Přeskočit na obsah

Maurycy Mochnacki: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Překlepy a interpunkce
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Maurycy Mochnacki
| jméno = Maurycy Mochnacki
| obrázek = Maurycy Mochnacki.JPG
| obrázek = Maurycy Mochnacki.JPG
| rodné jméno =
| rodné jméno =
| velikost obrázku =
| velikost obrázku =
| popisek =
| popisek =
Řádek 12: Řádek 12:
| místo pohřbení =
| místo pohřbení =
| alma mater =
| alma mater =
| žánr =
| žánr =
| hnutí = [[romantismus]]
| hnutí = [[romantismus]]
| příbuzní = Kamil Mochnacki (1806-1833), bratr
| příbuzní = Kamil Mochnacki (1806-1833), bratr
| podpis = Album p0045b - Maurycy Mochnacki.jpg
| podpis = Album p0045b - Maurycy Mochnacki.jpg
| ocenění = [[Virtuti Militari]]
| ocenění = [[Virtuti Militari]]
| rodiče =
| rodiče =
| stát =
| stát =
| národnost = [[Poláci|polská]]
| národnost = [[Poláci|polská]]
}}
}}
'''Maurycy Mochnacki''' ([[13. září]] [[1803]], Bojaniec, [[Halič]], dnes [[Ukrajina]] – [[20. prosinec|20. prosince]] [[1834]], [[Auxerre]], [[Francie]]) byl [[Poláci|polský]] literární, divadelní a hudební [[Literární kritika|kritik]] období [[Romantismus|romantismu]].<ref name="REF1">[[Ludvík Štěpán|ŠŤĚPÁN, Ludvík]] a kol. ''Slovník polských spisovatelů'', Praha: Libri 2000, S. 336.</ref>
'''Maurycy Mochnacki''' ([[13. září]] [[1803]], Bojaniec, [[Halič]], dnes [[Ukrajina]] – [[20. prosinec|20. prosince]] [[1834]], [[Auxerre]], [[Francie]]) byl [[Poláci|polský]] literární, divadelní a hudební [[Literární kritika|kritik]] období [[Romantismus|romantismu]].<ref name="REF1">[[Ludvík Štěpán|ŠŤĚPÁN, Ludvík]] a kol. ''Slovník polských spisovatelů'', Praha: Libri 2000, S. 336.</ref>


Řádek 26: Řádek 26:
Začal studovat práva na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]], ale byl vyloučen poté, co udeřil policistu. V letech [[1823]]–[[1824]] byl vězněn za účast v tajné organizaci Związek Wolnych Polaków. Ve vězení se zhroutil, a aby získal svobodu, musel napsat [[Udavačství|denunciační]] dopis (tzv. ''Pismo karmelicke'', podle kláštera, kde byl vězněn) proti liberalismu a neúctě k panovníkovi. Krátce po svém propuštění byl nucen pracovat v cenzurní kanceláři, ale po šesti měsících byl propuštěn. Živil se proto žurnalistikou a hudební a literární kritikou. Jeho rodinný byt ve [[Varšava|Varšavě]] se stal místem setkání polských vlastenců, spisovatelů a hudebníků.<ref name="REF2">BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů – Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 274–275.</ref>
Začal studovat práva na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]], ale byl vyloučen poté, co udeřil policistu. V letech [[1823]]–[[1824]] byl vězněn za účast v tajné organizaci Związek Wolnych Polaków. Ve vězení se zhroutil, a aby získal svobodu, musel napsat [[Udavačství|denunciační]] dopis (tzv. ''Pismo karmelicke'', podle kláštera, kde byl vězněn) proti liberalismu a neúctě k panovníkovi. Krátce po svém propuštění byl nucen pracovat v cenzurní kanceláři, ale po šesti měsících byl propuštěn. Živil se proto žurnalistikou a hudební a literární kritikou. Jeho rodinný byt ve [[Varšava|Varšavě]] se stal místem setkání polských vlastenců, spisovatelů a hudebníků.<ref name="REF2">BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů – Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 274–275.</ref>


Podle jeho názoru by polské umění mělo být výrazem národního ducha a ne kopií cizích modelů. Byl přesvědčen, že literatura hraje významnou roli ve společnosti a že je schopna změnit myšlení lidí, viděl v ní nástroj národní a sociální revoluce. Ve svých esejích prosazoval, že skutečná národní literatura může vyrůst pouze z romantických kořenů a také bránil právo romantiků na vyslovení subjektivních prožitků.<ref name="REF2"/>
Podle jeho názoru by polské umění mělo být výrazem národního ducha a ne kopií cizích modelů. Byl přesvědčen, že literatura hraje významnou roli ve společnosti a že je schopna změnit myšlení lidí, viděl v ní nástroj národní a sociální revoluce. Ve svých esejích prosazoval, že skutečná národní literatura může vyrůst pouze z romantických kořenů a také bránil právo romantiků na vyslovení subjektivních prožitků.<ref name="REF2" />

⚫
Při publikační činnosti se zapojil do příprav [[Listopadové povstání|listopadového povstání]] a po jeho vypuknutí se aktivně zúčastnil bojů a získal vyznamenání [[Virtuti Militari]]. Po porážce povstání emigroval s bratrem, rovněž účastníkem povstání, do [[Francie]], kde žil v chudobě. Zemřel v Auxerre, kde chtěl léčit svou [[Tuberkulóza|tuberkulózu]].<ref name="REF3">[https://culture.pl/pl/tworca/maurycy-mochnacki MOŚCICKI, Tomasz. ''Maurycy Mochnacki'', Culture.pl 2016]</ref>


