Kecskemét: Porovnání verzí
rozš. |
Městské symboly, typo, struktura, -prázdná sekce, port |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Název == |
== Název == |
||
Název města vychází z maďarského slova „kecske“, které označuje [[koza|kozu]] a „mét“, což znamená horský průsmyk/průchod. |
Název města vychází z maďarského slova „kecske“, které označuje [[koza|kozu]] a „mét“, což znamená horský průsmyk/průchod. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | Město vzniklo na vhodné ploše, kde se stýkají rozsáhlé písky [[Panonská pánev|Panonské nížiny]] s úrodnější půdou. Území na západ od města je pokryto větrem navátým pískem, který se vyznačuje téměř rovnoběžnými severojižními [[duna]]mi s pláněmi mezi nimi. Na konci [[18. století|18.]] a začátku [[19. století]] se v souvislosti s růstem počtu obyvatelstva a intenzivní pastvou (počty dobytka zde dosahovaly až stovky tisíc kusů)<ref name="dromedar.sk-sk">{{Citace elektronického periodika |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | }}</ref> nicméně jejich možnosti značně vyčerpaly. Nadměrná pastva [[Dobytek|dobytka]] zničila přirozený [[Vegetace|vegetační kryt]] a pohyb písku vážně ohrožoval město (stabilitu domů).<ref name="dromedar.sk-sk"/> Proto bylo uskutečněno zalesnění krajiny, výsadba ovocných stromů<ref name="dromedar.sk-sk"/> a [[Réva vinná|vinné révy]], aby se půda znovu stabilizovala. |
||
⚫ | Město se nachází v centru regionu ''Kiskunság''. V roce [[1975]] byl zde založen ''Kiskunsági Nemzeti Park'' (národní park) za účelem ochrany mnoha různých regionálních druhů rostlin a živočichů. Národní park nemá souvislé území a do jisté míry připomínají jeho části rozptýlené po okolí Kecskemétu mozaiku. |
||
⚫ | |||
⚫ | Počasí je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], suché, někdy extrémní. Množství [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] umožňuje pěstování zemědělských plodin, jako je [[pšenice]], červená [[paprika]], [[Rajče jedlé|rajčata]] či [[Meruňka obecná|meruňky]]. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 20,9 °C, nejchladnější leden s |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Nejstarší dějiny === |
=== Nejstarší dějiny === |
||
⚫ | První stopy [[osídlení]] jsou staré asi 5000 let. V prvním století před n. l. napadli oblast [[Sarmati|Sarmaté]], od té doby byla oblast osídlena různými kulturami. Dle historiků je pravděpodobné{{chybí zdroj}}, že k trvalému osídlení došlo až po dobytí území [[Maďaři|Maďary]]. Na začátku [[13. století]] bylo v oblasti sedm vesnic, každá s počtem obyvatel 200–300, vytvořené kolem vesnického kostela. Všechny vesnice byly zničeny [[Mongolský vpád do Evropy|mongolskou]] invazí. Některé pak byly osídleny v době [[Kumáni|kumánské]] kolonizace. |
||
⚫ | První stopy [[osídlení]] jsou staré asi 5000 let. V prvním století před n. l. napadli oblast [[Sarmati|Sarmaté]], od té doby byla oblast osídlena různými kulturami. Dle historiků je pravděpodobné{{chybí zdroj}}, že k trvalému osídlení došlo až po dobytí území [[Maďaři|Maďary]]. Na začátku [[13. století]] bylo v oblasti sedm vesnic, každá s počtem obyvatel |
||
Město se nacházelo na důležité obchodní trase, rostlo díky celnici a tržišti. V roce [[1368]] bylo v jedné z listin krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I.]] označeno jako město. Aktivní ekonomický život města a relativně hustá populace přilákaly více obchodníků, řemeslníků a obyvatel, a to včetně [[Židé|Židů]], kteří se stali důležitou součástí města. Královna [[Alžběta Lucemburská]] jej dala do zástavy v roce [[1439]]. |
Město se nacházelo na důležité obchodní trase, rostlo díky celnici a tržišti. V roce [[1368]] bylo v jedné z listin krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I.]] označeno jako město. Aktivní ekonomický život města a relativně hustá populace přilákaly více obchodníků, řemeslníků a obyvatel, a to včetně [[Židé|Židů]], kteří se stali důležitou součástí města. Královna [[Alžběta Lucemburská]] jej dala do zástavy v roce [[1439]]. |
||
Řádek 64: | Řádek 44: | ||
| jazyk = maďarština |
| jazyk = maďarština |
||
| datum přístupu = 2023-05-25 |
| datum přístupu = 2023-05-25 |
||
}}</ref> a jeho význam ve srovnání s obdobím před příchodem Turků vzrostl. Mělo také vlastní samosprávu. V roce [[1678]] město vyhořelo a zničen byl i místní kostel. Město pozvolna pohlcovalo pozemky těch, kteří se do něj uchýlili. Obyvatelé vytvořili velké společné pole pro zvířata, která chovali. Na začátku [[18. století]] to bylo téměř 300 000 kusů dobytka, který se pásl na poli o rozloze téměř |
}}</ref> a jeho význam ve srovnání s obdobím před příchodem Turků vzrostl. Mělo také vlastní samosprávu. V roce [[1678]] město vyhořelo a zničen byl i místní kostel. Město pozvolna pohlcovalo pozemky těch, kteří se do něj uchýlili. Obyvatelé vytvořili velké společné pole pro zvířata, která chovali. Na začátku [[18. století]] to bylo téměř 300 000 kusů dobytka, který se pásl na poli o rozloze téměř 2000 km<sup>2</sup>. Na konci 18. století začal hospodářský význam chovu dobytka klesat, protože pole byla přerostlá a obnažená. Trvalo téměř 100 let, než nabyla významu další zemědělská komodita. |
||
=== 19. století === |
=== 19. století === |
||
[[ |
[[Soubor:Kecskemét 1911 földrengéskár.jpg|left|thumb|Synagoga poničená zemětřesením]] |
||
V 19. století bylo město součástí důležité vinařské oblasti. Místní tradici nicméně ukončila choroba, která postihla většinu vinohradů a místní obyvatelstvo se muselo přeorientovat na jiné činnosti. Poškozeny byly především vinice na svazích, ty v písčitých oblastech byly zasaženy mnohem méně. Rakousko-uherské [[druhé vojenské mapování]] zaznamenalo město v podobě, kdy kromě několika významnějších budov v jeho centru, tvořila nepravidelná zástavba z Kecskemétu v podstatě velkou vesnici. Vymykaly se jí nicméně některé okolní nové části města, jako např. [[Máriaváros (Kecskemét)|Máriaváros]] (Mariánské město) západně od středu Kecskemétu nebo [[Ürgés]] na jihu. Obě postupem času srostly se zástavbou samotného města. Na mapě z poloviny [[19. století]] lze také nalézt i jezero [[Szék-tó]] v jeho původní podobě, obklopené ještě několika menšími vodními plochami, které postupem času zanikly (např. [[Büdes-tó]] apod.). |
V 19. století bylo město součástí důležité vinařské oblasti. Místní tradici nicméně ukončila choroba, která postihla většinu vinohradů a místní obyvatelstvo se muselo přeorientovat na jiné činnosti. Poškozeny byly především vinice na svazích, ty v písčitých oblastech byly zasaženy mnohem méně. Rakousko-uherské [[druhé vojenské mapování]] zaznamenalo město v podobě, kdy kromě několika významnějších budov v jeho centru, tvořila nepravidelná zástavba z Kecskemétu v podstatě velkou vesnici. Vymykaly se jí nicméně některé okolní nové části města, jako např. [[Máriaváros (Kecskemét)|Máriaváros]] (Mariánské město) západně od středu Kecskemétu nebo [[Ürgés]] na jihu. Obě postupem času srostly se zástavbou samotného města. Na mapě z poloviny [[19. století]] lze také nalézt i jezero [[Szék-tó]] v jeho původní podobě, obklopené ještě několika menšími vodními plochami, které postupem času zanikly (např. [[Büdes-tó]] apod.). |
