Přeskočit na obsah

Maurycy Mochnacki: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
Řádek 52: Řádek 52:
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 13. září]]
[[Kategorie:Narození 13. září]]
[[Kategorie:Narození 1803]]
[[Kategorie:Narození v roce 1803]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1834]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1834]]

Aktuální verze z 24. 11. 2022, 10:26

Maurycy Mochnacki
Narození13. září 1803
Bojaniec, Halič
Úmrtí20. prosince 1834 (ve věku 31 let)
Auxerre, Francie
Příčina úmrtítuberkulóza
Povoláníliterární, divadelní a hudební kritik
Národnostpolská
Literární hnutíromantismus
OceněníVirtuti Militari
PříbuzníKamil Mochnacki (1806-1833), bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurycy Mochnacki (13. září 1803, Bojaniec, Halič, dnes Ukrajina20. prosince 1834, Auxerre, Francie) byl polský literární, divadelní a hudební kritik období romantismu.[1]

Začal studovat práva na Varšavské univerzitě, ale byl vyloučen poté, co udeřil policistu. V letech 18231824 byl vězněn za účast v tajné organizaci Związek Wolnych Polaków. Ve vězení se zhroutil, a aby získal svobodu, musel napsat denunciační dopis (tzv. Pismo karmelicke, podle kláštera, kde byl vězněn) proti liberalismu a neúctě k panovníkovi. Krátce po svém propuštění byl nucen pracovat v cenzurní kanceláři, ale po šesti měsících byl propuštěn. Živil se proto žurnalistikou a hudební a literární kritikou. Jeho rodinný byt ve Varšavě se stal místem setkání polských vlastenců, spisovatelů a hudebníků.[2]

Podle jeho názoru by polské umění mělo být výrazem národního ducha a ne kopií cizích modelů. Byl přesvědčen, že literatura hraje významnou roli ve společnosti a že je schopna změnit myšlení lidí, viděl v ní nástroj národní a sociální revoluce. Ve svých esejích prosazoval, že skutečná národní literatura může vyrůst pouze z romantických kořenů a také bránil právo romantiků na vyslovení subjektivních prožitků.[2]

Při publikační činnosti se zapojil do příprav listopadového povstání a po jeho vypuknutí se aktivně zúčastnil bojů a získal vyznamenání Virtuti Militari. Po porážce povstání emigroval s bratrem, rovněž účastníkem povstání, do Francie, kde žil v chudobě. Zemřel v Auxerre, kde chtěl léčit svou tuberkulózu.[3]

Výběrová bibliogragfie

[editovat | editovat zdroj]
  • O duchu i źródłach poezji w Polszcze (1825, O duchu a zdrojích poezie v Polsku), práce je pokusem specifikovat polský romantismus a jeho národní faktory.
  • O literaturze polskiej w wieku dziewiętnastym (1830, O polské literatuře v devatenáctém století), esej, ve které obhajuje názor, že literatura by měla vyjadřovat jedinečné národní rysy.
  • Powstanie narodu polskiego w roku 1830 i 1831 (1834, nedokončená dvoudílná publicistická práce vydaná v Paříži, ve které autor popisuje situaci v Polsku před vypuknutím povstání a jeho průběh a obhajuje názor na právo národa bojovat za nezávislost.
  1. ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 336.
  2. a b BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů – Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 274–275.
  3. MOŚCICKI, Tomasz. Maurycy Mochnacki, Culture.pl 2016

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]