⚫
Při publikační činnosti se zapojil do příprav [[Listopadové povstání|listopadového povstání]] a po jeho vypuknutí se aktivně zúčastnil bojů a získal vyznamenání [[Virtuti Militari]]. Po porážce povstání emigroval s bratrem, rovněž účastníkem povstání, do [[Francie]], kde žil v chudobě. Zemřel v Auxerre, kde chtěl léčit svou [[Tuberkulóza|tuberkulózu]].<ref name="REF3">[https://culture.pl/pl/tworca/maurycy-mochnacki MOŚCICKI, Tomasz. ''Maurycy Mochnacki'', Culture.pl 2016]</ref>
== Výběrová bibliogragfie ==
== Výběrová bibliogragfie ==
* ''O duchu i źródłach poezji w Polszcze'' ([[1825]], ''O duchu a zdrojích poezie v Polsku''), práce je pokusem specifikovat polský romantismus a jeho národní faktory.
* ''O duchu i źródłach poezji w Polszcze'' ([[1825]], ''O duchu a zdrojích poezie v Polsku''), práce je pokusem specifikovat polský romantismus a jeho národní faktory.
Řádek 35: Řádek 36:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|xx0012192}}
* {{NK ČR|xx0012192}}
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=pl|dílo=Autor:Maurycy Mochnacki}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=pl|dílo=Autor:Maurycy Mochnacki}}
* {{Wikicitáty2|jazyk=pl|osoba=Maurycy Mochnacki}}
* {{Wikicitáty2|jazyk=pl|osoba=Maurycy Mochnacki}}
Řádek 51: Řádek 54:
[[Kategorie:Narození 1803]]
[[Kategorie:Narození 1803]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 1834]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1834]]
[[Kategorie:Úmrtí v Auxerre]]
[[Kategorie:Úmrtí v Auxerre]]
[[Kategorie:Polští literární kritici]]
[[Kategorie:Polští literární kritici]]

Verze z 24. 11. 2022, 10:24

Maurycy Mochnacki
Narození13. září 1803
Bojaniec, Halič
Úmrtí20. prosince 1834 (ve věku 31 let)
Auxerre, Francie
Příčina úmrtítuberkulóza
Povoláníliterární, divadelní a hudební kritik
Národnostpolská
Literární hnutíromantismus
OceněníVirtuti Militari
PříbuzníKamil Mochnacki (1806-1833), bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurycy Mochnacki (13. září 1803, Bojaniec, Halič, dnes Ukrajina – 20. prosince 1834, Auxerre, Francie) byl polský literární, divadelní a hudební kritik období romantismu.[1]

Život

Začal studovat práva na Varšavské univerzitě, ale byl vyloučen poté, co udeřil policistu. V letech 1823–1824 byl vězněn za účast v tajné organizaci Związek Wolnych Polaków. Ve vězení se zhroutil, a aby získal svobodu, musel napsat denunciační dopis (tzv. Pismo karmelicke, podle kláštera, kde byl vězněn) proti liberalismu a neúctě k panovníkovi. Krátce po svém propuštění byl nucen pracovat v cenzurní kanceláři, ale po šesti měsících byl propuštěn. Živil se proto žurnalistikou a hudební a literární kritikou. Jeho rodinný byt ve Varšavě se stal místem setkání polských vlastenců, spisovatelů a hudebníků.[2]

Podle jeho názoru by polské umění mělo být výrazem národního ducha a ne kopií cizích modelů. Byl přesvědčen, že literatura hraje významnou roli ve společnosti a že je schopna změnit myšlení lidí, viděl v ní nástroj národní a sociální revoluce. Ve svých esejích prosazoval, že skutečná národní literatura může vyrůst pouze z romantických kořenů a také bránil právo romantiků na vyslovení subjektivních prožitků.[2]

Při publikační činnosti se zapojil do příprav listopadového povstání a po jeho vypuknutí se aktivně zúčastnil bojů a získal vyznamenání Virtuti Militari. Po porážce povstání emigroval s bratrem, rovněž účastníkem povstání, do Francie, kde žil v chudobě. Zemřel v Auxerre, kde chtěl léčit svou tuberkulózu.[3]

Výběrová bibliogragfie

  • O duchu i źródłach poezji w Polszcze (1825, O duchu a zdrojích poezie v Polsku), práce je pokusem specifikovat polský romantismus a jeho národní faktory.
  • O literaturze polskiej w wieku dziewiętnastym (1830, O polské literatuře v devatenáctém století), esej, ve které obhajuje názor, že literatura by měla vyjadřovat jedinečné národní rysy.
  • Powstanie narodu polskiego w roku 1830 i 1831 (1834, nedokončená dvoudílná publicistická práce vydaná v Paříži, ve které autor popisuje situaci v Polsku před vypuknutím povstání a jeho průběh a obhajuje názor na právo národa bojovat za nezávislost.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 336.
  2. ↑ a b BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů – Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 274–275.
  3. ↑ MOŚCICKI, Tomasz. Maurycy Mochnacki, Culture.pl 2016

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maurycy_Mochnacki&oldid=21962272“