||
Řádek 75: | Řádek 56: | ||
V 70. letech 19. století majitelé pozemků vysázeli velké plantáže vinné révy, které byly základem vinařského průmyslu v 20. století. Růst vinařského průmyslu stimuloval růst průmyslu potravinářského a obchodu. Město je stále známé svou „''barackpálinka''“ ([[meruňka|meruňkovou]] pálenku). V jižní části města byla postavena jatka, kde bylo zpracováváno vepřové maso. |
V 70. letech 19. století majitelé pozemků vysázeli velké plantáže vinné révy, které byly základem vinařského průmyslu v 20. století. Růst vinařského průmyslu stimuloval růst průmyslu potravinářského a obchodu. Město je stále známé svou „''barackpálinka''“ ([[meruňka|meruňkovou]] pálenku). V jižní části města byla postavena jatka, kde bylo zpracováváno vepřové maso. |
||
Ekonomická transformace, vznik měšťanstva, rozvoj obchodu a také průmyslu stimulovaly rozvoj města. V centru Kecskemétu vyrostly nové budovy, především okolo hlavního náměstí (Kossuthova náměstí). K tomuto architektonicky významnému [[Secesní architektura|secesnímu]] komplexu patří např. místní [[Radnice (Kecskemét)|radnice]], budova zdejší vysoké školy, [[Lutherův palác (Kecskemét)|Lutherův palác]] (''Luther-palota''), palác [[Cifrapalota]] dokončený roku [[1902]]<ref name="dromedar.sk-sk"/> |
Ekonomická transformace, vznik měšťanstva, rozvoj obchodu a také průmyslu stimulovaly rozvoj města. V centru Kecskemétu vyrostly nové budovy, především okolo hlavního náměstí (Kossuthova náměstí). K tomuto architektonicky významnému [[Secesní architektura|secesnímu]] komplexu patří např. místní [[Radnice (Kecskemét)|radnice]], budova zdejší vysoké školy, [[Lutherův palác (Kecskemét)|Lutherův palác]] (''Luther-palota''), palác [[Cifrapalota]] dokončený roku [[1902]],<ref name="dromedar.sk-sk"/> dům obchodu, Budova valutové banky (funkční až do [[Znárodnění v Maďarsku|znárodnění]])<ref>[https://kecskemet650.hu/kronika/mercurius-a-rakoczi-uton Článek na stránkách Kecskemet650.hu {{hu}}]</ref> a bývalý [[Dům důstojníků (Kecskemét)|dům důstojníků]], který dnes slouží jako maďarské muzeum fotografie. Na přelomu 19. a [[20. století]] vyjely do ulic Kecskemétu první [[Tramvajová doprava v Kecskemétu|tramvaje]]. Střed města a nově vzniklé nádraží spojila široká [[Rákócziho třída (Kecskemét)|Rákócziho třída]] lemovaná alejemi. |
||
=== 20. a 21. století === |
=== 20. a 21. století === |
||
Řádek 113: | Řádek 94: | ||
Do roku [[1941]] získal místní železniční uzel víceméně svoji podobu. Ještě před válkou se zde nacházela konzervárna. |
Do roku [[1941]] získal místní železniční uzel víceméně svoji podobu. Ještě před válkou se zde nacházela konzervárna. |
||
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] docházelo k další destrukci města. Zejména v |
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] docházelo k další destrukci města. Zejména v květnu–červnu [[1944]] maďarské úřady shromáždily a deportovaly většinu [[Židé v Kecskemétu|Židů]] z města do Osvětimi-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Židé byli důležitou součástí prosperující kultury a obchodu ve městě. Mnoho místních také bojovalo v jednotkách vojsk Osy a v bojích padlo. [[Rudá armáda]] města dosáhla dne [[1. listopad]]u [[1944]]. Po roce 1945 zavedla nová komunistická vláda, silně ovlivněná Sovětským svazem, poměry, které ve svém důsledku zpomalily rozvoj Kecskemétu. Kvůli reorganizaci místní správy ztratilo město své velké území, když v oblasti vzniklo několik nových samostatných vesnic ([[Bugac]], [[Lakitelek]] a [[Nyárlőrinc]]), které ale byly ekonomicky spojeny s městem. Počet obyvatel v poválečném období vzrostl ale i přesto z šedesáti na sto pět tisíc. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
V roce 1950 se městu dostalo poprvé významné politicko-administrativní role, neboť se stal sídlem župy [[Bács-Kiskun]]. Stejně jako v případě řady dalších maďarských měst byly i v případě Kecskemétu rozšířeny správní hranice města a začleněno pod něj několik okolních obcí ([[Bukac]], [[Lakitelek]] a [[Nyárlőrinc]]). V systému řízené ekonomiky Maďarské lidové republiky poskytovala tato role politické a finanční výhody, které městu pomáhaly v dalším růstu. Průmysl se rozšiřoval především v okolí nádraží a západně/jihozápadně od města okolo třídy ''Izsáki ut'' a dále místní části Mariaváros. |
V roce 1950 se městu dostalo poprvé významné politicko-administrativní role, neboť se stal sídlem župy [[Bács-Kiskun]]. Stejně jako v případě řady dalších maďarských měst byly i v případě Kecskemétu rozšířeny správní hranice města a začleněno pod něj několik okolních obcí ([[Bukac]], [[Lakitelek]] a [[Nyárlőrinc]]). V systému řízené ekonomiky Maďarské lidové republiky poskytovala tato role politické a finanční výhody, které městu pomáhaly v dalším růstu. Průmysl se rozšiřoval především v okolí nádraží a západně/jihozápadně od města okolo třídy ''Izsáki ut'' a dále místní části Mariaváros. |
||
Řádek 135: | Řádek 117: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Stejně jako v případě dalších větších maďarských sídel se obnova bytového fondu a růst dalších kapacit pro bydlení ve městě realizoval pomocí [[panelák|panelových]] sídlišť, která byla umístěna v různých částech Kecskemétu a někde i zasahují přímo k samotnému středu města. To je příklad sídliště [[Árpádváros]] na jižním okraji Kecskemétu. Na severním okraji potom vyrostlo sídliště [[Széchenyiváros (Kecskemét)|Széchenyiváros]], které doplňuje i velká budova [[planetárium|planetária]]. Nebylo však pouze bouráno a srovnáváno se zemí. Architekt [[József Kerényi]] ( |
Stejně jako v případě dalších větších maďarských sídel se obnova bytového fondu a růst dalších kapacit pro bydlení ve městě realizoval pomocí [[panelák|panelových]] sídlišť, která byla umístěna v různých částech Kecskemétu a někde i zasahují přímo k samotnému středu města. To je příklad sídliště [[Árpádváros]] na jižním okraji Kecskemétu. Na severním okraji potom vyrostlo sídliště [[Széchenyiváros (Kecskemét)|Széchenyiváros]], které doplňuje i velká budova [[planetárium|planetária]]. Nebylo však pouze bouráno a srovnáváno se zemí. Architekt [[József Kerényi]] (1900–1975) upravil a zrekonstruoval několik historických budov. Bylo rovněž rozhodnuto, že budou sloužit pro nové účely, čímž se podařilo udržet rozmanitý historický charakter města při životě. Například na začátku 70. let nechal Kerényi zrekonstruovat [[Františkánský klášter (Kecskemét)|františkánský klášter]] z počátku 18. století pro potřeby konzervatoře Zoltána Kodálye, jejíž třídy se otevřely v roce 1975. V centru města byla postavena budova stranického sekretariátu, dnes se zde nachází sídlo obnovené župy [[Bács-Kiskun]]. |
||
Roku [[1983]] přesáhl počet obyvatel města mety sto tisíc. |
Roku [[1983]] přesáhl počet obyvatel města mety sto tisíc. |
