na mnoha místech není v dobrém stavu. Trval na nutnosti přísné imigrační politiky a v této souvislosti potvrdil plán postavit další úseky zdi na hranici s Mexikem. Ohlásil daňovou reformu, neuvedl ale zatím žádné detaily. V oblasti výdajů na obranu má dojít ke zvýšení ročního rozpočtu o 54 miliard dolarů.

Březen a duben

Dne 4. března 2017 dosáhla již zjevná roztržka mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho předchůdcem Barackem Obamou nových rozměrů. Trump obvinil v jedné ze svých zpráv na Twitteru Obamu, že během volebního boje nebo po něm nechal odposlouchávat jeho telefony. Zprvu však nepředložil pro toto tvrzení žádné důkazy. Trump dále označil Obamu jako „zlého nebo nemocného chlapíka“. Informaci o Trumpově útoku na Obamu přinesly také Lidovky.cz. Kromě toho bylo sděleno, že Trump vyčetl manželům Obamovým časté návštěvy ruského velvyslance v USA Sergeje Kisljaka v Bílém domě. Trump uvedl 22 Kisljakových návštěv za dobu Obamovy vlády, z toho čtyři v roce 2016. Odposlech Trumpa nebo členů jeho týmu byl poté zpochybněn, ale dne 22. března 2017 potvrzen Devinem Nunesem, republikánským předsedou vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů USA. Podle jeho vyjádření se tak dělo po Trumpově zvolení prezidentem, a sice v měsících listopadu a prosinci 2016 a lednu 2017. Tehdy Trump sestavoval svou vládu, hovořil se svými spolupracovníky o svých plánech a telefonoval se zahraničními státníky. Akce mohla být podle Nunese legální, avšak Nunese znepokojilo, že v písemných zprávách tajných služeb o odposlechu jsou přímo uváděna jména členů Trumpova týmu, což by legální nebylo.

Trump a čínský prezident Si Ťin-pching v Trumpově sídle na Floridě (Mar-a-Lago), 7. dubna 2017

Dne 17. března 2017 navštívila prezidenta Trumpa v Bílém domě německá kancléřka Angela Merkelová s početným doprovodem. Nejprve jednali oba státníci mezi čtyřma očima v Oválné kanceláři a poté ve velkém kruhu účastníků, zde hlavně o vzájemných obchodních stycích. Poté byla uspořádána tisková konference, která byla navštívena velkým počtem zástupců médií z celého světa. Den poté uveřejnil Trump na Twitteru tento text: „Německo dluží NATO obrovské sumy, a Spojeným státům se musí lépe platit za silnou a nákladnou obranu, kterou Německu poskytují!“

Jako odvetu za chemický útok v Sýrii, který zabil desítky lidí a dětí, vyslal Trump 7. dubna 2017 na leteckou základnu syrských ozbrojených sil 59 střel řízeného doletu Tomahawk. O útoku bezprostředně informoval čínského prezidenta, kterého právě hostil ve svém resortu Mar-a-Lago na Floridě.

Květen

V květnu 2017 Trump odvolal z úřadu ředitele FBI Jamese Comeyho pro jeho vyšetřování možného ruského vměšování do prezidentských voleb a případných vztahů mezi Ruskem a spolupracovníky Trumpovy prezidentské kampaně v roce 2016. Krátce poté byl ministerstvem spravedlnosti jmenován Robert Mueller speciálním prokurátorem pro toto vyšetřování.

Trump a Benjamin Netanjahu v jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad Vašem, 23. května 2017

Trump a ukrajinský prezident Petro Porošenko 20. června 2017

Červenec a srpen

Dne 5. července 2017 přiletěl Trump na krátkou státní návštěvu do Polska. Jeho cesta do Evropy je spojena s účastí na zasedání uskupení nejdůležitějších zemí světa G20 v německém Hamburku od 7. do 8. července. Doprovází jej mj. manželka Melanie Trumpová a dcera Ivanka Trumpová. Ve Varšavě se setkal s představiteli 12 zemí střední a východní Evropy, které se spojily do Iniciativy Trojmoří (Baltické, Jaderské a Černé moře). První zasedání tohoto uskupení se uskutečnilo v roce 2016 v Chorvatsku. Následujícího dne bylo dopoledne na pořadu setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Odpoledne promluvil Trump před shromážděním polských představitelů a obyvatel hlavního města u pomníku bojovníků varšavského povstání v roce 1944, které bylo krvavě potlačeno německým Wehrmachtem. Trump obšírně ocenil tehdejší hrdinství Poláků i jejich dlouhodobý boj za svobodu. Přihlásil se k ustanovení článku 5 smlouvy o NATO, který zaručuje vzájemnost členů aliance při obraně před útokem zvenčí. Okrajově vyzval Rusko, aby přestalo „destabilizovat situaci“. Krátce po svém projevu přicestoval Trump se svým doprovodem do Hamburku.

Na summitu G20 v Hamburku se Trump poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Dne 1. srpna 2017 schválil senát USA Christophera A. Wraye jako nového ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) po odvolání Jamese Comeyho. Stalo se tak vysokým poměrem hlasů 92 : 5, což znamená, že tuto nominaci prezidenta Trumpa podpořila také velká většina senátorů Demokratické strany.

Trump podpořil návrh předložený republikánskými senátory Tomem Cottonem a Davidem Perduem, který by snížil legální imigraci do Spojených států. Počet nových držitelů tzv. „zelené karty“, což je povolení k pobytu a k zaměstnání, by se snížil z asi půldruhého milionu na půl milionu osob ročně. Demokratičtí zákonodárci chtějí tento návrh zablokovat, protože by poškodil především imigranty z neevropských zemí, kteří od přijetí Immigration and Nationality Act of 1965 převládají mezi legálními imigranty do Spojených států.

Listopad a prosinec

Trump a čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu 8. listopadu 2017

Dne 6. prosince 2017 vydal prezident Trump prohlášení, kterým definitivně uznal Jeruzalém za hlavní město státu Izrael. USA jsou první zemí, která tak učinila. De facto se Trumpovo rozhodnutí zakládá na zákonu, který byl Kongresem USA schválen již před 22 lety, jehož účinnost však byla americkými prezidenty doposud v půlročních intervalech odkládána. Trump zároveň rozhodl o tom, že americké velvyslanectví v Izraeli bude po potřebných přípravách přemístěno z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpovo prohlášení bylo odsouzeno právně nezávaznou rezolucí Valného shromáždění OSN, kterou 21. prosince 2017 podpořilo 128 členských zemí, mezi nimi i Slovensko. Devět států hlasovalo proti této rezoluci, mezi nimi USA a Izrael. 35 států se zdrželo hlasování, mezi nimi šest členských států EU (Česká republika, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko).

