Strýčický jazykový ostrov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 13. 1. 2022, 11:23

Kulturní centrum strýčického jazykového ostrova - Kostel svatých Petra a Pavla

Strýčický jazykový ostrov (německy Stritschitzer Sprachinsel) byla německojazyčná enkláva v jižních Čechách okolo obce Strýčice, zhruba uprostřed spojnice mezi Prachaticemi a Českými Budějovicemi, jihovýchodně od Netolic. Patřily sem i Holašovice.

Geograficky se oblast nachází na rozhraní Blanského lesa a Českobudějovické pánve, západně od rybníka Dehtář. Administrativně je rozdělena mezi okresy Prachatice (západní část) a České Budějovice (východ; tato část je součástí mikroregionu Blanský les - podhůří).

Kulturní, společenské i geografické centrum se nacházelo ve Strýčicích. Ačkoliv byla a stále je tato obec nejmenší z deseti jmenovaných, její centrální poloha mikroregionu jí zaručuje důležitost pro oblast. Hlavní roli ve společenském životě obyvatel hrál zdejší farní kostel svatých Petra a Pavla, přilehlý farní úřad, dosud fungující hospoda U Brašničků č. p. 7 a Jubilejní svatováclavská škola.

Obyvatelstvo

Poměr německých a českých mluvčích se v jednotlivých letech a obcích značně lišil. V roce 1930 byl poměr 69 % Němců a 31 % Čechů, zatímco v roce 1938 se 46 % obyvatelstva celé oblasti hlásilo k národnosti německé.^[1]

Celkový počet obyvatel v roce 1930 činil 1827. V roce 1939 zde žilo 1827 a v roce 1950 byl celkový počet obyvatel strýčického jazykového ostrova 1338. Na frontách druhé světové války padlo 56 místních obyvatel a nezvěstných bylo 12.^[1]

Obživu nalézali obyvatelé převážně v zemědělství a lesnictví. Zajímavou výjimku tvořilo Kollowitzer Gewerkschaft - družstvo na těžbu a zpracování tuhy ve Chvalovicích.

Zánik jazykového ostrova lze datovat do roku 1946, kdy ve třech vlnách došlo k nucenému vyhnání původního obyvatelstva.

Jazyk

Jazykově se zdejší německé nářečí ovlivněné mnoha čechismy podobalo hornorakouskému.^[2] V roce 2022 žije již jen nepatrné množství mluvčích.

Obce

Jazykový ostrov tvořily tyto vesnice:^[3]

Babice (Bowitz)
Dobčice (Dobschitz)
Dolní Chrášťany (Untergroschum)
Holašovice (Hollschowitz)
Horní Chrášťany (Obergroschum)
Chvalovice (Kolowitz)
Lipanovice (Linden)
Radošovice (Roschowitz)
Strýčice (Stritzitz, Stritschitz)
Záboří (Saborsch)

Reference

↑ ^a ^b TOMÁŠ, Reitinger. STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN. 2019 [cit. 2022-01-13]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Dostupné online.
↑ BLAHUSCH, Fridrich; KNOF, Uwe. Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen : Stritschitz, Saborsch, Hollschowitz, Linden, Dobschitz, Kollowitz, Untergroschum, Obergroschum, Bowitz und Roschowitz. 1. vyd. Fulda: Schwob Digitaldruck, 2011. 353 s.
↑ KNOFOVÁ, Margarete. Strýčický jazykový ostrůvek v jižních Čechách [online]. NÁŠ SMĚR, 2014-11-30 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] TOMÁŠ, Reitinger. STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN. 2019 [cit. 2022-01-13]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Dostupné online.

[2] BLAHUSCH, Fridrich; KNOF, Uwe. Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen : Stritschitz, Saborsch, Hollschowitz, Linden, Dobschitz, Kollowitz, Untergroschum, Obergroschum, Bowitz und Roschowitz. 1. vyd. Fulda: Schwob Digitaldruck, 2011. 353 s.

[3] KNOFOVÁ, Margarete. Strýčický jazykový ostrůvek v jižních Čechách [online]. NÁŠ SMĚR, 2014-11-30 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Geograficky se oblast nachází na rozhraní [[Blanský les|Blanského lesa]] a [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]], západně od rybníka [[Dehtář]]. Administrativně je rozdělena mezi okresy [[Okres Prachatice|Prachatice]] (západní část) a [[Okres České Budějovice|České Budějovice]] (východ; tato část je součástí mikroregionu [[Blanský les - podhůří]]).
-Kulturní, společenské i geografické centrum se nacházelo ve Strýčicích. Ačkoliv byla a stále je tato obec nejmenší z deseti jmenovaných, její centrální poloha mikroregionu jí zaručuje důležitost pro oblast. Hlavní roli v životě obyvatel hrál zdejší farní kostel svatých Petra a Pavla, přilehlý farní úřad, dosud fungující hospoda U Brašničků č. p. 7 a Jubilejní svatováclavská škola.
+Kulturní, společenské i geografické centrum se nacházelo ve Strýčicích. Ačkoliv byla a stále je tato obec nejmenší z deseti jmenovaných, její centrální poloha mikroregionu jí zaručuje důležitost pro oblast. Hlavní roli ve společenském životě obyvatel hrál zdejší farní kostel svatých Petra a Pavla, přilehlý farní úřad, dosud fungující hospoda U Brašničků č. p. 7 a Jubilejní svatováclavská škola.
 ==== Obyvatelstvo ====