||
Řádek 174: | Řádek 156: | ||
V souvislosti s projektem výstavby dálniční sítě na území Maďarska, který dostal zásadní impulz po roce [[1989]], dosáhla z Budapešti Kecskemétu i [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]]. Město obchází po západní straně obchvatem. Jižně od Kecskemétu potom vznikla v prvních dekádách [[21. století]] i rozsáhlá průmyslová zóna. |
V souvislosti s projektem výstavby dálniční sítě na území Maďarska, který dostal zásadní impulz po roce [[1989]], dosáhla z Budapešti Kecskemétu i [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]]. Město obchází po západní straně obchvatem. Jižně od Kecskemétu potom vznikla v prvních dekádách [[21. století]] i rozsáhlá průmyslová zóna. |
||
== Městské symboly == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Vlajka === |
|||
⚫ | Vlajka města Kecskemétu je tvořená listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy červeným, bílým a červeným, s městským znakem uprostřed bílého pruhu (čestná vlajka je slavnostní verzí městského znaku, se zlatým lemem kolem volných okrajů).<ref>[https://www.crwflags.com/fotw/flags/hu-bk-kt.html Vlajka Kecskemétu] na [[Flags of the World]]</ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | Město vzniklo na vhodné ploše, kde se stýkají rozsáhlé písky [[Panonská pánev|Panonské nížiny]] s úrodnější půdou. Území na západ od města je pokryto větrem navátým pískem, který se vyznačuje téměř rovnoběžnými severojižními [[duna]]mi s pláněmi mezi nimi. Na konci [[18. století|18.]] a začátku [[19. století]] se v souvislosti s růstem počtu obyvatelstva a intenzivní pastvou (počty dobytka zde dosahovaly až stovky tisíc kusů)<ref name="dromedar.sk-sk">{{Citace elektronického periodika |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | }}</ref> nicméně jejich možnosti značně vyčerpaly. Nadměrná pastva [[Dobytek|dobytka]] zničila přirozený [[Vegetace|vegetační kryt]] a pohyb písku vážně ohrožoval město (stabilitu domů).<ref name="dromedar.sk-sk"/> Proto bylo uskutečněno zalesnění krajiny, výsadba ovocných stromů<ref name="dromedar.sk-sk"/> a [[Réva vinná|vinné révy]], aby se půda znovu stabilizovala. |
||
⚫ | Město se nachází v centru regionu ''Kiskunság''. V roce [[1975]] byl zde založen ''Kiskunsági Nemzeti Park'' (národní park) za účelem ochrany mnoha různých regionálních druhů rostlin a živočichů. Národní park nemá souvislé území a do jisté míry připomínají jeho části rozptýlené po okolí Kecskemétu mozaiku. |
||
⚫ | |||
⚫ | Počasí je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], suché, někdy extrémní. Množství [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] umožňuje pěstování zemědělských plodin, jako je [[pšenice]], červená [[paprika]], [[Rajče jedlé|rajčata]] či [[Meruňka obecná|meruňky]]. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 20,9 °C, nejchladnější leden s −1,9 °C. Brzy na jaře a na konci podzimu jsou v maďarské nížině časté mrazy, které končí obvykle až v polovině dubna, po třetím říjnovém týdnu je teplota často pod nulou. |
||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
=== Struktura obyvatelstva === |
=== Struktura obyvatelstva === |
||
V roce 2001 mělo město 107 267 obyvatel. Z hlediska věkové struktury bylo v roce [[2011]] 22 % Kecskeméťanů mladších 19 let a 21 % starších 60 let. |
V roce 2001 mělo město 107 267 obyvatel. Z hlediska věkové struktury bylo v roce [[2011]] 22 % Kecskeméťanů mladších 19 let a 21 % starších 60 let. |
||
Převládali Maďaři (95%), romská menšina (0,8 %) ustanovila v roce 1994 svoji menšinovou samosprávu, 0,4 % tvořila německá národnost, 0,2 % slovenská (4,8% ostatní). Od března 2007 existuje také menšinová samospráva [[Chorvati|Chorvatů]]. Před válkou prosperující židovské obyvatelstvo, reprezentované velkou [[Synagoga|synagogou]], bylo v roce 1944 deportováno do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. |
Převládali Maďaři (95%), romská menšina (0,8 %) ustanovila v roce 1994 svoji menšinovou samosprávu, 0,4 % tvořila německá národnost, 0,2 % slovenská (4,8 % ostatní). Od března 2007 existuje také menšinová samospráva [[Chorvati|Chorvatů]]. Před válkou prosperující židovské obyvatelstvo, reprezentované velkou [[Synagoga|synagogou]], bylo v roce 1944 deportováno do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. |
||
=== Náboženský život === |
=== Náboženský život === |
||
Většina obyvatelstva se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]]. 75,1 % se v posledním sčítání lidu hlásilo k nějakému náboženskému vyznání; zastoupeny jsou i protestantské církve. K reformované církvi se přihlásilo okolo patnácti tisíc lidí. 17,3 % obyvatel města se deklarovalo bez vyznání. |
Většina obyvatelstva se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]]. 75,1 % se v posledním sčítání lidu hlásilo k nějakému náboženskému vyznání; zastoupeny jsou i protestantské církve. K reformované církvi se přihlásilo okolo patnácti tisíc lidí. 17,3 % obyvatel města se deklarovalo bez vyznání. |
||
Řádek 194: | Řádek 197: | ||
* Árpádváros ([[Arpád|Árpádův]] město) |
* Árpádváros ([[Arpád|Árpádův]] město) |
||
* Máriaváros (Město [[Maria (matka Ježíšova)|Márii]]) |
* Máriaváros (Město [[Maria (matka Ježíšova)|Márii]]) |
||
* Széchenyiváros ([[István Széchenyi|Széchenyiův]] město) |
* Széchenyiváros ([[István Széchenyi|Széchenyiův]] město) – podokresy: Hollandfalu (Nizozemecký obec), Máriahegy (Vrch Márii) |
||
* Bethlenváros ([[Gabriel Betlen|Bethlenův]] město) |
* Bethlenváros ([[Gabriel Betlen|Bethlenův]] město) |
||
* Rákócziváros ([[František II. Rákóczi|Rákócziův]] město) |
* Rákócziváros ([[František II. Rákóczi|Rákócziův]] město) |
||
Řádek 200: | Řádek 203: | ||
* Kossuthváros ([[Lajos Kossuth|Kossuthův]] město) |
* Kossuthváros ([[Lajos Kossuth|Kossuthův]] město) |
||
* Hunyadiváros ([[János Hunyadi|Hunyadiův]] město) |
* Hunyadiváros ([[János Hunyadi|Hunyadiův]] město) |
||
* Szent István-város (Město [[Štěpán I. Svatý|svatého Istvána]]) |
* Szent István-város (Město [[Štěpán I. Svatý|svatého Istvána]]) – podokresy: Mükertváros (Umělý předměstí), Szolnokihegy (Vrch na [[Szolnok]]u) |
||
[[Soubor:Magyar Fotográfiai Múzeum Kecskemét.jpg|náhled|vpravo|Maďarské muzeum fotografie ve Rákócziůvom městě]] |
[[Soubor:Magyar Fotográfiai Múzeum Kecskemét.jpg|náhled|vpravo|Maďarské muzeum fotografie ve Rákócziůvom městě]] |
||
* Szent László-város (Město [[Svatý Ladislav|svatého Lászla]]) |
* Szent László-város (Město [[Svatý Ladislav|svatého Lászla]]) – podokresy: Rendőrfalu (Policejní obec), Kósafalu (Kósaův obec) |
||
* Alsószéktó (Nižní Széktó) |
* Alsószéktó (Nižní Széktó) – podokres: Szeleifalu (Szeleiův obec) |
||
* Felsőszéktó (Horní Széktó) |
* Felsőszéktó (Horní Széktó) – podokresy: Petőfiváros ([[Sándor Petőfi|Petőfiův]] město), Sutusfalu (Sutusův obec) |
||
* Talfája |
* Talfája |
||
* Katonatelep ([[József Katona|Katonaův]] osad) |
* Katonatelep ([[József Katona|Katonaův]] osad) |
||
Řádek 218: | Řádek 221: | ||