22. prosince podepsal Trump zákon o rozsáhlé daňové reformě. Od dob Ronalda Reagana, který byl prezidentem USA v 80. letech 20. století, nebyla tak velká změna daňových podmínek pro soukromé osoby a firmy schválena. Daně z příjmu právnických osob se snižují od 1. ledna 2018 z nynějších 35 % na 21 % a zlepšují se podmínky pro odpisy investičních nákladů, což má vést k oživení investic domácích společností, návratu amerických firem ze zahraničí a v neposlední řadě k přilákání nových investic z celého světa do USA. Také jednotlivcům a zvláště rodinám s dětmi se středními až vysokými příjmy přinese reforma úspory na dani z příjmu. Trumpovu podpisu zákona předcházela složitá vyjednávání v americkém Kongresu, přičemž musely být mj. sladěny texty zákona schválené Sněmovnou reprezentantů na jedné a Senátem USA na druhé straně. V Senátu byl do jeho znění zákona postupně zapracován značný počet pozměňovacích návrhů jednotlivých republikánských senátorů. V obou komorách Kongresu kladli zástupci Demokratické strany daňové reformě tuhý odpor, byli však přehlasováni republikánskými většinami.

2018

Leden až březen

V lednu 2018 se Trump stal prvním prezidentem USA, který promluvil k účastníkům washingtonského Pochodu pro život. V téže době jeho vláda oznámila, že pracuje na zvýšení ochrany práva na výhradu svědomí u pracovníků ve zdravotnictví.

Dne 13. března 2018 oznámil Trump na Twitteru, že propustil z úřadu ministra zahraničí Rexe Tillersona a za jeho nástupce nominoval dosavadního ředitele zpravodajské služby CIA Mikea Pompea. Pompeo musí v této funkci ještě být potvrzen Senátem USA, jeho schválení je však považováno za jisté. Nástupkyní Pompea ve vedení CIA bude Gina Haspel, jako první žena v historii všech amerických zpravodajských služeb.

Setkání Trumpa a jeho manželky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bílém domě 24. dubna 2018

22. března 2018 propustil Trump dosavadního poradce pro národní bezpečnost, tříhvězdičkového generála H. R. McMastera, a nahradil jej bývalým velvyslancem USA u OSN Johnem Boltonem, který je známý jako tzv. „jestřáb“ (hawk), tedy svým tvrdým postojem ohledně zahraniční politiky. K tomuto jmenování nepotřebuje Trump souhlas Senátu USA. Senátoři za Republikánskou stranu Lindsay Graham a Marco Rubio Boltonovo jmenování přivítali, demokratický senátor Edward J. Markey je kritizoval. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung dále cituje noviny The Washington Post, podle kterých může Boltonovo působení jako poradce pro národní bezpečnost vést k „dramatickým změnám v reakci vlády na krize ve světě“. Podle amerického deníku sleduje Trump jmenováním Boltona především ukázku svého odhodlání, nenechat se „zarámovat“ umírněnými politiky ve své administraci. Má naopak v úmyslu přestavět svůj tým podle svých přání.

Duben až červen

V neděli 20. května uveřejnil prezident Trump na Twitteru svůj požadavek, aby se ministerstvo spravedlnosti USA zabývalo otázkou, zda tajná služba FBI v roce 2016, tedy v době jeho prezidentské kampaně, z politických důvodů infiltrovala jeho volební tým. Téhož dne večer oznámilo ministerstvo spravedlnosti, že pověřilo svého generálního inspektora, aby toto podezření objasnil. Trump podezírá vládu prezidenta Baracka Obamy, že dosadila „špiona“ do jeho volebního týmu, aby poškodila jeho kandidaturu na prezidenta, a označuje tuto akci za „největší politický skandál všech dob.“ Americká média informovala, že informátorem FBI v Trumpově volebním štábu byl bývalý agent CIA Stefan Halper.

Nový advokát prezidenta Trumpa, bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani, oznámil rovněž 20. května, že zvláštní státní zástupce Robert Mueller dal najevo svůj úmysl ukončit vyšetřování „ruských kontaktů“ Trumpova týmu do 1. září 2018. Další průtahy v tomto vyšetřování by jinak mohly nežádoucím způsobem ovlivnit volby do Kongresu USA, které se budou konat 6. listopadu téhož roku.

Deník New York Times v květnu informoval, že nejstarší syn Donald Trump Jr. se sešel 3. srpna 2016 na tajné schůzce v Trump Tower s Georgem Naderem, emisarem korunních princů Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří nabídli pomoc Trumpově volební kampani. Libanonsko-americký lobbista George Nader, který byl politickým poradcem SAE, poukázal v dubnu 2017 jednomu z významných Trumpových sponzorů 2,5 miliónu dolarů a snažil se přes něj ovlivňovat Trumpovu administrativu k tvrdšímu postoji vůči Íránu a Kataru během katarské diplomatické krize a také k vypovězení jaderné dohody s Íránem.

Podrobnější informace naleznete v článku Singapurský summit.

Setkání Trumpa a Kima Čong-una v Singapuru

Tři hodiny před ukončením setkání G 7 v Kanadě odletěl Trump do Singapuru. Z paluby letadla Air Force One odeslal dva tvíty, kterými odvolal svůj souhlas se závěrečným, i když téměř bezobsažným prohlášením tohoto setkání. Zároveň ostře zkritizoval vystoupení kanadského premiéra Justina Trudeaua na tiskové konferenci po jeho odletu.

Dne 12. června 2018 se konal singapurský summit, při kterém se Trump setkal se severokorejským diktátorem Kimem Čong-unem. Oba politikové dospěli k závěrům, které by mohly dalekosáhle ovlivnit situaci v celé Koreji. USA budou dohlížet na plnění úmluvy o postupném atomárním a raketovém odzbrojení KLDR. Samy chtějí eventuálně zastavit společné manévry vojsk USA a Jižní Koreje. Je také možné, že dosavadní stav pouhého příměří na korejském poloostrově bude upraven mírovou smlouvou. Sankce uvalené Radou bezpečnosti OSN vůči KLDR se souhlasem všech jejích pěti stálých členů však zůstanou v platnosti tak dlouho, dokud tato země nesplní všechna očekávání. KLDR by ráda navázala diplomatické styky s USA a není vyloučeno, že Trump pozve Kima na návštěvu Washingtonu a že sám poletí do Pchjongjangu.

