Období Meidži: Porovnání verzí

Dějiny Japonska
	Japonský paleolit;
	Období Džómon;
	Období Jajoi;
	Období Jamato (Období Kofun; Období Asuka);
	Období Nara;
	Období Heian;
	Období Kamakura;
	Období Muromači (Období Nanbokučó; Období Sengoku; Chronologie);
	Období Azuči-Momojama;
	Období Edo;
	Období Meidži (Reformy Meidži);
	Období Taišó;
	Období Šówa;
	Období Heisei;
	Období Reiwa;

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 5. 6. 2021, 10:33

Období Meidži (japonsky: 明治時代, Meidži džidai, éra osvícené vlády, 23. říjen 1868 – 30. červenec 1912) je období japonských dějin, během kterého Japonsko za vlády císaře Meidžiho zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností - tzv. reformy Meidži.

Nejzásadnějšími atributy tohoto období jsou industrializace Japonska a zánik třídy samurajů.

Zánik třídy samurajů

V roce 1876 vešla v platnost vyhláška Haitorei, která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu samurajů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru (1877), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě o Širojamu byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži Takamori Saigó byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal seppuku.

Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „šizoku“.

Zahraniční politika

Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V čínsko – japonské válce (1894 – 1895) donutilo ke kapitulaci Čínu a získalo Tchaj-wan, Pescadorské ostrovy a poloostrov Liao-tung na jihu Mandžuska. Čína také musela uznat nezávislost Koreje, což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.

Svoje zájmy v Mandžusku a Koreji ale mělo i Rusko. Přesvědčilo Německo s Francií, aby společně demonstrovaly sílu a přinutily Japonsko vzdát se některých územních nároků. Japonsku tak zůstal pouze Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy.

V lednu 1902 uzavřelo Japonsko, v oblasti východní Asie nejsilnější stát, významnou spojeneckou smlouvu s Velkou Británií, která byla největší imperiální velmocí. Velká Británie se tak pokusila omezit vliv Ruska.

Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po 19 měsících bojů byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta Roosevelta byla 5. září 1905 podepsána Portsmouthská mírová smlouva, kterou Japonci získali jižní část ostrova Sachalin, pronájem poloostrova Liao-tung a mocenský vliv v Koreji.

Korea byla vyhlášena v listopadu 1905 za japonský protektorát a v srpnu 1910 byla Japonskem anektována.

Literatura

SÝKORA, JAN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. ISBN 978-80-7308-309-0

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Období Meidži na Wikimedia Commons

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Zánik třídy samurajů ==
 V roce [[1876]] vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru ([[1877]]), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední [[Bitva o Širojamu|bitvě o Širojamu]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) – sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]].
@@ Řádek 12: / Řádek 11: @@
 == Zahraniční politika ==
 Během období Meidži Japonsko mocensky i hospodářsky sílilo. V [[První čínsko-japonská válka|čínsko – japonské válce (1894 – 1895)]] donutilo ke kapitulaci [[Čína|Čínu]] a získalo [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], [[Pescadorské ostrovy]] a poloostrov [[Liao-tung]] na jihu [[Mandžusko|Mandžuska]]. Čína také musela uznat nezávislost [[Korea|Koreje]], což byl první krok k tomu, aby toto území získalo Japonsko pod svůj vliv.
@@ Řádek 25: / Řádek 23: @@
 == Literatura ==
 * SÝKORA, JAN: Ekonomické myšlení v Japonsku. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010. {{ISBN|978-80-7308-309-0}}
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
 {{Portály|Japonsko}}