Starostkou města je bývalá poslankyně [[Klaudia Szemereyné Pataki]], která byla do své funkce zvolena v roce [[2019]]. Do místního zastupitelstva volí místní obyvatelé v několika volebních okrscích. Město Kecskemét zastupují dva poslanci na celonárodní úrovni v mašdarském parlamentu (Országház). |
Starostkou města je bývalá poslankyně [[Klaudia Szemereyné Pataki]], která byla do své funkce zvolena v roce [[2019]]. Do místního zastupitelstva volí místní obyvatelé v několika volebních okrscích. Město Kecskemét zastupují dva poslanci na celonárodní úrovni v mašdarském parlamentu (Országház). |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Hospodářství == |
== Hospodářství == |
||
=== Zemědělství === |
=== Zemědělství === |
||
Tradiční je okolo města již sadařství, v moderní době ale sady víceméně zanikly, nebo se částečně vyskytují na okrajích města tam, kde je rozvolněná a tradiční zástavba. Okolí města bylo postupně vysušeno a využívá se pro potřeby moderního zemědělství. |
Tradiční je okolo města již sadařství, v moderní době ale sady víceméně zanikly, nebo se částečně vyskytují na okrajích města tam, kde je rozvolněná a tradiční zástavba. Okolí města bylo postupně vysušeno a využívá se pro potřeby moderního zemědělství. |
||
=== Průmysl === |
=== Průmysl === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
V [[březen 2012|březnu]] [[2012]] otevřel [[Německo|německý]] výrobce automobilů [[Daimler AG]] závod poblíž města na výrobu modelů třídy B, A a CLA. Investice stuttgartské společnosti, která měla v regionu vytvořit 3000 nových pracovních míst při plánované výrobě více než 100 000 vozidel, dosáhla 800 milionů eur. |
V [[březen 2012|březnu]] [[2012]] otevřel [[Německo|německý]] výrobce automobilů [[Daimler AG]] závod poblíž města na výrobu modelů třídy B, A a CLA. Investice stuttgartské společnosti, která měla v regionu vytvořit 3000 nových pracovních míst při plánované výrobě více než 100 000 vozidel, dosáhla 800 milionů eur. |
||
Řádek 251: | Řádek 247: | ||
| datum přístupu = 2022-08-19 |
| datum přístupu = 2022-08-19 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* DAKK (místní veřejná doprava) – |
* DAKK (místní veřejná doprava) – 2000 |
||
* Knorr-Bremse (brzdy) – |
* Knorr-Bremse (brzdy) – 1100 |
||
* ACPS Automotive (tažné zařízení) – |
* ACPS Automotive (tažné zařízení) – 1000 |
||
* Phoenix Mecano – skříně a mechanické součásti – 950 |
* Phoenix Mecano – skříně a mechanické součásti – 950 |
||
* CabTec – kabely – 950 |
* CabTec – kabely – 950 |
||
Řádek 274: | Řádek 270: | ||
=== Železniční doprava === |
=== Železniční doprava === |
||
[[ |
[[Soubor:Kecskemét autóbusz-állomás 12.jpg|left|thumb|Autobusové nádraží ve městě]] |
||
Město je jedním z regionálních železničních uzlů v Maďarsku. Železniční trati směřují [[železniční trať Cegléd–Szeged|do]] [[Cegléd]]u, [[Budapešť|Budapešti]], [[Fülöpszállás]]e (kde se nachází [[Železniční trať Budapešť–Kelebia|trať Budapešť–Kelebia]], vedoucí k jižním maďarským hranicím), a dále do [[Segedín]]u a [[Szolnok]]u. |
Město je jedním z regionálních železničních uzlů v Maďarsku. Železniční trati směřují [[železniční trať Cegléd–Szeged|do]] [[Cegléd]]u, [[Budapešť|Budapešti]], [[Fülöpszállás]]e (kde se nachází [[Železniční trať Budapešť–Kelebia|trať Budapešť–Kelebia]], vedoucí k jižním maďarským hranicím), a dále do [[Segedín]]u a [[Szolnok]]u. |
||
Řádek 292: | Řádek 289: | ||
=== Městská doprava === |
=== Městská doprava === |
||
S industrializací Maďarska ve 20. letech 20. století mělo město [[Tramvajová doprava v Kecskemétu|tramvajovou síť]] pro 50 000 obyvatel. Až po druhé světové válce přibyly [[Autobusová doprava|autobusy]] a v roce 2010 za podpory financování z EU byla zřízena řada [[Trolejbusová doprava v Kecskemétu|trolejbusových]] linek a v roce [[2011]] město přebudovalo centrum jako [[pěší zóna|pěší zónu]] s vyloučenou automobilovou dopravou, ale s povolenou dopravou trolejbusovou. |
S industrializací Maďarska ve 20. letech 20. století mělo město [[Tramvajová doprava v Kecskemétu|tramvajovou síť]] pro 50 000 obyvatel. Až po druhé světové válce přibyly [[Autobusová doprava|autobusy]] a v roce 2010 za podpory financování z EU byla zřízena řada [[Trolejbusová doprava v Kecskemétu|trolejbusových]] linek a v roce [[2011]] město přebudovalo centrum jako [[pěší zóna|pěší zónu]] s vyloučenou automobilovou dopravou, ale s povolenou dopravou trolejbusovou. |
||
== Společnost == |
== Společnost == |
||
=== Školství === |
=== Školství === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
V Kecskemétu sídlí von Neumannova univerzita, která se rozkládá v rozsáhlém kampusu. Jeho areál bývá využíván i pro různé konference a další obdobné akce. Univerzita má tři fakulty (ekonomickou, strojírenskou a fakultu počítačové vědy). Hudební unvierzita Ference Liszta zde má také jedno své externí pracoviště. |
V Kecskemétu sídlí von Neumannova univerzita, která se rozkládá v rozsáhlém kampusu. Jeho areál bývá využíván i pro různé konference a další obdobné akce. Univerzita má tři fakulty (ekonomickou, strojírenskou a fakultu počítačové vědy). Hudební unvierzita Ference Liszta zde má také jedno své externí pracoviště. |
||
Řádek 304: | Řádek 300: | ||
| titul = Tanévzáró istentiszteletet tartott a Kecskeméti Református Gimnázium |
| titul = Tanévzáró istentiszteletet tartott a Kecskeméti Református Gimnázium |
||
| periodikum = Kecskemét Online |
| periodikum = Kecskemét Online |
||
| url = |
| url = https://keol.hu/kecskemet-bacs/tanevzaro-istentiszteletet-tartott-a-kecskemeti-reformatus-gimnazium-2023 |
||
| jazyk = maďarština |
| jazyk = maďarština |
||
| datum přístupu = 2023-06-21 |
| datum přístupu = 2023-06-21 |
||
Řádek 310: | Řádek 306: | ||
=== Zdravotnictví === |
=== Zdravotnictví === |
||
V Kecskemétu se nachází nemocnice, v roce [[2022]] bylo rozhodnuto o jejím rozšíření.<ref name="napi.hu-hu">{{Citace elektronického periodika |
V Kecskemétu se nachází nemocnice, v roce [[2022]] bylo rozhodnuto o jejím rozšíření.<ref name="napi.hu-hu">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Új épületeket kap a kecskeméti kórház |
| titul = Új épületeket kap a kecskeméti kórház |
||
Řádek 320: | Řádek 315: | ||
=== Sport === |
=== Sport === |
||
Místní fotbalový tým s názvem [[Kecskemét TE]] je zastoupen v nejvyšší maďarské lize a několikrát v ní uspěl. Jeho fotbalový stadion se nachází v blízkosti hlavní železniční stanice. Kromě toho zde působí i několik zdatných týmů v dalších sportech. V roce [[2008]] se házenkářský tým [[BB Kecskemét KSE]] dostal do první ligy. Městský mužský basketbalový tým, [[Kecskemét KSE]], vyhrál v roce [[2006]] [[Maďarský pohár]]. |
Místní fotbalový tým s názvem [[Kecskemét TE]] je zastoupen v nejvyšší maďarské lize a několikrát v ní uspěl. Jeho fotbalový stadion se nachází v blízkosti hlavní železniční stanice. Kromě toho zde působí i několik zdatných týmů v dalších sportech. V roce [[2008]] se házenkářský tým [[BB Kecskemét KSE]] dostal do první ligy. Městský mužský basketbalový tým, [[Kecskemét KSE]], vyhrál v roce [[2006]] [[Maďarský pohár]]. |