Setkání s Kimem a jeho výsledky vedly k tomu, že Trumpova oblíbenost u republikánských voličů vzrostla na dosud nejvyšší úroveň. Podle televizní stanice CNN má Trump v červnu 2018 podporu 85 % republikánů a 40 % všech Američanů. Trumpovo silné postavení v Republikánské straně se projevilo také tím, že jeho vnitrostranický kritik Mark Sanford, bývalý guvernér státu Jižní Karolína a eventuální kandidát na prezidenta v roce 2020, prohrál právě v den singapurského summitu, tedy 12. června, v republikánském hlasování o kandidatuře do Sněmovny reprezentantů USA. Vítězkou se stala Trumpova stoupenkyně Kattie Arrington, kterou prezident podpořil tvítem ze Singapuru tři hodiny před koncem hlasování. O Sanfordovi se Trump naopak vyjádřil, že je pouze zdrojem problémů („he is nothing but trouble“).

Červenec až září

Trump s britskou královnou Alžbětou II. na hradě Windsor 13. července 2018

Dne 27. června oznámil 81letý soudce Nejvyššího soudu Spojených států Anthony Kennedy, že ku dni 31. července 2018 odejde na odpočinek. Trump tím dostal příležitost nominovat nového soudce podle vlastního uvážení a tím za dané situace ovlivnit budoucí rozhodnutí tohoto soudu. Již 9. července oznámil svého kandidáta. Stal se jím 53letý konzervativní právník a absolvent elitní Yale University Brett Kavanaugh, který ještě musel být potvrzen Senátem USA. Kavanaugh byl pak 6. října 2018 přes velké protesty Demokratické strany a části americké veřejnosti potvrzen Senátem USA poměrem hlasů 50 : 48 a doplnil soudcovské kolegium Nejvyššího soudu na plný počet devíti členů.

Dne 3. července vydala Trumpova administrativa nařízení, kterým zrušila praxi pozitivní diskriminace (tzv. affirmative action) na amerických středních a vysokých školách, které se mohly při přijímání studentů rozhodovat podle rasového klíče a směly zvýhodňovat afroamerické a hispánské uchazeče o přijetí na školu. Harvardova univerzita a některé další americké univerzity se rozhodly nařízení vlády ignorovat a chtějí dál uplatňovat rasové hledisko při výběru budoucích studentů.

Ve dnech 12. a 13. července se Trump zúčastnil summitu NATO v Bruselu, kde při setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem kritizoval plánovaný plynovod Nord Stream 2, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltského moře. Poté navštívil Spojené království a setkal se s královnou Alžbětou II. a premiérkou Theresou Mayovou. V pondělí 16. července 2018 se uskutečnilo jeho dlouho očekávané dvoustranné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve finských Helsinkách. Mnoha médii byly před touto Trumpovou cestou do Evropy vyjadřovány spekulativní obavy, že Trump při ní poškodí řadu zájmových oblastí západních spojenců USA a krom toho se příliš intenzívně politicky sblíží s Ruskem a osobně s Putinem.

Po návratu z Evropy poskytl Trump televizní stanici Fox News interview, ve kterém se vyjádřil negativně o imigrační politice německé kancléřky Angely Merkelové. Doslova prohlásil: „Angela byla superhvězda do té doby, než dovolila milionům lidí, aby přišli do Německa. Byla ve všech volbách neporazitelná. Přistěhovalství jí velmi těžce uškodilo.“ V interview pro anglický deník The Sun prohlásil dále, že přistěhovalství není dobré pro Evropu jako celek a také ne pro USA.

Trumpova administrativa uvalila sankce na dva turecké ministry kvůli zadržování amerického pastora Andrewa Brunsona, který byl zatčen během čistek v Turecku po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016, a obviněn z kontaktů na hnutí kazatele Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Trump předtím pohrozil Turecku „rozsáhlými sankcemi“. Turecko, které je důležitým spojencem Spojených států v rámci NATO, v odvetě uvalilo sankce na dva americké ministry.

Říjen až prosinec

Trump se intenzívně zapojil do boje republikánů proti demokratům před volbami do obou komor Kongresu USA, které se pak konaly 6. listopadu 2018. Spadaly do poloviny jeho vlastního funkčního období (tzv. midterm elections). Například vystoupil 23. října na shromáždění 16 000 přívrženců své strany v Houstonu, aby podpořil dosavadního senátora USA za stát Texas Teda Cruze, svého rivala z boje o prezidentskou kandidaturu v roce 2016. Cruz měl silného protivníka v osobě podstatně mladšího demokrata Beta O’Rourkeho. Ačkoliv Demokratická strana vkládala velké naděje do kandidatury Beta O’Rourkeho, Trumpova pomoc Cruzovi výrazně posílila šance tohoto republikána na obhájení senátorského postu. Všech šest průzkumů voličských preferencí z měsíce října vyznělo v jeho prospěch, s průměrem 50,8 % : 43,8 %.

Trump a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu G20 v Argentině, 1. prosince 2018

Trump při svých vystoupeních, jak v Houstonu tak v dalších tzv. příhraničních státech (tzv. border states), poukazoval na solidní ekonomické ukazatele od začátku své vlády v lednu 2017. Hlavně se však zaměřoval na problematiku imigrace ze států Střední Ameriky (Honduras, El Salvador a Guatemala) přes Mexiko do USA, která v současnosti zesílila. Situace se v říjnu 2018 podle Trumpa vyostřila natolik, že poslal vojenské jednotky, aby posílily zabezpečení hranice USA s Mexikem. Tam již slouží 2 000 příslušníků Národní gardy Spojených států. Do příhraničních států dorazilo již 800 vojáků. Celkově měli Trump a Pentagon v úmyslu poslat na hranici s Mexikem více než 5 200, eventuálně až 15 tisíc vojáků, aby odstrašili nelegální imigranty od přechodu hranic, jak řekl v pondělí 29. října 2018 generál Terrence O’Shaughnessy.

Také jiné republikánské kandidáty do obou komor Kongresu, jejichž zvolení bylo nejisté, Trump podporoval. Zvláštní pozornost věnoval kandidátům do Senátu USA, jejichž znovuzvolení nebo naopak zisk křesla navíc mohly pomoci, aby byla na další dva roky zajištěna pro něj důležitá dosavadní republikánská většina v horní komoře, která má dalekosáhlé pravomoci. Tam měli republikáni doposud těsnou většinu v poměru 51 : 49. Tvrdý boj se vedl mj. o senátní místo za stát Severní Dakota, kde dosavadní demokratická senátorka Heidi Heitkamp stála pod silným tlakem svého oponenta Kevina Cramera. Problémem pro ni se stala aféra s uveřejněním jmen údajných obětí sexuálního obtěžování bez jejich souhlasu, kterou zapříčinili spolupracovníci Heitkampové. Týkalo se to více než 100 žen. Heidi Heitkamp měla proto průběžně ztrátu zhruba 10-16 % hlasů proti Kevinu Cramerovi, musela i z finančních důvodů do značné míry omezit svou kampaň a volby nakonec prohrála.