||
Řádek 327: | Řádek 321: | ||
== Kultura == |
== Kultura == |
||
=== Kulturní instituce === |
=== Kulturní instituce === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Ve městě sídlí Knihovna Józsefa Katona a Národní<ref name="keol.hu-hu01">{{Citace elektronického periodika |
Ve městě sídlí Knihovna Józsefa Katona a Národní<ref name="keol.hu-hu01">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Évadzáró társulati ülést tartott a Kecskeméti Nemzeti Színház |
| titul = Évadzáró társulati ülést tartott a Kecskeméti Nemzeti Színház |
||
Řádek 337: | Řádek 331: | ||
}}</ref> divadlo Józsefa Katona. Městská knihovna sídlila až do roku [[1996]] v budově dnešní radnice. Pro děti zde je také Loutkové divadlo "Ciróka" ({{vjazyce2|hu|Ciróka Bábszínház}}). Dále zde sídlí Maďarské muzeum fotografie a Muzeum maďarských [[naivní umění|naivních umělců]]. Rádayovo muzeum má sbírku církevních předmětů. |
}}</ref> divadlo Józsefa Katona. Městská knihovna sídlila až do roku [[1996]] v budově dnešní radnice. Pro děti zde je také Loutkové divadlo "Ciróka" ({{vjazyce2|hu|Ciróka Bábszínház}}). Dále zde sídlí Maďarské muzeum fotografie a Muzeum maďarských [[naivní umění|naivních umělců]]. Rádayovo muzeum má sbírku církevních předmětů. |
||
=== Kulturní akce === |
|||
* Jarní festival Kecskemétu (pořádán je každoročně) |
* Jarní festival Kecskemétu (pořádán je každoročně) |
||
* Csipero |
* Csipero – Mezinárodní setkání dětí a mládeže<ref name="baon.hu-hu01">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Kecskeméten emlékeztek meg a Csiperó atyjáról, Farkas Gáborról – galériával |
| titul = Kecskeméten emlékeztek meg a Csiperó atyjáról, Farkas Gáborról – galériával |
||
| periodikum = BAON |
| periodikum = BAON |
||
Řádek 358: | Řádek 351: | ||
* [[Lutherův palác (Kecskemét)|Lutherův palác]], patřící evangelické církvi. |
* [[Lutherův palác (Kecskemét)|Lutherův palác]], patřící evangelické církvi. |
||
* ''Cifrapalota'' |
* ''Cifrapalota'' |
||
* ''Urunk Mennybemenetele Társszékesegyház'' |
* ''Urunk Mennybemenetele Társszékesegyház'' – Konkatedrála{{chybí zdroj}} Nanebevstoupení Páně, také známý jako ''Nagytemplom'' (Velký kostel), největší římskokatolický kostel Kecskeméta |
||
* ''Barátok temploma'' |
* ''Barátok temploma'' – Kostel sv. Mikuláše, neformálně místními nazýván též jako ''Kostel přátel''.<ref name="baon-hu200">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Több évszázada éke a városnak a Barátok temploma |
| titul = Több évszázada éke a városnak a Barátok temploma |
||
| periodikum = baon.hu |
| periodikum = baon.hu |
||
Řádek 366: | Řádek 359: | ||
| datum přístupu = 2023-05-25 |
| datum přístupu = 2023-05-25 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* ''Református templom'' |
* ''Református templom'' – Kostel reformované církve |
||
[[Soubor:Reformed church, Kecskemét 2016 Hungary.jpg|vpravo|náhled|Kostel reformanej crkvi]] |
[[Soubor:Reformed church, Kecskemét 2016 Hungary.jpg|vpravo|náhled|Kostel reformanej crkvi]] |
||
* Synagoga (dnes [[dům Vědy a techniky (Kecskemét)|Dům vědy a techniky]])<ref name="dromedar.sk-sk"/> v [[Pseudomaurský styl|pseudomaurském stylu]]. |
* Synagoga (dnes [[dům Vědy a techniky (Kecskemét)|Dům vědy a techniky]])<ref name="dromedar.sk-sk"/> v [[Pseudomaurský styl|pseudomaurském stylu]]. |
||
* Zoopark/Zoologická zahrada<ref name="dromedar.sk-sk"/> na jihovýchodním okraji Kecskemétu. |
* Zoopark/Zoologická zahrada<ref name="dromedar.sk-sk"/> na jihovýchodním okraji Kecskemétu. |
||
== Ve filmu == |
=== Ve filmu === |
||
V Kecskemétu se natáčel film [[Colette]] ([[2018]]) nebo komedie [[Božská Julie]] ([[2004]]). |
V Kecskemétu se natáčel film [[Colette]] ([[2018]]) nebo komedie [[Božská Julie]] ([[2004]]). |
||
== Osobnosti == |
== Osobnosti == |
||
[[Soubor:Katona Morelli.jpg|náhled|vpravo|József Katona]] |
[[Soubor:Katona Morelli.jpg|náhled|vpravo|József Katona]] |
||
* [[József Katona]] (1791–1830), dramatik a básník |
* [[József Katona]] (1791–1830), dramatik a básník |
||
Řádek 402: | Řádek 393: | ||
* [[Pál Kocsis]] (1884–1967), pěstitel a šlechtitel vína |
* [[Pál Kocsis]] (1884–1967), pěstitel a šlechtitel vína |
||
* [[Kelemen László]] (1762–1814), divadelník a zakladatel první moderní divadelní společnosti v tehdejších Uhrách |
* [[Kelemen László]] (1762–1814), divadelník a zakladatel první moderní divadelní společnosti v tehdejších Uhrách |
||
== Významná ocenění == |
|||
== Partnerská města == |
== Partnerská města == |
||
Řádek 417: | Řádek 406: | ||
* {{Partnerské město|Hyvinkää|rok=1985}} |
* {{Partnerské město|Hyvinkää|rok=1985}} |
||
* {{Partnerské město|Naharija|rok=1990}} |
* {{Partnerské město|Naharija|rok=1990}} |
||
* {{Partnerské město|Rüsselsheim|rok=1991}} |
* {{Partnerské město|Rüsselsheim am Main|rok=1991}} |
||
* {{Partnerské město|Dornbirn|rok=1993}} |
* {{Partnerské město|Dornbirn|rok=1993}} |
||
* {{Partnerské město|Aomori|rok=1994}} |
* {{Partnerské město|Aomori|rok=1994}} |
||
* {{Partnerské město|Târgu |
* {{Partnerské město|Târgu Mureș|rok=1999}} |
||
* {{Partnerské město|Berehovo|rok=2001}} |
* {{Partnerské město|Berehovo|rok=2001}} |
||
* {{Partnerské město|Tekirdağ|rok=2001}} |
* {{Partnerské město|Tekirdağ|rok=2001}} |
||
Řádek 432: | Řádek 421: | ||
* {{Partnerské město|Pengzhou|Čína|rok=2020}} |
* {{Partnerské město|Pengzhou|Čína|rok=2020}} |
||
}} |
}} |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
Řádek 438: | Řádek 428: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
⚫ | |||
{{Okres Kecskemét}} |
{{Okres Kecskemét}} |
||
Řádek 445: | Řádek 435: | ||
{{Města v Maďarsku}} |
{{Města v Maďarsku}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Maďarsko}} |
{{Portály|Geografie|Maďarsko}} |
||
[[Kategorie:Kecskemét| ]] |
[[Kategorie:Kecskemét| ]] |
Verze z 6. 7. 2023, 16:50
Kecskemét | |
---|---|
Letecký pohled na část města | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°54′28″ s. š., 19°41′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 120 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Bács-Kiskun |
Okres | Kecskemét |
Administrativní dělení | 22 městských částí |
Kecskemét | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 322,6 km² |
Počet obyvatel | 109 450 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 339,3 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Status | Župní sídlo, město s župním právem |
Starostka | Klaudia Szemereyné Pataki (Fidesz) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+36) 76 |
PSČ | 6000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kecskemét (německy Ketschkemet) je město v centrální části Maďarska, administrativní centrum župy Bács-Kiskun. Žije zde přibližně 109 tisíc[1] obyvatel. V Maďarsku je osmým nejlidnatějším městem, dle rozlohy je sedmý.
Název
Název města vychází z maďarského slova „kecske“, které označuje kozu a „mét“, což znamená horský průsmyk/průchod.
Historie
Nejstarší dějiny
První stopy osídlení jsou staré asi 5000 let. V prvním století před n. l. napadli oblast Sarmaté, od té doby byla oblast osídlena různými kulturami. Dle historiků je pravděpodobné[zdroj?], že k trvalému osídlení došlo až po dobytí území Maďary. Na začátku 13. století bylo v oblasti sedm vesnic, každá s počtem obyvatel 200–300, vytvořené kolem vesnického kostela. Všechny vesnice byly zničeny mongolskou invazí. Některé pak byly osídleny v době kumánské kolonizace.
Město se nacházelo na důležité obchodní trase, rostlo díky celnici a tržišti. V roce 1368 bylo v jedné z listin krále Ludvíka I. označeno jako město. Aktivní ekonomický život města a relativně hustá populace přilákaly více obchodníků, řemeslníků a obyvatel, a to včetně Židů, kteří se stali důležitou součástí města. Královna Alžběta Lucemburská jej dala do zástavy v roce 1439.
Během turecké okupace hledali osadníci ze sousedních vesnic úkryt ve městě, dobře chráněném obrannými palisádami. Kromě této ochrany se město dohodlo na placení daně přímo pašovi v Budě, čímž získalo další ochranu a dostalo se mu mimořádných výsad. Díky tomu se stalo přirozeným centrem i širšího regionu (mezi Dunajem a Tisou)[2] a jeho význam ve srovnání s obdobím před příchodem Turků vzrostl. Mělo také vlastní samosprávu. V roce 1678 město vyhořelo a zničen byl i místní kostel. Město pozvolna pohlcovalo pozemky těch, kteří se do něj uchýlili. Obyvatelé vytvořili velké společné pole pro zvířata, která chovali. Na začátku 18. století to bylo téměř 300 000 kusů dobytka, který se pásl na poli o rozloze téměř 2000 km2. Na konci 18. století začal hospodářský význam chovu dobytka klesat, protože pole byla přerostlá a obnažená. Trvalo téměř 100 let, než nabyla významu další zemědělská komodita.
19. století
V 19. století bylo město součástí důležité vinařské oblasti. Místní tradici nicméně ukončila choroba, která postihla většinu vinohradů a místní obyvatelstvo se muselo přeorientovat na jiné činnosti. Poškozeny byly především vinice na svazích, ty v písčitých oblastech byly zasaženy mnohem méně. Rakousko-uherské druhé vojenské mapování zaznamenalo město v podobě, kdy kromě několika významnějších budov v jeho centru, tvořila nepravidelná zástavba z Kecskemétu v podstatě velkou vesnici. Vymykaly se jí nicméně některé okolní nové části města, jako např. Máriaváros (Mariánské město) západně od středu Kecskemétu nebo Ürgés na jihu. Obě postupem času srostly se zástavbou samotného města. Na mapě z poloviny 19. století lze také nalézt i jezero Szék-tó v jeho původní podobě, obklopené ještě několika menšími vodními plochami, které postupem času zanikly (např. Büdes-tó apod.).
V revolučních letech 1848 až 1849 se zde nestaly významnější události a tak město nebylo dějištěm rozhodnějších bojů ani nikterak vážněji nestrádalo. V roce 1853 sem byla z Ceglédu přivedena železnice. Trať rozpůlila zahradu s názvem Cilfra kert na jihovýchodním okraji města (dnes se v její části nachází zoologická zahrada).
V 70. letech 19. století majitelé pozemků vysázeli velké plantáže vinné révy, které byly základem vinařského průmyslu v 20. století. Růst vinařského průmyslu stimuloval růst průmyslu potravinářského a obchodu. Město je stále známé svou „barackpálinka“ (meruňkovou pálenku). V jižní části města byla postavena jatka, kde bylo zpracováváno vepřové maso.
Ekonomická transformace, vznik měšťanstva, rozvoj obchodu a také průmyslu stimulovaly rozvoj města. V centru Kecskemétu vyrostly nové budovy, především okolo hlavního náměstí (Kossuthova náměstí). K tomuto architektonicky významnému secesnímu komplexu patří např. místní radnice, budova zdejší vysoké školy, Lutherův palác (Luther-palota), palác Cifrapalota dokončený roku 1902,[3] dům obchodu, Budova valutové banky (funkční až do znárodnění)[4] a bývalý dům důstojníků, který dnes slouží jako maďarské muzeum fotografie. Na přelomu 19. a 20. století vyjely do ulic Kecskemétu první tramvaje. Střed města a nově vzniklé nádraží spojila široká Rákócziho třída lemovaná alejemi.
20. a 21. století
V roce 1911 postihlo město zemětřesení, které poškodilo například budovu místní synagogy, dále ale také i místní kostel reformované církve a potom ještě stovky různých, většinou obytných budov.
Po první světové válce město zůstalo jako jedno z centrálních v rámci tehdejších Uher v hranicích zmenšeného Maďarska. Období poválečného chaosu se nicméně podepsalo na Kecskemétu krutě především během tzv. bílého teroru, kdy bylo zabito několik set místních obyvatel.[5] Růst města utrpěl v letech 1929–1933 ve světové hospodářské krizi, po níž následovaly otřesy. Utrpělo i zemědělství a ovocnářství (Kecskemét byl znám především díky pěstování meruněk[6]; kvůli problémům se zásobováním a hnojivy byly sklizně mnohdy menší než v roce 1913.
Do roku 1941 získal místní železniční uzel víceméně svoji podobu. Ještě před válkou se zde nacházela konzervárna.
Během druhé světové války docházelo k další destrukci města. Zejména v květnu–červnu 1944 maďarské úřady shromáždily a deportovaly většinu Židů z města do Osvětimi-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Židé byli důležitou součástí prosperující kultury a obchodu ve městě. Mnoho místních také bojovalo v jednotkách vojsk Osy a v bojích padlo. Rudá armáda města dosáhla dne 1. listopadu 1944. Po roce 1945 zavedla nová komunistická vláda, silně ovlivněná Sovětským svazem, poměry, které ve svém důsledku zpomalily rozvoj Kecskemétu. Kvůli reorganizaci místní správy ztratilo město své velké území, když v oblasti vzniklo několik nových samostatných vesnic (Bugac, Lakitelek a Nyárlőrinc), které ale byly ekonomicky spojeny s městem. Počet obyvatel v poválečném období vzrostl ale i přesto z šedesáti na sto pět tisíc.
V roce 1950 se městu dostalo poprvé významné politicko-administrativní role, neboť se stal sídlem župy Bács-Kiskun. Stejně jako v případě řady dalších maďarských měst byly i v případě Kecskemétu rozšířeny správní hranice města a začleněno pod něj několik okolních obcí (Bukac, Lakitelek a Nyárlőrinc). V systému řízené ekonomiky Maďarské lidové republiky poskytovala tato role politické a finanční výhody, které městu pomáhaly v dalším růstu. Průmysl se rozšiřoval především v okolí nádraží a západně/jihozápadně od města okolo třídy Izsáki ut a dále místní části Mariaváros.
V roce 1956 zde došlo k několika demonstracím, řada lidí byla zatčena a několik také při násilnostech zemřelo.[7]
Stejně jako v případě dalších větších maďarských sídel se obnova bytového fondu a růst dalších kapacit pro bydlení ve městě realizoval pomocí panelových sídlišť, která byla umístěna v různých částech Kecskemétu a někde i zasahují přímo k samotnému středu města. To je příklad sídliště Árpádváros na jižním okraji Kecskemétu. Na severním okraji potom vyrostlo sídliště Széchenyiváros, které doplňuje i velká budova planetária. Nebylo však pouze bouráno a srovnáváno se zemí. Architekt József Kerényi (1900–1975) upravil a zrekonstruoval několik historických budov. Bylo rovněž rozhodnuto, že budou sloužit pro nové účely, čímž se podařilo udržet rozmanitý historický charakter města při životě. Například na začátku 70. let nechal Kerényi zrekonstruovat františkánský klášter z počátku 18. století pro potřeby konzervatoře Zoltána Kodálye, jejíž třídy se otevřely v roce 1975. V centru města byla postavena budova stranického sekretariátu, dnes se zde nachází sídlo obnovené župy Bács-Kiskun.
Roku 1983 přesáhl počet obyvatel města mety sto tisíc.