Podle souhrnu průzkumů volebních preferencí, který uveřejňovala americká organizace Real Clear Politics, ztráta senátního křesla Heitkampové a ztráta nejméně dalšího jednoho postu mohla pro demokraty znamenat snížení počtu jejich senátních míst na 47 (nebo na 46), zatímco republikáni by mohli od ledna 2019 mít v Senátu o dva posty více, tedy 53 křesel (eventuálně i o tři více, tedy 54).

V souvislosti s vraždou saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího na saúdském generálním konzulátě v Istanbulu odmítl Trump pozastavit dodávky amerických zbraní do Saúdské Arábie, která je dlouhodobým spojencem Spojených států.

Trump a další bývalí prezidenti na pohřbu George H. W. Bushe 5. prosince 2018

V předvečer voleb uprostřed volebního období (midterm elections) dne 6. listopadu 2018 byly zveřejněny průběžné výsledky průzkumu oblíbenosti pěti vrcholných představitelů USA u veřejnosti. Všichni tito politikové obdrželi negativní hodnocení, avšak Trumpův výsledek byl relativně nejlepší. 41,8 % dotázaných mělo o něm pozitivní mínění, zatímco negativně jej vidělo 54,5 % lidí; rozdíl byl tedy -12,7 %. Mnohem méně příznivý byl úsudek respondentů o mluvčí demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiové, jejíž nepříznivé saldo dosáhlo -26,0 % (pozitivně ji vidělo jen 27,5 % dotázaných). Mluvčí republikánů ve Sněmovně reprezentantů Paul Ryan obdržel negativní výsledek -22,3 %. Druhé relativně nejlepší hodnocení připadlo na lídra demokratické menšiny v Senátě USA Chucka Schumera s hodnotou -15,0 %. Nejhorší výsledek obdržel republikánský mluvčí Senátu Mitch McConnell, a sice -27,2 %.

Republikáni ztratili ve volbách do Kongresu USA svou dosavadní většinu ve Sněmovně reprezentantů, avšak vyslovenou prioritou prezidenta Trumpa bylo udržení většiny v Senátě Spojených států. To se nejen podařilo, nýbrž byly získány pravděpodobně dva posty navíc proti dosavadnímu stavu. Takový výsledek se za posledních 30 let zdařil jen dvěma prezidentům. Republikánský senátor Cory Gardner (Colorado), který byl předsedou výboru republikánů pro volby do Senátu, ocenil velký Trumpův přínos k vítězství strany v těchto volbách. Ten spočíval v neúnavném Trumpově osobním nasazení a velkém zájmu lidí o jeho početná volební shromáždění ve státech USA, ve kterých se bojovalo o klíčová místa v Senátě. Od ledna 2019 budou mít republikáni 53 senátorů ze 100. Odebrali demokratům senátorské posty na Floridě, v Indianě, Missouri a Severní Dakotě. Naopak ztratili mandáty v Arizoně a Nevadě. Na Floridě zvítězil dosavadní guvernér Rick Scott po přepočítávání hlasů velmi těsně, a to zhruba o 10 000 hlasů. O jednom senátorském místě - ve státě Mississippi - se rozhodlo v dodatečné volbě dne 27. listopadu 2018. Vítězkou se stala republikánka Cindy Hyde-Smith, která porazila bývalého ministra zemědělství Mikea Espyho poměrem hlasů 55 %: 45 %.

2019

Leden až březen

Trump a vietnamský prezident Nguyễn Phú Trọng pod Ho Či Minovou bustou v Hanoji 26. února 2019

Dne 15. února 2019 vyhlásil prezident Trump stav národní nouze, a to kvůli situaci na hranicích s Mexikem. Podle Trumpa je neudržitelné, že přes tyto hranice proudí do USA desetitisíce nelegálních imigrantů a velká množství drog. Proto je údajně nutné posílit stávající hraniční plot a na zhruba 400 km délky vybudovat vysokou a zajištěnou zeď. Protože Kongres USA nepovolil pro tyto účely dostatečné prostředky, má Trump touto cestou možnost uvolnit celkově až zhruba 8 miliard dolarů, zčásti z rozpočtu ministerstva obrany.

26. února 2019 přiletěl Trump s početným doprovodem do hlavního města Vietnamu Hanoje, kde se po dva následující dny setkal s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Bylo to druhé jejich setkání po Singapurském summitu v červnu 2018. Přes zčásti přehnaná očekávání ve světě však tato schůzka nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Kim nebyl ochoten přistoupit na úplné odzbrojení severokorejského atomového arzenálu, nýbrž nabízel pouze částečné odzbrojení výměnou za zrušení přísných hospodářských sankcí vůči svému režimu. To však Trump a americká vláda odmítli. Summit skončil o dvě hodiny dříve, než bylo plánováno. Trumpovo rozhodnutí skončit summit bez výsledku zhodnotil vůdce demokratické menšiny v Senátu USA Chuck Schumer pozitivně: „Prezident udělal dobře, že přerušil rozhovory a vzdal se dobré fotografie výměnou za špatný obchod.“

Trump a český premiér Andrej Babiš v Bílém domě 7. března 2019

Při oficiální návštěvě českého premiéra Andreje Babiše v USA byl Babiš prezidentem Trumpem přijat v Bílém domě.

22. března předal zvláštní poradce Robert Mueller ministrovi spravedlnosti Williamu Barrovi dlouho očekávanou konečnou zprávu o výsledku svého vyšetřování ve věci údajné „Russian connection“ (spojení s Ruskem) volebního týmu Donalda Trumpa v roce 2016 a eventuální osobní angažovanosti úřadujícího prezidenta USA. Den poté ministr a jeho náměstek Rod Rosenstein tuto zprávu vyhodnocovali. Zatím prosákl na veřejnost jen jeden detail, že totiž Mueller nemá v úmyslu pokračovat ve vyšetřování a obžalobách dalších osob než je oněch 30 osob, které byly jeho týmem doposud podchyceny. Protože by tím bylo zřejmé, že osoby blízké prezidentovi jako je jeho zeť Jared Kushner nebudou obžalovány, vyvodili lidé kolem Trumpa z tohoto detailu závěr, že zpráva přinesla pro Donalda Trumpa samotného pozitivní výsledek. Demokratická strana nemá podle těchto úvah žádnou možnost, prosadit zahájení procesu proti prezidentovi zvaného impeachment, natož aby takový proces skutečně vedl k jeho sesazení. Chybí k tomu především potřebná dvoutřetinová většina hlasů v Senátu USA.

Během krátké návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu podepsal Trump 25. března 2019 dekret, kterým Spojené státy uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami. Toto území Izrael vojensky okupoval v roce 1967 a v roce 1981 je de facto anektoval. Doposud nebyla tato anexe žádným jiným státem uznána a Golany jsou také Organizací spojených národů (OSN) nadále považovány za výsostné území Sýrie.

Duben až srpen

Dne 24. července zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller na základě předvolání svědčil před Kongresem.

V průběhu roku 2019 prezident Trump opakovaně vyslovil myšlenku, že Spojené státy by měly zájem o koupi Grónska od Dánska.

2020

Leden

Na rozkaz prezidenta Trumpa a na základě informací amerických tajných služeb provedlo letectvo Spojených států amerických dne 3. ledna 2020 raketový útok bezpilotním letadlem na dva automobily v blízkosti bagdádského mezinárodního letiště, při kterém byli zabiti íránský generálmajor Kásim Sulejmání a další čtyři muži, mezi nimi i zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Sulejmání byl od roku 2002 velitelem jednotek Quds, elitních složek Íránských revolučních gard (IRG), za jejichž zahraniční vojenské operace v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu byl odpovědný.

Ve své analýze této události popsal washingtonský dopisovatel německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Majid Sattar její pozadí. Považoval ji za následek předešlých akcí íránských jednotek v Iráku nebo událostí, které se staly pod vlivem Íránu, zvláště útoku početných demonstrantů na americké velvyslanectví v Bagdádu několik dní před útokem na Sulejmáního a jeho doprovod. Zároveň se podle Sattara jedná o závažné rozhodnutí prezidenta Trumpa, které je determinováno jeho soupeřením s Demokratickou stranou USA a snahou o znovuzvolení prezidentem v listopadu 2020, přičemž mohou jeho následky podstatně ovlivnit jeho další politický osud.

24. ledna se Donald Trump zúčastnil pochodu pro život (akce za obnovení právní ochrany lidského života od početí) ve Washingtonu. Trump uvedl: „Všichni tady chápeme věčnou pravdu, že každé dítě je vzácným a posvátným darem Božím, společně musíme chránit důstojnost a posvátnost každého lidského života.“ Senátorka Katrina Jacksonová z Demokratické strany uvedla: "Konečně máme hlavu státu, která akci navštívila. Je to precedens pro příští prezidenty,“ a že je nadšená z účasti prezidenta, ač má na mnohá témata odlišné postoje. Na pódiu vedla Trumpa stálo několik pro-life aktivistek.

Březen

12. března Donald Trump oznámil zákaz letů do Spojených států amerických z Evropy, aby zabránil rozšíření covidu-19 do Spojených států amerických.

Květen

Donald Trump kritizoval reakci Organizace spojených národů na rozšíření covidu-19 v Ekvádoru. Organizace spojených národů podle něj nabídla Ekvádoru pomoc pod podmínkou legalizace umělých potratů v Ekvádoru. Dle vyjádření OSN nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a všechna doporučení respektovala zákony Evkádoru a nepožadovala jejich změnu.

Donald Trump přerušil financování Světové zdravotnické organizace v reakci za její jednání během pandemie covidu-19. Donald Trump napsal šéfovi WHO: "Je jasné, že opakovaná pochybení vás a vaší organizace při reakci na pandemii přišla svět extrémně draho" a dále uvedl: "Jediný způsob, jakým může Světová zdravotnická organizace vykročit vpřed, je pokud zvládne skutečně prokázat svou nezávislost vůči Číně."

Září

Po úmrtí liberální soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgové dne 18. září oznámil prezident Trump, že navrhne na uvolněné místo konzervativní kandidátku - tou se později stala Amy Coney Barrettová. Předseda Senátu Mitch McConnell následně ohlásil, že tato kandidátka projde hlasováním aktuálního Senátu, tedy ještě před zahájením funkčního období nového prezidenta a Senátu. Takový postup kritizovali zástupci Demokratické strany s poukazem na precedent vytvořený samotnými Republikány před volbami 2016. V únoru 2016 zemřel konzervativní soudce Scalia, a Republikáni poté zablokovali hlasování o kandidatuře Merricka Garlanda, nominovaného prezidentem Obamou. Argumentovali, že v posledním roce prezidentského mandátu by k hlasování nemělo dojít a nového soudce má vybrat nový prezident.

Večer 29. září se konala první předvolební debata mezi prezidentem Trumpem a bývalým viceprezidentem Bidenem. Debata byla hodnocena jako "chaos", "katastrofa" a "národní ostuda", kdy si kandidáti skákali do řeči a moderátor upozorňoval prezidenta Trumpa, že nedodržuje dohodnutá pravidla. Trump přerušoval svého soupeře nebo moderátora asi třikrát častěji. Biden několikrát prezidenta Trumpa urazil. Nazval jej lhářem a klaunem a vyzval ho, aby „držel hubu“ (Would you shut up, man). Také Trump použil problematické formulace proti Bidenovi a jeho synovi Hunterovi. Některá média zhodnotila výsledek debaty jako příznivější pro Bidena, který potřeboval neztratit svůj dosavadní náskok v průzkumech veřejného mínění, než pro Trumpa, jenž se snažil získat nové voliče, hlavně mezi dosud nerozhodnutými.

Říjen

V noci z 1. na 2. října oznámil Donald Trump, že on i jeho manželka Melania byli pozitivně testováni na covid-19 a nastupují karanténu a léčbu.

Impeachment

Související informace naleznete také v článku Impeachment.

Trump a Zelenskyj v New Yorku, 25. září 2019

V září 2019 ohlásila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová z Demokratické strany, že sněmovna zahájí přípravu ústavní žaloby na prezidenta Trumpa na základě stížnosti anonymního státního zaměstnance (jehož identita však byla mezitím neoficiálně odhalena) na prezidentův telefonát s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z července 2019, ve kterém Trump požádal Zelenského, aby prošetřil působení bývalého viceprezidenta USA Joe Bidena a jeho syna Huntera Bidena na Ukrajině. Joe Biden se uchází o kandidaturu za Demokratickou stranu v prezidentských volbách 2020. Prezidentův telefonát se Zelenským a krátkodobé zastavení vojenské pomoci Ukrajině byly odpůrci Trumpa vnímány jako pokus o ovlivnění prezidentských voleb, ve kterých prezident usiluje o znovuzvolení. Ukrajinský prezident Zelenskyj popřel, že by na něj Trump vyvíjel nátlak.

Hunter Biden krátce po Euromajdanu v roce 2014 vstoupil do představenstva ukrajinské energetické firmy Burisma Holdings a bylo mu firmou vypláceno až 50 000 dolarů měsíčně (podle jiných zpráv až 80 000 dolarů měsíčně). Společnost Burisma byla na Ukrajině vyšetřována pro podezření z korupce a ukrajinský generální prokurátor, který Burismu vyšetřoval, byl po nátlaku tehdejšího viceprezidenta Bidena na vládu prezidenta Porošenka odvolán ze své funkce. Vyšetřování bylo poté zastaveno, ale Biden tvrdil, že jeho nátlak na odvolání prokurátora s vyšetřováním Burismy nijak nesouviselo.

Po projednávání v příslušných dvou výborech odhlasovalo 18. prosince 2019 plénum Sněmovny reprezentantů většinou hlasů poslanců Demokratické strany podání ústavní žaloby na prezidenta Trumpa ve dvou bodech. První bod je údajné zneužití úřadu tím, že „vykonával nátlak na Ukrajinu“, aby získal informace o svém možném soupeři v nastávajících prezidentských volbách Joe Bidenovi. Druhý bod je údajná obstrukce vůči Kongresu USA. První bod byl přijat většinou 230 : 197 hlasů, druhý pak 229 : 198 hlasů. Po postoupení impeachmentu Senátu ze strany Sněmovny reprezentantů se Trump stane třetím obžalovaným prezidentem v dějinách USA.

Po průtazích způsobených taktizováním ze strany demokratů prohlásila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová teprve 10. ledna 2020, že „v následujícím týdnu“ předá žalobu Senátu USA k projednání. V Senátu bylo projednávání žaloby zahájeno 16. ledna a 21. ledna 2020 byla po bouřlivé debatě schválena procedurální pravidla. Ta jsou zakotvena v rezoluci, kterou navrhl vůdce republikánské většiny Mitch McConnell. Tuto rezoluci schválilo 53 senátorů, příslušníků Republikánské strany, proti ní hlasovalo 47 senátorů. Stejným poměrem hlasů bylo zamítnuto jedenáct pozměňovacích návrhů, které přednesl vůdce demokratů Charles Schumer.

K odvolání prezidenta z úřadu v rámci impeachmentu je vyžadována podpora dvoutřetinové většiny přítomných senátorů (za daných okolností 67 hlasů), kterou Trumpovi odpůrci velmi pravděpodobně nezískají. Komentátoři německých novin Frankfurter Allgemeine Zeitung zhodnotili snahu Demokratické strany o impeachment jako vážnou politickou chybu, která by v důsledku mohla zvýšit Trumpovy šance na znovuzvolení v listopadu 2020.

Tzv. manažeři impeachmentu a demokratičtí senátoři požadovali při samotném procesu v Senátu povolání nových svědků, doposud neslyšených ve Sněmovně reprezentantů. Jednalo se především o Johna Boltona, bývalého prezidentova poradce pro národní bezpečnost. Ten po svém propuštění napsal knihu, ve které údajně přitěžuje Trumpovi ohledně tzv. ukrajinské aféry, spojené se jmény Joe Biden a Hunter Biden. Plánované uveřejnění této knihy narazilo na odpor Bílého domu; prezident je chce zakázat s poukazem na svá exekutivní privilegia a ohrožení národní bezpečnosti kvůli „přísně tajným informacím“ v knize obsaženým. K prosazení svého požadavku na povolání nových svědků by demokraté potřebovali 51 hlasů senátorů, tedy čtyři hlasy republikánských senátorů.

Dne 30. ledna 2020 však prohlásil republikánský senátor Lamar Alexander ze státu Tennessee, v jehož podporu Demokratická strana doufala, že nebude hlasovat pro povolání nových svědků. Také jeho kolegyně Lisa Murkowski ze státu Aljaška odmítla podpořit demokraty. Pouze republikánská senátorka Susan Collinsová ze státu Maine před hlasováním oznámila, že se vysloví pro předvolání nových svědků. Při samotném rozhodujícím hlasování v noci na 1. února 2020 se k ní přidal Mitt Romney z Utahu. Tyto dva hlasy nestačily pro prosazení požadavku Demokratické strany, která při hlasování utrpěla těžkou porážku poměrem hlasů 51 : 49. Tím byla odstraněna poslední překážka pro brzké konečné hlasování v Senátu (podle schváleného časového harmonogramu dne 5. února 2020), při kterém bude s největší pravděpodobností Trumpovo odvolání z úřadu prezidenta USA Senátem zamítnuto.

Komunikace skrze Twitter

Tvít Donalda Trumpa v den státního svátku Dne nezávislosti, 4. července 2017

Donald Trump využívá soukromý twitterový účet @realDonaldTrump jako častý prostředek komunikace k vyjádření svých pocitů a politických názorů, tak i k oficiálním oznámením (například ke jmenování šéfa Fedu), přestože existuje oficiální prezidentský účet @POTUS. Trump si jej zřídil v březnu 2009. Tweety se staly zdrojem zpráv, z nichž vycházejí oficiální, veřejnoprávní i komerční média. Na druhé straně přerostlo blokování uživatelů, kteří na Trumpově soukromém účtu reagovali, v některých případech v civilně právní spory týkající se svobody projevu. V říjnu 2017 k tomu argumentoval tehdejší Trumpův tiskový mluvčí Sean Spicer, že Bílý dům považuje všechny Trumpovy tweety za „oficiální prohlášení prezidenta Spojených států“.

Vybrané dvojice Trumpových názorově protichůdných tweetů některé firmy otiskly na pantofle (anglicky flip-flops – označuje jak žabky, tak obrat v názoru). Soukromé tweety prezidenta coby zdroj žurnalistické zprávy jsou novinka, kterou – ač technologicky mohl – nepraktikoval ani jeho předchůdce v úřadu Barack Obama.

Kampaň pro znovuzvolení v roce 2020

Svůj úmysl kandidovat znovu v prezidentských volbách roku 2020 dal Trump najevo již několik hodin poté, co se ujal úřadu dne 20. ledna 2017, a to tím, že se zapsal jako kandidát u Federální volební komise (Federal Election Commission). Následně byl jeho volební výbor pro rok 2016 přeměněn na výbor pro znovuzvolení v roce 2020. Oficiální start nové kampaně se uskutečnil na shromáždění ve městě Melbourne na Floridě 18. února 2017, méně než jeden měsíc po Trumpově inauguraci jako prezident. V lednu 2018 měl Trumpův výbor pro znovuzvolení k dispozici již 22,1 milionu dolarů a do konce června 2018 vybral na tuto kampaň celkově 50 milionů dolarů.

Fyzické a duševní zdraví

Trumpovo fyzické a duševní zdraví bylo předmětem veřejné diskuze již od jeho prezidentské kampaně. Úřad přebíral ve věku 70 let coby doposud nejstarší prezident Spojených států.

Donald Trump nepije alkohol, a to v reakci na vědecky doložené důsledky alkoholismu a předčasnou smrt jeho vlastního staršího bratra Freda Jr. Trumpa. Tvrdí také, že nikdy v životě nekouřil. Je o něm známo, že má rád tzv. junk food – nepříliš zdravé a nutričně nevyvážené jídlo a kolové nápoje. Co se týče spánku a spánkové deprivace, dle jeho slov mu stačí 3-4 hodiny spánku denně. Například u mnoha jeho příspěvků na Twitteru lze najít čas odeslání kolem 3. či 4. hodiny ranní.

V prosinci 2015 Harold Bornstein, Trumpův praktický lékař od začátku 80. let, vydal dopis mj. říkající, že Trump je „nejzdravější jedinec kdy zvolený do prezidentské funkce“ a „jeho fyzická síla a stamina jsou neobyčejné“. Někteří novináři a političtí komentátoři si všimli, že tento způsob vyjadřování nebyl typický pro lékařský posudek, ale je typický pro samotného Donalda Trumpa. V květnu 2018 měl Bornstein televizím CNN a NBC (obě jsou známé neustálou kritikou Trumpa) sdělit, že Donald Trump mu obsah tohoto dopisu nadiktoval během pěti minut, zatímco jeho limuzína čekala před budovou. Podle dalšího Bornsteinova tvrzení prý v únoru 2017 tři Trumpovi muži „přepadli“ jeho ordinaci a konfiskovali jeho zdravotní záznamy.

Podle lékařských prohlídek z ledna 2018 a února 2019 lékaři z Bílého domu konstatovali celkový dobrý zdravotní stav Donalda Trumpa s výjimkou zvýšeného cholesterolu a klinické obezity. Nicméně, Trumpovo koronární počítačová tomografie z roku 2018 indikuje výskyt ischemické srdeční choroby – jedné ze srdečních chorob, které jsou běžné u mužů Trumpova věku.

Navzdory doporučení doktorů Donald Trump necvičí; cvičení považuje za plýtvání energií – věří, že „tělo je jako baterie, s konečným množstvím energie“, která se „vyčerpává cvičením“.

O duševním zdraví prezidenta Trumpa jsou uveřejňovány různé spekulativní názory. Faktem je, že američtí psychiatři se sdružují do asociace zvané American Psychiatric Association (APA), která se řídí „Principy medicínské etiky“, jejíž součástí (v sekci 7) je tzv. Goldwater rule (Goldwaterovo pravidlo, podle prezidentského kandidáta z roku 1964, Barryho Goldwatera), které říká, že je pro psychiatry neetické sdělovat jejich odborné názory na veřejně známé osobnosti, které neprohlédli osobně a od nichž nedostali souhlas, aby veřejně diskutovali o jejich duševním zdraví. Podle Dr. Leeové a dalších psychiatrů by měla být v případě Donalda Trumpa a s ohledem na rozsah jeho moci coby prezidenta USA u Goldwaterova pravidla udělena výjimka, což se doposud nestalo.

Donald Trump sám se na téma zpochybnění jeho duševní zdraví vyjádřil 6. ledna 2018 skrze Twitter. Mimo jiné napsal: „Vlastně, napříč mým životem, bylo mou největší devizou mentální stabilita a být, jako, velmi opravdu chytrý“ a „myslím, že bych se nekvalifikoval jako chytrý, ale génius… a velmi stabilní génius ohledně toho!“

Dne 2. října 2020 Donald Trump oznámil, že on i jeho žena Melania mají pozitivní testy na COVID-19.

Kontroverze a kritika

Demonstrace proti Trumpovi v San Francisku 19. listopadu 2016

Vztah k ženám

V průběhu svého mediálního života se Donald Trump dle kritiků několikrát nevhodně vyjadřoval o ženách. V pořadu Howarda Sterna The Howard Stern Show v roce 2005 hodnotil ženy v žebříčku od 1 do 10. Jeho výroky nebyly jen obecné, ale směřovaly také na konkrétní ženy. V roce 1996 nazval bývalou Miss Universe Aliciu Machado „Miss Piggy“ (Miss prasátko), také „eating machine“ (žrací stroj) a „Miss Housekeeping“ (Miss uklízení). Při různých příležitostech slovně napadl americkou herečku Rosie O'Donnellovou, a to i během debaty Republikánské strany v roce 2015.}}

Trump, prezident Bill Clinton a modelky Melanija Knavs a Kylie Bax na US Open v roce 2000

V roce 2016, v době boje o prezidentský post, zveřejnil deník The Washington Post video z roku 2005 začínající záběrem přijíždějícího autobusu a spojeným se zvukovou stopou rozhovoru Donalda Trumpa s tehdejším televizním moderátorem Billym Bushem uvnitř autobusu a pokračuje rozhovorem Trumpa, Bushe a herečky Arianne Zucker ve studiu společnosti NBC Universal. V rozhovoru s Bushem se Trump nevhodně vyjadřoval o ženách a hovořil také o sexuálních útocích, ke kterým se přiznal. Donald Trump netušil, že mikrofon, který byl s jeho vědomím na něm umístěn, je již aktivní. Konkrétně promluvil o osahávání žen, kterých se dopouštěl, a že mu to vždy prošlo, protože je slavný. Za tyto výroky se po jejich zveřejnění omluvil; v té době od něj ale odešlo mnoho jeho příznivců. Následně několik žen potvrdilo jeho vlastní slova s tvrzením, že jsou to ony, o kterých Trump na nahrávce mluví. Jednou z žen byla Natasha Stoynoffová z magazínu People, její tvrzení později potvrdilo šest jejích kolegů. Existují ještě další audio nahrávky, na kterých Trump hovořil o ženách. V roce 1997 prohlásil, že jako ředitel soutěže Miss Teen USA mohl chodit do šaten dívek a mohl je tak vidět nahé. Dívkám tvrdil, že jde o inspekci. Několik původních soutěžících toto jeho prohlášení označilo za pravdivé.

Před samotnou soutěží jdu do zákulisí. A každá se tam převléká a připravuje a tak. A, víš, žádný chlap okolo. Já tam můžu vejít, protože jsem majitel celé podívané. (…) To víš: stojí tam neoblečené. A vidíš ty neuvěřitelně pohledné ženy. Mně tohle ale projde.

Donald Trump v show Howarda Sterna^[zdroj⁠?!]

Minimálně 24 žen Trumpa obvinilo ze znásilnění, sexuálních útoků, násilné líbání bez souhlasu, osahávání na intimních místech nebo jiného obecně nevhodného chování se sexuálním podtextem. Většinou se jednalo o mladé dívky, v době, kdy byl Trump již starší, ženatý a vlivný byznysmen. Trump všechna obvinění odmítá, u některých případů dodal, že daná žena „by nebyla jeho první volba“, nebyla dostatečně atraktivní, popřípadě je navíc označuje za lhářky.

Vztah k imigrantům

Protesty v St. Louis v únoru 2017 proti Trumpově imigrační politice

Trump způsobil kontroverzi, když při neveřejném setkání se senátory vyjádřil vulgárně na adresu přistěhovalců z karibských a afrických zemí, jejichž imigrace do Spojených států by se měla podle Trumpa omezit.

Trump je odpůrcem „sanctuary cities“, tedy ochranitelských či azylových měst, mezi než patří New York, Los Angeles, Chicago a stovky dalších amerických měst, která na svém území odmítla uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty před federální vládou. Prezident Trump a jeho ministr spravedlnosti Jeff Sessions se snažili zabránit financování těchto měst z federálního rozpočtu, ale města jako Chicago se starostou Rahmem Emanuelem se tomu úspěšně bránila žalobami na americkou vládu.

Podle výzkumů veřejného mínění z konce července 2019 si více než polovina Američanů myslela, že Donald Trump je rasista.

Svědectví bývalých spolupracovníků

Z výslechu bývalých Trumpových spolupracovníků, kteří byli zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem obviněni z federálních zločinů, vyplývají některé informace o Trumpově povaze a údajných podvodech, kterých se dopustil. Jeho bývalý právník Michael Cohen tvrdil, že Trump zakoupil celkem tři své malířské portréty z peněz vlastní charitativní nadace. Pro poslední koupi najal nastrčeného dražitele, který měl cenu vyšroubovat na nejvyšší ze všech dražených děl a pak mu celkem 60 000 dolarů proplatil z prostředků nadace. Portrét nyní visí v Trumpově venkovském klubu.

Negativní a falešné zprávy v médiích

Studie Media Research Center zjistila, že v roce 2016 v době předvolební kampaně věnovaly americké televizní stanice ABC, CBS a NBC mnohem více prostoru Trumpovi než jeho soupeřce Hillary Clintové, ale celých 91 % mediálních výstupů o Trumpovi bylo negativních. Podle studie Pew Research Center, v roce 2017 bylo pouze 5 % zpráv o prezidentu Trumpovi pozitivních, v porovnání se 42 % pozitivních zpráv o prezidentu Obamovi v roce 2009, a média se zaměřovala více na Trumpovu povahu než na jeho politiku. Studie Harvardovy univerzity zjistila, že během prvních 100 dní Trumpa v úřadu amerického prezidenta bylo o Trumpovi negativních 93 % zpráv CNN a NBC, 91 % zpravodajství CBS, 87 % zpráv New York Times a 83 % zpráv Washington Post, 70 % zpravodajství The Wall Street Journal a 52 % zpráv Fox News. Podle studie z roku 2018 bylo stále přes 90 % mediálních zpráv o Trumpovi negativních. V lednu a únoru 2018 se 63 % zpráv o Trumpovi věnovalo skandálům, např. vyšetřování FBI pod vedením Roberta Muellera, který se snaží objevit a rozkrýt možné vazby prezidenta Trumpa a jeho spolupracovníků na Rusko, Izrael a další země, nebo skandálu kolem údajného sexuálního vztahu Trumpa s pornoherečkou Stormy Daniels v roce 2006, a pouze 37 % zpráv se věnovalo politice Trumpovy administrativy.

Trump opakovaně obvinil některá americká média, například televizní stanice CNN a ABC nebo deníky New York Times a Washington Post, z šíření fake news a dezinformací. Amerického prezidenta podpořil polský prezident Andrzej Duda, který napsal: „Musíme nadále bojovat proti tomuto jevu. Polsko zažívá moc falešných zpráv z první ruky. Mnoho evropských a dokonce i amerických úředníků utváří své názory na Polsko na základě neúprosného toku falešných zpráv.“

V červnu 2018 vyhlásila Trumpova vláda politiku nulové tolerance vůči ilegální migraci a došlo také k oddělování dětí ilegálních imigrantů od jejich rodičů na americké hranici s Mexikem, za což se Trump ocitl pod palbou kritiky. Na sociálních sítích se šířila fotografie nedospělých imigrantů umístěných do drátěné klece jako důkaz nelidskosti Trumpovy imigrační politiky, později ale vyšlo najevo, že fotka byla pořízena za vlády Baracka Obamy. Trump na to reagoval na twitteru: „Demokraté chybně tweetovali obrázek z roku 2014, kdy vládl Obama, zobrazující děti na hranicích v drátěných klecích. Mysleli, že jsou to nové fotky a chtěli nás zostudit. Ale obrátilo se to proti nim.“ Na titulní straně časopisu Time se objevila fotomontáž fotografie s Trumpem a proti němu stojící plačící holčičkou z Hondurasu, která byla podle zpráv v médiích oddělená od své matky a jejíž fotografie obletěla celý svět. Jak ale vyšlo později najevo, holčička od matky oddělená nebyla.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Donald Trump na Wikimedia Commons
• Kategorie Donald Trump ve Wikizprávách
• Osoba Donald Trump ve Wikicitátech
• Recenze knihy Donald Trump: nespokojený

Autoritní data

Biblio: b201c7fa-2ef0-4cf1-a8ce-bcbc974a3c3f NKC: jn19990008619 BIBSYS: 97055467 BNC: 000883258 BNE: XX1127639 BNF: cb12195835j (data) CANTIC: 981058612637606706 CiNii: DA08488604 GND: 118834312 ICCU: RAVV282134 ISNI: 0000 0001 0898 6765 LCCN: n85387872 LNB: 000084831 MBA: 13dc1600-baca-4aaf-beee-fb000b66ae24 NARA: 286186150 NCL: 002505241 NDL: 00476339 NLA: 35123886 NLG: 265994 NLI: 987007278742805171 NLK: KAC199627898 NLP: a0000001184270 NLR: 000226533 NSK: 000386800 NTA: 073829463 ORCID: 0009-0004-4759-9142 PLWABN: 9810632409005606 RSL: 000018418 Scopus: 57194509714 SELIBR: 291160 SNAC: w6rp0sqg SNK: 172528 SUDOC: 145942198 TePapa: 61581 Trove: 833430 ULAN: 500082105 VIAF: 49272447 WorldCat Entities: E39PBJdx6kjDbQc3ddXKHrxbh3

Portály: Lidé | Politika | Spojené státy americké