Maďarská asociace fotografů, která založila Maďarskou fotografickou nadaci v roce 1990, pomohla získat finanční prostředky na obnovu budovy z 18. století, která byly dříve využívána jako ortodoxní synagoga. Budova byla upraveno pro účely Maďarského muzea fotografie[3] (maďarsky Magyar Fotográfiai Múzeum), otevřeno bylo v roce 1991. Umístěna v něm jsou díla maďarských a dalších fotografů s mezinárodním i celomaďarským věhlasem. Jedná se o práce například maďarských fotografů, kteří úspěšně pracovali v zahraničí. Dnes stavba slouží jako „dům vědy a umění.“
Jižní část města byla naopak vyhrazena pro průmysl. Areály, které jsou od sebe oddělené spojuje řada vleček s kecskemetským horním nádražím.
Na jaře 1989 se zde měla uskutečnit reformní konference/sjezd maďarských komunistů.[8][9]
V souvislosti s projektem výstavby dálniční sítě na území Maďarska, který dostal zásadní impulz po roce 1989, dosáhla z Budapešti Kecskemétu i dálnice M5. Město obchází po západní straně obchvatem. Jižně od Kecskemétu potom vznikla v prvních dekádách 21. století i rozsáhlá průmyslová zóna.
Městské symboly
Znak
Znak města Kecskemétu vyobrazuje kozu, podle níž má město své jméno. V červeném poli, ve střední části zeleného trojvrší, heraldicky obráceném vpravo, vyniká stříbrná (bílá) koza. Nad štítem se nachází svatoštěpánská koruna.
Vlajka
Vlajka města Kecskemétu je tvořená listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy červeným, bílým a červeným, s městským znakem uprostřed bílého pruhu (čestná vlajka je slavnostní verzí městského znaku, se zlatým lemem kolem volných okrajů).[10]
Přírodní poměry
Město vzniklo na vhodné ploše, kde se stýkají rozsáhlé písky Panonské nížiny s úrodnější půdou. Území na západ od města je pokryto větrem navátým pískem, který se vyznačuje téměř rovnoběžnými severojižními dunami s pláněmi mezi nimi. Na konci 18. a začátku 19. století se v souvislosti s růstem počtu obyvatelstva a intenzivní pastvou (počty dobytka zde dosahovaly až stovky tisíc kusů)[3] nicméně jejich možnosti značně vyčerpaly. Nadměrná pastva dobytka zničila přirozený vegetační kryt a pohyb písku vážně ohrožoval město (stabilitu domů).[3] Proto bylo uskutečněno zalesnění krajiny, výsadba ovocných stromů[3] a vinné révy, aby se půda znovu stabilizovala.
Město se nachází v centru regionu Kiskunság. V roce 1975 byl zde založen Kiskunsági Nemzeti Park (národní park) za účelem ochrany mnoha různých regionálních druhů rostlin a živočichů. Národní park nemá souvislé území a do jisté míry připomínají jeho části rozptýlené po okolí Kecskemétu mozaiku.
Klima
Počasí je kontinentální, suché, někdy extrémní. Množství slunečního svitu umožňuje pěstování zemědělských plodin, jako je pšenice, červená paprika, rajčata či meruňky. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 20,9 °C, nejchladnější leden s −1,9 °C. Brzy na jaře a na konci podzimu jsou v maďarské nížině časté mrazy, které končí obvykle až v polovině dubna, po třetím říjnovém týdnu je teplota často pod nulou.
Obyvatelstvo
Struktura obyvatelstva
V roce 2001 mělo město 107 267 obyvatel. Z hlediska věkové struktury bylo v roce 2011 22 % Kecskeméťanů mladších 19 let a 21 % starších 60 let.
Převládali Maďaři (95%), romská menšina (0,8 %) ustanovila v roce 1994 svoji menšinovou samosprávu, 0,4 % tvořila německá národnost, 0,2 % slovenská (4,8 % ostatní). Od března 2007 existuje také menšinová samospráva Chorvatů. Před válkou prosperující židovské obyvatelstvo, reprezentované velkou synagogou, bylo v roce 1944 deportováno do koncentračních táborů.
Náboženský život
Většina obyvatelstva se hlásí k Římskokatolické církvi. 75,1 % se v posledním sčítání lidu hlásilo k nějakému náboženskému vyznání; zastoupeny jsou i protestantské církve. K reformované církvi se přihlásilo okolo patnácti tisíc lidí. 17,3 % obyvatel města se deklarovalo bez vyznání.
Obecní správa a politika
Místní části
Kecskemét má 22 městských částí:
- Belváros (Střední město)
- Árpádváros (Árpádův město)
- Máriaváros (Město Márii)
- Széchenyiváros (Széchenyiův město) – podokresy: Hollandfalu (Nizozemecký obec), Máriahegy (Vrch Márii)
- Bethlenváros (Bethlenův město)
- Rákócziváros (Rákócziův město)
- Erzsébetváros (Alžbetův město)
- Kossuthváros (Kossuthův město)
- Hunyadiváros (Hunyadiův město)
- Szent István-város (Město svatého Istvána) – podokresy: Mükertváros (Umělý předměstí), Szolnokihegy (Vrch na Szolnoku)
- Szent László-város (Město svatého Lászla) – podokresy: Rendőrfalu (Policejní obec), Kósafalu (Kósaův obec)
- Alsószéktó (Nižní Széktó) – podokres: Szeleifalu (Szeleiův obec)
- Felsőszéktó (Horní Széktó) – podokresy: Petőfiváros (Petőfiův město), Sutusfalu (Sutusův obec)
- Talfája
- Katonatelep (Katonaův osad)
- Repülőtér (Letisko)
- Matkó
- Kadafalva (Kadaův obec)
- Szarkás
- Hetényegyháza
- Méntelek
- Borbáspuszta
Zastupitelstvo a starosta
Starostkou města je bývalá poslankyně Klaudia Szemereyné Pataki, která byla do své funkce zvolena v roce 2019. Do místního zastupitelstva volí místní obyvatelé v několika volebních okrscích. Město Kecskemét zastupují dva poslanci na celonárodní úrovni v mašdarském parlamentu (Országház).
Hospodářství
Zemědělství
Tradiční je okolo města již sadařství, v moderní době ale sady víceméně zanikly, nebo se částečně vyskytují na okrajích města tam, kde je rozvolněná a tradiční zástavba. Okolí města bylo postupně vysušeno a využívá se pro potřeby moderního zemědělství.
Průmysl
V březnu 2012 otevřel německý výrobce automobilů Daimler AG závod poblíž města na výrobu modelů třídy B, A a CLA. Investice stuttgartské společnosti, která měla v regionu vytvořit 3000 nových pracovních míst při plánované výrobě více než 100 000 vozidel, dosáhla 800 milionů eur.
Historicky byl ve městě významný především potravinářský průmysl, který představovaly např. drůběžárny. Rozvíjela se také výroba nástrojů.
- Mercedes-Benz (automobily) – 4 500 (zaměstnanců). Do roku 2025 by měl být podnik nákladem jedné miliardy eur[11] rozšířen.[12]
- DAKK (místní veřejná doprava) – 2000
- Knorr-Bremse (brzdy) – 1100
- ACPS Automotive (tažné zařízení) – 1000
- Phoenix Mecano – skříně a mechanické součásti – 950
- CabTec – kabely – 950
- Fornetti – pečivo – 850
- Univer KSE – konzervované potraviny – 750
Nezaměstnanost ve městě je velmi nízká, v roce 2018 činila 3,10 %. Důvodem byly velké pobídky, které pomohly vytvořit značné množství nových pracovních míst. V letech 2008–2009, kdy byla většina Evropy stižena hospodářskou recesí, se zde pohybovala okolo 8 %.
Služby a turistika
Díky hospodářskému růstu na počátku 21. století se např. zvýšil počet restaruací a kaváren v historickém centru města, a to z 48 na 208 v roce 2018.
Doprava
Silniční doprava
Již zmíněná dálnice M5 prochází okolo města ze západní strany. U Kecskemétu má tři výjezdy (sever, střed a jih). Kromě toho v západo-východním směru prochází městem i silnice celostátního významu č. 52 a 44. Kolem města existuje silniční okruh ze severní, východní a jižní strany.
Existuje také řada komunikací menšího významu, které se dotýkají i oblasti města, typicky spojující centrum s okolními sídly nebo s vnějšími čtvrtěmi. Například silnice 4622 vedoucí do Szentkirály, silnice č. 5202 vedoucí z Taksony do Ladánybene, 5218 vedoucí do obce Hetényegyháza, silnice č. 5301 vedoucí do Izsáku nebo komunikace č. 5303 vedoucí do Kiskőröse.
Železniční doprava
Město je jedním z regionálních železničních uzlů v Maďarsku. Železniční trati směřují do Ceglédu, Budapešti, Fülöpszálláse (kde se nachází trať Budapešť–Kelebia, vedoucí k jižním maďarským hranicím), a dále do Segedínu a Szolnoku.
Vodní doprava
Na území města se nenacházejí žádné splavné vodní toky. Jezero Szék tó slouží pro rekreační plavbu.
Letecká doprava
Východně od města se nachází letiště, které slouží pro potřeby maďarského letectva.[13]
Městská doprava
S industrializací Maďarska ve 20. letech 20. století mělo město tramvajovou síť pro 50 000 obyvatel. Až po druhé světové válce přibyly autobusy a v roce 2010 za podpory financování z EU byla zřízena řada trolejbusových linek a v roce 2011 město přebudovalo centrum jako pěší zónu s vyloučenou automobilovou dopravou, ale s povolenou dopravou trolejbusovou.
Společnost
Školství
V Kecskemétu sídlí von Neumannova univerzita, která se rozkládá v rozsáhlém kampusu. Jeho areál bývá využíván i pro různé konference a další obdobné akce. Univerzita má tři fakulty (ekonomickou, strojírenskou a fakultu počítačové vědy). Hudební unvierzita Ference Liszta zde má také jedno své externí pracoviště.
Ve městě působí dále piaristické gymnázium. Založeno bylo roku 1714 a mělo značný význam na rozvoj a dějiny města. Dále zde stojí osm různých středních škol, jednu střední školu zde provozuje i maďarská reformovaná církev.[14]
Zdravotnictví
V Kecskemétu se nachází nemocnice, v roce 2022 bylo rozhodnuto o jejím rozšíření.[15]
Sport
Místní fotbalový tým s názvem Kecskemét TE je zastoupen v nejvyšší maďarské lize a několikrát v ní uspěl. Jeho fotbalový stadion se nachází v blízkosti hlavní železniční stanice. Kromě toho zde působí i několik zdatných týmů v dalších sportech. V roce 2008 se házenkářský tým BB Kecskemét KSE dostal do první ligy. Městský mužský basketbalový tým, Kecskemét KSE, vyhrál v roce 2006 Maďarský pohár.
Rozsáhlý sportovní areál s řadou hřišť a krytých hal se nachází nedaleko jezera Szék tó. Fotbalový stadion zde byl postaven již roku 1962.[16] Jeho výstavba byla uskutečněna pomocí pracovních brigád.
Kultura
Kulturní instituce
Ve městě sídlí Knihovna Józsefa Katona a Národní[17] divadlo Józsefa Katona. Městská knihovna sídlila až do roku 1996 v budově dnešní radnice. Pro děti zde je také Loutkové divadlo "Ciróka" (maďarsky Ciróka Bábszínház). Dále zde sídlí Maďarské muzeum fotografie a Muzeum maďarských naivních umělců. Rádayovo muzeum má sbírku církevních předmětů.
Kulturní akce
- Jarní festival Kecskemétu (pořádán je každoročně)
- Csipero – Mezinárodní setkání dětí a mládeže[18] The Future of Europe (každé dva roky)
- Festival Famous Week (každoročně)
- Festival animovaných filmů v Kecskemétu (každé tři roky)
- Bohemian Ragtime and Jazz Festival (každoročně)
- Mezinárodní den letectví a vystavení vojenské techniky v Kecskemétu
Kulturní památky a pamětihodnosti města
- secesní budova radnice (maďarsky Városháza), kterou projektoval Ödön Lechner.[3]
- Lutherův palác, patřící evangelické církvi.
- Cifrapalota
- Urunk Mennybemenetele Társszékesegyház – Konkatedrála[zdroj?] Nanebevstoupení Páně, také známý jako Nagytemplom (Velký kostel), největší římskokatolický kostel Kecskeméta
- Barátok temploma – Kostel sv. Mikuláše, neformálně místními nazýván též jako Kostel přátel.[19]
- Református templom – Kostel reformované církve
- Synagoga (dnes Dům vědy a techniky)[3] v pseudomaurském stylu.
- Zoopark/Zoologická zahrada[3] na jihovýchodním okraji Kecskemétu.
Ve filmu
V Kecskemétu se natáčel film Colette (2018) nebo komedie Božská Julie (2004).
Osobnosti
- József Katona (1791–1830), dramatik a básník
- Antal Szabó (1875–1926), malíř
- Zoltán Kodály[20] (1882–1967), skladatel, etnomuzikolog, pedagog a filozof
- Kálmán Latabár (1902–1970), herec
- Nicolas Abraham (1919–1975), francouzský psychoanalytik
- Péter Balázs (* 1941), politik, bývalý evropský komisař
- Ákos Kónya (* 1974), ultramaratonec
- Zsolt Ábel (* 1988), fotbalista
- Pál Kocsis (1884–1967), pěstitel a šlechtitel vína
- Kelemen László (1762–1814), divadelník a zakladatel první moderní divadelní společnosti v tehdejších Uhrách
Partnerská města
Kecskemét má celkem 17 partnerských měst:[21]
- Coventry, Spojené království (1963)
- Hyvinkää, Finsko (1985)
- Naharija, Izrael (1990)
- Rüsselsheim, Německo (1991)
- Dornbirn, Rakousko (1993)
- Aomori, Japonsko (1994)
- Târgu Mureș, Rumunsko (1999)
- Berehovo, Ukrajina (2001)
- Tekirdağ, Turecko (2001)
- Galanta, Slovensko (2002)
- Großenhain, Německo (2002)
- Sfântu Gheorghe, Rumunsko (2004)
- Novi Sad, Srbsko (2005)
- Wadowice, Polsko (2007)
- Tábor, Česko (2010)
- Lidköping, Švédsko (2011)
- Pengzhou, Čína (2020)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kecskemét na anglické Wikipedii a Kecskemét na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
- ↑ Kecskemét török kori virágzása. Magyarhírlap [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (maďarština)
- ↑ a b c d e f g h Kecskemét – mesto marhúľ a skvelej barack pálenky. Dromedar.sk [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Článek na stránkách Kecskemet650.hu (maďarsky)
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 314. (angličtina)
- ↑ STONE, Norman. Hungary: A short history. Londýn: Profile Books Ltd., 2019. ISBN 978-178816-050-6. S. 277. (angličtina)
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 448. (angličtina)
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 495. (angličtina)
- ↑ STONE, Norman. Hungary: A short history. Londýn: Profile Books Ltd., 2019. ISBN 978-178816-050-6. S. 514. (angličtina)
- ↑ Vlajka Kecskemétu na Flags of the World
- ↑ Foreign Minister Szijjártó: Mercedes to Install New Production Lines in Kecskemét as Part of a Mega Investment. Hungary Today [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Egymilliárd euróból bővítik a Mercedes kecskeméti gyárát 2025-ig. baon.hu [online]. [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Gripens to Return to Kecskemét Air Base. Hungary Today [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Tanévzáró istentiszteletet tartott a Kecskeméti Református Gimnázium. Kecskemét Online [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (maďarština)
- ↑ Új épületeket kap a kecskeméti kórház. napi.hu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Profil stadionu na stránkách kecskemetite.hu (maďarsky)
- ↑ Évadzáró társulati ülést tartott a Kecskeméti Nemzeti Színház. Kecskemét Online [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (maďarština)
- ↑ Kecskeméten emlékeztek meg a Csiperó atyjáról, Farkas Gáborról – galériával. BAON [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (maďarština)
- ↑ Több évszázada éke a városnak a Barátok temploma. baon.hu [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ LINDE, Helmut. Baedeker's Budapest. Stuttgart: Cambridge University Press, 1987. 178 s. ISBN 0-86145-411-1. S. 18. (angličtina)
- ↑ Kecskemét nemzetközi, testvér- és partnervárosi kapcsolatai | Kecskemét. kecskemet.hu [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kecskemét na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Kečkemét v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích